(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové a budeme pokračovat přihlášenou do rozpravy paní poslankyní Olgou Havlovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo a věřím, že kolegové budou v klidu.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem velice ráda, že se tu dnes dostáváme k projednávání zákona o ochraně státních hranic. Je to téma, kde vládu dlouhodobě kritizujeme. Vláda už měla dávno chránit české hranice. Není to jen náš názor, říká to i pan prezident, říkají to i bezpečnostní experti.
Žádný stát si nemůže dovolit nevědět, kdo překračuje jeho státní hranice. Dnes tady, bohužel, nemůže být předseda výboru pro obranu můj kolega David Kádner, který dnes odletěl do míst, kvůli kterým, bohužel, i u nás potřebujeme ochranu státních hranic. David mne poprosil, abych vám připomněla, že k tomuto tématu on na výboru pro obranu s Martinem Lankem pořádali již v září tohoto roku seminář, kde jsme za přítomnosti zástupců Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí i Armády České republiky jasně specifikovali, co je třeba udělat pro dlouhodobou ochranu hranice České republiky.
Bezpečnostní situace v Evropě se dramatickým způsobem mění a my na to musíme reagovat. Je to do značné míry o odvaze přiznat si, že si své bezpečí na světě musíme sami vybojovat. Na českých hranicích se provádějí pouze namátkové kontroly, které jsou ale nad dlouhodobou kapacitu policie. Všechny policejní síly jsou již dnes nasazovány za cenu mnoha přesčasů. Krajské speciální pořádkové jednotky byly nasazovány především na hlídání táborů pro imigranty. Nyní, v předvánoční době, je chvályhodné jejich nasazení na bezpečnostní opatření snižující riziko loupežných přepadení v bankách. Je notoricky známou skutečností, že právě v této předvánoční době prudce roste trestná činnost loupežných přepadení. Službou na hranicích jsou ale oslabena vnitrozemská oddělení, kde tak není dostatek lidí na přímý výkon služby. Na objasňování klasické trestné činnosti nejsou lidi. Co z toho vyplývá? Pokud budeme dále dlouhodobě chránit policií hranice jen silami, které dnes policie má, klesne nám objasněnost trestných činů. Abych dokreslila situaci, např. celá jihočeská cizinecká policie má dnes ani ne sto lidí, což je absolutně nedostatečné. Jsou to ti, kteří mají na starosti celou agendu cizinců a imigrantů, ale hlavně jsou to ti, kteří mají na starosti v běžném režimu ochranu státních hranic.
Slíbila jsem, že vám dnes připomenu hlavně to, že ochranu hranic dlouhodobě nevyřeší ani nasazení armády. Ta může fungovat pouze jako dočasné řešení v horizontu zhruba půl roku. Proto musíme hledat opatření, která budou opravdu dlouhodobá. Z konzultací s bezpečnostními experty vyplývá, že pro ochranu státní hranice by při nasazení moderních technologií postačily 3 tisíce příslušníků v pohraničních oblastech. To by znamenalo přibližně 10 % navýšení stavu tabulkových míst a přibližně 10 % navýšení počtu rozpočtu policie. Bavíme se přibližně o 3 miliardách ročně na 3 tisíce nových příslušníků policie, kteří by mohli zabránit přílivu ilegálních imigrantů na naše území, když jsem přesvědčena, že náklady na ilegální imigranty do budoucna budou u nás vyšší, než kdybychom to investovali do policie, což se jeví z pohledu bezpečnost versus náklady jako mnohem výhodnější.
Rozpočet Ministerstva vnitra s žádnými systémovými opatřeními na českých hranicích nepočítá. Pan ministr Chovanec si sice vymohl navýšení rozpočtu, avšak na posílení ochrany hranic půjde jen zlomek. Rozhodně nelze říci, že by se Česká republika chystala financovat nějaká systematická opatření na ochranu hranic. Rozpočet Ministerstva vnitra samozřejmě neumožňuje tak zásadní vnitřní přesuny, abychom např. technickou ochranu hranic mohli financovat bez navýšení rozpočtu. Podle mě bychom neměli řešit následky, ale příčiny. Pokud bychom prostředky investovali do ochrany státních hranic a zabránili bychom tak tomu, aby k nám nelegální imigranti přicházeli, ušetřili bychom podobně velkou částku na řešení následků toho, že k nám nelegálně vstoupí. Bohužel, evropskou i českou politiku prostoupila extrémní politická korektnost, která se projevuje i v tom, že vláda nemá odvahu navrhovat zákony, které Českou republiku skutečně ochrání. Jsou to spíše pozlátka než řešení.
Než se dostanu k analýze vládního zákona o ochraně státních hranic, ráda bych vás seznámila s opatřeními, která přijímá vláda, která se k problému staví čelem a nebojí se předkládat radikální, ale účinná řešení. Jedná se o Maďarsko. Jaké kroky maďarská vláda tedy učinila v souvislosti s imigrační krizí? Nejznámější opatření je stavba hraničního plotu. Maďarsko ukončilo stavbu hraničního plotu na maďarsko-srbské státní hranici 15. září, kdy také vstoupila v účinnost novela maďarského trestního zákona, která kriminalizuje poškozování plotu a ilegální vstup na území Maďarska. Ustanovení § 5 zákona o státních hranicích umožňuje omezit za náhradu vlastnické právo vlastníků nemovitostí nacházejících se v oblasti 60 metrů od státních hranic. V případě, že omezení vlastnického práva podstatně brání řádnému užívání nemovitosti, může vlastník požádat o vyvlastnění majetku. Maďarsko začalo rovněž se stavbou hraničního plotu na maďarsko-chorvatské hranici už 17. září.
Dále v návaznosti na uprchlickou krizi byly maďarským parlamentem přijaty velké změny azylového zákona. Tak např. se umožňuje ve zrychleném řízení odmítnout nelegálního imigranta např. v případech, kdy falšuje dokumenty, lže nebo např. zničil své cestovní doklady. Novela azylového zákona umožnila vyhlásit krizový stav způsobený masovou imigrací formou vládního nařízení, a to buď na celé území, nebo pouze na určitou část. Krizový stav způsobený migrací byl také hned maďarskou vládou vyhlášen.
Dále bych přijala novelu zákona o přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. S účinností od 1. srpna 2015 je možné zadržet cizince bez platného cestovního dokladu místo původních 12 hodin až po dobu 24 hodin s možným 12hodinovým prodloužením v případě podání žádosti.
Já osobně považuji za velmi důležitou novelu trestního zákona a trestního řádu, které zavedly trestné činy nelegálního překročení uzavřené státní hranice. Za trestný čin nelegálního překročení uzavřené státní hranice přes plot chránící tuto hranici hrozí pachateli trest odnětí svobody až na tři roky, v případě užití zbraní nebo jako spáchání trestného činu jako účastník ozbrojených masových nepokojů až na osm let a v případě, že by spácháním trestného činu nelegálního překročení uzavřené státní hranice došlo k usmrcení jiné osoby, až deset let.
Byl také přijat zákon o národní obraně, podle kterého mohou obranné síly použít zbraně při ochraně státních hranic v případě masové migrace. Zákon o národní obraně rovněž umožňuje použití pyrotechnických projektilů, slzného plynu a gumových projektilů.
Nyní k reakci české vlády na imigrační krizi, tedy k zákonu o ochraně státních hranic. Ministerstvo vnitra tento zákon navrhuje jako promítnutí schengenského hraničního kodexu do české legislativy. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon pouze doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. ***