(15.30 hodin)
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pan ministr kultury se mi osobně omluvil, čehož si vážím a cením, vím, že nemohl předpokládat, že tady nebude premiér a že na něj dojde řada tudíž takto brzo, protože se ptám v době, kdy interpelace měly padat na premiéra České republiky, který není přítomen.
Teď k vlastní interpelaci. Příští rok si bude Česká republika připomínat opravdu významné výročí narození Karla IV. a já se vás chci zeptat, pane ministře, co stát chystá v této věci, jakým způsobem chce upozornit a připomenout význam tohoto našeho velikána naší historie a zda jste jako Ministerstvo kultury připraveni podpořit i akce případně i obcí, měst, jednotlivců či občanských sdružení, které, věřím, po celé České republice se budou snažit připomínat osobnost tak výjimečnou, jakou Karel IV. v naší historii opravdu byl. Děkuji vám za vaši písemnou odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Josefa Zahradníčka, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře v nepřítomnosti, kolegyně a kolegové, přeji vám příjemné odpoledne. V současné době jsme svědky, že se stále více a více hovoří o opětovném zavedení pohraničních kontrol na našich státních hranicích, které byly s takovou velkou slávou zrušeny po vstupu České republiky do schengenského prostoru. Výhody zrušení kontrol na státních hranicích jistě uvítala hlavně cestující veřejnost a myslím si, že i my všichni poslanci, kteří cestujeme. Je s podivem, že se analyzuje stav infrastruktury, tj. stav bývalých pohraničních objektů, aby se daly kontroly vůbec kde provádět. Jsem, mírně řečeno, zděšen, že některé tyto objekty již nejsou v majetku České republiky a byly prodány a slouží k jiným účelům a náš stát údajně opět uvažuje o jejich vykoupení. Nemám nic proti pronájmu - ale proč byly prodány? Kdo k tomu dal souhlas či příkaz? Proto se vás ptám, vážený pane ministře, a prosím o pravdivé a jednoznačné odpovědi na otázky: Co je na tom vůbec pravda? Kolik nemovitostí bylo prodáno, tj. budov a pozemků? Proč se o tom nehovořilo dříve v příslušných výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a teprve potom se informovala média? Kdy bude analýza hotova a zda bude předána poslancům v příslušných výborech.
Děkuji poslancům za pozornost a vám za odpověď. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Víta Kaňkovského, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí, který bohužel musel odejít do Senátu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, vážení členové vlády. Obracím se na nepřítomného pana ministra Brabce, vím, že musel do Senátu, se zdvořilou žádostí o několik informací, o které mě požádali zástupci obcí a měst z regionu na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska, konkrétně Brzkova u Jihlavy, Polné, Přibyslavi, Věžnice a dalších.
Občané těchto obcí od loňského léta, kdy se objevila na vládní úrovni zmínka o možnosti obnovení těžby uranu v zakonzervovaném dole v lokalitě Brzkov u Jihlavy, vyjadřují obavy a nespokojenost nad tím, jak jsou v této pro jejich občany v zásadní otázce opomíjeni, a nespokojenost, jak se obtížně dostávají k informacím o plánovaných přípravných krocích těžby uranu v Brzkově. Vláda materiál k přípravným krokům projednala už před rokem, 22. 12. 2014, v souvislosti se zprávou o prodloužení těžby uranu v dole Dolní Rožínka a vydala k němu usnesení pod číslem 1086. V tomto usnesení vláda pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájit prostřednictvím státního podniku DIAMO práce na schvalovacím procesu ke znovuobnovení těžby uranu v Brzkově - Horní Věžnici a dále přípravu znovuotevření tohoto dolu. Už v této době se v daném mikroregionu zdvihla velká vlna odporu proti tomuto záměru a tento ještě zesílil poté, co z kroku státního podniku DIAMO vyplynulo, že bude podána na Ministerstvo životního prostředí žádost o rozšíření původního chráněného ložiskového území Brzkov. Toto se již naplnilo podáním žádosti na Ministerstvo životního prostředí dne 24. listopadu 2015.
V zastoupení občanů dotčených obcí si vás proto dovoluji zdvořile požádat o sdělení těchto informací: Bude Ministerstvo životního prostředí požadovat před rozhodnutím o případném rozšíření chráněného ložiskového území o nový geologický průzkum? V této souvislosti chci připomenout, že původní geologický průzkum začal už v roce 1976.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas, tak pokud ještě chcete položit otázku, učiňte tak.
Poslanec Vít Kaňkovský: Druhá otázka: Dotčené obce prostřednictvím svého právního zástupce požádaly o sdělení jednacího čísla k příslušnému správnímu řízení, poskytnutí kopie žádosti státního podniku DIAMO a možnosti nahlédnout do spisu. Bude jim toto umožněno? Děkuji předem za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat ministra obrany. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové. Pane ministře, na úvod děkuji, že jste přítomen interpelacím, a že můžeme tedy takto diskutovat. Jste jeden z mála, který sem chodí a dochází. Děkuji.
Dne 26. 11. jsme vás na tomto místě interpeloval ve stejné věci a vy jste mi v úvodu své odpovědi sdělil, že by bylo dobré občas ředit si některé analytické výstupy pana Štefce ještě nějakým jiným zdrojem. Vzhledem k tomu, že se nechám rád poučit, tak jsem to udělal a našel si několik vyjádření amerických penzionovaných generálů. Jeden z nich, generál letectva, řekl, že sestřel ruského Su-24 musel být Turky dobře dopředu naplánovaný, protože ruské letadlo nebylo v tureckém vzdušném prostoru dostatečně dlouho ani hluboko v území Turecka a jeho činnost nevykazovala známky nepřátelského chování vůči Turecku. Druhý generál dokonce řekl, že by samotné NATO mělo vyzvat Turky k vystoupení z Aliance. Nebudu dál analyzovat vše, co jste před 14 dny řekl, abych vyvracel vaše záměrné polopravdy, nebo možná někdy i nepravdy, ale vzhledem k tomu, že uplynuly již další dva týdny a já předpokládám, že jste z vašich zpravodajských míst získal další podrobné informace, položím vám tedy stejnou otázku: Jaké je stanovisko Ministerstva obrany k aktu sestřelení ruské Su-24 tureckou armádou? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, od sestřelení ruského bombardovacího letounu Su-24 M dne 24. 11., který při plnění bojového úkolu pravděpodobně narušil turecký vzdušný prostor, se Ruské federaci doposud nepodařilo prokázat, že událost, tak jak ji prezentovalo Turecko, ať už veřejně, či v rámci zvláštního režimu ve velitelství NATO, bylo nepravdivé. Nejednalo se o první incident tohoto typu. Během posledních týdnů narušily ruské síly vzdušný prostor opakovaně: NATO, jehož je Turecko, jak známo, členem, již v minulosti vyjádřilo své znepokojení nad vojenskými aktivitami Ruské federace v blízkosti svých hranic a turecké ministerstvo zahraničních věcí v této souvislosti předvolalo velvyslance Ruské federace k podání vysvětlení. Od vlastního incidentu došlo k prudkému ochlazení diplomatické obchodní i vojenské spolupráce mezi Tureckem a Ruskou federací, včetně uvalení řady sankcí ze strany Ruska. To v reakci na sestřelení svého letounu posílilo systém protivzdušné obrany svých jednotek v Sýrii, navýšilo bojové aktivity a veřejně prezentovalo právo na sebeobranu v případě provádění vzdušných letů nebo vzdušných úderů Ruské federace nad územím Sýrie. ***