(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Zavadil. Připraví se pan poslanec Novotný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý večer, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Měl jsem technickou poznámku už dřív, ale vyděsil mě natolik můj kamarád a kolega Jarda Krákora, že jsem se musel jít trošičku vzpamatovat, protože když tady všechno načetl, jak je to škodlivé, tak se přiznám, že jsem z toho byl perplex.
Nicméně vám můžu dát jiné argumenty. Nedávno jsme viděli a slyšeli, že Helmut Schmidt, bývalý kancléř Spolkové republiky, se dožil 96 let a kouřil 40 cigaret denně. 40 cigaret denně! Můžeme říct, že to je výjimka, která potvrzuje... (Výkřiky v sále, následný smích.) Ano, děkuju panu kolegovi Kalouskovi za tu nápovědu. Můj dědeček se dožil 90 let a kouřil 50 denně, můj tatínek 88 let a kouřil 50 denně.
Nechci zpochybňovat všechny výzkumy, jenom chci říci, že ten zákon, který projednáváme, má jednu vadu. Já jsem pro to ho propustit přes první čtení. Jsem. Nejsem ten, který by navrhoval zamítnutí zákona. Ale myslím si, že bychom se měli zamýšlet nad tím, co uděláme s některými vesnickými hospodami. Je tady tisíce hospod a já jsem v té jedné třeba pracoval kdysi, byť tak nějak nad rámec svého úvazku, kde chodí ti vesničtí si dát viržinko, cigaretu, na karty. A těm budeme zakazovat tedy kouřit? No na to jsem tedy zvědavý.
Takže tak jako vždycky a ve všem je potřeba vzít rozum do hrsti. Proto chci propustit tenhle zákon do druhého čtení, abychom se tam ve výborech pobavili o možné určité regulaci, která by byla rozumná právě ve vztahu na tyhle ty venkovské hospody a možná i na to elektronické kouření, které tady demonstroval můj kolega Kalousek. Všechno. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, pane poslanče, musím vás požádat, abyste dodržoval čas k faktické poznámce. Dovolte mi, aby než budeme pokračovat dalšími faktickými poznámkami, kterých mám nyní v tuto chvíli pět, přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se paní poslankyně Balaštíková od 17.30, od 16.20 pan poslanec Jiří Koubek, z pracovních důvodů se omlouvá pan místopředseda Bartošek, který tady doteď byl, a od 16 hodin pan ministr Marian Jurečka.
Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Martina Novotného. K faktické poznámce se připraví pan poslanec Stupčuk a pak pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, máte čas k faktické poznámce. Prosím.
Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne i ode mne. Pan kolega Kalousek tady použil příklad, že také v hospodě nejsme tolerantní třeba vůči nahým lidem. Nepochybně ne. Na druhé straně jim nezabraňujeme, aby se svobodně rozhodli, že se společně někde sejdou všichni, kteří s tím souhlasí, že tam budou nazí, a zároveň se při tom třeba dobře najedli nebo dobře napili. Problém tohoto zákona je v tom, že je tak striktní, že to zakazuje absolutně ve velmi ostré hranici.
Byl bych rád, abychom se v dalších čteních, v pozměňovacích návrzích přece jenom nezamysleli nad tím, že v evropských zemích jsou různé úpravy, které přece jenom dávají kuřákům jakýsi prostor, aby se tento jejich zlozvyk nestal jenom jejich osobní věcí, ale aby se případně v rámci tohoto zlozvyku mohli i společensky sejít a třeba strávit společně v rámci tohoto zlozvyku nějaký večer, kde by se i dobře najedli, a mohli to udělat nejenom doma.
Moje oblíbená rocková skupina ze Spojených států, kde je taky ten trend šířit dobro za každou cenu a donutit všechny, aby se chovali zdravě, zpívá verš: Někdy mám chuť si zapálit přímo pod tím znakem zakazujícím kouření, protože už mi to leze krkem. Já to taky takhle vidím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Stupčuk. Připraví se pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Já jsem taky, přiznám se, abych navázal na kolegu Novotného, moc nepochopil argumentaci pana předsedy Kalouska.
Ale chtěl bych říci ještě na vrub té diskuse. Tady se pořád skloňuje restaurace. Já si myslím, že v restauraci se z podstaty věci nemá kouřit. To tam prostě nepatří. To jistě nikdo nezpochybňuje. V restauraci se má prostě jíst. Naproti tomu si ale myslím, že v hospodě tedy fakt rodina s dětmi nemá co dělat. Do hospody děti podle mého soudu nepatří. A tady bych si vypomohl i nějakým historickým výkladem. Prostě do hospody se historicky chodilo dát si to pivo, zahrát si kulečník, kouřit, hrát karty. Takhle aspoň já vnímám to, co to hospoda je a jaký svůj společenský sociální účel v minulosti plnila. Tak já jenom abychom si tady nezaměňovali ty pojmy restaurace a hospoda. O restauracích tady doufám nikdo nebude mluvit jako o místě, kde by vedl ideovou diskusi o tom, zda se tam kouřit má, či nemá. Tam se prostě kouřit nemá z podstaty věci. V hospodě si myslím, že má. Mám pro to nějaké své důvody. A bavme se prosím o tom.
Ale ta situace je mnohem dramatičtější, protože když se stanoví absolutní zákaz v hospodách a v těch doutníkových loungích, diskotékách a tak dále, tak potom si budete chtít dát tu cigaretu logicky před tím podnikem. Že jo? Protože vám nic jiného nezbude. Ale ví někdo z vás, že když obec přijme vyhlášku, tak si nedáte ani před tím podnikem? Takže vy si budete vesele kupovat cigarety, stát (bouchnutí pěstí do řečnického pultu) vás bude danit jako ten správný pasák, ale pak vás vlastně vytěsní z veřejného prostoru a nedá vám příležitost, abyste si vy jako daňový poplatník, slušný člověk, jenom tedy kuřák holt bohužel tu cigaretu důstojně někde vykouřil. To já fakt považuju za nefér!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času panu kolegovi Stupčukovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jana Birkeho. Připraví se pan poslanec Antonín Pavel. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Birke: Děkuju vám za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se představil. Jmenuji se Jan Birke a řeknu vám jeden statistický údaj a zároveň příběh.
Dvacet tři let jsem byl kuřák. Posledních pět let jsem kouřil 50 cigaret denně. To je fakt. Na to mám svědky. 13. července se mi ucpala první céva. Následná operace. Pane ministře, nedokážu si představit, kolik ta operace stála. Jenom to odhaduji. Neříkám, že to bylo jenom z kouření, ale bezesporu aspoň podle nálezu, který jsem měl k dispozici, a podle lékařů a profesorů, tak zcela určitě to byl jeden z těch čtyř faktorů, což bylo bezesporu kouření. Jak šel čas dál, tak zhruba po třech měsících další ucpaná céva a nevím, kolik stála ta další operace, následná rekonvalescence a následný léčebný proces včetně léků. Musím říci, že tohle je příběh reálný, který se stal. A já jsem toho svědkem na svém vlastním příkladě.
Chci říci jednu jedinou věc. Ten, kdo dneska dokáže takhle říci kuřákovi (řečník luskl prsty), aby přestal kouřit, tak se to nikdy nikomu nepodaří. Já jsem krásný příklad. Nebudu tady hovořit o tom, jestli je to omezování svobody, či nikoliv. Chci říci jednu jedinou věc. Jedna jediná věc víte, jak kuřáka donutí přestat kouřit? Já vám to řeknu. Je to strach. Je to strach. A já jsem 13. července... (Upozornění na čas.) Budu končit. Poslední věta. Omlouvám se. Já jsem ten strach dostal. A od té doby pět měsíců nekouřím. Tak mi držte palce.
Děkuju za pozornost. (Velký potlesk napříč sálem.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Pavel (Antonín). Připraví se pan poslanec Kučera také k faktické poznámce. Prosím, pánové. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***