(11.20 hodin)
(pokračuje Fischerová)
"Výbor pro veřejnou správu přerušuje projednávání sněmovního tisku 610 do doby předložení vládního materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě při čerpání veřejných finančních prostředků ve smyslu usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 708 z 26. schůze konané dne 9. dubna 2015."
A ještě chci poslankyně a poslance upozornit na tuto knížku (ukazuje) - Zahraniční zkušenosti NKÚ. Je praktická a myslím, že z toho můžeme využít mnohé věci.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, paní poslankyně. Omlouvám se.
Poslankyně Jana Fischerová: Ano. Velice vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Registruji vaše návrhy na zařazení bodů - středu 16. po třetích čteních nebo další den po písemných interpelacích jako 8. bod. Děkuji.
Nyní vystoupí pan poslanec Marek Benda a po něm se připraví pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si také navrhnout jeden nový bod na této schůzi a tento bod by měl znít Zpráva ministra vnitra o spojení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s korupcí a vydíráním. Myslím, že je nezbytně nutné, abychom se touto situací zabývali. Rád bych odcitoval - a budu to dělat přesně - včerejší článek z Radiožurnálu, ze stránek Českého rozhlasu, protože si myslím, že je třeba, abychom věděli, co se opravdu odehrává a do jakých problémů se náš elitní policejní útvar dostává. Ale budu citovat raději přesně, abych nebyl panem plukovníkem Šlachtou posléze nařčen, že jsem o něm něco řekl špatně.
"GIBS našla citlivé policejní dokumenty u podnikatele z Brna, je podezřelý z vydírání. Brněnský podnikatel Albin Arifovič čelí podezření z vydírání. Radiožurnál shromáždil svědectví několika byznysmenů, od kterých chtěl podnikatel peníze nebo půjčku. Arifovič jim tvrdil, že se o ně policie pak přestane zajímat nebo že sežene k jejich případu více informací. Pozoruhodné na celé věci je, že byl současně i informátorem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Dostal se tedy k citlivým informacím, které pak dokázal využít.
Podnikatele Arifoviče zadržela Generální inspekce bezpečnostních sborů letos na konci října a obvinila ho z uplácení detektiva ÚOOZ Luďka V. Podle informací Radiožurnálu mu podnikatel dal mimo jiné auto a luxusní tašku. Policista je kvůli tomu stíhaný za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatků. Krátce po obvinění udělala GIBS u Albina Arifoviče domovní prohlídku. Při té našla obrovské množství policejních materiálů na významné lidi z podsvětí, byznysu i politiky. Většina dokumentů pochází z policejního informačního systému, takzvané Bedrunky. Tedy z databáze, se kterou může pracovat jen policista. Radiožurnál měl možnost do záznamu o domovní prohlídce nahlédnout. Jak se takové informace mohly dostat k podnikateli, teď Generální inspekce prověřuje. Mluvčí GIBS Radka Sandorová nechtěla případ vůbec komentovat. Sdílnější nebyl ani mluvčí krajského státního zastupitelství v Brně, které věc nově dozoruje. S ohledem na současný stav trestního řízení se k věci vyjadřovat nebudeme, říká mluvčí brněnských žalobců Hynek Olma.
Vydírání bohatých podnikatelů. Většina interních materiálů nalezených u Arifoviče se týkala případů, které zpracovávali nebo v tuto chvíli zpracovávají policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu." Teď nebudu citovat, co přesně měli tito policisté k dispozici, protože bych se nevešel do času, ale rád bych odcitoval ještě závěrečnou část tohoto materiálu. "Ze svědectví podnikatelů i některých policistů vyplývá, že Albin Arifovič byl v kontaktu hned s několika detektivy z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Spolupracoval i se šéfem útvaru Robertem Šlachtou. Nepopírám, že pana Arifoviče znám. Naše kontakty byly čistě pracovní a osobně jsme se neviděli a nejsme v žádném kontaktu již několik let, přiznal Šlachta." Myslím si, že tohle je velký závažný problém.
Stejně tak se včera na idnesu, což jsou opět noviny místopředsedy vlády, resp. server, objevil záznam z jednání soudu, ve kterém osoba, která usiluje o statut spolupracujícího obviněného a nepochybně svědčí ve prospěch obžaloby, říká toto: Účetní společnosti Peskim a další z obžalovaných Jana Šádková uvedla ve středu při své výpovědi, že jí policie slíbila peníze, když přistoupí na statut spolupracující obviněné. Jaroslav Kubiska to nyní potvrdil. 'Vím o tom, že jí byly nabídnuty peníze policií, na té schůzce jsem byl. Na dotaz soudkyně - což znamená před soudem, pod trestní sankcí - na dotaz soudkyně dodal, že peníze nabídli policisté z Útvaru na odhalování organizovaného zločinu.
Myslím si, že to jsou tak závažné indicie, že je nezbytně nutné, aby se jimi Poslanecká sněmovna zabývala. Navrhuji, abychom v úterý 8. 12. toto zařadili jako první bod, případně pokud by taková vůle nebyla v této Sněmovně, tak po pevně zařazených bodech. A má se to jmenovat Zpráva ministra vnitra o spojení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s korupcí a vydíráním.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. To znamená 8. 12. jako první bod, anebo po pevně zařazených bodech. Dobře. Značím si to.
Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Blažek a připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Také přicházím s návrhem na předřazení jednoho bodu, který by se dnes na této schůzi neprojednal. Je to bod 650/0. Jmenuje se vládní návrh zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů.
K tomuto návrhu mě vedou dva důvody. Jeden je objektivní, druhý je subjektivní. Objektivní důvod je ten, že když už vláda připraví takový materiál nebo návrh zákona k tak závažné věci, tak moje moravská úcta k české vládě mně velí, abych vládě pomohl, aby tento důležitý materiál byl projednán co možná nejdříve. To je první věc. A pak je subjektivní důvod. Já už jsem poslancem dva roky, pořádně jsem ještě nedělal zpravodaje. Mám dělat zpravodaje u tohoto zákona. A já se prostě nemohu dočkat, abych tím zpravodajem mohl býti. (Smích některých poslanců.) A velice mi vadí, kdyby se tento zákon nějakým způsobem dalece oddaloval.
Nikoho z vás, dámy a pánové, nepodceňuji. Je mi úplně jasné, že víte, o čem tento zákon je. Nicméně abych připomenul důležitost tohoto zákona, tak je dobré k tomuto zákonu něco málo říci, abychom si rozuměli, v čem je ten zákon natolik významný, že by tady neměl jen tak ležet.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je odstranit stávající nežádoucí stav, kdy poškození, kterým byl přiznán nárok na náhradu škody nebo na majetkové újmy, jež jim byla způsobena trestným činem, nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel jakýmkoli trestným činem získal, dále jen majetkový nárok, nedosáhne z důvodu nedostatku majetku pachatele plného uspokojení takového nároku, přestože v daném trestním řízení byl zajištěn a prostřednictvím uložených sankcí, to znamená trestů a ochranných opatření, odčerpán majetek, jenž by mohl být využit k uspokojení jejich nároků, zvláštní fondy, jejichž příjmy tvoří mimo jiné zkonfiskované výnosy z trestné činnosti a jiný majetek pocházející z trestního řízení, například peněžité tresty a jiné platby. V některých státech jsou pachatelé povinni přispívat do fondu určitou stanovenou částkou. Například v Belgii je to 25 eur. V USA se výše poplatků liší podle závažnosti spáchaného trestního činu a podle toho, zda je u právnických osob, ve výši od 400 dolarů. Ve Finsku je to 500 švédských korun. To znamená zhruba tři koruny, pokud pachateli hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody. A tak jsou tedy známy i ze zahraničních právních úprav, konkrétně například z právní úpravy Spojených států amerických, Kanady, Austrálie, Velké Británie, Finska, Belgie, Španělska a Itálie.
Většina prostředků z uvedených fondů je využívána ve prospěch obětí trestné činnosti nebo šířeji na sociální účely. Z těchto fondů se hradí peněžitá pomoc obětem násilných trestných činů, léčebné výlohy, bolestné a tak dále. Ve Francii mohou oběti, které nespadají do systému peněžité pomoci, žádat o odškodnění fondem SARVI, který v případě, že pachatel dobrovolně neuhradí škodu způsobenou trestným činem, uhradí namísto něho škodu v plné výši, jde-li o škodu menší nebo rovnu tisíci dolarů. V případě, že je vyšší, poskytuje zálohu až do výše tří tisíc - omlouvám se, že jsem řekl dolarů, ale eur. ***