(17.40 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
MMR počítá s tímto, že my navrhneme i způsob, jakým způsobem se má tento vzorec sestavit, v naší metodice k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny. Zároveň pracujeme na prováděcím předpisu na přiměřenost nejnižší nabídkové ceny.
Zadavatelům je nově umožněno vyloučit dodavatele, který se u zadavatele neosvědčil. Tady musím říci, že to je novinka, která v naší legislativě se bude objevovat v zákoně o veřejných zakázkách poprvé. Je to umožněno evropskými směrnicemi. Znamená to, že u plnění veřejné zakázky v minulosti došlo k uplatnění sankcí nebo náhrady škody. Dále zákon umožní vyloučit dodavatele, který má za sebou závažné profesní pochybení. Jde v kontextu celé Evropy o zcela nový přístup, který byl doposud nepřípustný. Nové evropské právo formuluje toto oprávnění obecně, jako předkladatelé ovšem v obecné formulaci spatřujeme rizika různých sporů o oprávněnost takového vyloučení. Proto se tím velice intenzivně zabýváme v naší metodice, která doprovází tento zákon, a samozřejmě ve spolupráci všech zmíněných expertů či mých kolegů, které jsem zmínila, včetně zástupců ÚOHS.
Zadavatel bude mít dále možnost požadovat prokázání splnění kvalifikačních předpokladů i po poddodavateli, tzn. subdodavateli. Často se nám nyní stává u veřejných zakázek, že subdodavatelé jsou prodáváni a následně samozřejmě zakázky řeší někdo jiný, což eliminuje i možnost v podstatě dohlédnout i do kvality subdodavatele, pokud nebyl součástí nabídky. To znamená, že směrnice zavádí tuto možnost zejména z důvodu ověření subdodavatele, respektive toho, zda se subdodavatel nenachází v některé ze situací, která vyžaduje jeho vyloučení. Novinkou také bude povinnost dodavatele předložit identifikační údaje subdodavatelů, čímž bude zadavatel informován o osobách přítomných na staveništích či o tom, které společnosti poskytují jaké služby. Tady musím říci, že toto je velmi kvitováno za všech veřejných zadavatelů, se kterými jsme to projednávali, i ze strany samospráv, protože samozřejmě my se snažíme eliminovat jakékoliv prodeje v rámci subdodavatelských služeb.
S tím souvisí také zavedení přímých plateb subdodavatelům, pokud ale o to požádají. Subdodavatel tak bude více chráněn proti negativním důsledkům ekonomické situace dodavatele. To znamená, že pokud samozřejmě dodavatel například krachuje, tak následně nezaplatí subdodavateli. My to v zákoně jaksi rozepisujeme, jakým způsobem se k tomu subdodavatel má postavit. Podstatné také je, aby byla informace o způsobu fakturace předána všem dotčeným osobám s dotyčným předstihem a bylo možné na ni reagovat. V současné chvíli je zadavatel povinen kontrolovat všechny nabídky, a to bez ohledu na splnění podmínek zadání, což klade velice vysoké nároky na čas a přináší vysokou administrativní zátěž zejména u velkých veřejných zakázek, kam se přihlásilo hodně zájemců. Nově podle tohoto zákona, který vám zde předkládám za vládu, si zadavatel bude moci vybrat, jestli je pro něj jednodušší kontrolovat jen nejvýhodnější nabídku, nebo v případě, že je hodnocení složitější, zda nejprve posoudí všechny nabídky a hodnotit bude jen ty, které jsou v pořádku. To je také velká novinka, která je velmi kvitována, protože dáváme možnost buď hodnotit tu nejlepší, anebo jenom ty, co, co jsou v pořádku, a ne například i ty, které nesplňují určitá kritéria i u formálního hodnocení.
Návrh zákona neukládá - tady prosím pozor, s výjimkou významných veřejných zakázek - povinnost svolávat hodnoticí komise. Evropské právo takovou povinnost nestanovuje, proto není důvod tuto oblast nadměrně regulovat a dát ji jako povinnost do našeho zákona. Jako problematická se jeví zejména skutečnost, že za současného stavu fakticky rozhoduje hodnoticí komise za zadavatele, ale rozhodnutí podepisuje zadavatel, přestože s názorem hodnoticí komise nemusí souhlasit. Tady musím říct, že toto například jsou takové věci, kde zadavatel se dokonce i soudí s některými členy hodnoticí komise, a pokud je projekt nebo zakázka financována z Evropské unie, tak samozřejmě to už se nepostaví, nedočerpá a hned jsou tady chyby. Takže toto jsme se do nového zákona snažili nějakým způsobem usměrnit.
Dalším problémem je skutečnost, že v případě regulace hodnoticích komisí je nutné nastavení podrobných procesních pravidel. Tato pravidla nemají fakticky vliv na průběh a výsledek zadávacího řízení, nicméně jejich porušení znamená porušení zákona a zadavateli hrozí finanční korekce. Tady musím říci, že jsme v tom zákoně reagovali a postupovali podle všech evropských směrnic, ale zároveň tak, aby to přispělo a pomohlo k něčemu, v čem víme, že nejvíce chybujeme. Jako Ministerstvo pro místní rozvoj máme veškeré informace ze všech elektronických nástrojů, máme veškeré informace o všech veřejných zakázkách v České republice, a tady musím říci, že toto jsou takové největší chyby, kvůli kterým se například ruší výběrové řízení nebo následně jsou i korekce. Zcela nová bude v této souvislosti také povinnost identifikace osoby, která hodnocení provedla, což v tuto chvíli nemusí být.
Návrh nového zákona je výrazným posunem od formálního pojetí řízení. Nově bude moci zadavatel požadovat doplnění jakékoliv chybějící části nabídky s výjimkou informací, které mají vliv na hodnocení. Zadavatel tak nebude muset vylučovat za banální formální pochybení, což asi všichni se v této místnosti shodneme, že se to stává mnohokrát, když nedodáte něco podepsaného nebo dáte něčeho kopii, tak my dáváme prostor, aby zadavatel vyzval uchazeče, aby to dodal následně.
Zároveň nově návrh umožňuje, aby dodavatel upravil položkový rozpočet u veřejných zakázek na stavby, pokud například zapomněl položku ocenit. U staveb je to opravdu velmi složité a tuto věc jsme se snažili vyřešit tím, že právě dodavatel může upravit i položkový rozpočet za určitých podmínek. Tato změna ale opět nesmí mít vliv na celkovou nabídnutou cenu. Dodavatel tak úpravu položky bude muset zohlednit ve změnách položek jiných.
Z evropských směrnic vyplývá přímý požadavek na odstraňování překážek vstupu na trh veřejných zakázek pro malé a střední podnikatele. V zákoně proto zavádíme princip, podle něhož má být primárním cílem zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části, zejména v případě rozsáhlých investičních akcí. Pouze pokud existují objektivní důvody, zůstává předmět veřejné zakázky nerozdělen. Zadavatel je však povinen takovéto rozhodnutí odůvodnit.
Toto bylo zhruba šest sedm takových klíčových oblastí, které jsem měla zapotřebí zde zmínit, než bude otevřena i obecná rozprava.
Já bych si dovolila požádat Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty pro jednání ve výborech mezi prvním a druhým čtením na 50 dní. Je to právě z toho důvodu, že opravdu jsme tlačeni časem, a já tady chci říci, že já osobně opravdu se obávám vzhledem k tomu, že jako i národní orgán pro koordinaci řešíme spoustu infringementů, že může přijít řízení Evropské komise proti tomu, že jsme nevhodně implementovali evropské směrnice.
Já bych si dovolila jenom zmínit, že máme naplánováno, že výbory budou zasedat první a druhý týden v lednu, kde počítáme s tím, že budeme schopni v garančním výboru a v dalších výborech náš zákon projednat. Počítali bychom s tím, že od 19. ledna bychom se dostali na pořad Poslanecké sněmovny na druhé čtení a třetí čtení na konci ledna. Proč? Protože následně zákon musí být poslán do Senátu, který má 30 dní, než ho zařadí na svou schůzi, a čas opravdu běží.
Já vám děkuji za pozornost. Jsem samozřejmě připravena reagovat na veškeré dotazy. Tento zákon je priorita naší vlády, je to priorita celé koalice a myslím si, že to je priorita celé České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lukáš Pleticha, který se na to vybavil dostatkem materiálů. (Nese aktovku i hromádku podkladů.) A očekávám od něj ještě jeden procedurální návrh po skončení zpravodajské zprávy. Prosím.
Poslanec Lukáš Pleticha: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, přistupujeme k prvnímu čtení velice důležitého zákona, který snad až na několik protikorupčních aktivistů vítají a čekají na něj snad všichni - starostové, veřejní zadavatelé i podnikatelé, kteří dodávají pro veřejné zadavatele.
Tento zákon si klade za cíl jednak transponovat směrnice, ale jak už říkala paní ministryně, také odstranit různá taková neřešitelná místa, neřešitelné situace a komplikace, které se ukázaly v současné, dosavadní úpravě a které zejména veřejným zadavatelům v souvislosti s dotacemi velmi komplikovaly život. Tento zákon také zavádí nějaké další dílčí změny, všichni doufají, že k lepšímu, třeba řízení o inovačním partnerství. ***