(9.20 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Původní částku 21 166 566 807 Kč bych navýšil o 25 mil. na částku 21 191 566 807 Kč. V položce platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců ve služebních místech bych navýšil položku 3 565 948 062 Kč o 3,5 mil. Kč na celkovou částku 3 569 440 062 Kč. A vzhledem k tomu, že máme služební zákon, tak také platy zaměstnanců ve služebních místech dle zákona o státní službě bych navýšil o 1,5 mil. korun na cílovou částku 1 266 988 048 Kč.
Co mě vede k těmto navrhovaným změnám? Navrhované změny v obou kapitolách státního rozpočtu České republiky na rok 2016 vycházejí z konkrétních priorit, které bych očekával, že vláda, potažmo Česká republika, bude pro rok 2016 mít. Vláda již reagovala na zhoršující se bezpečnostní situaci a schválila navýšení početního stavu policistů o cca 4000 tabulkových míst. Ale toto navyšování má trvat dlouhých pět let. V situaci, kdy nelze predikovat další bezpečnostní vývoj v Evropě, natožpak v naší zemi, v situaci, kdy prakticky ze dne na den může dojít k zásadnímu zhoršení naší bezpečnostní situace a třeba i teroristickým útokům nebo kdy v důsledku nezvládání migrační krize může dojít ke znovuzavedení kontrol na státních hranicích nebo ke zúžení schengenského prostoru, přičemž Česká republika by se mohla stát zemí s vnější hranicí, kterou by bylo potřeba náležitě střežit, je třeba mít dostatečný počet dobře vycvičených a připravených policistů. Ty je však také třeba odměňovat, a to podle míry rizika, které při výkonu podstupují. To samozřejmě platí i pro civilní zaměstnance tohoto bezpečnostního sboru. Je však třeba také konstatovat, že Policie České republiky již dnes pracuje na plný výkon a další na ni kladené úkoly by již nemusela zvládat plnit.
Vedle toho je zde Ústav pro studium totalitních režimů, který v posledních letech vykazuje výsledky své činnosti, které co do kvantity, ale ani co do kvality neodpovídají výdajům s nimi spojeným. Je otázkou, zda v roce 2016 potřebujeme tento úřad v takovém personálním obsazení, a tím pádem i s výdaji, které jsou prakticky totožné s rozpočtovou kapitolou Ústavního soudu a které měl tento úřad v předchozích letech, nebo zda můžeme připustit jeho postupné zeštíhlení. Pokud zhodnotíme návrh pouze z hlediska priorit občanů České republiky a vynecháme ideologické myšlenky, je potřeba zajišťovat bezpečnost občanů České republiky prioritou. Proto se domnívám, že tento návrh by mohl získat i vaši podporu.
Teď nevím, pane předsedající, mám už... (Obrací se k předsedajícímu.) Jsme v rozpravě. Takže tento návrh najdete jako sněmovní dokument číslo 3273. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já jenom pro nejasnost, protože mnozí se podivovali, proč není obecná rozprava. Podle § 105 odst. 2 jednacího řádu se o návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Takže nic jste nezmeškali. Prosím, každý, kdo je přihlášen, má možnost svůj návrh přednést teď v podrobné rozpravě.
Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové. Dřív než se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, uvedu pár čísel. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí v kapitole 313, že v roce 2016 spotřebuje na vyplácení dávek v hmotné nouzi 12 784 740 353 Kč. To je o 869 840 993 korun víc než v roce 2015. Česká ekonomika přitom už delší dobu roste. A co je podstatné, snižuje se míra nezaměstnanosti z 8,6 % v lednu 2014 na 5,9 % v říjnu 2015. V daném období soustavně roste počet volných pracovních míst zhruba z 36 tisíc v lednu 2014 na dnešních 107 tisíc pracovních míst. Podle prognózy o vývoji ekonomiky se dá očekávat přinejmenším stagnace uvedených ukazatelů. V tom, aby nám klesal počet nezaměstnaných a zároveň rostly nároky na vyplácení dávek v hmotné nouzi, nevidím logiku. Opravdu ji nevidím. Čekal bych opačný trend. Je méně lidí bez práce, více lidí pobírá řádnou mzdu, bude třeba vyplácet méně příspěvků na živobytí i méně dávek v okamžité hmotné nouzi. Menší by měly být také nároky na vyplácení doplatku na bydlení. Ostatně paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová Tominová prosazuje snížení tohoto doplatku, jak jsem se několikrát dozvěděl z médií.
Původně jsem zamýšlel snížit položku dávky v hmotné nouzi na úroveň letošního roku, tedy o nějakých 870 mil. korun. To je hodně vysoké číslo. Půjdu ale na kompromis. Navrhuji snížení o 600 mil. korun. Tuto částku doporučuji převést do položky dávky důchodového pojištění, a to při vědomí, že pro vyplacení jednorázového zvýšení důchodů je třeba hledat zdroje uvnitř kapitoly 313. Pozměňovací návrh, který řeší tento převod, jsem vložil do systému. Přihlásím se k němu později, ještě poté, co řeknu závěrečných pár vět. Ten kompromis dává možnost využít minimálně dalších 300 mil. korun k přesunům do dalších položek, kde je to třeba, například na valorizaci prostředků pro tělesně postižené nebo na některou z dalších podhodnocených položek kapitoly 313. Peněz není nikdy dost. To už ale nechávám na některém z vás, vážení kolegové. Děkuji za pozornost.
A teď se přihlásím k tomu návrhu, jak mi to ukládá jednací řád. Můj pozměňovací návrh je zařazen v systému pod číslem 3272. Já se k němu tedy hlásím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se ve svém vystoupení omezím na dvě rozpočtové kapitoly, ke kterým mám připraveny své pozměňovací návrhy. Konkrétně se jedná o kapitolu Ministerstva školství a druhý pozměňovací návrh se týká kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.
Pokud jde o rozpočet Ministerstva školství, na první pohled se zdá, že s rozpočtem můžeme být spokojeni, že je přijatelný, alespoň pokud to porovnáme s minulým rokem. Souhlas je určitě s navýšením peněz pro školství oproti letošnímu roku o více jak 4 mld. korun, z nichž 2,4 mld. mají jít na zvýšení platů v regionálním školství, půlprocentní navýšení FKSP, finance na sport, to je určitě záslužné. Na druhou stranu při podrobnějším prostudování si kladu otázku, zda v souvislosti s rozsáhlými změnami, které plánuje ministerstvo, zda je toto navýšení opravdu dostatečné. Povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před nástupem do základní školy a s tím související potřeba navýšení kapacit v mateřských školách, nárůst počtu žáků ve školách základních, to znamená zvýšení počtu pedagogických pracovníků a rozšíření prostor, ať už se jedná o učebny, či školní družiny. Chybí také loňských 300 mil. korun na učebnice a pomůcky. ***