(17.40 hodin)
(pokračuje Valenta)
Tento návrh zákona nesprávně transponoval evropské právo a v podobě, v jaké byl schválen Poslaneckou sněmovnou, ohrozil podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jak již tady řekla paní ministryně, když to zjednoduším, s kolegy v Senátu jsme zasedli k jednomu stolu se zástupci ministerstva, cestovních kanceláří a pojišťoven a snažili jsme se najít a tuto nešťastnou implementaci napravit. Ačkoli osobně nejsem velkým příznivcem kompromisů, v tomto případě jsem přesvědčen, že kompromis, kterým je Senátem přijatý pozměňovací návrh, je velmi zdařilá legislativní změna.
Jedná se o jednoduchou modifikaci § 8 odst. 2 návrhu zákona, který zavádí tzv. sdílenou odpovědnost pojišťovny a cestovní kanceláře za stanovení správné výše limitu pojistného plnění při sjednání pojištění. Tento pozměňovací návrh zároveň reflektuje skutečnost, kterou tady zmínila již paní ministryně, a já bych ji rád zopakoval, protože ji považuji za důležitou, a to je vytvoření garančního fondu cestovních kanceláří. Do tohoto fondu, který nám slíbilo ministerstvo, že vytvoří nejpozději do jednoho roku, budou přispívat určitým procentem svých příjmů všechny cestovní kanceláře. Rád bych vyzval z tohoto místa paní ministryni, aby vážně uvažovala o tom, že do fondu budou přispívat i pojišťovny, protože podle návrhu této novely je to jejich odpovědnost, aby si důsledně hlídaly správné nastavení pojistného limitu.
Chtěl bych poděkovat paní ministryni za jednání a vůli k nalezení této nápravy. Právo cestovního ruchu je odvětví velmi regulované evropským právem a návrh zákona, který zde máme před sebou, transponuje evropskou směrnici z roku 1990. Abych byl upřímný, nerozumím sice tomu, proč tak činíme až nyní, ale rád bych se v tomto ohledu zastal paní ministryně, protože se to mělo udělat již dávno před nástupem této vlády, a Ústavní soud tedy nerozhodl nijak jinak než v duchu evropské judikatury, bylo to jen reakcí na nedostatečnou českou právní úpravu.
Závěrem mi dovolte v kontextu toho, co jsem teď řekl, varovat do budoucna před obdobnými nesprávnými, opožděnými nebo naopak ukvapenými transpozicemi směrnic evropského práva. Bezhlavé přijímání evropských norem může vážným způsobem ohrozit podnikatelský sektor. A zrovna z toho případu jasně vyplývá, že časté výhrůžky urgentní implementací někdy nejsou zcela namístě, protože zkrátka, jak je vidět, není kam spěchat a vyplatí se zvážit všechny okolnosti, především rizika právní úpravy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi Ivu Valentovi. Nyní dalším přihlášeným s přednostním právem je pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak aby to nebyla úplná selanka, tak nejprve chci říct, že náš klub podpoří senátní verzi, a teď to zdůvodním.
Já se nepřipojím k poděkování paní ministryni, protože já nejsem příznivec toho, že zloděj volá chyťte zloděje nebo že pyroman je dobrovolný hasič a hasí požár, který sám založil. My ten návrh zákona máme v Poslanecké sněmovně 16 měsíců. Šestnáct měsíců, 30. července 2014 nám vláda doručila tento návrh zákona. Pan senátor zcela správně řekl, že sněmovní verze, která odsud odešla, ohrožuje podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ale za to někdo může! To nespadlo z nebe ani z Bruselu. A my jsme k tomu opakovaně vystupovali v prvním čtení, v druhém čtení, ve třetím čtení, má kolegyně Jana Fischerová připravila pozměňovací návrh, který ruku v ruce odmítli paní ministryně, paní zpravodajka a pan Okamura, protože jeho podnikání se to netýká, takže co by těm ostatním nezpřísnil podmínky. O tom jsme se bavili ve třetím čtení. Senát naprosto správně přijal ten pozměňovací návrh a já chci ocenit práci Senátu. Ale pokud si vláda občas stěžuje, že opozice něco blokuje, že něco trvá dlouho, tak tady je to vina paní ministryně. Ten zákon už dneska mohl být schválen, nemusel být znova v Poslanecké sněmovně. Stačilo, kdyby dala za pravdu těm hlasům, které ve Sněmovně nevyslyšela a v Senátu ano. Jediné, co se změnilo je to, před čím my jsme varovali, že vy jste se rozhodli jednomu soukromému subjektu uložit zákonnou povinnost, ale ne vůči státu, ale vůči jinému soukromému subjektu. A jak to má splnit, když ta druhá skupina všechny dopředu varovala "za takových podmínek my ty pojistné smlouvy prostě neuzavřeme"? Slyšeli jsme tady minule, a mohl bych to citovat, jak od paní ministryně, tak od paní zpravodajky: to není pravda, nenechme se vydírat, pojišťovny nemají pravdu. A dneska slyšíme hezká, krásná slova o tom, jak jsme našli u kulatého stolu v Senátu konsenzus. Ten konsenzus jsme našli proto, že ta jedna strana splnila to, co říkala dopředu: pokud to takhle navrhnete, nic nás nedonutí, abychom pro sebe uzavírali nevýhodné pojistné smlouvy. Mimo jiné by tím porušili své povinnost, tak jak to kontroluje regulátor, to je Česká národní banka. Tak o jakém konsenzu tady mluvíme? Pod tlakem skutečnosti paní ministryně musela - musela ten kompromis podpořit. Neumím si představit, že by osobně nesla odpovědnost za to, že cestovní kanceláře, české cestovní kanceláře budou mít problém a nebudou moci díky rozhodnutí státu a rozhodnutí většiny ve Sněmovně dál podnikat. Ne proto, že jim to nejde, ne proto, že by něco neplnily, ale proto, že jste jim navrhli, vy mnozí, ne všichni, ne všichni vládní, nebylo to hlasování vládní versus opoziční, to je třeba říct, každý se může podívat jak do té diskuse, tak do toho hlasování, vy jste jim prostě dali podmínky, které nemohli splnit. Tak se dneska netvařme, že všichni jsme kamarádi, všichni jsme se domluvili. Ono to naštěstí projde, ale - a mě teď nezajímá výmluva, kdo na ministerstvu to chystal. Tohle je politická odpovědnost paní ministryně, nikoho jiného. Opakovaně jsme na to upozorňovali, dokonce jsme navrhli řešení a paní ministryně opakovaně byla proti. Nevím, co se stalo, že několik desítek cestovních kanceláří dostalo výpověď z pojistné smlouvy. To je jediné, co se stalo od minule, jinak ty argumenty jsou stejné jako minule, jsou stejné jako předminule, jako v prvním, druhém, třetím čtení.
Já myslím, že je to varování pro nás pro všechny, abychom se nesnažili regulovat úplně všechno a hlavně abychom nedávali povinnosti jednomu soukromému subjektu, které má zajistit u jiného soukromého subjektu. Slyšel jsem dneska v médiích, že je to ochrana spotřebitele, protože do zákona jsme dali, co jeden soukromý subjekt má měsíčně posílat jinému soukromému subjektu. Je to princip, který se mi nelíbí. Jestli chceme naprosto oprávněně po pojišťovnách, aby si samy vyhodnocovaly riziko a buď podepsaly, nebo nepodepsaly pojistnou smlouvu, proč máme zákonem říkat, že někdo má posílat měsíčně hlášení? Přece pojišťovny to mohou dělat i bez toho zákona. Ale budiž, to ničemu neuškodí na rozdíl od toho bezlimitního plnění, jenom je to podle mě zbytečné. Zase my se staráme o něco, po čem nám nic není. Opravdu nic.
Já bych docela rád slyšel od těch, kteří tady před několika týdny tak horovali proti pojišťovnám a proti tomu, že my tady spouštíme falešný poplach, co se tedy stalo, proč změnili názor a proč nás neposlouchali už poprvé. Ten zákon už mohl být ve Sbírce zákonů. Bohužel tam není. Vzal jsem si s sebou tablet, zatím nebudu citovat, ale jsem připraven citovat ze stenozáznamu, co kdo tady u toho mikrofonu říkal. Na rozdíl od pana senátora si myslím, že je to chyba paní ministryně, že jsme to mohli mít dávno vyřešeno. Stačilo poslouchat opozici. A určitě se shodneme, že to není typický pravolevý střet. Nebo možná je, protože ti zastánci regulací jsou v naprosté většině případů vlevo na politické mapě a my odpůrci regulací jsme vpravo, protože si nemyslíme, že stát ví lépe než ti, kteří podnikají, jak to mají dělat a jaké jsou dopady. Ale, a řekněme si to otevřeně, znělo to populárně. Kolikrát jsme slyšeli od toho mikrofonu od paní ministryně, a nejenom od ní, ať pořád nemluvím o paní ministryni, ale i od zastánců té novely: to děláme pro ty klienty. A když jsme vám říkali: a taky se může stát, že české cestovní kanceláře z trhu prostě vymizí díky chybnému návrhu zákona, tak jste nás neslyšeli.
Já chci poděkovat Senátu jako instituci, že tady zatáhl za záchrannou brzdu, že nám to vrátil včas. Já jsem, a nejsem určitě jediný, dostal žádost obou asociací cestovních kanceláří o to, abychom to podpořili. Já jsem jim za náš klub odpověděl, že pro nás to bude velmi jednoduché, my ten názor máme od začátku, takže my to samozřejmě podpoříme. Ale příště, když ten zákon nabral 16 měsíců, tak nás prosím poslouchejte, protože to není poprvé, a obávám se, že to není naposled, kdy jsme měli pravdu, a vy jenom z politicky prestižních důvodů, než abyste dali opozici za pravdu, tak si hlasujete pro ten svůj návrh. A pak to opravujete. Naštěstí tady díky Senátu to opravíme ještě včas a nemusíme chystat novelu a další novelu a novelu novel. Děkuji. ***