(16.40 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo by určitě zajímavé, kdyby někdo spočítal, kolik se prostřednictvím nevýhodných smluv vyhodilo prostředků od roku 1990 ze státního rozpočtu, z rozpočtů příspěvkových organizací a případně z příspěvkových organizací měst.
Připomněl bych vám, že spousta peněz odtekla ještě ze státního podniku České dráhy prostřednictvím nevýhodných smluv. Znám případ například Nemocnice Na Homolce, která si zřídila jako příspěvková organizace dvě dceřiné společnosti jako obchodní společnosti, aby nemusela některé věci zveřejňovat. Byl to klasický krok, aby se vyhnula prostě tomu, že se některé věci zveřejňují. Prostřednictvím těch dvou dceřiných společností odcházely prostředky ze zdravotního pojištění a z nemocnice prostě ven a odcházely do soukromých rukou. Já jsem v té věci podal trestní oznámení. Policie dva roky vyšetřovala, potom to státní zástupkyně odložila, že se nic nestalo. Potom pan ministr Holcát našel odvahu, vykonal tam veřejnosprávní kontrolu v té nemocnici a bylo obnoveno policejní vyšetřování a nakonec, pokud víte, byly obviněny určité osoby.
Tento zákon považuji za důležitý. Určitě není všemocný a všespasitelný, ale je to důležitý krok k tomu, aby se napravila řada věcí, které v České republice nejsou nastaveny dobře. Přimlouvám se za to, aby byl zákon přijat ve sněmovní verzi, protože verze, která nám byla vrácena ze Senátu, nic nevyřeší, nebude vymahatelná. Podobně jako máte dneska k dispozici žádat o informace podle zákona 106, vy si požádáte o ty informace, a ten druhý, ten povinný subjekt není ochoten ty informace zveřejnit. Můžete se soudit. Budete se soudit třeba tři roky, nakonec ten soud vyhrajete, ale potom vám ty informace už třeba taky k ničemu nebudou.
Čili z těchto důvodů skutečně vyzývám vás, kolegy, abyste podpořili sněmovní verzi, která je jednoznačně lepší. Jestli je tam problém se státním podnikem Budvar, dá se to odstranit. K tomu, že nechceme přijímat paskvil, co tady řekl kolega přede mnou, prostřednictvím předsedajícího, v roce 2013 jsem tady upozorňoval, že návrh občanského zákoníku není v pořádku, abychom ho nepřijímali. Bylo nám řečeno, že se musí přijmout v té podobě, tak jak je, že už není možné to odložit. Dneska víme, že celá řada věcí je tam špatně a musí se novelizovat. Žádný zákon není takový, že by byl naprosto dokonalý, a prostě v průběhu času je nutné ten zákon novelizovat. Tímto způsobem je možné odstranit i ten problém, který se týká Budvaru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Opálka. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, nebudu dlouze hovořit. Chtěl bych předložit jeden z procedurálních možných návrhů. Ale úvodem bych chtěl říci: Jsem tady čtvrté volební období, patřím mezi ty služebně starší, i když ne nejstarší. Z této Sněmovny už vyšla spousta zmetků. (Smích v sále.) Veřejnost to ocenila. A já bych se nerad podílel na tom, aby tento zmetek - nejen že bude zmetkem a bude se neustále opravovat - měl nevratný dosah na veřejný a státní sektor. To je ten problém, který s tímto mám.
Jestli zveřejníte smlouvu, tak to ještě neznamená, že je neplatná, i když je blbá. Prostě ta smlouva bude jenom zveřejněná. Proces, tak jak říkal kolega Klán, musí být založen na začátku. Řekněte mi, k čemu to bude, když budete mít zveřejněné špatné smlouvy. Nikdo s tím nic nenadělá, ty smlouvy budou platné. A proto si myslím, že takový ten folklór poslanců možná přináleží k nějakým jednotlivým pozměňovacím návrhům. Ale vytvořit celý zákon, který je tak komplikovaný, který do sebe zahrnuje průřezově různé resorty, který potřebuje připomínkové řízení vnitřní, vnější, zodpovědné, který potřebuje RIA, a z toho samozřejmě vycházet přísluší jedině vládě.
Takže vám navrhuji tady toto řešení. Usnesení Poslanecké sněmovny k bodu 1 na 36. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, sněmovní tisk 42. Je to samozřejmě podmíněný procedurální návrh, neboť o něm můžeme hlasovat jedině v případě, že neprojde ani senátní ani poslanecký návrh.
A nyní k textu návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby bezodkladně zahájila legislativní práce na vládním návrhu zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registraci smluv /zákon o registru smluv/. V případě tohoto návrhu aby vláda vycházela nejen z poznatků předešlých diskusí a zejména z analýzy dopadů regulací /RIA/, a to tak, aby nový zákon doplnil již platné protikorupční zákony, jako je například zákon o veřejných zakázkách a připravovaný zákon o vnitřní kontrole veřejných financí, a aby byla ochráněna rovnost různých forem vlastnictví v tržním prostředí."
Tolik celý text, který navrhuji, pokud nebude přijat ani senátní ani poslanecký návrh. Myslím si, že tím dáme veřejnosti, a tedy i Rekonstrukci státu jasně najevo, že tento problém chceme vyřešit, ale chceme ho vyřešit radikálně, odborně, kompetentně a samozřejmě v tomto volebním období.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si poznamenal. Každopádně v případě, že o něm budeme hlasovat, vás pak požádám o písemné vyhotovení. Děkuji.
Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Do ní je řádně přihlášen pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, asi je všem jasné, že oba návrhy pravidel pro registr smluv jsou špatné. Za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD bych chtěl zdůraznit, že bojujeme proti korupci ve státní správě a ve veřejném sektoru, a je nesporné, že dosavadní politické strany měly již mnoho času v minulých letech korupci ve státní správě účinně zabránit, ale neudělaly to. Zveřejňování smluv firem, které se pohybují v konkurenčním prostředí, je vražedné. Zkuste požádat jakoukoli korporaci, ať vám ukáže například své smlouvy na reklamu a marketing, a podívají se na vás jako na blázna, protože jen šílenec si naplánuje nějakou kampaň, aby předstihl konkurenty, a pak tuto kampaň konkurenci představí, aby se na ni mohla připravit. Každý z nás si umí představit desítky firem, které podnikají v konkurenci s firmami se státní účastí nebo majetku státu a které nepochybně dnes financují lobbing za bezpodmínečné zveřejňování všech smluv.
Další kontroverzí tohoto návrhu je zneplatnění smlouvy v případě nezveřejnění. Znamená to, že třeba stamilionový projekt může ohrozit administrativní chyba nebo kriminální úmysl. Konkurence už nebude muset komplikovaně napadat veřejné soutěže u antimonopolního úřadu, ale stačí podplatit úředníka a veřejnou zakázku a veřejnou zákonnou soutěž zneplatnit pouze tím, že ji například IT pracovník nenavěsí na web. Tohle mi připadne ještě víc šílené než předchozí podmínka. Navíc netuším, jak by se na takové zrušení smlouvy dívali partneři třeba ze zahraničí. Představte si firmu, která vysoutěží zakázku, následně začne investovat do její přípravy a nakonec se dozví, že zakázka byla zrušena díky nezveřejnění. Věřím, že to bude znamenat ihned soudy a arbitráže o náhrady škod. Náhrady, které nebude bohužel platit nikdo z lobbistů, kteří za tuto podobu zákona lobbují, ale daňoví poplatníci. To, že je zákon nestandardní, je zřejmé i z toho, že z působnosti jsou vyjmuty právnické osoby založené v zahraničí a působící v zahraničí. Je jasné, že ve střetu se zákony v cizině by tento zákon neobstál. ***