Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

214.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 416/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 416/6. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. A znovu prosím sněmovnu o klid... Děkuji.

Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předmětem dnešního projednávání je vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, sněmovní tisk 416.

Jak jste již všichni obeznámeni, předmětem návrhu je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty ze 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016. Změna zůstává v příloze číslo 1, podle níž se na vymezené části výnosu podílí jednotlivé kraje ČR.

Návrh novely projednal Senát na své schůzi dne 3. 12. 2015 a přijal k němu pozměňovací návrh, který se týká rozpočtového určení daní obcí. Podstatou pozměňovacího návrhu je navýšení podílu obcí na DPH na 21,4 % a paralelní zrušení 30procentního podílu obcí na dani z příjmu fyzických osob z přiznání, který je obci alokován podle trvalého bydliště osoby podávající daňové přiznání. Účinnost těchto opatření se navrhuje od 1. ledna 2017. Jedná se kompromisní variantu, která nespočívá pouze v prostém navýšení podílu obcí na DPH, což bylo obsahem pozměňovacích návrhů předložených v průběhu projednávání tohoto tisku jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak i v Senátu. Pozměňovací návrh přijatý Senátem navíc ruší problematický parametr současného systému rozpočtového určení daní, a to 30procentní podíl obcí na daní z příjmu fyzických osob z přiznání.

Příjmem tohoto podílu měly být obce motivovány k tvorbě vhodných podmínek pro rozvoj podnikání. V průběhu času z důvodu přijímání různých legislativních změn však tento parametr přestal plnit svou funkci, což mohu dokumentovat na následujících údajích. Pouze 23 % obcí mělo v roce 2014 nárok na prostředky z 30procentní daně z příjmu fyzických osob v přiznání. 77 % obcí nemělo být na podílu DPPO z přiznání převedeno nic, respektive Finanční správa v počátku roku podíl obcím převedla, ale ke konci roku jej z důvodu přetrvávajícího negativního salda kompenzovala z jiných sdílených daní.

Došlo i k poklesu inkasa daně, na kterou je tento podíl navázán. Provedená analýza navíc ukázala, že inkaso z této daně nejen že meziročně klesá, ale na úrovni jednotlivých obcí vykazuje jeho výnos značnou volatilitu, je již nepredikovatelný, a tudíž pro rozpočtové účely obcí naprosto nevhodný. Ministerstvo financí proto s pozměňovacím návrhem souhlasí a dovoluje si vás rovněž požádat o jeho podporu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se zpravodajů, především garančního výboru pana poslance Volného, zda se chce vyjádřit. Prosím, máte slovo. (V sále je silný ruch.)

 

Poslanec Jan Volný: Paní předsedající, kolegové, kolegyně. Tento bod uvedl pan ministr financí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale opravdu ten hluk je velký.

 

Poslanec Jan Volný: Já se připojuji k podpoře senátního návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Táži se zpravodajky dalšího výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Věry Kovářové, zda se chce vyjádřit. Nechce. Dobrá. Otevírám tedy rozpravu a v rozpravě jako první vystoupí pan senátor Martínek. Prosím, aby se připravili další poslanci. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Radko Martínek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně poslankyně, kolegové poslanci, je mi ctí, že mohu před vás předstoupit s návrhem zákona, kterým se zabýval Senát ČR a který vám vrátil k novému projednání. Senát k tomu přistoupil z následujících důvodů. Za prvé Senát přivítal zvýšení daňových příjmů pro kraje z DPH a přijal je bez námitek. Za druhé po rozsáhlé debatě navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zvýšit taktéž daňové příjmy pro města a obce, a proto byl nucen vrátit zákon zpět k novému projednání. Pozměňovací návrh, který byl nakonec přijat Senátem, zvyšuje podíl daní obcí na DPH z 21,4 (?) na 21,4 % v kombinaci se zrušením podílu obcí na 30 % daně z příjmu fyzických osob z přiznání, které je alokován dle trvalého bydliště osoby podávající daňové přiznání. Tato změna je odložena s účinností od 1. 1. 2017. Celkový přínos pro obce z tohoto opatření by se měl v nejbližších letech pohybovat mezi jednou až jednou a půl miliardou korun.

Opatření, které ruší příjem 30 % podílu na dani fyzických osob z podnikání, reaguje na skutečnost, že přijímání různých daňových úlev, odpočtů prakticky výrazným způsobem snížilo výběr této daně, takže máme-li porovnávat v minulých letech, tak z původního výběru zhruba asi osmi miliard je dnes výběr zhruba na jedné miliardě korun. Navíc tato daň dlouhodobě, a kdo se tím dlouhodobě zajímá, tak ví, že je velmi nepravidelná, velmi špatně prognózovaná, prognózovatelná. Tímto opatřením se také řeší jedna věc, která, musím říct, senátory velmi trápila, to je skutečnost, že v okamžiku, kdy, a týká se to, vážené kolegyně a kolegové, také vás, když podáváte daňové přiznání, kterým si dáváte například různé odpočty, které v průběhu roku dáváte, jako například různé dary, které dáváte různým sociálním a dalším institucím, a pak si požádáte o odpočet, tak paradoxní je, že to, co se vám vrací do vašich peněženek, tak jde pouze, nebo do této chvíle šlo pouze z kapes vlastní obce, ve které bydlíte. Takže ten stav je natolik neutěšený, že se to týká prakticky 70 % obcí, a dokonce zhruba jedna třetina obcí je na tom tak, že nejenom že nevybírá žádné daně z této, nebo nedostává žádné příjmy z této daně, ale naopak díky těmto vratkám se jí ještě odebírají daně i z ostatních sdílených daní. Takže je evidentní, že tahle situace se musí řešit.

Senát zároveň v doprovodném usnesení žádal vládu, aby v případě přijetí dalších úlev se touto situací zabývala a zabránila tomu, aby tyto úlevy snižovaly dále rozpočty obcím. Z těchto důvodů doporučuji jménem Senátu Parlamentu ČR vrácený tisk ve znění pozměňovacího návrhu schválit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane senátore, a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, která je řádně přihlášena do rozpravy, a po ní se připraví s přednostním právem místopředseda Sněmovny Gazdík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve výboru pro veřejnou správu se v průběhu projednávání tohoto tisku podařilo schválit pozměňovací návrh, který obcím a městům s účinností od 1. ledna 2016 navyšuje podíl na výnosu daně z přidané hodnoty na 21,4 %. Jejich rozpočty by si tak přilepšily o nějaké dvě miliardy korun, což sice není částka omračující, ale rozhodně ani částka zanedbatelná. Pan ministr financí Babiš s tímto návrhem po celou dobu projednávání nesouhlasil. Mrzelo mě to, protože jsem argumenty, se kterými tak činil, považovala za velmi slabé. Například že obce hospodaří dobře, že mají příliš peněz na účtech. Říkala jsem si, že pramení z toho, že pan ministr nemá vůbec žádnou komunální zkušenost, a proto odůvodněnost požadavku samospráv svým způsobem pochopitelně podceňuje. Přitom hlas bývalých nebo současných komunálních politiků hnutí ANO je natolik slabý, že nedokáže korigovat rozhodnutí nezkušeného pana ministra. Nebyl prostě nikdo, kdo by vykřikl: "Král, respektive ministr je nahý!" Nepřekvapilo mě to. Překvapilo by mě, kdyby tomu bylo naopak. Nicméně pak přišla opravdu neuvěřitelná zpráva. Ministr Babiš v Senátu podpořil pozměňovací návrh, který podíl obcí a měst navýší na 21,4 %. Zpětně si říkám, že ta zpráva byla příliš dobrá na to, aby byla pravdivá. A taky že pravdivá nebyla. Nebo vlastně jen zčásti.

Po seznámení se s pozměňovacím návrhem, který vznikl horkou jehlou na Ministerstvu financí a který horní komora přijala, jsem pochopila, že pan ministr je v zásadě konzistentní. Alespoň se svými dřívějšími postoji, které k otázce novely zákona o rozpočtovém určení daní v posledním roce uplatňuje. Tyto postoje jsou směrem k požadavkům obcí odmítavé až nevstřícné. Pan ministr tak sice není konzistentní s tím, co svému hnutí vepsal do programu, ale vem to čert, to už si stejně pamatuje jen málokdo. Pro zájemce připomínám, že v programu hnutí ANO se hovoří o posilování rozpočtového určení daní pro obce a města a rušení národních dotačních titulů. Nemohu si pomoci, ale mám za to, že v politické praxi je tento program poněkud přehlížen.

To jsem ale lehce odbočila. Zkrátka pan ministr, který obcím přidat nechtěl, je konzistentní, protože navýšení na 21,4 %, a to ještě až od 1. 1. 2017, jednak není žádná sláva a jednak není jasné, jestli vůbec o navýšení v jednotlivých případech půjde. Proč? Toto navýšení je kombinované se zrušením motivační složky 30 % výnosu daně z příjmu fyzických osob z podnikání, které obcím značnou část toho, o co se jejich příjmy navýší, zase odebere. Můžeme se bavit o tom, o kolik přesně obce přijdou. Jestli to bude 80 milionů, jedna miliarda, jedna miliarda 200 milionů nebo třeba mnohem víc. To když se panu ministrovi podaří prosazovat některá navrhovaná opatření, ne že bych po tom zvlášť toužila, to musím přiznat. Paradoxně čím úspěšnější v této oblasti pan ministr bude, tím méně si polepší obce. Zlepšený výběr se projeví už výhradně jen ve státním rozpočtu, což by z pohledu obcí samozřejmě bylo mrzuté.

Celá věc má ještě jeden významný rozměr, na který jsem upozornila již výše. I když v souhrnu budou v případě schválení senátního znění obce v plusu, některé z nich mohou zaznamenat propad, v jejich daňových příjmech se promítnou negativně. Já se ptám, které obce to jsou, pane ministře.

Vyměnila jsem si několik e-mailů s panem ředitelem odboru financování územních rozpočtů Matejem. Ve své poslední odpovědi uvedl následující: "Dobrý den. Třicetiprocentní podíl obcí na výnosu daně z příjmu fyzických osob z přiznání představuje velmi nestabilní prvek v systému RUD. V čase vykazuje značnou volatilitu, a to jak na celostátní úrovni, tak zejména na úrovni jednotlivých obcí. Jeho finanční efekt je na úrovni jednotlivých obcí nepredikovatelný, protože meziroční změny v objemech, které předvedly konkrétním obcím finanční úřady, se pohybují v desítkách, ale i stovkách procent, a to směrem nahoru, tak i dolů. Jinými slovy, jednotlivé obce mají na této složce RUD jeden rok relativně vyšší inkaso, zatímco následující rok podstatně nižší, nebo dokonce i záporné. Záleží, kolik zaměstnanců si podá daňové přiznání, zda nezkrachuje nějaký živnostník nebo zda se naopak do obce nepřistěhuje například ředitel velké mezinárodní firmy a neodvede tam například daň z dividend. Exaktní číslo dopadu proto nelze spočítat, což je vlastně jeden z důvodů, proč je vhodné tento nestabilní prvek ze systému odstranit."

Dále pan ředitel pokračuje: "Co je ale evidentní, je skutečnost, že 77 % obcí, přes 4 800 obcí, na tomto parametru tratí. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí pro analýzy používá statistické metody střední hodnoty s využitím historických dat o využití této daně. Propočty byly aplikovány dále na daňovou predikci 2017. Na základě tohoto modelu bylo zjištěno, že ztráty nad jeden milion korun by se měly týkat 15 obcí, přičemž pouze u dvou obcí se jedná o ztrátu cca tří milionů korun na daňových příjmech, což je ve vztahu k celkovým daňovým příjmům marginální. S pozdravem Miroslav Matej."

Dovolila jsem si ocitovat téměř celou odpověď pana ředitele. Mám za to, že pan ministr bude argumentovat velmi podobně, což se také stalo. Co je důležité, odpověď vypadá velmi racionálně, to musím přiznat. Vyplývá z ní ale také to, že 23 % obcí na tomto parametru netratí. To není málo. To je téměř čtvrtina obcí. Přirozeně mě zajímalo, které obce to jsou a jak moc se do jejich rozpočtů tato změna promítne. To je myslím docela normální otázka, která se sama nabízí. Ostatně, víte třeba vy, kolego Volný prostřednictvím paní předsedající, jak se navrhovaná změna promítne do rozpočtu Chodové Plané? Víte vy, kolego Faltýnku prostřednictvím paní předsedající, jak si bude stát Prostějov? Tuší třeba pan Komárek prostřednictvím pana předsedajícího, co bude návrh pana ministra Babiše předložený prostřednictvím pana senátora Martínka znamenat pro obce v Libereckém kraji? A ví pan ministr, co bude senátní návrh znamenat pro Průhonice? Viděli jste, kolegové a kolegyně, tyto propočty? Byli jste s nimi seznámeni?

Nemusím asi připomínat, že v případě předchozích změn rozpočtového určení daní probíhaly velmi dlouhé a komplikované debaty. Zvažovaly se argumenty pro a proti. Jednotliví poslanci požadovali vyčíslení dopadů navrhovaných změn pro obce ze svého volebního obvodu. Nemyslím, že by bylo moudré v tomto případě se odchýlit od zavedené praxe, alespoň mně bude dopad pro obce, zejména ve středních Čechách, velmi důležitým argumentem při zvažování, jak se k návrhu postavit. Tím spíš, že jsme konfrontováni s tak pro mě poněkud překvapivým návrhem, který navíc nebyl prodiskutován ani ve výborech ani na plénu Poslanecké sněmovny, který dokonce nebyl prodiskutován ani ve výborech Senátu.

Takhle se koncepční změny prostě nedělají, pane ministře. To nemohu označit jinak než za pohrdání obcemi a městy. To nemohu označit jinak než jako pohrdání Parlamentem. Postavit nás pouhých pár dnů před koncem roku před takové rozhodování. To není ale pěkný vánoční dárek. Opravdu ne!

Víte, já v těchto otázkách musím naprosto souhlasit s mými předchůdci, kteří v souvislosti s projednáváním novely zákona o rozpočtovém určení daní v roce 2007 uvedli v zásadě to, že je chybou Ministerstva financí, předkládá-li návrhy pozdě a neexistuje-li dostatek času k jejich projednávání a prodiskutování. To jsou závěry, které jsou podle mého skromného názoru uplatnitelné v našem současném případě. Mimochodem, těmito předchůdci byli podle této publikace sociálně demokratičtí poslanci, kteří se jmenovali Bohuslav Sobotka a Radko Martínek. Tolik jen na doplnění.

Možná bych se pozastavila ještě u jedné otázky a tou je pro mě zcela nesrozumitelná úloha, kterou při projednávání tohoto návrhu sehrála tzv. expertní nebo pracovní skupina pro rozpočtové určení daní při Ministerstvu financí. Pokud se nemýlím, a pokud ano, nezlobte se na mne za to, její vznik byl avizován na začátku července 2015. Pak se dlouho nic nedělo a tato skupina se sešla až v druhé polovině listopadu 2015, tedy pár dní před projednáváním posuzovaného návrhu v Senátu. Ráda bych zdůraznila, že jsem se jednání této skupiny také zúčastnila. V průběhu rozsáhlé diskuse zazněla celá řada připomínek. Vytýkalo se to či ono. Mezi zmiňované problémy patřila i ona motivační složka. Pokud byla na něčem shoda, tak na tom, že se o těchto problémech a jejich řešení ještě musí dlouho debatovat a hledat schůdné řešení. Jaké bylo mé překvapení, když mi pan ředitel Matej napsal e-mail a následně mě tedy informoval: "Vážená paní poslankyně, chci vás informovat, že Senát včera schválil novelu RUD s pozměňovacím návrhem, který ruší problematický parametr třicetiprocentní motivace a zároveň navyšuje podíl obcí na DPH na 21,4 % od roku 2017. Ministerstvo financí bude při projednávání návrhu ve Sněmovně se senátní verzí souhlasit. Uvedený pozměňovací návrh je zároveň v souladu se závěry pracovní skupiny RUD, která se sešla na Ministerstvu financí. V případě potřeby mě neváhejte kontaktovat."

A tak jsem tedy neváhala. Vidíte, že si s panem ředitelem píšeme docela často, ale tato jeho zpráva mě vůbec nepotěšila. Po jejím přečtení jsem se cítila jako Alenka v říši divů. Dozvěděla jsem se totiž, že pracovní skupina RUD, která se sešla na Ministerstvu financí, měla nějaké závěry. To mě jako účastníci zaskočilo. Žádných závěrů jsem si nebyla vědoma.

Odpověděla jsem proto panu řediteli, že bych si ráda osvěžila paměť, k čemuž mi nejlépe poslouží zápis z tohoto jednání. Zápis z uvedeného jednání ale, světe div se, do dnešního dne nebyl schválen a účastníkům rozeslán. Do závorky budiž vytknuto, že to jsou už tři týdny, takže na Ministerstvu financí se asi tak úplně nemaká, nebo se maká na něčem jiném, možná na odpovědích na mé interpelace, protože pan ministr se ústních interpelací nezúčastňuje. Nevím, možná nám to pan ministr vysvětlí.

Je pravda, že distribuce pokladniček pro potřebné děti se sama neudělá a nikdo pro to nemá lepší kvalifikaci než zaměstnanci Ministerstva financí. Nějaký zápis pro poslance, senátory a představitele Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv klidně počká.

Mimochodem, pan senátor Martínek, který se stal nosičem senátního návrhu, se uvedeného jednání vůbec nezúčastnil.

S tím souvisí ještě jedna věc, na kterou bych ráda upozornila. Je to způsob, jakým vláda v současnosti přistupuje k organizacím typu Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. V tuto chvíli bych v rámci slušnosti chtěla upozornit na skutečnost, že jsem členkou předsednictva Sdružení místních samospráv a se Svazem měst a obcí jsem v řadě věcí spolupracovala. Troufnu si říct, že úspěšně a konstruktivně. Nu a právě k těmto organizacím se vláda v této věci, konkrétně Ministerstvo financí, chová velmi nepěkně. Jejich konzultace jsou jen formální, názory od lidí z praxe jsou zpravidla nevyslyšeny. Jde se na sílu. Když mám hlasy, mám i pravdu. Vládní a ministerští úředníci jako by věděli všechno lépe. Nemyslím si, že je to šťastný přístup, a byla bych ráda, kdyby byl co nejdříve přehodnocen. To jsem zase poněkud odbočila. Omlouvám se.

Ráda bych se prostřednictvím následující otázky vrátila do původních kolejí. Můžete nám, pane ministře, sdělit, které obce budou na této změně bity a o kolik? To je informace, kterou považuji za naprosto nezbytnou. Každý člen Poslanecké sněmovny by ji měl mít k dispozici, aby mohl odpovědně rozhodnout, zda podpořit senátní, nebo sněmovní verzi.

A moje druhá otázka, pane ministře, s tou první úzce souvisí. Zvažujete postiženým obcím tento výpadek nějak kompenzovat?

Děkuji za odpověď - a tentokrát bych prosila v rozpravě. V případě, že dnes nebudete schopen či ochoten tyto údaje prezentovat, navrhuji přerušit projednávání tohoto bodu do příštího úterka. Nic myslím nebrání tomu, abychom v projednávání pokračovali po skončení mimořádné schůze, která se právě na 22. prosince chystá. A těším se na odpovědi pana ministra. Doufám, že to bude v rozpravě, protože jinak ti, kteří jsou v jeho poslední řeči osloveni, nemohou reagovat potom na jeho výhrady či výtky a osočení. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, vznesla jste zde procedurální návrh, který zopakujete podle toho, jestli pan ministr vystoupí? (Nonverbální odpověď.) Ano, výborně. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Gazdíka.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké, dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Máte před sebou návrh, který je poněkud kontroverzní. Zajímalo by mě, podle čeho se budete rozhodovat. Protože ve vztahu k obcím jak senátní, tak sněmovní návrh znamená, jestli obce zastřelíme, nebo oběsíme. Každopádně za tu dobu, co se pohybuji a řeším problematiku rozpočtového určení daní, což už je takřka deset let, tak se ještě nikdy nestalo, že bychom před sebou měli návrh, který není žádným způsobem zanalyzován. Máme před sebou návrh pana senátora Martínka, který, dovoluji si tvrdit, v posledních deseti letech, kam do rozpočtového určení daní stoupl, tam tráva nerostla. On byl jeden z těch, kteří jasně říkali, a můžu to dokázat na jeho citacích z konkrétních publikací a z konkrétních mediálních výstupů, že nemáme nikdy předkládat návrhy, které nejsou dostatečně zanalyzované, u kterých nevíte, jaký dopad na konkrétní obce a města budou mít. Je dobré, když Poslanecká sněmovna mění parametry systému rozpočtového určení daní a přidává obcím. Je špatné, když zasahujeme bez jakékoliv analýzy do systému samotného, aniž bychom věděli, jaký konkrétní dopad to bude mít na konkrétní obce či města. To je postup, který je nevědecký, a dovolím si říci, také hloupý. Přesně před takovým návrhem tady stojíme.

Ano, pan senátor Martínek i pan ministr mají pravdu, že 30procentní složka se překonala. U řady obcí dochází k tomu, že musí tyto příjmy nahrazovat příjmy z jiných daní, aby bylo možné tu motivační složku nějakým způsobem těm, co podávají daňové přiznání, vyplatit. Pojďme vést o tom seriózní debatu, a byla to jedna z věcí, o které jsme s panem ministrem před rokem a půl diskutovali, a i kvůli této věci, a já jsem panu ministrovi za to vděčný, vznikla komise Ministerstva financí, která tyto věci měla analyzovat.

Druhým bodem, který měla analyzovat a který je také důležitou systémovou změnou, která ale měla předchozí analýzu, byl systém zahrnutí počtu žáků ve školách v obcích do rozpočtového určení daní. Ten byl stanoven na 8 % a cílem té komise mělo být, abychom po fungování nového rozpočtového určení daní minimálně po dvou letech zjistili, jestli je nastaven správně. Protože on byl nastaven výpočtem akademicky. Já nevím, jestli to mělo být 7,5, nebo 8,5. A co to udělalo v různých velikostních kategoriích obcí, které mají nebo nemají školy nebo mají více škol. To by měla být ta hlavní systémová změna, o které bychom se měli prvně bavit.

Ta druhá, o které se tady bavíme, a to je ta motivační složka, o té se je určitě také potřeba bavit. Protože je pravda, že je to skutečně nepredikovatelné. Ale ono, upřímně řečeno, nepredikovatelná je i daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty, pokud Ministerstvo financí, jak se to stalo na jaře tohoto roku, zadržuje těm, kteří přiznávají daň z přidané hodnoty, daňovým poplatníkům, DPH, tak se to u obcí výrazně projeví, tak jak se tomu stalo letos. A ti starostové a obecní zastupitelstva stejně nevědí, jestli to přijde, nebo nepřijde. Ještě méně predikovatelnější je daň z nemovitosti. Obce totiž netuší, jak platí daňoví poplatníci daň z nemovitosti, finanční úřad jim nikdy neposkytne údaje o tom, kteří neplatiči a v jakém objemu v obci jsou. Takže ono celkově ten systém, jak je nastaven, zejména v těchto daních, je nepredikovatelný.

My se dostáváme do situace, kdy prostě jednu motivační složku škrtneme bez jakékoliv náhrady. Já se domnívám, že Senát tady skutečně nevyužil své příležitosti být jakousi regionálnější komorou, jejíž přímo volení zástupci vycházejí z regionů, z obcí a měst, tím, že o jeden hlas neprošel návrh na to, aby se rozpočtové určení daní vrátilo tam, kde bylo před zavedením důchodové reformy, aby příjem z DPH byl 23,58.

Pan senátor Martínek už ve své úvodní řeči tady tak trochu lže, protože říkal, že cílem Senátu bylo zvýšit daňové příjmy obcí a měst. V současném návrhu on nemůže, protože neexistuje analýza, predikovat přesně. Říkat taková slova jako zhruba nebo prakticky, on nemůže vědět, co to bude znamenat. Nemůže vědět, co to bude znamenat zvláště v souvislosti se zvýšením odpočitatelných položek na děti. Nemůže vědět, co to bude znamenat, jestli Ministerstvo financí bude, nebo nebude vybírat vyšší daně, jestli se podaří bojovat s daňovými úniky, nebo nepodaří bojovat s daňovými úniky. A to nejlepší, zvýšení, které by bylo, a o tom pan senátor nemluvil, pro které patrně ani nehlasoval, bylo zvýšení na 23,58 - což je přesně ta parametrická změna, která v současné době je potřeba, a o těch dalších, systémových změnách, které v rozpočtovém určení daní jsou potřeba, ale nesmí být bez jakékoliv analýzy, tak jak je tento návrh.

Milé kolegyně, milí kolegové, jste před návrhem, kdy ani jedno ani druhé řešení není dobře. Jediné štěstí v tomto případě je, že ty změny jsou navrženy až na 1. ledna 2017, kromě změn v rozpočtovém určení daní krajů, na které vládla i tady ve Sněmovně všeobecná shoda. Já bych se chtěl přihlásit k tomu, že pokud ten senátní návrh, který v tuto chvíli není analyzován, prostě škrtá motivační složku, nezavádí nic, co by to jakýmkoli způsobem nahradilo, a nevíme o tom, jak to dopadne na konkrétní obce, tak pokud takový návrh tady projde, tak já se hlásím k tomu, že budu jeden z těch, kdo během příštího roku určitě bude iniciovat nový pozměňovací návrh nebo novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla být jasná, zanalyzovaná a která nepřinese do rozpočtu obcí a měst chaos.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu dalšího řádně přihlášeného pana poslance Vilímce, připraví se pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, návrh o rozpočtovém určení daní, tak jak byl předložen vládou, v zásadě vycházel pouze ze zvýšení daňových výnosů pro kraje. Tak to bylo celou dobu prezentováno, a protože mnozí poslanci vyslyšeli legitimní požadavky obcí, aby také v souvislosti s kraji byla řešena i otázka zvýšení podílu obcí na výběru daně z přidané hodnoty, tak se zde objevily některé návrhy. Ten návrh, který byl komplexní, vyvážený a který předpokládal v určitém časovém údobí sjednocení a navýšení podílu na sdílených daních i v případě obcí, měl podporu jak Svazu měst a obcí, tak Sdružení místních samospráv, tak Spolku pro obnovu venkova. To bylo docela unikátní, protože dříve většinou jedna profesní organizace byla proti, druhá byla pro, tentokrát byly všichni pro.

Víme dobře, že ten návrh nakonec nebyl přijat, nebyl přijat ani ten dílčí návrh, který předkládala paní poslankyně Kovářová, resp. výbor pro veřejnou správu.

Díval jsem se včera do záznamu z hlasování o té konečné verzi návrhu. Tak o konečné verzi ve třetím čtení návrhu, který v zásadě přidával nebo přidává pouze krajům, hlasovalo 160 poslanců. To znamená, všechny poslanecké kluby podpořily nakonec bez ohledu na to, že se neprosadily obce, podpořily navýšení daňových výnosů pro kraje. Říkám to z toho důvodu, že se pak něco odehrálo v Senátu. V Senátu se nejprve objevil a byl projednán ve výborech téměř s jednomyslnou podporou modifikovaný návrh, který jsme předkládali, jehož jsem byl také spoluautorem v Poslanecké sněmovně, který vypadal, že bude Senátem schválen. V tu chvíli přišel pan senátor Martínek, napsal svým kolegům, že se obává o to, aby v případě návrhu, se kterým pan ministr financí nesouhlasí, bude schválen a bude postoupen Sněmovně, aby v případě tohoto návrhu to nakonec nedopadlo tak, že nebudou zvýšeny ani daňové výnosy pro kraje.

Nic takového nikdo neavizoval. Neslyšel jsem z jakéhokoli poslaneckého klubu, že by nebyl připraven podpořit zvýšení daňových výnosů pro kraje. Na základě této podle mě nesmyslné domněnky vyjednal s panem ministrem financí, nebo s Ministerstvem financí, pozměňovací návrh, který byl předložen a který já považuji za past pro obce, byť s tím Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí. Já zase zásadně nesouhlasím a ohrazuji se proti článku, který uveřejnilo Ministerstvo financí. Past z toho důvodu, že náhle senátním návrhem se sice o něco navyšuje podíl obcí na dani z přidané hodnoty, ale kompletně se zasahuje a kompletně se ruší tzv. jedna z motivačních složek. To znamená, zasahuje se bez jakékoli konzultace ať už se Svazem měst a obcí, se Sdružením místních samospráv do struktury rozpočtového určení daní. Ta struktura rozpočtového určení daní vznikla v roce 2000, zákon je z roku 2000. Od té doby se různě měnila procenta, dokonce se měnila i kritéria, podle kterých se daňové výnosy rozdělují, ale nikdy se nezasáhlo do struktury rozpočtového určení daní. Já si nedokážu představit, že ad hoc návrhem, který nebyl projednán ani v Poslanecké sněmovně, který nebyl dohodnut ani na té pracovní skupině, kterou pan ministr financí ustanovil pro návrhy změn rozpočtového určení daní, který nebyl projednán ani se Sdružením místních samospráv, tak si nedokážu představit, že takový návrh by měl mít podporu Poslanecké sněmovny.

Bylo zde volání od paní Kovářové i od pana Gazdíka, volání po tom, aby Ministerstvo financí zveřejnilo odhady za každou jednotlivou obec. Jaké dopady za každou jednotlivou obec, jaké dopady ta změna, kterou senátní verze přináší, by měla.

Já jsem byl účastníkem té pracovní skupiny, pracovní skupina byla svolána dvakrát. Jednou byla svolána 27. listopadu 2014, kde pan náměstek Gregor sdělil, že se nepočítá s nějakým navýšením rozpočtového určení daní u obcí a že je vůle Ministerstva financí řešit nějaké dílčí věci, mj. i dílčí věci spojené s onou motivační složkou. Jednání, já mám zápis z toho jednání, nebylo vedeno tím, že se má ta motivační složka zrušit bez nějaké náhrady. Na tom jednání se diskutovaly možné přístupy k motivační složce, buďto že se nahradí jinou motivační složkou, která existuje, tzn. rozdělováním daňových výnosů ze závislé činnosti podle počtu zaměstnanců, nebo že se to v případě zrušení té motivační složky nahradí zvýšeným podílem na dani nikoli z přidané hodnoty, ale na dani z příjmů fyzických osob. Zástupci samospráv požadovali po Ministerstvu financí, a myslím si, že to technicky lze, aby se oddělilo v případě té motivační složky, aby se oddělily ty daňové výnosy, které skutečně plynou do této položky od podnikatelů, od osob samostatně výdělečně činných, od těch, kteří podávají daňová přiznání pouze jako poplatníci daně ze závislé činnosti s cílem získat daňové bonusy.

Ministerstvo financí tvrdí, že je to komplikované, složité, nikoli nemožné. Bylo dohodnuto v listopadu 2014, že pracovní komise bude svolána, nebo pracovní skupina, jak se to oficiálně jmenuje, nejpozději v první polovině letošního roku. Nestalo se tak a byla svolána po odkladu až předminulé pondělí. Na tom jednání jsem nebyl, protože jsem se toho účastnit nemohl. Ale podle aktérů, alespoň zástupců ze Svazu měst a obcí, na tom jednání nedošlo k žádné dohodě, už vůbec k žádné dohodě spojené s tím, že by měla být bez náhrady zrušena motivační složka.

Oč vlastně běží v té motivační složce? Protože pan Martínek nemá pravdu, když tvrdí, že veškeré ty daňové odpočty jdou na úkor obcí. Tak to není. Ta motivační složka je 30% přednostní výnos z daně fyzických osob na základě daňového přiznání. Samozřejmě pokud někdo podává daňové přiznání pouze s cílem získat zpět nějaké daňové bonusy nebo slevy na dani, tak se to zase rozděluje 30 % a pak podílem zbytku, jak je to nastaveno v rozpočtovém určení daní. Takže není pravda, že tím, když se zruší motivační složka, že všechny vrácené slevy na daně budou na úkor pouze státu, jak psal pan senátor Martínek i poslancům v informaci o tomto pozměňovacím návrhu.

Já chci pouze dodat, že senátním návrhem bez jakékoliv hlubší analýzy, bez podpory ať už Svazu měst a obcí České republiky, nebo Sdružení místních samospráv nelze takto brutálně zasahovat do rozpočtového určení daní. Já ani nevím, oč tu běží. Možná tady běží o záměr vypadat navenek jako ten, kdo přidává obcím. Ale ve skutečnosti to bude jinak. Když budeme hlasovat o senátním návrhu, tak budeme hlasovat víceméně o tom, zda ponecháme obcím příjmy z daňových výnosů podle stávajících pravidel, to znamená v autonomně stejné výši, anebo jim do budoucnosti pravděpodobně, a nikdo to neumí spočítat, částečně příjmy vezmeme. To je rozhodování pro Poslaneckou sněmovnu.

Já určitě nedoporučuji to, abychom v dané chvíli šli proti obcím, protože návrh nemá podporu obcí. A pokud nedokážeme spočítat, o kolik by vlastně obce přišly, pouze jsou tady zmíněny takzvané kupecké počty - 2 mld. odhad na výnosu z daně z přidané hodnoty, minus 1 mld. méně na dani na motivační složce, což je odhad, který je jednak velmi nepřesný a který je výrazně ovlivněn v letošním roce i v minulém roce, proto ten pokles té položky tím, že na základě rozhodnutí Ústavního soudu pracující důchodci samozřejmě uplatnili v rámci daňového přiznání slevu na dani. Ministerstvo financí zveřejňuje každý měsíc pokladní plnění státního rozpočtu. Můžeme se podívat na listopadové plnění a především na argumenty, které jsou tam provedeny, kdy samo Ministerstvo financí odhaduje dopad těch pracujících důchodců a jejich přiznání zhruba ve výši 2,2 mld. korun na dani z příjmů fyzických osob na základě daňového přiznání. Bude tento dopad i v příštích letech? Budou pracující důchodci podávat daňové přiznání, když už se dávno důchodcům sleva na dani přiznala? Myslím, že to tak nebude.

Podívejte se ještě na další věc. Když se snažíme projednávat zákon o elektronické evidenci tržeb, tak pan ministr financí argumentuje, a můžete se podívat do důvodové zprávy k návrhu, že v případě zavedení pouze prvních dvou skupin, to znamená restaurací a maloobchodů a velkoobchodů, to přinese na dani z příjmů fyzických osob 5 mld. korun navíc. Náhle pracujeme s tezí, že naopak daň z příjmů fyzických osob se na základě daňového přiznání bude snižovat. Tak buď platí A, nebo platí B. Nemůžeme tvrdit něco jiného, když projednáváme elektronickou evidenci tržeb, a nemůžeme tvrdit něco jiného, když se nám to hodí, pokud chceme zrušit motivační složku pro obce.

Přiznám se, že skutečně návrh podpořit nelze. Škoda, že pan ministr financí nebyl přítomen finanční konferenci Svazu měst a obcí. Škoda. Koneckonců ve středu dopoledne se nakonec státní rozpočet neschvaloval. Státní rozpočet se schvaloval až odpoledne, takže mohl být přítomen. Mohl slyšet argumenty. Mohl se podělit se 400 starosty, kteří tam byli přítomni, o své poznatky a se svými argumenty ve prospěch tohoto senátního návrhu. Nevyužil toho.

Jaký byl výsledek? Výsledek byl takový, a já to přečtu, že Rada Svazu měst a obcí sice děkuje senátorům za to, že projevili snahu předložit pozměňovací návrhy o rozpočtovém určení daní, ale tento návrh nepodpoří, a naopak podporuje základní návrh s tím, že je připravena ve spolupráci se Sdružením místních samospráv velmi trpělivě a houževnatě vyjednávat s Ministerstvem financí pro příští rok, aby se skutečně podíl na DPH zvýšil minimálně na 21,4 % bez toho, aby se prováděly nějaké další změny, které poškozují obce.

Pokud tento návrh schválíme, půjdeme proti obcím, vlastně zamezíme možnost Svazu měst a obcí, nakonec i pracovní skupině, aby tyto návrhy projednala a předložila nějaký koncepční materiál, který bude možné v Poslanecké sněmovně v příštím roce schvalovat. Není kam spěchat, protože dopady tohoto senátního návrhu u obcí se týkají stejně až 1. ledna 2017. Proto nepochopím, proč se za každou cenu prosazuje tento návrh, o kterém ani nevíme, jaké bude mít konkrétní dopady na konkrétní jednotlivé obce. Proto takový návrh nemůžu podpořit a určitě jej nepodpoří ani Občanská demokratická strana. Pokud tento návrh nebude přijat, senátní verze, tak jsme samozřejmě připraveni podpořit za dané situace původní vládní návrh, protože je nakonec lepší než to, co se snaží Senát ve své verzi prosadit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím s faktickou přihlášku pana poslance Beznosky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych podpořil, a to maximálně, to, co tady teď zaznělo. A sice to, že senátní návrh je návrhem velmi špatným a měli bychom ho při našem hlasování jednoznačně odmítnout. Mě trošku mrzí to, že v debatě a při projednávání změny zákona nebyl přijat náš pozměňovací návrh, myslím tím můj, pana kolegy Stanjury a pana kolegy Vilímce, který řešil to, co si obce bezesporu zaslouží, totiž zvyšování příjmu z podílu na dani z přidané hodnoty. Návrh byl ve dvou krocích, bylo tam zvýšení o 1 % na 21,83 v roce 2017 a na konečnou hodnotu tak, aby se to vrátilo před důchodovou reformu na 23,58, až v roce 2018. Čili bychom měli přemýšlet nějak systematicky. Návrh, který přišel ze Senátu, je nesystémový, je to zásah do rozpočtového určení daní a jako takový bychom ho měli jednoznačně hned odmítnout.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Teď jenom pár technických záležitostí. Pan ministr Chovanec hlasuje s náhradní kartou č. 13.

Dovolte mi načíst omluvy: od 9.35 do 11 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Šarapatka, paní ministryně Valachová se omlouvá z dnešního dne a zítřejšího dne z pracovních důvodů, ministr Chovanec se omlouvá z dnešního dne od 15.30 z pracovních důvodů, z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Plíšek z dnešního dne, pan poslanec Soukup se omlouvá od 18.30 dnešního dne z osobních důvodů, pan poslanec Volný se omlouvá z dnešního jednání od 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pfléger se omlouvá z dnešního dne od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Grospič se omlouvá z dnešního dne od 13 hodin z pracovních důvodů.

A nyní již prosím k mikrofonu panu poslance Votavu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, na rozdíl od svých předřečníků tento senátní návrh podpořím. Podpoří ho i klub sociální demokracie. Víte, rozpočtové určení daně, to je takový stálý evergreen, ta problematika se stále opakuje. Je třeba si říci, že rozpočtové určení daní vlastně nikdy nebude úplně spravedlivé pro všechny obce. Samozřejmě kontroverzi vyvolává to rušení motivačního 30procentního příspěvku z daně z příjmu fyzických osob z daňového přiznání, ale on vlastně už ten motivační příspěvek neplní tu funkci, kterou měl plnit. Zdaleka neplní a daň z příjmu fyzických osob v přiznáních má stále klesající tendenci. A bylo tady již řečeno, že výběry jsou malé, výnos je malý a v podstatě dosahuje bezmála jedné miliardy korun.

Je třeba si také říci, že ne všechny obce mají možnost vytvářet podmínky pro podnikání. V řadě obcí nemůže mít sídlo podnikatel, který na základě daňového přiznání odvádí daň z příjmu. To pravda je. 80 % obcí prostě takové možnosti nemá. A mí kolegové předřečníci, pan kolega Vilímec tady říká: Obce s tím senátním návrhem nesouhlasí. Jaké obce? Všechny obce? Vždyť to přece není pravda. Samozřejmě že je to predikce. Je to odhad, kolik může změna vynést, být dodatečným příjmem pro obce jedenapůl, dvě miliardy korun. To pravda je.

Ještě možná stojí za to také zdůraznit, a to jsem říkal, že 30procentní příspěvek je vlastně navázán na bydliště podnikatele a ne vždy bydliště podnikatele se shoduje s provozovnou toho podnikatele. To je další věc. To je na úvahu, pokud budeme dále přemýšlet o tom, jak jinak nastavovat parametry rozpočtového určení daní. A určitě je to třeba.

Vůbec nezpochybňuji, že by nějaký motivační prvek býti měl. Měl by být. Ale tento prvek se opravdu přežil. A nadále je třeba, aby zůstala určitá solidarita, protože jak jsem řekl, tak většina obcí prostě nemůže dosáhnout, nemá ty podmínky, nemá ty podmínky, aby měla podnikatele na svém katastru, aby měla třeba provozovny na svém katastru.

Bylo tady zmíněno, že se ustavila určitá skupina pro změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Ano. Já jsem v této skupině byl také účasten. Tam se hovořilo mimo jiné v podstatě i o tom návrhu, který podával pan senátor Martínek. Já mu za to děkuji, že ten návrh podal. Ministerstvo tam tehdy připouštělo zrušení motivačního příspěvku s tím, že se zvýší o určitou část, že se zvýší podíl pro obce na dani z přidané hodnoty. Byli tam zástupci Svazu měst a obcí. Byli tam zástupci Sdružení místních samospráv. Padaly tam docela zajímavé návrhy, jak změnit určité parametry, jak jinak konstruovat rozpočtové určení daní. Pro vaši představu, Svaz měst a obcí přišel například se zvýšením samozřejmě podílu na DPH, o tom tam byla asi největší diskuse. Daň z příjmu právnických osob vázat na sídlo právnické osoby, daň z nemovitých věcí, zavedení daně z tržní ceny pozemku. To byl další návrh. Zavedení podílu na spotřebních daních, nová samostatná komunální daň. To byly návrhy Svazu měst a obcí.

Proti tomu tam samozřejmě byly návrhy Sdružení místních samospráv, které navrhovalo například rozšíření struktury sdílených daní o daně ekologické, o daně spotřební. A budu-li citovat z podkladového materiálu, tak jak tedy Sdružení místních samospráv předalo své návrhy, tak mělo například takovéto postoje: Rámcový souhlas s postojem Ministerstva financí vůči stávajícímu nastavení koeficientu sdílení daně z příjmů fyzických osob. Tento motivační prvek skutečně neplní roli, která mu byla původně určena. To je jedno z vyjádření Sdružení místních samospráv. Nebo konstantní odmítavý postoj vůči zavádění nových motivačních prvků v rámci rozpočtového určení daní. Zásada rovnosti všech obcí.

Takže je vidět, že je opravdu rozpočtové určení daní poměrně složitá záležitost. Pohledy jsou různé. A myslím si, že je dobře, že skupina pracuje. Samozřejmě měla by mít a musí mít nějaký výstup. A já věřím, že výstup bude z tohoto jednání této pracovní skupiny a dobereme se k nějakým změnám parametrů struktury toho rozpočtového určení daní tak, aby to lépe vyhovovalo obcím. Ale znovu říkám, nikdy to rozpočtové určení daní nebude naprosto spravedlivé pro všechny obce. To asi nikdy nebude.

Dámy a pánové, ještě si neodpustím poznámku. Pan kolega Gazdík tady hovořil velice zaujatě a říkal: Vždyť ani nevíme, jestli bude Ministerstvo financí schopno vybírat daně tak, aby bylo zajištěno, když tedy se zvedne podíl z DPH, aby také ty prostředky narostly v obecních pokladnách. Samozřejmě, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, pokud budete bránit tomu, abychom mohli zavést opatření v boji proti daňovým únikům, tak samozřejmě ty prostředky nebudou dosahovat takové výše, jako si představujeme a jako tím opatřením, ať tedy kontrolním hlášením, tak evidencí tržeb, předpokládáme. Takže prosím nebraňte v zavádění těchto opatření. Nakonec si myslím, že vy ani nemáte zájem, aby se bojovalo proti daňovým únikům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. V tuto chvíli eviduji pět faktických poznámek. S první prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, musím reagovat na řečnickou otázku, jaké obce s tím nesouhlasí. Nesouhlasí s tím Svaz měst a obcí České republiky, který sdružuje 50 % všech obcí. Nesouhlasí s tím ani Sdružení místních samospráv. Pane kolego Votavo prostřednictvím paní předsedající, můžete se podívat na tiskové prohlášení podepsané všemi předsedy krajských organizací Sdružení místních samospráv, které se nazývá Senát v roli ochránce samospráv selhal. Můžete si přečíst tento text.

Když pan Votava mluvil o tom, že je potřeba, aby pracovní skupina, která byla ustanovena k rozpočtovému určení daní, pracovala, tak já nevím, co bude pracovat, pokud se přijme senátní verze. Nebude pracovat vůbec, protože není co pracovat. Garantuji, že v takovém případě v tomto volebním období žádný další návrh nemůže vzniknout.

A jenom abyste měli představu, jaké jsou například dopady, alespoň to publikovalo Ministerstvo financí, byť tvrdí, že to neumí, dopady na jedno konkrétní město, které v prezentaci bylo vypíchnuto, tak dopad zrušení motivační složky podle údajů z roku 2014 na hlavní město Prahu je téměř 700 milionů korun. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Beznoska. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych reagovala na kolegu Votavu. Otázka zněla: Jaké obce nesouhlasí? No my bychom se to také docela rádi přesně dověděli. Bohužel nemáme v ruce seznam. Jak vypadá příjem obcí právě v této motivační složce, případně jejich ztráty? Proč ho nemáme k dispozici? Já jsem o něj žádala a v podstatě jsem žádný seznam nedostala. Bylo mi to odmítnuto!

To, že se ten motivační prvek přežil, to všichni víme. O tom se právě na té pracovní skupině diskutovalo. A řeklo se tam, že se o tom musí diskutovat velmi dlouho a že to je velmi problematické tuto složku zrušit. A náhle ze dne na den máme zrušení motivační složky. Jestliže říkáme, že to chceme pro všechny obce, tak proč nebyl podpořen náš návrh, aby se zvýšil podíl DPH obcí na 20,4 %? Kolegové, měli jsme ho tady. Mohli jsme to zvýšit a byl by v podstatě klid.

V pracovní skupině se nehovořilo o návrhu pana senátora Martínka. Co vím, hovořilo se o tom, že by bylo možné tuto motivační složku zrušit, ale pak také, že by bylo dobré zvednout podíl na DPH na 23,58. Říkalo se, že nějaké výstupy budou z pracovní skupiny. Prosím pěkně, já bych chtěla, aby mi pan ministr dodal skoro po měsíci zápis z této pracovní skupiny, kde jsou závěry. A jestliže říkáte, že to respektuje závěry této pracovní skupiny, když to není ještě odsouhlaseno, ten zápis, tak jak jste to mohli zahrnout do toho návrhu, že to je takto v pořádku?

A poslední, které si neodpustím. Spojovat systém rozpočtového určení daní s podporou EET - to prostě k sobě nepatří. Systém RUD je velmi složitý systém a vztahovat ho na EET je prostě špatně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím nyní s faktickou pana poslance Beznosku. Připraví se pan poslanec Pavera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se přidám k zástupu těch, kteří plédují za to, abychom dostali fakta, abychom dostali čísla dopadu, co způsobí případný senátní návrh.

Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Votavu a potvrdit, že ano, rozpočtové určení daní nikdy nemůže být spravedlivé. Já vám jenom připomenu některá čísla. Mladá Boleslav při první velké změně RUD k 1. 1. 2001 přišla z roku na rok o 188 mil. korun. Další změny v roce 2008, 2013, které proběhly, tak podpořily obce mezi 2 a 10 tis. obyvateli zase na úkor největších obcí v České republice. Čili je to balancování čehosi tak, aby byl systém vyvážený. A znovu připomínám, že velmi jednoduše a velmi snadno jsme mohli pomoci obcím v těch dvou krocích tak, jak zněl návrh trojice poslanců za Občanskou demokratickou stranu. Dostali bychom se v roce 2018 na 23,58, což představuje zhruba 10 mld. korun navíc pro naše obce.

A ještě jedna krátká poznámka. Obce opravdu hospodaří nejlépe. Připomenu jedno číslo. Obce jsou zadluženy zhruba ve výši 89 mld. korun, je to 6 200 obcí. Připomínám, že my tento dluh vyprodukujeme na státní úrovni za jeden jediný rok. Čili peníze bychom měli přerozdělovat a směřovat tam, kde se nejefektivněji využívají, a to je do rozpočtu samospráv, do rozpočtu obcí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Paveru, připraví se pan poslanec Kučera. Všechno jsou faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové. Já taky reaguji na pana kolegu Votavu, protože mi to nedá.

Rozpočtové určení daní je složitý proces, na tom jsme se shodli několikrát. A najednou během tří týdnů se tady změní zákon, aniž se něco projedná. Není to trošku nápadné? Myslím si, že je. Že i pan ministr Babiš tady přece jasně říkal: Pojďme udělat skupinu, příští rok se k tomu vrátíme a uvidíme, co se dá z toho udělat. A najednou ze skupiny Senátu, ze sociálních demokratů přijde nějaká myšlenka, která svádí k tomu, že za tím něco je. A já si myslím, že za tím opravdu něco je, nějaká zloba na nějakého podnikatele, který odevzdává svoje daně nějakým obcím. Nebo co jiného by za tím mělo být? Protože to je opravdu nesystémové rozhodnutí. Já doufám, že podpoříte původní návrh, který jsme schválili v Poslanecké sněmovně, i když jsem proti němu byl. A jsem proti tomu, že jsme nepodpořili navýšení rozpočtového určení daní pro obce. Všichni víme, že kraje potřebují zvýšit rozpočtové určení daní, a všichni jsme to také podpořili. Ale potřebují také obce. A pokud alespoň trošičku žijete ve svých obcích a se svými starosty, tak prosím podpořte v příštím roce nějakou další novelu o rozpočtovém určení daní, která přinese obcím a městům více peněz na to, abyste nemuseli prosit o dotace, ale mohli smysluplně plánovat do budoucna a zvelebovat své obce a města. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana poslance Kučeru. Připraví se pan poslanec Novotný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych krátce zareagoval na svého předřečníka pana poslance Votavu. Pane poslanče Votavo prostřednictvím paní předsedající, jaká účinná opatření na zlepšení výběru daní máte na mysli, kterým bráníme? Myslíte snad tu balkánskou novinku, která na Balkáně nepřinesla žádný větší výběr DPH? To je snad jediná, které my bráníme. A já si myslím, že to snad všichni ocení. Zatímco vy, vládní koalice, samozřejmě pod vedením ministra Babiše, jste předložili ten nehorázný rozpočet, kde jste se rozhodli krmit toho otesánka státního rozpočtu, jste se rozhodli krmit z peněz daňových poplatníků a z peněz obcí a na úkor obcí. V tom rozpočtu máte nereformovaný penzijní systém, nereformovaný sociální systém, nereformovaný zdravotní systém. A do tohoto rozpočtu potřebujete obecní peníze. O to se tady jedná.

Já bych chtěl připomenout, že to není první zákon a první novela za poslední měsíce, která jde proti obcím. Připomenu horní zákon, kde jste se rozhodli vzít více peněz z vytěženého nerostu do státního rozpočtu na úkor obcí. Stejný poměr jste změnili v hazardu. Více peněz pro stát, méně pro obce. Vy prostě na ty obce kašlete, pane poslanče Votavo prostřednictvím paní předsedající! A pane ministře Babiši, prostřednictvím mě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Novotného. Připraví se pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Jednou ze základních rolí Senátu v našem ústavním systému je být jakousi pojistkou a dohlížet na to, aby legislativní proces probíhal tak, jak má. Nepochybně v rámci toho procesu je legitimní, aby Senát přišel s takovým návrhem, s jakým přichází. Ale ta forma a skutečnost, že v tuto chvíli nedisponujeme žádnými kvantifikacemi a jako lidé zvolení v jednotlivých regionech s jakýmisi kořeny v obcích a se zodpovědností vůči svým voličům nejsme schopni se podívat na jakési predikce důsledku našeho případného rozhodnutí a v tom smyslu plnit svoji základní roli - pro mě je taková situace naprosto nepřijatelná. Já si za nějakých 13 let svého působení v politice nepamatuji, že by v oblasti rozpočtového určení daní byl předkládán nějaký návrh, který by nebyl doprovázen alespoň nějakým rámcovým odhadem, predikcí, kvantifikací. Nikdy se to nestalo, vždycky to patřilo k základní kultuře projednávání téhle problematiky, přestože se občas stávalo, že i tabulky kvantifikací byly trošku zpolitizované a vycházely z předpokladů, které se v budoucnosti třeba ne vždy potvrdily, vždycky takové tabulky byly a mohli jsme se rozhodovat na základě něčeho. I naše vazba na regiony, odkud působíme, na obce, ze kterých do Sněmovny přicházíme, je pro mě podstatná. A já si z principu nedovedu představit, že bych se byl ochoten vyjádřit k něčemu, co takovou přílohu nemá.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana poslance Votavu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom reagovat na paní kolegyni Kovářovou, které si jinak vážím za její odhodlaný boj ve prospěch obcí. Ona řekla, jak vůbec může souviset DPH s opatřeními, která děláme, která činíme. No samozřejmě že souvisí výnos DPH s těmi opatřeními. A teď mám na mysli kontrolní hlášení, teď mám na mysli elektronickou evidenci tržeb. Protože jestli se nám podaří samozřejmě omezovat daňové úniky, tak to bude mít za důsledek to, že se zvýší daňové výnosy a podle toho procenta budou mít více i obce. To je naprostá logika. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s faktickou prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych reagovala na kolegu Votavu, kterého si samozřejmě také vážím. Nicméně asi dobře neposlouchal, co jsem říkala. Já jsem říkala, že systém rozpočtového určení daní s EET absolutně nesouhlasí. Samozřejmě výběr DPH je jedna věc a ta potom přináší obcím. Ale celkový systém rozpočtového určení daní reaguje na hospodářskou situaci jako celek. Nemůžeme to měnit podle toho, jak se vybírá, či nevybírá. Někdy obce, a to se ukázalo v období krize, prostě měly snížené příjmy, a obce dýchají a jejich rozpočty s hospodářstvím. Ale to, že mají větší podíl na nějaké dani a hospodářství se daří, umožňuje, že si právě mohou vytvářet rezervy na horší období.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tímto jsme prozatím vyčerpali faktické poznámky a nyní prosím pana poslance Bendla, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vidím, že lavice zpravodaje i předkladatele návrhu je prázdná, pan ministr financí tu není a Radko Martínek jako senátor předkládající a obhajující tento návrh také nemá příliš mnoho času na to, aby se věnoval debatě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, pan senátor je v sále, předpokládám, že pan ministr si odskočil.

 

Poslanec Petr Bendl: Tak, já to nebudu radši komentovat. Že by nějaké další foto? Nějaké selfie že bychom tam zase šoupli místo projednávaného návrhu na rozpočtové určení daní. (Veselost ve sněmovně.)

Já myslím, že se musíme vrátit k tomu začátku, proč vlastně vůbec tento návrh zákona projednáváme. Vláda řekla nechceme druhý pilíř, víme co s důchody, sebereme na důchody peníze někde jinde a přijdeme možná někdy s nějakou koncepcí. A vzhledem k tomu, že se na řešení důchodové reformy měly, nebo bývalá vláda předpokládala, že se na tom budou podílet všechny rozpočty, tak abychom na ty důchody jednou měli, přišli zejména představitelé krajů a řekli: my ty peníze chceme zpátky, koukejte nám je vrátit. Proto vznikl politický obchod, který se jmenuje - přidáme jednotlivým krajům finanční prostředky, protože je určitě potřebují.

Nic proti. I opozice, a padlo to tady několikrát, hlasovala pro přijetí zákona o rozpočtovém určení daní a pro navýšení finančních prostředků krajům bez ohledu na to - a teď vám řeknu praktický příklad, jak to vypadá v praxi. Středočeský kraj, kde se občas zúčastňuji jednání krajského zastupitelstva, ten už si finanční prostředky z tohoto zákona, který teprve projednáváme, začlenil do svých výdajů i příjmů. Poměrně nestandardní věc, protože zákon není ani platný, ani účinný, ale vedení Středočeského kraje, představitelé KSČM a sociální demokracie, kteří spolu v koalici vládnou ve Středočeském kraji, už vědí co s penězi, které Poslanecká sněmovna ještě vlastně neschválila. To je fakt, který je neoddiskutovatelný.

Musím vám říct, protože jsem tady v první nebo druhém čtení komentoval tento návrh, že jde o politický obchod, který se má odehrát zejména před krajskými volbami, tak možná vás ani nepřekvapím tím, že struktura toho středočeského návrhu krajského rozpočtu to potvrzuje. Možná byste čekali, že těch 600 milionů korun, které z těch 3,5 miliardy dostanou Středočeši, půjde na podporu školství. Možná byste čekali, že to půjde na významné posílení dopravní obslužnosti anebo investic do dopravy. Ale ti z vás, kteří jsou pragmatičtí, vědí, že to tak není. Do školství jde dokonce méně peněz, než šlo v roce 2008, a podíváte-li se na rozpočty, daňové příjmy rozpočtů 2008 jsou přibližně srovnatelné s rokem 2015. A podíváte-li se na strukturu výdajů Středočeského kraje - kde je tedy mimochodem sympatická, v uvozovkách, částka 48 milionů korun za porušení rozpočtové kázně v případě čerpání evropských peněz, takže i na to stát nebo Poslanecká sněmovna formou posílení rozpočtového určení daní přispěje -, tak finanční prostředky půjdou zejména na dotační fondy do obcí. Podotýkám, o 300 milionů navíc než v letošním roce půjde v příštím roce ve Středočeském kraji do jednotlivých obcí.

Možná podotknete, že je to věc krajského zastupitelstva, které by si mělo pohlídat, že finanční prostředky z těch jednotlivých fondů kraje nedostanou jenom starostové podle své politické legitimace, a musí si to ohlídat zastupitelstvo. To, co ale mě mrzí, a ukazuje se opravdu, že šlo o účelovou změnu, která nepodporuje systémové výdaje do oblastí, které jednotlivé kraje opravdu by měly financovat, ale ono se tak neděje.

K tomu návrhu Senátu, věcí týkajících se obcí. Mě na rozdíl od řady mých předřečníků nepřekvapuje, že sociální demokracie se snaží utlumovat tu motivační složku uvnitř rozpočtu. Ono už to tady padlo. Už se to několikrát v historii udělalo, koneckonců levice to tak vždycky dělá - bere těm, kteří něco mají, aby to dala těm, kteří nic nemají, a mezi tím prostě existuje nějaká zóna. Tohle je typický příklad a levicová vláda, nebo pravděpodobně levicoví poslanci dnes podpoří tento návrh, který říká: "Likvidujeme motivační složku, dokonce nám ani nevadí, že neznáme dopady toho, jak to ve skutečnosti, co to s těmi rozpočty obcí udělá, nám to nevadí, a účinnost tohoto opatření dáme k 1. lednu 2017." Přitom my jsme celý rok mohli věnovat tomu, aby se alespoň pokusily Svaz měst a obcí, Sdružení obecních samospráv a další organizace zastupující jednotlivá města a obce v debatě s námi, s Poslaneckou sněmovnou, případně s Ministerstvem financí a s vládou, pokusily najít alespoň trochu shodná stanoviska.

To, co se tady vytvořilo, je evidentně jenom jakási politická mlha. Bylo potřeba splnit zadání, které říká: nadpisy jednotlivých článků v novinách musí říkat Senát se postaral o to, že obce dostanou nějaké peníze. Vždyť je to k ničemu, to nevadí, že Svaz měst a obcí s tím nesouhlasí. To nevadí, že to nechce Sdružení obecních samospráv, to vůbec nevadí, ale vláda jim najust něco, nebo sociální demokracie nebo Senát, musí dát bez toho, aniž by to bylo vydiskutováno.

Tohle je princip, který už mi tedy vadí. Proč tedy, když tohle má být účinné až k 1. lednu 2017, proč nevyužijeme ten čas, a myslím, že bychom měli využít ten čas k tomu, abychom nastavili posílení rozpočtového určení obcí. Když už to nechcete od roku 2016 - u krajů to jde, nevím, proč to nejde tedy u obcí. Nebo tedy vím - protože to je ta mlha, kterou je potřeba vytvořit, abychom do těch nadpisů dostali, že jsme se na obce přece nevykašlali. Jenomže jste se na ně vykašlali. Vy už prostě chcete, aby se o tom nemluvilo, a budete teď dva roky říkat básničku o tomu, jak jste podpořili rozpočty měst a obcí. Houbeles. Není to pravda a je to v rozporu s jejich názorem.

A znovu říkám, mě nepřekvapuje, že likvidujete motivační složku. Znám pana kolegu Martínka, kdysi jsme sváděli souboje o reformu veřejné správy, a proto mě nepřekvapují jeho levicové názory a nejsem jimi nijak omráčen. Ale v praxi si myslím, že máme prostě dělat všechno pro to, aby nějaká motivační složka k tomu, aby obce podporovaly rozvoj podnikání, aby v tom systému byla. Byť minimální, ale byla.

Vy ji tímto další ranou likvidujete a bráníte se využít toho roku, který je před námi, k debatě, abychom tu situaci změnili. To mi přijde velmi nefér, a proto nemůžu hlasovat pro senátní návrh, protože jsem přesvědčen o tom, že příští rok můžeme věnovat debatě na posílení rozpočtového určení daní obcí, když už je nechcete posílit od roku příštího, možná proto, že není před obecními volbami.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych požádal jménem klubu TOP 09 o přestávce v délce trvání 30 minut, to znamená do 11 hodin. Děkuji za toleranci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já přerušuji jednání do 11 hodin, kdy budeme pokračovat v tomto bodu. Děkuji. A jinak zaznamenávám faktické poznámky paní poslankyně Kovářové a pana poslance Grospiče, kteří budou na řadě.

 

(Jednání přerušeno v 10.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji pěkné dopoledne. Čas určený na přestávku vypršel. Než budeme pokračovat, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes od 11 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Igor Jakubčík, dále dnes v době od 11. 45 do 13 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler a dnes od 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Nina Nováková.

Budeme pokračovat v rozpravě. Eviduji zde dvě faktické poznámky. První z nich má přihlášenou paní poslankyně Věra Kovářová, takže tu odmazávám. Nehlásí se. Další faktickou poznámku má pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vašim prostřednictvím, pane místopředsedo svému předřečníkovi panu poslanci Bendlovi řekl, že rovněž velice vážně vnímám rozpočtové určení daní a rozpočet Středočeského kraje, byť nejsem zastupitelem Středočeského kraje. Chtěl bych říct to podstatné. Rozpočtové určení daní je v podstatě v rozpočtu zapracováno alternativě. A já se domnívám, že je zapracováno tak jako v rozpočtech v jiných krajích. To znamená, že se počítá s tím, že bude-li ta částka na něco vyčerpána, případně samozřejmě pokud by nedošlo k schválení tohoto zákona, rozpočtové určení daní, tak to bude jinak a kraj na to je připraven.

Chtěl bych říci, že největší problém Středočeského kraje spočívá v tom, že přes dobu hospodářské krize a výrazné omezení příjmu kraje se dařilo rozpočet držet v podstatě v rámcových mezích, neprohlubovat zadlužení kraje, a největší problém Středočeského kraje je úvěr, který ještě vznikl za hejtmanství právě pana kolegy Bendla a kterým kraj ve výši 4 miliard a 2 miliard pro nemocnice je vlastně zatížen až do roku 2025.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Bendl. Není zde, v tom případě řádně přihlášený pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, v horní komoře Parlamentu ČR se leckdy podaří v návrzích zákonů a jejich novel objevit různé formální a logické nepřesnosti, které následně jako Sněmovna často i uznáme a senátní znění příslušného zákona přijmeme. Domnívám se však, že v případě novely zákona o rozpočtovém určení daní kolegové senátoři ustřelili poněkud vedle. Ano, senátní návrh jde na první pohled vstříc tomu, po čem již dlouho jako Občanská demokratická strana voláme, a sice po narovnání rozpočtového určení daní nejen směrem ke krajům, ale také k obcím. Jde však skutečně pouze o první pohled. Na jedné straně sice má dojít k mírnému zvýšení podílu obcí na hrubém výnosu daně z přidané hodnoty ze současných 27, 83 % na 21, 4 %, na straně druhé ale současně Senát navrhuje, aby z příjmů obcí byly vyjmuty tzv. motivační položky, které tvoří 30 % podíl na dani z příjmu fyzických osob. Jsem doslova omráčen arogancí, se kterou Ministerstvo financí přistupuje k obcím. Těm doslova přes noc hodlá osekat významnou část příjmů. Jak s omezenými prostředky obce vystačí, už ministerstvo nezajímá.

Není žádným tajemstvím, že rozpočty obcí jsou již nyní často napjaté. Starostové rozpočty neplánují jen na jeden rok, ale na delší časový úsek. Musí vědět, kdy se mohou zadlužit, aby vybudovali například kanalizaci nebo se odhodlali k jiné velké investici, kterou místo, které je jejich domovem, nutně potřebuje. Nyní bez dalšího vysvětlení, bez širší diskuse stát města, obce chce o peníze obrat. Otázky, jakým způsobem budou financovat své projekty, jak zabezpečí rozvoj, ale běžnou údržbu už ministerstvo neřeší. Překvapuje mě, že vláda tvořená socialisty zcela ignoruje sociální aspekt předkládané legislativy.

Mým domovem je Pardubicko, kde bych mohl jmenovat řadu malých obcí, které bojují o svou existenci. Nemají totiž velké příjmy z výběrů daní. Některé řídí neuvolněný starosta, tedy člověk, který má vlastní zaměstnání a obec řídí ve svém volném čase. Opět bych mohl jmenovat opatření, které vláda čas od času navrhuje. Opatření, která zatěžují zbytečným papírováním právě ty nejmenší samosprávy. Ministři často zapomínají, že právě v malých obcích bývá život těžší. Obyvatelé zde mají horší přístup ke službám, ke vzdělání, k zaměstnání. Není proto divu, že venkov trpí a obyvatelé z těchto míst, která mají často dlouhou historii, odcházejí.

Cestou, jak učinit venkov atraktivní pro mladé a aktivní lidi, jistě není omezení investic do těchto lokalit. Naopak, stát by měl investovat do infrastruktury odlehlých oblastí, aby zabránil vzniku vyloučených lokalit. Nyní se Ministerstvo financí obrací k obcím zády, když neváhá obcím zabránit v jejich rozvoji. Ty totiž nebudou mít kvůli novému rozpočtovému určení daní peníze na opravu komunikací, kultivaci veřejného prostoru, zasíťování a další rozvoj.

Vážené kolegyně a kolegové, mějme uvedené argumenty na paměti a senátní návrh zákona odmítněme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Zahradník a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Omlouvám se, s přednostním právem se hlásí pan ministr financí. Prosím, pane ministře, vystupte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, neuvěřitelná debata. Já myslím, že vystoupení posledního řečníka bylo snad jako, já nevím, jestli žije v Čechách. Prosím vás, o čem se tu vlastně bavíme? My jsme jako Sněmovna schvalovali RUD pro kraje. A říkali jsme jasně, že obce a města budeme řešit od roku 2017. V Senátu vznikly pozměňovací návrhy, které navrhovaly navýšení toho parametru na 23,58 - co samozřejmě by mělo dopad do rozpočtu 10 miliard, a potom tam vznikl kompromisní návrh pana senátora a vůbec se ani nepočítalo, že budeme řešit RUD. A znovu opakuji, ten návrh je 2017. My chceme řešit 2017, ale tohle vzniklo neplánovaně, jako kompromis. Takže já skutečně bych byl velice rád, abychom si říkali pravdu. Neříkali věci, které nejsou pravda.

Podstatou pozměňovacího návrhu Senátu je zrušení problematického parametru, kdy obce získávají 30 % výnosu z daně příjmu fyzických osob z přiznání. To znamená OSVČ a zaměstnanci, kteří podávají přiznání. A není pravda, co tady říkal pan poslanec Bendl, že Sdružení místních samospráv to nechce. Mám tady dopis z 31. srpna 2015, který podepsal Ing. Radim Sršeň, první místopředseda Sdružení místních samospráv, a píše náměstkovi Gregorovi: Velmi si vážíme kontinuálních prací Ministerstva financí na aktualizaci zákona 243/2000, dále jen zákon o rozpočtovém určení daní. Tímto bych vám chtěl poděkovat za veškeré informace uvedené v korespondenci ze dne 13. července a 28. srpna. Rád bych zároveň vyjádřil rámcový souhlas s postojem Ministerstva financí vůči stávajícímu nastavení koeficientu sdílení daně z příjmu fyzických osob. Tento motivační prvek skutečně neplní roli, která mu byla původně určena. V případě obecních rozpočtů dochází často k velmi nekomfortním výkyvům ovlivňujícím investiční rozvoj. Takže ve vašem dopise z 13. 7. 2015 nás dále vyzýváte ke zveřejnění případných nových návrhů na zavedení motivačních prvků, které by vedly k inovacím současného stavu s avizovaným zrušením 30 % sdíleného celostátního výnosu DPFO. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Sdružení místních samospráv ČR zastává konstantě odmítavý postoj vůči zavádění nových motivačních prvků v rámci rozpočtového určení daní. Toto stanovisko opírám o naši programovou zásadu rovnosti všech obcí.

Takže není to pravda. Obce s tím souhlasí. Protože obce s tím mají problém. A kdysi ten motivační prvek byl plus 8 miliard a dneska je jednu miliardu a navíc je to na náhodu. Takže není to pravda, že by to obce nechtěly. Obce to podporují. Tak já nechápu, proč se tady neříká pravda. A mě mrzí, že jsem nebyl na tom svazu. Ano, byl rozpočet, já jsem tady seděl a potom jsem šel do nemocnice na vyšetření. A rád bych tam šel, protože jsem čekal, že nám obce poděkují za nadstandardní výběr daní. S důrazem:) Nadstandardní výběr daní. K 15. 12. 2015, to bylo včera, jsme vybrali do veřejných rozpočtů o 7,6 mld DPH navíc. A z té DPH mají obce 20,83 %. A k 15. 12. 2015 jsme vybrali daň z příjmů právnických osob o 13,6 mld. navíc. Tak už neříkejte, že nevybíráme daně. Daň vybíráme už na 112 %, vážení. Sto dvanáct procent! Ke včerejšku. A taky jsme vybrali daň z příjmu srážkou navíc o 962 milionů. Takže celkově jsme vybrali asi 22 mld. navíc! A z toho mají obce a města a kraje výnos podstatně vyšší, než se tady bavíme o tom pozměňováku. Podstatně vyšší. Ano, takže bylo by dobré, abychom to říkali, jak to je.

Takže nikdo nebyl arogantní. My jsme velice vstřícní. A samozřejmě jsme založili tu komisi a paní poslankyně Kovářová má pravdu, že státní úředníci mají své životní tempo. Takže jsem hned psal Matejovi, takže tady je ten zápis. Tady vám ho dám. Přinesli mi ho do hodiny. Úředník je pomalej. Takže zrychlili, ten zápis je tady.

Ale neřekla jste všechno, co jsme se bavili na té komisi. Neřekla jste, že jsem vás vyzval k podpoře EET. Že EET je DPH a daň z příjmu právnických osob, ne fyzických. Právnických osob! Takže vy děláte všechno proti obcím, proti EET, obce mají balík peněz, a ještě dokonce svoláte mimořádnou schůzi na kontrolní hlášení, které je čisté DPH. Takže vy tady vystupujete a ještě říkáte: chudáci obce. Ale my něco pro ně děláme. Vybíráme víc daní, o 22 mld. víc, a navrhujeme kontrolní hlášení, které přinese minimálně 10 mld. a EET v čase 12 plus 6 a hazard 2, takže to je 30 mld. ročně. Tak když chcete pomoct obcím, tak konečně podpořte to EET! A nedělejte problémy s kontrolním hlášením. Tam jste se probudili po roce, je to schválené a nevím, proč skutečně se svolává mimořádná schůze na to.

Takže obce, když zrekapituluji ten vývoj, za posledních 10 let se jim navýšily příjmy o 42 mld., krajům, když to porovnáme, tak kraje se ještě nedostaly na úroveň roku 2008 a obce jsou nad úrovní 2008 o 15,7 mld. Takže obce určitě podporujeme. Já jsem připraven samozřejmě se bavit znovu o RUD pro obce od roku 2017, protože tak jsme se domluvili, a to, co vzniklo v Senátu, vzniklo vlastně neplánovitě, náhodou jako kompromis necitlivými pozměňováky, které by samozřejmě měly velký dopad na rozpočet, a je to nějaký kompromis a beru to jako nějaký výkop k debatě o RUD na rok 2017.

Takže já si myslím, že není pravda, že jsme arogantní. Naopak, já obce podporuji, také žiju v té obci, jak tady někdo říká, ano, v Průhonicích to funguje dobře. Taktéž i v dalších obcích. A samozřejmě tady je tendence ukazovat některé obce, které hospodaří hůř, a házet to na daně. Není to pravda. A já se těším, v lednu vám řeknu přesnou bilanci. Protože my ty daně ještě vybereme do konce roku. A bude ta bilance ještě lepší, takže obce dostanou ještě více. Takže znovu opakuji, RUD obce, města ano. Vždycky jsme říkali 2017, dneska se bavíme o 2017. Je to nějaký kompromis. Samozřejmě my jsme připraveni nadále diskutovat a pracovat.

A taky, paní kolegyně Kovářová, vy jste tu reklamovala ten zápis, já vám ho teď dám. Ale vy víte dobře, že dostáváte veškeré informace předem. Vy jste nejaktivnější, všechny dotazy, informujeme vás. Například 14. 12. 2015, to bylo pondělí, v 11.16 hodin jsme vám poslali odpověď na vyčíslení dopadu pozměňováku v Senátu. Nebudu ho tady číst. Ale je podstatná část, že na tom motivačním prvku 77 % obcí, to znamená 4 800 obcí tratí na tom motivačním prvku. A my to chceme změnit. Takže my chceme pomoci právě těm 4 800 obcím a pro ně je to plus, vybíráme víc daní, takže pro všechny je to plus. Takže skutečně jsem nepochopil debatu tady, která byla, protože je úplně odtržená od skutečnosti a reality. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní eviduji tři faktické poznámky. První má paní poslankyně Černochová, připraví se pan poslanec Dolejš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se moc omlouvám za to, co teď navrhnu panu senátorovi, ale vznáším procedurální návrh, abychom si tento bod přerušili, nechali si ho na pátek. Mezitím si pan ministr Babiš s paní poslankyní Kovářovou věci v kuloárech vyříkají a budeme tady v pátek dopoledne mít nové informace z toho, jak si to oni řeknou. Máme tady dnes před sebou tři armádní zákony. Branný zákon, zákon o vojácích v záloze, ozbrojené síly. Tyto tři zákony se, prosím pěkně, musí projednávat v celku, není možné tyto tři zákony dělit. Do polední pauzy, respektive do pauzy, která byla vyhlášena volebním výborem, nám zbývá hodina a půl. To si přesně myslím, že je ten čas, kdy tyto zákony důstojně stihneme projednat. Proto vás tedy všechny zdvořile prosím, abychom se odhlásili, abychom přerušili tento bod klidně po těch armádních zákonech. My se budeme snažit, aby armádní zákony byly projednány co nejdřív. Diskutujeme o nich dlouho, takže si myslím, že tady k tomu nemusí už být žádná dlouhá diskuse. Ale musíme je udělat v celku všechny tři, nemůžeme je selektovat. Takže vznáším tento procedurální návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já o něm dám hlasovat, ale pouze, paní poslankyně, potřebuji upřesnit, protože jste řekla v pátek, já bych rád, abyste navrhla i hodinu.

 

Poslankyně Jana Černochová: Jedna alternativa je teď projednat ty tři zákony, doprojednat je a po nich se vrátit k tomuto přerušenému bodu. Druhá varianta je, když by na tento bod nedošla dnes řada, tak klidně tento bod zařadit v pátek jako první.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Mám zde dva procedurální návrhy. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost na odhlášení, tak já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Mám zde dva procedurální návrhy, o kterých dám hlasovat. První zní, že přerušíme tento bod, projednáme tři třetí čtení armádních zákonů a poté doprojednáme tento bod. Říkám to správně, paní poslankyně? (Ano.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržený procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 283, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 44, proti 75. Tento návrh byl zamítnut.

 

Druhý procedurální návrh je, že tento bod přerušíme a budeme ho projednávat tento pátek jako první bod.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržený procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 284, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 43, proti 84. I tento procedurální návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu.

 

Mám zde další dvě faktické poznámky. První má nahlášenou pan poslanec Jiří Dolejš a s faktickou poznámkou se připraví paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Rozhodně není mým úmyslem oddalovat rozhodnutí o branných zákonech, ale když jsem slyšel vystoupení pana ministra financí, nedalo mi to, utrousit aspoň tři větičky.

My projednáváme rozpočtové určení daní, což je o přerozdělení daňového výnosu odněkud někam. Takže je úplně zbytečné tady ventilovat nutkavý pocit pana ministra financí, že vybírá víc daní. A rozhodujeme mezi sněmovní a senátní verzí a ta senátní verze v rámci určité korekce pravidel dopřává určitým typům obcí víc, a tudíž určitým obcím méně. O nich jiného nejde. A v gruntu tohoto rozhodování jsou možná něčí politické zájmy, možná někdo nebude vědět, proč a jak hlasoval. Toť vše.

Jinak, pane ministře, už to tady zaznělo při projednávání státního rozpočtu, nevykládejme pořád, jak se začaly vybírat daně až tehdy, když jste se stal ministrem. Vždyť je to nesmysl. V podstatě, pokud není válka nebo se nestane nějakou systémovou katarzí, že pustíme daňový klystýr tomuto státu, tak každá vláda, ať je pravicová, nebo levicová, v podstatě vybírá víc daní než ta předešlá, protože se zvětšuje daňová základna, protože ekonomika je o x procent větší. O nic jiného nejde. A jestli si má nějaká vláda přičíst ke svému dobru, že vybere víc daní, tak by musela doložit, že to byla její systémová opatření a nikoliv to, že roste ekonomika. Jinak je to opravdu, opravdu směšné, a pokud toto vám pomáhá překonávat pocit, řekněme, že jste si pohnojil v politice život, zkuste to řešit daleko víc konkrétně a možná, že budete mít i lepší pocit. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Chtěla jsem říct něco podobného. Na pracovní skupině na Ministerstvu financí jsme debatovali asi hodinu, načež po hodině se do debaty zapojil i pan ministr a musím po pravdě říci, že to bylo velmi zajímavé. Řekl, že rozpočtové určení daní je hrozně složité a že tomu úplně nerozumí, a pak následovala půlhodinová politická agitka. Takže pane ministře, politickou agitku si tedy máme nechat do předsálí, říkala paní poslankyně Černochová. Takže máme tady rozpočtové určení daní, nikoliv výběr DPH a o tom se dnes tady v podstatě nehovořilo. Takže se věnujte systému rozpočtového určení daní a nikoliv politické agitce!

A když tedy chceme nějaké edukativní okénko. Co bude, když přijde hospodářská krize a ty daně se nebudou vybírat? A proto se tam zajišťuje vyšší podíl obcí na DPH. Tak to je také, abyste tomu tedy trošku rozuměl, aby vám bylo jasné, proč za to bojujeme.

Ještě malinkou poznámku k paní poslankyni Černochové prostřednictvím pana předsedajícího. My si to s panem ministrem rozhodně vyříkáme někde jinde, nicméně já také nezasahuji do vašich debat, které sleduji opravdu se zájmem, týkající se těchto zákonů. Takže je to vážné téma. A já zde bojuji za obce, vy bojujete za vojáky, tak mě prosím nechte a pana ministra také. My jsme rádi, když vystupuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu omluvenky. Dnes od 11.30 do 12.15 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík, dále 16. 12. od 14.30 do 16.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Radka Maxová, dále dnes od 10.30 a ve čtvrtek celý den se omlouvá pan poslanec Jan Birke. Dnes mezi 14. a 20. hodinou se omlouvá z pracovních důvodů paní poslankyně Kristýna Zelienková a dále dnes od 17 hodin a do 12. hodiny zítra se omlouvá z důvodu zahraniční cesty pan poslanec Zdeněk Ondráček.

Budeme pokračovat v rozpravě. Faktickou poznámku má přihlášenou pan poslanec Volný, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já té diskusi moc nerozumím. Kolegyně Kolářová tady tvrdí, že bojuje o zvýšení procent pro obce z rozpočtového určení daní. Vždyť přece tento návrh toto navýšení přináší jednou provždy. Že odebírá kompenzací jeden faktor, který už ztratil svoji účinnost, a v podstatě zjednodušuje celý pohled na toto rozpočtové určení daní, prostě bude jeden příjem z DPH, je přece druhá věc. Nicméně absolutně se přidává obcím miliarda a voláte po jednání během roku 2016 o dalším navýšení toho procenta. No ale co nám v tom brání? Já si myslím, že toto očistí tento systém, bude rozpočtové určení daní z DPH procentem, nyní se navyšuje a v roce 2016, pokud výběr daní bude takový, jaký předpokládáme, se o tom může dál jednat. Tak tomu moc nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Upřesním jednu omluvenku. Pan poslanec Grospič se omlouvá dnes od 14, nikoliv od 13 hodin.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vilímec a připraví se pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych reagovat na pana ministra, když tvrdil, že už od začátku byl připraven řešit rozpočtové určení daní obcí od 1. ledna 2017. Já jsem si toho nevšiml a myslím, že nikdy v této věci s takovou informací nevystoupil ani na plénu Sněmovny ani na sněmu Svazu měst a obcí. Ten sněm už se konal asi v květnu nebo v červnu. Mně tvrdil, že vzhledem k tomu, že obce mají hodně prostředků, tak neuvažuje s žádným navýšením daňových výnosů pro obce. Protože jsme v průběhu jednání o rozpočtovém určení daní předložili návrh, který se týkal 2017 a 2018, a pan ministr financí politicky prozřel a zjistil, že je neudržitelné, protože nemá argumenty na to, proč by se obcím nemělo přidat, tak náhle změnil stanovisko a tvrdí, že byl od začátku připraven řešit rozpočtové určení daní obcím.

Chci reagovat ještě na další věc. Nebudu reagovat na ten dopis, který také mám od místopředsedy Sdružení místních samospráv, a on ho pan ministr nedočetl do konce, ale tím se teď nechci zabývat. Pouze chci reagovat na větičku, kterou pan ministr pronesl. Že teď jednáme o prvním výkopu v rozpočtovém určení daní obcí. My jednáme o novele zákona. To není žádný výkop. To je vážná novela zákona, která může poškodit celou řadu obcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura, připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych zareagovat na vystoupení některých svých předřečníků. Pan poslanec Volný se tady přiznal, že tomu nerozumí. A z jeho vystoupení jsem poznal, že je to pravda. (Pobavení v sále.) Na tom se shodujeme, že on tomu nerozumí.

Pan ministr financí tady vystupoval proti našim pozměňovacím návrhům. To už říkal můj kolega pan poslanec Vilímec. A nevím proč sociálně demokratičtí senátoři, nebo převážně sociálně demokratičtí senátoři, sehráli tu habaďuru s obcemi, když tvrdí, že jim přidávají. Ve skutečnosti jim berou, resp. Ministerstvo financí to není schopno spočítat. To už jsme dneska slyšeli. Ministerstvo financí napsalo nějaký pozměňovák, pan senátor Martínek ho podal a prosadil, a když jsme se ptali na dopady na jednotlivé obce, tak dostaneme odpověď: No to my vlastně neumíme. To se hodně mění, jednou nahoru, jednou dolů. Tak pro pražské poslance - pro Prahu to znamená minus 690 mil. korun. 690 mil. korun je minus pro Prahu. Možná je to odpověď za to, co se děje na pražské radnici, kdy jak ANO, tak sociální demokraté zřejmě míří do opozice - no, tak co bychom to těm ostatním neztížili a nevzali jim skoro 700 mil. korun. Nedoplatí na to pražští zastupitelé, ale občané Prahy. To jediné číslo tam prostě padlo.

Náš návrh byl přidat obcím na úkor státu. A tady říká pan ministr, možná i pan senátor - přidáme některým obcím na úkor jiných obcí. Takhle to přesně je. Zase berou některým obcím, aby mohli jiným přidat. Nezajímá je to, tvrdí, že nevědí, kterým obcím vezmou, kolik to bude. Nezajímá je to, že jsou v polovině volebního období, že budou dokončovat v roce 2017 a 2018 projekty, s kterými kandidovali, jak chtějí plnit své politické programy.

Já tomu absolutně nerozumím. Jenom říkám, že obce na ten lep, nebo na tu fintu nenaskočily. Proto to nikdo nepodporuje, aspoň z oficiálních orgánů. Určitě najdeme vždycky někoho, jednotlivce, který napíše děkovný dopis panu ministru financí. No a co! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas. (Poslanec Stanjura: Děkuji.)

Paní poslankyně Černochová, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych se chtěla prostřednictvím, pane místopředsedo, omluvit paní poslankyni Kovářové. Nebylo to myšleno nijak zle vůči ní. Ale mně skutečně přijde nedůstojné i to, že tady ty lavice za mnou jsou prázdné, není tady ani pan ministr vnitra, kterého nezajímají obce? Není tady ministryně pro místní rozvoj, kterou nezajímají obce? Ale naopak si myslím, že konstituování toho dnešního programu, nebo programu této schůze, mělo být úplně jiné. Vždyť už jsme se domlouvali, že ty armádní zákony tady budou minulý týden ve středu. A pořád to odkládáte!

Vy jste vládní koalice, my jako opozice vám v tom můžeme jenom pomáhat a můžeme se snažit ty věci posouvat dopředu společně s vámi. Naprosto mě konsternovalo, že pro ten můj návrh nehlasoval pan ministr obrany. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Martin Novotný.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem bedlivě poslouchal, co říkal pan ministr financí. Znovu opakuji, že rozumím tomu navýsost levicového rozhodnutí, se kterým já jako člověk, který není přesvědčeným levicovým politikem - protože ten princip, který dneska do toho zákona vkládáte a který tady podporujete, je brát těm, kteří něco mají, a dát těm, kteří nemají nic. Že to děláte s účinností od roku 2017, to je podle mě hloupost. A také je podle mě potřeba využít toho roku 2016 k tomu, abychom upravili zákon o rozpočtovém určení daní směrem k obcím, pokusili se najít konsenzus. Ani z toho dopisu, který tady přečetl pan ministr financí, není zjevné, že by tento konkrétní senátní krok měl většinovou podporu mezi obcemi.

Pan kolega Stanjura to tady popsal velmi přesně. Ministr financí přistoupil na to, že obcím vlastně přidat nechce, a nevadí mu, že těm bohatším se něco vezme, byť neví kolik, a přidá těm chudším, protože to není jaksi na úkor státního rozpočtu. To, co uvádí nám, je, že aspoň nevíme, koho se to týká a v jakém objemu se to těch obcí týká. Moc prosím, abyste alespoň toto nám byli schopni co nejdřív dodat, protože je to jedna z klíčových věcí, kterou jsme vždycky, když jsme se zabývali rozpočtovým určením daní, měli na stole. Abychom věděli dopady toho rozhodnutí. Tohle je šité horkou jehlou. Je to jenom politické gesto, ale nemá žádné ratio.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Novotný. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné stále ještě dopoledne. Já jenom chci upozornit na jeden aspekt, proč je pro nás některé ta tabulka případných dopadů a to, jak se ty peníze budou přelévat, tak důležité. Ti, co se zabývají komunální politikou, tak tuší, že příští období evropských dotací obsahuje jako jednu z priorit prvek urbální dimenze. Jakkoliv je to takový ten typický evropský konstruktivistický přístup k realitě, tak teď je módní mluvit o tom, jak póly růstu ekonomiky v evropské společnosti jsou města, městské aglomerace, a ty dotace jsou také podle tohoto úhlu pohledu strukturovány. Víte, že existuje nástroj integrovaných teritoriálních investic, který se týká těch několika největších a ekonomicky potenciálně nejperspektivnějších aglomerací v naší zemi. Pak řada těch o něco menších bude prostřednictvím IPR fungovat. Těch peněz je tam relativně hodně. Otázka kofinancování je naprosto zásadní. Já sám osobně si myslím, že v tom příštím, nebo v tom dotačním období, které nás v tuto chvíli čeká, narazí úřady obcí a měst na svůj strop a ten problém schopnosti získávat peníze na kofinancování vyhřezne naplno. Proto ti z nás, kteří mají nějakou zkušenost z realizace evropských dotací ve velkých městech, chtějí vidět tu informaci, jaký vliv toto opatření bude mít na rozpočet a jak se to projeví třeba i u těch velkých aglomerací. Proto je to naprosto zásadní pro to, abychom byli třeba v oblasti IT či IPR schopni ty peníze čerpat. Není to z naší strany jenom politická hra, ale je to velmi věcně podmíněno a já pro ten materiál neexistenci té analýzy dopadu považuji za naprosto zásadní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Plzák ruší svou faktickou poznámku. V tom případě další v pořadí je pan poslanec Štěpán Stupčuk s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jako koaliční poslanec jsem vůbec neočekával, že bych vystupoval k tomuto materiálu. Ale jsem současně také pražský poslanec. A tady z úst pana předsedy Stanjury zazněla informace, že Praha by v té senátní verzi přišla o 690 mil. Takže já bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěl poprosit zástupce Senátu, aby se k této mé otázce vyjádřil, jaký dopad rozpočtový, resp. příjmový bude představovat případné schválení senátní verze. Eventuálně bych si dovolil požádat přímo pana ministra, jestli může potvrdit či vyvrátit tuto informaci, která tady zazněla. Současně z tohoto místa tedy apeluji na všechny pražské poslance, aby se k tomu vyjádřili. Protože myslím, že jsme tady zvolení především za jednotlivé volební kraje a že bychom vždycky měli vědět, pro co hlasujeme a proč pro to hlasujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy faktickou poznámku má nahlášenu paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Tak, a už nám to začíná. Už tady máme první město, které by mohlo přijít, a slyšeli jsme - 690 milionů? To je to, co jsem od pana ministra požadovala. Chtěla jsem zápis z pracovní skupiny, zápis máme. A chtěla jsem ještě tabulku, která bude říkat, o kolik by jednotlivé obci přišly, tzn. o tabulku, která bude říkat, kolik že těch je - 25 % obcí, které přijdou o své daně, které to jsou, a v jaké výši. Analýzu, kterou vy jste tady prezentoval, tak analýza, ano, tu jsem dostala, bylo to na deseti řádkách, já jsem ji zde četla. Tam bylo konstatováno - 77 % obcí, těm to vadit nebude, a 23 % obcí to vadit bude. A to je vaše analýza! Tak jestliže jste analyzovali, neříkejte mi, že na Ministerstvu financí nemáte výsledky výběru daní v této oblasti. A jestliže zápis jsem dostala tedy do hodiny, tak tu analýzu bychom mohli dostat, tu tabulku, také do hodiny, a jestliže ji nedostaneme, tak souhlasím s paní poslankyní Černochovou a navrhuji přerušit jednání a můžeme to projednávat 22. prosince po mimořádné schůzi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám to tedy, paní poslankyně, brát jako procedurální návrh?

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já jsem konstatovala, že pokud nedostaneme tu analýzu, tak navrhuji přerušení do 22. prosince po mimořádné schůzi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Mně nezbývá nic jiného než se zeptat pana vicepremiéra, zda tuto analýzu je schopen předložit, protože v případě, že ne, budu muset dát hlasovat procedurálně. Prosím, pane vicepremiére, jestli vystoupíte a odpovíte paní poslankyni Kovářové.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já myslím, že je rozdíl mezi zápisem poradu o RUD a analýzou -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, potřebuji vysvětlit, abych mohl dát hlasovat procedurální návrh.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Jo, tak nechte mě domluvit...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se tedy chci pouze zeptat, zda jste schopen paní poslankyni dodat tuto analýzu, tak jak ji žádá. Ano, nebo ne, já dám potom hlasovat.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Máme 6 252 obcí a negativně se to týká 4 800, takže samozřejmě nejsem schopen dodat analýzu tisíce obcí -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že nejste schopen předložit analýzu, budu muset nechat dát hlasovat o procedurálním návrhu, tak jak ho navrhla paní poslankyně, tzn. procedurální návrh zní, že se přeruší projednání tohoto bodu do pátku tohoto týdne s tím, že požadujete dodání analýzy, kterých obcí se to týká. Do 22. 12. Dobře. Já tedy zavolám kolegy z předsálí, zazvoním. Vidím vaši žádost o odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Pro pořádek zopakuji procedurální návrh, o kterém bychom měli dát hlasovat, tzn. že paní poslankyně Kovářová má procedurální návrh, že chce přerušit projednávání tohoto bodu do 22. 12. s tím, aby byla předložena analýza obcí, kterých se to týká, kterým budou sníženy daňové příjmy, a o kolik. Dobře, je to procedurální návrh.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržený procedurální návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 285, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro návrh 46, proti 64. Tento procedurální návrh byl zamítnut.

 

V tom případě budeme pokračovat v pořadí přihlášených faktických poznámek. První vystoupí pan předseda Stanjura, přihlásí se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já vás žádám, abyste neimprovizoval a nevolal ministry k tomu, aby něco vysvětlili, platí jednací řád.

Pro pana poslance Stupčuka, možná i ostatní poslance z kraje Praha, volebního kraje. Mám tady prezentaci Ministerstva financí, (nesrozumitelné) Ministerstva financí, jednání pracovní skupiny k RUD, Praha, 23. listopadu 2015. Na straně 9 jsou výsledky roku 2014. Logicky 2015 nejsou. Praha, a to se omlouvám, jsem to zaokrouhlil, dostala z toho navrhovaného zrušeného 30procentního podílu 689 milionů 629 tisíc. Já jsem to s dovolením zaokrouhlil nahoru na 690 milionů. To je oficiální materiál Ministerstva financí. Mě překvapuje, že nemají k dispozici koaliční poslanci, vládní poslanci, když opoziční tento materiál k dispozici mají. Takže strana 9, prezentace Ministerstva financí z 23. listopadu 2015. A to číslo může zpochybnit jenom ministr financí, kdy může říct: My jsme vypracovali špatný materiál. To je samozřejmě pravda, ale my logicky vycházíme z čísel Ministerstva financí, mají dostatek úředníků, chtějí ještě stovky přijmout, tak já věřím, že ta čísla spočítali dobře.

To, že to nejmenší možná většina senátorů - protože to prošlo o jeden hlas, hlasování o pozměňovacím návrhu, se kterým se to vrací o jeden hlas, když jsem se díval do sjetiny, je to pravda, o jeden hlas. (Námitky z pléna, že je to o dva hlasy). Tak o dva hlasy. (Připomínka mimo mikrofon.) No tak předložte sjetinu, já mám tuto sjetinu, nekřičte na mě, já jsem na vás taky nekřičel, trpělivě jsem poslouchal vaši řeč, která byla úplně o něčem jiném než o tom návrhu zákona, pane ministře, tak vás prosím o normální lidskou slušnost a neskákejte do řeči někomu jinému. Nedělá se to. Možná u vás. U nás ne.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak, pane předsedo, pouze pro pořádek, než dám o něčem hlasovat, musím mít jasno, o čem se hlasuje. Z toho důvodu jsem požadoval upřesnění, aby všichni poslanci věděli a byla naplněna podmínka paní poslankyně.

Další faktickou poznámku má paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Takže nejdřív jsme slyšeli, že máme analýzu, nějakou, a ta vedla k tomu, že se podal pozměňovací návrh v tom znění, v jakém se podal. A teď nám pan ministr řekl, že analýzu nemá. My nechceme analýzu! My chceme ta čísla, která má k dispozici např. pan předseda Stanjura. Kolik příjmů třeba v roce 2014 měly jednotlivé obce na této dani. To je celé, co chceme. My po vás chceme tabulku, kterou byste na tom ministerstvu měl mít! A jestliže vaši úředníci vám ji nedají... Tak tedy že ji nedají mně, to je asi normální, ale že ji nemáte vy k dispozici, tak jak tomu problému pak chcete rozumět? (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pro pořádek zopakuji, kolik faktických poznámek zde vidím. To znamená nejprve pan poslanec Kučera, Stupčuk, Stanjura, Bendl, potom pan vicepremiér. Eviduji i vás, pane senátore, ale dle jednacího řádu musíte počkat, až po řádně přihlášených v rozpravě na vás přijde řada.

Nyní požádám o faktickou poznámku pana poslance Kučeru, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk. A vás, kolegyně a kolegové, kteří máte něco důležitého k řešení, požádám, abyste šli tyto záležitosti řešit do předsálí, aby bylo dobře rozumět, co se zde přednáší. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl obrátit na koaliční poslance. Je mezi vámi aspoň jeden, který ví, o čem dneska budeme hlasovat? Který ví o tom, kolik peněz půjde té které obci? Jak na tom ty obce budou? Já si myslím, že nemnoho. Nemnoho. A myslím si, že by bylo fér skutečně toto jednání přerušit a vyžádat si relevantní podklady. Proboha, tady létají stovky milionů sem, stovky milionů tam! Evidentně, kdo o tom neví vůbec nic, je ministr financí Andrej Babiš. To už snad nikoho nepřekvapuje.

Prosím pěkně, přerušme toto jednání, vyžádejme si relevantní podklady, abychom viděli, co toto rozhodnutí skutečně způsobí. Protože tady se může stát, že odhlasováním tohoto zákona přijde opět méně peněz pro obce, a nikdo na to neumí zde kvalifikovaně odpovědět. Bohužel ani ministr financí ne. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji, já už velice jenom ve stručnosti. Znovu bych se chtěl zeptat pana ministra Babiše, jestli může potvrdit informaci, že ten dopad cca 690 milionů, jestli je to pravda, či nikoliv, nebo jestli to finance mohou potvrdit či vyvrátit. Pro mě je to skutečně jako pro pražského poslance významné, a prosil bych tedy, abyste mi na to odpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Po něm pan poslanec Bendl, po něm pan ministr Babiš. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nemám žádný tajný materiál, tudíž ho nemám z Ministerstva financí, aby pan ministr nemusel zahájit interní vyšetřování, kdo předal materiál opozičnímu poslanci. Je to materiál, který obdržel Svaz měst a obcí. Je to veřejně přístupný materiál. Ale pro debatu o číslech... (Poslanec se odmlčel. V sále je velký hluk a neklid.) Chci říct, že jsou to čísla z roku 2014. Letos roste ekonomika tempem takřka 5 %. V lednu budeme vědět, kolik to pro Prahu dělá za rok 2015. Já si dovolím prognózovat, že to bude víc než 690 mil. korun. Příští rok se prognózuje další růst ekonomiky zhruba o 2,5, možná 2,8 %, takže si dovolím prognózovat, že v roce 2016 to bude více než 690 mil. A to nepočítám hypotetické miliardy, které chce z živnostníků dostat ministr financí, a z nich 30 % by znovu zůstalo v obcích.

Vycházím z čísel, která jsou jediná za uzavřený rok, a to je rok 2014. Analýza má tři řádky. To není žádná tabulka s konkrétním dopadem. A tady se nemění jednoduchý parametr zákona. Tady se mění systém bez debaty, bez diskuse. Já pak v řádném vystoupení, až se přihlásím, zopakuji a popíšu proces, kdy jsme naposled výrazným způsobem změnili systém, jak dlouho jsme o tom debatovali, s kým vším, jak složitě jsme hledali shodu, kterou jsme nakonec našli, a prosadili jsme nové rozpočtové určení daní a pomohli jsme zejména obcím od dvou do patnácti tisíc obyvatel. Ale taky jsme zrušili národní dotační tituly. A peníze jsme našli na úkor státu, ne na úkor jiných obcí. To je podstatný rozdíl tohoto návrhu. Já sám jsem zvědav, jestli se pan ministr financí k prezentaci Ministerstva financí přihlásí, nebo ne. Nám nezbývá nic jiného než věřit číslům, která odcházejí z Ministerstva financí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Připraví se pan ministr Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že jsem byl velmi překvapený z reakce některých poslaneckých klubů zastoupených ve Sněmovně při žádosti kolegyně poslankyně Kovářové o to, aby nám byl předložen konkrétní dopad do rozpočtu měst a obcí vyplývající ze senátního návrhu zákona. Překvapil mě postoj poslanců komunistické strany, že nechtějí, aby tento materiál ministr Babiš předložil. Nechápu, proč ho hájíte. Buď tedy nechcete, abyste tady byli dvaadvacátého kvůli rozpočtovému určení daní, to bych sice pochopil, i když si myslím, že to není relevantní důvod, anebo zkrátka chcete podpořit vládní koalici a ministra Babiše. To je asi zřejmě vaše rozhodnutí.

Přesto vystoupím v řádné rozpravě s návrhem na doprovodné usnesení k tomuto návrhu zákona, aby ministr financí neprodleně předložil poslancům Poslanecké sněmovny dopady senátního návrhu rozpočtového určení daní do rozpočtu měst a obcí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Věřte, že vnímám vaše žádosti o přihlášku do rozpravy jak s faktickými poznámkami, tak do řádné rozpravy, ale každý v pořadí, jak se přihlásil, takže vás žádám o určitou trpělivost, přestože debata je hektická. Nyní tedy vystoupí pan ministr Babiš s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Grospič s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane ministře. (V sále je stále obrovský hluk a neklid.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ta vystoupení jsou neuvěřitelná demagogie. Skutečně co k tomu říct? Já bych to znovu zopakoval. K 30. 11. jsme vybrali o 22 mld. víc daní. Z toho plynou sdílené daně do obcí a měst z DPH a daně z příjmu právnických osob. (Hlasy z pravé části sálu.) Já vím, že je vám to jedno, že to je jenom divadlo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, že vám vstupuji do řeči, ale žádám vás, poslankyně a poslanci, abyste po sobě nepokřikovali.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Oblbujete tady lidi! Protože motivační prvek je negativní pro 4 800 obcí. Negativní! A já vám tu analýzu dodám! Ale neříkejte, že jsem řekl, že ji nedodám. Já jsem řekl, že ji nedodám do hodiny, protože máme 6 400 obcí. A do hodiny nejsem tuto analýzu schopen dodat ! A pokud se jedná o Prahu, tak když to zrušíme, tak Praha dostane navíc 273 mil. korun, takže opak je pravdou. Vybíráme víc, sdílené daně víc a motivační prvek je negativní pro 4 800 obcí. 77 % obcí je postiženo negativně tím, co chceme zrušit. Tak už přestaňte konečně lhát! (Nesouhlasné hlasy z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Grospič. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Ono to asi, vážené kolegyně a kolegové, nebude už mít faktický význam, ale myslím si, že reálná pointa těchto dvou návrhů, ať už poslaneckého, nebo verze senátní, která má výrazněji pomoci obcím, má svou pointu, že bychom asi měli trošičku v této souvislosti utlumit vášně, a z toho důvodu si myslím, že není namístě přerušování tohoto bodu, protože právě většina obcí a krajů čeká velice nedočkavě před koncem roku na doprojednání tohoto návrhu zákona. Pak si myslím, že by neměl být problém, aby každý z nás si vybral variantu, která mu vyhovuje a abychom tedy přistoupili k hlasování. Nesdílím v této souvislosti slova, která tady řekl můj předřečník, prostřednictvím předsedajícího pan poslanec Bendl. (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Než udělím slovo paní poslankyni Kovářové, přečtu omluvenku. Dnes od 14.30 do 19 hodin se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec David Kádner.

Nyní tedy s faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová. Připraví se pan poslanec Kučera, po něm pan místopředseda Gazdík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Jen pro informaci jsem se ještě podívala do odpovědi pana ředitele Mateje. Ten v odpovědi sděluje, opakuji, že Ministerstvo financí používá pro analýzy statistické metody střední hodnoty s využitím historických dat o vývoji této daně. A přepočty byly aplikovány dále na daňovou predikci na rok 2017 a na základě tohoto modelu byly zjištěny ztráty nad jeden milion korun... a tak dále, a tak dále. Čili myslím, pane ministře, že byste nám tu analýzu, podle té odpovědi je zřejmě k dispozici. (Předseda PSP Jan Hamáček hovoří s ministrem Babišem.) Pardon, jenom bych ráda, aby mě pan ministr poslouchal. Děkuji. Že byste nám tu analýzu mohl dodat, protože podle odpovědi vašeho ředitele je na Ministerstvu financí k dispozici a mohl byste nám ji dodat okamžitě.

Ještě k tomu, kdo lže. Ty politické agitky, které vy tady vždycky vedete a nenasloucháte. Ne, že nenasloucháte nám poslancům, ale nenasloucháte Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí, zkrátka a dobře jejich argumenty vůbec neposloucháte a na nás tady jenom křičíte, že lžeme! Tak se vyjadřujte k rozpočtovému určení daní! To je téma, to je dnešní bod. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám taky děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Po něm pan místopředseda Gazdík, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já skutečně na rozdíl od své kolegyně paní poslankyně Kovářové začínám nabývat na dojmu, že žádná analýza neexistuje, jelikož nám ji za prvé pan ministr financí Andrej Babiš nepředložil na řádné jednání Sněmovny, a dokonce nám ji nechce předložit ani v nějakém relativně normálním čase. To znamená, pravděpodobně se na ní teď horečně pracuje a dodatečně bude vytvořena. Já jiný důvod, proč by nám tato analýza neměla být dána, skutečně nevidím. To, že ministr financí Andrej Babiš nerozumí rozpočtovému určení daní, to je snad většině z nás známo, minimálně těm, kteří rozumí obecním rozpočtům. To prokázal samozřejmě na několika diskusích. Začalo to už tehdy, když ho na nějakém setkání téměř vypískali starostové.

Mě by skutečně zajímala odpověď, jak na tom budou jednotlivá města. Proč schvalujeme zákon, který jednoznačně neodpovídá na otázku, jaký bude mít dopad na městské rozpočty tato novela zákona? Víte, obce jsou v situaci, kdy musí připravovat své rozpočty. Obce, na rozdíl od vás, pane ministře Babiši, hospodaří dobře. A hospodaří skutečně poctivě. Ty rozpočty se snaží připravovat tak, aby měly maximální výhled s tím, které peníze přijdou, a na základě toho plánovaly své investice. A vy jim to, pane ministře Babiši, ne že ztěžujete. Vy jim to dokonce neumožňujete.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Doputovala ke mně omluvenka z dnešního jednání, bohužel je zde pouze podpis bez toho, že by bylo uvedeno, kdo se omlouvá. (Pobavení v sále.) Takže bych vás požádal, abyste upřesnili, kdo se omlouvá, protože nejsem schopen podle podpisu přečíst, o koho se jedná.

Na základě dohody předsedů klubů upozorňuji, že zde mám nahlášeno několik procedurálních faktických poznámek s tím, že dám po vystoupení pana poslance Bendla procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do 16. hodiny z toho důvodu, abychom mohli projednat i vládní armádní návrhy. Takže dopředu avizuji, že po vystoupení pana poslance Bendla zazní tento procedurální návrh.

Nyní tedy s faktickou poznámkou pan místopředseda Gazdík. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě jednou hezký dobrý den, milé kolegyně, milí kolegové. Já vás možná překvapím, ale já pana ministra pochválím. Myslím, že tady meleme trochu prázdnou slámu, ale to zásadní, co pan ministr řekl, tady zaznělo, a to je, že pan ministr je připraven od 1. ledna 2017 diskutovat systémově a analyticky o změně rozpočtového určení daní. Sedmnáct. Rozpočtové určení daní. Tento návrh má také platit od 1. ledna 2017. A pokud by ten senátní návrh prošel, tak jsem tady říkal, že teď se rozhodujeme o tom, jestli se mají obce oběsit, nebo zastřelit. Pokud senátní návrh projde, tak vzhledem k tomu, že je až od 1. ledna 2017, a vzhledem k tomu, že pan ministr dal tento příslib, tak to bude znamenat lehké přidušení s tím, že možná během roku 2016 pan ministr tu šňůru odřeže a obce neoběsí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Vilímec. Po něm je pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jen ve vší úctě k panu ministrovi - zkusme počítat. Když pan ministr uvedl, že v případě schválení senátní verze to bude pro Prahu plus asi 250 milionů korun navíc, zkusme počítat. Praha podle nezpochybnitelných údajů z Ministerstva financí ztrácí na motivační složce téměř 700 milionů, abych to zaokrouhlil. Pan senátor Martínek tvrdí, že se přidává na DPH autonomně 2 miliardy korun. Tak pokud by to chtělo platit, tak by ta Praha na DPH na tom autonomním navýšení musela inkasovat téměř jednu miliardu korun. A to je zjevný nesmysl. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Matematika je neúprosná a pak to prostě nevychází. Já chci ale uklidnit některé poslance, kteří říkají, že obce netrpělivě čekají. Obce mají čas dvanáct a půl měsíce. Účinnost, kterou navrhuje Senát, je od 1. ledna 2017. A je opravdu legrační, že ti samí, kteří tady před měsícem brojili proti podobnému pozměňujícímu návrhu, který ovšem navyšoval na úkor státu, ne na úkor jiných obcí, dneska se k tomu hlásí, protože zjistili, že je to politicky neudržitelné, že to je politicky nepopulární, tak vymysleli fintu: my sice přidáme, budeme o tom mluvit, ale zadní stranou něco sebereme a státní rozpočet na tom bude nejhůř stejně, možná lépe. Já si myslím, že lépe. Když ta čísla dáme dohromady - a myslím, že na Ministerstvu financí je tolik lidí, že do 16 hodin mohou (s důrazem) napsat seznam a nám rozdat, kolik obce, jednotlivé obce, ne v sumě, inkasovaly na té motivační složce v roce 2014. To se beze sporu dá za čtyři hodiny stihnout. A my se s tou tabulkou můžeme seznámit. Jestli nám chce někdo s vážnou tváří tvrdit, že polovinu sdílené DPH ze všech měst a obcí bere Praha, já tomu prostě nevěřím. Tak ať nám to doloží. Protože zvyšujeme podíl Prahy na DPH i všech ostatních zhruba o půl procentního bodu. A teď slyšíme, že půl procentního bodu pro Prahu je vlastně miliarda. Ale těch procentních bodů je 21,4. To znamená, aby to sedělo, tak by vlastně Praha jenom z DPH inkasovala 40 miliard ročně. No ať nám to někdo řekne, buď pan ministr, nebo pan senátor. Ta čísla prostě absolutně nesedí. A pak když nemáme čísla, tak tady na nás může pan ministr křičet, jak chce, nemá čísla, neví čísla a křikem to prostě nespraví.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dnes od 14.30 se do konce jednacího dne omlouvá paní poslankyně Němcová.

Nyní požádám pana poslance Bendla o jeho vystoupení s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Chtěl jsem reagovat na pana kolegu poslance Grospiče, který se vyjadřoval k tomu, že komunisté nepodpořili návrh usnesení, který říká, že ministr financí Babiš - nebo ne nepodpořili, byli proti tomu, aby ministr financí předložil analýzu dopadů, řeknu, doporučení Senátu v rámci zákona o rozpočtovém určení daní s argumentem, že obce a města už netrpělivě čekají, co s RUD bude, tak ho chci znovu upozornit na fakt, že obcí a měst se to bude týkat k 1. lednu 2017. Takže zdržení o tři nebo o čtyři dny opravdu nehraje žádnou roli. Spíš se divím, že tu analýzu nechcete. Ale možná proto, že s panem ministrem Babišem máte jiné plány. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jak jsem dříve avizoval, nyní padne procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do 16.00. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost o odhlášení. Odhlásím vás tedy a požádám vás, abyste se znovu přihlásili do systému.

 

Procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat, zní, že tento bod přerušujeme dnes do 16.00.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržený procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 286, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro návrh 121, proti 2. Konstatuji, že tento procedurální návrh byl přijat, a přerušuji tento bod do dnešních 16.00 a předávám řízení schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jenom krátké upozornění. To, co jsme teď přijali, jsme my jako konstruktivní opozice navrhovali už před 45 minutami. Zbytečně jste si tři čtvrtě hodiny sebrali z vámi prosazeného vymezeného časového intervalu pro třetí čtení. Tak až zase budete fňukat, že to nejde tak rychle, jak byste si přáli, a jak vám to opozice ztěžuje, tak se podívejte do zrcadla. Zdržujete si to sami. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní budeme pokračovat dle schváleného programu. Bodem, kterým bychom se teď měli zabývat, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.