Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

212.
Ústní interpelace

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády.

Nyní tedy dávám slovo panu poslanci Radimu Holečkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný premiére, ve schváleném rozpočtu na rok 2016 v kapitole MŠMT je na vysoké školy po včerejším přidání 200 mil. Kč vyčleněno o 1,1 mld. Kč méně, než bylo rozpočtováno v letošním roce, to je pro rok 2015. V roce 2013 dostaly vysoké školy bez evropských prostředků 21,8 mld. Kč, příští rok jim vláda chce dát jen necelých 20,4 mld. Kč, tedy o 1,4 mld. Kč méně. Bude to tedy samozřejmě znamenat pokles podílu výdajů na vysoké školy z 0,53 % HDP v roce 2013 na 0,43 % v příštím roce. V roce 2013 tvořily výdaje na vysoké školy 1,86 % státního rozpočtu, v roce 2016 budou tvořit jen 1, 61 % rozpočtu. Tato procenta se s drobnými změnami ve třetím čtení rozpočtu mírně zlepšila, stále se ale jedná cca o miliardový pokles proti letošnímu roku.

Znepokojují vás tato čísla, pane premiére? Je vzdělání opravdu prioritou této vlády? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Ještě než pozvu dalšího v pořadí, dovolte mi načíst omluvy z dnešního jednání. Od 14.30 do 16 hodin a dne 11. prosince od 14.30 do konce jednacího dne se z resortních důvodů omlouvá pan ministr Herman, pan poslanec Milan Urban se omlouvá od 14.30 do skončení dnešního jednacího dne, pan ministr Mládek se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec David Kasal se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Martin Sedlář se omlouvá z dnešní schůze mezi 14.30 a 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Martin Komárek se omlouvá 11. 12. od 14 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan poslanec Berkovec se omlouvá z dnešního dne od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Radim Fiala - kterého zde nevidím. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, místopředseda vlády už oficiálně přiznal, že migrace je problém. Zahraniční bezpečnostní orgány, například německá kontrarozvědka, už oficiálně uvádějí, že jde o řízenou akci a že mezi migranty jsou tisíce nebezpečných teroristů a bojovníků z řad radikálních islamistů.

Ptám se vás jako člověka, který po léta tvrdošíjně ignoruje a aktivně popírá jakékoliv nebezpečí z migrantů, a jako člověka, který je sem dokonce láká tvrzením, že není problém se o migranty starat, ptám se vás: Nepřišel čas přiznat, že jste hanebně selhal, že jste lhal svým spoluobčanům, že jste je svým konáním ohrozil a ohrozil jste také bezpečnost naší země? Pane premiére, uznáváte, že jste hanebně selhal? Je mi jasné, že vaše selhání nepřiznáte. Bohužel, všechna fakta vás usvědčují ze lži a jediné, co by člověk, který zradil své občany a svou zemi, měl udělat, je, abyste podal demisi a s ostudou odešel.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Marta Semelová. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, vydávání budov, pozemků, cenných kulturních památek a dalšího majetku církvi je přes pochopitelný odpor občanů v plném proudu, a jak vidno, dochází přitom k přehmatům a pochybnostem. Jedním z posledních příkladů je vydání pozemků v hodnotě miliard korun v Březiněvsi řádu maltézských rytířů. Přes protesty obce, která na nich chystala výstavbu mateřské a základní školy, přes argumenty, že vydání je v rozporu se zákonem, prolomení hranice 25. února 1948, přes spornost případu rozhodl ne soud, ale úředníci Státního pozemkového úřadu. Během několika týdnů má úřad rozhodnout o vydání dalších 54 ha státní půdy v Březiněvsi a v Ďáblicích. Příkladů je víc. Probleskují informace, že žádosti se týkají i pozemků, které k datu účinnosti zákona byly ve vlastnictví obcí či krajů, což je nepřípustné.

V té souvislosti mě překvapuje postoj váš i celé sociální demokracie. Pamatuji si na vaše bojovná vystupování proti zákonu před volbami, vaše sliby, že v případě zvolení dojde k nápravě. Nestalo se nic. A nejen to. V červenci minulého roku jste na tomto místě slíbil, že na následující schůzi vystoupíte s informací vlády o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona o takzvaných církevních restitucích. Dosud k tomu nedošlo. Podotýkám, že pro případ ztráty vaší paměti požadoval na náš klub poslanec Koníček od ledna tohoto roku na každé řádné schůzi Sněmovny, tedy už šestkrát, zařazení zmíněného bodu do programu. ČSSD ani vy jste však návrh nikdy nepodpořil. Nevím, jestli je to nátlak vašeho koaličního partnera KDU-ČSL, kterému podléháte, nebo křeslo premiéra, jež vás zřejmě hřeje víc než dobrý pocit z dodržení slibu. V každém případě je váš postoj jako předsedy vlády neomluvitelný.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, váš čas.

 

Poslankyně Marta Semelová: Mohu dát dotaz?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tak ale rychle.

 

Poslankyně Marta Semelová: Ano. Kdy splníte slib a předložíte zmíněnou informaci? Má vláda přehled o tom, kolik bylo vydáno pozemků, které byly k datu účinnosti zákona v majetku obcí či krajů, a zda podniknete příslušné kroky k tomu, aby byla hodnota těchto pozemků vydaných v rozporu s přijatým zákonem odečtena od peněžních náhrad? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kouzlo mé otázky spočívá mimo jiné v tom, že bude zodpovězena bezprostředně a vámi osobně. Ostatně tak vnímám smysl ústních interpelací. Svoji připravenou interpelaci proto ráda přednesu při příští příležitosti.

Chtěla bych se však vyjádřit k něčemu jinému. Při pohledu na stoupající počet absencí pana ministra Babiše, který tento týden načítá osmý měsíc své nepřítomnosti na jednání ústních interpelací, bych se vás ráda zeptala na jeho svěží a inovativní myšlenku upravit jednací řád v neprospěch opozice. Sdílíte tento názor? Nemyslíte si, že by v případě změny jednacího řádu měla být také přijata opatření, která například zajistí přítomnost ministrů na projednávání ústních interpelací? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, paní poslankyně. Protože je nás dneska málo, jsem velmi shovívavá. Byla bych ale ráda, aby se při interpelacích dodržovala témata a nezneužíval se prostor pro něco jiného. Děkuji.

Prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, obracím se na pana premiéra s následujícím dotazem. Moje interpelace se týká takzvané klimatologické konference, která začala 30. listopadu v Paříži a která by měla být zítra ukončena.

Výbor pro evropské záležitosti projednal příslušné materiály na svém jednání 12. dubna letošního roku s tím, že požádal vládu, aby ho informovala o dalším průběhu příprav směřujících k Pařížskému protokolu a považuje za klíčové, aby k závazné dohodě přistoupili všichni významní emitenti skleníkových plynů po celém světě, nejen Evropská unie a její členské země.

Na pana premiéra se pak obracím s následujícími dotazy. Jaké parametry tohoto závazného dokumentu bude Česká republika v Paříži prosazovat a podporovat, zejména z hlediska časového rozsahu opatření, z hlediska plánovaného poklesu emisí skleníkových plynů a také z hlediska omezení nárůstu průměrné teploty v období 2015 až 2100? Bude tento dokument skutečně závazný pro všechny země světa, tedy i pro USA, Čínu, Rusko, Indii a další velké producenty emisí? A třetí otázka. Jste si, vážený pane premiére, vědom toho, že přijatý protokol může výrazně omezit hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost zemí Evropské unie i naší země a zavázat nejen současné obyvatele, ale i další generace? Myslíte si, pane premiére, že váš mandát k souhlasu s přistoupením k této závazné dohodě je dostačující? Neměl jste se včas obrátit s dotazem na názor na tuto důležitou věc na plénum Poslanecké sněmovny?

Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu, pane poslanče. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Petr Fiala - který zde není přítomen, tudíž jeho přihláška propadá. Prosím k mikrofonu pana poslance Adolfa Beznosku, připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milí kolegové, kolegyně, dotaz na pana premiéra, který jsem chtěl položil samozřejmě osobně, načtu.

Vím, že po schválení státního rozpočtu je přesto jedna oblast, která mi vrtá hlavou. Je to oblast objemu prostředků na vědu, výzkum a inovace, která v poměru k hrubému domácímu produktu klesá. Připomenu, že v roce 2013, ještě za vlády Občanské demokratické strany, se dávalo na vědu, výzkum a inovace téměř 1 %, konkrétně 0,98 %. Pro příští rok je plánováno v poměru k HDP pouhých 0,77 %. Katastrofální je přitom také financování ze zahraničních zdrojů, které kleslo ze 13,1 miliardy na pouhých 6,6 miliardy Kč.

Čili pane premiére, dva krátké dotazy: Vysvětlete, proč nejste schopen získat více peněz pro tuto do budoucna jistě klíčovou oblast. A druhý dotaz, proč jste tedy rezignoval na to, že v programovém prohlášení vlády bylo, že věda, výzkum a inovace budou vaší prioritou. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji též za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Adamce, připraví se pan poslanec Josef Nekl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, mám dotaz na pana premiéra, který podle mého názoru docela již spěchá a týká se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Jistě jste, pane premiére, zaregistroval podněty od občanského sdružení Oživení, je jich řádově asi 20 tisíc. Všichni, co máme zkušenost s prací této instituce, tak vzpomínáme na dobu, kdy se podněty řešily v měsících, někdy i v letech. Sám mám zkušenost, že u mé stavby to trvalo cca 15 měsíců. V té době jsem dlužil jako zástupce města stavební společnosti přes 200 milionů. Můžu vás ujistit, že to nebylo nic příjemného. Teď se situace trochu zklidnila, nicméně - lhůty jsou snad kratší, alespoň to tvrdí vedení ÚOHS, ale teď, v tomto případě, kdy přicházejí tyto podněty, které mimochodem přicházely vždycky, jenom ne v takové míře, a vždycky sloužily, řekl bych, k politické konkurenci a dehonestaci svého politického protivníka, případně to byly zhrzené firmy, které chtěly poškodit vítěznou firmu, která získala zakázku. Dokonce chodily i řadu měsíců, někdy i let, po realizaci stavby a ÚOHS musel tyto podněty vždy řešit a rozdávat případně pokuty, nebo uznat, že to bylo všechno v pořádku.

Chtěl bych se zeptat, jak budete tuto situaci řešit v tomto okamžiku, kdy je tady více než 20 tisíc podnětů, a dle mého soudu se musí vyřešit. To znamená, jak se změní lhůty, nebo případně zda se posílí personálně tato instituce. A hlavně bych od vás rád věděl, jak to budete řešit systémově do dalších období, protože pokud ty podněty nebudou zpoplatněny, tak se podle mého názoru ta situace bude opakovat.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Josefa Nekla, připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo vlády, už jsem se několikrát pokoušel tuto interpelaci přednést, buď jsem měl smůlu, že jsem byl vylosován hodně vzadu, a dnes tady nejste, tak využiji situace a přednesu ji tak, abyste mi mohl odpovědět písemně, což možná bude ještě lepší.

Je tomu více jak půl roku, co jste navštívil bývalé vojenské letiště Bochoř na Přerovsku. Bezmála 400 hektarů plochy, po dle mého názoru a názoru řady odborníků velmi chybném rozhodnutí vlády o vojenském letišti, dnes chátrá. Jen její velmi malou část využívá několik menších firem pro svou výrobu, která zaměstnává doslova pár lidí.

Před více jak šesti měsíci jste v Přerově řekl - a teď budu citovat: "Česká republika se setkává s velkým zájmem investorů, kteří by u nás chtěli vyrábět a podnikat. Podle CzechInvestu jsou přitom stávající průmyslové zóny zaplněny na 80 %. Abychom uspěli v konkurenci dalších zemí, je nutné být na nové zájemce připraveni." A dále jste řekl - opět cituji: "Připravíme pro vládu možnosti vzniku a parametrů takové strategické zóny. Zároveň musíme udělat vše pro urychlení stavby dálnice D1 z Říkovic do Přerova. Pro získání investorů bude dopravní napojení rozhodující."

Strategická průmyslová zóna by se mohla stát průmyslovou zónou středoevropského významu. Pro Přerovsko, které dnes vykazuje nejvyšší nezaměstnanost v Olomouckém kraji, by zóna mohla přinést stovky, ne-li tisíce pracovních míst a stát se důležitým rozvojovým centrem celého kráje. I když jsem srozuměn s tím, že příprava i realizace takového projektu vyžaduje více času jak půl roku, obrací se na mne spoluobčané, zda se něco děje, zda je něco nového a jestli odpovědné orgány činí nějaké kroky. Proto se s těmito otázkami obracím na vás a děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Martina Novotného, připraví se paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený nepřítomný pane premiére, v současné době zastupujete Českou republiku na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži, která si předsevzala stanovit regulační podmínky a dosahovat cílů v horizontu, který pokrývá celé toto století. Když si představíme něco podobného ve 20. století, tak je to podobná situace, jako by někdo kolem roku 1915 chtěl předejmout veškerý společenský, ekonomický, technologický, hospodářský a jiný vývoj z hlediska vlivu na životní prostředí někdy kolem roku 1915 až do roku 2000. Je to tedy zcela zásadní konference a její závěry a závazky z ní vyplývající můžou ovlivnit veškeré aspekty našeho života na dlouhá léta dopředu.

Na této konferenci zastupujete Českou republiku. Moje otázka nesměřuje jenom k obsahu stanoviska, které na této konferenci zastává Česká republika, ale i ke genezi, jak toto stanovisko vzniklo. Zdůraznil jsem, jak je zásadní, jaké budou výstupy a jak se nám je podaří případně ovlivnit. Nepovažoval byste za důležité v tak podstatném tématu diskutovat celou věc rozsáhleji, než se to odehrálo třeba na úrovni českého parlamentu? Moje otázka směřuje také k tomu, jak bylo stanovisko formulováno a jakým způsobem vzniklo stanovisko České republiky na úrovni příslušným odborných ministerstev, na úrovni vlády apod., tak abychom měli jistotu, že váš mandát na této konferenci je skutečně relevantní.

Čili shrnuji na závěr ještě jednou: Jak probíhal vznik oné pozice České republiky, kterou zastáváte na této důležité konferenci, o jaká odborná a jiná stanoviska se opíral, jak jsme se snažili na této konferenci ovlivnit její závěry a jaký postoj České republiky k těmto závěrům je.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Markétu Adamovou, připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, v minulých měsících jsem byla v kontaktu se zástupci iniciativy 152 křesťanů v Erbílu, která vznikla s cílem pomoci komunitě křesťanů, která byla nucena uprchnout do utečeneckých táborů v Iráku. Iniciativa spolupracuje s Nadačním fondem Generace 21, jejíž představitelé v této věci jednali jak s vámi, tak se zástupci Ministerstva vnitra. V červenci byla podána Úřadu vlády ČR formální žádost o přijetí 153 uprchlíků, během té doby tam tedy přibylo jedno miminko.

Dne 27. října jste přijal duchovního syrské pravoslavné církve otce Benjamina. O setkání jste řekl, že jste se rozhodli pomoci těmto konkrétním křesťanským uprchlíkům z iráckého Erbílu, kteří se obrátili na naši zemi s žádostí o pomoc. Nadační fond Generace 21 proto dodal všechny materiály vyžadované úřady, aby vládě mohl být předložen projekt záchrany 153 iráckých křesťanů již 20. listopadu. Úřady však nestihly pro vládu připravit potřebné doklady s tím, že vláda bude o projektu jednat 2. prosince. Ani na tomto jednání však vláda nerozhodla, přičemž veřejnosti nebyly sděleny žádné výsledky jednání ani průběžný stav, tedy důvody, proč vláda o záchraně iráckých křesťanů nejednala a kdy se vláda k tomuto bodu vrátí. Současný stav je takový, že pracovníci Nadace Generace 21 ztrácejí v Erbílu důvěryhodnost. Někteří lidé čekají již tak dlouho, že se jejich dětem mezitím začíná blížit konec platnosti cestovních dokladů. Mnozí ztrácejí důvěru v český projekt a začínají se ohlížet po jiných možnostech, jak se dostat z Iráku. Nedokážou pochopit, proč v ČR trvá tak dlouho bez jasného výsledku úsilí, na které slovenské vládě a úřadům stačily necelé tři měsíce.

Vážený pane premiére, prosím vás o sdělení důvodů, proč vláda opakovaně odkládá projednávání záchrany těchto lidí. Hodláte dostát svému slibu, že pomůžete křesťanským uprchlíkům z iráckého Erbílu? Kdy bude vláda o této věci jednat? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Tomio Okamuru. Připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, dovolte mi prostou otázku. Když většina obyvatel ČR nesouhlasí s tolerancí imigrace muslimů do ČR, co vás jako zastupitele občanů opravňuje k tomu, abyste tuto imigraci vy a vaši ministři aktivně podporovali? A připomínám, že jste letos odsouhlasili ve vaší vládě přijetí prvních několika tisíců nezákonných imigrantů z muslimských zemí do ČR, z nichž první začnou do naší republiky přijíždět již příští rok. A to vše zcela proti vůli většiny občanů ČR a na úkor peněz pro jejich sociální zabezpečení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Fiala - který zde není, tudíž jeho přihláška propadá. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Věru Kovářovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, také kouzlo mé druhé otázky na vás spočívá v tom, že bude zodpovězena bezprostředně. Tuto interpelaci proto stahuji.

A ještě k mé první interpelaci. Omlouvám se, paní předsedající, ale k tomu, že někteří ministři na interpelacích dlouhodobě chybějí, jsem se prostě musela vyjádřit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Já jenom k panu ministru Babišovi, je v tuto chvíli v Senátu, kde obhajuje svoje zákony, a to bohužel ovlivnit nemůže.

Takže prosím dalšího v pořadí a to je pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, my jsme avizovali včera na jednání ústy našeho pana předsedy, že budeme interpelovat pana premiéra ohledně zákona č. 38/2015 Sb., což je zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. My jsme upozorňovali už během schvalování tohoto zákona někdy v dubnu nebo v březnu, protože přišel v platnost 1. dubna, že tento zákon velmi negativně ovlivní stavbu nových infrastrukturálních děl, že je velmi problematický, a také jsme upozorňovali, že to může způsobit kolizi s dříve schválenými EIA podle zákona 244. Teď najednou vypadla informace, že se týká cca 60 staveb, které jsou ohroženy tímto novým zákonem, a finanční částka se pohybuje kolem 170 miliard korun.

Když jsme se dotazovali jak ministra životního prostředí, tak ministra dopravy, jak se ta záležitost bude řešit, tak máme pocit, že je to takový ping-pong mezi ministerstvy. Jezdí ministři, jezdí úředníci do Bruselu, nicméně byli bychom rádi, kdybyste se vyjádřil k tomu, zda vy osobně se zasadíte o to, aby ty dvěstěčtyřicetčtyřky platily na všech stavbách, nebo aspoň na většině staveb, protože škoda, která by mohla vzniknout českému státu je podle mě nedozírná.

Znovu položím otázku. Co provedete, aby v nejbližší době se tato překážka odbourala a aby ty stavby mohly být realizovány? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Martu Semelovou, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Ten stahuje svoji interpelaci. Je tomu tak, pane...? Ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane premiére. Podle dostupných informací pověřila vláda ministryni Marksovou přípravou sjednocení služeb pro ohrožené děti pod jeden rezort, tedy MPSV, přípravou snižování počtu umísťovaných dětí do sedmi let věku do ústavní péče a stanovením podmínek, kdy by to bylo možné výjimečně na dobu maximálně jednoho měsíce. Proti tomuto návrhu protestuje řada odborníků, pediatrické společnosti, odborné asociace a lidé z praxe, což však vláda nechce slyšet. Je pravda, že systém je v gesci tří rezortů - ministerstev školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Ale to vychází z potřeb těchto dětí. Pokud budou spadat pouze pod MPSV, zhorší se kvalita poskytované péče. Například u kojeneckých ústavů, které jsou nyní pod Ministerstvem zdravotnictví, nastane výrazné omezení zdravotní péče o děti, které si do života přinášejí různá rizika. O děti zdravotně či mentálně postižené, zanedbávané, týrané, vyžadující speciální psychologickou a rehabilitační péči, ale i děti s abstinenčními příznaky. Dětská centra, v něž se postupně transformovaly kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let, poskytují dětem s popsanými rizikovými faktory komplexní odbornou péči včetně diagnostiky. To samé platí o dětských domovech, které by měly zůstat pod Ministerstvem školství už z důvodu nutného speciálního pedagogického vzdělání pracovníků.

Pokud jde o umísťování dětí do sedmi let věku, všichni bychom si samozřejmě přáli, aby byly děti ve svých rodinách, případně v rodině náhradní. Ale bohužel jsou případy, u nichž to není realizovatelné. Apeluji proto na vládu, aby neničila fungující systém a aby podporovala všechny formy, které dětem v takto těžké životní situaci mohou alespoň trochu pomoci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a posledním vylosovaným, který chce interpelovat pana premiéra, je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vaši europoslanci aktivně podpořili diktát kvót pro přijetí migrantů do ČR při letošním dubnovém hlasování v Evropském parlamentu. A vy, pane premiére, jste minulý měsíc 17. listopadu, kdy v celé Praze vaši občané demonstrovali proti přijímání migrantů a demonstrovali svoje obavy z nepřátelského islámu a terorismu, tak vy namísto toho, abyste své občany podpořil a ubezpečil, že vláda se o nebezpečí země umí postarat, tak vy jste občany nejen ignoroval, ale osobně jste uděloval odměny organizacím pro pomoc imigrantům. Tedy těm, kdo migranty do Evropy a do ČR lákají. Styďte se! Jste nebezpečný extremista a vaše jednání je extrémní, jelikož váš názorový proud, který prosazujete, je ve společnosti okrajový a jde proti hlavnímu názorovému proudu ve společnosti.

Jak dlouho budete ještě pohrdat občany a jednat proti jejich vůli? Jediná cesta, jak občany nepohrdat, je referendum. Máte odvahu se na to zeptat občanů České republiky a zeptat se jich na jejich názor v referentu na přijímání imigrantů? Stejně tak je potřeba se zeptat v referendu občanů na jejich názor na vystoupení z EU. Tento návrh nám vaše vláda letos již třikrát ve Sněmovně zamítla.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace určené předsedovi vlády, a nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Prvním v pořadí je pan poslanec Martin Novotný, který chce interpelovat omluveného pana ministra dopravy. Tak prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, moje interpelace směřuje k důležitému aspektu dnes často diskutovaného tématu mýtného systému v České republice. V tyto dny a týdny se diskutuje to, jestli se vám podaří tou pracovní formou, která byla zvolena, stihnout z hlediska mýtného systému všechny termíny, které dneska vláda uvádí jako své plánované termíny. Diskutují se záležitosti kolem výběrového řízení na poradenství v této oblasti. Moje otázka směřuje k jinému aspektu. To naše místní, lokální, české řešení mýtného systému je podmnožinou celého systému mýtného v Evropě a Česká republika má v této souvislosti řadu závazků, tak aby naplnila podmínky systému evropské mýtné služby. Ty závazky se týkají jak termínů, tak obsahu řešení, které zjednodušeně řečeno má zajistit kompatibilitu všech systémů ve všech zemích Evropské unie tak, aby technické aspekty nekomplikovaly život a nezpůsobovaly zvýšené ekonomické náklady jednotlivým dopravcům apod.

Moje otázka směřuje tedy k tomu, jak je zohledněno v tom vládním návrhu přípravy řešení mýtného systému právě ono naplnění závazku evropské mýtné služby jak z hlediska technického řešení, tak z hlediska termínů, jakým způsobem probíhají jednání na úrovni Evropské komise právě o postupném naplňování těchto našich závazků, jaké je stanovisko naší vlády, vašeho Ministerstva, jak vnímá vaše kroky Evropská komise a zda jste schopen garantovat, že v termínech, které uvádíte, a v termínech, které jsou pro nás závazné, závazky vyplývající ze systému evropské mýtné služby Česká republika je schopna naplnit, případně nenaplnit, to jest jaká hrozí rizika případných sankcí ve chvíli, kdyby se toto naplnění nepodařilo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím další v pořadí a to je paní poslankyně Pavlína Nytrová - kterou zde nevidím, tudíž její interpelace propadá. Prosím dalšího v pořadí, je jím pan poslanec Jiří Petrů, který se svou interpelací obrací na pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Ano, děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, děkuji, že jste přítomen. Ve čtvrtek 3. prosince tohoto roku jsme se mohli v novinách Mladá fronta Dnes dočíst poměrně závažnou informaci, že díky posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, u dopravních staveb je ohroženo čerpání evropských dotací ve výši přesahující 170 miliard korun. Potíže s posudkem EIA má celkem 64 staveb, u kterých bylo posouzení vlivu na životní prostřední provedeno podle předchozí právní úpravy. Mimo jiné jsou to obchvat Frýdku-Místku, dálnice D11 u Hradce Králové, D1 kolem Přerova či dálniční obchvat Českých Budějovic, obchvat Znojma a další. Přitom i Ředitelství silnic a dálnic upřesňuje, že seznam není konečný, a postupně ho doplňuje o další problematické stavby. Jak jsem si sám ověřil, situace je opravdu velmi vážná. Jsem si samozřejmě také vědom, že novela měla být schválena již před několika lety a že není vinou současné vlády, že se nacházíme v této situaci. V konečném důsledku však může současný stav ohrozit plnění státního rozpočtu, čerpání fondů Evropské unie, má dopad na Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj i na Ministerstvo financí.

Pane ministře, jaké kroky činíte, aby se situace nevyhrotila, a jaká krizová opatření chystáte, aby nedošlo k zastavení staveb a nečerpání fondů Evropské unie v oblasti dopravy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Děkuji za ten dotaz. On tady nepadá samozřejmě poprvé, byla tady diskuse o něm přirozeně již včera v rámci projednávání rozpočtu a těch debat bude celá řada.

Já vás chci především ujistit v tomto krátkém časovém úseku, který tady mám, že my se touto záležitostí jako Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem dopravy velmi intenzivně zabýváme už několik měsíců, v podstatě teď musím říct poslední měsíc každý den probíhají nějaká jednání ať už osobně, nebo telefonicky, mailově s Evropskou komisí, především s DG Envi. Shodou okolností dnes je pan ministr dopravy na jednání se svým komisařem, já mám šestnáctého příští týden jednání s komisařem Vellou, komisařem pro životní prostředí, a také s generálním ředitelem DG Envi, my jsme se spolu potkali už dvakrát. V této věci probíhají jednání na úrovni stálého zastoupení, v Bruselu probíhají jednání na úrovni i české eurokomisařky Věry Jourové a jejích lidí, a především samozřejmě jednání na té úřední úrovni.

Ten problém, který znáte, je prostě v tom, že Česká republika bohužel má rozpracovány desítky staveb v přípravě, jejichž příprava začala před víc jak 15 lety, a většina těch staveb dneska nemá ani územní rozhodnutí nebo nemá stavební povolení. Evropská unie vychází z toho, že ve chvíli, kdy nám nabízí nějaké peníze, bez ohledu na to, že to jsou vlastně předvstupní projekty, před vstupem do Evropské unie, ale připravují se 15 let, tak oni prostě vycházejí z toho, že je povinností České republiky, mají to i právními judikáty potvrzeno, zajistit soulad těchto projektů s evropskou legislativou. A protože ty projekty mají tzv. EIA podle zákona 244, kde posuzování vlivů na životní prostředí bylo úplně jiné než podle novely zákona potom v roce 2001, to byl zákon číslo 100, tak samozřejmě oni s tím vůbec nejsou spokojeni, pokud na to mají vynakládat evropské peníze.

Když to velmi zkrátím. My dneska velmi intenzivně jednáme s Evropskou komisí a do Vánoc bychom měli mít nějakou zpětnou vazbu, jakým způsobem zajistit řešení tak, aby to, co scházelo v EIA podle zákona 244, tak aby případně bylo možno naplnit v navazujících řízeních, především pak ve stavebním řízení, kde je přístup veřejnosti a možnost případně některé ty věci doplnit. To znamená, je naší maximální snahou a děláme pro to všechno, aby nemusely být samozřejmě opakovány EIA na tyto projekty. A musím říct, to byl prvotní požadavek Komise už v té novele 39/2015, aby se zopakovaly kompletně všechny EIA na ty staré projekty. My jsme to odmítli, získali jsme čas, jednáme, naším cílem je, aby k tomu opakování nedošlo a abychom tyto věci zhojili v rámci navazujících řízeních. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana poslance - nechce položit doplňující otázku, proto prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Jan Farský, který bude interpelovat pana ministra obrany. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení ministři, zvláště pane ministře obrany, mám jednu otázku. Dne 19. října vláda schválila nákup vojenského materiálu za 1,24 miliardy korun s tím, že to bude zadáno jednacím řízením bez uveřejnění s odkazem na to, že je to zakázka nezbytná ke schopnosti Armády České republiky participovat na zajištění ochrany státní hranice České republiky v souvislosti s uprchlickou krizí. A co jsme si pro armádu nakoupili, abychom bránili státní hranici, je 2 600 útočných pušek, 800 granátometů, 5,5 tis. pistolí, 57 nákladních aut, lokační systémy. Je to nákup za 1,24 miliardy korun bez výběrového řízení, materiálu, který jsem si jist, že pro armádu je potřebný a měl by být nakoupen. Co mě přijde ale velice nevhodné, je to odůvodnění. Říkat, že potřebujeme pistole, samopaly, granátomety na uprchlíky, abychom před nimi ochránili naše hranice, a schovat za to nákup netransparentní za 1,24 miliardy, z mého pohledu více než o uprchlících vypovídá o schopnosti, spíše tedy neschopnosti nákupu na Ministerstvu obrany. Já děkuji za vysvětlení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo obrany k tomu kroku přistoupilo v návaznosti na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 888 z 1. října tohoto roku, které ukládá vládě přijmout opatření k ochraně bezpečnostních zájmů České republiky v souvislosti s uprchlickou krizí a v souladu s povinností zajistit vlastními silami bezpečnost České republiky a jejích občanů i s využitím vojenských schopností Armády České republiky.

Uprchlická krize svou podstatou představuje ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky a stává se nedílnou součástí všeobecně se zhoršující bezpečnostní situace. Ochrana podstatných bezpečnostních zájmů ČR vyžaduje nedopustit snížení vojenských schopností naší armády pro případ plnění závazků ve smyslu naší účasti v možném operačním nasazení v rámci Severoatlantické aliance. Zajištění připravenosti armády k plnění těchto předpokládaných úkolů vyžaduje doplnit v krátkém čase řadu věcných prostředků tak, aby nedošlo k omezení povinných operačních zásob včetně prostředků výzbroje a materiálu podle norem NATO, a současně zajistit plnou kompatibilitu s již zavedeným materiálem, a to včetně materiálu pro vybavení případně povolaných záloh.

Je třeba zdůraznit, že tento materiál není určen k použití proti migrantům, ale k umožnění plnění úkolů Armády České republiky. V žádném případě se nejedná o pořizování materiálu navíc. Ve všech případech jde o materiál, jehož pořízení bylo plánováno, ovšem později. V podstatě došlo jen k urychlení jeho pořízení a nevyžaduje to ani navýšení plánovaných finančních prostředků.

Vzhledem k nutnosti rychlého pořízení uvedeného materiálu a k tomu, že se jedná o zakázky, jejichž předmětem je pořízení vojenského materiálu nezbytného k ochraně bezpečnostních zájmů České republiky, rozhodlo Ministerstvo obrany při jeho pořízení aplikovat výjimku podle § 18 odst. 1 písm. b) zákona 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Ještě bych rád dodal, že možná to formulačně nebylo nejšťastnější, ale nebylo to formulováno tak, že to je pouze v souvislosti s migrační krizí, ale právě s nutností doplnění. Není nejmenšího sporu v té věci, že armáda je hluboce podinvestovaná z minulých let, že budeme nabírat podstatně vyšší počty vojáků, a snažíme se dostat na ty stavy, na kterých být máme, a chceme, aby vojáci byli patřičně vyzbrojeni. Jedná se vesměs o materiál, který je už ve výzbroji naší armády, materiál, který se osvědčil. A nedokážu si představit situaci, kdy bychom po akvizici, řekněme, několika tisíc kusů konkrétních útočných pušek pro další doplnění o několik stovek či tisíců kusů útočných pušek vyhlašovali otevřené výběrové řízení. Takto se armáda skutečně vyzbrojit nedá, a to taky že žádná na světě.

To jenom ve vší stručnosti. A znovu říkám, že samozřejmě je to, dovolím si říci, i trošičku takový žurnalistický přístup využít té formulační neobratnosti a na ní to celé stavět. To si myslím, že není úplně fér. Nehledě na to, že voják, který má přes rameno útočnou pušku, je jiný voják než voják, který má přes rameno pendrek. Čili ta puška není nutně na to, aby střílela, ale je součástí image toho vojáka, jeho jakési rozhodnosti a síly. To si myslím, že je nade vši pochybnost. Ale jedná se jenom o část toho materiálu. Převážná část měla jasnou vazbu na věci, které by mohly souviset právě s migrační krizí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za odpověď. Pokud by byl takto vysvětlen tento nákup v materiálu pro vládu, tak mě nikdy nenapadne položit tuto interpelaci a položit doplňující otázku. Ale v materiálu pro vládu, který odůvodňoval zrychlené nevýběrové řízení a zadání bez výběrového řízení, je přímo odůvodnění, a u všech těchto momentů, ať už to byly útočné pušky, granátomety, pušky nebo nákladní auta, lokační systémy, tak bylo základní odůvodnění, které bylo zkopírováno u každého tohoto bodu, že jde o veřejnou zakázku nezbytnou ke schopnosti Armády ČR participovat na zajištění ochrany státní hranice České republiky v souvislosti s uprchlickou krizí. Mně vadí to odůvodnění. Určitě souhlasím s tím, že je potřeba, aby armáda byla dobře vybavená. Samozřejmě není možné, aby při každém výběrovém řízení sloužily jiné zbraně a jiná technologie. Ale to odůvodnění působí spíše, jako kdyby tady byl ten strach před uprchlíky zneužit k netransparentnímu nakupování.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Já jsem měl pocit, že jsem to pochopil, že to formulačně nebylo nejšťastnější a že jsem se k tomu také přiznal, že to formulačně nebylo nejšťastnější. V tom věřím, že mezi námi - prostřednictvím paní předsedající - spor není, ale přesto cítím ještě potřebu znovu se ohradit proti té netransparentnosti.

Pokud budu členem této vlády a budu ministrem obrany, tak se asi k tomu, čemu říkáte netransparentnost, budu muset uchylovat častěji, protože budeme nakupovat další kamiony Tatra. A já nebudu nakupovat kamiony Man, protože tatry prostě máme, dělají se tady a fungují. A stejně tak když se řekne útočná puška, tak už jako kdyby to zavánělo nějakým násilím. To je prostě terminus technicus. Byl bych rád, kdybychom ho v tomto smyslu nepoužívali jako nějaký dramatizující prvek. Současně se z toho seznamu vynechávají stany. Je tam dost velká porce moderních stanů. Možná že někteří z vás jste zahlédli stany, které jsme na Libavé cvičně postavili pro nějaký ten humanitární tábor, a skutečně to vypadá jako z nějakého filmu pro pamětníky. Tahle položka tam byla poměrně výrazná.

A ještě snad poslední věta, byť chápu tedy smysl té interpelace, že celková unifikace té výzbroje je jednou z nutností. Je to náš záměr deklarovaný, budeme se ho samozřejmě snažit vždycky obhájit. A vždycky je rozhodující také, aby to cenové srovnání nás nehnalo, řekněme, do pozice někoho, kdo může tím výrobcem být - použiji ošklivé slovo - vydírán. Ale unifikace výzbroje s akcentem na to, abychom nakupovali to, co se u nás vyrábí, ta je trendem tohoto ministerstva, pokud já tam budu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než pozvu k mikrofonu dalšího, dovolte mi načíst opravu omluvu pana poslance Komárka, která se omlouvá z dnešního jednání od 15.45 do 18 hodin. V tuto chvíli se omlouvá i pan ministr životního prostředí, protože je nucen odejít do Senátu obhajovat svoje zákony.

Prosím nyní dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra dopravy. Prosím.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný pane ministře, v minulém týdnu zavítal do kraje, za který jsem byl do Poslanecké sněmovny zvolen, tedy do Ústeckého kraje, pan prezident Zeman. Jeho návštěva ve mně zanechala, ostatně jako pokaždé, smíšené pocity. Radost mi tentokráte udělala prezidentova pochvala královského města Kadaně, které pod vedením starosty za ODS Kulhánka vyrostlo do krásy. Naopak náladu mně jako Ústečákovi pokazil silnou kritikou města Ústí nad Labem, o jehož některých částech se vyjádřil, že vypadají, jako by právě skončila válka. Silná slova o válečných rozvalinách nesdílím. Pravdou ale je, že ústecký region pro svůj další rozvoj ve všech oblastech potřebuje přímou dálniční tepnu na Prahu, jejíž dokončení zdržují již 15 let ekoteroristé.

Prezident Zeman od vás, pane ministře, obdržel slib, že autostráda bude hotová do konce roku 2016. Ptám se: Uděláte koncem příštího roku opravdu radost panu prezidentovi, který chce přiletět helikoptérou přímo na dálnici, aby opět přestřihl pásku? Uděláte hlavně radost obyvatelům Ústeckého kraje? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Ludvíka Hovorku, který bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, uspokojivé a komplexní řešení problematiky zdravotnických prostředků je zásadním úkolem Ministerstva zdravotnictví, jenž byl opakovaně odsouván do pozadí upřednostněním regulace léčivých přípravků. Samotná skupina všech zdravotnických prostředků je na rozdíl od léčiv velmi různorodá. V důvodové zprávě k tisku 88 se píše, že stav právní úpravy v oblasti zdravotnických prostředků je dlouhodobě neudržitelný, a to jak na úrovni obecné regulace, to je vstup na trh, podmínky distribuce, používání při poskytování zdravotních služeb, reklama a podobně, tak na úrovni ekonomické regulace, ceny a úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Celá řada dílčích oblastí není legislativně řešena vůbec.

Návrh zákona, který připravila ještě minulá vláda, s číslem tisku 88 měl být projednán začátkem roku 2014, a přestože již byl zařazen na program jednání zdravotního výboru, Ministerstvo zdravotnictví na poslední chvíli tento návrh zákona stáhlo z projednávání výboru a posléze ze Sněmovny. Prosím o zdůvodnění, proč tento návrh zákona nebyl projednán, a prosím o sdělení, kdy Sněmovna dostane k projednání nový návrh zákona tak, aby mohl být projednán a schválen do konce volebního období. Není důvodem dlouhodobého odsouvání prostý fakt, že samotná neexistence regulace této části zdravotnického byznysu velmi vyhovuje mnohým zdravotnickým zařízením, především velkým nemocnicím, kvůli tzv. zpětným bonusům? To znamená kvůli rozdílu mezi ceníkovou cenou zdravotní pojišťovny a skutečnou cenou dosahovanou na trhu, který v lepším případě vylepšuje hospodaření zdravotnických zařízení a v horším případě je zdrojem zajímavých vedlejších příjmů pro některé manažery a firmy napojené na nemocnice. Kdy ministerstvo předloží nový návrh do Poslanecké sněmovny? Děkuji za odpovězení těchto otázek.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Já bych za prvé poděkovala panu ministrovi, že se dostavil, protože jak vidíte, tak za mnou jsou ty lavice prázdné, a pokud máme nějaké interpelace, tak tu většinou příslušní ministři nejsou.

Vážený pane ministře, po zhlédnutí Zpráv televize Prima ze dne 7. prosince o stíhání pana docenta Martina Konvičky vás žádám o vyjádření ve věci žádosti vámi vedeného Ministerstva spravedlnosti o omluvu od televize Prima. Má snad televize Prima neobjektivní zpravodajství tím, že při rozhovoru v nedělní Partii s prezidentem Milošem Zemanem uvedla, že vyzýváte k ochraně islámu v rámci zákona a v rámci trestního řádu a že váš bratr je muslim? Považujete, pane ministře, tato tvrzení v reportáži za nepravdivá? Žádám vás, abyste se jasně vyjádřil, proč vaše Ministerstvo spravedlnosti žádá na základě vysílané reportáže od televize Prima omluvu a konkrétně, za jaké výroky.

V reportáži přece dostaly prostor k vyjádření všechny relevantní osoby, a pokud se nemýlím, stále u nás vládne svoboda slova. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já vlastně děkuji za tu otázku, protože to mohu trochu vysvětlit. Samozřejmě že u nás vládne svoboda slova, ale také, pokud se nemýlím, u nás ještě vládnou některá další pravidla. Evropa tolik staletí krvácela v náboženských válkách, až jsme si zavedli jako jedno ze základních pravidel naší společnosti svobodu vyznání. A ta svoboda vyznání znamená, že lidi neposuzujeme podle toho, jakého jsou vyznání, a že se jich na to ani neptáme. Já, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, nevím, jakého jste vyznání, a neodvažoval bych se vás na to zeptat. Protože je to vaše soukromá věc.

Takže to, co jsme považovali za velmi nevhodné ze strany televize Prima, bylo, že cítíme potřebu vůbec probírat, jakého vyznání je můj - podotýkám nevlastní - bratr. To je prostě jeho věc a myslím si, že to není nic, co by mělo být předmětem veřejné debaty. My jsme zjistili, že televize Prima necítí v tom žádný problém, že se nestydí za to, že takovou otázku do veřejné debaty vnáší, tak jsme tu věc nechali být. Protože pokud někdo má pocit, že má chodit po ulici s otevřeným poklopcem, tak ať po ní chodí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku, prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Já bych na to jenom zareagovala, pane ministře. Šel jste do politiky s tím, že jste musel počítat s tím, že vás budou propírat předem zadem, a tomu se prostě neubráníte. A pokud to dělají média, tak to dělají všechna. A tito byli velice korektní. Naopak, některá média lžou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, chcete ještě reagovat? Máte prostor. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Já samozřejmě jsem s tím musel počítat. Počítal jsem s tím a mně to vlastně ani nijak zvlášť nevadí. Mně prostě vadí, že to nevadí té společnosti. Protože si opravdu myslím, že svoboda vyznání je docela důležitá věc a společnost si ji musí hlídat, to není na mně. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Vilímec, který přednese svoji interpelaci na ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Senát vrátil návrh zákona o rozpočtovém určení daní ve verzi, která zahrnuje nejen kraje, ale i obce od 1. ledna 2017. U obcí však senátní návrh předpokládá pouze velmi malé navýšení podílu na DPH a především velmi sporné zrušení tzv. motivační složky v podobě 30procentního podílu na výnosu daně z příjmu fyzických osob. Tento návrh, který předložil pan senátor Martínek s vaším souhlasem, byl zpracován na Ministerstvu financí a jeho údajná mírná výhodnost pro obce se opírá o předpoklad, že výnosy daně z příjmu fyzických osob se budou snižovat. To je ale v ostrém rozporu s tím, co dlouhodobě tvrdíte, že naopak zavedením nových kontrolních mechanismů výnos daně z příjmu výrazně poroste. Potom by taková změna rozpočtového určení daní obcí byla jednoznačně nevýhodná pro obce.

Na Ministerstvu financí jste ustavil pracovní tým pro návrhy změn rozpočtového určení daní. Ten byl svolán pouze dvakrát. Na jednání minulé pondělí předložili zástupci Svazu měst a obcí sedm variant, jak řešit rozpočtové určení daní včetně tzv. motivační složky. K žádné shodě na jednání však nedošlo, a to i vzhledem k chybějícím číselným podkladům.

Pane ministře, ptám se vás, jaký smysl by měla mít pracovní skupina pro rozpočtové určení daní, pokud by se schválil onen ad hoc ušitý a docela sporný návrh Senátu. Není lepší za dané situace připravit změnu RUD obcí v příštím roce ve shodě se zástupci obcí, aby taková změna dosáhla nějakého cílového řešení i se zapracováním případné změny motivačních prvků? Chtěl bych vás taky ještě požádat, aby konkrétní dopady zrušení motivační složky dle senátního návrhu byly Ministerstvem financí vyčísleny za každou jednotlivou obec a předány k dispozici jednotlivým poslaneckým klubům či jednotlivým poslancům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, pane poslanče. Prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Věra Kovářová, která taktéž bude interpelovat nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vidím, že interpelovat vás není úkol pro člověka, který postrádá trpělivost. Přestože se za trpělivou považuji, dovolte mi, abych se také jménem svých kolegů, kteří by vás rádi interpelovali, zeptala, zda na projednávání ústních interpelací dorazíte ještě letos, nebo se máme těšit až napřesrok. Písemnou odpověď nepožaduji. Můžete mi to říci stejně jako kolegovi Gabalovi třeba v bufetu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, znovu vás prosím, abyste tento prostor nezneužívala, protože vaše interpelace zněla na téma významná tržní síla. Tak to jenom upozornění propříště.

Paní poslankyně Pastuchová stahuje svoji interpelaci a prosím nyní k mikrofonu pana poslance Petra Bendla, který bude interpelovat omluveného ministra kultury, který se omlouvá do 16 hodin. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pan ministr kultury se mi osobně omluvil, čehož si vážím a cením, vím, že nemohl předpokládat, že tady nebude premiér a že na něj dojde řada tudíž takto brzo, protože se ptám v době, kdy interpelace měly padat na premiéra České republiky, který není přítomen.

Teď k vlastní interpelaci. Příští rok si bude Česká republika připomínat opravdu významné výročí narození Karla IV. a já se vás chci zeptat, pane ministře, co stát chystá v této věci, jakým způsobem chce upozornit a připomenout význam tohoto našeho velikána naší historie a zda jste jako Ministerstvo kultury připraveni podpořit i akce případně i obcí, měst, jednotlivců či občanských sdružení, které, věřím, po celé České republice se budou snažit připomínat osobnost tak výjimečnou, jakou Karel IV. v naší historii opravdu byl. Děkuji vám za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Josefa Zahradníčka, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře v nepřítomnosti, kolegyně a kolegové, přeji vám příjemné odpoledne. V současné době jsme svědky, že se stále více a více hovoří o opětovném zavedení pohraničních kontrol na našich státních hranicích, které byly s takovou velkou slávou zrušeny po vstupu České republiky do schengenského prostoru. Výhody zrušení kontrol na státních hranicích jistě uvítala hlavně cestující veřejnost a myslím si, že i my všichni poslanci, kteří cestujeme. Je s podivem, že se analyzuje stav infrastruktury, tj. stav bývalých pohraničních objektů, aby se daly kontroly vůbec kde provádět. Jsem, mírně řečeno, zděšen, že některé tyto objekty již nejsou v majetku České republiky a byly prodány a slouží k jiným účelům a náš stát údajně opět uvažuje o jejich vykoupení. Nemám nic proti pronájmu - ale proč byly prodány? Kdo k tomu dal souhlas či příkaz? Proto se vás ptám, vážený pane ministře, a prosím o pravdivé a jednoznačné odpovědi na otázky: Co je na tom vůbec pravda? Kolik nemovitostí bylo prodáno, tj. budov a pozemků? Proč se o tom nehovořilo dříve v příslušných výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a teprve potom se informovala média? Kdy bude analýza hotova a zda bude předána poslancům v příslušných výborech.

Děkuji poslancům za pozornost a vám za odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Víta Kaňkovského, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí, který bohužel musel odejít do Senátu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, vážení členové vlády. Obracím se na nepřítomného pana ministra Brabce, vím, že musel do Senátu, se zdvořilou žádostí o několik informací, o které mě požádali zástupci obcí a měst z regionu na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska, konkrétně Brzkova u Jihlavy, Polné, Přibyslavi, Věžnice a dalších.

Občané těchto obcí od loňského léta, kdy se objevila na vládní úrovni zmínka o možnosti obnovení těžby uranu v zakonzervovaném dole v lokalitě Brzkov u Jihlavy, vyjadřují obavy a nespokojenost nad tím, jak jsou v této pro jejich občany v zásadní otázce opomíjeni, a nespokojenost, jak se obtížně dostávají k informacím o plánovaných přípravných krocích těžby uranu v Brzkově. Vláda materiál k přípravným krokům projednala už před rokem, 22. 12. 2014, v souvislosti se zprávou o prodloužení těžby uranu v dole Dolní Rožínka a vydala k němu usnesení pod číslem 1086. V tomto usnesení vláda pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájit prostřednictvím státního podniku DIAMO práce na schvalovacím procesu ke znovuobnovení těžby uranu v Brzkově - Horní Věžnici a dále přípravu znovuotevření tohoto dolu. Už v této době se v daném mikroregionu zdvihla velká vlna odporu proti tomuto záměru a tento ještě zesílil poté, co z kroku státního podniku DIAMO vyplynulo, že bude podána na Ministerstvo životního prostředí žádost o rozšíření původního chráněného ložiskového území Brzkov. Toto se již naplnilo podáním žádosti na Ministerstvo životního prostředí dne 24. listopadu 2015.

V zastoupení občanů dotčených obcí si vás proto dovoluji zdvořile požádat o sdělení těchto informací: Bude Ministerstvo životního prostředí požadovat před rozhodnutím o případném rozšíření chráněného ložiskového území o nový geologický průzkum? V této souvislosti chci připomenout, že původní geologický průzkum začal už v roce 1976.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas, tak pokud ještě chcete položit otázku, učiňte tak.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Druhá otázka: Dotčené obce prostřednictvím svého právního zástupce požádaly o sdělení jednacího čísla k příslušnému správnímu řízení, poskytnutí kopie žádosti státního podniku DIAMO a možnosti nahlédnout do spisu. Bude jim toto umožněno? Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat ministra obrany. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové. Pane ministře, na úvod děkuji, že jste přítomen interpelacím, a že můžeme tedy takto diskutovat. Jste jeden z mála, který sem chodí a dochází. Děkuji.

Dne 26. 11. jsme vás na tomto místě interpeloval ve stejné věci a vy jste mi v úvodu své odpovědi sdělil, že by bylo dobré občas ředit si některé analytické výstupy pana Štefce ještě nějakým jiným zdrojem. Vzhledem k tomu, že se nechám rád poučit, tak jsem to udělal a našel si několik vyjádření amerických penzionovaných generálů. Jeden z nich, generál letectva, řekl, že sestřel ruského Su-24 musel být Turky dobře dopředu naplánovaný, protože ruské letadlo nebylo v tureckém vzdušném prostoru dostatečně dlouho ani hluboko v území Turecka a jeho činnost nevykazovala známky nepřátelského chování vůči Turecku. Druhý generál dokonce řekl, že by samotné NATO mělo vyzvat Turky k vystoupení z Aliance. Nebudu dál analyzovat vše, co jste před 14 dny řekl, abych vyvracel vaše záměrné polopravdy, nebo možná někdy i nepravdy, ale vzhledem k tomu, že uplynuly již další dva týdny a já předpokládám, že jste z vašich zpravodajských míst získal další podrobné informace, položím vám tedy stejnou otázku: Jaké je stanovisko Ministerstva obrany k aktu sestřelení ruské Su-24 tureckou armádou? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, od sestřelení ruského bombardovacího letounu Su-24 M dne 24. 11., který při plnění bojového úkolu pravděpodobně narušil turecký vzdušný prostor, se Ruské federaci doposud nepodařilo prokázat, že událost, tak jak ji prezentovalo Turecko, ať už veřejně, či v rámci zvláštního režimu ve velitelství NATO, bylo nepravdivé. Nejednalo se o první incident tohoto typu. Během posledních týdnů narušily ruské síly vzdušný prostor opakovaně: NATO, jehož je Turecko, jak známo, členem, již v minulosti vyjádřilo své znepokojení nad vojenskými aktivitami Ruské federace v blízkosti svých hranic a turecké ministerstvo zahraničních věcí v této souvislosti předvolalo velvyslance Ruské federace k podání vysvětlení. Od vlastního incidentu došlo k prudkému ochlazení diplomatické obchodní i vojenské spolupráce mezi Tureckem a Ruskou federací, včetně uvalení řady sankcí ze strany Ruska. To v reakci na sestřelení svého letounu posílilo systém protivzdušné obrany svých jednotek v Sýrii, navýšilo bojové aktivity a veřejně prezentovalo právo na sebeobranu v případě provádění vzdušných letů nebo vzdušných úderů Ruské federace nad územím Sýrie.

Ruská federace dále ústy prezidenta Putina veřejně deklarovala zámysl provedení analýzy dat z havarijního zapisovače, čili černé skříňky letounu Suchoj za účasti mezinárodních pozorovatelů, čímž by měla být zaručena objektivita vlastní analýzy, která má následně prokázat nepravdivé tvrzení Turecka. K dnešnímu dni však nejsou k dispozici žádné informace o tom, že by se na analýze dat měl podílet někdo kromě Ruska. I nadále je nutno vzít v úvahu, že Ruská federace byla ze strany Turecka opakovaně vyzývána k tomu, aby se obdobným incidentům, tedy narušování vzdušného prostoru, vyhnula.

Stanovisko NATO vyřčené jejím generálním tajemníkem, který incident odsoudil, prohlásil, že stojíme solidárně za Tureckem a podporujeme jeho teritoriální integritu, platí i nadále včetně znepokojení nad možnými dopady aktivit Ruska v blízkosti hranic členského státu NATO. Žádný z aliančních členů, pokud vím, k tomu nevydává samostatné stanovisko, čili tak neučinila ani Česká republika. Dále tedy platí, toto řekněme tomu zastřešující stanovisko generálního tajemníka Stoltenberga. Žádný výrazný posun v informacích v té době, na kterou se, prostřednictvím paní předsedající pane poslanče, ptáte, nenastal.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Otázka zněla, jaké je naše stanovisko. Dozvídám se, jaké je stanovisko NATO. Samozřejmě chápu, že to, co řekne NATO, je i naše stanovisko. Chtěl bych konstatovat to, co bylo konstatováno generálem americké armády, že narušení vzdušného prostoru nebylo takové, aby muselo dojít k sestřelení letadla. Chtěl bych říci, že ruské letectvo porušilo vzdušný prostor jiného členského státu NATO, a to Řecka, v několika stech, možná tisících případech, a to během minulého roku. Nesčetněkrát porušilo vzdušný prostor Sýrie a Iráku. Naposledy včera v noci turecké stíhačky porušily vzdušný prostor Iráku a shodily pumy v oblasti al-Imadija v provincii Dahúk.

Nevím, do jaké míry pro koho platí mezinárodní právo, ale pokud nebudeme všem měřit stejným metrem, tak nikdy mír ve světě nebude. Takže bych chtěl znát naše stanovisko. Mě nezajímá, co říká Stoltenberg, mě nezajímá, co říká NATO. My jsme samostatný stát, byť jsme součástí NATO, ale můžeme mít svůj vlastní názor na některé věci. Bohužel od vás se ho asi nedozvím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím o reakci.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický My nepochybně jsme samostatný stát a nepochybně i máme názor. V situaci, která je takto nepřehledná a takto vzájemná provázaná a kde jsou zájmy protichůdné, napůl vyřčené, jdoucí často v poměrně spletitých kombinacích partnerských a nebo nepřátelských vztahů, rozhodně nějaké výrazné deklarování nějakého ostrého názoru je přesně tím, co by nějakému možnému narovnání situace rozhodně neprospělo. Proto bych nebral akt toho, že Česká republika se k tomu staví s určitou zdrženlivostí, jako alibismus nebo slabost, ale jako projev určité dospělosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Zdeněk Soukup, který bude interpelovat přítomnou ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážené dámy a pánové, já jsem rád, že patřím k těm málo poslancům, kteří můžou mluvit nikoliv k prázdné židli, ale k ministryni, kterou budu interpelovat.

Paní ministryně, z vašich mediálních vystoupení jsem se něco málo dozvěděl o plánu Ministerstva školství na proplácení teplých obědů. Prezentovaná řešení pokládám v navrhované variantě, jak jsem se o ní dočetl, za nesystémová. Je to v podstatě podle mě diskriminace rodin, které nepatří do kategorie sociálně znevýhodněných. Vyvstává několik otázek. Předně kdo určí, jestli je dítě ze sociálně slabší rodiny. Dokážu si to představit. Budou to rodiny, které pobírají dávky v hmotné nouzi. Nebo budete mít nějaký jiný systém, jiný klíč? Proč rodiče právě z těchto dávek nezaplatí svým dětem vesměs dotovaný, mnohem levnější školní oběd? K čemu jinému jsou například přídavky na děti, příspěvky na živobytí a nebo dávka okamžité pomoci v hmotné nouzi určeny?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem za tuto interpelaci velmi ráda a věřím, že vás uklidním. Opak je totiž pravdou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v minulých dnech, jak jsem se zavázala po svém nástupu do funkce, vyhlásilo dotační program, který byl zveřejněn v rámci ČT 24 lišty, že se jedná o dotační program pro sociálně znevýhodněné, takže odtud možná ta dezinterpretace. Nicméně tento dotační program míří právě na děti, které nejsou součástí ochrany v rámci pomoci v hmotné nouzi. To znamená míří na děti rodičů, kteří sice chodí do práce, pobírají mzdu, nicméně jsou to nízkopříjmové rodiny, které se nacházejí nad hranicí chudoby a vlastně třeba jen o několik desítek korun nesplňují přístup pro dávky v hmotné nouzi. Velmi často se jedná o rodiny samoživitelek či samoživitelů. Shrnuto, jsou to rodiny, které nepobírají dávky v hmotné nouzi. Z mého odborného pohledu se jedná o rodiny, které doplácejí na důsledky sociální reformy, která jednak zrušila jeden speciální pilíř státní podpory právě nízkopříjmových rodin a rodinné politiky z hlediska sociálního příplatku.

Tento dotační program má objem 30 mil. korun a reaguje na zjištění nevládních organizací, které, jak jsem je definovala, ve školním roce 2014 až 2015 identifikovaly 2 090 takových dětí, a do programů, které už v tuto chvíli provádí nevládní organizace, se zapojilo v předchozím školním roce 450 škol. Mám tady smutnou zprávu, že pouze za tento nedokončený půlrok školního roku 2015-2016 už toto číslo je vyrovnáno. Jedná se o 2 000 dětí a my jsme tím dotačním programem jenom přispěli k systémové finanční podpoře těchto běžících projektů a jejich příjemci jsou nevládní organizace.

Jedná se také o naplnění školského zákona a prováděcího předpisu, který umožňuje řediteli školy prominout poplatek za stravování v odůvodněných případech. Nejedná se tedy o sociální test prostřednictvím hmotné nouze, míří se tedy někam jinam. Z hlediska toho, kdo a jak to bude zjišťovat, navazujeme na systém, který už nyní v praxi funguje, který umožňuje nestigmatizovat děti a je právě adresný, protože oběd skončí spolehlivě u daného dítěte. Jedná se tedy o komunikaci nevládní organizace, ředitele školy a rodiče a z hlediska zpětné vazby budeme požadovat od příjemců, to znamená nevládních organizací, aby nám podaly závaznou informaci v průběhu projektu za 1. pololetí 2016, to znamená nevládní organizace, které se zapojí, samozřejmě anonymní. Co se týká terénu, tak bych chtěla jenom říct, že do tohoto programu se finančně zapojí obce i kraje i některé školy svými příspěvky a my tedy jenom doplňujeme systémovou podporu.

Ještě bych chtěla říct, že si od toho slibujeme zlepšení plnění řádné školní docházky podpořených žáků s tím, že nemáme na mysli jenom otázku školní docházky v rámci klasického vzdělávání těchto žáků, protože samotná školní docházka není jenom o vzdělávání, ale také jde o kolektiv vrstevníků z hlediska volnočasových a zájmových aktivit, které školy například prostřednictvím školních družin i školy samotné zajišťují, a také toto je tedy cíleno z hlediska daného dotačního programu.

Takže shrnuto, nejedná se tedy o cílovou skupinu děti rodin v hmotné nouzi, ale o ty, kteří jsou mimo systém hmotné podpory a bohužel o několik desítek korun vypadávají z možnosti zajistit stravování svých dětí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Víte, ono to nebude ani tak doplňující otázka jako spíš konstatování. Ale ta otázka z toho vyplyne. Já si přesto myslím, že to, co jste nám tady vylíčila, je daleko neprůhlednější, než kdyby si ty rodiny zažádaly o dávky v hmotné nouzi. Takže jestli na to dokážete nějak reagovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Velmi ráda. Jak jsem se snažila vysvětlit, tyto rodiny si nemohou požádat o dávky v hmotné nouzi, protože by nesplnily podmínky. To znamená, ony jsou dostatečně bohaté, aby nedostaly dávku v hmotné nouzi, ale zároveň se pohybují z hlediska nízkopříjmovosti a ohrožení chudobou nad těsnou hranicí hmotné nouze. My toto víme dlouhodobě bohužel jako stát. Jedná se o velké procento rodin. Z mého pohledu, tak jak jsem avizovala, se jedná o dopady sociální reformy jedna, která cílila z hlediska sociálního příplatku právě na nízkopříjmové rodiny s cílem podpořit rodiny s dětmi. Tento byl bez náhrady zrušen. A hmotná nouze je samozřejmě velmi nízko stanovená, protože dlouhodobě nedochází ke zvyšování životního minima, naopak dochází ke zvyšování minimální mzdy, což je samozřejmě v pořádku, ale zároveň bohužel dochází k těmto negativním důsledkům. Já se domnívám, že resort školství a školská soustava má zajistit bezpečí a vzdělávání dětí. A hladové děti v našich lavicích jsou nepřípustné. Vyjádřila jsem se tak těsně po svém nástupu do funkce.

Tento dotační program je průhledný, navazuje na praxi nevládních organizací, obcí, krajů i samotných škol, navazuje na školský zákon, který umožňuje prominout stravné ze strany ředitele školy z těchto důvodů. Jsme schopni zajistit, aby to nebyly peníze vyhozené z okna, ale naopak aby byly velmi adresné. Míří bohužel na tu cílovou skupinu dětí, kterou hmotná nouze žádným způsobem nezajišťuje. Je náš problém jako státu, že pokud dva lidé chodí do práce, že jsou na tom tak špatně z hlediska nízkých příjmů, že o několik desítek korun vypadnou ze státní podpory, byť do ní vkládáme každý rok více a více peněz, a opravdu nejsou schopni stravování zajistit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Adolf Beznoska, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo ještě jednou. Velmi krátce - pan ministr financí Babiš a daňové kvóty. V příštím roce návrh rozpočtu počítá se složenou daňovou kvótou ve výši 1,5 %. Jednoduchá daňová kvóta 2,2 %. Dotaz směřuje k tomu, jestli to pan ministr nepovažuje za porušení slibu, který opakovaně dává voličům, a tedy že chce snižovat jejich daňovou zátěž. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Josef Nekl, který bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás s interpelací, která je u mě takovým osobním evergreenem: dostavba D1 v úseku Říkovice - Lipník nad Bečvou, to je úseků 136 a 137. Nebudu zdůvodňovat životní nutnost dokončení dálnice pro vyřešení dopravní situace ve městě Přerově, pro podstatné zlepšení životní prostředí občanů města, pro zrychlení dopravy mezi Prahou, Brnem, Ostravou. Moje interpelace se týká harmonogramu výstavby zbývajících asi 21 km chybějícího propojení D1.

Podle některých informací měla být koncem listopadu zahájena stavba úseku Přerov - Lipník nad Bečvou. Má první otázka zní, zda stavba zahájena byla a zda byly odstraněny všechny překážky, které negativně mohou ovlivnit bezpečnost občanů, zejména dětí, které docházejí například na autobusovou zastávku v místní části Přerova Lýsky přes toto stanoviště. Má druhá otázka zní: V jaké fázi je výkup pozemků na úseku Říkovice - Přerov, jak daleko je stavební příprava a kdy bude stavba zahájena? A třetí otázka: Kdy Ministerstvo dopravy, potažmo Ředitelství silnic a dálnic předpokládá dokončení celého úseku Říkovice - Lipník nad Bečvou a zda tyto termíny koordinuje s možným uvedením do provozu průmyslové zóny pracovně nazývané vojenské letiště Bochoř - Přerov. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Leo Luzar, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážená paní místopředsedkyně. Vážený nepřítomný ministře vnitra, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl svůj diskusní příspěvek.

Jelikož jste nepřítomen a vláda momentálně projednávala novelu zákona o střelných zbraních, nechám si většinu připomínek k projednávání tohoto zákona. Co si ale neodpustím - za odbornou i laickou veřejnost, jelikož jsem myslivec, sportovní střelec a milovník zbraní, si vás dovolím požádat, abyste provedl takový drobný exkurz pro paní eurokomisařku Jourovou, abyste jí vysvětlil, že kadence moderní samonabíjecí pušky je ta-ta-ta a někdy i pomaleji a 800 ran za minutu neodpovídá tomu, jak takováto zbraň střílí. O co více s humorem bychom se na toto mohli dívat, si dovolím poznamenat ještě jednu věc. A tady bych vás požádal opravdu o zásah.

Když se v médiích, konkrétně v České televizi, včera objevila zpráva, že aktivisté vyzbrojení samopaly, kteří předtím vyhodili sloupy elektrického vedení a zablokovali energii na Krym, brání obnovení provozu. Pokud by takovíto aktivisté fungovali u nás, a já si nepřeji, aby byli, všichni by je nazývali teroristy. Já bych vás prosil, abyste z titulu své funkce a odbornosti vysvětlil redaktorům České televize, jaký je rozdíl mezi aktivistou a teroristou, pokud aktivista používá samopaly a výbušniny k bránění veřejných prostor. Pane ministře, tato věc se opakuje v České televizi a považuji to za velice špatný signál, který by si mnoho skupin u nás mohlo vyhodnotit i tak, že prostě mezi tím není rozdíl. Byl bych opravdu velice rád, kdybyste v tomto něco udělal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, navážu na svého předřečníka. Už tady bylo mnoho řečeno k tomuto tématu. Nicméně co se týče obědů zdarma, ta informace v médiích se objevila, řekněme, dvojího rázu. Jedna je tedy ta, kterou jste tady zmiňovala, o dotačním titulu. Tam si myslím, že adresnost a takové ty záležitosti, které jste s tím už zmínila, to je v pořádku celkem. Nicméně druhá záležitost s tím spojovaná, je, že uvažujete o zavedení plošného placení obědů zdarma pro děti základních škol až do třetích tříd. Dokonce se někde objevují informace, že by to mohli být všichni žáci základních škol. Odhady o zavedení právě do těch třetích tříd hovoří o nákladnosti tří miliard korun ročně, což je určitě nezanedbatelná částka. A určitě je to prostě nesystémové, protože řešit problém několika řekněme stovek, či až možná tisícovek rodin tím, že zavedeme plošně nějaký mechanismus hrazení všem, i těm, kteří to ve skutečnosti opravdu nepotřebují, tak vlastně tímto způsobem se dostáváme do takového rovnostářství, které tady nebylo ani za bývalého režimu, jestli tedy si dovolím podotknout, i když jsem jej úplně nezažila.

Nicméně chtěla bych vás poprosit o to, abyste tyto informace buďto uvedla na pravou míru, nebo sdělila, jaké jsou vaše plány v oblasti zavádění obědů pro školáky zdarma. Určitě nezpochybňuji důležitost toho, aby děti měly aspoň jeden oběd denně, tedy teplou stravu. To všechno, i socializační prvek, který jste i sama zmiňovala, to všechno nezpochybňuji. Nicméně na to, abychom zaváděli takovéto opatření, rozhodně státní rozpočet nemá peníze a rozhodně to ani není funkční řešení, protože tady k tomuto jsou určeny dávky a dávky by měly být tím, co pomáhá rodičům plnit jejich vyživovací povinnost vůči dětem, pokud sami nestačí ze svých příjmů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas. (Poslankyně Adamová: Děkuji.) Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Taky děkuji za interpelaci. Dovolte mi tedy uvést na pravou míru, nebo doplnit ty informace z médií. V souvislosti s novelou školského zákona, která předpokládá povinné předškolní vzdělávání, se jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak v odborné veřejnosti diskutovala otázka nástroje z hlediska zvýšení přístupu do předškolního vzdělávání, a to zavedení bezplatnosti stravování v předškolním vzdělávání. V souvislosti s tímto jsem měla pracovní snídani, pracovní setkání s novináři v souvislosti s touto novelou školského zákona a tam tato věc byla diskutována. Vyjádřila jsem následující názor. Sdělila jsem, že se vlastně v tuto chvíli potýkáme s paradoxem, že systém dávek v hmotné nouzi nám nezajišťuje v případě všech dětí v rámci předškolního i základního vzdělávání jistotu, že prostřednictvím například dávky v hmotné nouzi nebo okamžité mimořádné pomoci, nebo pokud se jedná v uvozovkách o bohatší rodiny, prostřednictvím třeba slev na dani nebo rodičovského příspěvku, dostatečnou jistotu, že opravdu děti mají zajištěno bezplatné stravování.

Uvedla jsem, že v souvislosti se změnami financování regionálního školství je vhodné vést debatu, co všechno spadá do bezplatného vzdělávání z hlediska svého obsahu, a zmínila jsem téma stravování a téma zájmových volnočasových aktivit, tělesné přípravy a dalších věcí, které podle mého soudu do vzdělávání patří. Současně jsem informovala, že máme provedené určité propočty a že případné zavedení stravování v bezplatném stravování v předškolním vzdělávání od 5 do 6 let plus na prvním stupni základní školy by znamenalo náklad 3 miliardy.

Samozřejmě jsem si vědoma toho, že tato částka je velká, a jsem si také vědoma toho, že v tuto chvíli státní rozpočet na to není připraven. Proto také koneckonců vládní návrh novely školského zákona nic takového neobsahuje. Mohu dementovat to, že bych se k tomu chystala nebo že bych se chystala něco podobného předložit. To jsem nikdy neřekla, nicméně se domnívám, že je legitimní vést tuto debatu o cílení adresné podpory směrem k žákům nikoliv z důvodu rovnostářství, ale z důvodu rovného přístupu ke vzdělávání a potom realizace znalostí, vědomostí, talentu každého konkrétního dítěte. Myslím si, že v rámci změn financování regionálního školství je vhodné o tom vést odbornou i politickou debatu. A z hlediska bezplatného stravování i dejme tomu z hlediska politické diskuse, kam bych tedy nerada sklouzla, a dejme tomu levice - pravice, tak jenom bych chtěla říci, že k bezplatnému stravování v minulých letech přistoupila například Velká Británie, která je poměrně, bych řekla, konzervativně laděná, nicméně přistoupila k tomu právě z toho důvodu adresnosti a nakonec konečné úspornosti v celkovém systému pasivního přijímání sociálních dávek.

Tolik na vysvětlenou. Rozhodně mohu dementovat to, že bych se v tuto chvíli snažila propašovat - a asi by se mi to ani nepodařilo, protože jste obezřetní - nějaký pozměňovací návrh, který by tímto způsobem způsob stravování nebo bezplatného stravování změnil. Nicméně v souvislosti se změnami financování regionálního školství se budu těšit na odbornou i politickou debatu v této věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Spíše než dotaz tak konstatování, že tedy doufám, že opravdu to bude jenom ve fázi nějakých diskusí, ke kterým nás samozřejmě přizvete. Spíše bych doporučila se zaměřit opravdu na jiné problémy, které školství má a ve kterých potřebuje rozhodně zabrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a děkuji i paní ministryni. Přikročíme k dvacáté interpelaci, kterou přednese pan poslanec Ladislav Šincl, který bude interpelovat nepřítomného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci situace v OKD. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji. Vážený pane ministře, jsem z regionu, kde působí společnost OKD, která zaměstnává téměř 11 tisíc lidí a současně dává práci zhruba 3 tisícům pracovníků dodavatelských organizací. Jde tedy zhruba o 14 tisíc lidí, o 14 tisíc živitelů rodin. Podle mně dostupných informací situace této těžební společnosti je velice špatná. Hrozí nejen zavření dolu Paskov, ale mluví se o konkursu, mluví se o zavírání dalších dolů na Karvinsku. Reálně hrozí další značný nárůst nezaměstnanosti. To není pro karvinský region, který patří mezi nejvíce postižené nezaměstnaností, vůbec dobrou zprávou.

Jsem přesvědčený, že stát musí těmto lidem, těžce pracujícím horníkům, pomoci. Tito lidé současnou situaci nezavinili, jen těžce dřeli a nyní jim hrozí, že skončí na úřadu práce a pak třeba na sociálních dávkách. Nechci, aby stát pomáhal majitelům této společnosti, jejím akcionářům nebo jejím věřitelům, nechci, aby tento stát lil peníze daňových poplatníků do kapes různých nenasytných Bakalů a podobně, kteří si ze společnosti OKD udělali jen dojnou krávu. Chci, aby vláda co nejrychleji přijala účinná opatření, jak pomoci těmto lidem. Jsem přesvědčen, že by se touto krizovou situací měla v co nejkratší době zabývat vláda. Jedním z možných řešení by mohlo být například to, že by stát mohl za symbolickou korunu odkoupit celou firmu. Řešení mohou být i jiná. Existuje řada příkladů, jak podobnou situaci vyřešili v Anglii, v Německu nebo v Itálii. V každém případě bude muset stát urychleně pomoci řešit nezaměstnanost v regionu například podporou nových investic. Doporučuji také v této věci jednat s odboráři. Já jsem včera o této věci jednal s předsedou hornických odborů Janem Sábelem ve snaze najít v této situaci nejoptimálnější řešení ve prospěch horníků, ne Bakalů.

Moje otázka je jednoduchá. Chtěl bych se od vás dozvědět, jak konkrétně pomůžete jedenácti tisícům ohrožených horníků a jejich rodinám a dalším třem tisícům zaměstnanců navazujících profesí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra bude odpovězeno písemně.

Dvacátou první interpelaci pan poslanec Holeček stahuje. Dostáváme se k 22. interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka, taktéž nepřítomného, ve věci shromažďování citlivých dat občanů v informačním systému. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, novela zákona o zdravotních službách, sněmovní tisk 614, je ve zřejmém rozporu s Ústavou České republiky i směrnicí Evropské unie. Umožňuje hromadit citlivá data o zdravotním stavu o každém z nás na jednom místě, přičemž není zřejmé, jak bude zajištěna ochrana těchto dat. Vytvořená databáze bude extrémně hodnotná například pro výzkumné, marketingové, personalistické, pojišťovnické a jiné účely, údaje budou mít mnohamiliardovou hodnotu. Trest pro pachatele, který je vytáhne a prodá, je podle trestního zákoníku maximálně 12 let. Navíc se na jejich únik nemusí vůbec přijít.

Mají to být údaje související se zdravotním stavem každého člověka ve vztahu k onemocnění a k jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické, diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, případně o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta.

Aby mohla databáze systému být vytvořena, je třeba zákonem přijmout parametry technické konkretizace ochrany dat. Jinak nemůže zákonodárce nijak posoudit, jestli je zabezpečení dostatečné. Ani po novele tohoto zákona však nejsou některé parametry ochrany základních práv informačního sebeurčení osoby v zákoně dostatečně specifikovány tak, jak to vyžaduje ve výše uvedeném nálezu Ústavní soud. Zákon zůstává do značné míry málo precizním rámcem, který umožňuje vytvoření jakéhokoliv národního zdravotnického informačního systému. Vzhledem k citovanému nálezu Ústavního soudu, který je k NZIS implicitně velmi kritický, doporučuji výše jmenované aspekty přepracovat nebo připravit zvláštní zákon o přípravě NZIS, který by umožnil práce na vytvoření systému a specifikaci jeho ochranných prvků a který by přitom neohrozil osobní údaje dotčených osob.

Děkuji za případnou odpověď, pane ministře, na tuto interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Panu poslanci bude odpovězeno písemně. Dostáváme se k 23. interpelaci. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci významné tržní síly. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, tento týden byla Poslaneckou sněmovnou schválena novela o významné tržní síle. Podle některých pro spotřebitele přinese zdražení potravin, podle jiných nikoliv. Jako ministra zemědělství bych se vás ráda zeptala na váš osobní názor. Stejně tak by mě zajímalo, jaké další významné faktory mají podle vás vliv na cenu potravin v České republice a které považujete za negativní do té míry, že byste je chtěl řešit formou legislativního nebo nelegislativního opatření. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a prosím pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně Kovářová, děkuji za tu interpelaci.

Musím říci, že za ten rok, kdy se tady připravovala k projednání novela zákona o významné tržní síle, tak jsem zaznamenal spoustu otázek na téma, zdali tato novela může zvýšit ceny potravin a případně zdali zvýšené ceny potravin se mohou dát do přímé souvislosti s touto novelou. Já jsem přesvědčený že nikoliv, že tato novela nemůže být primárním důvodem ke zvýšení ceny potravin v maloobchodní síti v České republice, z několika důvodů. Především konkurence je tak veliká a obchodní podmínky a praktiky obchodních řetězců jsou tak různé, že z osobní zkušenosti vím, že jsou obchodní řetězce, které nemají zásadní problémy s naplňováním této novely, pokud pomineme to, že musí předělat poměrně velké množství smluv, které měly, a musí je upravit. Ale pokud jde o jejich přístup k zákazníkovi, to pro ně zásadní problém není. Nemění to na situaci, řekněme, jejich chování bylo - já tomu říkám férové neboli etické. Neznám ani, že by například na Slovensku, kde mají přísnější a tvrdší režim, že by z důvodu této novely nebo tohoto zákona došlo ke zvýšení cen potravin. Naopak jsme dneska v situaci, kdy paradoxně, byť máme zde problematiku sucha, nižší úrody apod., tak ceny potravin dokonce ještě klesají nebo víceméně stagnují. Ceny potravin v České republice - odkazuji i na zveřejněnou zprávu Českého statistického úřadu zhruba před 14 dny - ukázaly, že ceny potravin v České republice nerostou.

Pokud jde o vlivy na cenu potravin, těch vlivů je poměrně hodně. Primární jsou samozřejmě vstupy při výrobě potravin jak v zemědělském sektoru, tak v potravinářském, od ceny energií po otázku právě konkrétního roku, zdali byl úrodný, či nebyl úrodný. Promítají se do toho vlivy na komoditních burzách, protože dneska zemědělci prodávají v České republice za globální evropské ceny, které se samozřejmě odvíjejí podle celosvětových trendů. Ceny zemědělských komodit ovlivňují i zpravodajské prognózy o tom, jaká bude úroda na jižní polokouli apod. Čili vlivů, které ovlivňují nakonec výslednou cenu potravin, je opravdu extrémně velké množství.

Já v tento okamžik nepřipravuji, ani můj resort nepřipravuje další legislativní návrhy, které by nějakým způsobem měly regulovat či upravovat vztahy mezi dodavateli a odběrateli v potravinářském nebo zemědělském sektoru. Jedinou legislativní věcí, kterou chystáme a o které jsem přesvědčen, že by měla pomoci českým zemědělcům a potravinářům, je definice pojmu "česká potravina", pojmu, který bude moci být využíván dobrovolně. Nicméně tento pojem bude definovat to, co to je vlastně česká potravina. Pokud půjde o jednodruhový výrobek, jednosložkový produkt, například mléko, výsekové maso, musí být to zvíře například narozeno, vychováno a poraženo na území České republiky. Pokud to bude vícedruhový výrobek, tak 75 % surovin na počátku výrobního procesu bude muset být zase původem z České republiky. A co je také důležité - že budeme říkat v novele tohoto zákona jednoznačně: kdokoliv odkazuje v rámci oslovování zákazníka, ať už jsou to marketingové, letákové akce nebo označení přímo při prodeji, a bude odkazovat na českost, českou vlajku, český státní symbol, tak bude muset parametry, které jsem tady teď citoval, ze zákona naplňovat. Naše dozorové orgány budou mít možnost konečně takový druh označení kontrolovat a v případě porušení sankcionovat, což my dnes nemůžeme. Dneska zákazník de facto v mnoha případech je klamán, ale není na to v legislativě pamatováno, abychom mohli tyto případy ve správním řízení řešit.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, pan ministr jí vše zodpověděl. Děkujeme.

Přecházíme k 24. interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci dráhy Praha-Kladno. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře, já jsem vás už v této věci interpeloval stejně tak jako vašeho nedávného předchůdce a varoval jsem vás, že se vás vždy po čase znovu zeptám, jak se mají věci v oblasti příprav investice do oblasti tzv. rychlodráhy Praha, Letiště Ruzyně - Kladno, neboť je to dopravní projekt, na který oblast a okres Kladno velmi dlouhou dobu čeká. V minulosti tady proběhla řada pozitivních dopravních opatření. Vybudovala se část karlovarky, udělala se jižní část obchvatu Prahy, což dopravně velmi pomohlo, ale lidé stále čekají na to, co se stane v oblasti výstavby a lepšího drážního spojení zejména mezi městem Kladnem a Prahou, kde jezdí desítky tisíc lidí za prací každý den.

Proto jsem využil této příležitosti a obracím se na vás, abyste řekl, co v té věci je nového, kam jsme se posunuli a jak se věci v téhle záležitosti mají, neboť jsem přesvědčený o tom, že se tomuto tématu věnovat máme a nemáme ho nechat usnout. Děkuji za vaši případnou písemnou odpověď na mou interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Přikročíme k další 25. interpelaci. Pan poslanec Zdeněk Ondráček bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci turecké invaze do Iráku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, Turecko minulý pátek provedlo vojenskou invazi do severních oblastí Iráku v oblasti Mosulu a odůvodňují to poskytováním v uvozovkách odborné pomoci iráckým ozbrojeným silám v oblasti. Bagdád je o to však nežádal ani o tom nevěděl. Podle agentur dokonce vyzval turecké síly k okamžitému stažení. Dva americké armádní zdroje přiznaly, že o aktu věděly, popřely však, že by byl turecký vpád do Iráku součástí aktivit mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy, které už dávno v Iráku a v Sýrii jsou. Háček je v tom, že Turecko, ale ani samotné Spojené státy, oba členské státy Severoatlantické aliance, nemají podle mezinárodního práva v Iráku ani v Sýrii ani v dalších zemích co dělat. Chybí rezoluce OSN nebo souhlas od tamní vlády. Je zde tedy porušováno mezinárodní právo, ale nikoho to nezajímá. Proč?

A co tam ti Turci vlastně dělají? Proti komu bojují? Vzhledem k tomu, že v této oblasti severního Iráku žijí menšinoví Kurdové, kteří s pomocí mezinárodní koalice bojují proti Islámskému státu, ale zároveň mají kritické vztahy s Tureckem, které s Kurdy bojuje na svém území a potažmo v Sýrii a v Iráku, je odpověď více než zřejmá.

A teď konkrétní otázka. Jaký je náš postoj k této vojenské invazi Turků a jak se zachováme v případě, že Irák nebo někdo jiný začne proti turecké armádě bojovat, aby je vyhnal ze svého území? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra obrany o jeho odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, především je třeba uvést, že přítomnost tureckých vojáků na území Iráku není nic nového. Ti vojáci tam působí především na severu teritoria jako instruktoři kurdských pešmergů, čili situace zdaleka není tak jednoznačná ve svém přímočarém antagonismu, řekněme. Jak známo, tito kurdští bojovníci podléhají regionální kurdské vládě v Iráku. Jsou tedy součástí ozbrojených bezpečnostních sil v Iráku. V rámci boje s tzv. Islámským státem se iráčtí Kurdové, jak známo, mimořádně osvědčili, a jsou proto podporováni mezinárodním společenstvím.

Je třeba vidět ještě jednu stránku celé věci, a to že irácká vláda není v současnosti schopna zajistit prosazení své vůle na celém svém území. Pokud tedy ozbrojené skupiny, zejména tzv. Islámský stát, využívají irácké území pro útoky v jiných zemích a irácká vláda není schopna těmto aktivitám zabránit, lze očekávat, že postižené státy začnou přijímat opatření na svou obranu. Tím samozřejmě nechci jakkoliv vyzývat k narušování svrchovanosti a územní celistvosti jakéhokoliv státu. Naopak, Česká republika vždy byla a je striktním zastáncem dodržování mezinárodního práva a naší pozicí vždy bylo nalézt řešení u jednacího stolu. Věřím, že i v této turecko-irácké bilaterární záležitosti dojde k nalezení shody obou států.

Ještě bych rád zopakoval, že skutečně jde o záležitost bilaterární. To, co nás s věcí spojuje, je společné nasazení oboustranně přijatelného řešení a eliminace tzv. Islámského státu, který je společným nebezpečím pro nás pro všechny. Ale pokud jde o členství v NATO, ano, Česká republika sdílí toto členství s Tureckem. Stejně tak ale sdílí členství v řadě organizací s řadou dalších států a toto ji neopravňuje jakkoliv vstupovat do bilaterálních relací svých partnerů.

Ještě jednou bych chtěl zopakovat, že turecko-irácká diskuse o přítomnosti tureckých sil na iráckém území je bilaterární věcí těchto dvou zemí a jsme přesvědčeni, že bude vyřešena smírně a akceptovatelně pro obě strany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, mám doplňující, spíš komentář. To zdůrazňování "bilaterální" je strašně zajímavé, protože obdobně tomu bylo možná, řekněme, při obsazení Ruska Krymem (správně Krymu Ruskem). Tam je to Rusko versus Ukrajina. Tam jsme se uměli ozvat, a uměli jste to poměrně dokonale, jak je porušováno mezinárodní právo. Tady je mezinárodní právo porušováno. Chybí rezoluce OSN. Chybí souhlas svrchovaného státu. A já myslím, že Bagdád, nebo Irák je svrchovaný stát, má svoji vlastní vládu a má právo rozhodovat o svém území, tak jak chce. A to, jaké jsou tam v současné době poměry, je důsledkem politiky, kterou vedou Spojené státy, vede NATO a samozřejmě tím pádem i Česká republika, protože jsme součástí tohoto paktu.

Takže já se vás ptám, jak budeme prosazovat, konkrétně prosazovat, dodržování mezinárodního práva na suverenitu toho státu, Iráku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický My se, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, budeme snažit prosazovat dodržování mezinárodního práva silami, které jsou úměrné našemu mezinárodnímu vlivu.

Situace v celé oblasti, jak víme oba dva, je nesmírně složitá, těch vazeb, protivazeb, blízkostí a vzdáleností v těch vzájemných vztazích, je celá řada, těch sporných momentů je celá řada. Rusko, jak víme, vykonává své vzdušné údery na území Sýrie zvláště s ohledem na blízkost hranic Turecka a panují velké obavy, kdo je vlastně přesně cílem těch vzdušných úderů. Je to se souhlasem, řekněme, vlády Asada. Je otázka, do jaké míry Asad odpovídá dnes za celou Sýrii. Dalo by se o tom, myslím, úspěšně pochybovat. Čili ten mandát by se dal také rozporovat. My jsme poslední, kdo by nějakým způsobem přiživovali nějaké antagonismy mezi Turky a Kurdy. Kurdové jsou samozřejmě - a budou - letitý problém. Kdybych měl říct svůj osobní odhad, tak si myslím, že dříve nebo později stejně k nějakému samostatnému Kurdistánu dojde a vůbec to nebude jednoduché.

Na druhou stranu víte, že pešmergy podporujeme, protože se nám zdá, že je to přiměřený náš díl na boji proti ISIL. Na druhé straně Turecko hraje s mnoha důvodů nesmírně významnou a choulostivou úlohu při řešení celé migrační krize. Čili o to je to složitější. Je to přesně ta oblast a ten propletenec vztahů, který neumožňuje žádná jednoduchá radikální řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za tuto jeho doplňující odpověď. Přikročíme k 26. interpelaci. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci koncepce návrhu státního rozpočtu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, o určitých koncepčních otázkách návrhu státního rozpočtu jsme s vámi chtěla diskutovat v rámci včerejšího projednávání, ale otevřené diskusi jste se bohužel velmi obratně vyhnul. Je to škoda, protože některé otázky si odpověď zaslouží, především ta, zda a případně jakým způsobem návrh státního rozpočtu reaguje na výpadek evropských peněz v některých oblastech a nebo pro některé žadatele. Například pro obce jako potenciální žadatele je podoba Dohody o partnerství doslova strašidelná.

S ohledem na výše uvedené jsem doufala, že se vás bude možné zeptat alespoň na dnešních interpelacích. A jak vidím, doufala jsem marně. Prosím tedy alespoň o důkladnou písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak se jistě stane. Děkuji paní poslankyni Kovářové. Přikročíme k další, 27. interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci komplexního programu zlepšení vodního režimu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, jsme za polovinou vašeho volebního období. V programovém prohlášení vlády a v koaliční smlouvě jste se zavázali, že pro zvláště ohrožené oblasti - myšleno suchem - připravíte komplexní programy zlepšení vodního režimu. Chci se vás zeptat, kdy tedy tyto komplexní programy pro zvlášť postižené oblasti v České republice konečně představíte a proč ještě nejsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, jak veřejnost byla informována, letos 29. 7. na svém jednání vláda projednala materiál, který se připravoval více než tři čtvrtě roku, mezirezortní materiál o tom, jak řešit problematiku hospodaření s vodou v krajině a dopady sucha v České republice. Tento materiál vznikl, řekněme, vůbec poprvé po 25 letech. Nikdo nikdy předtím se touto problematikou komplexně nezabýval. Začali jsme ji připravovat dávno předtím, než jsme vůbec věděli, že bude rok 2015 tak extrémně suchým rokem, jakým byl. Z těch opatření, která z toho materiálu vyplývají, jsou to opatření, která se týkají některých konkrétních oblastí a týkají se také území celé České republiky. Ta opatření jsou v tomto materiálu popsaná. Doporučuji si jej přečíst, je k dispozici, rád vám jej případně osobně zašlu.

Ta opatření se týkají zhruba těchto oblastí:

Přímo se týkají hospodaření na půdě zemědělské a lesnické půdě, kde je ambice posilovat retenční kapacitu půdy, mít tady daleko větší tlak na zemědělce, aby dodržovali zásady správné zemědělské praxe, aby dodržovali protierozní opatření, aby pěstovali plodiny, které pomáhají eliminovat vlivy utužení půd, protože to největší množství vody, které můžeme zadržet, je právě v půdě, ať už lesní, nebo zemědělské.

Dále v tom materiálu jsou popsána další opatření, která se týkají komplexních pozemkových úprav, které mohou také pomoci vyřešit spoustu záležitostí v krajině, s tím, že Státní pozemkový úřad má zadání dělat komplexní pozemkové úpravy právě s prioritou na území, která jsou postihována suchem. A tak se začíná i Státní pozemkový úřad chovat.

Dále jsou tato opatření popsána i v režimu hospodaření s vodou jako takovou, ať již v domácnostech, nebo v průmyslovém odvětví, aby byla voda více recirkulovatelná, abychom využívali více tu technickou vodu, nebo řekněme tu šedou vodu, kterou máme k dispozici, která nesplňuje parametry pitné vody. Je to i voda, která je dešťová, abychom ji zadržovali. Tady spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí, které v této oblasti chystá konkrétní i motivační finanční nástroje.

Samozřejmě potom jdeme o ty úrovně výš, kde víme, že budeme muset dobudovat a někde i nově vybudovat závlahovou infrastrukturu. Zjišťujeme, tak jak je prognóza sucha, zvyšující se průměrné teploty, srážkových deficitů v průběhu vegetace, že nám vznikají nová území, kde budeme muset zabezpečit infrastrukturu pro zdroje vody na závlahy pro zemědělské subjekty.

Pak se samozřejmě dostáváme do těch nejvyšších a největších investičních opatření, a to je i dobudování některých středně velkých zásobáren vody, vodních děl. V tomto okamžiku jsou konkrétní čtyři lokality. Kromě Nových Heřminov, které se připravují dlouhodobě, tak od příštího roku chceme připravit další nové čtyři lokality právě na povodích a v oblastech, kde nemáme žádnou kapacitu, kterou bychom mohli nadlepšovat průtoky na vodních tocích.

Co je také konkrétní výstup z toho materiálu, který se začal už okamžitě naplňovat, aby protipovodňová opatření, která je možno využít nejenom jako čistě protipovodňová, ale jako kombinovaná, aby mohla zadržet i nějakou vodu, to znamená drobné poldry v krajině až i například po velké poldry, které se plánují, aby se zkusily záměry těchto staveb přehodnotit, aby se tam dala využít i kapacita k zadržení vody a nadlepšování průtoků na vodních tocích, kde tyto stavby budou realizovány.

Takže já jsem vám, s dovolením, popsal poměrně stručně, mohl bych o tom hovořit daleko déle, soubor komplexních opatření, která se dělají na území celé republiky, ale která se dělají a budou se realizovat prioritně pro některé určité lokality. Například v letošním roce schvalujeme pro příští rok dotační titul na budování právě malých vodních nádrží, rybníků, malých vesnických rybníků i v intravilánech obcí včetně jejich rekonstrukcí, odbahnění, zvětšení retenční kapacity. Tento dotační titul od roku 2016 dále připravujeme renotifikovat, abychom tuto podporu mohli také rozšířit.

Takže těch opatření je opravdu celá velká řada, ale rád ještě případně zodpovím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Pane ministře, vy jste neodpověděl na to, na co jsem se ptal. V koaliční smlouvě, já to znovu odcituji, jste se zavázali, že připravíte "pro zvláště ohrožené oblasti komplexní programy zlepšení vodního režimu". To znamená, že posoudíte celé území a navrhnete jednotlivá opatření ve spolupráci, aspoň tak jak já to čtu, s obcemi, možná že se mýlím, nebo s krajem, protože budete charakterizovat oblasti, které postiženy jsou a jsou výjimečné i z hlediska České republiky. To, co tady říkáte, to jsou plošná opatření na jednotlivé věci. Já samozřejmě znám i to, co jste připravili do vlády, a ten materiál říká, že budete ještě shromažďovat a připravovat opatření a budete se tím zabývat příští rok zase v květnu nebo v červnu nebo vláda. Na celý rok. To je takové opatření pro opatření. Budeme o tom hodně mluvit, aby si lidé mysleli, že hodně pro to děláme.

Ale já se vás ptám na to, kdy připravíte komplexní programy pro výjimečná území ohrožená suchem tak, aby se vodní režim upravil. A to není jenom že někde uděláte, vyčistíte jeden rybník a podobně. To já si myslím, že to právě potřebuje komplexní řešení ve spolupráci s obcemi, celými regiony tak, aby to území se pojalo komplexně. Já jsem tuto část programového prohlášení vlády přijal s nadšením, říkal jsem fajn, něco bude. (Upozornění na čas.) Je polovina volebního období pryč a pořád nic.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Tak musím říct, že mě překvapuje postup, který tady dneska kritizujete. Jednak se odkážu na to, že když vy jste byl vlastně ministrem zemědělství, tak jste v té věci neudělal prakticky vůbec nic. Nicméně my v této věci, jak jsem popsal, děláme poměrně hodně konkrétních věcí pro konkrétní lokality s tím, že dříve se mluvilo o tom, že jsou tady dvě oblasti jižní Moravy a řekněme středních Čech, oblasti Lounska, které jsou opakovaně postihovány suchem. Po letošním roce je otázka definice těch lokalit, které jsou postihovány suchem, velice problematická, protože suchem byla postižena celá Česká republika. Každý okres byl postižený suchem. Takže my se dostáváme do úplně jiné, nové situace. Nicméně je zpracován naprosto konkrétní materiál pro některé konkrétní lokality, generel vodního hospodaření v krajině, kdy od příštího roku v některých katastrech spouštíme právě ty úpravy, to je přímo se zemědělci budeme přes Státní pozemkový úřad realizovat, abychom udělali nápravná opatření, která povedou ke změnám osevních postupů, trvalých kultur, rozčlenění půdních bloků v návaznosti na komplexní pozemkové úpravy, vytvoření remízků, vytvoření mezí, vytvoření nových například malých drobných děl v krajině včetně například znovuobnovení nebo vybudování hospodářské infrastruktury.

Ty konkrétní věci jsou, je to ta velká strategie, která byla na vládě. Ta strategie se neodkazuje na něco, že zase za rok něco bude, ta strategie už dneska konkrétně jedná a v příštím roce se jenom odkazuje na to, že potřebujeme některé věci dopočítat. My nejsme schopni dneska přesně kvantifikovat, to nevypočítají naši experti za měsíc, za dva, za tři, dělají to dohromady s Mendelovou univerzitou, dopočítat potřeby vody, závlahy za 20 let. Pracujeme s modely, jak bude zvýšena průměrná teplota, jak budou rozloženy srážky v průběhu vegetačního roku. A to jsou věci, na které čekáme. Proto je tam ten odklad ještě pro některé věci na červen příštího roku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Osmadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který pana nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka bude interpelovat ve věci Ministerstva zdravotnictví a ČVUT Kladno při oceňování přístrojů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dne 3. září 2015 se v tisku objevila zpráva, že Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT Kladno poskytla bezplatně Ministerstvu zdravotnictví informační systém sledování nákupu zdravotnických přístrojů. Součástí je též databáze zdravotnických přístrojů, která obsahuje data nakupovaných zdravotnických přístrojů, zejména jejich parametry, pořizovací ceny, dodací podmínky a tak dále. Prof. Ing. Peter Kneppo, vedoucí katedry biomedicínské techniky, doplňuje: Informační systém jsme řešili od poloviny roku 2013 s ukončením k 31. 12. 2014 v rámci grantu Ministerstva zdravotnictví ČR NT14473 Informační systém sledování nákupu zdravotnických přístrojů. Od jeho zavedení si slibujeme zkvalitnění, zefektivnění procesů ve zdravotnictví, zejména v oblasti přístrojového vybavení.

Vážený pane ministře, kolik peněz zaplatilo Ministerstvo zdravotnictví fakultě za předmětný grant? Jaká data byla vložena do tohoto systému? Můžete uvést, za jaké období? Prošlo testem tohoto nového systému pořízení nového Leksellova gama nože do Nemocnice na Homolce, pořízení kybernetického nože do Fakultní nemocnice Ostrava, pořízení 3T magnetických rezonancí do Masarykovy univerzity a pořízení 3T magnetické rezonance do Národního ústavu duševního zdraví? A s jakým výsledkem? Domníváte se, že je správné, že informační systém sledování nákupu zdravotnických přístrojů, od jehož zavedení se slibuje zkvalitnění a zefektivnění procesů ve zdravotnictví zejména v oblasti přístrojového vybavení, garantuje osoba, která je ve dvou konkrétních případech podepsána pod znaleckým posudkem, který zhodnotilo Ministerstvo spravedlnosti jako nepřezkoumatelný a nereprodukovatelný? Co konkrétně bude výstupem informačního systému sledování nákupu zdravotnických přístrojů?

Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně. Dostáváme se k 29. interpelaci. Tady bude opět pan poslanec Petr Bendl interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci nákupu uniforem Lesům České republiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, podle mých informací Lesy České republiky nakupují bez výběrového řízení uniformy pro své zaměstnance, a to od osmi firem, podotýkám, které neprošly výběrovými řízeními, v celkové hodnotě zhruba 20 milionů korun. Chci se zeptat, zda o této situaci víte, zda ji budete řešit, protože podle mě se jedná minimálně o obcházení zákona o veřejných zakázkách, ne-li přímo o porušování některých paragrafů, a zda vám ta situace vadí a jaká případně přijmete opatření, aby se něco takového napříště už nedělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o jeho dnes poslední odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak já bych rád chtěl popsat podrobně situaci, která je dnes realizovaná u Lesů České republiky. Takže stejnokroje pro zaměstnance Lesů České republiky jsou pořizovány výhradně nákupem dle zákona 137 o zadávání veřejných zakázek. Lesnické pracovní oděvy byly rovněž v minulosti nakupovány podnikem centrálně, ale přes dlouholetou snahu nakoupit kvalitní oděvy se to bohužel nedařilo a bylo nakupováno zboží proměnlivé kvality, které bývalo předmětem kritiky zaměstnanců. Dost často se ve skladech Lesů České republiky hromadily zásoby oděvů, které nikdo nechtěl nosit, nikdo je nechtěl fasovat.

Lesy České republiky k problematice přistoupily tak, že přestaly tyto oděvy nakupovat a ponechávají na zaměstnancích, v jaké ceně a jaké kvality si pracovní oděvy nakoupí, a ty mu následně v případě, že splní předem dané podmínky, proplatí. Abychom měli kontrolu nad tím, že zaměstnanci skutečně nakupují pracovní oděvy v souladu s interním dress codem, mohou si tyto oděvy nakupovat jen prostřednictvím výstrojního skladu, který provozují Lesy České republiky.

Výstrojní sklad je v podstatě e-shop se zkušebnou umístěnou v Hradci Králové, kde mají prodejci umístěné vzorky oděvů k vyzkoušení. Do výstrojního skladu se může zapojit každý prodejce, který splní podmínky smlouvy zveřejněné na webu Lesů České republiky, které jsou nediskriminující, a průběžně se do skladu hlásí další dodavatelé. Nyní je zavedeno přes deset dodavatelů. Dodavatelé mají řadu povinností, mohou nabízet jen smlouvou definovanou škálu zboží, musí být označeno logem Lesů České republiky atd.

Zaměstnanci mohou ve výstrojním skladu nakoupit oděvy a obuv dle svého uvážení, vybírají si z nabídky dle ceny a kvality. V případě, že zaměstnanec splní podmínky definované vnitřním předpisem, jako je dodržení dress codu, dostatek bodů na osobním kontu a další, je mu předložený účet za lesnické pracovní oděvy podnikem proplácen do výše bodového zůstatku. Zdaleka ne všechny prodeje realizované ve výstrojním skladu jsou zaměstnancům propláceny. Kupujícími jsou zaměstnanci, svou poptávkou ovlivňují kvalitu a cenu. Prodejci ve výstrojním skladu si vzájemně konkurují, více dodavatelů nabízí stejné zboží.

Provoz tohoto skladu byl zahájen 1. 9. 2015. Z dosavadních zkušeností převládají jednoznačně pozitivní ohlasy jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany prodejců. Popsaný systém považujeme za příklad dobré praxe, který nahradil dosavadní, špatně fungující systém vystrojování zaměstnanců.

To je celý popis postupu zajišťování oblečení pro zaměstnanců Lesů České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Takže potvrzujete, že žádné výběrové řízení vypsáno nebylo, zaměstnanci si někde určí a vyberou si, co by chtěli, a Lesy České republiky jim to proplatí. Ve finále je to částka v řádech desítek milionů korun.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já bych chtěl uvést to, co jsem zcela jasně říkal na začátku, ale samozřejmě i potom. Je potřeba rozlišit. Stejnokroje jsou nakupovány podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Pracovní oděvy, pracovní oděvy a pracovní pomůcky si nakupují zaměstnanci sami, je to, předpokládám řešeno, kolektivní smlouvou. Tak jako mnoho jiných zaměstnavatelů přispívá svým zaměstnancům na jejich oblečení, na jejich pracovní pomůcky apod. a to je vyhodnocováno potom na základě jejich osobního konta, kde je prostě buď toto proplaceno, či nikoliv. Takže je potřeba, abyste uměl rozlišit stejnokroje a pracovní oděvy, pracovní pomůcky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Třicátou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci nedostatku zubních lékařů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, kontaktovala jsem VZP s dotazem, jak je plněna povinnost zajistit místní dostupnost služeb, která je stanovena v § 40 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. VZP mi odpověděla, že tato povinnost je plněna pro sto procent obyvatel České republiky. Já tento závěr považuji za příliš optimistický. Domnívám se, že jednou věcí je, zda se v dojezdové vzdálenosti nějaký zubní lékař nachází, a tam je asi vše v pořádku, druhou věcí je, jaká je naplněnost kapacit těchto zubních lékařů. Obávám se že značná. Z toho vyplývá, že nemalý počet obyvatel svého zubního lékaře v dojezdové vzdálenosti nemá, a to kvůli jejich plným kapacitám.

Vážený pane ministře, má Ministerstvo zdravotnictví přehled, kolika obyvatel se tato situace týká? A co s touto situací podnikáte? Souhlasíte s VZP, že § 40 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění je skutečně uspokojivě dodržován? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Odpovězeno jí bude písemně. Třicátou první interpelaci paní poslankyně Kovářová stahuje a poslední, 32. interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci UJAK.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, je to už podruhé, co mi utíkáte z této interpelace, přestože jste tady ještě před zhruba půl hodinou byla. Ale nevadí, doufám, že mi odpovíte písemně. (Během řeči posl. Bendla se ministryně školství vrátila do jednací síně.)

Musím se k záležitosti Univerzity Jana Amose Komenského znovu vrátit. Učitelé, kteří si doplňují - povinně, podotýkám - své vzdělání, nemohli na Univerzitě Jana Amose Komenského díky vašemu rozhodnutí a doporučení Akreditační komise řádně dostudovat. Dnes už tito lidé začínají dostávat ve svých zaměstnáních výpovědi, odcházejí studovat na Slovensko či hledají práci mimo resort Ministerstva školství.

Chci se vás zeptat, jak se toto shoduje se závazkem programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, kde máte napsáno - cituji: Ve spolupráci s pedagogickými fakultami se zasadíme o zlepšení přípravy učitelů na jejich profesi. Tolik jenom citace. Chci se vás zeptat, co uděláte pro udržení těchto učitelů v resortu školství tak, aby mohli dostudovat a býti platnými zaměstnanci jednotlivých škol, a zda hodláte v otevřeném zákoně nebo školském zákoně, který dnes projednává Poslanecká sněmovna, učinit opatření, aby se takovéto hlouposti - nemám pro to jiný výraz - už do budoucna neopakovaly, protože jste tímto poslali do nejistoty opravdu stovky lidí a stovky rodin.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím paní ministryni o její odpověď.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká skutečností, které tady představil pan poslanec Bendl, tak jenom samozřejmě zareaguji. Jenom bych chtěla připomenout, že situace nyní z hlediska platného práva je taková, že stanovisko Akreditační komise je pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy závazné. Z hlediska řízení v návaznosti na stanovisko Akreditační komise a pozice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tady jsme jako vláda učinili změnu a předložili do Poslanecké sněmovny, je obsažena v novele vysokoškolského zákona, která tady vlastně odstraňuje to, co pan poslanec Bendl shrnul do zkratky, že jsem to tedy byla já, kdo rozhodl "v neprospěch" studentů Univerzity Jana Amose Komenského.

Potom bych chtěla zmínit, že samozřejmě je zejména na odpovědnosti univerzity, aby neztratila akreditaci. Nicméně já jsem se od počátku, když jsem byla konfrontována s touto situací, snažila zajistit možnost dostudování studentů a studentek UJAK. Mohla jsem vycházet jenom z toho, co mně právní řád umožňuje. Nebudu opakovat to, co bylo opakovaně zveřejněno z hlediska množství míst zajištěných na našich vysokých školách a univerzitách, protože jejich hlavní problém byl v tom, že z hlediska přímé návaznosti se podařilo zajistit pouze 150 míst, kdežto situace z hlediska učitelských profesí se týkala 500 studentů a studentek. Následně Univerzita Jana Amose Komenského reagovala tím, že požádala Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o vyjádření se k možnosti dostudovat na slovenské vysoké škole Katolická univerzita v Ružomberku. My jsme obratem reagovali a zajistili jsme u slovenského Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy kladné stanovisko v tom smyslu, že se jedná o studijní program, který z hlediska našich kvalifikačních předpokladů je vyhovující, a jsme připraveni po ukončení studia na této univerzitě uznávat dosažené vzdělání. Podle našich informací se do Ružomberku přihlásilo 434 lidí. Z hlediska té možnosti, kterou jsme zajistili my na našich vysokých školách a univerzitách jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po dohodě se všemi pedagogickými fakultami, máme informace, že se tedy hlásí řádově desítky studentů. Ono to i odpovídá vlastně množství těch lidí, co preferovali dostudování na dané univerzitě v Ružomberku.

Co se týká toho, jak se to slučuje s prioritami vlády, tak my z hlediska právě profesního rozvoje učitelů máme připraven kariérní řád. Já ho předložím na počátku roku. Ten bude řešit profesní rozvoj a osobnostní růst učitelů.

Co se týká situace, která teď nastala, tak jenom chci říct a připomenout, že na doplnění kvalifikačních předpokladů bylo vyčleněno dohromady deset let. Kolegové a kolegyně, kteří jsou v tuto chvíli na Univerzitě Jana Amose Komenského, zahájili z hlediska výjimky, kterou zákon umožňuje, včas studium, s tím, že z hlediska jejich právní jistoty nyní v těch pracovněprávních vztazích jsme na to zareagovali tak, že jsme vydali stanovisko, že podle našeho soudu, pokud takto bylo jejich studium přerušeno z hlediska ztráty akreditace, tak pokud navážou v přiměřené době z hlediska materiálního, tak bude nadále jejich status pokládán za takový, že toto splnili. To znamená, splnili výjimku, zahájili v té předpokládané době.

Z hlediska případné kritiky studentů a studentek, že někteří z nich v tuto chvíli čelí hrozbě výpovědi, chci jenom říct, že komunikujeme s danými studenty a studentkami, prověřujeme situaci individuálně. A jenom chci obecně říct, že otázka jejich kvalifikovanosti nebo nekvalifikovanosti se nijak nezměnila postupem Akreditační komise, protože oni už i tak z hlediska výjimky byli pokládáni za učitele, kteří sice nemají kvalifikační předpoklady, ale mohou realizovat přímou vyučovací povinnost. Takže ani tady jsme do jejich statusu nezasáhli jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nicméně nám na nich záleží a tyto situace prověřujeme, ty konkrétní. Jsou to jednotky případů a řešíme je.

Co se týká obecně kvalifikačních předpokladů, a vy jste říkal školský zákon, teď nevím, jestli jste měl na mysli, tedy jak říkám, novela vysokoškolského zákona už řeší Akreditační komisi, bude tedy Národní akreditační úřad, který bude uvnitř Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a bude tam tedy rozhodování v instancích. Takže to je reflexe legislativní na tu situaci, která je kritizována z hlediska stávající platné právní úpravy a postavení Akreditační komise. A pokud máte na mysli novelu školského zákona a možnosti, jak bychom případně mohli reagovat na situaci z hlediska Univerzity Jana Amose Komenského, tak tam v tuto chvíli nic takového neplánuji.

Nicméně, nicméně, ale to nesouvisí nijak s Univerzitou Jana Amose Komenského (upozornění na čas,) jsem připravena k věcné debatě z hlediska celkového nastavení kvalifikačních předpokladů a výuky speciální pedagogiky na našich fakultách.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Poprosím pana poslance o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já už budu stručný. Myslím si, že kdyby vám na nich opravdu záleželo, tak jste je nechali aspoň dostudovat. A teď vás jenom můžu prosit nebo apelovat na vás, abyste těm, kteří dostávají výpovědi, byli nápomocni a případně se snažili o to, aby v resortu školství zůstali. Protože oni se pouze snažili naplnit zákonnou povinnost toho, aby splňovali podmínky pro další výchovu a vzdělávání pro svoji učitelskou práci. V tuhle chvíli ty podmínky nesplňují a někteří zaměstnavatelé přistupují k tomu, že jim z tohoto titulu dávají výpovědi. To je aspoň podle sdělení některých lidí, kteří se tím zabývají. Včera proběhlo jednání v Senátu, které taky nebylo příliš konkrétní. A že by těm lidem nějak pomohli, to tedy evidentně ne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji, pane poslanče. Samozřejmě, já se situací těchto studentů a studentek budu zabývat. Jenom z hlediska té možnosti dostudování, tak jenom mohu konstatovat, že se lišíme v názoru na věc, jestli jsem mohla, nebo nemohla jako ministryně školství rozhodnout v rozporu se stanoviskem Akreditační komise. Já se domnívám, že nemohla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a musím konstatovat, že už zvonilo. To byla poslední interpelace a přerušuji jednání Sněmovny do zítřejší deváté hodiny ranní. Přeji vám hezký večer.

 

(Schůze přerušena v 16.54 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.