Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 500/ - druhé čtení

Prosím pana ministra průmyslu a obchodu, aby tento návrh zákona uvedl. (V sále je velmi rušno.)

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh novely horního zákona byl Poslaneckou sněmovnou projednán v prvním čtení dne 16. září. Vzhledem k tomu, že návrh byl poté podrobně diskutován v šesti sněmovních výborech, dovolím si pouze stručně připomenout cíle novelizace horního zákona, kterými jsou zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů - (Ministr se odmlčel pro značný ruch v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím, nerušte pana ministra v jeho vystupování.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek - při správě úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů, zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad vydobytých nerostů a změna poměru rozdělení výnosů z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet.

Dále bych chtěl znovu připomenout skutečnost, že problematika hospodářských dopadů předkládaného zákona byla předmětem složitých jednání s představiteli zaměstnavatelů v sektoru těžebního průmyslu i příslušných odborových svazů a návrh zákona z výsledků těchto jednání vychází.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v závěru bych vás chtěl požádat o podporu tohoto zákona jak na tomto dnešním jednání, tak i v rámci následujícího legislativního procesu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí, veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávnímu výboru, výboru pro sociální politiku a rozpočtovému výboru. Usnesení výborů vám byla doručena jako tisky 500/1 až 9.

Prosím pana zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Milana Urbana, aby nás informoval o projednání návrhu v tomto výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hospodářský výbor projednal tento návrh a po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, zpravodajské zprávě poslance Milana Urbana a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk 500 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, tak jak jsou uvedeny v tomto sněmovním tisku 500; za druhé zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona - což se stalo; pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny přednesl zprávu o výsledcích, a dále pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

Tolik usnesení hospodářského výboru. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. A nyní prosím postupně, pokud je to tak možné, zpravodaje jednotlivých výborů. Poprosím pana poslance Václava Zemka, připraví se pan poslanec Sedláček.

 

Poslanec Václav Zemek: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro životní prostředí, kdy na 27. schůzi dne 4. listopadu byl tento sněmovní tisk projednáván.

Po odůvodnění náměstka ministra průmyslu a obchodu inženýra Jiřího Havlíčka, zpravodajské zprávě poslance inženýra Václava Zemka a po rozpravě výbor pro životní prostředí za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh schválila; za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi životního prostředí. To jsem tímto učinil. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Sedláčka a po něm pan poslanec Schwarz.

 

Poslanec Jan Sedláček: Dobrý den. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 32. schůzi po odůvodnění návrhu panem inženýrem Jiřím Havlíčkem, náměstkem ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě poslance Jana Sedláčka a rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 500 projednat a schválit v předloženém znění, zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Pan poslanec Schwarz. Po něm paní poslankyně Aulická Jírovcová.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den. Mám tu čest po delší době pana předsedu přímo pozdravit za stolkem.

Ústavněprávní výbor rovněž projednal sněmovní tisk 500, horní zákon, doporučil jeden pozměňovací návrh a doporučuje Poslanecké sněmovně schválit předložený zákon s pozměňovacím návrhem. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, paní poslankyni Aulickou Jírovcovou. Po ní vystoupí pan poslanec Laudát.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi, abych vám přednesla usnesení sociálního výboru, které najdete v systému pod sněmovním tiskem 500/6.

159. usnesení výboru pro sociální politiku z 33. schůze dne 12. listopadu. Po úvodním slově náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, zpravodajské zprávě poslankyně Hany Aulické Jírovcové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 44/1988, o ochraně využití nerostného bohatství, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Laudáta. (Není přítomen.) Tak požádám pana předsedu rozpočtového výboru, zda by zastoupil nepřítomného zpravodaje.

 

Poslanec Václav Votava: Dobré dopoledne, dámy a pánové, pane předsedo. Já bych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 29. schůze ze dne 14. října 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 500, druhé čtení.

Po úvodním slově náměstka ministra průmyslu a obchodu Mořického, zpravodajské zprávě poslance Laudáta a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu přerušuje projednávání tohoto bodu do 11. listopadu 2015 a stanoví lhůtu pro podávání písemných pozměňovacích návrhů do 30. října 2015 do 12 hodin.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji za stanovisko rozpočtového výboru. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím čtyři přihlášky. První je pan poslanec Kučera, po něm se připraví paní poslankyně Havlová.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za slovo. Mě skutečně mrzí, že vládu České republiky nezajímá tematika horního zákona, jak vidíte na vládních lavicích za mnou. Přitom to je jeden, řekl bych, z velmi důležitých zákonů.

Dámy a pánové, já jsem k hornímu zákonu podal čtyři pozměňovací návrhy, se kterými bych vás rád seznámil. Jedná se o dva základní okruhy, takže si dovolím vás seznámit s nimi ve dvou částech, aby se navzájem nesměšovaly.

Tím prvním okruhem jsou pozměňovací návrhy, které se týkají zákazu rizikového způsobu těžby, a to břidlicového plynu a podzemního zplyňování uhlí. Já si uvědomuji, že podobné pozměňovací návrhy už vložili i kolegové paralelně, nicméně já jsem po prostudování a po konzultaci s právníky nabyl dojmu, že ty pozměňovací návrhy nejsou úplně kvalitně technicky zpracovány a že by to mohlo být důvodem k tomu, aby nebyly hlasovány, takže jsem vložil onen pozměňovací návrh do systému také. Jedná se víceméně o návrh novely, kterou klub TOP 09 už jednou vložil a chtěl projednat v květnu 2014, to znamená, že tato novela zákona, aniž by byla projednána Poslaneckou sněmovnou, aby vůbec bylo zahájeno první čtení, tak tady leží více než rok a půl, než Sněmovna na vůbec nějakým způsobem reagovala, aby zahájila první čtení. To mi připadá nesprávné. Řešíme věci, které ne vždy jsou podstatné. Myslím si, že zákaz těchto nebezpečných technologií, které ohrožují naše občany, naši spodní vodu, podzemní vodu, si také zaslouží důkladnou diskusi právě v Poslanecké sněmovně.

Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s obsahem těchto pozměňovacích návrhů. Ta novela jasně a velmi jednoduše zakáže technologie, které nebude možné používat při těžbě takzvaného břidlicového plynu - to je jeden pozměňovací návrh. Druhý pozměňovací návrh zakáže technologie, které nebude možné používat při podzemním zplyňování uhlí. Pozměňovací návrhy nechtějí zabránit dalšímu zkoumání geologického podloží. Jejich cílem je vzhledem k hrozícím rizikům dopadů na životní prostředí pouze zakázat technologie, při jejichž použití se nedá jednoznačně vyloučit například a zejména kontaminace podzemních vod.

Chtěl bych říci, že stát v současné době nemá žádný jednoznačný nástroj, jak by tyto technologie mohl z procesu průzkumu nebo těžby vyloučit. Vzhledem k chybám, ke kterým v minulosti docházelo, proto mají lidé z dotčených oblastí oprávněné obavy z možných ekologických škod a havárií. Chtěl bych říci, že těmito novelami klub TOP 09 chce obyvatelům možných průzkumných a těžebních oblastí dát nezpochybnitelnou jistotu, že nebezpečné technologie budou jednoznačně zakázány. Chtěl bych říci, že obavy občanů jsou pochopitelné. Otázku používání rizikových technologií totiž nyní zákon ošetřuje jen zákazem používání takzvaného kyanidového loužení při úpravě vytěžené rudy. TOP 09 chce proto jasné definování a rozšíření seznamu technologií, které pro průzkum a těžbu zásob břidlicového plynu nelze použít.

Jedná se tedy o pozměňovací návrhy, které zakážou těžbu břidlicového plynu pomocí hydraulického frakování, a pozměňovací návrh, který zakáže podzemní zplyňování uhlí. Chtěl bych říci, že bez přijetí těchto pozměňovacích návrhů hrozí reálné riziko případných sporů mezi státem, těžaři, vlastníky pozemků nebo obecními samosprávami. A samozřejmě, což je nejzávažnější, je riziko trvalého a zásadního poškození životního prostředí.

Chtěl bych říci, že v současné době dochází ve světě i u nás k aktivnímu hledání a těžbě takzvaného břidlicového plynu, či hořlavého plynu vznikajícího při podzemním spalování uhlí. Žádosti o průzkum ložisek těchto vyhrazených nerostných surovin, které stát obdržel v předchozích letech, způsobily velkou právní nejistotu občanů, kteří v daném území žijí. Rovněž odhalily nepřipravenost našeho právního řádu na možnosti jednoznačného a striktního rozhodnutí ve smyslu vyloučení těchto v našem geologickém podloží velmi problematických technologií.

Tato novela si neklade za smysl zabránit dalšímu zkoumání geologického podloží, jehož znalost je již dnes na velmi podrobné úrovni, která je ve světě ojedinělá. Cílem je pouze vyloučit použití technologií, které nezaručují jistotu vyloučení kontaminace podzemních vod či neřízené procesy spalování. V současné době nemá státní správa v rukou jednoznačný nástroj pro vyloučení těchto technologií a občané s právem obávají chyb, které již nastaly v souvislosti s rozhodovacím procesem v rámci správních rozhodnutí.

Já bych ještě řekl pár slov k oné technologii frakování, protože samozřejmě dotazy na to se tady množí, nebo ta nejistota tady je. Chtěl bych říci, že se objevují námitky, že ta těžba tady u nás nikdy nebude. Já bych chtěl říci, že skutečnost, že těžba v České republice nemůže být, nebo se nezdá být ekonomicky perspektivní, ještě neznamená, že by nebyl zájem o povolení a případné zahájení průzkumu. Jedná se o surovinu, kde samotné průzkumné práce se příliš neliší od operací těžebních, zejména co do nepříznivého vlivu na krajinu a životní prostředí. Výrazné ohrožení životního prostředí, zejména povrchových a podzemních vod, seismické stability, znečištění ovzduší, ohrožení biodiverzity a zejména porušení krajiny a krajinného rázu může být způsobeno již průzkumnými pracemi spojenými s velmi hlubokými vrty, to je několik kilometrů, spotřebou vody, produkcí odpadu a dopravní zátěží. Uvádí se tady často úspěch produkce břidlicového plynu ve Spojených státech amerických. To se týká krajin minimálně obydlených, zcela nesrovnatelných svým charakterem s hustě zalidněnou Českou republikou. Navíc se teprve v poslední době ukazuje, že rychlý komerční úspěch těžby břidlicového plynu předběhl potřebu environmentální regulace, která teprve v poslední době začíná být dostatečně účinná, přičemž se ukazuje, že v mnoha směrech bude nutno ji zpřísnit, protože negativní důsledky jsou vážnější, než se původně jevilo.

Chtěl bych říci, že v navrhované právní úpravě je jasně vyjádřeno, že zákaz uvedené technologie hydraulického štěpení hornin je vázán na průzkum a dobývání nekonvenčního zemního plynu. Nejde tedy o obecný zákaz této technologie.

Dalším momentem, který bych chtěl zdůraznit, je, že vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala neumožnit průzkum a těžbu břidlicových plynů. Nevidím tedy důvod, proč by tento závazek nemohl být rovněž obsahem zákonné předlohy. Je samozřejmou skutečností, že každý zákon lze novelizovat či jinak změnit, avšak nepochybně má taková úprava větší význam a odráží dlouhodobější hledisko, než je programové prohlášení. Navrhovaná právní úprava plně reflektuje oprávněné a jednomyslně vyjádřené požadavky široké veřejnosti ve všech územích, kde tyto otázky přicházejí do úvahy. Sliby zabezpečení při možnosti průzkumu a těžby byly a jsou obsahem volebních kampaní velké části kandidátů do nejrůznějších politických funkcí bez ohledu na jejich politickou orientaci. Veřejnost však zůstává zneklidněna nedostatkem jasně vyjádřeného a zákonem stvrzeného stanoviska vedení této země.

Chtěl bych ještě podotknout, že velká diskuse běží o termínu břidlicový plyn, respektive o nekonvenční zemní plyn. Chtěl bych říct, že se jedná o poměrně nový, mezinárodně uznávaný termín. Jde o běžně používaný odborný termín. Skutečnost, že jej nezná náš právní řád, je dána tím, že jde o záležitost poměrně novou, dosud českými právními normami nereflektovanou. Vývoj však dále pokračuje.

Já bych tady jenom ve stručnosti zmínil ony pozměňovací návrhy, které jsou opravdu velmi jednoduché. To znamená pozměňovací návrh, který zakazuje průzkum a dobývání nekonvenčního zemního plynu, zní: Při průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu je zakázáno používání technologie podzemního zplyňování uhlí. A druhý zní: Při průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu, například břidlicového plynu, je zakázáno používání technologie hydraulického štěpení hornin.

Tolik ode mě na téma těžby břidlicového plynu a zplyňování uhlí. Jak jsem říkal, tato novela zákona, tento návrh novely tady leží již rok a půl. Nebyl zařazen na jednání Sněmovny, proto jsem využil možnosti, že byl otevřen horní zákon, a tuto novelu ve formě dvou jednoduchých pozměňovacích návrhů jsem do systému vložil. Spíš bych uvítal, kdybychom o ní jednali řádně, to znamená o této novele jako samostatné. Bohužel z rozhodnutí vládní koalice nebylo umožněno tuto novelu řádně projednat na plénu Poslanecké sněmovny, proto to řeším teď formou poslaneckých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Vozky, ale prosím ho o shovívavost, a všechny ostatní vás prosím o shovívavost. Když jsem vybavoval pana předsedu rozpočtového výboru příslušným usnesením, tak jsem si neuvědomil, že usnesení jsou dvě, a dal jsem mu to první. Takže ho poprosím, aby přečetl teď to správné. A potom bude prostor pro faktickou poznámku.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Také já jsem si neuvědomil, že je zde ještě jedno usnesení. A když už jsem do toho začal takříkajíc česky fušovat, tak bych to napravil a seznámil bych vás opravdu s posledním usnesením rozpočtového výboru, a to z jeho 31. schůze, kde doporučuje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovně, aby tento tisk 500 schválila bez připomínek, ale zároveň doporučuje gesčnímu výboru, hospodářskému výboru, aby se zabýval problémem platnosti a účinnosti zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to je to správné usnesení. A nyní má prostor pan poslanec Vozka pro faktickou poznámku.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane předsedo. Vážený člene vlády, vážené kolegyně a kolegové. Pan kolega Kučera nás tady seznámil s důvody předložení svého pozměňovacího návrhu k hornímu zákonu, který je odůvodněn tím, že sněmovní tisk 220, na který se nepřímo odkazuje, nebyl dosud projednán.

Kdo z vás se zabýval touto problematikou, tak si všiml, že k tomuto tisku 220, to znamená k problematice štěpení a k problematice podzemního zplyňování, podrobné stanovisko vydala vláda České republiky, která se touto problematikou podrobně zabývala. Je možné, abychom tady v současné době vedli odbornou polemiku na téma horní zákon a jeho případná dokonalost či nedokonalost, zákon o geologických službách a další věci. V současné době je tato legislativa dostatečně silná na to, aby nepřipustila technologie, které jsou nepříznivé nebo nepřípustné k životnímu prostředí. Jak tedy účastí odborné veřejnosti, to znamená garantů Státní báňské správy, to znamená místně příslušných úřadů, tedy báňských úřadů a Českého báňského úřadu, tak i odborné veřejnosti, tak i záležitostí, které má na starosti Ministerstvo životního prostředí. Ty by nepřipustily v rámci připomínkových jednání jakékoli zásahy do struktury horninového prostředí, které jsou v rozporu s životním prostředím a jeho ochranou. (Upozornění na čas.) Z tohoto důvodu se domnívám, že by měla Sněmovna tyto části zamítnout. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě před vámi, pane kolego, byl přihlášen s faktickou pan poslanec Hájek, a hned pak dostanete slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobré poledne. Kolegyně, kolegové, pane předsedající, pane ministře, já bych velmi krátce zareagoval na vystoupení pana poslance Kučery, který vás seznámil s jeho pozměňovacím návrhem, který by se měl týkat řešení problematiky hydraulického štěpení nebo těžby břidličného plynu a podzemního zplyňování. Já bych v té souvislosti uvedl ten příměr, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Já tady mám před sebou načtený ten pozměňovací návrh kolegy Kučery, který hovoří o tom, že při průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu, například břidlicového plynu, je zakázáno používání technologie hydraulického štěpení.

Metoda hydraulického štěpení obecně je vlastně vhánění kapaliny pod velkým tlakem, které rozštěpí tu horninu, a dá se do ní písek, který ty pukliny, které vzniknou tím hydraulickým štěpením, udrží v té otevřené poloze. A samozřejmě někdy - někdy - se do nich může přidat aditivum, změkčovadla, která umožňují snížit viskozitu, jinak řečeno česky tření. A teď je o tom, že v tom návrhu - co to je nekonvenční zemní plyn? Nevíme. Dneska ta technologie se používá při těžbě na jižní Moravě a nelze vyloučit, že do budoucna můžeme tato ložiska dotěžovat a získávat plyn právě použitím pouze vody a písku. Takže my bychom obecným zákazem této metody způsobili to, že bychom nemohli třeba na té jižní Moravě získávat přirozený plyn touto netradiční formou.

Tolik na upozornění. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A nyní má prostor pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já víceméně krátce zareaguji na slova svého předřečníka pana poslance Vozky - kterého tady nevidím. To je přesně ten důvod - a víceméně trošku i ke kolegovi Hájkovi -, proč tato novela měla být řádně projednána na plénu Poslanecké sněmovny. Ty diskuse, argumenty jsou odborné, já je vnímám, a mohli jsme se o tom pobavit, nakonec to mohlo být zamítnuto, to bych naprosto respektoval. Ale prostě vláda dala negativní stanovisko, což ještě neznamená, že to nemůže být projednáno Poslaneckou sněmovnou. A to je pro pana kolegu Vozku prostřednictvím pana předsedajícího: Řekněme si, jakou roli má vláda a jakou roli má Sněmovna. To, že Sněmovna (vláda) dá k něčemu negativní stanovisko, ještě neznamená, že to Sněmovna nemůže projednat.

Chci tady znovu zdůraznit - a tady se to neustále plete -, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, nikoliv naopak. Nepleťme si prosím roli vlády a Poslanecké sněmovny. To je tady neustále zaměňováno. Mně to někdy připadá, že někteří poslanci, zejména ti, kteří říkají, že nejsou politici, tak si myslí, že Poslanecká sněmovna je tady od toho, aby dělala vládě jakýsi servis. Tak to proboha není! Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Proto Poslanecká sněmovna má právo si projednat jakýkoliv návrh, jakoukoliv novelu, kterou uzná za vhodnou. A vláda jí do toho nemá co mluvit!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě pan poslanec Vozka s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem použil tento argument, že vláda již o tom jednala a doporučila postup jenom proto, že toto doporučení vlády obsahuje řadu odborných argumentů, které jsou relevantní v této záležitosti. Takže není to o tom, že je někdo nadřízen nebo podřízen. Doporučuji tuto debatu nevést a vést ji v okamžiku hlasování, kde se k tomu vyjádříme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Další faktická poznámka, resp. dvě. Nejdřív paní poslankyně Aulická Jírovcová a potom znovu pan poslanec Kučera.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi, abych se taky vyjádřila k pozměňujícímu návrhu pana poslance Kučery. Musím říci, že ač ve větší části nesouhlasím s usnesením vlády, tak v této záležitosti tedy podpořím i kolegu Vozku. Myslím si, že opravdu je to na odbornou diskusi. Musím říci, že i avizovalo Ministerstvo průmyslu, že se k této záležitosti, nebo k novele horního zákona, kde se budou projednávat i ty odborné věci, kterých si myslím, že je tam hodně, že se budeme vracet. Opravdu si myslím, že to není na tématu dne. A opravdu musím říci, že co se týče hydraulického štěpení, tak vyjádřil nesouhlas i Český báňský úřad. A měli bychom prvotně hájit princip horního zákona. To znamená, že má být protěžební. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě dvě minuty pro pana poslance Kučeru.

 

Poslanec Michal Kučera: Respektuji to, že zazněla celá řada odborných argumentů. Tyto odborné argumenty neměly zaznívat v technických poznámkách a měly by zaznívat na výborech, kde diskuse mohla být naprosto věcná a odborná. My tady říkáme, jakým způsobem do toho vstupuje či nevstupuje vláda. Jak to zajímá vládu, vidíte za mnou. Není tady žádný ministr kromě ministra průmyslu! Ani jeden ministr! Tak tak to zajímá vládu.

Proto bych chtěl říct, že ta novela - já ji samozřejmě nestahuji. Pokud neprojdou tyto pozměňovací návrhy, bude tady stále ve Sněmovně. A věřím, že minimálně tato diskuse formou faktických poznámek trochu napomůže tomu, aby se skutečně tato novela dostala na řádné projednání Poslanecké sněmovny a mohla být odborně a věcně vyargumentována. Protože toto není žádný politický souboj. Toto je skutečně věc dvou pohledů, dvou odborných pohledů, které můžou být naprosto věcně a srozumitelně vydiskutovány. A jak říkám, může být klidně zamítnut. Já se samozřejmě s tím smířím. Jak říkám, je to ve věcné rovině, nikoliv v politické pravolevé či jakékoliv jiné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já prosím toho, kdo vlevo si pouští nahlas nějakou hudbu nebo video, aby to vypnul! Je to slyšet až sem! Děkuji.

Z jednání schůze se omlouvá pan poslanec Gabal, a to od 12.30 hodin, tedy další omluva. A pokud nejsou další faktické poznámky, tak dám slovo paní poslankyni Havlové. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, ráda bych poukázala na dva problémy týkající se vypořádávání důlních škod, jejichž nápravu řeší podané moje pozměňovací návrhy. První je předčasné vypořádávání důlních škod. Účelem navrhované změny je zamezit předčasnému vypořádávání škod v předstihu podle § 37 v době, kdy je znám jen záměr těžební společnosti, není ukončen proces EIA a není známo stanovisko obce či města, na jehož území má být předmětný těžební záměr realizován. To znamená, započít s vypořádáváním důlních škod v předstihu v době, kdy už bude známo území, kde opravdu dojde k důlním škodám, které bude nutno vypořádat v předstihu. Tímto se zabrání tomu, že nebudou vypořádány důlní škody v předstihu na území, kde k těžbě vůbec nedojde. (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím levou stranu sálu, aby se ztišila! Popřípadě přenesla diskusi do předsálí. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Havlová: Problém je také vypořádávání důlních škod ve zbytečně velkém předstihu před budoucí těžbou nerostů. Nelze souhlasit s tím, že po vypořádání důlních škod v předstihu někdy v budoucnu k těžbě dojde, třeba za 10, 20 či 50 let. Těžební společnost si má počátek vypořádávání důlních škod v předstihu sama určit tak, aby splnila stanovený termín těžby pěti let.

Druhým problémem je, že horní zákon řeší pouze problematiku střetu zájmů u objektů ohrožených, ale nijak neupravuje oblast pro řešení střetu zájmů u objektů dotčených. Absence zákonného řešení střetu zájmů u objektů dotčených může poškozovat orgány, fyzické a právnické osoby, jimž ochrana těchto dotčených objektů a zájmu přísluší.

Dalším opatřením je, že za důlní škody by se měla považovat i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejích zdrojů, zhoršení její jakosti a škoda způsobená indukovanou seismicitou.

K těmto svým pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Jiřího Dolejše. Připraví se pan poslanec Zahradník. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, možná si vzpomenete, že v září, když jsme tady měli první čtení tohoto návrhu, tak jsem se tady od řečniště dopustil určité úvahy, pokud jde o kvantifikaci některých čísel, tedy mám na mysli konkrétně inkaso úhrad z těžby. My jsme tuto debatu samozřejmě přenesli i na půdu rozpočtového výboru, kam také patří. A protože reprezentant státní správy nebyl schopen okamžitě reagovat, tak jsme se obrátili dopisem na správce eráru, tedy na pana ministra financí, aby se k té tematice vyjádřil. Protože ono nejde jenom o to, že konkrétní těžební firmy musejí nějakým způsobem plánovat tuto nákladovou položku, ale jde i o vybírání těch úhrad a jejich začlenění do veřejných financí. A to, s čím se chci s vámi podělit, resp. se pozeptat, je, že jsme poměrně operativně - musím pana ministra financí pochválit, zareagoval hned druhý den - dostali od něj odpověď, která, zjednodušeně řečeno, abych to necitoval celé, podtrhuje, že ve státním rozpočtu, který jsme včera schválili, mimochodem, je toto účtováno postaru. Stejným způsobem je tato částka zakalkulovaná i do střednědobého výhledu na roky 2017 a 2018. Ale pozor, pak se tady pan ministr dopouští konstatace, že sazby úhrad, které zásadně nelze měnit v průběhu úhradového období v neprospěch poplatníka. A on z toho vyvozuje závěr, že by mohla být taková změna ve prospěch poplatníka napadena a shledána protiústavní a v konečném důsledku by mohla vést až k tomu, že by za toto úhradové období nebylo možné tu částku vybírat. Což je konstatace ministra financí.

A končí jednou věcí, na kterou se chci zeptat, protože ten dopis byl dán k dispozici i panu ministru průmyslu a obchodu. Říká, že z uvedeného důvodu by bylo žádoucí posunout účinnost novely horního zákona na leden 2017. To je prostě názor ministra financí a já myslím, že bychom se s tímto problémem nějakým způsobem měli vypořádat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším vystupujícím bude pan poslanec Zahradník, připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se k tomuto návrhu chtěl také vyjádřit. Sleduji jej od samého počátku a byl jsem i připraven předkládat nějaké pozměňovací návrhy, ale vzhledem k tomu, že jsem informován, že je zde určitá dohoda, jednak že poplatky za vytěžené nerosty budou zvýšeny na dvojnásobek, za druhé, že toto zvýšení bude fixováno po dobu pěti let, a konečně za třetí, a tady bych se chtěl připojit k panu kolegovi Dolejšovi, vzhledem k tomu, že se vlastně jedná v podstatě o jakési daňové zpoplatnění těžařů, tak by bylo dobře, aby platnost toho zákona byla k 1. lednu 2017. Tady se k tomu samozřejmě připojuji.

Zdůvodním, proč mám tento názor a proč se tak bedlivě zabývám tímto zákonem. Jednak si myslím, že těžební průmysl je významným zaměstnavatelem v různých regionech. A za druhé, asi možná mnozí víte, že v těchto dnech v Paříži probíhá klimatická konference, která by měla zítra skončit a přijmout zásadní stanovisko. Měla by tam být dosažena zásadní dohoda. Jsou tam zúčastněni lídři údajně 150 zemí z celého světa a ten protokol, ta dohoda, kterou tam momentálně horečně projednávají snažíce se najít kompromis, by měla snad vyústit v to, že by měly být zavedeny limity pro emise skleníkových plynů tak, aby klesly o 50 % do roku 2050 a o 100 % do roku 2100. Jen ta časová představa je, dá se říci, děsivá. Neboli je zde možná snaha o to, abychom v budoucnu směřovali k tomu, že nebudeme vyrábět energii spalováním čehokoliv, co vydává do vzduchu zplodiny obsahující CO2, a že náš energetický průmysl, ale i průmysl těžební by mohly být v budoucích letech, pokud budeme takoví blázni, že přistoupíme k té mnohagenerační dohodě, v důsledku toho limitovány. Proto si myslím, že je potřeba dát našim těžařům určitou jistou a naší republice určitou šanci, aby suroviny, které máme a které nejsou u nás zanedbatelné, mohla prostě v klidu těžit a vytěžit.

A konečně za třetí. Chtěl bych také vyjádřit svůj názor na pozměňovací návrhy, které předložil pan kolega Kučera. Já si po pravdě myslím to, že nerostné suroviny, ať už je to zlato, hnědé uhlí, břidlicový plyn, které jsou v zemi, jsou vždycky potenciálním předmětem budoucí těžby, a že řešit nevoli, která aktuálně v daném čase existuje, k tomu, aby byly vytěženy, formou zákazů, navíc zákazů, které jsou obsaženy v zákoně, není dobrá cesta ani vůči těžebnímu sektoru, ale ani vůči občanům, kterých se to týká. Protože ona může přijít doba, kdy ty nerosty budou potřebné, a pak ta naděje, kterou jsme jim dali příslušnými zákazy, najednou bude zmařená. Trochu mě překvapuje, že TOP 09, konzervativní, alespoň vnímaná jako konzervativní strana, přistupuje k tomu, že dává návrh zákazu, navíc zákazu, který je vtělen do zákona. To si myslím, že to tady v této Sněmovně spíš přísluší v tuto chvíli velmi častým návrhům předkládaným vládní koalicí, která se snaží redukovat, zakazovat skoro všechno.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já si dovolím krátce zareagovat na svého předřečníka pana poslance Zahradníka, který vyslovil jakési podivení nad chováním konzervativní strany. Pane poslanče Zahradníku prostřednictvím pana předsedajícího, ochrana životního prostředí je základní konzervativní hodnotou a my se k ochraně životního prostředí tímto jako konzervativní strana hlásíme. To, jaké zanecháme životní prostředí našim dětem, je, opakuji, silnou konzervativní hodnotou, nikoli levicovou, pravicovou ani žádnou jinou. Je konzervativní a my jako konzervativní strana si chceme za svým stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zahradník, po něm se připraví pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já samozřejmě panu kolegovi Kučerovi neberu, že se cítí být členem konzervativní strany, a vnímám ochranu životního prostředí jako významnou hodnotu konzervativní, nakonec společně jako členové výboru pro životní prostředí se o to snažíme. Ale po pravdě, já zpochybňuji jenom tu formu. Vtělit zákaz do zákona mi prostě připadá spíš patřičné těmto našim spíš levicovým, populistickým stranám, které nám tyto zákony předkládají. Vždyť existuje celá řada možností, jak se bránit v daném čase daným postupům. Je zde obrovský nástroj, nástroj spočívající v zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí. Dneska je možné cokoliv zastavit, čemukoliv zabránit tím, že se na to schválí provádění EIA, posouzení vlivu na životní prostředí, a není třeba k tomu zákon.

To jen k vysvětlení a k potvrzení toho, že i já se cítím být v tomto směru konzervativním člověkem a ochrana životního prostředí je pro mě cennou konzervativní hodnotou. Jen se tu vyjadřuji k té formě, jakou se snažíme ji prosazovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí pan poslanec Adamec, po něm pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych možná zareagoval na kolegu Zahradníka. Já bych byl opatrný v hodnocení, jestli je nějaká strana konzervativní, a kór ta, co sedí nalevo od nás. Fakt bych byl na to opatrný, protože ono někdy jsme konzervativní, teď to mám na mysli obecně, jenom když se nám to hodí. Ale o tom jsem hovořit nechtěl.

Já si také myslím, že zákaz břidličných plynů by konkrétně v zákoně být neměl. A neříkám to proto, že nechci chránit životní prostředí. Z této technologie mám také určité obavy v současné podobě, tak jak je praktikována. Mohu říct z vlastní praxe, že u nás v Podkrkonoší byl tlak na průzkum těžby břidličných plynů a vcelku, dá se říci jednoduše, se nám podařilo tento tlak odvrátit a nedovolit ani ten průzkum, protože jsme se obávali samozřejmě vlivu na životní prostředí. Na druhou stranu si myslím, že není vůbec strategické dávat teď zákaz těžby břidličných plynů do návrhu zákona, protože nikdy nevíme, kdy náhodou ten břidličný plyn budeme potřebovat, a také nevíme, jak se budou vyvíjet technologie do budoucna. Já si myslím, že je to myšlenka, která by se zavrhovat neměla, podívejme se do Ameriky, a rozhodně by neměla být v návrhu tohoto zákona.

Děkuji za pozornost a kolegům z topky - snad jsem je neurazil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Já nechci tuto debatu už příliš rozšiřovat, takže doufám, že naposledy, pokud mě kolegové z ODS nezvednou.

Za prvé k panu předřečníku, panu poslanci Adamcovi. My nezakazujeme těžbu břidlicových plynů, my zakazujeme jednu z metod, o které říkáme, že je nebezpečná pro životní prostředí, pro podzemní vody a pro kvalitu života lidí, kteří v té oblasti žijí. To znamená, zakazujeme jednu z metod. A že to děláme formou zákona - tak další konzervativní hodnotou je respekt k zákonům. To určitě nemusím pány kolegy z ODS o tom moc poučovat, já věřím, že tuto konzervativní hodnotu s námi sdílejí. Takže to je respekt k zákonům, který TOP jako konzervativní strana má.

Pokud bych šel jinou cestou, tou levicově populistickou, tak bych se měl někde v tom případě přivázat k tomu hlubinnému vrtu řetězem, dát nad sebe plakát Stop břidličným plynům. Tam vidím tu levicově populistickou či aktivistickou metodu. Já jsem šel cestou konzervativní, tzn. návrhem zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Laudát. Připraví se pan poslanec Klučka, po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Jenom dvouminutové edukační okénko. Jednou z klíčových hodnot klasických konzervativců ve Spojených státech bylo právě životní prostředí. Nebyli to demokraté, kdo založil první a další rezervace, chráněná území ve Spojených státech. Jako první na světě to byli konzervativci. Ten, kdo to změnil, byl Reagan. Jestli říkáte, že jste možná také liberálně konzervativní strana - vy jste liberálně neokonzervativní a to je poměrně dost podstatný rozdíl. Klasicky na vás padá ještě stín Václava Klause.

Pro vaši připomínku: Thatcherová, tato tvrdá pravicová politička, byla první, kdo přišel se zákonem na ochranu životního prostředí, kdo první použil termín klimatické změny v globálním měřítku a podobně. Abychom si vysvětlili, o co jde. Pokud se domníváte, že životní prostředí je výsadou zelených, tak například v Německu, což je jedna z prvních zemí, kde to vzniklo, to byli lidé, kteří ztratili téma, protože oni předtím chodili na mírové velikonoční pochody, byly to jednostranně odzbrojující aktivity často financované z východního bloku. A ti se potom přetransformovali, když ztratili téma, někteří z nich, neříkám, že výlučně, do politiky zelených a vzali si toto téma. Abychom se nemýlili, co je a není konzervativní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Klučka. Po něm pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Neočekávejte ode mě, že bych dělal soudce mezi tím, kdo je více konzervativní. Na druhé straně vás chci upozornit na jednu malou věc, která se možná odchyluje od tohoto tématu. Dneska chybí uhlí těm, kterým jste dali kotlíkové dotace, kteří si koupili nové kotle za velké peníze a nemají uhlí pro to, aby si topili. Prosím pěkně, zkuste se dneska podívat na záznam profesora Slivky ze Studia 6, bylo to kolem půl sedmé, sedmé hodiny ráno, jak vysvětloval věci kolem břidlicových plynů. Já vás prosím, podívejte se na tento záznam a potom ve třetím čtení, až budeme přistupovat k pozměňovacím návrhům, na to myslete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Urban, připraví se pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Bylo by opravdu zábavné tady poslouchat diskusi, kdo je konzervativní, konzervativnější, nejkonzervativnější a podobně. Ovšem na to nemáme čas ani chuť, já myslím. Takže vás namísto Pavla Kováčika tentokrát vedu k pořádku, protože on to ještě neudělal, a chtěl bych, abyste se vrátili k tématu projednávané novely horního zákona. Byl bych rád, kdybychom dnes dokončili nejenom tento horní zákon, ale ještě další dva body, aby mohly projít nějakým normálním přijatelným způsobem Poslaneckou sněmovnou. Takže je to prosba, žádost. Samozřejmě tomu nemohu zabránit, abyste se přeli o to, kdo je pravicovější či konzervativnější, nicméně ve světle pařížské konference se mi zdá, že je to debata zamrzlá ve 20. století, protože tam se sešli státníci všech politických stran více demokratických či méně demokratických zemí zleva doprava a podaří se jim přijmout cosi, co se životního prostředí týká velmi významně. Takže tolik z mé strany. Prosím ještě jednou, pojďme k hornímu zákonu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Soukup. Po něm pan poslanec Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, opravdu nechci zdržovat. Já jsem chtěl v podstatě říct, co kulantně řekl pan Urban. Obracím se na pana předsedajícího, aby uplatnil své pravomoci, které vyplývají z jednacího řádu, protože to je ideologická půtka, která absolutně nesouvisí s projednávaným tématem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tomto ohledu s vámi nemohu souhlasit, byť respektuji váš názor.

Požádám pana poslance Zahradníka o jeho faktickou poznámku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, prosím vás pěkně, vyřiďte panu kolegovi Laudátovi, aby nemluvil o stínu Václava Klause. Je to zakladatel strany, které i on byl kdysi příslušníkem. Já se stále hrdě hlásím k odkazu našeho zakladatele. Názory pana profesora Klause na životní prostředí, jakkoliv se mnohým klimatickým aktivistům nemusejí líbit, stojí za velkou pozornost a to, že se někde nelíbí ekologům, neznamená, že z velké části se jeho názory nakonec vždycky naplnily (nenaplnily?). Já se obávám, že se naplní i ty jeho obavy z vývoje v oblasti ochrany životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zde skutečně mohu konstatovat, že nevím, do jaké míry postava pana Václava Klause souvisí s horním zákonem, ale dobře.

Pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. (Nesrozumitelné.) Ono to nebylo řečeno pejorativně. To jste opravdu nepochopil. Když řeknu stín, to znamená odkaz jeho názorů a idejí. Vždyť to byl, co se týká pohledu na životní prostředí, reaganovec jako vyšitý. Dejte si ty věci dohromady. Poskládejte si to do logistiky a uvidíte. Škoda, že se neřídí v dnešní době například vztahem k Rusku nebo oligarchiím a podobně stejnými názory jako Reagan, který je smetl, uzbrojil. Není to ve zlém. Je to oprávněný, legitimní názor. Když se podíváte na jeho názory na energetiku, na těžbu ropy a podobně, kdybyste dal vedle sebe názory Reagana, tak je to úplně totéž. Takže to si asi zřejmě nerozumíme. To není myšleno v pejorativním slova smyslu. Je to jeho legitimní názor. A na vás to padá. Tak si aspoň přiznejte, že to tak je. Není to o ničem jiném než, že vyznáváte úplně stejné názory. Já to neberu ve zlém.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Nyní tedy půjdeme k těm, kdo jsou řádně přihlášeni do rozpravy. První je paní poslankyně Hana Aulická. Připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já se tedy vrátím zase zpátky k novele horního zákona, která byla předložena.

Dovolte mi prostřednictvím pana předsedajícího ještě malou poznámku na kolegu Kučeru. Mě by jenom zajímalo, když se zeptáte našich ekologických aktivistů, jako je DUHA, Greenpeace a tak dále, koho volí. Já si myslím, že komunisti ani ČSSD to opravdu nejsou. To jenom na úvod.

Navážu na kolegu Dolejše. Já si opravdu myslím, že přinejmenším Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo přehodnotit a dát nová čísla, která by měla být v souladu s reálnými čísly, která přijdou do státního rozpočtu v roce 2017 po schválení této novely, protože v důvodové zprávě se hovoří a pracuje s čísly z roku 2013. Víte také, že v tomto období došlo ke značným změnám, jako prolomení limitů na Dole Bílina, ale neprolomení ekologických limitů na Dole ČSA, a to si samozřejmě všichni dovedeme spočítat, bude mít také značné dopady i do příjmů státního rozpočtu. To znamená, že přinejmenším do třetího čtení by MPO mělo tato čísla uvést. To si myslím, že by tak mělo být.

Jenom mi ještě dovolte k datu účinnosti. Opravdu si myslím, že jak je předloženo v této novele od. 1. 1. 2016, že je to opravdu nereálné a že by samo Ministerstvo průmyslu v podobě pana ministra mělo dnes předložit návrh na změnu tohoto data, a pokud tak neučiní, tak já v podrobné rozpravě načtu pozměňovací návrh.

Můj další pozměňovací návrh se potom bude týkat čisté těžby, která je obsažena v § 33j a kde navrhuji nové znění, protože ve vládním návrhu je nesprávně uvedena definice čistá těžba. Z důlně měřické a geologické dokumentace se zjišťuje pouze teoretické množství odtěžené suroviny včetně znečištění a vnitřních ztrát, tedy hrubá těžba. Proto si dovoluji opravit tuto skutečnost, která se objevila v novele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo i za předchozí slova mé předřečnice. Skutečně nevím, koho volí hnutí DUHA, a věřím, že to nejsou komunisté. (Potlesk poslance Kováčika.)

Teď mi dovolte, dámy a pánové, abych se vrátil k té druhé oblasti, kterou jsem již avizoval, a to je oblast, která se týká rozpočtového určení úhrady. Už jsem tady v prvním čtení několikrát hovořil o tom, jakým způsobem vláda změnila onen poměr v určení rozpočtové úhrady, a to poměr v neprospěch obcí a v neprospěch krajů. Vláda se rozhodla touto novelou horního zákona vzít více peněz z krajů, kde probíhá povrchová těžba hnědého uhlí, protože se jedná o hnědé uhlí, tam ten poměr byl změněn, a vzít ty peníze z krajů, kde probíhá, to znamená Ústecký kraj a Karlovarský kraj, a vzít je do státního rozpočtu. Není to poprvé, co takto ministr financí Andrej Babiš činí, kdy bere peníze obcím a bere peníze krajům a dává je do státního rozpočtu. Již včera jsem avizoval něco podobného u podobné novely, kde se mění rozpočtové určení. Ty peníze jdou patrně na platy státních úředníků, kterých tady přibylo 22 tisíc za dva roky. Ti úředníci musí být z něčeho placeni, pravděpodobně budou placeni z vydobytého uhlí v Ústeckém kraji a já se s tím zásadně nemohu smířit.

Pozměňovací návrhy, které jsem vložil, jsou dva. Víceméně jeden, nebo druhý, věřím, že by měl projít. Obracím se na všechny poslance z Ústeckého kraje, na všechny poslance z Karlovarského kraje a na všechny poslance, kterým záleží na tom, aby tyto kraje dále netrpěly těžbou hnědého uhlí, resp. aby aspoň částečně jim byly ponechány peníze, na jejichž území k jejich tvorbě dochází, tak, aby nejenom mohla proběhnout obnova po těžbě hnědého uhlí, to znamená ty rekultivace, které jsou ze zákona a které vycházejí ze zákonných úprav, ale aby tyto kraje měly na odstranění dalších problémů, které souvisejí s těžbou hnědého uhlí, a naopak aby se trochu dorovnaly do úrovně krajů ostatních.

Jak jsem řekl, tyto pozměňovací návrhy jsou dva. První pozměňovací návrh ponechává část výnosu úhrady z vydobytých nerostů v původní výši, to znamená v § 33n v bodě 1a říká, že dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je ze 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a z 25 % příjmem státního rozpočtu, to je víceméně tak, jak to je vlastně u ostatních nerostů. To znamená, stejně to je u černého uhlí, stejně to je u radioaktivních nerostů, stejně to je u ropy nebo hořlavého zemního plynu atd. To znamená, tímto pozměňovacím návrhem navrhuji ponechat hnědé uhlí na stejné úrovni jako ostatní nerosty. Bylo by to fér.

A potom abych trochu vyšel vstříc Ministerstvu financí, dovolil jsem si předložit pozměňovací návrh, který je takovým kompromisem. Myslím si, že pokud nebude schválen ten můj první návrh, tak ten druhý by mohl být vstřícnější i směrem k vládní koalici, která ze sta procent respektuje přání ministra financí a hlasuje jednoznačně vždy podle jeho rozhodnutí. Myslím si, že tohle to je věc, která by mohla být přijata.

Ten pozměňovací návrh zní takto: Rozpočtové určení úhrady v § 33n bod 1. Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši a) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z 25 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, z 30 % příjmem rozpočtu kraje, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a ze 45% příjmem státního rozpočtu. Tady do toho státního rozpočtu odejde více peněz než v tom předchozím návrhu. Myslím si, že je fér rozdělit peníze mezi obce, kraje a státní rozpočet. Věřím, že podobně se na to díváte i vy, vážené kolegyně a vážení kolegové.

Bavíme se totiž tady o tom, kolik peněz zůstane v kraji, kde k této extenzivní povrchové těžbě dochází, to znamená v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji. Pořád si myslím, a věřím, že nejsem sám, že v kraji, kde se těží tímto extenzivním způsobem, by peníze z těžby měly být vidět. Bohužel dnes zatím nejsou. Co dnes vidíme v Ústeckém kraji - a teď jenom prostě holá fakta, samozřejmě jsou tam jiná pozitiva, já vím jenom to, co přináší ona povrchová těžba - to jsou sociální problémy, nezaměstnanost, vyloučené lokality, nedostavěné silnice, špatné dopravní spojení. To je aktuální situace Ústeckého kraje. Kde jsou prosím peníze z těžby? Kde jsou? Jsou někde ve státním rozpočtu a touto novelou zákona těch peněz vezmeme z tohoto kraje ještě více. Skutečně nechci nic jiného, než aby Ústeckému kraji zůstaly peníze, které v tom Ústeckém kraji, a samozřejmě i Karlovarském kraji, protože tam se jedná taky o povrchovou těžbu, které na jeho území byly vytvořeny. A chtěl bych, aby ty peníze byly použity zejména na obnovu Ústeckého a Karlovarského kraje.

Věřím, dámy a pánové, že se ztotožňujete s tímto pohledem a že jeden nebo druhý pozměňovací návrh, který jsem tady dnes přednesl ve třetím čtení, podpoříte v zájmu právě oněch dvou krajů, zejména onoho nejvíce zdevastovaného kraje České republiky, to znamená Ústeckého kraje. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku. S tou se přihlásil pan poslanec Herbert Pavera. Prosím.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající i pane ministře. Jenom krátce zareaguji na pana kolegu. Chtěl bych podpořit jeho návrhy a určitě si myslím, že bychom neměli ponechat stejné množství peněz jako dosud obcím a městům, které jsou zasažené těžebními prostory, ale měli bychom jim přidat. Chápu, že stát potřebuje finance do svého rozpočtu, když je používá tak lehce na různé věci, které nejsou úplně potřebné.

Původní návrh, jak jistě víte z důvodové zprávy, chtěl po těžařích až tři miliardy, což vlastně těžaři rozporovali a domluvili se se státem, že se ta částka potom sníží jenom na jednu miliardu celkových odvodů. Bohužel obcím a městům zůstane stejná částka jako v letošním roce 447 milionů korun a stát místo 149 dostane nějakých 576, což je čtyřikrát více. Chápu, že stát si také zaslouží, aby mohl potom financovat některá opatření po rozbité krajině a podobně. Přesto se přimlouvám za to, abychom městům a obcím přidali.

Znovu říkám, takový návrh, který nepodporuje obce a města, může podat jenom člověk, který absolutně neví, jak fungují obce a města. Není to poprvé, co někdo přichází s tím, že obcím a městům ubírá. A já na to neustále soustavně upozorňuji. Prosím, zabraňte tomu, aby obce a města dostávaly méně peněz. Ony dobře vědí, na co ty peníze použít. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenou paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Možná bych jenom doplnila svoje předřečníky. Samozřejmě chápu pozměňující návrhy i pana Kučeru, protože peněz Ústeckému kraji se za posledních čtyřicet padesát let, ať to bereme takhle, opravdu nedostalo, a my jsme živili celou Československou i Českou republiku. Takže na to chci jenom upozornit.

Ale jenom bych doplnila, že pan kolega přede mnou tady mluvil o číslech, ale to je právě to, že ta čísla nejsou pravdivá. Tak jak teď došlo k těm změnám, tak prostě nejsou pravdivá. Je pravda, že města, která jsou dotčená, z vydobytého prostoru dostanou v roce 2017, pokud ta platnost tedy bude, více peněz, protože vydobytý prostor tam samozřejmě nějaký bude, ale těžba potom postupně bude klesající, to znamená, máme tady příklad Dolu ČSA, a města dostanou skutečně méně peněz. To znamená, že postupně se to bude jenom snižovat a do státního rozpočtu bude také přicházet méně peněz.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Václav Klučka. Prosím.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Herbert Pavera a možná i ostatní vědí, že mi není neznámá komunální politika. Obce se řídí podle toho, jak jsou řízeny, a musím vědět, jaké prostředky mám či nemám. Ale když tady mluvíte jenom o Ústeckém kraji, teď mám na mysli jiného pana kolegu, který tady vystupoval, je i kraj Moravskoslezský. Kromě hnědého uhlí je i černé uhlí. Já bych poprosil, abychom v tom konzervativním názoru k životnímu prostředí opravdu sledovali celé území ČR.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tady zareagoval na slova svého pana předřečníka. Já s ním naprosto souhlasím. Naprosto s tím souhlasím. Jak jste si, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jistě nastudoval tuto novelu, tak ta změna je pouze u povrchového dobývání hnědého uhlí. U černého uhlí, což je problematika Ostravska, to zůstává stejné. To znamená, že proto tady v této oblasti řešíme pouze kraje, jejichž území se to dotýká, to znamená tyto dva kraje, Ústecký a Karlovarský, jichž se dotýká povrchová těžba hnědého uhlí, proto tady o nich hovoříme.

Naprosto souhlasím s tím, že podobně dotčený je i kraj Moravskoslezský. Ten má zase jiné problémy, nicméně v tomto případě mu peníze zůstávají, to znamená, ten poměr zůstává 75 % pro obce, které jsou dotčeny těžbou černého uhlí, a 25 % pro státní rozpočet. U hnědého uhlí se to změnilo, tam jde 75 % do státního rozpočtu a 25 % do rozpočtu obcí. Proto na to tady poukazujeme. A souhlas s tím, že my rozhodně nechceme, aby některé kraje měly více či méně, nicméně pokud je evidentně některá novela zákona, jako že tato je, vyloženě diskriminační pro některý kraj, tak na to samozřejmě musím poukázat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho nevidím, že se hlásí do obecné rozpravy. Jestli je tomu tak, obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Pro pořádek se ptám, nemám zaznamenáno, že by padl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru. V tom případě budeme pokračovat a já zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili - první je pan poslanec Michal Kučera a připraví se pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Já už jenom velice krátce se přihlásím, jak už jsem avizoval, k pozměňovacím návrhům. To znamená, tímto bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který se týká rozpočtového určení daní - § 33n, kdy dílčí úhrada z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je za prvé ze 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a za druhé z 25 % příjmem státního rozpočtu. Tento pozměňovací návrh máte v systému vložen po číslem 2942.

Druhý pozměňovací návrh se taktéž týká rozpočtové úhrady, určení daní, to znamená § 33n, kdy říkáme, že z dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je 25 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, 30 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území bylo dobývání hnědého uhlí prováděno, a 45 % příjmem státního rozpočtu. Tento pozměňovací návrh máte v systému vložen pod číslem 3164.

A následují dva pozměňovací návrhy, které se týkají onoho diskutovaného tématu těžby břidlicového plynu a podzemního zplyňování uhlí. To znamená, jsou to pozměňovací návrhy, které máte v systému zařazeny pod čísly 3152, a to je zákaz používání technologie hydraulického štěpení hornin, a pozměňovací návrh, který máte v systému vložen pod číslem 3153, kde se jedná o zákaz používání technologie podzemního zplyňování uhlí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Robin Böhnisch a připraví se paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Protože tu není přítomen pan kolega Birke a některé pozměňovací návrhy jsme podávali společně, tak bych se rád přihlásil k jeho pozměňovacímu návrhu pod číslem 2912 a ke společnému pozměňovacímu návrhu pod číslem 3385. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Olga Havlová a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizovala v obecné rozpravě, chtěla bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům pod číslem sněmovních dokumentů 3268 a 3269 týkajícím se vypořádávání důlních škod v předstihu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já také děkuji za slovo. Dovolte mi se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3263, a jak již jsem avizovala, je to tedy k § 33j, a to k čisté těžbě. A jak jsem avizovala v předešlé diskusi, dovoluji si načíst pozměňovací návrh na změnu účinnosti této novely. V článku 4 Účinnost: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Je to z důvodu toho, že v současné době, tak jak je předloženo v novele, je současné navržené datum nereálné, a je to i z časové připravenosti dotčených těžebních společností na změnu této novely. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych poděkovat za podnětnou debatu včetně toho, jak jsem se poučil, kdo je konzervativní a kdo nikoliv.

Co se týče oněch konkrétních návrhů. Z hlediska termínu. Já samozřejmě nemám zásadní problém s 1. 1. 2017, protože je celkem zřejmé, že 1. 1. 2016 stihnout nejde. Teoreticky by byly možné ještě termíny 1. 4. , 1. 7., 1. 10., byly by ovšem technicky daleko obtížnější. Potíž je ovšem v tom, že tohle je spíše kompetence pro ministra financí, protože poplatek z horniny je něco jako daň, ale není to úplně daň. Je to roajalita, je to poplatek státu za to, že stát je vlastníkem nějaké suroviny a tím, že si ji firma vytěží, tak ji získá a měla by za to státu něco platit. Zatím platí málo, a proto tady předkládáme tento zákon a bolestně diskutujeme o tom, kolik ta roajalita má být.

Co se týče debaty o tom, že by měly také kraje. My jsme to v jedné variantě měli. Hejtmani dvou dotčených krajů se k tomu nepřipojili. Nenašli jsme pochopení ani u Ministerstva financí.

A co se týče Moravskoslezského kraje především, tak bych chtěl vyslovit přání, aby tam vůbec byly nějaké poplatky v budoucnu, které je možné přerozdělovat.

Co se týká toho, jestli prolomení bude mít nějaký vliv na poplatky. No asi bude, ale poměrně v daleké budoucnosti, protože zrušením územně ekologických limitů jsme pouze odstranili politicko-symbolickou bariéru a teď teprve začal normální správní proces povolování těžby na Dole Bílina, který budou provádět Český báňský úřad a Ministerstvo životního prostředí. A když to bude hotové do roku 2019, 2020, tak to bude velký úspěch.

To je všechno, co jsem chtěl říct, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Pan zpravodaj ještě vystoupí se závěrečným slovem. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Velice krátce. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl také poděkovat za návrhy, které tady zazněly. Myslím si, že některé jsou hodné nějaké podrobné diskuse, která zcela jistě na garančním hospodářském výboru proběhne. Dokonce si myslím, že návrhy, které se týkají většího sdílení výnosu do krajů, by podle mého názoru chtělo opravdu znovu prodiskutovat, a já bych byl připraven v nějaké podobě je podpořit. Myslím si, že to je správná cesta. Nevím přesně ty poměry, které teď jsou navrhovány některými kolegyněmi a kolegy. Nicméně to, aby zůstal tento výnos ve větší míře na úrovni státní pokladny, mně připadá nespravedlivé vůči těmto krajům. Takže myslím si, že pokud se tedy bude vybírat více, že by mělo více přijít i do příslušných regionů pro jejich budoucí rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že nepadl žádný z návrhů na vrácení nebo zkrácení lhůty, tak vám děkuji a končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Budeme pokračovat podle schváleného programu. Dalším bodem, který otvírám, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.