Středa 25. listopadu 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

5.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016
/sněmovní tisk 617/ - druhé čtení

Předložený návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. (V sále je velmi rušno.)

Dovolte mi nyní poděkovat všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a rozpočtovému výboru za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, já se velmi omlouvám, ale musím vás přerušit a prosím, abyste pokračoval až se sněmovna uklidní. Prosím všechny, aby své hovory přenesli do kuloárů, protože se zrovna bavíme pouze o státním rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňující návrhy k návrhu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 144 mld. Kč, obsažený v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoliv pozměňující návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný. Dále bych chtěl upozornit, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákon o minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Svoje stanovisko k navrženým pozměňujícím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Tento návrh byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny přikázán k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 617/2. Rozpočtový výbor dále přijal zprávu z jednání, která byla doručena jako sněmovní tisk 617/3.

Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Václava Votavu, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobré ráno přeji všem. Já bych si dovolil vás seznámit jednak s usnesením rozpočtového výboru, jednak se zprávou rozpočtového výboru o jednání rozpočtového výboru.

Usnesení rozpočtového výboru z 32. schůze z 18. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016, sněmovní tisk 617, máte to jako tisk 617/2.

Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora, zpravodajské zprávě předsedy výboru Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

1. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016, jak jim přikázala Poslanecká sněmovna svým usnesením číslo 929 ze dne 22. října tohoto roku, a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou petičního výboru, který projednal kapitolu 304 Úřad vlády a usnesení ke kapitole nepřijal, a dále výboru pro sociální politiku, který projednal kapitolu 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí a usnesení ke kapitole nepřijal.

Rozpočtový výbor bere na vědomí, že ústavněprávní výbor žádá Ministerstvo financí, aby v průběhu roku 2016 uvolnilo potřebné finanční prostředky na dokončení rekonstrukce fasády a sklepů budovy sídla Ústavního soudu České republiky.

Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016, sněmovní tisk 617, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2016 přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2016 podle sněmovního tisku 617, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle přílohy tohoto usnesení.

Zmocňuje předsedu a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem učinil.

Jenom doplním, že přílohou tohoto usnesení jsou tabulky, tak jak byly projednány jednotlivé pozměňovací návrhy a byly také rozpočtovým výborem schváleny.

Nyní bych vás seznámil ještě se zprávou z jednání rozpočtového výboru z téhož dne k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu.

Po úvodních slovech rozpočtový výbor nedoporučil Poslanecké sněmovně následující doprovodná usnesení výborů:

Výboru pro obranu ve znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje z hlediska obrany České republiky a vývoje bezpečnostní situace za nadále neudržitelné využívání bojových a podpůrných jednotek Armády České republiky k ochraně civilního perimetru ve Vrběticích a žádá vládu o ukončení této účasti příslušníků Armády České republiky nejpozději do 31. ledna 2016.

Nedoporučil ani doprovodné usnesení hospodářského výboru, ve kterém hospodářský výbor žádá vládu o navýšení kapitoly 327 Ministerstvo dopravy České republiky o částku 245 mil. Kč ve prospěch závazného ukazatele "ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu" účelově na navýšení příspěvku na volitelné programy ESA.

Neschválil ani doprovodné usnesení hospodářského výboru, ve kterém hospodářský výbor žádá vládu České republiky o navýšení kapitoly 327 Ministerstvo dopravy České republiky o částku ve výši 4 800 347 Kč na zajištění platů zaměstnanců Ředitelství vodních cest České republiky.

Neschválil pozměňovací návrhy číselných položek usnesení výboru podle přílohy této zprávy.

Zmocňuje předsedu zpravodaje, aby s touto zprávou seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem učinil.

Opět připomenu, že neschválené usnesení a neschválené pozměňovací návrhy jsou součástí, tedy přílohou, této zprávy o jednání rozpočtového výboru.

Kolegyně, kolegové, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já do státního rozpočtu předkládám jeden konkrétní pozměňovací návrh, a to pro dvě kapitoly, přičemž chci zachovat státní rozpočet jako celek, to znamená, že nebudu zvyšovat deficit, a z jedné kapitoly bych navrhoval ubrat a do druhé kapitoly přidat.

Jedná se konkrétně o kapitolu 355 Ústav pro studium totalitních režimů, kde v položce "souhrnné ukazatele - výdaje" bych původní částku 174 450 808 Kč snížil o 30 mil. Kč na částku 144 450 808 Kč. Tyto peníze bych převedl do kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, a to konkrétně do položek "průřezové ukazatele", a to takto: platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru.

Původní částku 21 166 566 807 Kč bych navýšil o 25 mil. na částku 21 191 566 807 Kč. V položce platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců ve služebních místech bych navýšil položku 3 565 948 062 Kč o 3,5 mil. Kč na celkovou částku 3 569 440 062 Kč. A vzhledem k tomu, že máme služební zákon, tak také platy zaměstnanců ve služebních místech dle zákona o státní službě bych navýšil o 1,5 mil. korun na cílovou částku 1 266 988 048 Kč.

Co mě vede k těmto navrhovaným změnám? Navrhované změny v obou kapitolách státního rozpočtu České republiky na rok 2016 vycházejí z konkrétních priorit, které bych očekával, že vláda, potažmo Česká republika, bude pro rok 2016 mít. Vláda již reagovala na zhoršující se bezpečnostní situaci a schválila navýšení početního stavu policistů o cca 4000 tabulkových míst. Ale toto navyšování má trvat dlouhých pět let. V situaci, kdy nelze predikovat další bezpečnostní vývoj v Evropě, natožpak v naší zemi, v situaci, kdy prakticky ze dne na den může dojít k zásadnímu zhoršení naší bezpečnostní situace a třeba i teroristickým útokům nebo kdy v důsledku nezvládání migrační krize může dojít ke znovuzavedení kontrol na státních hranicích nebo ke zúžení schengenského prostoru, přičemž Česká republika by se mohla stát zemí s vnější hranicí, kterou by bylo potřeba náležitě střežit, je třeba mít dostatečný počet dobře vycvičených a připravených policistů. Ty je však také třeba odměňovat, a to podle míry rizika, které při výkonu podstupují. To samozřejmě platí i pro civilní zaměstnance tohoto bezpečnostního sboru. Je však třeba také konstatovat, že Policie České republiky již dnes pracuje na plný výkon a další na ni kladené úkoly by již nemusela zvládat plnit.

Vedle toho je zde Ústav pro studium totalitních režimů, který v posledních letech vykazuje výsledky své činnosti, které co do kvantity, ale ani co do kvality neodpovídají výdajům s nimi spojeným. Je otázkou, zda v roce 2016 potřebujeme tento úřad v takovém personálním obsazení, a tím pádem i s výdaji, které jsou prakticky totožné s rozpočtovou kapitolou Ústavního soudu a které měl tento úřad v předchozích letech, nebo zda můžeme připustit jeho postupné zeštíhlení. Pokud zhodnotíme návrh pouze z hlediska priorit občanů České republiky a vynecháme ideologické myšlenky, je potřeba zajišťovat bezpečnost občanů České republiky prioritou. Proto se domnívám, že tento návrh by mohl získat i vaši podporu.

Teď nevím, pane předsedající, mám už... (Obrací se k předsedajícímu.) Jsme v rozpravě. Takže tento návrh najdete jako sněmovní dokument číslo 3273. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já jenom pro nejasnost, protože mnozí se podivovali, proč není obecná rozprava. Podle § 105 odst. 2 jednacího řádu se o návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Takže nic jste nezmeškali. Prosím, každý, kdo je přihlášen, má možnost svůj návrh přednést teď v podrobné rozpravě.

Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové. Dřív než se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, uvedu pár čísel. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí v kapitole 313, že v roce 2016 spotřebuje na vyplácení dávek v hmotné nouzi 12 784 740 353 Kč. To je o 869 840 993 korun víc než v roce 2015. Česká ekonomika přitom už delší dobu roste. A co je podstatné, snižuje se míra nezaměstnanosti z 8,6 % v lednu 2014 na 5,9 % v říjnu 2015. V daném období soustavně roste počet volných pracovních míst zhruba z 36 tisíc v lednu 2014 na dnešních 107 tisíc pracovních míst. Podle prognózy o vývoji ekonomiky se dá očekávat přinejmenším stagnace uvedených ukazatelů. V tom, aby nám klesal počet nezaměstnaných a zároveň rostly nároky na vyplácení dávek v hmotné nouzi, nevidím logiku. Opravdu ji nevidím. Čekal bych opačný trend. Je méně lidí bez práce, více lidí pobírá řádnou mzdu, bude třeba vyplácet méně příspěvků na živobytí i méně dávek v okamžité hmotné nouzi. Menší by měly být také nároky na vyplácení doplatku na bydlení. Ostatně paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová Tominová prosazuje snížení tohoto doplatku, jak jsem se několikrát dozvěděl z médií.

Původně jsem zamýšlel snížit položku dávky v hmotné nouzi na úroveň letošního roku, tedy o nějakých 870 mil. korun. To je hodně vysoké číslo. Půjdu ale na kompromis. Navrhuji snížení o 600 mil. korun. Tuto částku doporučuji převést do položky dávky důchodového pojištění, a to při vědomí, že pro vyplacení jednorázového zvýšení důchodů je třeba hledat zdroje uvnitř kapitoly 313. Pozměňovací návrh, který řeší tento převod, jsem vložil do systému. Přihlásím se k němu později, ještě poté, co řeknu závěrečných pár vět. Ten kompromis dává možnost využít minimálně dalších 300 mil. korun k přesunům do dalších položek, kde je to třeba, například na valorizaci prostředků pro tělesně postižené nebo na některou z dalších podhodnocených položek kapitoly 313. Peněz není nikdy dost. To už ale nechávám na některém z vás, vážení kolegové. Děkuji za pozornost.

A teď se přihlásím k tomu návrhu, jak mi to ukládá jednací řád. Můj pozměňovací návrh je zařazen v systému pod číslem 3272. Já se k němu tedy hlásím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se ve svém vystoupení omezím na dvě rozpočtové kapitoly, ke kterým mám připraveny své pozměňovací návrhy. Konkrétně se jedná o kapitolu Ministerstva školství a druhý pozměňovací návrh se týká kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud jde o rozpočet Ministerstva školství, na první pohled se zdá, že s rozpočtem můžeme být spokojeni, že je přijatelný, alespoň pokud to porovnáme s minulým rokem. Souhlas je určitě s navýšením peněz pro školství oproti letošnímu roku o více jak 4 mld. korun, z nichž 2,4 mld. mají jít na zvýšení platů v regionálním školství, půlprocentní navýšení FKSP, finance na sport, to je určitě záslužné. Na druhou stranu při podrobnějším prostudování si kladu otázku, zda v souvislosti s rozsáhlými změnami, které plánuje ministerstvo, zda je toto navýšení opravdu dostatečné. Povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před nástupem do základní školy a s tím související potřeba navýšení kapacit v mateřských školách, nárůst počtu žáků ve školách základních, to znamená zvýšení počtu pedagogických pracovníků a rozšíření prostor, ať už se jedná o učebny, či školní družiny. Chybí také loňských 300 mil. korun na učebnice a pomůcky.

Další otázkou bude záměr ministerstva integrovat žáky, kteří se dnes vzdělávají ve speciálních školách, do běžných tříd. Na to je vyčleněna částka 80 mil. korun a to je podle mě zcela nedostačující. Pokud totiž k realizaci podle mne nesprávného kroku inkluze za každou cenu dojde, bude nutné zajistit a především zaplatit značné množství speciálních pedagogů, psychologů, poradenských pracovníků, asistentů, metodiků, preventistů a dalších. Bude nutná výstavba a rekonstrukce školních budov, protože je vyloučeno, aby se děti například s lehkým mentálním postižením a s jinými problémy vzdělávaly ve třídách o třiceti žácích. Bude nutné patřičné ohodnocení kantorů, kterým přibude velké množství práce. Dále zabezpečit odpovídající systém vzdělávání. Mám teď na mysli konkrétně speciální pedagogiku, protože současná příprava a hodinová dotace na fakultách pro učitele běžných škol v žádném případě nemůže stačit.

Pokud jde o platy, zvýšení každý pedagog pochopitelně uvítá. Ale bylo by fér po pravdě říci, že slibovaný růst těchto platů o 3,3 procenta je růst průměrný, přičemž většina učitelů se s takovým navýšením nesetká. To samé se týká tříprocentního růstu platů nepedagogických pracovníků škol, ale ti mají platy přímo ostudné. Nicméně, pochopitelně, jak už jsem řekla, každá koruna navíc pro pedagogy, nepedagogy je dobrá.

Mohla bych se ptát i na to, kde se vezmou potřebné peníze na další připravované kroky ministerstva. Změna financování regionálního školství, zavedení kariérního řádu, chystané stravování v posledním ročníku mateřské školy, resp. ještě v prvních třech ročnících základní školy pro děti zdarma. Zdůrazňuji, že v žádném případě nezpochybňuji tento záměr. Naopak, považuji ho za velmi rozumný a myslím si, že to pomůže sociálně slabým rodinám, upozorňuji, že sto tisíc dětí u nás nemá placené obědy a vybírají na ně různé charity, ale také že je to v zájmu vytváření správných stravovacích návyků dětí a snad i motivace k tomu, aby rodiče dětí, které se v současné době neúčastní předškolního vzdělávání, svůj postoj zvážili a přehodnotili. Jenže to všechno, jak už jsem řekla, bude něco stát.

Za velký problém pak považuji oblast financování vysokých škol. Silná kritika sníženého objemu financí o 1,3 miliardy oproti rozpočtu 2015 je zde zcela namístě. Sliby předsedy vlády, že v oblasti vysokoškolského vzdělávání nedojde ke škrtům, sliby v programovém prohlášení vlády se jaksi vytratily a dochází k poklesu financí, a to v době hospodářského růstu. Současné výdaje na jednoho studenta jsou dokonce nižší, než byly v roce 2006. Snížení rozpočtu pro vysoké školy může ohrozit jejich fungování a kvalitu vzdělávacího procesu, což povede ke snížení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Dopad také pocítí rodiny vysokoškoláků, jejichž rodinný rozpočet je již dnes významně zatížen výdaji spojenými se studiem.

Navrhuji proto ve svém pozměňovacím návrhu navýšení rozpočtu pro vysoké školy ve výši 400 milionů korun, konkrétně snížit v kapitole Všeobecná pokladní správa položku penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření o částku 400 milionů korun a o tuto částku navýšit rozpočet kapitoly Ministerstva školství pro vysoké školy.

Pokud jde o druhý návrh, rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí. Tady musím říci, že vláda hodně dluží v oblasti, která v sobě zahrnuje potřeby nejrůznějších skupin obyvatel. Nezaměstnanost, dostupnost bydlení, sociální dávky a příspěvky, důchody, sociální služby. To jsou jen některé případy toho, co je potřeba řešit a pochopitelně i zafinancovat. Rozpočet této kapitoly však tomu neodpovídá. Ostudných 40 korun pro důchodce, přičemž 54 % z nich nedosáhne ani na průměrných 11 tisíc důchodu, nízké příspěvky osobám zdravotně postiženým, nedostatečná úroveň plánovaných výdajů na politiku zaměstnanosti. A to je v České republice zhruba půl milionů evidovaných na úřadech práce. Není třeba připomínat, že dlouhodobá nezaměstnanost přispívá k rozšiřování chudoby a k bezdomovectví.

Na hranici nebo spíš za hranicí je také financování sociálních služeb. Od roku 2007 upozorňují odbory zaměstnavatele i kraje na vážnou situaci, která tu panuje. Na zhoršující se pracovní podmínky sester, na zoufale nízký plat za jejich velmi náročnou práci. Jejich výdělek je zhruba o 7 tisíc méně oproti průměrnému platu v České republice. Od 1. ledna 2014 přešla veškerá agenda spojená s dotačním řízením pro místní a regionální poskytovatele sociálních služeb na kraje. Optimálním požadavkem na transfery pro kraje je podle souhrnné informace ze střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb částka přibližně 12,5 miliardy korun.

Za další. Od účinnosti zákona o sociálních službách se velmi nešťastně oddělila sociální a zdravotní část. Striktní vyčlenění ošetřovatelské péče a nízký rozsah výkonů těchto činností spolu s nízkými úhradami ze zdravotního pojištění a restriktivními přístupy zdravotních pojišťoven vedly k postupnému snižování počtu všeobecných sester a ostatního zdravotnického personálu v pobytových zařízeních sociálních služeb. V současnosti pracuje v pobytových zařízeních už jen 5862 všeobecných sester, což je oproti roku 2007 o 2,5 tisíce méně. Přitom potřeby těchto zařízení stoupají. Zaměstnavatelé na základě toho, že jim nikdo plně nehradí náklady na mzdy a platy všeobecných sester, stále častěji přistupují k tomu, že zařízení neposkytují zdravotní péči. Přitom nikdo nepopírá, že zdravotní péče je zde nutná, ale nikdo ji nechce hradit.

Představitelé Ministerstva zdravotnicí a MPSV neustále jednají a jednají a čas utíká a bohužel s tím utíkají i zdravotní sestry. Do budoucna hrozí, ale ono se to projevuje už teď, jak už jsem uvedla, že zdravotní sestry budou v domovech seniorů a v dalších sociálních zařízeních, kde je jejich přítomnost vzhledem k nemohoucnosti a stupni nemoci a postižení klientů bezpodmínečně nutná, že budou propouštěny, protože na ně prostě nebudou peníze. Kdo se o ty lidi bude starat?

Z tohoto důvodu předkládám svůj pozměňovací návrh, jehož podstatou je navýšení dotací na tento účel, a to o půl miliardy korun. Konkrétně navrhuji snížit výdaje kapitoly 396 Státní dluh na ukazateli úroky vlastní o částku 450 milionů korun a kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů o částku 50 milionů korun a o tyto prostředky, tedy celkem o 500 milionů korun, navýšit kapitolu 313 MPSV na odbornost 913, to znamená na dofinancování mezd zdravotních sester.

Na závěr jenom doplním, že se tím přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3267. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Semelové. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, pane ministře, já bych se chtěl přihlásit ke společnému pozměňovacímu návrhu vedenému pod sněmovním dokumentem číslo 3246. Důvod je uveden v tomto sněmovním dokumentu, nicméně jedná se o navýšení kapitoly 327 Ministerstvo dopravy na navýšení příspěvku na volitelné programy Evropské kosmické agentury.

Dále bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3258. Stručné odůvodnění je uvedeno v dokumentu. Nicméně jedná se o navýšení výdajů kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti na programové financování, konkrétně na rekonstrukci bývalé věznice v Uherském Hradišti.

Dále bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3259. Je to pozměňovací návrh týkající se výdajů kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to na programové investice ISPROFIN.

A poslední, chtěl bych se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3260. Opět se jedná o výdaje kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně se jedná o specifický ukazatel dávky v hmotné nouzi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi za jeho návrhy. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, byl jsem již v minulém roce docela rozpačitý z projednávání státního rozpočtu. Rozpačitý především z toho, že pokud si dobře pamatuji, tak téměř žádný pozměňovací návrh, který podpořil rozpočtový výbor, v tom minulém roce ani neprošel, to se stalo poprvé. Tentokrát rozpočtový výbor mnoho těch návrhů neschválil, takže uvidíme, jak bude úspěšný ve třetím čtení. Víceméně se jedná pouze o navýšení v kapitole Ministerstva školství a pak některé přesuny, které jsme schválili již na sociálním výboru. Ale bohužel, protože sociální výbor se nedopracoval na konec toho konečného usnesení, tak to muselo být podáno přes rozpočtový výbor.

Já bych se chtěl ale především vrátit ke kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí. Víte, na jednání výboru sociálního většinou slyšíme stesk zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, že sice to a ono Ministerstvo práce a sociálních věcí požadovalo, ale narazilo na Ministerstvo financí. Přiznám se, že nehodlám dělat arbitra vztahů mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí, ale pravdou je, že některé položky skutečně kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje ve velmi nekompletní podobě.

Určitě si vzpomenete, a on to koneckonců vzpomněl i pan poslanec pan kolega Soukup, že jsme nedávno, před zhruba týdnem, schvalovali poskytnutí tzv. jednorázového příspěvku důchodci. Nakonec se rozhodlo schválit tu nejvyšší variantu 1 200 korun, což dělá zhruba 3,4 mld. korun. A když jsem v prvním čtení vyslovil pochybnost o tom, že návrh státního rozpočtu vyčleňuje nějaké prostředky na rok 2016 na úhradu této finanční výpomoci, tak se nakonec ukázala ta obava oprávněnou, protože se ukázalo na jednání sociálního výboru, že žádné prostředky vyčleněné na úhradu jednorázového příspěvku důchodci návrh státního rozpočtu na rok 2016 neobsahuje, byť zpráva k tomu návrhu státního rozpočtu na straně 39 uvádí, že výdaje na valorizaci důchodů i výdaje na výplatu jednorázového příspěvku jsou ve všech kapitolách správců důchodové služby v návrhu rozpočtu zohledněny.

Když jsem se díval na avizované pozměňovací návrhy, nevím, jestli všechny budou předloženy, tak je zde poměrně výrazný návrh pana místopředsedy Poslanecké sněmovny, člena vládní koalice pana Bartoška, nevím, jestli bude načten. Ten návrh spočívá vlastně jednak v avizovaném navýšení příspěvku na péči a vlastně se jedná o novelu zákona o sociálních službách. Je to poměrně docela zvláštní postup, pokud člen vládní koalice navrhuje do zákona o státním rozpočtu vložit novelu zákona o sociálních službách. Nic proti tomu. Je to možné. A je evidentní, že z otevřených zdrojů víme, a bylo to potvrzeno i na jednání výboru sociálního, že existuje jakási dohoda Národní rady osob se zdravotním postižením s představiteli vládní koalice o navýšení příspěvku na péči k 1. 7. 2016 o 5 procent a k 1. 7. 2017 o dalších 5 procent. Pan Bartošek ve svém avizovaném pozměňovacím návrhu toto navýšení od 1. 7. 2016 vyčísluje na 525 mil. korun a pouze navrhuje získat tyto prostředky z položky dávky sociální podpory a pěstounské péče. Jsou to takové hry s čísly, a když se podíváme na ten návrh státního rozpočtu, který byl předložen, tak nic takového vlastně se v té kapitole nepromítá.

Nevím, jestli je úplně normální, aby poslanci dorovnávali v návrhu rozpočtu části mandatorních výdajů. To svědčí o ne úplně zodpovědné přípravě některých kapitol státního rozpočtu a myslím, že pokud bych šel do minulosti, že se to nikdy nestávalo. I mně tedy pak nezbývá coby členovi sociálního výboru, pokud jsou tady takovéto návrhy, podat pozměňovací návrhy, které ale měla udělat dávno vláda. Ani se tedy pak nedivím, a teď se vracím k projednávání kapitoly 313, kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, že například vládní poslanci se nemohli dohodnout vůbec na kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, takže kvůli rozkolu vládních poslanců kapitola nebyla vůbec schválena.

Proto v návaznosti na to, co jsem teď obecně sdělil, podávám dva pozměňovací návrhy, a to ke kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se v prvním bodě o snížení ukazatele dávek státní sociální podpory a pěstounské péče o 550 mil. korun, to je ta částka, kterou vypočítal pan místopředseda Bartošek, a já myslím, že ta částka odpovídá realitě, a zároveň zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, a to v logice avizovaného pozměňovacího návrhu pana poslance Bartoška ke zvýšení příspěvku na péči o 5 procent k 1. 7. 2016.

V druhém bodě navrhuji snížit specifický ukazatel dávky hmotné nouze o 20 mil. korun a zároveň navýšit transfery územním rozpočtům na sociálně-právní ochranu dětí o 20 mil. korun. Tyto transfery jsou mandatorního charakteru, který vyplývá ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Stávající návrh rozpočtu, jenom aby bylo jasno, počítá se snížením těchto transferů oproti letošnímu rozpočtu o 20 mil. korun, byť se nedá předpokládat pokles umístěných dětí a ani nikdo ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí nevysvětlil, proč zrovna v této položce se navrhuje snížení o 20 mil. korun. Dle mého názoru snížení částky ukazatele dávky pomoci v hmotné nouzi o 20 mil. korun je přiměřené i s přihlédnutím k dalším návrhům pana poslance Soukupa a dalším avizovaným návrhům, a to s ohledem na nezbytnost minimálně zamezit zneužívání dávek doplatku na děti.

Tyto pozměňovací návrhy jsou obsaženy ve sněmovním dokumentu 3280, ke kterému se zároveň přihlašuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Berdychová a po ní s přednostním právem pan... (Poslankyně Berdychová nechce vystoupit.) Dobře, takže nyní s přednostním právem pan předseda Votava. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Pan kolega Vilímec tady vzpomenul pozměňovací návrh pana místopředsedy Bartoška. Já bych chtěl upozornit, a už jsem to panu kolegovi Bartoškovi říkal, že tento pozměňovací návrh je nehlasovatelný. Nelze řešit se zákonem o státním rozpočtu zákon o sociálních službách. To je prostě nepřípustné. Zákon o státním rozpočtu se řídí jiným procesem než běžný zákon a takto tam dávat přílepek, to není možné. Byť chápu smysl, který chtěl vyjádřit pan kolega, ale je nehlasovatelný tento pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto poznámku. Ještě oznamuji, že pan ministr vnitra Milan Chovanec má náhradní kartu číslo 13.

Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vládo, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s pozměňovacím návrhem, který je odvozen z usnesení výboru pro obranu a který upřesňuji, protože rozpočtový výbor o něm nemohl hlasovat a uvedl důvod, že nebyl přesně určen zdroj, odkud by prostředky byly. Jde o sněmovní dokument 3250 a jde o to, že v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se specifický ukazatel vládní rozpočtová rezerva v původní výši 3 miliardy 784 milionů 656 tisíc 240 snižuje o 2 miliardy 280 milionů korun a v kapitole 307 Ministerstvo obrany se průřezový ukazatel výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS navyšuje o 2 miliardy 280 milionů korun. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016.

Nyní mi dovolte několik slov k důvodům. Usnesení rozpočtového výboru o návrhu na takovéto navýšení kapitoly Ministerstva obrany, tedy výdajů na obranu, vychází z toho, jak jsme posoudili bezpečnostní situaci, ve které se Evropa nachází, a kondici Armády České republiky a situaci, ve které jsme. Stávající návrh rozpočtu bez pozměňovacího návrhu nedosahuje ani výše 48 miliard, představuje zhruba 0,98 % HDP oproti našemu závazku vydávat 2 % HDP na obranu. Po odečtení částky necelých 7 miliard, která v rozpočtu na obranu zahrnuje zejména důchodové výdaje, se tedy dostáváme na hranici 0,9, nebo dokonce pod hranici 0,9 % HDP, tzn. řadíme se mezi tři země v Severoatlantické alianci, které vydávají na obranu nejméně. Zároveň nedosahujeme ani výše 50 miliard, kterou považujeme za hranici, od které se mohou ozbrojené síly daleko výrazněji rozvíjet a modernizovat, a podle analýzy nedosahujeme ani tempa nárůstu výdajů na obranu, které byly součástí koaliční dohody. Návrh míří a alokuje prostředky zejména do modernizace výzbroje a odpovídá potřebě rychle zvýšit bojeschopnost naší armády, tzn. nemíří do mezd a do výdajů na personál.

V současnosti, a o tom není pochyb, jsme z hlediska obrany černým pasažérem Severoatlantické aliance a našich spojenců jak z hlediska výkonnosti naší armády, tak z hlediska výdajů. Důkazem budiž návrh, že případné operace proti Islámskému státu se opět účastníme pouze podporou bojových sil, tzn. nemocnicí nebo chemickou ochranou, a nikoli účastí v těchto bojových silách. I zde tedy budeme spoléhat na to, že bezpečnost Evropy, a tím i naši bezpečnost vybojují druzí. To je, podle mého názoru, definice pozice černého pasažéra.

Naši spojenci v současné době mění velmi rychle rozpočtovou politiku. Podle čerstvých analýz minimum by se dalo charakterizovat, že škrtají škrty. My jsme s tímto procesem ještě ani nezačali. To znamená obnovení modernizačních programů ve výzbroji, ve vybavení jednotek a v bojové výkonnosti na straně našich spojenců nenachází adekvátní odezvu v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany pro příští rok.

Vím, že jde o výraznou změnu, vím, že výbor v této věci usnesení velmi bedlivě diskutoval, diskutovali jsme kondici našich ozbrojených sil, diskutovali jsme potřeby modernizace, tempo modernizace a samozřejmě i existuje i argument o tom, že resort obrany nevyčerpává všechny dostupné prostředky. Dovolte mi, abych v tomto ohledu řekl na adresu a na obhajobu jak resortu, tak armády, že do určité míry tento resort fungoval dlouhou dobu jako bankomat a byl uškrcen do takové míry, že skoro ztratil absorpční schopnost a má těžko hmatatelný tep. To znamená, když budeme vycházet z toho, že nedokáže čerpat a obnovovat svoje schopnosti, znamená to, že se s tím chceme smířit? Já myslím že ne. To, že jde o hodně velké prostředky, si uvědomuji, ale hodně velké změny v bezpečnosti okolí Evropy a Evropy samé se odehrávají před našima očima. Nechovejme se v tomto ohledu, prosím, neodpovědně jako některé předchozí generace českých a československých politiků. Chovejme se naopak odpovědně. Za neodpovědnost jsme už ve své historii zaplatili dost.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi, nyní s přednostním právem pan předseda rozpočtového výboru.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. No, musím i zde upozornit vaším prostřednictvím ctěného kolegu Gabala, že nelze takto v uvozovkách vyloupit vládní rozpočtovou rezervu. Vládní rozpočtová rezerva, výše těch prostředků, které jsou určeny do vládní rozpočtové rezervy, se řídí zákonem ve výši 0,3 % celkových výdajů, což je tedy něco více jak přes 3,8 miliardy, a vy byste z toho v podstatě 2,8 miliardy použil možná na dobrý účel, já to nezpochybňuji, ale nelze takto postupovat, neboť by se musela ta vládní rozpočtová rezerva o tu částku nějak doplnit, protože je třeba ji schválit v zákonné výši.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru za tuto faktickou poznámku. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Děkuji vaším prostřednictvím. I já samozřejmě rozumím připomínce pana předsedy rozpočtového výboru, že nemůžeme loupit vládní rozpočtovou rezervu. Budeme tedy čekat až nám někdo vyloupí naši prosperitu a bezpečnost? Nebo budeme spoléhat na to, že naši spojenci dokážou své rozpočtové rezervy nasadit v krajní situaci, včetně rizik životů svých vojáků? To je pro nás cena této rozpočtové rezervy?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Ještě s přednostním právem pan předseda rozpočtového výboru. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Ne, je třeba se opravdu držet v mezích zákona a zákon prostě o rozpočtu něco říká. To jsem řekl, jaká má být povinná výše vládní rozpočtové rezervy. Samozřejmě po schválení rozpočtu vláda může s vládní rozpočtovou rezervou nakládat a může vyčlenit z vládní rozpočtové rezervy, pokud bude třeba, i prostředky, které pan kolega Gabal chtěl již při projednávání rozpočtu, aby byly vyčleněny z vládní rozpočtové rezervy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vaším prostřednictvím bych doporučil panu předsedovi, aby tento zákon nechal vytisknout v dostatečném množství a přiřadil jej k výzbroji našich vojáků, kteří půjdou bojovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová, poté s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych v reakci na to, co tady řekl Ivan Gabal, poprosila kolegy z vládní koalice, aby hledali způsob, jak to jde, a ne důvod, jak to nejde. Tohle skutečně, to, co tady říkal Ivan Gabal, je usnesení, které přijal výbor pro obranu napříč politickým spektrem. Tam úplně bylo jedno, jestli je někdo z opozice nebo někdo z koalice. Bezpečnostní situace v České republice, ve světě kolem nás je, jaká je. A jestli si tady někdo z vás myslí, že se bude zlepšovat, tak slezte z té višně. Tak to není. Ta situace bude horší a horší a v minulém roce už nás náš výbor pro obranu na toto upozorňoval. Už loni jsme žádali navýšení rozpočtu. Nepodařilo se to. Tak vás všechny prosím, přestaňme politikařit a dohadovat se o tom, jestli někdo loupí z nějaké pokladniční správy nebo kapitoly v rámci rezerv, a hledejme způsob, jak tam ty peníze dosypat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Seďa. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já věcně souhlasím s návrhem výboru pro obranu. Ale pak je tady ještě pravidlo a právo. To pravidlo říká, že zákonem o státním rozpočtu nelze novelizovat žádný jiný zákon, ani zákon o rozpočtových pravidlech. A v zákoně o rozpočtových pravidlech je prostě napsáno, že minimální výše vládní rozpočtové rezervy je 0,3 %, s tím se nic neudělá. Jinými slovy podle mého názoru v okamžiku, kdy libovolný pozměňující návrh by snížil pod úroveň této ze zákona povinné rezervy, je ten návrh nehlasovatelný. Já jsem vždy tak postupoval a jsem přesvědčen, že je to podle zákona a že nemůžeme porušovat zákon ani pro ty nejušlechtilejší myšlenky.

Jinými slovy ano, já s tím souhlasím, ale musí to navrhovatel bilancovat proti jiné položce než proti vládní rozpočtové rezervě. Ne že by jich tam bylo málo. Tak to bilancujte proti neinvestičním dotacím, podnikatelským subjektům. Tak bude mít pan ministr Babiš méně peněz pro podnikání a budeme mít více peněz pro obranu. Ale nelze to bilancovat proti vládní rozpočtové rezervě v okamžiku, kdy by klesla pod zákonnou úroveň.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně. Já bych byl ten poslední, kdo by nepřál ozbrojeným silám navýšení rozpočtu. Souhlasím tady s předsedou poslaneckého klubu TOP 09, že je to trošku problematické. Možná že by bylo ještě dobré modifikovat tento návrh.

Ale měl bych dvě věci. Jedna věc se týká bezpečnostní situace. Já si myslím, že je to spíše problematika celé vlády, tzn. všech silových resortů. A v rámci Bezpečnostní rady státu by se měly pobavit, jak řešit financování ať už bezpečnostních sborů, tak ozbrojených sil. To je první věc.

A druhá věc. Já si nejsem stoprocentně jist, že resort by efektivně tyto peníze utratil. Ten důvod je prostý. Za posledních x roků, minimálně dva tři roky, resort není schopen utratit kolem 4 mld. korun. Je to dané systémem nákupů a akvizic vojenského materiálu. Takže i tady musíme hledat řešení co nejrychlejší. Já jsem rád, že pan ministr obrany toto řešení hledá. Uvidíme v budoucnu, jak to bude.

Pak je tam otázka taky toho KVAČRu, tzn. Koncepce výstavby Armády České republiky, protože ono to spolu souvisí, i s tím rozpočtem a rozpočtovým návrhem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jak panu předsedovi, tak předsedovi Kalouskovi vaším prostřednictvím poděkovat za to upřesnění. My se teď ještě s jeho pomocí podíváme, jestli bychom nenašli nějaké jiné řešení, protože skutečně má pravdu Jana Černochová, že je potřeba najít legislativně konformní řešení. Já jsem se snažil především argumentovat v tom, aby byl vzat vážně názor výboru pro obranu jak z hlediska posouzení bezpečnostní situace, tak naší schopnosti na ni adekvátně reagovat ozbrojenými silami. A to řešení se budeme snažit najít. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pak že je diskuse v Poslanecké sněmovně neplodná. Děkuji panu poslanci Gabalovi.

Nyní s přednostním právem pan ministr obrany. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem trošku v takové dvojjediné situaci, protože na jednu stranu lze určitě zavnímat pozitivně, že poslanci příslušného výboru podporují nárůst, zajímají se o tu věc velmi intenzivně a argumentují silnými argumenty. Na druhou stranu ale se musím přece jen toho rozpočtu malinko zastat, protože speciálně u tohoto rozpočtu se dá s čísly čarovat poměrně zdárně. Samozřejmě že to obligátní dvouprocento z HDP je jakási alianční mantra a já ji tady určitě nebudu zpochybňovat. Na druhou stranu všichni víme, že relativně vysoký růst HDP v tomto roce nás z hlediska toho procenta prostě penalizuje. A to je myslím fér konstatovat.

Kdybychom vzali hrubý národní produkt z roku 2013 a náš současný rozpočet Ministerstva obrany, tak jsme na 1,2 %. Kdybychom brali procento z celkového rozpočtu, tak výdaje na obranu činí 4 %. Pokud bychom srovnali rozpočet z roku 2015 a ten, který tady leží před vámi na rok 2016, tak je tam nárůst 9 %. Nárůst 9 % mají zhruba dvě nebo tři alianční země v Evropě.

Já probůh netvrdím, že by armáda nepotřebovala víc. Já netvrdím, že 50 mld. není ten práh schopnosti skutečného rozvoje a ne pouhého látání děr. Ale vzhledem k tomu, co tady bylo taky řečeno z hlediska nutnosti té rozpočtové rezervy, tak budu velice rád, když se najde třeba ještě nějaký jiný způsob. A mohu vám garantovat, že už v tuhle chvíli připravujeme, byť třeba k tomu vůbec nedojde, další projekty, které by byly schopny případně nějaký nárůst smysluplně absorbovat.

Takže děkuji na jednu stranu za tu podporu, za tu argumentaci, na druhou stranu jsem jenom chtěl pár slovy říci, že rozpočet na rok 2016 umožňuje armádě dýchat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi obrany. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl v Paříži v době, kdy jste někteří sledovali to, co se tam odehrává, odsud. Bohužel jsem byl na tom místě, kde se to odehrávalo. A ono to tam vypadá tak nějak jinak, než když se na to díváte z dálky. Najednou zjistíte, že ti politici se rozhodují ve vteřinách, v hodinách a ve dnech tak, jak za normálních okolností se rozhodují politické reprezentace několik let. Kromě toho, že Francouzi zjistili, že je Britové mají rádi, tak udělali mnoho různých opatření typu výjimečný stav, prohloubení spolupráce tajných služeb, rozpočtová opatření, která znamenají významné posílení vnitra a armády, atd. Já si myslím, že situace je opravdu vážná a je potřeba ji vnímat tak, jaká je realita.

Návrh se dá samozřejmě věcně asi podpořit, ale je složitější nějak to zapracovat do rozpočtu. Myslím, že by tady mohla být nějaká shoda typu francouzské shody, kdy si Hollande zavolal všechny představitele opozice a řekl jim: hele, teď neblbněte, teď na to opravdu není čas. A vidíte, že to funguje. Já si myslím, že tady by mohla být shoda buď na tom, že jsme všichni připraveni během vteřin, během minut, během hodin posílit vládní rozpočtovou rezervu tak, aby bezpečnost občanů České republiky mohla být zajištěna maximálním způsobem, anebo se dohodnout v této chvíli na tom, že nebudeme brát z rozpočtové rezervy do kapitoly, ale že naopak navýšíme vládní rozpočtovou rezervu, která by pro takový okamžik mohla být připravena. Berme to vážně. Nedívejme se na to jako na nějaký vzdálený příběh, televizní seriál. Tohle je realita, které se nezbavíme. Tohle je realita, která dostíhá i nás. Prostě chovejme se v tomto opravdu velmi nepoliticky, ale odpovědně vůči občanům České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych zde prezentoval a přihlásil se k následujícímu pozměňovacímu návrhu.

Pozměňovací návrh je plně ve shodě s usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a týká se v podstatě toho, abychom v rámci souhrnných ukazatelů přijali následující změny kapitolního sešitu kapitoly 377 Technologická agentura České republiky. Ještě na úvod bych řekl, že jde o přesun finančních prostředků v rámci kapitoly, nejde o žádné navýšení.

Pozměňovací návrh zní:

a) V průřezovém ukazateli kapitoly 377 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci zvýšit částku 32 189 991 Kč o 10 000 000 Kč na 42 189 991 Kč,

b) V průřezovém ukazateli kapitoly 377 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem zvýšit částku 10 944 597 Kč o 3 400 000 Kč na částku 14 344 597 Kč,

c) V průřezovém ukazateli Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, v tom institucionální podpora celkem, zvýšit částku 106 428 000 Kč o 28 400 000 Kč na částku 134 828 000 Kč,

d) V průřezovém ukazateli Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, v tom účelová podpora celkem, snížit částku 2 852 511 000 Kč o 28 400 000 Kč na částku 2 824 111 000 Kč.

Tento pozměňovací návrh jsem zavedl do systému pod č. 3287 a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlašuji.

Zdůvodnění návrhu: Technologická agentura v podstatě žádá o převod finančních prostředků ve výši 28,4 mil. korun z prostředků účelové podpory do podpory institucionální. Tato částka je složena, jak jsem uvedl předtím, z 10 mil. do ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, 3,4 mil. do ukazatele Povinné pojistné placené zaměstnavatelem a dalších 15 mil. do ukazatele Výdaje na výzkum, a to z důvodu pořízení nového informačního systému.

Na opakované žádosti Technologické agentury o navýšení funkčních míst se Ministerstvo financí rozhodlo vyhovět poslední žádosti Technologické agentury a od 1. 1. 2016 zvyšuje počet funkčních míst na hlavní pracovní poměr o deset, to jest na padesát devět. Prostředky na tyto místa byly z Ministerstva financí převedeny z rozpočtu TA ČR z položky ostatních osobních výdajů. Čili Technologická agentura si dovoluje, jak jsem již říkal, požádat o převod z účelových výdajů do institucionálních výdajů v roce 2016 ve výši 28 400 000 ve výše uvedené skladbě. Nejpodstatnější na této žádosti je to, že Technologická agentura nemá žádné požadavky na další prostředky ze státního rozpočtu, jak jsem již uvedl. Jde o přesun v rámci kapitoly.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byly zde v podrobné rozpravě zmíněny mé pozměňovací návrhy s tím, že jsou nehlasovatelné. Já jsem si to prověřil a skutečnost je taková, že jsem byl veden dobrým úmyslem, a to je, že příspěvek na péči nebyl dlouhé roky valorizován. Tato skupina obyvatel si skutečně zaslouží, aby byl v rámci sociální spravedlnosti tento příspěvek na péči navýšen.

Já jsem se tedy rozhodl upravit svůj pozměňovací návrh do té podoby, aby byl hlasovatelný. Já ho tedy načtu. V kapitole 313 státního rozpočtu na rok 2016 se specifický ukazatel aktivní politika zaměstnanosti snižuje o částku 520 mil. O částku 520 mil. se zvýší specifický ukazatel příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

Jedná se o to, že z jednání se zástupci Národní rady pro zdravotně postižené vyplynula nutnost posílit rozpočtové prostředky, ze kterých jsou vypláceny příspěvky na péči, a víceméně vytvářím prostor pro ministerstvo, aby mohlo danou situaci řešit. Tedy k předchozím pozměňovacím návrhům se nehlásím, protože jsou nehlasovatelné, a tento jsem načetl nově.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Zemek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil přihlásit se ke svému pozměňovacímu návrhu, který najdete v systému pod č. 3278.

Nyní bych vás ve stručnosti seznámil s tím, oč se v něm jedná. Týká se kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí, kde navrhuji přesun částky, která je určena na podporu provozu záchranných stanic pro hendikepované volně žijící živočichy. Podotýkám, že můj pozměňovací návrh nepřináší žádné náklady navíc, pouze se technicky přesouvá v rámci kapitoly. To znamená, nikomu se nebere a nikomu se navíc nepřidává. Peníze na to byly vyčleněné a pouze jsou zařazeny do špatné kategorie, kde není možné je vyčerpat.

Abych to trochu objasnil. V podstatě v rámci České republiky funguje záchranná síť, která je částečně financovaná státem. Státní příspěvek u těchto organizací dělá asi jednu třetinu. Probíhala tam poměrně široká diskuse při přípravě rozpočtu, kdy nastala v podstatě shoda na výši příspěvku stanicím, která celkově dělá asi 12 mil. v Čechách. Nicméně tato částka, o kterou byl vlastně rozpočet navýšen, byla zařazena do kategorie Činnosti v ochraně životního prostředí, ale v minulých letech tyto prostředky byly v kategorii Program péče o krajinu, kde byla v rámci vnitřní směrnice Ministerstva životního prostředí vytvořena kategorie C, která přímo počítala s financováním stanic. Zařazení do nové kategorie například neumožňuje, aby z tohoto byly například financovány stanice, které jsou zřizovány jinak než nevládními organizacemi, například u zoologických zahrad, nebo největší pražská stanice je zřizovaná Lesy hlavního města Prahy, takže tyto stanice by potom nemohly čerpat. Navíc i v kategorii Program péče o krajinu zůstala zachovaná částka asi 5 mil. na financování stanic, takže by tam došlo ke dvojímu financování. Proto z tohoto důvodu navrhuji přesunout právě z rozpočtového okruhu Činnosti v ochraně životního prostředí částku 12 mil., která byla domluvena, do Programu péče o krajinu, kde už je systém zaběhlý a záchranné stanice z toho už umějí čerpat a nebyl tam v minulosti žádný problém. V tomto spočívá můj pozměňovací návrh.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já si tady dovoluji načíst tři pozměňovací návrhy. V systému je máte pod čísly 3246 a dva pod číslem 3247.

Krátký komentář. Hospodářský výbor byl na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji. Vím, že takovou popelkou zatím, co se týká vybavenosti, infrastruktury a její budoucnosti, je Národní park České Švýcarsko. Tam napříč politickým spektrem jsme vedle toho, že budeme prosazovat a podporovat velké projekty, slíbili, že začneme možná i u těch menších. Jedná se o kraj, který je silně sužován strukturální nezaměstnaností. Odcházejí odtamtud elity. Jedna z šancí, o kterých se nemluví, protože Ústecký kraj je vždycky chápán jako místo zdevastované, ale ve skutečnosti má řadu velmi cenných přírodních lokalit, které jsou turistickým tahákem.

Proto i v minulosti jeden z nich, což je dnešní Národní park České Švýcarsko, je splňuje. Proto jsme k jeho ochraně tady v minulosti přistoupili. Proto bych se chtěl přimluvit za podporu tohoto návrhu, který jen těsně neprošel rozpočtovým výborem. Je to z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Je to z části na podporu inovací na různé majetkové záležitosti státu, kde určitě rezerva je. To znamená, nezvyšuje to nároky na státní rozpočet. Je to pouze přesun do kapitoly životního prostředí.

Další z návrhů je trošku morální záležitostí. Zase nejde o žádnou dramatickou částku. Jedná se o přesun 758 tisíc korun z kapitoly Ministerstva obrany na ÚSTR. Není mi jasné, zúčastnil jsem se jednoho jednání, kde měla být nějakým způsobem řešena problematika uznávání nebo neuznávání pořizování dokumentů a rozhodování ve věci třetího odboje. Záležitosti se vlečou a celá záležitost je morální ostudou. Řada lidí, řada žadatelů se nedožije verdiktu rozhodnutí a myslím si, že je to ostudou této země. Bylo přislíbeno řešení. Z naznačených cest žádná nebyla uvedena v praxi, a proto navrhuji tuto záležitost řešit tak, aby ÚSTR urychleně pro Ministerstvo dopravy (správně obrany) připravil ve zrychleném řízení všechny potřebné podklady, aby ministerstvo mohlo toto rychle uznat, protože ono je tím rozhodným orgánem. Pokud byste s tímto návrhem potom při třetím hlasování nesouhlasili, tak bych moc poprosil, aby tady vystoupil pan ministr obrany a slíbil, že tu záležitost prostě vyřeší. Nejedná se o žádné dramatické peníze, ale jedná se o dramaticky velkou ostudu.

Třetí můj návrh tedy není o malých penězích, tedy respektive je to společný návrh, který dáváme s panem kolegou Pilným. Pan kolega Seďa ještě načetl, protože tam došlo mezi námi k nějakému nesouladu. Další předpokládám obdobný návrh a nestihl jsem kontaktovat pana poslance Snopka, který se také hlásí k tomuto návrhu, tak prosím, aby bylo bráno v potaz, že to tady navrhujeme napříč politickým spektrem, a to se týká oné zmiňované ESA. Již v loňském roce jsme navrhovali, aby byl posílen rozpočet Ministerstva dopravy tak, aby Česká republika se mohla, resp. její firmy mohly účastnit volitelné části programu ESA. My financujeme, resp. náš rozpočet financuje povinnou část. Sice tam došlo ke zvýšení, ale to je pro jeden jednorázový projekt, na kterém se podílí společnost ze Spojených států.

Nicméně já bych velmi na vás apeloval, aby byl posílen rozpočet tak, aby ryze české firmy, které jsou v tom velice úspěšné, se toho účastnily. Pan ministr financí, předpokládám, že i pan ministr dopravy, dostali materiál s ekonomickým zdůvodněním toho, že se nejedná o žádnou nevýhodnou dotaci nebo podporu, že se to mnohonásobně vrátí. Vím, jak obrovské lobby, jak obrovský tlak byl na to v uplynulých letech, a Ministerstvo financí vyhovělo, a vyhovělo velkoryse, aby byly podporovány a financovány finanční pobídky pro český film. Nevzpomínám si teď, kolik tam byla podpora, nebo ten efekt, který přinese každá investovaná koruna. Jenom vás upozorňuji, že běžná praxe, ale nejenom v těch nejrozvinutějších zemích, ale i v zemích okolo nás je, že návratnost každé vložené koruny do kosmického výzkumu je 190 korun.

Takže moc vás prosím, abyste to zvážili. Zase ten můj návrh, náš návrh, nesměřuje k tomu, abychom navyšovali deficit státního rozpočtu, pouze ze Všeobecné pokladní správy, kde je položka, která je dokonce na podporu inovací plus nějaké majetkové záležitosti státu a případné arbitráže nebo jak se to přesně jmenuje, tak je posílena kapitola Ministerstva dopravy.

Máme se tady dohadovat o zákonu 130. Jenom musím konstatovat, že v rozpočtu je celá řada věcí na podporu extenzivních záležitostí této země, ale bohužel tam chybí podpora intenzivních záležitostí. Téměř dennodenně sleduji jednání tripartity, odborů, kde je velký pláč, proč nejsou v České republice vyšší platy. Dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, ony nebudou vyšší, pokud tady budeme budovat logistická skladiště nebo si je tady budou budovat nadnárodní firmy, dokud budeme investovat do zbytečných podpor, které nemají budoucnost, jenom proto, aby vybraná část firem si pomohla, dokud budeme vytvářet podušku pro jistý segment potravinového trhu, abychom ještě více tlačili do rohu prodejce.

Moc bych se proto přimlouval, ono to vypadá jako dramatické peníze, ale věřím tomu a ti, co se účastní akcí podvýboru pro letectví, kosmonautiku a inovace, dobře vědí, že ty podpory fungují. Když jsem se funkce předsedy podvýboru ujímal, tak se ke mně okamžitě dostavovali různí emisaři, kdo co rozkradl, kdo co prošustroval, ale musím říci přes některé výhrady, že tak jak Ministerstvo průmyslu a obchodu v minulých letech koučovalo tyto podpory na inovační podpory, že najdete v těch společnostech, že to funguje. A tam jsou potom zcela jiné platy. Tam se vytváří sociální potenciál. Takže ne rozdávat na neperspektivní dotace, ale skutečně přesunout peníze do toho inovačního, co zajistí sociální potenciál. Tam je dneska nedostatek pracovních sil. Takže je to zase provázáno se školstvím. A tam jsou také platy, které začínají od 35, 40 a více tisíc korun v těch firmách pro řadové pracovníky nahoru. To je budoucnost. Není budoucnost ta, která je uplatňována a do které bych si já v tuhle chvíli promítl rozpočet.

Takže ještě jednou opakuji, hlásím se k pozměňovacím návrhům pod čísly 3246 a 3247. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Dalším řádně přihlášeným je poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, na závěr svého vystoupení předložím pozměňovací návrh. Jenom bych se chtěl ještě nejprve vyjádřit ke způsobu projednávání návrhu státního rozpočtu, konkrétně jeho kapitoly 315, která se týká Ministerstva životního prostředí. Tu kapitolu jsme projednávali na výboru pro životní prostředí. Bohužel na projednávání si nenašel čas pan ministr životního prostředí, nebyl na jednání zúčastněn, a nebyli přítomni na jednání bohužel ani jeho náměstkové. Takže návrh rozpočtu na výboru pro životní prostředí prezentoval pan státní tajemník Landa. Tedy zdá se, že už úředníci přebírají skutečně postupně vládu.

Za druhé bych se chtěl vyjádřit k formální podobě rozpočtu, tedy zejména rozpočtu kapitoly. Ta je členěna na výdajové bloky a výdajové okruhy, přitom není těmto jednotlivým částem přiřazen nikde žádný číselný identifikátor, takže se tam jednak špatně hledá a jednak se potom velmi špatně, když mluvíme o rozpočtu, na jednotlivé částky odkazuje. Takže je vždycky třeba přečíst a vyjádřit celý název příslušného bloku nebo příslušného okruhu. To je tedy podle mne chyba. Navrhoval jsem, aby byla kapitola vrácena k přepracování, bohužel tedy bezúspěšně.

Dále bych se chtěl už konkrétně vyjádřit. Co tedy postrádám, v rozpočtu je poměrně vyšší finanční ohodnocení aktivit souvisejících se stále se zvětšujícím ohrožením v podobě sucha, peněz, které by byly vynakládány na tvorbu a zvyšování akumulační schopnosti krajiny tak, aby byla schopna akumulovat vodu, ať už tedy v podobě případných budoucích vodních nádrží, anebo tedy jenom přímých drobných opatření, která by zvětšovala absorpční schopnost krajiny. V programu podpory přirozených funkcí krajiny je pro budoucí rok navrženo pouhých 30 mil. Kč. Kdybychom si tedy řekli, jak je to třeba s rybníky a se zvyšováním jejich absorpční schopnosti, tak odbahnění hektaru rybníka stojí kolem milionu korun, takže tohle je tak na 30 hektarů. To ani nejsou všechny rybníky, které stát má ve svém přímém vlastnictví.

Zároveň ale dramaticky z roku na rok narůstá úroveň finančních prostředků pro podporu nevládních neziskových organizací a jejich neinvestičních aktivit. V roce 2014 bylo na této položce 10 mil. Kč, v roce 2015 20 mil. Kč a v roce 2016 navrhuje ministerstvo 32 mil. Kč. Pan kolega Zemek tady zmiňoval poměrně nejasný stav ve věci financování stanic pro zraněné nebo hendikepované živočichy. Když jsem se na to tázal, na účel oněch 12 mil., o které se navyšuje nevládním neziskovým organizacím v oblasti životního prostředí jejich neinvestiční dotace, tak mi nikdo z přítomných ministerských úředníků nebyl schopen přesně odpovědět, na co ty peníze budou. Snad možná říkali, že by to něco mohlo být na stanice pro hendikepované živočichy. Na druhé straně je možno nalézt, a kolega Zemek to již také provedl, že v dalších částech rozpočtu se nacházejí peníze pro financování této činnosti i v případě jiných subjektů. Samozřejmě že o hendikepované živočichy se starají i jiné než nevládní neziskovky, zejména tedy zoologické zahrady a další. Takže tam těch 12 mil. je možno jaksi určovat a je možno se obávat toho, že by to byly peníze pro další aktivity nevládních organizací, které nemůžeme nikdo z nás kontrolovat.

Včera tady slavili triumf aktivisté z Rekonstrukce státu, když jste schválili zákon o zveřejňování smluv. Před rokem tady triumfovaly ekologičtí aktivisté, když byl schválen zákon o posuzování vlivů na životní prostředí EIA, který jim dává obrovskou moc. Dneska všichni, kdo chtějí stavět, stojí v hrůze před povinností znova se vracet k již schváleným projektům a ke schváleným posouzením vlivů na životní prostředí. Tato posouzení se musí předělávat. Nyní opět vstupují do hry ekologičtí aktivisté a budou mít velký vliv na to, co se u nás bude stavět a co se stavět nebude. Naše varování nikdo tady nevyslyšel, zákon jste schválili v té podobě, že ekologové tady mají obrovský vliv.

Já si myslím, že by se tedy měl dotační titul pro neziskové organizace snížit, peníze by měly být vynaloženy na financování opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny. Navrhl jsem pozměňovací návrh, který je evidován jako sněmovní dokument 3277 a který navrhuje, aby v kapitole 315 Ministerstvo pro životní prostředí na rok 2016, výdajový blok ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny došlo k navýšení prostředků v programu 115 160 podpora obnovy přirozených funkcí krajiny o 12 mil. Kč a v téže kapitole, výdajový okruh ostatní činnosti v životním prostředí, výdajový okruh činnosti v ochraně životního prostředí v položce neinvestiční dotace neziskovým organizacím došlo ke snížení prostředků o 12 mil. Kč. Takže v jedné položce v téže kapitole dochází k navýšení prostředků, ve druhé položce v téže kapitole dochází ke snížení prostředků.

V podstatě jsem ve svém úvodním vystoupení před přednesením tohoto návrhu návrh zdůvodnil, čili tím pádem odůvodnění mám za sebou. Čili vzhledem k tomu, že se jedná o podrobnou rozpravu, formálně se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3277. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Přeji pěkné dopoledne. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Zemek, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy musím reagovat na předřečníka pana kolegu Zahradníka ohledně toho navyšování v kategorii neinvestičních nákladů neziskovým organizacím o 12 mil. To jsou, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, právě ty prostředky, které byly domluveny, resp. které byly dojednány pro činnost stanic pro hendikepované živočichy, pouze byly zařazeny do jiné kategorie. Takže o těch 12 mil. se nenavyšují neinvestiční prostředky ekologickým organizacím, ale jsou to prostředky určené právě na ty stanice. A bohužel tedy tam došlo k tomu, že to skončilo v tomto šuplíku, místo toho, aby to skončilo v tom PPK, což vlastně tedy zabezpečuje můj pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já se musím připojit ke svému předřečníkovi k panu poslanci Zahradníkovi s tím, že také považuji za nehoráznost, že rozpočet Ministerstva životního prostředí na výboru pro životní prostředí nepřišel hájit ani ministr ani žádný z jeho náměstků, nýbrž úředník. Ale to není hlavní důvod, proč jsem tady vystoupil.

Chci říct, že po formální stránce, a o tom tady už hovořil pan poslanec Zahradník, je předkládaný materiál naprosto tristní. Kdyby pan ministr Brabec jako manažer předložil tento materiál svému představenstvu, byl by zřejmě poslední materiál, který by ve své profesionální kariéře předložil - tabulky bez čísel, bez označení, nečitelné tabulky, stránky bez čísel, bez označení, grafy mimo fluktuační pásma. To jsou naprosto tristní záležitosti a to jenom dokumentuje, jak si Ministerstvo životního prostředí váží práce Sněmovny.

Nicméně to nejzásadnější. Já jsem dlouho přemýšlel, zda to mám řešit formou nějakých pozměňovacích návrhů, ale je to tak zásadní věc, že to samozřejmě formou pozměňovacího návrhu nejde řešit. Chtěl bych upozornit, kolik financí se věnuje ze státního rozpočtu na ochranu životního prostředí. Je to výrazně méně než v době hospodářské krize. Tady se ukazuje, jaké má vláda priority, jak si váží životního prostředí a jak ho chce chránit. Zatímco v roce 2009 to bylo 4,6 mld., v roce 2010, tedy v hluboké hospodářské krizi 4,1 mld., na příští rok to je 3,2 mld., to znamená o miliardu méně než v době krize, což považuji za skutečně nedostatečné a chci vyzvat ministra životního prostředí, aby v příštím rozpočtu se zasadil o to, aby rozpočet životního prostředí rostl, neklesal.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já samozřejmě se obracím ke kolegovi Zemkovi vaším prostřednictvím, ale už jsem to řekl, že přece není možné zakrýt to, že navyšujeme dotace nevládním neziskovkám jakýmsi zmatkem, poměrně značným zmatkem, který panuje v kapitole 315 pro Ministerstvo životního prostředí. Ten zmatek možná prostupuje celým rozpočtem. Orientace v něm je hanebná. Už jsem to tady říkal, neexistuje možnost nějak se číselně odkázat mezi jednotlivými okruhy, mezi bloky, mezi grafy. Prostě je to skutečně špatné, to musím velmi kriticky tedy vyjádřit. Přitom dotace pro stanice pro hendikepované živočichy, když jsme se na to ptali na výboru, nebyl nikdo schopen tam najít. Oni nebyli schopni vysvětlit, kde by se ty peníze našly. Ony tam skutečně jsou, jsou tam skryty v podobě dotací pro zřizované organizace, které zřizuje ministerstvo, nebo případně Zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou, která provozuje krásnou stanici pro hendikepované živočichy, tu zase zřizuje Jihočeský kraj, dotuje ji ze svých prostředků.

Čili nehrajme si tady na to, že chceme dotovat nevládní organizace, přitom peníze pro ně budeme krýt nějakým ušlechtilým důvodem ochrany hendikepovaných nebo zraněných živočichů. Bohužel nevládky mají veliký vliv, bohužel se to začíná projevovat. A ono se to projeví v příštích letech, až EIA přestane fungovat, ještě daleko hůře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat, pane ministře, vy jste svou faktickou poznámku - protože jste ji smazal, tak jsem nevěděl, jestli trvá. Takže trvá. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.

No, tak klasicky kolegové nezklamali a bylo to Rádio Jerevan jako vždycky. Takže na výboru mě zastupoval sice státní tajemník, ale vy jako kolegové - vaším prostřednictvím, pane předsedající - kteří se zabývají životním prostředím, já jsem přesvědčený, že pan Landa to tam i řekl, on je nejenom státní tajemník, ale já v rámci úspor jsem tedy sloučil tuto funkci s mým náměstkem, který má na starosti také ekonomiku. A on ji měl na starosti od začátku. To znamená, on je nejenom státní tajemník, ale on má pod sebou i ekonomickou sekci a měl ji od začátku. Takže je to můj první statutární zástupce. Já se omlouvám, nemohl jsem tam být z pracovních důvodů. Příště tam určitě přijdu. Víte, že na výbor také chodím. Ale nikdy bych tam neposlal úředníka, to mi věřte, jenom nějakého úředníka. Poslal jsem tam vysoce kvalifikovaného člověka, který má na starosti sekci ekonomika od začátku. Takže to jenom k tomu zbytečnému výpadu. A teď nevím, jestli to bylo z nevědomosti, nebo jaksi záměrně. Ale tak to je pro mne Rádio Jerevan.

Ohledně opatření z hlediska stanic záchranných, my jsme byli ti, kteří přidali těmto stanicím po vašich vládách více peněz. V tom prvním roce jsme jim přidali 10 milionů, teď jsme tedy přidali 5 milionů. To znamená, ty peníze tam jsou. Jsou tam v této, jak říkal pan kolega Zemek. To znamená, těch 12 milionů tam opravdu - není to pro nevládní organizace, ale je to na stanice na ochranu ohrožených živočichů. To je úplně jednoznačné. Můžeme se bavit o tom, jestli ty peníze jsou tam v té správné kolonce. Jsem přesvědčen, že ano, ale nebojím se nebo nebráním se té debatě.

Z pohledu opatření na retenci vody v krajině máme 8 miliard korun v operačním programu Životní prostředí do konce roku 2020 a tyto peníze tam chceme využít. To znamená, nepočítáme s tím, že bychom to financovali z národních zdrojů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane ministře. Omlouvám se.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Poslední věta, poslední dvě věty. Ohledně tabulek - ten rozpočet má kromě číslování stránek, resp. tabulek, úplně stejnou strukturu jako v minulém roce. Nevím, kde tam nastal problém. Kolegové mě informovali, že se nakonec všechno vysvětlilo. Vy tady říkáte, že ne. Určitě se na to podívám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Mně skutečně pan ministr Brabec teď opravdu velmi pobavil. Pokud váš člověk, který se nejvíce zabývá financemi, je schopen předložit takovýto rozpočet, tak skutečně se obávám o to, jakým způsobem funguje Ministerstvo životního prostředí. Já znovu opakuji - v rozpočtu se nedá číst, v rozpočtu se nedá hledat. Dokonce ani ten dotyčný, který je ten nejvyšší specialista podle vás na finance, nám nebyl schopen najít požadované údaje.

Pokud považujete stránky, které se jmenují "Vzor formuláře číslo 1.5", "Vzor formuláře číslo 1.5", "Vzor formuláře číslo 1.5", "Vzor formuláře číslo 1.5" atd., za přehledný rozpočet, tak je mi to rovněž líto.

Říkal jste, že tak dáváte více peněz než minulé vlády. Samozřejmě lžete. Podívejte se prosím do vašeho rozpočtu. Ten rozpočet je nižší - opakuji nižší - než v době hospodářské krize (nesrozumitelné projevy z lavic), kdy jsme dávali do životního prostředí -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegové, abyste po sobě nepokřikovali.

 

Poslanec Michal Kučera: My jsme dávali do životního prostředí podstatně větší prostředky než dnes. Priorita této vlády není životní prostředí, není ochrana životního prostředí. Ty priority jsou jinde. Zřejmě se jedná o dotace pro biopaliva a jiné položky. Děkuji. (Potlesk z lavic zcela napravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nikdo s faktickou poznámkou se nehlásí. Budeme pokračovat v řádné rozpravě. Požádám tedy o vystoupení pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mí kolegové tady v podobě pana ministra životního prostředí partnera měli, byť ta debata byla ostrá. Já se budu obracet na ministra zemědělství, který mezi nás nepřišel, ale to už jsme si zvykli, že u takových zásadních věcí, které se týkají jeho resortu, se příliš ministr nezúčastňuje. Nicméně k věci.

Chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu, nebo spíš možná doplňovacímu, bych ho nazval, návrhu pod číslem 3289, který se týká právě kapitoly Ministerstva zemědělství, tedy kapitoly 329. Já jsem k ní poměrně podrobně hovořil na jednání zemědělského výboru, a tak nebudu opakovat detaily toho, co v tom rozpočtu opravdu chybí. Ten rozpočet je celkově také nižší na rozdíl od jiných kapitol státního rozpočtu. Přestože státní rozpočet má vyšší příjmy, tak výdaje na zemědělství obecně klesají ve státním rozpočtu, a to poměrně významnou částkou víc jak 5 miliard korun. Přesto se tam najdou finanční prostředky na opravy kapliček a nové zřizování organizací, nové přijímání úředníků apod. To tam v té kapitole je poměrně hojně. Ale to, co tam podle mého hlubokého přesvědčení být má a je výrazně víc vidět, tak je ohrožení z hlediska sucha.

Opatření, která Česká republika chystá, jsou velmi malá. Těch 200 milionů korun je částka úplně směšná na celou Českou republiku, která je na vyčištění rybníků apod. To jsou věci, které budeme muset podle mne daleko zintenzivnit. Práce na opatření proti suchu - myslím, že letošní léto nám dalo jasně najevo, že to může být jedno z významných, opravdu významných nebezpečí, kterému bude do budoucna Česká republika čelit. A fakt, že vláda se tím sice zabývala, ale zabývala se tím tak, že do června příštího roku bude analyzovat, co je vlastně všechno potřeba, aby ty další měsíce a léta jsme se suchem něco zásadního dělali, to si myslím, že je opravdu pozdě, a že máme-li tady už nějaké programy, které byly v minulosti vydiskutovány s Evropskou unií, že bychom do nich měli významněji přispívat, a ne částkou 200 milionů korun, kterou opravdu považuji na Českou republiku v tomto ohledu za velmi, velmi nízkou.

Stejně jako, byť jsem na jednu stranu rád, už v minulém projednávání státního rozpočtu v loňském roce jsem navrhoval posilování závlah, to bylo na zemědělském výboru odmítnuto, následně ten pozměňovací návrh odmítla koaliční většina i na jednání Poslanecké sněmovny. V letošním roce v podstatě koalice navrhuje to, co my jsme navrhovali vloni, přičemž podotýkám, že se téměř nic nezměnilo. A v minulosti jsem tady byl dehonestován trochu tím, že ty finanční prostředky nejsou potřeba, že vlastně po nich nikdo netouží, že je nikdo nechce a že je Česká republika není schopná vyčerpat. Teď navrhuje koalice, a já to podporuji, to posílení kapkových závlah a závlah obecně, to je správně, je to dobrý směr, ale je to málo. Nebude to vůbec významné. Myslím si, že to, co České republice potenciálně hrozí, je potřeba vnímat daleko zásadněji.

Kapitola 329 přiznává - a já jsem se tady minule ptal pana ministra financí, zdali na to bude umět odpovědět a zdali s tím nějak počítá, předpokládám, že buď teď, nebo aspoň ve třetím čtení se nějaké odpovědi dočkám, protože v materiálu je přímo napsáno, že se nedostávají peníze na kapitolu, a to v objemu zhruba 1,5 mld. Kč. Já to přečtu, aby bylo všem jasno, o čem mluvím. Je to na straně 9 v závěru: Návrh rozpočtu na rok 2016 však plně nepokrývá veškeré finanční potřeby resortu zejména v oblasti národních dotací do zemědělství, které jsou potřebné k zajištění postupného vyrovnávání rozdílů mezi Českou republikou a zakládajícími státy Evropské unie. V oblasti národních dotací do zemědělství nemá resort pokryty dotační programy částkou 1 mld. a pro programy PGRLF akciové společnosti chybí půl miliardy. To znamená, že i vládní materiál přiznává, že tady tato částka chybí. Chci se zeptat, zdali počítá ministr financí s tím, že ji dokryje, anebo odkud bude tato částka dokryta. Na jednání zemědělského výboru padl návrh, nebo padla jakási informace, že zde jsou některé nespotřebované nároky. Je otázka, jak budou velké a zdali toto bude stačit.

Můj pozměňovací návrh, přestože bych měl a mám tisíce výhrad k jednotlivostem kapitoly 329 Zemědělství, ale je mi jasné, že vládní většinový koaliční válec zkrátka nepropustí nic, co opozice navrhne, ale pokusím se alespoň přijít s návrhem, který by snad mohl být průchozí a který by trochu usměrňoval Ministerstvo zemědělství v možné chuti plýtvat zbytečně prostředky tam, kde priority České republiky nejsou.

Můj pozměňovací návrh zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra zemědělství, aby nespotřebované výdaje roku 2015 a zjevně nepotřebné a nespotřebované výdaje v průběhu roku 2016 prioritně alokoval na řešení problematiky sucha a rozvoje lesního hospodářství.

O suchu jsem mluvil. Ještě k tomu lesnímu hospodářství. Proč lesní hospodářství? Už podruhé ministr zemědělství předkládá do Sněmovny návrh, kterým snižuje výdaje na podporu rozvoje lesního hospodářství obecně. Mluvím o nestátních lesích. Vzhledem k tomu, že i řada krajů bohužel v České republice, přestože jim stát v minulých volebních obdobích převedl finanční prostředky na podporu rozvoje lesa a nestátních lesů, tak tyto finanční prostředky ve prospěch rozvoje lesa nepoužívá a nevyužívá a vzhledem k tomu, že k tomu začíná přispívat už druhým rokem i stát, tak je to podle mě z hlediska budoucích generací a z hlediska možná právě i udržení vody v krajině, o které se tady intenzivně bavíme, je to chyba a je to špatně. Proto bych chtěl, aby Poslanecká sněmovna vystavila ministru zemědělství alespoň nějaké limity, to znamená, aby řekla - všechny finanční prostředky, které neutratí Ministerstvo zemědělství v souladu s navrženým zákonem a bude je chtít převádět někam jinam, ať je převede do oblasti realizace boje se suchem, případně do rozvoje lesního hospodářství.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další v pořadí je přihlášen pan poslanec Adámek. Připraví se paní poslankyně Zelienková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Adámek: Dobrý den, kolegové, kolegyně. Dovolil jsem si po dohodě s mými spolupředkladateli, což jsou kolegové Procházka, Kolovratník a Šincl, předložit vám pozměňovací návrh, který si dovolím nejdříve přečíst. Cítím povinnost jej odůvodnit jako člen vámi zřízeného orgánu, a to je podvýbor pro kulturu.

Je to sněmovní dokument 3286, který zní: Do výdajového bloku B5 kulturní služby, podpora živého umění, b) kulturní aktivity kapitoly 334 Ministerstvo kultury z částky 536 716 783 Kč závaznými ukazateli určit částku 44 985 000 Kč a rozdělit ji takto: 17 mil. pro mezinárodní hudební festival Pražské jaro, 8,070 mil. pro mezinárodní hudební festival Český Krumlov, 5,915 mil. pro mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, 5 mil. pro mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha, 4 mil. pro mezinárodní divadelní a hudební festival Janáček Brno, 1,5 mil. pro mezinárodní hudební festival Janáčkův máj a 3,5 mil. pro mezinárodní hudební festival České dotyky hudby.

Myslím si, že je důležité - nechci vás dlouho zdržovat - odůvodnění, proč jsme já a moji kolegové, hlavně kolega Procházka, šli touto cestou. Dovolím si přečíst odůvodnění, které je součástí toho pozměňovacího návrhu: Ministerstvo kultury do dnešního dne nepředložilo program pro financování hudebních festivalů klasické hudby. Tento pozměňovací návrh předkládáme na základě usnesení podvýboru pro kulturu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a hlavně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který tento návrh téměř jednomyslně podpořil.

Rádi bychom ještě zdůraznili, že ministr kultury České republiky pan Daniel Herman při projednávání na výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny dodal k návrhu souhlasné stanovisko. Jedná se o festivaly klasické hudby, které jsou nejen hudebním fenoménem české kultury, ale také výrazně přispívají k rozvoji cestovního ruchu, služeb, zaměstnanosti a k propagaci České republiky.

Dovolím si vás chviličku ještě zdržet a zdůraznit některé aspekty, které jsou heslovitě uvedeny v pozměňovacím návrhu. Rád bych zdůraznil - a to já považuji za naprosto zásadní - to, že se nejedná o žádnou nahodilost, že tu hovoříme o dlouhodobém řekněme zájmu, a teď mi promiňte, o záchranu rodinného stříbra, tak jak se kdysi i v této Sněmovně o tom hovořilo. Protože já opravdu považuji Pražské jaro, když to budu říkat zkráceně, Český Krumlov, Smetanovu Litomyšl, Dvořákovu Prahu a koneckonců všechny ty další festivaly, jak jsou tam vyjmenovány, za rodinné stříbro, a obzvláště v dnešní době, nechci to blíže specifikovat, je potřeba dle mého názoru, a nejen mého, koneckonců, jak už jsem o tom hovořil, jednoznačně se k tomu přihlásil i výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podporovat tyto jedny ze základních atributů, nebo velkých atributů - zdůrazňuji - klasické hudby.

Možná je dobré říci ještě pár slov k systémovosti toho názoru. Jsou velké debaty, které se vedou na toto téma, jak už jsem říkal, přes dva roky o tom, zdali je systémové z pozice Poslanecké sněmovny ukládat prostřednictvím zákona o rozpočtu Ministerstvu kultury, kam má konkrétně ty peníze, o kterých hovoříme - a já bych v této souvislosti rád zdůraznil, aby to bylo všem naprosto jasné, že nehovoříme o žádné změně v rozpočtu, že jenom na základě jakýchsi kritérií, která jsme si dali na podvýboru, která si dal výbor a která, doufám, si osvojí i Sněmovna, chceme toto určit.

Ta kritéria jsou v podstatě naprosto jasná. Už jsem o tom částečně hovořil. Za prvé, dosud bohužel, i když vím, že ministerstvo na tom intenzivně pracuje, není ucelený program na financování takto významných festivalů. Víte, já mám někdy dojem, že my při přípravě programu a při názorech prostě směšujeme a spojujeme nespojitelné.

Já si dovolím to trošku přenést do sportovní problematiky, které možná mnozí více rozumíme. Mám totiž někdy pocit, jako bychom na základě stejných kritérií v kultuře - a teď ten sportovní příměr - hodnotili vodní pólo a fotbal. To přece není možné. Každý ten sport, každé to odvětví a každý ten festival má jakési jiné poslání a dostal se svým dlouholetým působením na jinou úroveň. Nemůžeme hodnotit festival, například Pražské jaro, který má na letošní rok rozpočet 81 mil., nebo náhodou Český Krumlov, který má rozpočet 40 mil., a další, a mohl bych takhle pokračovat, s jistě významnými a jistě přínosnými nepochybně pro podhoubí české kultury festivaly nebo akcemi okresního formátu. To prostě není možné. Tyto věci musí být jednoznačně odděleny. A protože se tak doposud nestalo, proto jsme, a dovolím si říct, velmi váhali s kolegou Procházkou, hlavně jestli máme jít touto cestou, a přesto, abychom se nedostali do situace, která tady byla vloni. Možná si mnozí pamatujete na docela bouřlivou debatu a rozpravu na toto téma při minulém schvalování rozpočtu. Je třeba říct ke cti pana ministra Herrmana, že tehdy v podstatě dodržel to, co tady za tímto pultem slíbil, že nenechá padnout tyto festivaly, ale bylo to řekněme určitým enormním úsilím a hlavně řekl bych i vnímavostí Ministerstva financí, konkrétně pana ministra Babiše, že tyto peníze uvolnil pro kulturu a že se v podstatě, dovolím si říct, minutu po dvanácté povedlo dofinancovat některé tyto významné kulturní akce, o kterých hovořím.

Já už nebudu dlouho mluvit, jenom na závěr jednu nebo dvě věci. Rád bych zdůraznil to, co je v té důvodové zprávě opět jednou větou, a to je ten multiplikační efekt, o kterém hovoříme. Protože když jsme ve spolupráci s ministerstvem a s dalšími, například s Asociací hudebních festivalů, se zamýšleli, a to není proces teď při tomto návrhu, to je ten dvouletý proces, protože podvýbor pro kulturu se touto problematikou začal zabývat v podstatě půl roku po svém ustavení na jaře v roce 2014 a přijal k tomuto několik usnesení díky kolegům, protože chápou tuto problematiku. A to je to - a já se vrátím k tomu multiplikačnímu efektu. O tom to je, že prostě nějaké kritérium z hlediska té v uvozovkách výjimečnosti, o které hovoříme, těchto festivalů, byl zvolen řekněme ten ekonomický parametr, a to byl ten obrat 10 milionů. Dneska máme vyčísleno naprosto přesně, nebudu vás zahlcovat čísly, kolik jedna koruna vložená do takovýchto projektů přinese do státního rozpočtu.

A pak je to další věc a to si myslím, že je velmi aktuální, a to je řekněme určitá transparentnost. Protože tím, že vlastně ty peníze námi, a to doufám, budou přesně určeny, pokud si osvojíte ta stanoviska, o kterých hovořím, budou přesně určeny na tyto festivaly, tak prostě odbouráme to, že ředitelé těch festivalů budou chodit na ministerstvo, a promiňte mi, že to tak řeknu, budou klepat čelem, jak se dřív říkalo. Pro ty, kteří mi nerozumí, budou klepat čelem, protože budou mít plné ruce, což se zhusta v minulosti stávalo. Já neříkám že dneska. Ale myslím, že musíme učinit všechno pro to, abychom těmto věcem zabránili.

Já už nebudu mluvit, nebudu vás zdržovat. Jsem připraven kteréhokoliv z kolegů vyslechnout a vysvětlit hlouběji a blíže. Děkuji vám a doufám v podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky a potom jednu přihlášku s přednostním právem. První s faktickou poznámkou je paní poslankyně Berdychová a po ní pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já s návrhem, jak přednesl pan poslanec Adámek, nemohu souhlasit. Už jsem tak učinila na jednání školského výboru. Tento návrh považuji za zcela nesystémový, jde proti principům připraveného programu financování festivalů, který byl schválen na Ministerstvu kultury a byl poslán do připomínkového řízení. Schválení tohoto programu se předpokládá na počátku příštího roku. Konkrétní seznam sedmi festivalů s navrženými částkami podvýbor pro kulturu neprojednal, ale doporučil panu ministrovi, aby podporu prioritních festivalů zajistil. Je to plně v jeho kompetenci.

Návrh nepřipravilo Ministerstvo kultury. Sekce živého umění se o návrhu dozvěděla, až když byl předložen na jednání školského výboru při projednávání rozpočtu ministerstva. Jde o návrh původně dvou poslanců a jedné zájmové organizace. Kritéria výběru festivalů jsou velmi zvláštní. Náklady na konání festivalu 10 mil. a členství v Asociaci hudebních festivalů. Přitom máme ještě další profesní organizace. Jsou i další festivaly, které mají náklady vyšší než 10 mil. Jsou mnohem více hodnoceny po stránce umělecké, ale v seznamu nejsou. Například Struny podzimu, které byly v podobném seznamu uvedeny loni, ale na jaře letošního roku vystoupily z Asociace hudebních festivalů a v návrhu už nejsou. Připomíná mi to situaci - když se mnou nekamarádíš, prioritní podporu nedostaneš. Nepřijetí návrhu neznamená ohrožení existence Pražského jara, Smetanovy Litomyšle, Dvořákovy Prahy. Ministerstvo kultury s podporou festivalu počítá a umí je podpořit. Naopak. Pokud vybrané festivaly nedodají včas a v pořádku vyúčtování podpory za rok 2015 do konce ledna, jim určená podpora propadne a nebude moci být využita pro další festivaly či oblasti živého umění. Už tak podfinancovaná - (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně. Omlouvám se.). Ano, takže já s tím návrhem nesouhlasím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník a po něm pan poslanec Adámek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, dobré dopoledne. Já nejsem tak vzorně připraven a ona faktická poznámka má být k průběhu rozpravy a ne k obsahu věci. Tak snad ani já nebudu obviněn, ale musím zareagovat na svoji předřečnici. Naopak tento návrh bych rád podpořil a požádal vás, kolegyně a kolegové, o to, abyste se při závěrečném hlasování, které rozhodne, na jeho stranu postavili, protože tenhle návrh naopak zvyšuje transparentnost. A on to navrhovatel František Adámek neřekl, ale ty festivaly, opravdu není to žádná zájmová skupina. Ti, kteří se o tuto úpravu v rámci rozpočtu, a opakuji bez navýšení, o to ucházejí, tak ty festivaly musí splnit sakra tvrdé podmínky, co se týká trvalé a dlouhodobé návštěvnosti, co se týká celkového rozpočtu toho festivalu a celkové ekonomiky. Takže není to pro určitou zájmovou skupinu, ale pro ty, kteří splní nejpřísnější podmínky. Tohle je potřeba vědět. Samozřejmě ve chvíli, kdy je nikdo plnit nebude, tak už v tom klubu, v uvozovkách, nebude.

A poslední věta v rámci faktické poznámky. Bylo to v tom návrhu řečeno, je to z důvodu zatím neexistence trvalého programu v rámci Ministerstva kultury, kde my bychom touto naší, a je to naše politická vůle, jestli je pro ni rozhodneme, nebo ne, zajistili rádi jisté, řeknu, stabilní podmínky pro skupinu skutečně těch nejlepších, které reprezentují Českou republiku.

Snad poslední zmínka, odvolám se na seriózní analýzu od KPMG, která říká, že jedna koruna v uvozovkách investovaná do tohoto typu aktivit z veřejných zdrojů se vrátí téměř dvojnásobně. To jsou prokazatelná čísla. Takže za mě podpora a prosím o ni i vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adámek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Adámek: Ještě jednou dobrý den. Děkuji, pane místopředsedo. Já si velmi vážím kolegyně Berdychové, já si vážím každého, kdo se o tuto problematiku zajímá, protože ji jistým způsobem svými i jinými názory posouvá kupředu a dostává ji do povědomí nejenom této Sněmovny, ale i vůbec našich spoluobčanů. Nicméně jenom dvě faktické poznámky k tomu, co zde bylo řečeno.

Já jsem neřekl, že jsme to dělali pouze s Ministerstvem kultury. Já jsem jasně řekl, že jsme některá čísla dostali od Ministerstva kultury a že jsme to projednávali i s Asociací hudebních festivalů.

A druhá poznámka, aby to bylo naprosto jasné. Nejedná se o žádný zájmový klub, jedná se o to, že já jsem několikrát, a ve svém vystoupení, koneckonců i v pozměňovacím návrhu hovoříme o festivalech klasické hudby. Já nejsem odborník, ale prosím vás, jestliže festival, o kterém hovořila paní kolegyně Berdychová, hraje world music, probíhá v průběhu jednoho měsíce nebo dvou řekněme. Za druhé, hraje se tam alternativní hudba a další žánry, nic proti tomu, ale prostě je to jiná kategorie. A my hovoříme o festivalech klasické hudby. To jenom pro upřesnění, že nehovoříme o žádném výjimečném klubu.

Je pochopitelné, na závěr, že ekonomické podklady, které jsme samozřejmě museli získat, abychom se mohli k tomu odpovědně postavit, byly získány, a já jsem o tom také ve svém úvodním vystoupení hovořil, i od Asociace hudebních festivalů. Vycházeli jsme z možností podkladů, které jsme získali. Toť vše jenom na vysvětlenou, aby bylo všem jasno. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek a po něm pan ministr Daniel Herman. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych za nás rád podpořil tento pozměňovací návrh, aniž bych tvrdil, že je to systémové opatření. Je to náhradní opatření, protože tady prostě absentuje program včetně řádné evaluace. A ten jediný důvod, ten hlavní důvod, proč se domnívám, že si ten návrh zaslouží podporu, je čas. Není horší noční můra pro manažera či dramaturga Pražského jara, když ještě v únoru neví, s jakou může počítat státní podporou, a neví tedy, zda si může dovolit příslušného dirigenta, sólistu či těleso. Všichni víme, že festivaly, a nejenom klasické hudby, týká se to všech takových akcí, ale festivaly klasické hudby zejména se začínají intenzivně připravovat nejpozději v okamžiku závěrečného koncertu toho předcházejícího ročníku. A když si nemohu být jist výší státního příspěvku, což je nějaká jejich, bazální segment toho rozpočtu, kterou bych si měl být jist vzhledem ke státní podpoře, tak se mi strašně špatně pracuje a logicky se to promítne do úrovně toho festivalu. To zná ten čas. V okamžiku, kdy tady bude jasný program, jasná evaluace, tak nebude potřeba to řešit pozměňovacími návrhy.

Ovšem dvě poznámky, kterými bych to rád doplnil. Za prvé, byl bych velmi rád, kdyby v případě, kdy ten pozměňovací návrh schválíme, kdybychom neměli pocit, že tím je to pro rok 2016 vyřešeno. Není. Byl bych velmi rád, kdybychom to brali jako jakési bazální minimum, s kterým bude moci management těch festivalů počítat, a že po schválení programu dojde k doladění. Za prvé se domnívám, že ta částka by mohla být vyšší vzhledem k současným možnostem státních výdajů a vzhledem k tomu, kolik dávají veřejné rozpočty našich sousedů například na festival v Salcburku nebo Bayreuthu nebo jiných festivalů, protože to skutečně je něco, čím se Česká republika může prezentovat, a rozhodně na tom neprodělává.

Za druhé bych rád, kdybych si byl jist, že skutečně skupina odborníků a ne pouze manažerů a ne pouze podle ekonomických kritérií posoudila míru podpory. Přiznám se, že nejsem schopen pochopit jediný důvod ať už z hlediska dramaturgie, nebo účasti sólistů a těles světové úrovně, proč by třeba Český Krumlov měl mít výrazně více než Dvořákova Praha. To mně hlava nebere, ale já jsem laik. Takže pevně doufám, že po ukončení toho programu, nebo po předložení toho programu, dojde k tomu, že ta částka bude vyšší a že dojde k doladění jednotlivých proporcí. Ale teď, v tuto chvíli, když program není, pošleme-li těmto významným festivalům jasný vzkaz: toto je minimum, se kterým můžete počítat, tak uděláme určitě dobře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Kolovratník a po něm paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Teď to opravdu bude faktická poznámka. Já jsem byl kolegy upozorněn, abych upozornil na svůj potenciální střet zájmů, tak to rád řeknu do stenozáznamu, že jsem členem správní rady jednoho z těch festivalů, a to Smetanovy Litomyšle. Nebojím se a rád to řeknu. Kdybych měl mít problém při hlasování, klidně se ho potom zdržím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Němcová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já tu debatu nechci rozšiřovat ve faktické poznámce. Chci podepsat to, co zde říkal pan kolega Kalousek. Vítala bych navýšení peněz pro tyto speciální programy, ale vzala jsem si slovo pro to, protože chci upozornit, že se bavíme o jednom segmentu podpory z veřejných peněz, tedy určitě úctyhodných festivalů a za nimi stojících organizátorů a já je podporuji. Ale chci také promluvit o těch, o kterých se nemluví a skoro se o nich ani neví, to je těch, kteří pracují a organizují skvělé hudební příležitosti a festivaly bez veřejné podpory. Například probíhají Martinské slavnosti. Říkám to tady, dámy a pánové, pro vás, abyste se jich případně mohli zúčastnit. Akademie múzických umění hned tady na Malostranském náměstí. Pátý ročník probíhá a zakládají si na tom, že dokážou přitáhnout špičkové interprety a mají dokonalou dramaturgii a obejdou se bez veřejných prostředků. Myslím, že v té debatě, když se bavíme, co stát má podporovat, tak patří také sdělit, že zde existuje skupina lidí velmi schopných, zdatných, umělecky nadaných, kteří si zakládají na tom, že veřejné prostředky nepotřebují. Tím nemíním vůbec nijak destruovat debatu na téma potřebné podpory závažných a zajímavých a potřebných kulturních festivalů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem pan ministr kultury Daniel Herman.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já chci především poděkovat všem, kteří mají zájem o tento důležitý segment kultury, v tomto případě živého umění. Je to výrazem toho, že nepokládáme kulturu za něco okrajového, za něco, co by se nás netýkalo. Zazněla tady celá řada argumentů, které se v podstatě, myslím si, zakládají na realistickém odhadu situace. My se snažíme systémově vyřešit jednotlivé paprsky celkového spektra, které kulturu tvoří. Asi nejvíce se nám to zatím podařilo v oblasti kinematografie. A plně tady souhlasím s tím, co zde říkal pan předseda Kalousek, že je třeba vyřešit systémově všechny segmenty, protože mnoho lidí potom svoji energii investuje do shánění peněz místo toho, aby se mohla investovat do vytváření programů s jistou perspektivou. To je směr, který sledujeme, systémové řešení.

V tuto chvíli, jak paní poslankyně Berdychová říkala, je materiál v připomínkovém řízení. Všechny věci nejdou tak rychle, jak bychom chtěli, ale myslím, že cesta je nastavena dobře, a v těch přechodných obdobích samozřejmě vítám impulsy, které přicházejí z Poslanecké sněmovny, protože jako člen vlády jsem Poslanecké sněmovně odpovědný. Takže myslím, že dokonce ty dva úhly pohledu nejdou proti sobě, doplňují se. Já skutečně děkuji za tento zájem, který vnímám jako jednoznačnou podporu kultury, podporu živého umění, a jistě se budeme snažit, aby co nejrychleji systémové řešení bylo na světě a abychom nemuseli přemosťovat ta období zatím návrhy, které nám pomáhají v tom, abychom mohli sanovat právě neexistenci takovéto normy. Ještě jednou děkuji za pozornost i za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Přečtu omluvenku. Dnes z pracovních důvodů od 17.30 se omlouvá pan poslanec Josef Hvozdecký.

Budeme pokračovat v rozpravě. Další přihlášenou je paní poslankyně Zelienková, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já před vás předstupuji s jinou problematikou a tou je cestovní ruch. Já se cestovnímu ruchu věnuji dlouhodobě už dvacet let a celou dobu podporuji cestovní ruch. Bohužel jsem se dozvěděla, že v současné době cestovní ruch není podporován ani na takové úrovni finančně, jak byl podporován v minulých letech, a podle mého názoru už v minulých letech byl značně podhodnocený.

Cestovní ruch přináší do HDP asi 3 %, což je srovnatelný objem peněz jako například zemědělství, ale celý cestovní ruch řídí na Ministerstvu pro místní rozvoj jeden odbor, který zaměstnává zhruba 20 lidí. Fyzicky tam činnost vykonává řekněme 18 lidí, protože lidé si také musejí vybírat dovolenou, někdo je nemocný. Dále tady cestovní ruch podporuje po marketingové stránce agentura CzechTourism, která v současné době je na třetinovém rozpočtu, než byla dodnes, protože do cestovního ruchu plynuly finance z Integrovaného operačního programu. Tyto prostředky už CzechTourism čerpat nemůže, protože Evropská unie cestovní ruch přestala podporovat.

Já jsem se snažila v Poslanecké sněmovně zorganizovat seminář, kde bychom si vyjasnili, jak bude dlouhodobě cestovní ruch financovaný do roku 2020. Bohužel, organizační výbor mně v této oblasti nevyšel příliš vstříc, nebyl příliš vstřícný, takže jsem tento seminář nezorganizovala v domnění, že i přesto bude cestovní ruch svým způsobem finančně podporován. Bohužel se tak nestalo, a proto bych ráda sem přišla s pozměňovacím návrhem, který by navýšil prostředky CzechTourismu alespoň o 50 mil. korun, přestože tato částka je velmi malá. V současné době CzechTourism je opravdu na částce, která pokryje jeho provozní náklady, a podpora cestovního ruchu takto nebude téměř žádná. Proto i já si kladu otázku, jak chceme do budoucna alespoň v tomto roce cestovní ruch podporovat. Z čeho chceme financovat marketingovou podporu, když teď budeme financovat provozní náklady CzechTourismu?

Já bych tedy v tuto chvíli, nechci dlouze hovořit, pouze přečetla tento můj pozměňující návrh a můžeme se o tom dál bavit na rozpočtovém výboru.

Takže můj pozměňující návrh je k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, sněmovní tisk 617. Navrhuji pro Ministerstvo pro místní rozvoj zvýšit výdaje kapitoly o 50 mil. korun s určením pro státní příspěvkovou organizaci agenturu CzechTourism na výdaje na podporu tuzemského a zahraničního cestovního duchu na vrub kapitoly VPS, a to z položky - mám dvě alternativy: buď to jsou dotace na podporu exportu a doplnění pojistných fondů EGAP, a. s., kde se snižuje částka o 50 mil. korun. V této kapitole jsou v současné době 2,2 mld. a svým způsobem incomingový cestovní ruch se dá také počítat jako export z ekonomického hlediska. Pak mám druhou alternativu, odvody do rozpočtu Evropské unie, odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie, kde by se opět snížila částka o 50 mil. Je to druhá alternativa. V tomto rozpočtu na příští rok došlo k navýšení o 1,5 mld., přičemž se nepředpokládá takový nárůst ekonomiky. HDP nebude podle mého určitě vyšší než 4,5 %, proto to navýšení je tam z mého pohledu zbytečně vysoké.

Rozpočtová kapitola 398 Všeobecná pokladní správa bude tedy upravena tak, aby celkový rozpočtový deficit návrhu státního rozpočtu na rok 2016 nepřekročil výši 70 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že výdaje na podporu cestovního ruchu zajišťované státní příspěvkovou organizací, agenturou CzechTourism, zřízenou Ministerstvem pro místní rozvoj a napojenou na rozpočtovou kapitolu MMR, byly v minulých letech sníženy na třetinu, je vhodné tuto oblast podpořit navýšením příjmů alespoň o 50 mil. korun. Je to opravdu, dámy a pánové, velice nízká částka, nicméně podle metrik, které má CzechTourism k dispozici, každá koruna, která je utracena na smysluplné akce, přináší až trojnásobek do státního rozpočtu. Proto bych opravdu apelovala na to, abychom cestovní ruch nepodceňovali, protože v současné době, jak už jsem zmínila, přináší do státního rozpočtu zhruba 3 %, kdežto například v Rakousku podíl cestovního ruchu na státním rozpočtu je až 13 %. Proto se domnívám, že potenciál České republiky je srovnatelný, ne-li vyšší, s Rakouskem a my bychom neměli z dlouhodobého hlediska cestovní ruch podceňovat. Naopak bychom měli daleko víc investovat do podpory cestovního ruchu a nastavit jakási pravidla, která budou do budoucna fungovat a budou sama generovat z dlouhodobého hlediska pro Českou republiku zisk.

Ale to už bychom tady zacházeli do detailů o zákonu o cestovním ruchu atd. to si nechám na podvýbor pro cestovní ruch. S tímto tématem bych vás nerada zdržovala. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem se hlásí paní ministryně Šlechtová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já se jen vyjádřím k několika bodům, které zde padly. Ráda bych jenom zmínila, že agentura, resp. Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism není na třetině svého rozpočtu. Nicméně tato agentura byla sedm, deset let zvyklá čerpat z Evropské unie, to znamená z integrovaného operačního programu. Já bych jenom chtěla říct, že rozpočet, který na CzechTourism je, naprosto zcela pokryje veškeré náklady CzechTourism, nicméně jakýkoli příspěvek navíc pro propagaci České republiky, což je úkolem této agentury, je samozřejmě vítán.

K dalším bodům se nebudu vyjadřovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Přihlášen je pan poslanec Marek Černoch a po něm se připraví pan poslanec Josef Uhlík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacím návrhům pod číslem 3281, 3282, k tisku 617, což je vyčlenění financí na personální a technickou ochranu hranic.

Evropská unie bude i v následujících letech vystavena imigrační krizi. Podle odhadů Evropské komise mají jen do roku 2017 přijít do Evropy další tři miliony lidí, což je třikrát více než v letošním roce. Vzhledem k tomu, že Evropská unie prokázala, že není schopna chránit vnější hranice schengenského prostoru, musí se každý stát o ochranu svých hranic starat sám. Ostatní státy tak činí a je potřeba, aby tak činila i Česká republika. Vyčleněné prostředky mají být využity na nákup technologií, jako jsou optické kabely, kamery, drony, technická centra atd., které ochrání jižní hranici České republiky. Nejedná se o výstavbu plotů, jako je to v Maďarsku. Hranice má být chráněna obdobně jako je chráněna slovinsko-ukrajinská. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Josef Uhlík a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi, abych se přihlásil k sněmovnímu dokumentu, který pozměňuje vládní návrh zákona o státním rozpočtu. Jedná se o sněmovní dokument 3293, ke kterému se přihlašuji za kolegu Miholu, který je nepřítomen a tento pozměňovací návrh načetl. Pozměňovací návrh se týká změny rozpočtu, srovnání, navýšení platů ve školství.

Nařízením vlády, jak víme, číslo 831 ze dne 19. října 2015 došlo od 1. listopadu ke zvýšení výdajů v oblasti odměňování pro školy zřizované krajem, obcemi či svazkem obcí. Toto navýšení se netýká zaměstnanců soukromých a církevních škol. Tímto pozměňovacím návrhem to chceme změnit, protože si myslíme, že všichni zaměstnanci soukromého a církevního školství vykonávají stejnou práci jako jejich kolegové ve veřejném školství. Rovný přístup k financování škol a školských zařízení všech zřizovatelů je základním předpokladem srovnatelné kvality poskytovaného vzdělávání.

Takže teď konkrétně k číslům a k našim návrhům. Jedná se o 156 milionů 914 tisíc 928 korun. Chceme o tuto částku navýšit kapitolu 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve specifickém ukazateli B.III.2 výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací. O tuto částku chceme snížit - dáváme variantní řešení - v první variantě v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa specifický ukazatel odvod vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie; anebo varianta číslo 2, o tuto částku ponížit kapitolu 398 Všeobecná pokladní správa, specifický ukazatel dotace na podporu exportu do plnění pojistných fondů EGAP, a. s.

Děkuji vám. Nebo děkuji těm, kteří dávali pozor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Kovářová a po ní vystoupí pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, asi vám neuniklo, že poblíž našeho bufetu probíhá výstava fotografií ohrožených nemovitých kulturních památek. Pokud vám to ale přece jen uniklo, doporučuji tuto výstavu vaší pozornosti, a to ideálně ještě před hlasováním o státním rozpočtu před třetím čtením. Z výstavy fotografií, co naprostá většina z nás velmi dobře ví, vyplývá, že stav velké části kulturních památek je neuspokojivý, a potvrzují to i čísla. Vnitřní dluh na kulturních památkách podle studie Ministerstva kultury činí 318 miliard korun a to je hodně. A hodně by proto na opravu kulturních památek mělo být vyhrazeno i ve státním rozpočtu v příslušných dotačních programech. Tím spíš, že v novém programovém období bude podporován jen zlomek památek. Národní kulturní památky, kulturní památky UNESCO, a těch je přibližně 300. Kulturních památek, na které se evropské peníze nedostanou, je 40 tisíc.

Namístě je proto jednoznačně výrazné posílení náročných dotačních programů. Výpadek evropských peněz prostě musíme řešit. A jako řešení naprosto nestačí žádná symbolická záplata. Tento názor sdílel i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který ve svém usnesení vyzval v dubnu ministra kultury, aby ve spolupráci s ministrem financí vyčlenili v návrhu státního rozpočtu do dotačních památkových programů jednu miliardu korun. Samozřejmě stejný názor sdílel i věcně příslušný výbor pro vědu, vzdělání, kulturu atd. Pozměňovací návrh, který byl školským výborem předložen, v rozpočtovém výboru bohužel narazil. Bylo to s podivem, protože proti němu nehlasoval nikdo. Koaliční kolegové, kteří se zdrželi, tomuto záměru vyslovili dokonce podporu. Jak jsem ale uvedla, v hlasování, bohužel, tuto podporu nevyjádřili, a to na rozdíl od oblasti sportu, pro který se v rozpočtovém výboru dodatečných 250 milionů našlo snadno.

Já se s takovým výsledkem nemohu smířit, a proto jsem se rozhodla podat stejný návrh jako v rozpočtovém výboru také ve druhém čtení, abyste jej, kolegyně a kolegové, mohli posoudit také na plénu. Předem děkuji za případnou podporu, díky které by Ministerstvo kultury už v příštím roce na opravu ohrožených kulturních památek - připomínám, že řadu z nich máte možnost vidět u vstupu u Státních aktů - vydávalo v příslušných dotačních programech jednu miliardu korun. A to už je pěkně kulaté číslo.

Nyní bych se ráda vyjádřila k svému druhému pozměňovacímu návrhu, který řeší následující problém. Na Ministerstvu vnitra podle dostupných informací nám chybí několik desítek pracovníků, kteří by se věnovali problematice eGovernmentu. Při koncipování návrhu státního rozpočtu na příští rok na ně vláda však nemyslela. Ve svém pozměňovacím návrhu jsem proto navrhla posílit kapitolu Ministerstva vnitra o 20 milionů korun, které, jak věřím, přispějí k tomu, že se Česká republika stane v oblasti eGovernmentu když ne tygrem, tak alespoň divokou kočkou. Podle nedávné evropské statistiky jsme totiž v osmadvacítce na nelichotivém 25. místě a s tím bychom měli něco dělat. V rozpočtovém výboru tento návrh nebyl podpořen prý proto, že ministři vnitra a financí o tomto problému již vědí a hledají řešení. Na mé opakované dotazy ale nebylo vysvětleno, jakým směrem by se ono řešení mělo ubírat. A protože ke mně od jednání rozpočtového výboru nepronikla o ministerském řešení žádná nová informace, podávám tento návrh znovu ve druhém čtení.

Závěrem bych se ráda vyjádřil a k pozměňovacímu návrhu, kterým jsme připravili společně s kolegou Ženíškem a Bezecným. Na jeho základě by měly být do kapitoly Ministerstva obrany přidány 2 miliardy 280 milionů korun. Toto číslo již dříve podpořil i výbor pro obranu a obsahuje jej i pozměňovací návrh kolegy Gabala. Rozpočtový výbor ovšem návrh výboru pro obranu shledal nehlasovatelným, a jak jsem včera zjistila při pročítání pozměňovacích návrhů, nehlasovatelným se zdá být i návrh kolegy Gabala, proto jsme tento návrh podali dnes ráno. Návrh kolegy Gabala totiž útočí na vládní rozpočtovou rezervu. Jak věřím, námi připravený pozměňovací návrh už takové zásadní nedostatky nevykazuje. Ony 2 miliardy 280 milionů korun přitom čerpáme z kapitoly Ministerstva zemědělství z ukazatele Podpora agropotravinářského komplexu, a to z jednoduchého důvodu. Na rozdíl od vládní rozpočtové rezervy je tam peněz dost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Mackovík (správně Grospič). Chvíli strpení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo, děkuji, vážené kolegyně a kolegové, za trpělivost. Vážená vládo, vážený pane ministře, dovolte, abych přednesl krátký pozměňovací návrh, ke kterému mě vedou věcné důvody i regionální důvody, protože již léta na Nymbursku a Mladoboleslavsku usilujeme o to, aby se urychlilo železniční spojení mezi Prahou a Libercem na spojnici a samozřejmě i s Mladou Boleslaví.

Vím, že stávající železniční trať prošla velkou rekonstrukcí. Vím také - a interpeloval jsem pana ministra dopravy ve věci rekonstrukce, která měla proběhnout tento rok, tratě z Mladé Boleslavi do Nymburka. Bylo mi přislíbeno, že bude realizována ve dvou etapách, v letošním roce a v příštím roce včetně zabezpečovacího zařízení. Nicméně k tomuto zatím ještě plně nedošlo.

Chtěl bych v tomto smyslu předložit pozměňovací návrh k vládnímu návrhu státního rozpočtu, který by mohl usnadnit celý tento záměr nebo alespoň, pokud by event. nezískal podporu vás, kolegů poslanců, by mohl být impulsem k tomu, aby se Ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury a samozřejmě i Správa železničních dopravních cest touto věcí začaly skutečně zabývat a ty zatím přípravné fáze vypracovávání a posuzování jednotlivých studií, které jsou v této věci vyhotoveny tuším ve čtyřech variantách a několika podvariantách, byly urychleny.

Navrhuji proto doplnit do kapitoly 327 Ministerstva dopravy ČR dotační titul pro Státní fond dopravní infrastruktury ve výši 200 mil. Kč pro přípravu a realizaci projektové přípravy a projektu tzv. Vlkavské spojky v úseku z města Milovice do obce Všejany, eventuálně do obce Čakovice, která by mohla být pojata jako prvá etapa zvažovaného nového spojení hlavního města Prahy se statutárním městem Mladá Boleslav a statutárním městem Liberec. Toto navýšení navrhuji pokrýt z rezervy kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Tento pozměňovací návrh vám byl rozdán v elektronické podobě pod číslem 3297 a zároveň se omlouvám za tiskovou chybu, která v něm je, kde je napsáno pro Státní fond dopravy, ale správně tam samozřejmě má být pro Státní fond dopravní infrastruktury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Daniel Herman.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, chci v tomto případě poděkovat paní kolegyni Kovářové prostřednictvím pana předsedajícího za uspořádání výstavy v aktech Výstava ohrožených památek, která velmi plasticky ukazuje, jaký je stav některých zhruba 750 objektů na území Čech, Moravy i Slezska. Je to velmi důležité a ukazuje to, jak ani 26 let nestačí na to, abychom dokázali dát dohromady obrovské památkové dědictví, které bylo systematicky 40 let devastováno, kdy se kulturní památky měnily v traktorové stanice nebo teletníky, pokud vůbec nebyly vyházeny do povětří.

Na druhou stranu když projdeme jakýmkoli městem, obcí, tak vidíme, že se stav kulturních památek výrazně zlepšuje. Je to také díky významné podpoře státu, je to také díky významné podpoře evropských fondů. Ano, skutečně ty iropové programy, které do budoucna budou obhospodařovat také rekonstrukce kulturních památek, budou zúžené, jak zde zaznělo, pouze na některé kategorie národních kulturních památek, památek UNESCO a památek na tzv. indikativním seznamu. Nicméně i to jsou nezanedbatelná čísla. Ale k tomu je třeba také dodat, že máme celou řadu dotačních programů z Ministerstva kultury, kterými se snažíme zasáhnout i další objekty, které nemají možnost být spolufinancovány z evropských fondů.

Samozřejmě že tento pozměňovací návrh obsahuje potřeby, které by jistě obnově našeho památkového fondu výrazně prospěly a pomohly. Na druhou stranu jako člen vlády vnímám mantinely reálných možností. A musím říci, že ten fakt, že i na příští rok máme jen na obnovu památek vyčleněnu jednu miliardu na národní kulturní poklad, zhruba tři čtvrtě miliardy na další památkové dotační programy, tak je myslím hladina, která je velmi zajímavá. Jednání s Ministerstvem financí se vyvíjejí vždycky velmi pozitivně. Po této stránce oceňuji vstřícnost, se kterou se k této problematice stavíme. To znamená, rozumím tomuto návrhu, chápu jej, ale jako člen vlády rozumím také tomu, co možné je a co možné není. To znamená, s touto mírou racionality přistupujme k těm návrhům, které zde zaznívají, ač meritum a zájem, které vyslovují, je jistě dobrý. Ale znovu říkám, nemůžeme se pohybovat v nějakých kategorií nereálných možností.

Děkuji za podporu, děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom bych chtěl znovu upozornit, protože se tady opět vyskytl pozměňovací návrh proti vládní rozpočtové rezervě, to už jsme si řekli, ale nelze ani uvést jenom, že pozměňovací návrh bude stavěn proti Všeobecné pokladní správě, protože tam je řada položek. Takže napsat jenom kapitola VPS prostě nejde. Je třeba tam uvést přímo položku. Říkám pro ty, kteří chtějí ještě podat pozměňovací návrh, aby toto vzali v potaz.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl podpořit myšlenku, kterou tady přednesla paní kolegyně Kovářové, protože se domnívám přes to všechno, co tady bylo řečeno, že peníze, které jdou na obnovu kulturních památek, jsou nedostatečné. A je to z toho důvodu, že i programy, které máme, to programové financování je na tak nízké úrovni, že dovoluje v rámci programů dávat na památky zhruba částky kolem půl milionu, možná malinko více peněz, ale to znamená, že v zásadě všechny kulturní památky jsou opravovány velmi dlouho a že se opravy prodražují.

Já jsem opakovaně dával i v loňském roce návrhy na opravy některých kulturních památek. Někdy to neprošlo ani rozpočtovým výborem. A přestože ti uchazeči, kteří podávali tyto pozměňovací návrhy, to předkládali v rámci programového financování přes Ministerstvo kultury, tak opakovaně nebyli uspokojeni. Proto si dovolím i v současné době předložit pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod číslem 3296, k návrhu státního rozpočtu, ke sněmovnímu tisku 617, ke kterému se tímto hlásím.

Dovolím si představit krátce tento pozměňovací návrh, který se týká kapitoly 334 Ministerstva kultury. A sice navrhuji:

Snížit výdaje kapitoly č. 396 Státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu o 10 mil. korun nebo variantně snížení výdajů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, snížení specifického ukazatele dotace na podporu exportu - doplnění pojistných fondů EGAP, a. s., o 10 mil. korun a navýšení rozpočtu kapitoly 334 Ministerstvo kultury v ukazateli podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení, program 134D410 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základy církví a náboženských organizací o plus 10 mil. korun.

V rámci této částky zařadit nové akce. Za prvé, oprava farního kostela sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti plus 6 mil. korun.

Odůvodnění: Žadatel, římskokatolická farnost Uherské Hradiště, podal řádnou žádost o grant z fondů EHP, přesto žádost nebyla akceptována. Žadatel také opakovaně předkládá žádosti do programového financování na obnovu městských památkových zón, avšak z tohoto programu jsou uvolňovány částky v rozsahu do půl milionu korun, které umožňují třeba částečnou opravu jedné sochy na fasádě. Prostředky uvolňované z programu jsou na tak nízké úrovni, že neumožňují rozsáhlou opravu fasády, soch a dřevěných prvků. Ve svém důsledku se tak oprava prodražuje o vícenáklady na nutnost stavět lešení pro každou malou částečnou dílčí opravu.

Za druhé, oprava farního kostele sv. Vojtěcha ve Slavičíně 1,5 mil. korun.

Odůvodnění: Žadatel, Římskokatolická farnost Slavičín, potřebuje opravit věž a fasádu kostela - kulturní památky. Již dříve byla vyměněna střešní krytina a odvodněny základy. Na dokončení oprav se však nedostává finančních prostředků. Tento návrh byl předložen již v minulém roce do rozpočtového výboru, ale nebyl podpořen.

Za třetí, oprava havarijního stavu střechy kostela sv. Michaela Archanděla, Praha-Podolí, 2,5 mil. korun.

Odůvodnění: Žadatel, Římskokatolická farnost u kostela sv. Michaela Archanděla, se snaží dlouhodobě zachránit kulturní památku. Na letošní rok žádala o část prostředků prostřednictvím havarijního programu Ministerstva kultury, přesto však žádost nebyla podpořena. Prostředky jsou nezbytně nutné na opravu střešní krytiny krovu a měděných prvků, protože střešní konstrukce je v havarijním stavu.

To je můj pozměňovací návrh a odůvodnění toho, co navrhuji zařadit a vybalancovat oproti příslušným kapitolám, které jsem zde uvedl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Filip a po něm pan předseda Fiala. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Mám velmi drobnou změnu a to je posílení kapitoly 306 Ministerstva zahraničních věcí o 300 tis. korun na úkor kapitoly 334 Ministerstva kultury, a to z výplaty na takzvané církevní restituce.

Odůvodnění, proč na Ministerstvo zahraničí a proč z Ministerstva kultury, je jednoduché vzhledem k tomu, že jde o dobudování a českou účast na Muzeu holokaustu v Jihoafrické republice v Johannesburgu, na kterém se podíleli čeští skláři, a vytvořili tam monument, který se týká Památníku Terezín. Jsem přesvědčen, že tento podíl českého státu na Muzeu holokaustu v Jihoafrické republice je dobrým krokem jak naší zahraniční politiky, tak minimálně připomenutí těch aktů fašismu, které tady byly proti českému státu vytvořeny. Prostředky by sloužily jak českým sklářům, ale zejména k zaplacení autorských práv za dětské kresby z Památníku Terezín. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane místopředsedo. Nyní s přednostním právem pan předseda Fiala.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem s kolegy z Občanské demokratické strany předložil pozměňovací návrh, který je v písemné podobě vložen do systému pod č. 3294, a tímto se k němu přihlašuji. Podstata návrhu je vlastně jednoduchá. Jde o navýšení prostředků pro vysoké školy o 1 mld. korun.

Nyní návrh krátce zdůvodním. Navrhujeme, jak už jsem řekl, přidat do kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, konkrétně pod položku vysoké školy, 1 mld. korun a o tuto miliardu chceme snížit výdaje kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně položku dávky v hmotné nouzi. Tady je potřeba říct, že dávky v hmotné nouzi vzrostly od roku 2012 zhruba o 60 %, tedy o více než 5 mld. korun. Vzhledem k tomu, jaká je dnes ekonomická situace, jaký je stav nezaměstnanosti, co se odehrává v našem hospodářství, nemůžeme předpokládat, a doufám, že to ani vláda nepředpokládá, že by se životní úroveň obyvatelstva nějak významně zhoršovala. Takže pokud by se vyplácené dávky důsledně kontrolovaly, lze nepochybně ušetřit ještě mnohem více, než kolik navrhujeme, to znamená snížení o 1 mld. korun.

Co je ale podstatnější, je to, proč chceme navýšit rozpočet vysokých škol. A tady bych se měl možná opravit. Ono vlastně nejde o navýšení, ono jde o to, aby rozpočet vysokých škol meziročně významně neklesal. Já vám k tomu řeknu jenom pár čísel, která jsou úplně jasná. V roce 2013 dostaly vysoké školy bez evropských prostředků ze státního rozpočtu 21,8 mld. korun. Příští rok jim ale vláda chce dát necelých 20,2 mld. korun, přičemž letos tato vláda dala na vysoké školy 21,5 mld. korun. Je tu pokles nejenom proti roku 2013, ale je tu i významný pokles proti letošnímu roku, který fakticky činí 1,3 mld. korun.

Když rozpočet vysokých škol vztáhneme k hrubému domácímu produktu, tak zjistíme, že dosáhneme v příštím roce podle vládního návrhu podílu 0,43 % HDP, což je skutečně těžko obhajitelné. Když jsem tento fakt uvedl v interpelacích na pana premiéra Sobotky, tak mně řekl, že ho podíl k HDP nezajímá, protože to o ničem nevypovídá. Musím konstatovat, že ve všech mezinárodních hodnoceních se samozřejmě podíl výdajů na vzdělání právě k HDP vztahuje, ale budiž, když to pana premiéra nezajímá, tak jsem se podíval na to, co ho zajímá, a podle něj je zajímavý podíl k celkovým výdajům státního rozpočtu. Takže když to přepočteme na podíl k celkovým výdajům státního rozpočtu, tak zjistíme, že výdaje na vysoké školy tvořily v roce 2013 1,86 % celkových výdajů státního rozpočtu a v roce 2016 budou tvořit pouze 1,61 % státního rozpočtu. Takže podíl se snižuje, snižují se fakticky peníze, snižuje se podíl ve vztahu k HDP, snižuje se podíl i ve vztahu k celkovým výdajům státního rozpočtu.

Dámy a pánové, jestliže vláda říká, že vzdělání a výzkum je jedna z jejích priorit, pan premiér dokonce říkal doslova, že vzdělání musí být prioritou, jinak stát hazarduje, tak je opravdu těžko porozumět tomu, proč u této priority, a vysoké školy jsou garantem toho, že se bude zlepšovat náš výzkumný potenciál, že poroste naše konkurenceschopnost, že budeme mít kvalifikovanou pracovní sílu, prostě jsou zárukou naší konkurenceschopnosti a naší budoucnosti, tak je úplně nepochopitelné, proč nejenom že tato údajná vládní priorita není v rozpočtu posilována, ale naopak jsou prostředky tak dramaticky kráceny. My tímto návrhem dáváme šanci vládě a vládním poslancům, aby tuto situaci napravili, a přidáním jedné miliardy korun do rozpočtu vysokých škol vlastně jenom dosáhneme toho, že snížení peněz, které jdou na vysoké školy meziročně, nebude tak vysoké, jak to současná vláda v předloženém návrhu rozpočtu v této chvíli předpokládá.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. S přednostním právem se hlásí paní ministryně Kateřina Valachová. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si jenom dovolím za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zareagovat na ty z poslanců a poslankyň, kteří podpořili navýšení rozpočtu vysokých škol, té části rozpočtu Ministerstva školství, která se týká vysokých škol.

Já samozřejmě budu velmi ráda usilovat zejména v rámci střednědobého výhledu o změnu situace ve financování vysokých škol, nicméně realita je taková, že v letošním roce jsme se všichni museli vypořádat s realitou konvergenčního programu. Nicméně pokládám za důležité říct tady na půdě Poslanecké sněmovny, že ačkoliv mezi návrhy rozpočtu 2015 a 2016 je skutečně propad 800 mil. korun a z hlediska skutečného čerpání je propad 1,2 mld. korun, tak jsme učinili z hlediska podpory oprávněných nároků vysokých škol a zajištění vzdělávání v dostatečné kvalitě tolik, že vláda přijala spolu s rozpočtem doprovodné usnesení, kde bude celá půlmiliarda korun ještě ve prospěch vysokých škol letos převedena. Současně jsem se já, jako ministryně školství, zavázala, že budou podpořeny vysoké školy operací mimo rozpočet ve výši 300 mil. korun. A jsem samozřejmě ráda, že jsme našli podporu v rozpočtovém a školském výboru ohledně navýšení rozpočtu o 200 mil. korun. Výsledek je tedy 1 miliarda s tím, že já to nepokládám za optimální, nicméně tato částka umožní vysokým školám zvládnout - a troufám si říct toto silné slovo - přežít rok 2016, který je velmi složitý z hlediska potkání dvou operačních programů. Budu velmi ráda za podporu všech kolegů poslanců a poslankyň v případě komunikace střednědobého výhledu, protože tam je zakopán pes. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Je tomu tak. Pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne. Teď jsme si stačili vyměnit řízení schůze. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Moje vystoupení bude o něco delší než vystoupení některých kolegů. Odůvodním dva pozměňující návrhy. Jeden, kterým reagujeme na usnesení výboru pro obranu, protože jsme si všimli již v předchozích dnech, že tak jak to původně schválil výbor pro obranu, tak je to nehlasovatelné. Nicméně my ten návrh podporujeme. Jsem pod tím podepsán já a paní kolegyně Černochová a pan kolega Vilímec. Ale pravda je taková, že je to pozměňovací návrh výboru pro obranu. My jsme se jenom snažili najít výdaje, které bychom právě mohli na obranu alokovat. Pak vás seznámím s konkrétním zněním. Takže berte to prosím, ne že jsme to konkurenčně vzali výboru pro obranu a předháníme se, kdo z nás to načte jako první. Kdyby tam nebylo obecně napsané jenom Všeobecná pokladní správa, ale byly specifikované položky, tak bychom ten návrh nepředkládali.

Ten druhý návrh, který předkládám jménem našeho poslaneckého klubu, je poměrně útlý, protože jsou to takovéhle dvě strany (ukazuje), má to v systému číslo 3299. Jenom takhle verbálně zkontroluji s panem předsedou rozpočtového výboru, protože jsme tam měli původně chybu, takže když se nepřihlásím k té původní verzi, tak o něm se už hlasovat a jednat nebude. Je to tak? (Zpravodaj Votava přikyvuje.) Takže máme opravenou verzi. Ta předchozí tím pádem automaticky padne.

Když jsme diskutovali v prvním čtení, tak jsme kritizovali vládu za příliš vysoký deficit a říkali jsme, že se pokusíme vládě ukázat, kde by mohla najít rezervu a které výdaje by mohla snížit. Protože ale Poslanecká sněmovna v souladu se zákonem už schválila základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a celkové saldo, tak jsme logicky nemohli navrhnout tyto úspory převést ve prospěch snížení schodku. A protože chceme ukázat dobrou vůli, tak náš návrh směřuje všechny tyto jednotlivé položky, o kterých pak budeme chtít hlasovat samozřejmě zvlášť, protože jsme nechtěli vyrábět 30 pozměňovacích návrhů, takže jsme to dali do jednoho, kde je zhruba 30 položek. A navrhujeme tyto výdaje alokovat na vládní rozpočtovou rezervu. To znamená, na rozdíl od mnoha kolegů, kteří dneska vystupovali a kteří ji chtěli dokonce snížit i pod zákonem stanovenou mez, tak navýšit. A ten objem je přibližně 24 miliard korun.

Je to, řekl bych, výraz dobré vůle, protože pokud byste to schválili a řekli byste a uznali byste, že naše navržené úspory jsou v pořádku, tak vlastně tyto peníze dáváme k dispozici vládě, protože je to vládní rozpočtová rezerva a s tou hospodaří vláda. A je to opravdu poměrně významná část: 24 miliard korun. Ale tohle je podle našeho názoru jediná procesně správná metoda v okamžiku, kdy jsou schválené celkové parametry rozpočtu. Tu debatu máme za sebou. Přesto než přejdu ke konkrétním věcem, ke konkrétním návrhům, tak mi dovolte několik obecných poznámek k samotnému rozpočtu, i když budu opakovat některá vystoupení pana ministra již v prvním či druhém čtení, ale myslím si, že není od věci si připomenout ten základní makroekonomický rámec, základní a nejdůležitější průřezové parametry a ukazatele rozpočtu.

Rozpočet je postaven na predikci hospodářského růstu zhruba o 2,5 procenta a to my jako opoziční strana plně akceptujeme. Myslíme, že to vychází z nějakého průměru renomovaných agentur, České národní banky, Ministerstva financí. Jednotlivé odhady se liší v desetinách procenta, takže si myslíme, že 2,5 procenta je odpovídající a že rozpočet jako takový, zejména příjmy jsou nastaveny tedy na samou mez, ale pokud se naplní těch 2,5 procenta růstu HDP, tak zejména v otázce daňových příjmů by to naplněno být mělo. Jsme poměrně skeptičtí k tomu, kolik budeme schopni čerpat z nového programovacího období. Teď nemluvím o přímých platbách, těch nárokových, ty se samozřejmě vyčerpat dají, ale u těch, které jednotlivá ministerstva si naplánovala. Nemáme to úplně v rukou. Zkušenosti i z roku 2009, kdy reálně byl první rok období 2007 až 2013, jako rok 2016 bude reálně první rok, kdy se může čerpat v období 2014 až 2020, nás vedou k určité opatrnosti. Nemáme to úplně v rukou, ale přiznáme bruselské administraci a byrokracii, je to poměrně riziková položka.

Dal bych jeden konkrétní dotaz a jsem rád, že je tady ministr životního prostředí, a bohužel tu není pan ministr dopravy, protože před námi jako před Českou republikou stojí velký problém. Mám informace, že se ho snaží spojená delegace těchto dvou ministerstev řešit v Bruselu. Ale také mám informace, že se to příliš nedaří. Takže jestli bychom mohli potom dostat konkrétní informaci.

Jedná se o problém EIA. Dlouho, podrobně jsme ho debatovali v minulém roce. Upozorňovali jsme na rizika, která přijetí nového zákona přináší. Vláda pod tlakem Bruselu tvrdila, že to je podmínka toho, abychom vůbec mohli čerpat. My jsme tvrdili, že se také může stát, že když schválíme špatný zákon, že sice můžeme čerpat, ale nic nevyčerpáme. A podle informací, které má opoziční strana k dispozici, u mnoha významných dopravních staveb v mnoha regionech, ať už v mém Moravskoslezském kraji, ale také u D3 v Jihočeském kraji, D11 hrozí to, že platné povolení EIA, které je podle původního zákona z 90. let, pan ministr Brabec určitě zná podrobněji to číslo, že nám to Evropská komise nechce uznat a tvrdí, že u těchto starých, ale právoplatně nabytých posouzení vlivu stavby na životní prostředí musíme ten proces absolvovat znovu. A to je katastrofa.

Pokud neprosadíme změnu postoje Evropské komise, nezbude jako obvykle ve Státním fondu dopravní infrastruktury 10, 8, 15 miliard, jak se každý rok stává, že tam zbude, ale zbude mnohem více, protože to jsou zrovna ty stavby, které jsou skutečně připravené. Na té trase třeba chybí jedno, dvě, tři stavební povolení, to se dělá pro jednotlivé stavební objekty, málokdy je stavební povolení pro tu celou stavbu. Ale pokud tam budeme muset znovu spustit proces EIA, tak to nebude v tomto volebním období. Nemáme šanci.

Upozorňovali jsme na to a je hrozná škoda, že si vláda v rámci toho tlaku Bruselu nevyjednala nějaký protiklad, že dobře, když už musíme přijmout nový zákon o EIA, tak se nezpochybní nic z toho, co už platí. Mám informace, že už někdy kolem desátého jedenáctého listopadu byla delegace těch dvou ministerstev, možná i Státního fondu dopravní infrastruktury v Bruselu, a docela bych přivítal nějakou podrobnější informaci a spíš výhled. Nás to vůbec netěší. Já o tom mluvím opakovaně, že investice do dopravní infrastruktury v zásadě nejsou politické. Ty stavby jsou v zásadě domluvené. Není tady žádný rozpor jedněch politických stran proti druhým, které stavby se mají dělat. Jde o to, abychom docela rychle připravovali. Taky za chvíli budeme projednávat společný návrh koaličních a opozičních poslanců k výkupům pozemků.

A bohužel a právě proto navrhujeme i snížení dotací pro SFDI, protože ty peníze by tam zůstaly ležet. Nenavrhujeme je ovšem v tak velké výši, kdyby se naplnil ten černý scénář a opravdu bychom museli I/11, D3, D11 a mohl bych pokračovat, ten proces absolvovat znovu, protože optimisté říkají dva roky a pesimisté tři roky. No tak to jsme někde v rozpočtovém roce 2018 nebo 2019 a bohužel i tak, když kritizujeme, že je tam málo investičních peněz, tak bychom je ještě nebyli schopni proinvestovat. A já bych řekl, že je to společný zájem České republiky. Když se občas někdo ptá, co to jsou ty národní zájmy, o kterých ODS tak ráda mluví, tak to je konkrétní národní zájem, aby nám nové, to jsou nové evropské předpisy, nenařizovaly opakovat procesy, které jsme už úspěšně zvládli. Každý starosta, každý člověk, který byl v krajském zastupitelstvu nebo který se pohyboval kolem Ministerstva dopravy, ví, jak je obtížné dostat se k stavebnímu povolení a absolvovat proces EIA.

To jenom na vysvětlení, že tam jsou ty dvě položky, protože bohužel i tu navrženou relativně realistickou částku pro SFDI nebudeme schopni vyčerpat, a teď jde jenom o to, zda se vládě či ministerstvům podaří vyjednat, abychom to nemuseli opakovat, a pak propad bude někde okolo 5 mld. proti navrženému rozpočtu. V případě, že by se to nepodařilo vyjednat, tak propad může být mnohem vyšší.

Věřte nám, že to není věc, z které by se opozice radovala. My se s vámi chceme přít o výši daní, zjednodušování systému, možná o elektronickou evidenci tržeb a podobné věci, ale nechceme se přít o věci, na které v zásadě máme stejný názor. Můžeme se možná občas lišit v metodě, jak rychleji vykupovat a jaké jsou správné ceny za výkupy, můžeme se lišit v otázce, kdy my jsme spíš konzervativní a nechceme otevírat procesy EIA, územního řízení, stavebního povolení pro každého, kdo projde kolem, který zejména řeší stavbu na jiném konci republiky, založí si malé občanské sdružení a z ideologických důvodů tu stavbu blokuje. Ne z těch důvodů, že tam třeba žije a ohrožuje ho to a má oprávněný pocit, že místní obyvatele to ohrožuje. Známe to všichni napříč politickým spektrem a je to bohužel škoda.

To jsem prostě musel říct, protože to je poměrně aktuální věc, a bohužel se ukazuje, že naše obavy, a vzpomeňte si, ani ve vládních řadách, pokud si správně vzpomínám, nevládlo žádné nadšení, když jste zvedali ruku pro zákon o EIA. Možná jste nebyli ani všichni, nebo jistě jste nebyli ani všichni, protože ti, kteří mají praktickou zkušenost, se toho obávali. A mohl bych navázat na včerejší vystoupení Pavla Blažka, jak mluvil o sunshine laws, jak dobré úmysly, když se přeženou, komplikují pak praktický výkon politiky a praktický výkon moci.

Pojďme zpátky k základním parametrům rozpočtu. Díky ekonomickému růstu jsou vlastně rozpočtovány rekordní příjmy - nic proti, to jsme vlastně říkali, že je to v zásadě realistické a akceptovatelné -, ale bohužel také rekordní výdaje. A to už je věc, která nám připadá špatná. Věc, která akceptovatelná není. Protože položme si otázku, a neberte ji prosím jako řečnickou otázku - kdy budeme schopni splácet dluhy? V okamžiku ekonomického růstu, nebo ekonomické stagnace či recese? A že ekonomický cyklus funguje, na tom se snad shodneme. To, že si všichni přejeme, abychom byli pořád v období růstu, to je také pravda, ale reálné to prostě není, a jestli v okamžiku, kdy letos bude ekonomika růst takřka o 5 % a budeme mít schodek, já nevím, 70-75 mld., příští rok o 2,5 %, ale už k tomu letošnímu zvýšenému, abychom věděli, z čeho počítáme ten základ, znova 70 mld., tak si položme otázku, zda to, jak mnozí z nás, a zase napříč politickým spektrem, říkají, my chceme a my směřujeme k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jenom ten rok se pořád oddaluje, kdy se dočkáme nuly nebo přebytku. A všimněme si našeho nejbohatšího souseda, největší evropské ekonomiky Německa, a těm se to daří. A velmi často slyším v debatách o jednotlivých rezortních kapitolách - v Německu jsou tady vyšší výdaje, a teď mluvím o procentu na HDP, protože nemá cenu přepočítávat absolutní částky, ale tady jsou vyšší výdaje, přesto to zvládají, a nám se to dlouhodobě nedaří. Proto říkám nám a proto říkám dlouhodobě, aby to nebylo vnímáno jako kritika pouze této vlády. Nedaří se to nám a nedaří se nám to dlouhodobě.

Pan předseda Fiala mluvil o tom, že se snižují výdaje na vysoké školství. Neslyšeli jsme pořádný důvod. Nerostou výdaje na vědu a výzkum tak, jak by měly, a obecně investice jsou poměrně nízké. Na druhé straně co ovšem roste, je počet státních zaměstnanců takřka o 14 tis. Já si z hlavy pamatuji tu stránku, takže si to najděte, v tisku 613 stránku 122 - 13 400 zaměstnanců - 10 mld. nárůst. Deset miliard! Když si najdete jinou stránku a jsou tam běžné výdaje ministerstev, a to jenom skutečně v tom, co znáte z podnikání v pětkových účtech, to znamená materiál, energie, služby - 55 mld., nárůst o 3 mld.! A mnozí z nás, kteří sestavovali různé rozpočty, vědí, že velmi oblíbenou metodou těchto výdajů úředníků, kteří připravují podklady, je tzv. indexace - vezmu loňský výsledek a teď to zvednu o 2, o 3, nejlépe o 6, abych mohl, když bude chtít šéf něco škrtnout, ministr, tak ze 6 uhnu na 3 a už jsem tzv. vykázal úsporu. Dneska je 55 mld., ale původně jsme chtěli 70, takže jsme vlastně 15 ušetřili. Už se neříká ale, že letos to bylo 50 a předloni to bylo 45. To už se v té argumentaci nepoužívá. Takže i tam budou směřovat naše pozměňovací návrhy, protože tam se reálně dá šetřit. Není to takové jednoduché číslo a není to ani tak velká částka, ale pokud chceme docílit nějakou úsporu, například přibližně 30 mld., o kterých mluvíme, tak musíme začít od těch malých částek, od výdajů na materiál, služby, energie v jednotlivých kapitolách.

Těch kapitol je něco mezi 40 a 50. Samozřejmě největší je MPSV, ale tam je zase nejvíc mandatorních výdajů. Některé kapitoly jsou poměrně malé a mnozí kolegové a kolegyně ze Sněmovny zase napříč politickým spektrem říkají: to je tak malá kapitola, tam se nic nenajde. Ale to není pravda. Najít úspory se dají všude v provozních výdajích, protože kdy jindy, jak už jednou kladl otázku, máme směřovat k nule? A my jsme ani vládě neříkali, že by příští rok měl být vyrovnaný státní rozpočet. My jsme jenom říkali, že v okamžiku, kdy příjmy rostou o 67 mld., tak stačilo, kdybychom udrželi loňské výdaje, a měli bychom deficit o 43 mld. nižší. Když se podíváte zase na strukturu výdajů po jednotlivých položkách, tak vám vyjde, že výdaje jsou vyšší přibližně o 32 mld. Omlouvám se, že ta čísla trošku zaokrouhluji, ale je tam současně minus 11 mld. na úhradu úroků státního dluhu, což je dobře, já to nezpochybňuji, ale reálně výdaje rostou o nějakých 43 mld. Tím, že o 11 mld. zaplatíme méně úroků, tak vychází číslo 32. Ale kdybychom udrželi stejné výdaje a současně jsme ušetřili za úroky díky tomu, že daří České republice i dobře prodávat své dluhopisy, tak jsme mohli být bez toho, že bychom škrtli proti roku 2015, na schodku státního rozpočtu někde kolem 30 mld. A my jsme navrhovali, ale většina to zamítla, většina Sněmovny, a myslím, že to byla vládní většina, která říkala: 40 mld. schodku příští rok, to je příliš silné opatření, těch 70 je tak akorát.

A pan ministr financí prognózuje letošní schodek zhruba kolem 70 mld. Já myslím, že čísla za prvních 10 měsíců, která máme všichni k dispozici, tomu nasvědčují, že to nebude minus 100, ale zhruba 70, to znamená, proti letošku příští rok žádná změna. Bavme se o skutečnosti, nebavme se o tom, když se plánuje, protože rozpočet roku 2015 nebyl prognózován na růst přes 4 %. Já to nekritizuji, nikdo z nás nebyl tak optimistický a je dobře, že ekonomika roste rychleji, než předpovídají nejenom členové Poslanecké sněmovny, ale i instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Česká národní banka, Ministerstvo financí, a mohl bych pokračovat, kdo všechno ty prognózy dělá.

Takže když se potom na to podíváte, zjistíme, že přestože velmi rádi mluvíme o úsporách, tak na provozní části, ať už skutečně režijní náklady, anebo mzdové náklady, že vlastně nešetříme a naopak výdaje se zvyšují právě tou indexovou metodou. A na mě a na nás to, že původně ministři a ministerstva chtěli, já nevím, o 30, 50, 70 mld. více, a tím, že to vláda seškrtala, tak ušetřila, to je takový folklór. Zkušený správce kapitoly to prostě přestřelí, aby ať už v rámci jednání se svými ministrem, anebo pak s ministrem financí anebo pak s vládou jako celkem měl kam ustupovat.

Takže tudy směřovaly a směřují naše návrhy. Jednotlivé výdaje jsou poměrně podrobně zdokumentovány.

Nechci nijak kritizovat způsob projednávání státního rozpočtu. V rozpočtovém výboru byl přítomen ministr financí. Absolutně nechápu tedy pana ministra životního prostředí, jak to, že ani jeden náměstek se neobtěžoval přijít na rozpočet na výbor pro životní prostředí. To já považuji za nehoráznost a sebevědomý výbor by to prostě odmítl. Ale stalo se, že ani ministr, to bych ještě pochopil, jestli třeba měl nějakou zahraniční cestu nebo jinou povinnost, ale ani jeden náměstek - nevím, pane ministře, kolik jich máte, ale státní tajemník je prostě málo pro to, aby obhajoval státní rozpočet.

Nicméně chci říct, vláda jako celek má na přípravu rozpočtu zhruba čtyři měsíce. Myslím, že první návrh, který projednávala vláda, je standardně někdy v červnu, kdy se projednávají takové ty prvotní návrhy. A červen, červenec, srpen, září, čtyři měsíce, kdy vláda a armády úředníků na jednotlivých ministerstvech připravují návrh rozpočtu. My ho dostaneme 30. září. Dneska jsme zhruba sedm týdnů poté, co jsme ho dostali. A není to jenom zhruba těch tisíc stran rozpočtu, ale když k tomu připočtete jednotlivé kapitolní sešity, protože pokud chcete hledat úsporu, tak musíte číst i kapitolní sešity, tak to jsou tisíce stran. Tím se omlouvám, pokud je v některém z našich pozměňovacích návrhů nějaká drobná chyba, případně drobná nelogičnost, protože toho času je mnohem méně, než má vláda, a samozřejmě i zázemí, například úřednický aparát, má vláda mnohem větší než opozice. Ale to platí vždycky. Když jsme byli ve vládě, tak to platilo naopak. Tak to berte spíš jako žádost, že je možné, že tam něco není úplně přesně a že možná jsem to číslo zaokrouhlil a neříkal jsem to přesně na korunu, tak je to dané také množstvím údajů a množstvím dat.

Teď bych přešel k těm dvěma konkrétním pozměňovacím návrhům. Ten první má číslo 3292, já pak oba dva odevzdám panu předsedovi rozpočtového výboru, dneska v roli zpravodaje. Týká se mnohokrát diskutovaného návrhu na zvýšení výdajů na obranu o 2 miliardy 280 milionů. Já jsem napsal programové financování kapitoly o částku 2 miliony 280 podle návrhu výboru pro obranu. Omlouvám tu drobnou chybu. Přesný název té položky je "programové financování EDS/SMVS". Těchto osm písmen tam nemám, ale jsem přesvědčen, že pan zpravodaj takový návrh připustí k hlasování, že to je drobný nedostatek, nebo není ten název psán celý, případně by to mohla být legislativně technická úprava.

Peníze jsme našli v položce Všeobecné pokladní správy, nebo navrhujeme je nalézt v této položce, ale ne obecně, ale ve čtyřech ukazatelích, kdy si myslíme, že se dá snížit ukazatel stavební spoření o částku 100 milionů, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření o částku 200 milionů, výdaje kapitoly, která se nazývá ukazatel odškodnění obětem trestné činnosti, škody způsobené při výkonu veřejné moci, soudní spory z titulu ochrany osobnosti a soudní řízení o omezení vlastnického práva a ostatní náhrady o 80 milionů, a ukazatel podpora exportu, spoření o částku 1 miliarda 900 milionů korun.

Číslo 3292. Říkám ale, skutečným autorem je výbor pro obranu. Jak jsem od kolegů, kteří se tím zabývají, zjistil, tak těch 80 milionů je tam k tomu, abychom překročili částku 50 miliard. Doufám, že jakoby symbolickou částku. Když si ale řekneme 2 % HDP a zaokrouhlíme HDP na nějaké 4 miliardy 100 milionů, tak k té částce 82 miliard máme ještě dlouhou cestu. Ale věřím, že i vzhledem k současné mezinárodní bezpečnostní situaci tu cestu společně zvládneme, protože si myslím, že výdaje na obranu jsou společná věc koalice i opozice. A my to navrhujeme jako zodpovědná opozice, připojujeme se k návrhu posílit výdaje na obranu.

Druhý pozměňovací návrh má číslo 3299. Obsahuje celkem zhruba těch 30 položek. Je to v písemné podobě a já zmíním aspoň některé, kde si myslíme, že výdaje jsou rozpočtované příliš vysoko, reálně by se buď neutratily, nebo by se reálně mohly použít na něco jiného, a dáváme je k dispozici vládě. Všechny tyto položky, které navrhujeme snížit, jsou ve prospěch položky Všeobecná pokladní správa. Dávky nemocenského pojištění minus miliarda. Když se podíváte na vývoj v jednotlivých letech od roku 2012, tak si myslíme, že tam ten prostor je a že ty peníze by tam zbyly. To jsou mimochodem také ty peníze, které potom paní ministryně Marksová v polovině roku nebo na konci roku zázračně najde a řekne: "Já jsem ve svém rozpočtu našla tu čtyři, tu pět, tu šest miliard." Myslím si, že pokud máme rozpočtovat, tak to radši nechme ve vládní rozpočtové rezervě.

Znovu připomínám složitou mezinárodní situaci, migrační vlnu. Nevíme, k čemu vláda bude potřebovat rychlé peníze. A sami víme, my, členové rozpočtového výboru, že schválení rozpočtového opatření některého ministerstva je poměrně byrokratický a zdlouhavý proces, a pokud by se jednalo o vyšší částku, tak to dokonce musí přijít až na plénum Poslanecké sněmovny.

Další položkou, a mluvil o ní pan předseda Fiala, jsou dávky v hmotné nouzi, kdy roste (?) nezaměstnanost, rostou platy především ve veřejné sféře, ale i v privátní sféře, a vláda navyšuje dávky v hmotné nouzi. A ono to zní hezky, ale když si uvědomíme, že v rámci této položky je také doplatek na bydlení - a o tom si myslím, že mnozí, neříkám všichni, ale mnozí z nás se domnívají, a oprávněně, že dochází ke zneužívání doplatku na bydlení, tak ty peníze nejsou dobře a účelně vynaloženy. My navrhujeme zase tuto položku snížit o 1 miliardu. Ale v zásadě, kdyby to prošlo, tak hledat ji můžete v tom doplatku, ne v té samotné dávce pomoci v hmotné nouzi. A stačilo by, kdyby Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí postupovalo v souladu se zákonem, který jsme tady společně schválili takřka sto procenty hlasů, a nechali závazné stanovisko obcím, které vědí nejlépe, zda ten, kdo přijímá doplatek na bydlení, ho zneužívá, nebo ne. Ale MPSV se opřelo o výklad Ministerstva vnitra, že prostě obce to mají dělat, ale je to v zásadě jedno, k tomu stanovisku se nepřihlíží. A pak se nešetří. To je naprosto logické.

Další položka, která souvisí s dobrou situací na trhu práce a souvisí také s předpokládaným ekonomickým růstem, je snížení podpory v nezaměstnanosti o půl miliardy. Věřím, že mnozí z vás mluví se zaměstnavateli ve svých regionech. My se pomalu blížíme do stavu, který si pamatujeme naposledy z roku 2008, že i v regionech s poměrně vysokou nezaměstnaností, jako je Moravskoslezský region, který já tady zastupuji, mají problém zaměstnavatelé sehnat pracovní sílu, přestože tam je nadprůměrná nezaměstnanost k republikovému průměru. Takže je tady cesta, ti lidé mohou jít do práce a můžeme snížit položku podpory v nezaměstnanosti.

Oblíbená položka takřka všech, neříkám všech, ministrů práce a sociálních věcí. Oblíbená položka našich levicových kolegů, která se jmenuje aktivní politika zaměstnanosti. Měkké peníze, měkké projekty, školení tam a zpátky, žádné měřitelné výsledky - navržená částka 10 miliard na příští rok. Deset miliard! A jestli někdo říká "no protože je budeme čerpat z Evropské unie", tak je nečerpejme. Měli bychom vyhodnotit reálně za posledních šest let, můžeme zhodnotit tři vlády, jakým způsobem byly čerpány prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, kolik a jaké jsou výsledky. Jestli jsou vůbec nějaké měřitelné výsledky. Samozřejmě organizace, které ty peníze čerpají, velmi rády dělají školení, to všichni znáte. Školení, hlavně tam musí být prezenční listina, vlaječka Evropské unie, fotka, a už se fakturuje nájem, občerstvení, odměna lektorovi. Každý říká, jak ty dlouhodobě nezaměstnané po jednom, dvou, třech školeních zaměstná. Není to reálné, není to realistické, nic se neděje. Zase tam navrhujeme 10 miliard. To není aktivní politika zaměstnanosti, to jsou aktivně vyhazované peníze. O tom jsem dlouhodobě přesvědčen. Ale říkám, je to položka, kterou mají ministři práce a sociálních věcí takřka všichni velmi rádi. Tady navrhujeme ušetřit nebo převést do vládní rozpočtové rezervy 2 miliardy korun.

Když jsme kritizovali vysoké mzdové výdaje, tak v několika kapitolách - nebudu to citovat, protože je to v písemné podobě - navrhujeme snížit mzdové výdaje, protože si myslíme, že v některých kapitolách je navržené zvýšení neoprávněné. Chci ale rovnou říct, že pokud mluvím o úsporách v provozních výdajích, v režijních výdajích, mzdových výdajích, tak jsou resorty - a znovu zmíním Ministerstvo obrany -, kde nenavrhujeme odebrat vůbec nic. Takže není to tak, že bychom brali úplně všem. Myslíme si, že některé návrhy i na zvýšení počtu zaměstnanců jsou správné.

Ale největší problém je, že se zvyšuje celkový objem mzdových prostředků a souvisejících výdajů. Ta cesta by měla být jiná. Jestli chceme zvýšit atraktivitu veřejné služby, tak musíme zvýšit platy. A platy můžeme zvýšit jedině, aby to dlouhodobě fungovalo, že zvýšíme efektivitu, snížíme počet zaměstnanců a těm lépe zaplatíme. To si myslím, že je správný princip. My jsme se o něj pokoušeli. Jak úspěšně, můžete se podívat do těch trendových tabulek a grafů, kolik bylo zaměstnanců, jaký byl průměrný plat apod., a myslíme si, že to je cesta. Ne to, co mají tak rádi opět kolegové z levice a kolegové z odborů. I když v odborech jsem nikdy nebyl, tak to nejsou kolegové. V levici jsem také nebyl, tak to také nejsou kolegové. Tak levicoví politici a odboráři nejraději přidávají všem stejně. (Poznámka z lavic.) Kolegové z Poslanecké sněmovny, to souhlasím, to jsou skutečně kolegové a kolegyně.

Já si myslím, že máme zvyšovat platy ve veřejné službě, veřejné správně, ale ne všem a ne plošně. A místo abychom se bavili o nějakých motivačních faktorech, tak cesta je opačná. Rušíme smluvní platy, peníze dáváme do tarifů, například jsme zvýšili tarify i všem úředníkům na městech, obcích a krajích, objem peněz jsme jin nezvýšili, povede to k tomu, že nenároková složka, ta motivační, se sníží. Logicky, když tu povinnou musím zvýšit.

Takže jsou tam navržené v některých kapitolách úspory.

Navrhujeme do vládní rozpočtové rezervy převést 1 mld. z rozpočtu Ministerstva životního prostředí na ochranu klimatu. To je také oblíbené téma zejména zelených aktivistů, ochrana klimatu. Myslím si, že vláda tu miliardu umí investovat lépe než ji utratit tady.

Stejně tak navrhujeme snížit rozpočet Ministerstva životního prostředí ve prospěch vládní rozpočtové rezervy o 0,5 mld. na ostatní činnosti v životním prostředí.

Dostávám se k Ministerstvu pro místní rozvoj. Podpora bydlení, navrhujeme snížit o 100 mil. Já myslím, že nejlepší by bylo zrušit fond rozvoje bydlení, je to nesystémové stejně jako všechny ostatní fondy, které stojí vedle rozpočtu. Všimněme si, že ten rozpočet neobsahuje všechny výdaje státu. Ten historický důvod je dávno překonaný. Pamětníci říkají, že se fondy zřizovaly, proto, že se takzvaně nemohly převádět peníze z roku na rok, vždycky ten největší čert ve vládě byl ministr financí, ten rezortismus trvá do dneška, tak přece to nedá ministru financí ty peníze. Proto se ty fondy zřizovaly. To už dávno není potřeba. Dnes nespotřebované nároky jsou normálně rozpočtovanou položkou, kterou posuzuje vláda každý rok, a je to nějaký střednědobý úkol. Myslím si, že kdybychom se těch fondů zbavili a všechny výdaje měli rovnou ve státním rozpočtu v jednom dokumentu, bylo by to lepší.

Ministerstvu průmyslu a obchodu navrhujeme snížit kapitolu Podpora podnikání o 2 mld. Já myslím, že nejlepší podpora podnikání, kterou může rozumná vláda a rozumný parlament udělat - nepodnikat a nepřekážet. Když tato jednoduchá dvě slova uvedeme v činnost, tak je to nejlepší podpora podnikání, abychom zbytečně nepřekáželi tím, že vytváříme nové a nové, další a další regulace. Včera jsme měli cestovní ruch, předtím jsme měli pojišťovny, máme tady pokladny, kontrolní hlášení, jedno za druhým. A nejenom ty velké, politicky zajímavé, ale je velké množství jiných materiálů, na to jsou experti zase v oblasti Ministerstva životního prostředí. Pane ministře, zkuste, ať se vaši lidé podívají, co všechno musí vykazovat i malá firma, komu všemu musí vykazovat. Pak ty firmy - a buďme realisté - ta čísla tak trochu střílejí od boku, a pak sčítáme přesně, kolik kilogramů papíru zlikvidovaly firmy, kolik papíru, nebezpečného odpadu a podobně. Myslím si, kdyby to hlášení bylo jedno na jedno místo, a není to jenom v oblasti životního prostředí, tak se velmi zjednoduší, a to je ta pravá podpora podnikání.

Já trošku odběhnu. Já jsem včera viděl v televizi rozhovor se šéfem daňové správy, kterému se nezdály výsledky mezinárodního srovnání, kolik hodin stráví průměrná česká firma plněním daňových povinností. To číslo je katastrofické. Po pravdě řečeno, je třeba říci, že to není výsledek pouze činnosti této vlády. Ty povinnosti se zvyšovaly průběžně, nabalovaly se. Pokud zjistíme, že okolní země - nebudu jmenovat nějakou ideální - okolní země to mají přibližně o 50 % nižší, tak tady bychom měli napřít podporu podnikání, a ne že zavedeme dotační titul na podporu získávání poradců, kteří to za toho podnikatele udělají, ale opravdu snížit byrokratickou zátěž. Já samozřejmě neznám přesnou metodiku toho výpočtu, ale tím, že zpochybníme a že se nám to nezdá a že to nemůže být tak divné, jak to, že na tom Slovensku mají méně a v Polsku méně a v Rakousku méně, to se mi nezdá - to není ta správná cesta. Takže pokud chceme podporovat podnikání, tak se snažme třeba tímto směrem. A to nemusíme vést tu těžkou a někdy ostrou politickou debatu o jednotlivých sazbách. To je spíše debata o výjimkách, o tom, jaké jsou nové povinnosti, o tom, co se všechno chystá, že stát dostává nebo nedostává nové a nové údaje.

Tento týden jsem se opět dočetl takovou tu alarmující zprávu, že 70 % podniků nesplnilo vůči obchodnímu rejstříku svou informační povinnost. To je zřejmě pravda. Ale stát všechna ta data má, ale v daňové správě. Nemá je na obchodním rejstříku. Tak místo abychom si to zjednodušili a z toho jednoho místa to případně poslali, nebo zveřejnili na tom daňovém portálu, tak jakoby roky řešíme problém, proč desítky procent firem neodevzdávají výkazy. Ale ty výkazy stát má k dispozici, jenom na jiném místě. A je to velmi složité. Když jsem se pokoušel to změnit v minulém volebním období, tak - nechci přímo jmenovat toho konkrétního ministra spravedlnosti, ale nebyl to Pavel Blažek - tak prostě říkal: To není možné, to je hrozně složité. Přitom neodevzdat daňové přiznání si firma nedovolí, nebo naprostá většina firem. Určitě to není 70, 80 % firem. Takže když stát ty údaje a informace má, proč nutí firmy znovu a znovu počítat?

Já znám případ opavské firmy, které vrátil před několika lety obchodní rejstřík údaje s tím, že je neumí přečíst, protože oni to poslali na DVD, ale oni měli pouze počítače s CD. No ale mezitím v papírové podobě ty samé údaje byly. A to se samozřejmě počítá v těch 468 hodinách, musí se to naskenovat, někam poslat. A takhle to to roste, ty povinnosti. To je ta správná podpora podnikání, ne položka u Ministerstva průmyslu a obchodu.

Mluvil jsem, a říkám to nerad, ale navrhujeme snížit dotaci pro Státní fond dopravní infrastruktury, protože i když tam to číslo necháme a vy ten návrh odmítnete, tak vám garantuji, že až budeme projednávat závěrečný účet za rok 2016, že tam bude vyšší částka než ta, kterou - říkáme: dejme k dispozici vládě, ať má třeba připravené peníze na mimořádné situace.

Pak tam máme, ať si to pan ministr financí nebere osobně, podpora agropotravinářského komplexu, částka přes 40 mld. My navrhujeme snížit o 1 mld., abychom ten trend, jak to pořád roste, minimálně zastavili. Nenavrhujeme tam nulu, nenavrhujeme tam nějaké dramatické snížení o 10 %, 20 %, není v tom nic osobního.

Poslední položky, které bych asi zmínil, se týkají režijních nákladů, materiál, služby, tady to průřezově navrhujeme snížit myslím o 2 %.

Čeká nás debata v příštích letech o položce, která se jmenuje neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům. Velmi často se v této položce argumentuje, že to je kofinancování evropské programy. Ale samo o sobě už ten název neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům - tam bychom se měli snažit, aby ta částka byla co nejnižší. A opět relativně rychle roste, mám pocit, o 7 mld.

Já jsem představil naše návrhy, na kterých jsme společně pracovali v klubu. Chci poděkovat svým kolegyním a kolegům, kteří procházeli jednotlivé kapitoly. My ten návrh považujeme za poměrně vstřícný tím, že ty peníze dáváme k dispozici vládě. Pana zpravodaje potom poprosím, až ve třetím čtení, abychom o jednotlivých návrzích hlasovali zvlášť, ony spolu nesouvisí, ale nechtěli jsme se předhánět v počtu, že jsme podali 30 pozměňujících návrhů. Myslím si, když je to za klub, že to může být v jednom. Pokusil jsem se zdůvodnit, jak ukládá zákon, jednotlivé položky. Za případné drobné nepřesnosti se omlouvám. Je to opravdu dáno tím obrovským množstvím materiálu, který máme ve státním rozpočtu, a tím, že samozřejmě nemáme k dispozici tak rozsáhlé aparáty jako ministerstva.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi za jeho vystoupení a pokračujeme v rozpravě návrhem pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já se samozřejmě omlouvám a na základě upozornění pana zpravodaje bych chtěl upřesnit svůj pozměňovací návrh, že navrhuji, aby tedy to navýšení pro kapitolu 327, konkrétně do bloku 503 a na tu položku týkající se Státního fondu dopravní infrastruktury šlo z kapitoly 398 Všeobecné pokladní správy z položky 5183, to znamená všeobecné finanční záležitosti jinak nezařazené, a aby se o tuto výši 200 mil. tato částka ponížila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. To byl v tuhle chvíli poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy ve druhém čtení ke státnímu rozpočtu. Není tomu tak. A protože jde o druhé čtení, podle speciálního ustanovení §105 zákona o jednacím řádu rozpravu končím, a tím také končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi financí, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 5.

Zbývá nám ještě trocha času do 13. hodiny. Vyhlížím paní ministryni školství, ta je připravena, v tom případě budeme pokračovat do 13. hodiny vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony podle sněmovního tisku 464. Než... (K předsedajícímu přistupuje poslankyně Kovářová a hovoří s ním mimo mikrofon.) Jsme mezi body, paní kolegyně. (Hovor mimo mikrofon.) Já jsem zahájil jiný bod. Teď jsme v složité situaci...

Upřímně řečeno, nezbývá mi nic jiného, než se na vás obrátit, vážené kolegyně, vážení kolegové, se žádostí úplně speciální paní kolegyně, která ve svém vystoupení v podrobné rozpravě ne úplně zcela přesně vyjádřila své přihlášení k pozměňovacímu návrhu. Já tedy se ptám s rizikem, že mě odmítnete, že bych zahájený bod číslo 22 ještě nezahajoval, přestože jsem uvedl úvodní formuli, ale nějakým způsobem se vrátil do bodu státního rozpočtu.

Jestli mi chce pomoct předseda klubu ODS, budu rád, protože z pohledu předsedajícího přece jen mám omezené možnosti. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Protože se konala jen podrobná rozprava ve druhém čtení a ne obecná podrobná, tak podle mě jediné řešení, že pan zpravodaj bude velkorysý a identifikuje vystoupení paní poslankyně Kovářové, která mluvila ke konkrétnímu pozměňovacímu návrhu, že se k němu přihlásila. Protože já se obávám, jinak bychom, protože bod skončil, museli bychom opakovat druhé čtení a to prostě podle mě nejde.

Ale při jisté velkorysosti pana zpravodaje, já se za to přimlouvám, tady vidím pana předsedu rozpočtového výboru, tak se to podle mě... Já jsem to vystoupení paní poslankyně sledoval, já nemám pochybnosti, že se k tomu přihlásila ve svém vystoupení. To je podle mě legislativně čisté a správné, a budeme moci o tom pozměňovacím návrhu ve třetím čtení hlasovat. Ale podle mého názoru bychom museli rozhodnout o zařazení nového bodu a museli bychom to třetí čtení opakovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, já si dovedu živě představit, co bych musel udělat, ale... Ještě vyzpovídám pana zpravodaje, jak se dívá na vystoupení paní poslankyně Kovářové.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já s tím nemám problém. Ale samozřejmě pokud potom bude nějaké zpochybňování, tak to bych nerad. Já osobně jako zpravodaj s tím problém nemám. Je pravda, že paní kolegyně tady měla být a měla se přihlásit k tomu, co je v systému, to pravda je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tam jde o to, že ona ve svém vystoupení v rozpravě odůvodňovala, ale nepronesla tu formuli, že se přihlašuje k tomu konkrétnímu sněmovnímu dokumentu. To si uvědomuji, protože jsem tady byl, než jsem střídal pana předsedajícího místopředsedu. To je všechno, co já k tomu mohu dodat.

 

Poslanec Václav Votava: Tak to se omlouvám. Já jsem vás špatně pochopil. Ano, tak proti tomu nemám námitek samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stejně rozhodneme v hlasování. Potom, pokud by to někdo zpochybňoval, tak samozřejmě je to otázka druhá.

Tak, tím pádem jsme vyřešili tento nepatrný procedurální problém a já zopakuji to, že zahájíme bod číslo 22 našeho programu schůze, který byl pevně zařazen na dnešní jednání, a to je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP