(15.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Jakmile se ustálí počet přihlášených, tak dám hlasovat, a to v hlasování číslo 8, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 7 dnů mezi druhým a třetím čtením. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 8 z přítomných 108 pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat. Lhůta mezi druhým a třetím čtením byla zkrácena na 7 dnů. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Pokračovat budeme bodem číslo
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - druhé čtení
Tento bod jsme přerušili v obecné rozpravě. Zabývali jsme se jím 6. října na 33. schůzi. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo za navrhovatele, tedy za vládu ČR, pan předseda vlády pan Bohuslav Sobotka a zpravodaj zemědělského výboru a hospodářského výboru zároveň pan poslanec Ladislav Velebný.
Ptám se, jestli bude zájem po přerušení, aby využil pan předseda vlády své přednostní právo a chtěl by hovořit, jinak budu pokračovat hned v rozpravě, pokud nemáte zájem, pane premiére. Nemá zájem, takže budeme pokračovat v rozpravě obecné, do které je přihlášena paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčena, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly kvality potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Velice často se dozvídáme o případech, kdy doplácíme na důsledky nedokonalosti tohoto zákona.
Já vnímám dva hlavní problémy tohoto zákona. Prvním je, že se projednávaná varianta zákona týká jen jedné strany smluvního vztahu - týká se pouze odběratelů, a nikoliv dodavatelů. Považuji za důležité podotknout, že právě tato pasáž zákona se měnila na poslední chvíli a v podstatě bez vysvětlení. To, že se na straně dodavatelů vyskytují firmy, které mohou významnou tržní sílu využívat, je zcela jasné. To vyplývá z průzkumu trhu a každý to ví. Zkrátka velké řetězce mají proti sobě obdobně velké dodavatele. Pokud zákon vztáhneme jen na jednu stranu, situace bude krajně nespravedlivá a doplatíme na to všichni.
Druhou zásadní připomínkou je specifikace zakázaného chování. Opakovaně odborníci na tuto problematiku uvádějí, že formulace v zákoně jsou velmi nešťastné, velmi vágní, nespecifické, a tím i zneužitelné. Takto postavená novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních formulací zákona a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben. Proto budu v podrobné rozpravě navrhovat dva pozměňovací návrhy, které tyto problémy řeší. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové za její vystoupení. Nyní pokračujeme v obecné rozpravě panem poslancem Ivanem Adamcem, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, já budu víceméně stručný. Už jsem na téma tohoto návrhu zákona hovořil vícekrát a přiznám se, že doposud mi není jasné, co je významná tržní síla, ale to můj problém. Budu se s tím muset popasovat. Nicméně jsem došel k závěru, že tady vůle asi tento návrh zákona schválit je a že by bylo dobré se pokusit odstranit některé, řekl bych, nejasnosti, které by mohly činit některé problémy.
Co mě možná mrzí víc než to, jak ten návrh zákona je koncipován, tak je, že víceméně to vůbec nebude mít žádný vliv na kvalitu potravin, ale spíš na jejich cenu. Ale to jenom taková moje bohužel konstatace.
Mám tady pozměňovací návrh, ke kterému se pak ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Je to sněmovní dokument 2801, který řeší takové dvě záležitosti. Jedna část se týká tzv. rámcové smlouvy, kde dochází k upřesnění, jak by to mělo fungovat, aby nedocházelo k matení pojmů a potom nedošlo třeba k nedorozumění při kontrole státními orgány. Druhý bod se týká sankcí, protože já si myslím, že sankce nemají být likvidační, ale sankce má být výchovná a někdy, i docela povzbuzující, takže je tam úprava sankcí, řekl bych, podle italského modelu, kdy si myslím, že by toto mohlo být přijatelné, ale samozřejmě to nechám na vás.
Takže já se přihlásím v podrobné rozpravě a tento pozměňovací návrh 2801 bych vám s dovolením načetl. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Paní kolegyně, jste na řadě. (Posl. Kovářová je překvapena.) Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za posečkání. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vracím se ke svému oblíbenému tématu, proč nakonec z vládního návrhu vypadli dodavatelé, jejichž regulaci předloha připravená Úřadem na ochranu hospodářské soutěže obsahovala. V minulosti jsem se zde na to ptala, ale uspokojivou odpověď jsem nedostala. Díky pilné četbě publikace pod názvem Třinácté komnaty Andreje Babiše od pana spisovatele Koláčka, která vyšla loni, jsem se odpovědi dopídila sama. (Ukazuje dotyčnou publikaci.) I já jako pan ministr financí, který má ve zvyku ukazovat různé knížky, doporučuji tuto četbu, v místní knihovně je k dispozici.
Dovolte, abych citovala: Za 20 let existence Agrofertu jeho majitel postupně vytvoří dokonalý systém výstižně označený souslovím z pole či z vidlí až na vidličku. Vedle agrochemie tak Babiš v rámci Agrofertu provozuje pestrou škálu zemědělského hospodářství, a to včetně souvisejících strojů, až po výrobu potravin. Stal se také jakýmsi monopolním velkopekařem, zejména pak na západnom a strednom Slovensku, jak čteme v Týždenníku z pera Gabriela Beera, podle něhož je - cituji: Babiš známy tým, že potravinárske podniky kupuje pomerne draho. Neváha dať vyššiu cenu, pretože sa mu oplatí monopolizovať velkovýroby niektorých potravín.***