Čtvrtek 5. listopadu 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - druhé čtení
Tento bod jsme přerušili v obecné rozpravě. Zabývali jsme se jím 6. října na 33. schůzi. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo za navrhovatele, tedy za vládu ČR, pan předseda vlády pan Bohuslav Sobotka a zpravodaj zemědělského výboru a hospodářského výboru zároveň pan poslanec Ladislav Velebný.
Ptám se, jestli bude zájem po přerušení, aby využil pan předseda vlády své přednostní právo a chtěl by hovořit, jinak budu pokračovat hned v rozpravě, pokud nemáte zájem, pane premiére. Nemá zájem, takže budeme pokračovat v rozpravě obecné, do které je přihlášena paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčena, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly kvality potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Velice často se dozvídáme o případech, kdy doplácíme na důsledky nedokonalosti tohoto zákona.
Já vnímám dva hlavní problémy tohoto zákona. Prvním je, že se projednávaná varianta zákona týká jen jedné strany smluvního vztahu - týká se pouze odběratelů, a nikoliv dodavatelů. Považuji za důležité podotknout, že právě tato pasáž zákona se měnila na poslední chvíli a v podstatě bez vysvětlení. To, že se na straně dodavatelů vyskytují firmy, které mohou významnou tržní sílu využívat, je zcela jasné. To vyplývá z průzkumu trhu a každý to ví. Zkrátka velké řetězce mají proti sobě obdobně velké dodavatele. Pokud zákon vztáhneme jen na jednu stranu, situace bude krajně nespravedlivá a doplatíme na to všichni.
Druhou zásadní připomínkou je specifikace zakázaného chování. Opakovaně odborníci na tuto problematiku uvádějí, že formulace v zákoně jsou velmi nešťastné, velmi vágní, nespecifické, a tím i zneužitelné. Takto postavená novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních formulací zákona a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben. Proto budu v podrobné rozpravě navrhovat dva pozměňovací návrhy, které tyto problémy řeší. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové za její vystoupení. Nyní pokračujeme v obecné rozpravě panem poslancem Ivanem Adamcem, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, já budu víceméně stručný. Už jsem na téma tohoto návrhu zákona hovořil vícekrát a přiznám se, že doposud mi není jasné, co je významná tržní síla, ale to můj problém. Budu se s tím muset popasovat. Nicméně jsem došel k závěru, že tady vůle asi tento návrh zákona schválit je a že by bylo dobré se pokusit odstranit některé, řekl bych, nejasnosti, které by mohly činit některé problémy.
Co mě možná mrzí víc než to, jak ten návrh zákona je koncipován, tak je, že víceméně to vůbec nebude mít žádný vliv na kvalitu potravin, ale spíš na jejich cenu. Ale to jenom taková moje bohužel konstatace.
Mám tady pozměňovací návrh, ke kterému se pak ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Je to sněmovní dokument 2801, který řeší takové dvě záležitosti. Jedna část se týká tzv. rámcové smlouvy, kde dochází k upřesnění, jak by to mělo fungovat, aby nedocházelo k matení pojmů a potom nedošlo třeba k nedorozumění při kontrole státními orgány. Druhý bod se týká sankcí, protože já si myslím, že sankce nemají být likvidační, ale sankce má být výchovná a někdy, i docela povzbuzující, takže je tam úprava sankcí, řekl bych, podle italského modelu, kdy si myslím, že by toto mohlo být přijatelné, ale samozřejmě to nechám na vás.
Takže já se přihlásím v podrobné rozpravě a tento pozměňovací návrh 2801 bych vám s dovolením načetl. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Paní kolegyně, jste na řadě. (Posl. Kovářová je překvapena.) Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za posečkání. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vracím se ke svému oblíbenému tématu, proč nakonec z vládního návrhu vypadli dodavatelé, jejichž regulaci předloha připravená Úřadem na ochranu hospodářské soutěže obsahovala. V minulosti jsem se zde na to ptala, ale uspokojivou odpověď jsem nedostala. Díky pilné četbě publikace pod názvem Třinácté komnaty Andreje Babiše od pana spisovatele Koláčka, která vyšla loni, jsem se odpovědi dopídila sama. (Ukazuje dotyčnou publikaci.) I já jako pan ministr financí, který má ve zvyku ukazovat různé knížky, doporučuji tuto četbu, v místní knihovně je k dispozici.
Dovolte, abych citovala: Za 20 let existence Agrofertu jeho majitel postupně vytvoří dokonalý systém výstižně označený souslovím z pole či z vidlí až na vidličku. Vedle agrochemie tak Babiš v rámci Agrofertu provozuje pestrou škálu zemědělského hospodářství, a to včetně souvisejících strojů, až po výrobu potravin. Stal se také jakýmsi monopolním velkopekařem, zejména pak na západnom a strednom Slovensku, jak čteme v Týždenníku z pera Gabriela Beera, podle něhož je - cituji: Babiš známy tým, že potravinárske podniky kupuje pomerne draho. Neváha dať vyššiu cenu, pretože sa mu oplatí monopolizovať velkovýroby niektorých potravín.
Systematicky buduje a presadzuje koncentrovaný poľnohospodársky byznys. - Za slovenštinu se samozřejmě omlouvám a doufám, že kolega Korte nebude chtít tlumočníka. A tak dále, a tak dále.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní už chápu, proč vládní návrh vypadá tak, jak vypadá. Nyní už chápu, proč tato vláda nechává dodavatele na pokoji. Řekněme si otevřeně, že tak nechává na pokoji svého místopředsedu. Co ale nechápu, je důvod, proč k této privatizaci tvorby zákonů koaliční partneři jen s klidem přihlížejí.
Mimochodem, pro ty, kteří by si tu citaci chtěli ověřit, je to strana 44 vlevo dole. Případní zájemci se mohou zastavit i v mé lavici, strana 44 je k nahlédnutí. Děkuji. (Potlesk z pravé strany.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec František Laudát. Stále jsme v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ono už je to vlastně úsměvné. Koaliční poslanci tak tady sedí a čekají na to, až si to opoziční tady oddiskutují, a pak to vlastně stejně odhlasují.
Tlumočníky nepotřebujeme, nehledě na to, že tlumočníka pro pana místopředsedu Babiše - při vší úctě - bychom asi v České republice nenašli, ale to jsem nechtěl říci.
Já myslím, že po snaze vstupovat do soukromých restaurací a zakazovat lidem, co tam můžou nebo nemůžou dělat, myslím tím zákaz kouření, po snaze téhle socialistické vlády organizovat cestovní ruch a vstupovat do vztahů mezi pojišťovnami a cestovními agenturami, po snaze zasahovat do otevírací doby různých provozoven, prodejen a podobně, přichází, nebo máme na stole už druhé čtení zákona, který zase se snaží, kde se stát snaží organizovat vztah mezi soukromými společnostmi a říká jim - nic o kvalitě, předesílám pro ty z vás, kteří by snad měli pocit, že se to týká potravin a podobně a snaze zlepšit prodej potravin v České republice, o tom tam není ani slovo. Je to prostě snaha vstupovat mezi výrobce, producenty, prodejce, a ze strany státu jim organizovat, na čem se mají nebo nemají domluvit, jakou mají mít splatnost faktur, jaké mají mít mezi sebou obchodní vztahy.
To je socialismus, který chápu, že pan předseda vlády jako tady zástupce předkladatele obhajuje, svým způsobem jsem od této vlády ani nic jiného nečekal. Nevím, jestli až ten zákon bude platit, a vy se na to všichni v koalici těšíte, jestli to lidé ocení, či nikoliv. Já jsem přesvědčený o tom, že to neocení, že tak jak je to navrženo, to opravdu znamená, že ti velcí si poradí, ty řetězce, než aby absolvovaly veškerou byrokracii, kterou na ně tímto zákonem valíte, tak ji vyřeší jednoduše, že si ty výrobky dovezou odjinud a vlastně to dopadne negativně zejména na ty malé, o kterých se všichni před volbami chvástali, jak strašně jim chceme pomoci. Ve finále i tímto zákonem říkáte vlastně, že vás ti malí příliš nezajímají. Pro velké je tady spousta výjimek, ty v tom v podstatě vůbec nakonec nebudou.
Já si myslím, že ten zákon velcí vyřeší. ÚOHS, ten to nebude trápit, jak jsme slyšeli šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, oni to už nezvládají, tak to musí zvládnout některé ministerstvo, naberou se další desítky úředníků, kteří budou chodit kontrolovat, jestli splatnost faktury je ta správná a jestli ty smlouvy mezi těmi dodavateli a odběrateli jsou v souladu s tím, jak si stát přeje. Někdo občas dostane flastr tak, že nakonec bude nucen skončit, což koneckonců těm velkým nevadí. A tahle vláda krom toho, že se snaží přicházet se socialistickou organizací této země, bude možná i tleskat tomu, že ti malí zmizí, protože se přece říká, že všichni jsou to lumpové a kradou, nebo většina z nich.
Já nebudu dlouho hovořit, protože jsem tady k tomu návrhu zákona diskutoval jak ve výboru, tak na jednání Sněmovny při prvním čtení. Pouze využiji této možnosti a dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona, až při třetím čtení o něm budeme diskutovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Zpravodaj si jistě poznamenal procedurální návrh, který se hlasuje na začátku třetího čtení. Pokračujeme v rozpravě panem poslancem Františkem Laudátem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane premiére, já už jenom bych zopakoval, a už jsem s tím dotěrný, svoji otázku. My jsme byli informováni, dokonce to proběhlo veřejně, že původce zákona, což byl právník Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, předkládal návrh, nebo vypracoval návrh, kde byly ty vztahy vyvážené. Dvakrát jsem se pana premiéra na hospodářském výboru optal a chtěl jsem krátkou odpověď, ve které fázi a kdo vyndal jednu stranu té tržní síly, proč tam nejsou jak prodejci, tak dodavatelé. Odpověď jsem nedostal. Vždy prostě pan premiér hovořil o něčem jiném.
Takže se ptám znovu, pane premiére, kdo a kdy a proč jednu stranu tržních vztahů vyndal. Já mám pocit, že se docela zaplétáte s různými lobbistickými spolky docela divným způsobem, mně se to vážně nelíbí, a zasahujete do tržních vztahů, o důsledcích svých zásahů, prostě mám pocit, že ani nepřemýšlíte. Velmi se toho obávám. Takže já bych chtěl stručnou odpověď, proč jste vyndali jednu z těch tržních stran.
Budete mít šanci toto napravit. Já se potom přihlásím k podanému pozměňovacímu návrhu, kdy tam nějakým způsobem vracím vyvážení té konkurence, protože je jedno prostě, zda tržní silou disponuje prodejce, to znamená to, co vy máte na mysli, velké obchodní řetězce, nebo jsou to dodavatelé, je tady řada firem, které mají podstatně větší tržní sílu než - já nevím, kolik těch řetězců tady přesně je, v každém případě v každém okrese jich působí minimálně pět a více, takže tam konkurence je. Vy jenom se tady snažíte jistému segmentu potravinářského trhu pomoci, aby měl výrazně lepší podmínky, a skutečně já to považuji za neférové zasahování do hospodářské soutěže.
Takže bych prosil o stručnou odpověď. Já jsem se snažil, protože jsem si říkal, že nejlepší bude převzít a zpracovat ten návrh podle toho, jak byl původně, bohužel, zameteny byly zřejmě všechny stopy, mně se nepovedlo z oficiálních zdrojů dostat se k tomu, jak zněl původní návrh a u koho zmizel. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Byly vyčerpány písemné přihlášky. Nyní z místa se hlásí pan poslanec Herbert Pavera, stále v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane předsedo vlády, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych jenom navázal na pana kolegu Františka Laudáta, který tady říkal, že se ze zákona o významné tržní síle ztratil ten druhý, nebo ta druhá strana smluvních stran, to je významný dodavatel. Já mám tady z roku 2013 časopis Významná tržní síla, informační list Úřadu pro hospodářskou soutěž, kde pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dr. Hynek Brom uvádí, že by se ta novela měla věnovat oběma stranám. A já bych si dovolil část toho textu přečíst.
Pan první místopředseda zde píše: "Jednou ze zásadních změn pojetí současné právní úpravy významné tržní síly je změna konceptu odpovědného subjektu. Návrh počítá s tím, že pokud bude navržená úprava přijata, nebude nést odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel. Úřad má za to, že v některých konkrétních obchodních vztazích může být slabší smluvní stranou i odběratel, a to v případě velkých nadnárodních společností" - o kterých tady byla před chvilkou řeč.
Dále tady pan první místopředseda ve svém článku píše: "Nově navržená změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu a dává jí možnost rovnosti zbraní nejen v rámci vyjednávání smluvních podmínek, ale i v průběhu celého smluvního vztahu mezi dotčenými stranami."
A poslední část z jeho textu, kterou přečtu: "Problémy s významnou tržní silou nemá pouze sektor prodeje potravin, ale i další sektory, které se vypořádávají s podobnými podmínkami jako odběratelé či dodavatelé potravin. Jde např. o oblasti dodávek spotřebního zboží do jakékoli sítě obchodního řetězce nebo např. o prodejní sítě léčiv a zdravotních pomůcek. S ohledem na výše uvedené úřad připravuje ve spolupráci s dalšími orgány veřejné správy rozbor celé situace a návrh komplexní právní úpravy nevztahující se pouze na oblast potravin, ale schopné zahrnout i další oblasti, kde dochází ke zneužití postavení jedné smluvní strany a de facto tak i naplnění konceptu zneužití významné tržní síly." Já doufám, že takto to myslel upřímně pan první místopředseda, a bohužel to je z podzimu 29. 11. 2013.
K čemu bych se chtěl ještě vrátit a co bych chtěl ještě tady také v dnešním vystoupení říci, že samozřejmě vítám splatnost faktur do 30 dnů. Bohužel mě mrzí to, že to je pouze u potravin nebo zemědělských výrobků. Zdůvodňuje se to tím, že potravinářské výrobky mají nízkou trvanlivost, některé samozřejmě mají jenom několik dnů, některé mají několik týdnů, ale některé mají i několik let, když jsou třeba v konzervě. Splatnost faktur by nemusela být de facto ani 30 dnů.
Co mě však zarazilo na zemědělském výboru, kterého se účastnil kromě pana premiéra i pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bylo to, když jsem vznesl dotaz, proč splatnost faktur 30 dnů není i v jiných oblastech českého hospodářství a služeb, a zrovna jsem poukázal na to, že v oblasti stavebnictví, kde významnou tržní silou je český stát, je splatnost faktur 180 dnů, tak mi odpověděl k mému údivu, že firmy si to přejí. Zvláštní, že firmy si přejí splatnost faktur 180 dnů. Myslím si, že by všem prospělo, kdyby v našem státě byla jednotná splatnost faktur. Určitě by to pomohlo podnikání v České republice k narovnání vztahů a ke všemu tomu, aby tady nebyla umělá zadluženost a aby tady zbytečně nelétaly peníze někde ve vzduchu, protože jedna firma dluží druhé a samozřejmě ten problém se potom přenáší z jedné firmy na druhou, pak na třetí, a co se stává, to asi všichni víte - že některé firmy mění názvy, mění majitele, aby nemusely splácet, a nakonec na to doplatí jak stát, obce, města, tak samotní zaměstnanci.
Věřím, že třeba v další fázi se k těmto problémům vrátíte, i když bych byl nejradši, tak jak to navrhuje pan Bendl, aby se ten zákon vůbec neschvaloval, nebo ta novela. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Mám přihlášené dva poslance, s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, po něm pan poslanec Martin Novotný s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já také položím dotaz, protože předpokládám, že pan premiér promluví dřív než v závěrečném slově, aby byla možnost aspoň trochu diskutovat o tomto návrhu zákona, který není nedůležitý. Já bych položil otázku panu premiérovi. Když chcete, aby byla splatnost faktur v oblasti potravinářství nebo zemědělské produkce 30 dnů, co uděláte pro to, aby také stát měl splatnost faktur do 30 dnů, když máte pocit, že to musíte říkat těm subjektům v potravinářském sektoru? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi za dodržení času k faktické poznámce a nyní pan poslanec Martin Novotný, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Kolegyně a kolegové, v souvislosti se zákonem o významné tržní síle jedním z takových hlavních zaklínadel, které je zmiňováno společně s tímto zákonem, je ochrana malých výrobců potravin, kteří jsou diskriminováni velkými řetězci. Já sám osobně bych chtěl k tomu přičinit poznámku, že se domnívám, že tím pravým momentem, kdy v této Sněmovně projevíme vůli udělat něco pro malé výrobce potravin, pro jejich menší prodejce, není tento zákon o významné tržní síle, ale je to diskuse o tom, za jakých podmínek lidé, kteří vstupují anebo malovýrobou se podílejí na tomto segmentu byznysu, jaké jsou jejich vstupní podmínky do podnikání, jakou administrativní zátěží je zatěžuje tento stát na začátku jejich podnikání, jaká je jejich daňová zátěž a zejména jaké velmi často ve srovnání se zahraničím bezprecedentní nároky na ně klademe v oblasti nejrůznějších kontrol, hygienických předpisů apod. To, co odlišuje Českou republiku od spousty západních zemí plných nejrůznějších malých obchůdků, kde různí výrobci nabíjejí svoje speciality často regionálního původu, není to, jaký je stav v našich hypermarketech, ale to, za jak mnohem obtížnějších podmínek jakýkoli nový podnikatel na tomto trhu může na tento trh vůbec vstoupit. Zažil jsem třeba v řadě anglosaských zemí, kde ta podmínka vstupu na trh je mnohem liberálnější, vstupní náklady na technologii, na naplňování různých hygienických norem a všeho možného jsou mnohem nižší, a pak trh v těch zemích je plný sice hypermarketů, které jsou velmi podobné jako u nás, ale spousty malých obchůdků, malých zařízení - známe to z celé západní Evropy. Je to taky otázka, proč u nás není tolik malých pekařství jako jinde, proč je ta nabídka o tolik chudší a zaměřená jenom na ty velké. Je to o tom, jaké jsou vstupní podmínky vstupu na trh, jaké podmínky má u nás malý podnikatel, malý živnostník. Až se o tomto začneme v této Sněmovně bavit, budu věřit, že je skutečně vážně míněna snaha pomoci malým výrobcům a malým podnikatelům. Ale zákon o významné tržní síle osobně považuji spíš za skrytou pomoc těm velkým hráčům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Novotnému. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud sleduji tu rozpravu, tak zatím nikdo z těch, kteří zákon podporují, nevystoupil, aby buď zodpověděl dotazy, nebo vyvrátil obavy, a doufám, že se to ještě stane před závěrečným slovem pana premiéra.
Vracím se k naší debatě v prvém čtení, kdy jsem vyjádřil dvě obavy, které sdílíme, a to že efekt zákona bude opačný, než předpokládá vláda. Vláda říká a asi tomu i upřímně věří, že návrh zákona pomůže zejména malým českým dodavatelům. Ale my se obáváme, že tomu tak nebude. Současně vláda říká, alespoň někteří vládní poslanci zde v prvém čtení říkali, že díky tomu, že se zpřísní podmínky pro obchodní řetězce, tak se sníží cena. Už jsem tady říkal, že ta ekonomická úvaha je poměrně překvapivá. Zvýším někomu náklady a předpokládám, že on sníží cenu.
Takže ten efekt může být dvojí. Za prvé že dojde ke zdražení potravin, protože ty náklady se promítnou, na někoho se promítnou. A nejčastěji to bývá tak, že se promítnou na klienta, na toho zákazníka. Podobná debata nás čeká v bodě číslo 5, kde také se říká, že banky budou mít zvýšené náklady - a kdo je asi zaplatí?
Druhá obava, která existuje a kterou zatím nikdo nevyvrátil, a platí to zejména v oblastech příhraničních, tam, kde jsou velké dopravní náklady, kde se může stát, že řetězce nebudou nakupovat od českých dodavatelů, ale od zahraničních, kde třeba takový zákon neplatí, nebo platí v mírnější podobě. To jsou podle mě vážné obavy. My se domníváme, že mohou být oprávněné, a neslyšeli jsme žádný relevantní důvod a relevantní zdůvodnění, proč tomu tak nebude.
V zásadě předkladatelé říkají celou dobu, co projednávají tento návrh zákona, že stávající zákon nefunguje. Slyšeli jsme tady, že byly uděleny dvě pokuty na základě tohoto platného zákona a že si slibují od nového návrhu zákona, že to začne fungovat lépe. Zejména si to slibuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ale pokud on to doposud neuměl aplikovat, tak představa, že pouhou změnou paragrafů to najednou úřad bude umět aplikovat a něco zásadního na trhu změní, je podle mě představa mylná.
Věc, kterou jsme debatovali v prvém čtení, jsou navržené sankce, které nám připadají neúměrné, někdy až likvidační. Deset procent z obratu, což mohou být opravdu velmi vysoké částky v řádu jednotek miliard. Když si vzpomeneme na poměrně podrobnou rozpravu v prvém čtení, tak je pravda, že skoro každý paragraf má oporu v zahraničním vzoru. Ale já jsem říkal, že si jako předkladatel vzal ty nejpřísnější podmínky z každého návrhu zákona a smíchal to dohromady. Obdobný návrh zákona prostě nenajdete. Je pravda, že tahle část je odsud, tahle část je odsud, něco z Itálie, něco ze Slovenska, ale výsledný tvar je podle mě špatný. Nepovede to k očekávaným cílům a efekt může být přesně opačný. Už o tom mluvili dneska některé kolegyně a kolegové. A já se nemohu zbavit dojmu, že vláda v přirozeném střetu mezi dodavateli a odběrateli - a je to logické, každý z nich má zájem na co nejlepších podmínkách, dodavatel chce co nejvyšší cenu, odběratel co nejnižší - straní jenom jedné straně. Bezesporu existují dodavatelé, kteří mají velmi vysoký podíl na trhu. Na ty se nic takového nechystá. Vím, že tady padaly pozměňující návrhy, a jsou podle mne správné, které chtějí pozici vyvážit. Také vím, v původním návrhu zákona, když vstupoval do legislativního procesu, tak tam byly obě dvě strany přirozeného konfliktu. A já to nijak nekritizuji, to je naprosto přirozené, že každý hájí své zájmy.
Chtěl bych se zeptat pana premiéra, jaké byly pohnutky toho, že z původního návrhu zákona, který se měl vztahovat jak na odběratele, tak na dodavatele, ti dodavatelé vypadli. Tomu já nerozumím a tomu říkám, že vláda, případně parlamentní většina, ať už se bavíme v Senátu, místo aby vytvářela rovné podmínky pro všechny a aby, když už chce, kolíkovala to hřiště, ale ke všem aby se chovala spravedlivě. Tak tady si najednou vybrala jednu stranu, které fandí, které dává legislativní nástroje, a tu druhou stranu, kterou vlastně označila tím, že to je strana špatná. Takže vláda si vybrala, nevím, na základě čeho, a moc by mě zajímalo, proč z původního návrhu zákona povinnosti pro dodavatele vypadly. Opravdu mě nenapadá žádný logický důvod, ale možná se ho v rozpravě ještě dozvím.
A v tomto bych shrnul základní výhrady k tomuto návrhu zákona.
Vláda se tváří, že to něčemu pomůže. Chtěl bych vědět a chtěl bych se zeptat pana premiéra, pokud mě bude poslouchat...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádám sněmovnu o klid.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Jakým způsobem si vláda představuje, že bude hodnotit efekt tohoto zákona. Respektuji, že tady není vládní většina, takže dříve nebo později návrh zákona pravděpodobně bude schválen, bude uveden v život. Jestli to bude v lednu, nebo v únoru, nebo v březnu příštího roku, není tak důležité. Ale mě by zajímalo, na základě jakých kritérií vláda bude vyhodnocovat fungování toho zákona. Co bude počítat. Celkové tržby, celkové tržby od českých dodavatelů, tržby od českých dodavatelů v sektoru malých podnikatelů, středních podnikatelů, velkých podnikatelů? Nebo to bude jenom podle toho, kolik Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělí pokut, a pokud možno, když už se chceme dívat na pokuty, tak pravomocných?
Zrovna dneska jsem se dočetl, že nejvyšší pokuta v dějinách ÚOHS, a ostatní velmi chválili, jak velmi tvrdě zasáhl proti českým (nesrozumitelné). Tak soud to dneska zrušil a konstatoval, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem. Mně to připadá jako velký přešlap a velké pochybení, když rekordní pokuta, kterou udělí ÚOHS, je soudem zrušena a není vrácena k novému projednání. Je konstatováno, že zadavatel postupoval v rámci zákona. Tudíž jaká sankce? Jak to, že nejvyšší a rekordní sankce?
Takže pane premiére, na základě jakých kritérií chcete potom vyhodnocovat fungování zákona? Abychom si mohli za rok nebo za dva říct, zda obavy opozice se naplnily, nebo naopak se naplní optimistické předpovědi vlády a nestane se to, že by došlo ke zdražení nebo k podílu českých dodavatelů do řetězců. Mě by to docela zajímalo, protože jinak budeme my všichni - a podotýkám, všimněte si, my všichni, to znamená obě dvě strany sporu - vycházet jenom ze svých názorů, ze svých předpokladů, z nějakých scénářů, ale nebudeme schopni to změřit. Myslím, že by bylo důležité vědět jedno, dvě, tři kritéria, na kterých si můžeme za rok nebo za dva říct, zda návrh zákona něčemu prospěl, někomu prospěl, a něčím to podložit. Nemyslím si, že by to měl být počet udělených pokut, a neříkám ani po dnešním rozhodnutí, a pokud ano, tak se bavme o pravomocných pokutách, protože to má smysl. Dokud ten proces nekončí, to znamená probíhá soudní spor, tak můžeme vždycky spor považovat za neukončený a existuje stejná šance, že bude mít pravdu jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, tak případně zadavatel. V tomto případě ten, kdo by podle názoru ÚOHS zneužil svou významnou tržní sílu.
Takže jsem celkem položil asi tři nebo čtyři otázky a věřím, že aspoň na některé dostanu odpověď. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Přeji všem hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana premiéra, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem skutečně velmi rád za příležitost moci tady opakovaně při všech projednáváních, ať už v prvním čtení, které jsme přerušovali několikrát, tak ve druhém čtení, které jsme také přerušili, tak abych měl možnost tedy vystoupit a reagovat na otázky, které zde zaznívají během rozpravy.
Myslím, že i dnešní rozprava, ta obecná část dnešní rozpravy, podrobná je teprve před námi, takže určitě budu se zájmem poslouchat i tu podrobnou část rozpravy, tak obecná část rozpravy ukázala, že jsou tady dva zásadně rozdílné názory na to, jestli má vůbec existovat zákon o významné tržní síle, či nikoliv. Když jsem se dneska díval na celkový seznam zákonů, které tady leží na půdě Poslanecké sněmovny, a ten seznam je úctyhodný, skutečně, tak je tam i návrh, který navrhuje zrušit zákon o významné tržní síle, a když se podíváte na seznam předkladatelů, tak já myslím, že on se příliš neliší s těmi poslanci a poslankyněmi, kteří zde vystupovali v rozpravě a kritizovali vládní novelu.
A tady si myslím, že - mám pocit, že si dlouhodobě nerozumíme, protože ta kritika, která je zaměřena vůči vládní novele, je současně zaměřena vůči regulaci jako takové. Od vládní novely se očekávají tedy skepticky negativní efekty, které se ovšem nedostavily, když byl schválen původní návrh zákona. A mám pocit, že těžko tady můžeme hledat nějakou shodu ve formě nějakého kompromisu, tak jak se to dělá v Poslanecké sněmovně, že se řekne fajn, dobře, podpoříme nějaké pozměňující návrhy a získáme pro ten návrh zákona podporu.
Ukazuje se, že tady skutečně je významná část poslanců, kteří nesouhlasí s tím, aby vůbec takovýto typ regulace tady v ČR byl, a neskýtá nám to tudíž možnost jednat o pozměňujících návrzích v zásadě, protože i kdybychom některé akceptovali, tak se nedomnívám, že to změní zásadně odmítavý postoj těch, kdo vystupovali vůči zákonu o významné tržní síle. To potvrzuje i fakt, že tady leží novela, která navrhuje úplně ten zákon zrušit. A koneckonců není to první snaha. Už i v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny tady byla tuším snaha ten zákon jako takový zrušit.
Časté dotazy, které opakovaně padají, se týkají oné oboustrannosti, která byla diskutována v rámci legislativy. Konstatuji, že v tom stávajícím platném zákoně oboustrannost není. To znamená, v tomto směru nedochází k žádné změně oproti původnímu návrhu zákona. Oboustrannost byla diskutována v rámci připomínkového řízení. V rámci připomínkového řízení se objevily argumenty pro i proti oboustrannosti. A v rámci projednávání tohoto návrhu zákona na vládě ten princip oboustrannosti byl opuštěn a vláda setrvala na původním systému tak, jak ho představuje zákon o významné tržní síle, který dnes platí. To znamená, že reguluje chování odběratele, nereguluje chování dodavatele. Takže ke změně, resp. k tomu, že oboustrannost nezůstala součástí novely, tak k tomu rozhodnutí došlo při projednávání návrhu zákona na vládě České republiky, která z pohledu svých ústavních kompetencí má tedy právo návrh zákona schválit a předložit do Poslanecké sněmovny.
Pokud jde o kritéria, podle kterých budeme hodnotit úspěch či neúspěch. Velmi často se zde varuje před zdražením potravin, velmi často se zde varuje před snížením podílu českých potravin v řetězcích, ale já jsem neslyšel žádná čísla, která by se týkala uplynulých cca pěti let, jestli tedy došlo ke zdražení potravin za posledních pět let nebo jestli došlo ke snížení podílu českých potravin za posledních pět let v důsledku toho, že jsme vůbec tuto legislativní regulaci zavedli. Protože ten zákon už tady pár let platí a já jsem neviděl tady žádná čísla, žádné statistiky, které by říkaly, že v důsledku této regulace se zdražily potraviny nebo že došlo ke snížení podílu domácích potravin, které se v řetězcích prodávají.
Myslím, že určitě měřitelným efektem, se kterým můžeme pracovat do budoucna, je otázka chování odběratelů k dodavatelům. Já budu pokládat za úspěch té novely, pokud skutečně dojde k tomu, že zmizí nekorektní postupy a nekorektní praktiky, které se objevují. Jako příklad, který mohu dodat, a samozřejmě je to jedna z věcí, která už byla řešena nebo je řešena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, když se někdo rozhodne oslavit své narozeniny jako odběratel, tak nevím, jestli je úplně v pořádku, pokud chce od dodavatele, aby mu na to přispěl. Totéž když někdo chce, aby dodavatel zaplatil některé aktivity, které by měl klasicky platit odběratel. Prostě je zde určitá snaha posouvat pravidla, posouvat postupy, které dneska platí mezi dodavateli a odběrateli, ve prospěch toho, kdo má významnou tržní sílu, a to je podle přesvědčení vlády dneska odběratel z hlediska struktury odběratelů, tak jak se dnes na našem trhu vytvořila.
Čili tady si myslím, že určitě měřítkem, které můžeme posuzovat a podle kterého můžeme posuzovat úspěšnost zákona, není otázka počtu pokut, není otázka počtu zahájených správních řízení, ale je otázka zlepšení kvality dodavatelsko-odběratelských vztahů. Je také otázka nabídky pro spotřebitele. Je také otázka schopnosti výrobců potravin na našem území, zemědělců, prodávat svoji produkci prostřednictvím těchto velkoobchodních sítí za podmínek, které jim umožní dlouhodobě ekonomicky přežít.
Skutečně chci odmítnout takové to strašení, které se tady permanentně objevuje, že tato novela bude znamenat zdražení nebo vytěsňování domácích dodavatelů. Nemyslím si, že změny, které přináší, něco takového odůvodňují, právě proto, že se jedná o novelu. Není to nový zákon, není to nová regulace, je to legislativní zpřesnění regulace, která už tady několik let na našem trhu funguje. A už v několika konkrétních příkladech přispěla k tomu, že se dodavatelé k odběratelům začali chovat jinak. Musí si nyní v určitých oblastech na své chování dávat pozor a některé postupy a praktiky se ukázaly už v tuto chvíli na základě platného zákona jako neakceptovatelné.
Tolik tedy velmi stručně k té debatě, která ještě dnes probíhala v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení. Já jsem samozřejmě připraven se následně ve třetím čtení vyjádřit ke všem předloženým pozměňujícím návrhům. Nepochybně si vyžádám i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby se rovněž ke všem těmto pozměňujícím návrhům vyjádřil. Seznámím Poslaneckou sněmovnu s tímto stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nepochybně se obrátím i na kompetentní ministerstva, jako je například Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby rovněž komentovala předložené pozměňující návrhy, a na základě stanovisek dotčených odborných resortů potom jako zástupce předkladatele vyjádřím svůj názor k jednotlivým předneseným návrhům předtím, než se o nich bude hlasovat. Nicméně nemyslím si, že projednání těch jednotlivých pozměňujících návrhů může vést k nějakému smíru mezi dvěma skupinami, které se zde vytvořily, z nichž jedna tedy regulaci zcela odmítá a druhá se domnívá, že regulace by měla zůstat, a je připravena jednat či hlasovat o legislativním zpřesnění stávající regulace, která se týká významné tržní síly. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. S první prosím pana poslance Laudáta. Po něm se připraví pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane premiére, kdyby byl 1. duben, tak bych vás chápal. Protože to je apríl, jak známo. Vy zase tady něco povídáte, já jsem položil naprosto jasnou otázku, na kterou jste mohl říci. Vaše vláda klamala lidi, nebo vaše koaliční strany klamaly lidi, když vykřikovaly při předvolebních kampaních, že prostě všechno bude transparentní, všechno bude jasné, zatočíte s korupcí. Jaká je realita? Vaši úředníci tají a není možné se dostat k původnímu materiálu. Vy tady neřeknete kdo, v jaké fázi a proč, a to už se tady bavíme snad půl roku o této novele. Stačí stručná odpověď! Jestli se takto budete chovat, potom se nedivte, že chod Sněmovny je paralyzován, protože mně to přijde, že skutečně máte z toho srandu. Máte samozřejmě 118 mandátů s nějakými stranami, které se tady rozpadají, tak máte ještě další podporovatele. Pak tamhle nalevo pseudoopozici v některých bodech - tak já prostě nevím, co to, proč to tady předvádíte. Pak se nedivte, že prostě před sebou valíte už přes 200 návrhů.
Jenom pro dopřesnění, ještě než sem přišla, pokud se nemýlím, tato novela zákona, tak jsme dali s Kalouskem návrh, novelu zákona, která ruší tento zákon o významné tržní síle. Nevím o tom, že by tady kolega Kalousek tak dramaticky vystupoval, tudíž váš výrok o tom, že titíž lidé, tak je to na 50 %, 50 na 50, protože Kalousek tady myslím kolem významné tržní síly příliš mnohokrát nevystupoval. Nepamatuji si, od května kolikrát, možná jednou, dvakrát, možná vůbec, nevím teď, zaskočil jste mě touto klamavou odpovědí nebo touto klamavou řečnickou otázkou. Není to pravda, co tady říkáte, protože já jsem několikrát říkal, že si dokážu představit, že bude nějaká speciální část v zákoně o hospodářské soutěži. Zřejmě ani pretendenti toho zákona nevědí, že to jediné, co v minulosti bylo užitečné na celém tomto zákonu vašeho kamaráda, jak jsem pochopil, tak byla lhůta splatnosti. Ale ona už z povinné transpozice evropské směrnice už je i jinde, takže se týká i jiných segmentů, myslím, že je univerzální, teď si nejsem jistý, ale myslím že ano. Takže to už je stejně jinde. A samozřejmě já jsem byl předkladatelem někdy před třemi lety toho zákona, který to měl zrušit. Důvodem tenkrát byla ještě skutečně 30denní lhůta splatnosti.
Myslím si, že ÚOHS jako správní úřad byl neměl příliš svým způsobem zasahovat formou, kterou do toho zasahuje, do legislativního procesu. On by mohl dávat podněty, že něco nefunguje, že má někde to, ale jestliže vy se ho dneska budete dotazovat, pana kolegy Rafaje ze sociální demokracie, nebo exsociální demokracie, nevím jaké má, pozastavené, přerušené nebo ukončené členství.
Já to považuji za krajně nešťastné. Buď je to nezávislý orgán, ale aby on posuzoval návrhy, nevím, je to takové trochu...
Spíš by tady měl být kolega Mládek, pokud vím, tomu patří záležitosti kolem hospodářské soutěže do kompetence, měl by tady být pan Jurečka, jenže se nejedná o bionaftu, tak ho to nezajímá, tady není zřejmě zaúkolován, aby fungoval.
Nevím, já jsem skutečně velmi rozpačitý z vašeho chování, z vašeho vystupování. Kdybyste na jasné otázky odpovídal jasně, tak už nevalíme před sebou 220 nebo kolik různých novel zákona, možná bychom jich měli 20, ale takto pokud to budete dělat, tak se obávám, že v příštím roce může dojít ke kolapsu Sněmovny. A pak vy to budete řešit tak, jako jste neschopní reagovat na jakékoli jevy s nějakou tolerancí ve společnosti apod., tak to budete řešit ohýbáním demokracie, porušováním parlamentních zvyklostí apod. To je totéž, co předvedl ministr financí na včerejším rozpočtovém výboru, kdy už to bylo příliš i na vaše koaliční poslance. Někteří mlčeli a chytali se za hlavu, to bylo přímo z vaší strany, a kroutili hlavou, jak je něco takového možné, z druhé koaliční strany, KDU, tam byla konstatována prostá pravda. Připravujte se, prosím moc všechny ministry, i vás pane premiére, na ty body, na jasné otázky odpovídejte jasně a pak i do Sněmovny nebudete vnášet tento chaos, který tady je. Je to vinou koaličních stran.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve chci s panem premiérem souhlasit. Myslím, že je to legitimní politický střet o tom, zda ten zákon je, či není potřebný, a pak o úroveň v níž je debata o jednotlivých paragrafech, navržených opatřeních, případně o vyhodnocování.
A musím ocenit, že naprosto pravdivě je popsána ta situace v důvodové zprávě. Já to ocituji, protože velmi ráda tato vláda se odkazuje na evropské právo, na Evropskou unii, ale když se jí to nehodí, tak v tom nepokračuje nebo na to neupozorňuje. Ale tady v důvodové zprávě je správně napsáno: "Zákon číslo 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů" - což je náš, český zákon, ale tady bylo ještě - "i unijní úprava ochrany hospodářské soutěže obsažená v článcích 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž rozeznávají jen dva základní typy porušení soutěžního práva - zakázané dohody a zneužití dominantního postavení." Takže není pravda, že my, odpůrci tohoto zákona, nechceme žádnou regulaci. My jenom říkáme, že toto jsou opravdu, když to řeknu v uvozovkách, ekonomické zločiny, které křiví poměry na trhu, a to jsou zakázané neboli kartelové dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. A v tom jsme, předpokládám, ve shodě. My jenom říkáme, my, kterým se nelíbí tento nástroj, že to je speciální nástroj, který jde nad rámec i toho, co říká Evropská unie, identifikuje tyto dva opravdu vážné prohřešky proti pravidlům trhu.
Současně ta důvodová zpráva konstatuje, a také pravdivě, že žádný z největších obchodních řetězců nedisponuje významně větším tržním podílem, a není u něj tudíž možné prokázat zneužití dominantního postavení, protože nemá podíl na trhu. A evidentně se shodneme na tom, že probíhá poměrně ostrý konkurenční boj, tudíž neexistují ani zakázané či kartelové dohody. To znamená z hlediska evropské legislativy - všechno funguje, jak má. Nemůže docházet k zneužití dominantního postavení na trhu, protože nikdo z těch řetězců nemá tak dominantní postavení - ale pozor! Někteří z dodavatelů to tak mají. V některých komoditách někteří vybraní dodavatelé, velmi úspěšní, já je tady nebudu propagovat, mají dominantní postavení na trhu. A současně, a to je také pravda, nedochází, zřejmě, já to samozřejmě nemůžu vědět na 100 %, ale to by určitě řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod výborným vedením sociálního demokrata, tak zřejmě nedochází k zakázaným či kartelovým dohodám. I z povahy toho ostrého konkurenčního souboje o zákazníka.
A pan premiér, já nepoužiji tak ostrá slova jako můj předřečník, ale nepochopil, ne nepochopil, vyhnul se odpovědi na mou otázku a tvářil se přitom, že mi na ni odpovídá. Pan premiér mě poučil, já jsem to věděl, ale opakování nikdy neuškodí, že vláda má ústavní právo předkládat návrh zákona, v jakém tvaru uzná za vhodné. No to je naprosto pravdivé tvrzení a nikdo, ani já jsem to nezpochybnil.
Já jsem položil otázku, když na začátku tohoto legislativního návrhu byly obě dvě strany, odběratelé i dodavatelé, proč vláda, a má na to plné právo, v tom jsme opravdu ve shodě, vypustila dodavatele. Odpověď pana premiéra je: Protože jsme je vypustili. No vy jste říkal, že byly argumenty pro i proti, tak možná byste nám některé mohl říct a říct, proč u vás, které byly tak závažné, že v tom vašem rozhodování jste si vybrali ten jednostranný legislativní akt, a ne oboustranný. A opravdu jsem nezpochybnil to, že by to vláda nemohla udělat. Může to udělat a udělala to tak. Nic proti. Ale samotný předkladatel, když to zpracoval, tak navrhoval obě dvě strany. A pan premiér má opět pravdu - v rámci řádného legislativního procesu, připomínkového řízení, ale i kdyby to nebylo v připomínkovém řízení, tak vláda to může na svém zasedání prostě změnit. To jsme opravdu ve shodě. Já se ptám, pokud to není tajné, proč. Prosil bych fakt o tu odpověď, ještě budeme mít podrobnou rozpravu.
Můj předřečník správně zmínil, že je poměrně nešťastné, a není to jediný případ, když ten, kdo má ten zákon vlastně provádět a vykonávat, si ho napíše. Já bych chtěl vědět, jak velký byl podíl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože z neoficiálních informací mám za to, že podstatný. Že to nebylo tak, že to někdo napsal a ÚOHS tomu dal v rámci připomínkového řízení něco, ale že se to v tom v Brně psalo. Mnozí vrcholní představitelé tohoto úřadu se přímo podíleli na tvorbě tohoto zákona. A já neříkám, že to není možné, jenom říkám, že to je nešťastné, protože kdybychom tak postupovali v jiných oblastech legislativy, tak takhle se nepostupuje, že by skupina nebo úřad, kterého se ten zákon týká, tak to píše. Máme výjimku. Někteří státní zástupci si napsali zákon o státním zastupitelství, ale ten, já předpokládám, že v té podobě nebude přijat Poslaneckou sněmovnou, a je to jeden z vážných důvodů proti návrhu zákona.
Celou tou debatou v tom prvním čtení se nesl názor, řekl bych společný, obou stran toho věcného sporu, že dosavadní zákon nefunguje, proto se upravuje. A pan premiér říká: Buďte v klidu, nic se nestalo za tu dobu, co funguje ten zákon. Tak buď funguje, nebo nefunguje. Pokud funguje, nemusíme ho měnit, a pak pan premiér má pravdu, že se nic významného nestalo. Nicméně bych taky potřeboval, když už říkáme, opozice má čísla, tak ať vláda má čísla, bezesporu má větší možnosti než opozice. Pokud to je doteď tak špatné, kolik dodavatelů ukončilo své podnikání z důvodu nekalých praktik odběratelů. Mě by to docela zajímalo.
Pan premiér taky říkal, že už existuje několik případů na základě toho už platného zákona, že řetězce změnily své chování a byly donuceny ke změně chování. Já bych poprosil alespoň o jeden konkrétní případ, ať se nebavíme tak obecně. Zákon platí, funguje, nefunguje, a na základě tohoto zákona už se něco zlepšilo. Tak zkusme si říct aspoň jeden příklad, kde se to zlepšilo.
Pan premiér se vyhnul odpovědi na otázku na ty sankce. Já rozumím tomu, že když je nějaký zákon, který ukládá povinnosti, tak by mělo být automaticky, ne vždycky to tak je, tak je možnost vymáhání a případně sankcionování, když někdo neplní zákonné povinnosti. Já jsem jenom upozornil, a neříkal jsem, že nemají být žádné sankce, jen že mi přijdou nepřiměřeně veliké. A zejména v okamžiku, kdy se sdružují menší firmy do nějakého řetězce, tak to může dopadnout opravdu velmi silně, pokud bychom vyšli z toho. A nemůže být odpověď na to: Nebojte se, ten úřad nikdy nejvyšší možnou sankci neuplatní.
Poslední poznámka k těm nekalým praktikám. Mám zkušenosti z obou dvou stran, odběratelů i dodavatelů. V důvodové zprávě je napsáno, že někdy ti odběratelé přenášejí obchodní riziko na dodavatele. Copak to stát nedělá v mnoha jiných případech? Kdy docela rozumně rizika toho, že ta dodávka nebude včas, v kvalitě apod., přenáší na dodavatele? To je přece naprosto standardní. Každý rozumný investor nebo odběratel se snaží ve smluvním vztahu vyvarovat rizik a pokud možno rizika, kterých není možno se zcela vyvarovat, např. doručení zboží do místa, přenáší na toho dodavatele. A na druhé straně dodavatelé se snaží přenést riziko na odběratele. Říkám, je to naprosto legitimní. Ale zase vláda identifikuje v té důvodové zprávě jen jednu stranu toho sporu mezi odběrateli a dodavateli.
A pak jenom taková poznámka, která mně přijde spíš úsměvná nebo odlehčená. Jednou z nekalých praktik velmi často zmiňovanou zastánci tohoto návrhu zákona je, že se platí za umístění v regálu - regálovné apod. No dobře, ale když jdete na sport - mnozí z nás byli na mistrovství světa v hokeji letos v Praze - jsou všechny vstupenky stejně drahé? Nebo na ta lepší místa platíte větší cenu? Není to nekalá praktika? Jak je to možné? A je to běžné v mnoha jiných městech. Ze statistik, které máme k dispozici, jak vláda, tak my, víme, že v těch populárních akcích, kde jsou ty letáky, a zákazníci logicky hledají, kde by koupili něco levněji, se prodá až 50 % objemu, až 50 % tržeb. A to je přece standardní marketingová akce, která podporuje prodej konkrétního produktu. Ale co je nejdůležitější - přece každý uzavírá smlouvu svobodně. Neříkejte mi případy, že uzavřu smlouvu, kterou uzavřít nechci. Tomu já opravdu nerozumím. Nemluvím o jednostranné změně smluvních podmínek, to je jiný případ, o tom se bavme, ale bavme se o tom v obecném zákoně, aby to platilo pro všechny, nejenom u potravin, o tom, že někdo může svévolně změnit smluvní podmínky např. jednostranně. To je v pořádku. Ale říkám, to má být v obecném předpisu a ne ve speciálním. Ale jinak to nejsou prostě argumenty, ale jenom dojmy, že něco takového se děje.
Takže já potvrzuji ten ideový spor o to, jestli ano, nebo ne, a nejsem předkladatelem návrhu zákona na zrušení. Ale kdybychom ho projednávali, nevím, kdy nám ho pustíte na projednávání, tak budu hlasovat pro přijetí toho zákona, to říkám zodpovědně. Právě proto, že si myslím, že ty nástroje, které říkají evropská legislativa, jsou dostatečné. A sama vláda přiznává, že tyto nástroje nemůže použít, protože k ničemu takovému jako kartelovým dohodám a zneužívání dominantního postavení na trhu nedochází v České republice. Taky víte, že na rozdíl od jiných západoevropských zemí je u nás ten trh vysoce konkurenční a nikdo z těch řetězců nemá tak dominantní postavení jako v některých jiných, např. ve Velké Británii apod. A vláda se rozhodla, že v tom věčném sporu mezi odběrateli a dodavateli bude fandit jedné straně. To nám nepřijde fér. A to je všechno.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji faktickou poznámku pana poslance Urbana. (Nesouhlasný šum v plénu.) Pardon, podrobnou rozpravu a faktická poznámka pana poslance Urbana. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já nevím, jestli se vejdu do prostoru jednacího řádu, když je to tedy podrobná rozprava... (Poznámky mimo mikrofon zprava.) Když to říká František Laudát, že se nevejdu, tak se asi vejdu (s úsměvem), nebo budu se muset vejít. Když tak mě okřikněte, paní místopředsedkyně. (Úsměv v sále.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Máte dvě minuty a běží vám.
Poslanec Milan Urban: To je v pořádku, já to stihnu. Víte, mně je pořád divné při těch debatách, které tady vedeme - jak říkal Ota Černý, já to opakuju: co na to občan? Mně je divné, proč třeba v takovém supermarketu, který nebudu jmenovat, stojí stejný jogurt třikrát víc než v nějakém malém českém krámku. To si prostě vysvětlit neumím. A je mně divné, proč stejné zboží v České republice je dražší než v Německu nebo ve Francii. Je mně divné, proč stejně vypadající zboží v České republice je jiné než to zboží, které je ve Francii nebo v Německu, a zdůvodňuje se to tím, že tady na východě máme nějaké jiné chutě. Tak je mi spousta věcí prostě divných. A já při této příležitosti, při té diskusi, si na to vždycky vzpomenu a hledal bych způsob to nějak ověřit. Nebo to jsme tak divní, že si necháme takhle skákat po hlavě tady v České republice? Přitom já samozřejmě ty zisky ani ty dividendy nikomu nezávidím, to je prostě obchod, to je byznys jako každý jiný. Nicméně zdá se mi, že všechna pravidla v České republice prostě dodržována nejsou. A bohužel ten, kdo to má rozhodnout, to je zákazník, to má asi tak těžké, že to tak úplně jednoduše rozhodnout v nějakém krátkém čase prostě nejde.
Tak zkusme si odpovídat na ty otázky, co je nám divné. A myslím, že je to divné i vám, napravo nebo nalevo. Tak jestli tohle něčemu pomůže, to nevím, třeba jo, třeba ne. Děkuju za slovo.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To je faktická připomínka k vystoupení mého kolegy, na tu mám bezesporu právo. Já souhlasím s panem poslancem Urbanem. Mně je to taky divné, nebo podezřelé, jak říkáme my u nás v regionu. Ale ty případy, které jste jmenoval, ano, pokud je někde příliš vysoká cena, může být problém na straně odběratelů. Ale ty další případy, horší kvalita než třeba stejného produktu v Německu - je to na straně odběratelů, nebo dodavatelů? Já myslím, že odpověď je jednoduchá - na straně dodavatelů. Proto říkáme, že když už to chcete regulovat, tak nám odpovězte, proč jenom jednu stranu. Protože já s vámi souhlasím. To, co jste říkal, je fakt divné. Ale já mám větší důvěru v toho občana. Jestli zjistí, že ten jogurt je třikrát dražší v jednom krámu než v druhém, tak to koupí jednou. Nebojte se, že by si lidé ty informace nepředali. Předají si.
S tou kvalitou je to horší. Těžko mohou měřit složení, jestli je tam maso, nebo není... Jedině že to hodí tomu psovi, a když to nesní, tak zjistí, že toho masa tam asi moc není. Ale není to asi úplně efektivní metoda, jak nakupovat uzeniny, to přiznávám. A vy se snažíte v tom přirozeném sporu, fandíte jedné straně a dáváte té druhé žlutou kartu a říkáte: za všechno mohou ti jedni. A ty případy, které jmenoval pan poslanec Urban, já s nimi souhlasím, ukazují, že problémy jsou na obou dvou stranách. A nebudu říkat, že ti jedni jsou čistí a ti druzí špinaví a že za všechno mohou jedni nebo druzí. Na obou stranách jsou výborní, průměrní a podprůměrní. Bezesporu. A to, co my vyčítáme, a to je ten spor, proč se vláda - možná mi pan premiér odpoví - rozhodla, a má na to právo, fandit jenom jedné straně sporu. To je všechno. Já si tedy myslím, že to ničemu nepomůže. Jak zákon o významné tržní síle zlepší kvalitu nabízených produktů? No to by mě tedy fakt zajímalo. Jak sníží ceny? To by mě taky zajímalo. Tak mi zkuste odpovědět jednoduše, když přijmeme ten návrh zákona, jak se zvýší kvalita a jak se zvýší cena. (Předsedající: Pane poslanče...) Děkuji, omlouvám se.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím další faktickou pana poslance Plzáka. Pan poslanec Plzák, poté pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já navážu. Mě zaujalo ve vystoupení pana kolegy Stanjury to, že on ten vztah mezi dodavatelem a odběratelem považuje v tomhle případě za nefér, že tady vláda straní jedné z těch stran. Já vám připomenu jeden příklad z minulosti a doufám, že se vejdu do dvou minut.
Jestli si pamatujete, bylo nebylo, byla tady jakási Julínkova zdravotní reforma. V té reformě mohly vznikat nezávislé další pojišťovny, jejich zakladatelé mohli mít svoje zdravotnická zařízení, neexistovaly by žádné ceníky výkonů, bylo by čistě na dohodě nebo na smluvním vztahu mezi pojišťovnou a smluvním zařízením, jaké smluvní podmínky si nasmlouvají. Ti malí nebo menší lékaři by byli vystaveni naprosto nerovnoprávnému postavení, kdyby to tak dopadlo, protože ta pojišťovna, která navíc ještě měla mít svoje vlastní zdravotnické zařízení, by samozřejmě dávala lepší podmínky svým zdravotnickým zařízením a ty podmínky, které by nabídla ostatním, by byly takové, že by řekly ber, neber a půjdeš z trhu ven. A jinak se dostat k prostředkům z veřejného zdravotního pojištění než přes ty pojišťovny, to opravdu nešlo. A aby to bylo dokonalé, tak se tenkrát ještě zakázalo, aby se drobnější zdravotnická zařízení sdružovala a vyjednávala kompletně. Chci jenom říct, že v tomto případě jste stranili také jedné straně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Jenom k předřečníkovi. Jednak byl od tématu, měla jste ho, paní předsedkyně, přerušit. To si občané zvolili. My o koze. Nevím, kam se ještě dostaneme.
Já jsem slíbil Sklenákovi, že nebudu zdržovat, aby pan premiér mohl odjet. Nicméně k Milanu Urbanovi. Já s ním naprosto souhlasím. On by se neměl ptát. Vláda, kdyby věnovala stejně úporné úsilí, aby přišla se solidním zákonem ke kvalitě potravin, aby se malinovka nevyráběla z mazutu a podobně, tak bychom se někam dostali. Jenže co tady máme? Omezování prodejní doby nad 200 metrů. Máme tady významnou tržní sílu, kde se vytrhává jeden segment, a to jedna parta kolem jedné komory. Co si budeme povídat. A tímto způsobem tady křiví trh, křiví demokracii. Takže potraviny nebudou lepší. Dokonce hrozí, že můžou být horší. Já si dokážu představit, že tady někdo bude tlačit, řetězce se v naší zemi zredukují, a pak už jenom nějaký jiný Andrej, nebo tenhle Andrej koupí ten poslední a bude určovat, čím se bude národ živit. Mám pocit, že už jsme to tady jednou před rokem 1989 měli, podobné záležitosti. Kvalita se nezlepší, ta se může i zhoršit, nebo zůstane v lepším případě stejná.
Kdybyste stejně úporné úsilí konečně začali, vážená vládo, věnovat tomu, abyste něco udělali pro občany, místo toho, že je budete šmírovat, šikanovat a dělat databáze kdečeho, tak byste lépe udělali.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska s faktickou. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně, paní předsedající.
Pan kolega doktor Plzák nás seznámil s velmi přiléhavým podobenstvím. Já bych rád šel v jeho šlépějích a řekl něco stejně případného k tématu. Když jsem chodil ještě v Bechyni do školy, tak se tam u nás stal také takový případ. V šatně se tam ztratily tři čepice, dvě pletené a jedna plátěná se štítkem. (Veselost vpravo.) A běžte se tam podívat dnes, mají kolem školy pěknou zahrádku. (Výbuchy smíchu zprava, veselost i v levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím dalšího k mikrofonu s faktickou a to je pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Já nemám nic vtipného. Co už může být vtipnějšího než kšiltovky a pěkná zahrádka kolem. Možná by to byla lepší debata na tohle téma.
Chci znovu zopakovat, že v tomto zákoně, byť se týká potravin, zemědělských a potravinářských produktů, předkládá ho premiér, tak z jeho příspěvku jsem pochopil, že návrh sám moc nečetl a má spoustu jiných starostí. Že tady nesedí ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu - u ministra průmyslu a obchodu ne, ale u ministra zemědělství jsme si na to už zvykli, že do Sněmovny příliš nechodí na to, jaká je to vážná věc.
Na margo pana poslance Urbana. Pro český trh vyrábíme nové byrokratické překážky. Co se asi stane? Trh si půjde tou možná co nejjednodušší cestou, to znamená, že všichni, kteří říkají, že chtějí pomoct místním potravinářům, místním zemědělcům a podobně, jim budou teď házet další kontrolní mechanismy, protože na ně budou chodit další a další kontroly a řetězce to vyřeší jenom tak, že si prostě zboží dovezou z Německa, kde budou mít větší odbyt a zase budou mít možná i nižší ceny.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já chci jenom připomenout, že jsme ve výborovém týdnu. Mnozí kolegové dnes měli semináře, které dlouhodobě připravovali. Samozřejmě tím, že si vládní většina svolala tuto mimořádnou schůzi, jsme jim zkomplikovali život a taky jsme jim zhoršili podmínky pro úspěšné absolvování semináře. Panu premiérovi asi nevadí prázdné lavice za jeho zády. Mně tedy vadí. Když je to mimořádná situace, mimořádná schůze, a teď nekritizuji pana premiéra, ten je tady, tak kde jsou ministři? Kde jsou? Poslanci měli také nasmlouvané pracovní povinnosti, protože to byl plánovaný výborový týden, to je jasné. Ale my jsme sem přišli a přijeli. A ministři vlády pana premiéra jako jeden muž a jako jedna žena nepřítomni.
Pan poslanec Bendl má pravdu. To, že tady není ministr zemědělství na mimořádné schůzi, na mimořádném bodu, který tam ani původně neměl být - že, pane předsedo Sklenáku prostřednictvím paní místopředsedkyně? Mám pořád mail, kde jste s námi komunikoval obsah mimořádné schůze, přidali jste tam asi deset bodů a ministři nepřišli. Není vám to divné? Mně to divné je.
Navrhuji procedurálně přerušit projednávání tohoto bodu do příchodu pana ministra zemědělství. Budou mi stačit dva ze sedmnácti členů vlády, tak skromní jsme - premiér jako předkladatel a ministr zemědělství, z jehož oboru to vlastně je. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jelikož je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat bez rozpravy. Svolám kolegy z předsálí. Je tu požadavek na odhlášení, tudíž vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili znovu svými kartami. (Poslanci přicházejí do sálu.)
Abychom všichni věděli, o čem hlasujeme, hlasujeme o procedurálním návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti ministra zemědělství Jurečky.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 9. Přihlášeno je 94 přítomných, pro 41, proti 48. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.
Nyní budeme pokračovat dále v podrobné rozpravě, do které mám řádně přihlášenou paní poslankyni Havlovou. Prosím, aby přišla k mikrofonu. Připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chtěla bych se tímto přihlásit k pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů, které jsou v systému pod č. 2929 a 2930. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Černého. To byl asi omyl. Tudíž poprosím k mikrofonu pana poslance Adamce. Připraví se pan poslanec Bendl. (V sále je hluk.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, jak jsem avizoval ve svém vystoupení v obecné rozpravě, přečetl bych s dovolením pozměňovací návrhy - sněmovní dokument č. 2801 včetně zdůvodnění.
Jsou to náležitosti smlouvy:
1. V § 3a návrhu se dosavadní znění označuje jako odst. 1.
2. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se na počátku před slovo "smlouva" vkládá slovo "rámcová".
3. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se pod písm. a) za slovy "nesmí být delší než 30 dní ode dne" nahrazují slova "doručení faktury" slovy "převzetí potraviny nebo služby s tím související nebo ode dne doručení řádného daňového dokladu odběrateli (podle toho, která skutečnost nastane později).
4. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se dosavadní znění písm. b) nahrazuje tímto zněním: "podmínky pro dodání zboží či služeb na základě objednávek učiněných odběratelem".
5. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se pod. písm. c) se slova "způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování" nahrazují slovy: "musí být smlouva určitá". (Poslanec se odmlčel pro hluk zprava.) Já počkám.
6. V 3a návrhu se nově vkládá odst. 2. tohoto znění: "K právnímu jednání učiněnému v rozporu s odstavcem 1 a 2 se nepřihlíží".
7. V § 4 odst. 2 návrhu se pod písm. f) se mezi slova "§ 3a" a "písm. a)" vkládají slova "odstavci 1".
Další změna - výše sankcí.
8. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu dojde ke zneužití významné tržní síly... (Odmlka pro hluk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ale poprosím kolegy, aby své debaty přenesli do předsálí, nebo mlčeli. Děkuji.
Poslanec Ivan Adamec: Já to přečtu znova. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu... (Další odmlka pro hluk.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vidíte, že se snažíme, ale je to vpravo, vlevo.
Poslanec Ivan Adamec: Je to těžký.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy a kolegyně, aby mezi sebou hlasitě nediskutovali. Děkuji.
Poslanec Ivan Adamec: Možná zase ozvěna mých slov dojde až k panu ministrovi zemědělství do Kazachstánu, když to tak dlouho tady budeme číst.
Takže začnu znova, ať tomu lépe rozumíme. (Výbuch smíchu v sále.)
8. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu dojde ke zneužití významné tržní síly uvedené v § 4 odst. 2. písm. f) a pokud jím bude způsoben zvlášť závažný následek, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud se týká jiného zneužití významné tržní síly, se uloží pokuta do 500 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce odst. 1. písm. b), c) nebo d) a za správní delikt podle 2 - §2 - se uloží pokuta do 300 000 Kč.
Nyní mi dovolte odůvodnění k bodům 1 až 7 pozměňovacího návrhu. Navržené znění neodpovídá reálné praxi, kdy je uzavírána rámcová smlouva, na jejímž základě jsou činěny individuální objednávky a uzavírány tak individuální smlouvy. Pokud by bylo ponecháno stávající znění, potom by mohl být sankcionován stav, kdy odběratel zašle písemnou objednávku a dodavatel dodá zboží, aniž objednávku písemně potvrdí. Nedošlo by tedy k uzavření písemné individuální smlouvy. Splatnost faktury je nutno vázat na doručení řádného daňového dokladu s ohledem na povinnosti vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty.
K bodu 8 pozměňovacího návrhu. Důvodem úpravy je nutnost stanovení přiměřených, a nikoliv likvidačních sankcí. Už jsem o tom hovořil v obecné rozpravě. V případě stanovení likvidačních sankcí ve výši až 10 % z obratu, tedy i v řádu miliard, by vedlo k tomu, že by se odběratelé chtěli vyhnout riziku a omezovali spolupráci s českými výrobci a dodavateli, a to by vedlo k poklesu podílu českých potravin na trhu a k poklesu vývozu českých potravin a v návaznosti na to by přineslo další negativní důsledky: růst nezaměstnanosti v potravinářském průmyslu, pokles investic, zastavení technologického rozvoje, nižší výběr daní atd. atd. Jak jsem avizoval, předmětem návrhu je taková úprava výše sankcí, která vychází v tuto chvíli v této podobě z italské právní úpravy dané problematiky.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, navrhuji zamítnutí tohoto zákona při jeho projednávání ve třetím čtení. Dovolte mi krátké zdůvodnění.
Myslím, že i z té debaty zde bylo vidět, že v podstatě nikdo z poslanců koalice, ministry ani nepočítám, protože tady ani nejsou, neměl sílu obhajovat tento návrh zákona a nevystoupil alespoň s odpověďmi na otázky, které jsme zde položili. Že je nezodpověděl premiér, tomu rozumím, protože, už jsem to tady říkal, chápu, že má spoustu jiných starostí, než aby četl podrobně návrhy zákonů. Protože tento zákon není o tom, jestli odběratel nebo dodavatel poskytne odběrateli, či obráceně, jak zde říkal pan premiér, příspěvek na narozeniny, na to už máme legislativu dneska a už dnes jsme v souladu s českou legislativou schopni řešit takové případy. Pane premiére, myslím, že i to by vám mohli páni ministři zemědělství a průmyslu a obchodu, kdyby zde byli, potvrdit, že z tohoto obavy mít opravdu nemusíte.
Návrh zákona, a padlo to tady, bohužel to nikdo z koalice nevyvrátil, zavádí nerovné podmínky, a to jak ve vztahu podnikatele versus podnikatele, to znamená ty oblíbené odběratelsko-dodavatelské vztahy. Pokud si vzpomenete na Aktuality, což byly zprávy, které běžely před rokem 1989, vždy tomu věnoval bývalý režim významnou část času, aby hodnotil odběratelsko-dodavatelské vztahy. A tohle je návrh zákona, který nás vrací do té doby, protože řeší odběratelsko-dodavatelské vztahy, neboť říká podnikatelskému sektoru, jaké smlouvy má mezi sebou v českém podnikatelském prostředí, jaké smlouvy mezi sebou mají uzavírat. A na to si vymyslel stát sankce.
Nerovné podmínky jsou i vůči ze strany státu, protože stát sám takové to podmínky, které chce po podnikatelském sektoru, nedodržuje a evidentně je ani dodržovat nehodlá, protože pan premiér neměl odvahu odpovědět na otázku, jestli bude stát něco dělat s tím, že bude sám dodržovat 30denní splatnost faktur mimo jiné. Tam jsou další a další věci, o kterých jsme zde mluvili v prvním čtení a možná na výboru, protože ono není úplně jasné, koho se to vlastně týká a v čem se to týká. Očekávám, že minimálně do půl roku tady bude další novela zákona jako téměř u všech nesmyslů, které sem tato vláda nosí. Brzy budeme mít řadu z nich na stole znovu.
Poslední, co k tomu chci říct. Moc bych vás prosil, pane premiére, pokuste se dostat do situace bývalých premiérů a přinuťte své ministry chodit na jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že by si to Sněmovna zasloužila a veřejnost aspoň v reakci na otázky, které, věřím, sám nejste schopen odpovědět, a já tomu rozumím, v tomto ohledu vás omlouvám, ale ostatní ministři by zde opravdu sedět měli, když se jich to týká. Jinak slabý premiér - slabá vláda - slabá koalice - špatné zákony.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Chci se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 2911. A ještě na základě upozornění legislativy tam načíst změnu v § 1 odst. a) se mezi slova: "v souvislosti" a, s nákupem potravin vkládá tento text: "s prodejem nebo". Děkuji.
Pardon, ještě pokud by neprošel návrh na zamítnutí ve třetím čtení, tak dávám návrh na vrácení k přepracování.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Pane premiére? Pane zpravodaji? Není tomu tak, tudíž končím druhé čtení tohoto zákona a končím projednávání tohoto bodu. (Hluk v sále.)
S přednostním právem pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jenom aby to nezapadlo. Všimněme si všichni, že pan premiér nám prostě neodpověděl. Má na to sice právo, můj kolega ho omlouval, že chápe, že nezná odpovědi. Ale tím, že si nezajistil účast ministrů, tak mé pochopení pro to nemá. Pak se těžko debatuje. A budeme se muset bohužel ve třetím čtení znova ptát na ty samé věci. Možná nám pan premiér opět neodpoví. Ale nechápu, proč neuvedl například důvody toho, že se rozhodl pro jednostranný návrh zákona a ne oboustranně vyvážený. Opravdu je neuvedl. Tak jsou dvě možnosti: buď nám je říct nechce, protože tuší, že jsou podezřelé, anebo žádné nemá, anebo neví. Nevím, která varianta je horší, a já si mezi nimi vybrat prostě neumím. (Poznámka z pléna.) A ony se ani nevylučují, to je pravda.
Až si zase budeme stěžovat na úroveň parlamentní debaty, tak si všimněte - a otázky, které jsem kladl já, považuji za věcné, k programu, ne jak tady přítomní lékaři najednou řešili úplně něco jiného, to jsem tedy fakt nepochopil, ale můžeme tu debatu vést u nějakého návrhu zákona pana ministra Němečka a já se tomu nebráním, ale u významné tržní síly projednávat legislativní návrhy mého bývalého kolegy pana ministra Julínka mi přišlo opravdu zvláštní. Ale opravdu, pane premiére, je to škoda, že jste nám neodpověděl. Sám jste řekl, že to projednáváme asi podeváté. Myslím, že šestkrát jsme měli první čtení. Tedy poosmé - podruhé druhé čtení. Osm příležitostí jste měl odpovědět a osmkrát jste ji nevyužil a to je škoda!
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Hlásí se pan premiér s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych byl skutečně velmi rád, kdyby mohl pan poslanec Stanjura uvést jediný konkrétní příklad, kdy jsem kritizoval úroveň kvality parlamentní diskuse. Skutečně bych chtěl požádat pana poslance Stanjuru, kdyby mě mohl odcitovat, kdy jsem tady vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny a dovolil jsem si něco tak neuctivého, že bych tady kritizoval úroveň vystoupení kolegů a kolegyň, kteří zde mají samozřejmě plné právo kritizovat jakýkoliv vládní návrh zákona. Je to tak v pořádku. K čemu bychom potom měli opozici? Bylo by to úplně zbytečné vyhazování peněz. Nemáte většinu tady ve Sněmovně, nemůžete nic prosadit, tak proboha máme snad opozici od toho, aby alespoň kritizovala věci, aby kladla otázky, aby interpelovala, aby se na ty věci dívala z druhého úhlu pohledu. Já si myslím, že to je naprosto nezbytné. Já si sám pamatuji, když jsem v opozici, také jsme nemohli vůbec nic prosadit. Všechno, co jsme navrhli, tak jste nám zamítli, když tady pravice měla většinu, vůbec jste se s námi nebavili, nemazali. Nějaké takové diskuse a opoziční okénka, na to si vůbec nepamatuji, že by něco takového bylo, když tady pravice měla většinu. A já si myslím, že je naprosto nezbytné, aby opozice měla právo se vyjádřit v prvém čtení, přerušme ho, vraťme se k němu, pak zase první čtení přerušme, vraťme se k němu, přerušme ho, vraťme se k němu, přerušme ho a vraťme se k němu. To já myslím, že je naprosto v pořádku. Je to parlamentní demokracie. Jednací řád nám to umožňuje.
Teď jsme měli druhé čtení, absolvovali jsme obecnou rozpravu, absolvovali jsme podrobnou rozpravu, která byla spíše obecnou rozpravou, ale to vychází z nejasnosti našeho jednacího řádu, který Poslanecká sněmovna má. Z toho také nechci obviňovat opozici. A koneckonců podívejme se všichni do svědomí, kdo pro ten jednací řád hlasoval v minulosti, a výsledek tady máme na stole.
Vůbec se nebráním tomu, abychom úplně o stejných otázkách diskutovali i ve třetím čtení. Respektuji, že se tady v Poslanecké Sněmovně prosadil velmi extenzivní výklad debaty ve třetím čtení, to znamená, že debata ve třetím čtení je úplně stejná, jako je v prvním a jako je ve druhém čtení, právě proto, aby vláda nemohla být obviněna z toho, že nedejbože bere opozici právo tady diskutovat. Takže já se těším i na debatu ve třetím čtení. Jenom si prostě vyprošuji, aby pokaždé, když tady ta debata proběhne, a já už jsem tady popsal, kolikrát jsme to přerušili, poprosil bych pana poslance Stanjuru, možná si na to vzpomene lépe, kolikrát já jsem tady vystupoval, bral jsem si postupně ty jednotlivé otázky poslanců a odpovídal jsem tady na ně. Odmítám tvrzení, že jsem na ty otázky neodpověděl. Kdybych si udělal statistiku, tak přesně vím, jak by to dopadlo, která otázka tedy byla nejčastěji položena. I na tu jsem opakovaně odpověděl. Opakovaně jsem byl dotazován, kde kdy vláda rozhodla o tom, že ten zákon bude předložen tak, jak byl předložen. Rozhodla o tom, když ten návrh schvalovala. Na základě čeho? Na základě diskuse, která proběhla v připomínkovém řízení. Takže opakovaně jsem na ty věci tady odpovídal, ale myslím si, že to je docela dobrá inspirace. Já si vytáhnu steno z celé rozpravy zákona, tak jak tady probíhala na půdě Poslanecké sněmovny. Určitě nikdo nemůže obvinit vládu z toho, že by odmítala diskusi. Nikdo mě nemůže obvinit z toho, že bych nevystupoval během této rozpravy. Takže já se k tomu určitě vrátím, vezmu si steno z celé diskuse a těším se na debatu ve třetím čtení, na kterou máme neomezené množství času, jak jsem pochopil, a můžeme diskutovat úplně o čemkoliv.
A jenom bych poprosil ještě opoziční poslance - já myslím, že je velmi obtížné, abychom definovali, o čem tady lze a o čem tady nelze diskutovat. A neměli bychom se tedy kritizovat za to, že některý z poslanců tady vystoupí a uvede příklad, který mu prostě připadá jako něco, co souvisí s meritem věci, která se tady debatuje.
Současně bych také chtěl požádat o to, aby už tady nebyl používán argument, že vláda si sama obstruuje své vlastní návrhy zákonů. Já jsem se s tím už dneska také setkal v debatě, která předcházela tomuto bodu a týkala se loterijního zákona, a zase tady ze strany opozičních poslanců byly poznámky v tom smyslu, že vy si to vlastně obstruujete sami, my v té diskusi skoro nevystupujeme a jste to vy, kdo to celé zdržuje. Já myslím, že když někdo vystupuje a debatuje, tak to není obstrukce a neměli bychom se z toho vzájemně obviňovat. Já myslím, že my neobviňujeme opozici, opozice by neměla obviňovat koalici. A to, že tady vystoupí ministr nebo předseda vlády, tak přece není obstrukce, ale je to snaha zapojit se do debaty, neignorovat diskusi. A já se ptám, jak se tady má vládní poslanec chovat? Protože když vystoupí, tak je kritizován za to, že to je obstrukce. Když nevystoupí, tak je to pohrdání opozicí. A já se tedy ptám, co je ta správná metoda, jak by měl vládní poslanec nebo ministr tady v Poslanecké sněmovně vystupovat, aby se vyhnul kritice. Protože já kdybych nemluvil dneska vůbec, neodpovídal bych, tak bych byl obviněn z arogance. Já jsem samozřejmě člověk, který není arogantní, takže jsem se přihlásil do rozpravy, dokonce opakovaně, odpovídal jsem na otázky opozice, a teď na konci projednávání celého bodu, po pravdě řečeno já už jsem si tedy oddechl, protože máme za sebou druhé čtení, to je vynikající výsledek po té celé řadě měsíců, kdy tady ten zákon leží na půdě Poslanecké sněmovny, tak následně ve shrnujícím vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS je konstatováno, že je to vlastně stejně jedno, ať jsem vystupoval, nebo nevystupoval, že jsem stejně na žádnou z otázek opozice tady neodpověděl. Je to takové zvláštní.
Ale znovu zdůrazňuji, vážím si role opozice, sám jsem v opozici byl, rozum od opozice je velmi často rozumem zadarmo, vláda by měla poslouchat to, co opozice říká. Na druhou stranu nemůžete chtít po vládě, aby vždycky dělala to, co jí opozice navrhuje, protože v případech, kdy opozice měla možnost sama vládnout a dělala to, co dneska nám navrhuje, tak to vždycky úplně dobře nedopadlo. Takže poslouchejme, co říká opozice, přemýšlejme o tom, ale dělejme to, k čemu jsme dostali mandát od občanů. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem rád, že premiér naší země je v dobrém rozmaru, že má dobrou náladu a takto s námi žertuje.
Nejdřív chci říct, pane premiére, šetřete svým časem a někomu to zadejte, ty stenozáznamy. Vy to fakt nehledejte! Já si myslím, že na to je čas premiéra příliš drahý. Já to také někomu zadám a můžeme to pak porovnat.
Vy jste použil oblíbenou politickou metodu a v tom jste velmi dobrý a člověk musí ocenit i kvality oponenta nebo politického protivníka, protože jste oponoval proti něčemu, co jsem neřekl. Jediné, co nebylo úplně přesné, když jsem použil vy, tak čeština je kouzelná, myslel jsem některé členy vládní koalice, a pan premiér pochopil, že to vy jsem myslel přímo na pana premiéra. Potvrzuji se vší vážností bez legrace, že pan premiér nenavrhuje nikdy žádné omezení práv opozice, a pokud kritizuji nepřítomnost některých členů vlády, tak je to skoro vždy za přítomnosti pana premiéra. Takže on tady je. Já kritizuji, že tu nejsou jeho ministři. A opravdu, pokud jste, pane premiére, pochopil, že vás obviňuji z toho, že se snažíte omezovat práva opozice, tak se omlouvám. Já jsem použil vy v tom obecném označení, ale jsou tady návrhy zejména ze stran vašeho koaličního partnera hnutí ANO. Dneska jsem odpovídal novinářům, co říkám na nápad, že se předem určí délka vystoupení pro jeden klub. A já vím, že to nejste vy a že to nenavrhujete právě proto, že máte zkušenost jak z opozice, tak z vlády. A komentovat výroky, že opozice neprosadí svůj program proti vládě, to je pravda, to se určitě shodneme, ale takových obecných pravd bychom se dobrali hodně.
A já jsem neřekl, pane premiére, že jste mi na nic neodpověděl. Já jsem řekl, že na dvě konkrétní otázky z těch pěti, které jsem položil, a že ty dvě položím znova, a ne ty tři. A kdybyste odpověděl na ty dvě, tak už bych je znova nepokládal. A můžeme to zkusit oba dva najít, jestli jste někdy v té rozdělené debatě na ty otázky odpověděl. Pokud se mýlím a už jste na ně odpověděl, tak to ve třetím čtení řeknu, omluvím se a už se nebudu ptát.
Opravdu to nebylo nic a bezesporu - a jsem si naprosto jist, že z mých úst nezaznělo, že vystoupení vládního poslance je obstrukce. Nemyslím si to, a naopak vítám, pokud máme možnost si názory tady vyměňovat a obhajovat. Co tedy nevítám, je to, když my vznášíme dotazy, argumenty, a vládní poslanci prostě mlčí a nikdo to neobhajuje.
Takže vy jste tak pěkně pohovořil k opozici, já tomu rozumím. My si také nestěžujeme, že naše návrhy neschvalujete. (Směje se.) To bychom byli fakt směšní, že jo. Já tomu rozumím. Vy nám také říkáte - nestěžujte si. My si ale fakt nestěžujeme.
A co oprávněně kritizujeme, a to prostě i tím odlehčeným tónem, který jste měl, neomluvíte, je například nepřítomnost ministra zemědělství u minulého bodu, když je to mimořádná schůze, kterou vláda mimořádně potřebovala projednat ten bod. To je problém, na kterém se asi shodneme, že by tady sedět měl, a nesedí tady. To ale nesouvisí s tím, jak jste říkal, že někdo se snaží mluvit osobně. To jsme ve shodě, vy se nesnažíte naše práva omezit, zapojil jste se do debaty také. Jenom jsem říkal, a to vám ve stenozáznamu dokážu, že na dvě z těch pěti otázek jste mi bohužel neodpověděl, a říkal jsem, že je to škoda. Nebylo to nic útočného, nebylo to nic, že bych tu debatu nějak natahoval, to třetí čtení určitě proběhne relativně rychle. Jak jsem zaznamenal, čtyři kolegové podávali pozměňovací návrhy, takže jich není ani tolik.
Ale ty dvě otázky vám položím, a když mi neodpovíte, tak vám pošlu písemnou interpelaci a uvidíme, jestli se těch odpovědí dočkám.
To je všechno. A děkuji, a opravdu vážně, za korektní přístup k tomu, když opozice vystupuje. Jsem ve shodě s panem premiérem, že vystoupení a debata kteréhokoliv poslance prostě není obstrukce. To je všechno. Ale pane premiére, nezlobte se, když kritizujeme vládu jako celek, ministry nebo vás jako premiéra, tak já myslím, že můžeme kritizovat třeba i konkrétního poslance. Já myslím, že by kritika neměla směřovat pouze na ministry a premiéra a že klidně můžu zkritizovat svého kolegu, tak jak často oni kritizují mě, já to unesu, když si myslím, že nemluvil k věci a zatáhl debatu úplně do jiné problematiky. Nebylo to ani nijak útočné, jenom jsem říkal, že jsem to úplně nepochopil, ale že o tom můžeme debatovat zrovna u zdravotnických zákonů.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než zahájíme další bod, přečtu omluvy. Pan poslanec Černoch se omlouvá ze zdravotních důvodů od 16.30 hodin z dnešního jednání. Svoji omluvu ruší pan poslanec Votava. Z dnešního jednání od 17 hodin se omlouvá pan poslanec Laudát. Pan poslanec Kaňkovský se omlouvá do konce jednacího dne z důvodu účasti na výjezdním zasedání výboru pro zdravotnictví. Pan poslanec Kott od 16 hodin se omlouvá do konce jednání z pracovních důvodů.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.