(14.10 hodin)
(pokračuje Nováková)
Řeknu vám příklad. Jsem gymnaziální pedagog. Ve společenskovědních seminářích a v hodinách psychologie jsem strašně často mluvila s těmito inteligentními mladými lidmi o tom, co nejvíc poznamenávalo jejich vývoj. Tito mladí lidé si často nevzpomněli, co bylo před rokem, ale všichni si vybavovali své zážitky z mateřské školy. Ale ty malé děti to neřeknou doma, to je neznámý svět, který probíhá v mateřských školkách. A pak je pár hodin, když to dobře dopadne, které stráví s dětmi rodiče.
Já teď znovu nechci říct, že celá ta novela je špatně. Dokonce nesouhlasím s pány kolegy, kteří říkají, že není dobré, aby se vrátily povinné jednotné přijímací zkoušky. Ne proto, že nedůvěřuji ředitelům, že by si neuměli zařídit přijímací řízení, ale prostě proto, že my skutečně procentuálně máme čím dál více středních škol, na které se děti dostávají prostě zadarmo. Ony pro to nemusejí nic udělat. Jejich zákonní zástupci podepíší přihlášku a někam ji odnesou. A já tedy žiji z vlastní zkušenosti v tom, že když se k něčemu dostanu úplně zadarmo, tak za prvé si toho nevážím, že chodím do školy, pak se divíme, že děti nejsou motivovány ke studiu, a za druhé, já si těmi zkouškami přece ověřím, že na to mám, a budu pak mít určitou sílu a energii, i když klopýtnu, i když mi někdy něco nepůjde, tak si řeknu: no ale já přece na to mám, já jsem sem ty zkoušky udělal.
Co se týká bodu novely týkající se povinné maturitní zkoušky z matematiky, tam bychom asi o tom mohli povídat dlouho. Já za sebe, protože jsem, jak říkal pan Werich, oběť humanitní blbosti, mám humanitní vzdělání, já za sebe mohu říci, že matematika a povinná maturitní zkouška z matematiky podle mě ukazuje, že nejsme schopni jiným způsobem ověřit, že se student, který jde k maturitě, naučil během svého vzdělávání kriticky a samostatně myslet. Možná že by byl i jiný způsob. My jsme zatím na lepší nepřišli. Takže neodsuzuji maturitu z matematiky. Ale, a to už jsem paní ministryni také prostřednictvím pana předsedajícího říkala, jestliže řekneme, že to je za čtyři roky, paní ministryně možná že tady znovu v novém volebním období bude, ale není to jisté, a my neustále narážíme na to, že vlastně v tom školství je tak strašně variabilní půda, tak nejistá půda, že nikdo ničemu nevěří. Teď když teď najednou tady peskujeme, že měli vědět na UJAK a měli si co prověřit, a najednou 700 lidí, kteří mají studovat něco, k čemu jsme je zákonem donutili, protože většinou jsou to vysokoškoláci, tak oni tomu prostě nevěří. Teď taky nemají důvod věřit tomu, že bude v roce 2020 povinná maturitní zkouška. Já sice chápu, že to Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy možná neumí líp vymyslet a že se jako chytá toho bodu, aby od prvního ročníku už to věděli. Ale dámy a pánové, každý, i když má základní školu, přece musí mít nějakou matematickou gramotnost. Na to vůbec nemusí mít maturitu. Čili nějaký standard ve vzdělání v oblasti matematiky musí být zaručen a není pravda, že teď není zaručován. Prostě pro mě to zase odsouváme a budeme se zlobit, až za čtyři roky budeme říkat školám: Vy jste se na to nepřipravily. No prostě připravují se na to jenom ti, kterým se to zrovna líbí, protože vědí, že školní prostředí je nestabilní. A nedivme se potom, že učitelé, kteří mají za úkol varírovat mezi divnou legislativou, která se pořád mění, a dodržet aspoň ty základní standardy, které se týkají vzdělávání, tak jsou výjimečně rezistentní proti všem novelám a proti všemu. A doufají, že zase se někomu rozsvítí a nějakým způsobem se to změní.
My, TOP 09, jsme se shodli na tom, že nebudeme bránit nějak razantně tomu, aby novela školského zákona prošla do druhého čtení. Tím nechceme říci, že nám nepřipadá jednoznačně zbytečné deklarovat povinnou tzv. předškolku, jak se tomu pracovně říká, protože tvrdíme, že to je povinnost rodičů a že jen na nich je, jakým způsobem to zařídí pro to dítě. To, co stát má udělat a to, co nutné je, poskytnout rodičům servis. A servis poradenský, servis metodický. To si rodič může rozhodnout třeba u čtyřletého dítěte, že ho chce pomalu připravovat, protože ví, že dítě se sice vyvíjí, mnohdy velice rychle. Víme, že v životě dítěte, ve vývoji, někdy i během půl roku dojde k překvapivé změně. Proto je ten rytmus, že by do poradny nebo do nějakého konzultačního zařízení se mělo jít hned na podzim po dosažení pátého roku. To je všechno v pořádku. Ale prostě celkově je to zbytečné. A snad za mě by to mohlo projít anebo pro mě by to bylo akceptovatelné jedině tehdy, kdybychom skutečně deklarovali: Ano, máme předškolní vzdělávání v mateřských školkách a v dalších zařízeních, ale také individuální neboli domácí. A tento systém byl garantován až do druhého stupně, to znamená do skončení povinné školní docházky na základní škole. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Simeon Karamazov, který ale není přítomen, takže jeho přihláška propadá. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte i za náš klub pár slov k jednotlivým změnám, které obsahuje novela školského zákona, kterou dnes projednáváme.
Pokud jde o zavedení povinného předškolního vzdělávání rok před zahájením základní školy, tady my souhlasíme s tímto zavedením včetně toho, aby byl bezplatný. Nakonec jsme za náš klub opakovaně předkládali návrhy, aby bezplatný byl nejenom ten poslední ročník před vstupem na základní školu, ale aby byla celá mateřská škola, všechny ročníky bezplatné. V tom smyslu chceme předložit i pozměňovací návrhy. Důvody, které nás vedou ke shodě s touto změnou, tedy zavedení povinného předškolního vzdělávání, je jednak snaha o zvýšení kvality vzdělávání a je zcela zřejmý význam předškolního vzdělávání. Nakonec jednoznačně to prokazují veškerá šetření. Je důležité toto vzdělávání pro osobnostní a sociální vývoj dítěte, pro narovnání nerovnoměrnosti v jejich vývoji a usnadnění, jak už bylo řečeno, ke vstupu na základní školu.
Chci upozornit, že je pravda, že přes 90 % pětiletých dětí už mateřskou školu navštěvuje v současnosti. Tou změnou nedochází k omezování rodičovských práv, jak jsme z některých mailů přesvědčováni. Do mateřské školy mají tyto děti chodit několik hodin denně a není tedy problém, aby rodiče působili na výchovu svých dětí, aby se jim věnovali, případně aby s nimi jeli na dovolenou mimo hlavní prázdniny, protože to už není problém ani v základní škole, stačí, když třídní učitel to povolí, a věnovali se i dalším mimoškolním činnostem. Takže to je jedna věc, kterou jsem k tomu chtěla říci.
Další argument, to jsou rovné šance ve vzdělávání. Deset procent dětí ve věku do pěti let, zhruba těch 10 %, se neúčastní předškolního vzdělávání a často jde o děti ze sociálně znevýhodněných rodin, které jsou hendikepovány oproti svým vrstevníkům. Tady je možnost eliminovat některá znevýhodnění, zvýšit jejich vzdělávací šance a srovnat startovací čáru ve vzdělávání. Nakonec odhady jsou, že 5 % z těchto 10 % jsou děti, které žijí v nedostatečně podnětném prostředí. To znamená, pro ně je právě předškolní vzdělávání velmi významné. I když souhlasím s paní ministryní, že se samozřejmě nejedná pouze o děti z tohoto prostředí. ***