(9.50 hodin)
Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pár krátkých poznámek k novele zákona o biocidech. Krátce by se dalo říci, že tato novela zákona ve zvýšené míře chrání spotřebitele proti stávajícímu stavu, čili řekněme ochrana spotřebitele na prvním místě. Stávající zákon číslo 120/2002 Sb., který do současné doby je platný, už není v souladu s aktuální úpravou Evropské unie, čili ta reakce touto novelou je logická.
Nová úprava, jak už zde bylo řečeno v různých variantách, jednak lépe definuje postavení orgánů státní správy, jejich působnost a zejména zpřesňuje sankce za porušení povinností v souvislosti s biocidními přípravky. To, co považuji za důležité, je, že zavádí nové povinnosti podnikajících a právnických osob při vstupu přípravku na trh, tzv. autorizace při vstupu na trh, poté pak v rámci celé Evropské unie, a definuje lépe a zvyšuje výši správních poplatků s tímto vstupem na trh spojenou. Na druhé straně je nutné říct, že je zde zaváděna možnost povolení tzv. zjednodušeným postupem v rámci obchodu mezi zeměmi Evropské unie, což v okamžiku, kdy přípravek přijde na trh v jedné zemi, se pak podstatně lépe může dostat do dalších zemí Evropské unie a s nižšími finančními náklady.
To, co považuji za důležité a co zde zatím nepadlo, je uvědomit si, jak se tato novela projeví na české firmy a na trhu s biocidními přípravky v naší republice. Je dobré vědět, že v současné době je zde registrováno zhruba 8 tisíc přípravků, z toho reálně se na trhu prodává, vyrábí a jsou k dispozici zhruba asi 4 tisíce přípravků. Nicméně toto číslo je pořád velmi vysoké a lze očekávat, že po zavedení této novely klesne zhruba o 40 až 50 %. V České republice je současně asi 35 až 50 firem bez podnikajících fyzických osob, kterých je podstatně větší množství, které budou novelou tohoto zákona dotčeny a které se budou muset vypořádat právě s tím novým procesem registrace a s novými pravidly.
Kolegyně Marková zde zmínila i problematiku výše správních poplatků. Správní poplatky se zvyšují ze stávajících sazeb až na 430 tisíc korun, ale je to dle hodinové sazby a je to maximální částka, kterou lze při vstupu přípravku na český trh samozřejmě požadovat. Čili je to oproti stávajícímu stavu částka podstatně vyšší, takže některé firmy s tím mohou mít, řekněme, problém nebo budou diskutovat, zda by ta částka nemohla být nižší, a lze proto očekávat diskusi třeba na půdě zdravotního výboru. Nicméně na druhou stranu je dobré si uvědomit, že v zemích okolo nás, jako je Rakousko, Německo, tyto částky překračují hodnotu jednoho milionu korun, přepočteno na naše peníze. Mluvím tedy o tzv. prvním povolení při vstupu kdekoli v zemi Evropské unie. Pak, jak jsem říkal, cesta už dál z té původní země do těch dalších je podstatně jednodušší.
Protože se na novele tohoto zákona podílely jak tedy Ministerstvo zdravotnictví jako garanční, Ministerstvo zemědělství i Ministerstvo životního prostředí, původně jsem se domníval, že by bylo třeba dobré přikázat příslušným výborům k projednání, nicméně nakonec jsme se domluvili, že zcela jednoznačně má smysl, aby tento zákon byl projednáván na půdě zdravotního výboru, kam jednak z hlediska garance a jednak z hlediska kompetence patří, a proto tedy doporučuji, aby byla tato novela postoupena do druhého čtení a přikázána výboru zdravotnímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí. Prosím, paní zpravodajka.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych ještě nad rámec své zpravodajské zprávy ráda položila několik otázek, o kterých bych byla ráda, kdybychom potom diskutovali na zdravotním výboru, protože se jedná o otázky, na které určitě bude třeba větší přípravy.
Při seznamování s návrhem tohoto zákona jsem si uvědomila, jak moc záleží na tom, abychom měli dostatek kvalitních odborníků se zajištěným celoživotním vzděláváním a ti aby byli náležitě i zaplaceni za svou práci, kterou dělají. Potom samozřejmě vyvstávají i některé další otázky: Jaký je rozdíl mezi registrací léčivých přípravků chemického původu a povolováním biocidních přípravků? Jaký je rozdíl mezi hodnocením léčivých přípravků chemického původu a hodnocením biocidních přípravků? Proč je v zákoně věta "Pokud by z kapacitních důvodů nebylo možné žádost vyhodnotit", proč tam ta věta je? Jak je zajištěno, aby k takovéto situaci nedocházelo? Které organizace jaké hodnocení provádějí a jaké jsou jejich kapacity? Jaké jsou požadavky na odbornost a je možné začlenit je do celoživotního systému vzdělávání? Jaké je finanční ohodnocení těchto kvalifikovaných pracovníků? Jak je možné, aby cena jedné osobohodiny odborného úkonu v jednom resortu a prakticky za stejnou činnost byla více než dvojnásobná? A ještě vlastně poslední věc. Protože vybírané poplatky za odborné úkony, které bude Ministerstvo zdravotnictví vybírat, budou příjmem státního rozpočtu, jakým způsobem si ministerstvo zajistí zpětné navrácení poplatku do rozpočtu svých kapitol tak, aby bylo schopné pokrýt i mzdové a další náklady spojené s touto agendou.
Takže děkuji za to, že ve zdravotním výboru následně budeme moct všechny tyto otázky projednat, a děkuji vám za pozornost k tomuto ne úplně záživnému tématu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně, a táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo - pan ministr, paní zpravodajka? Takže pan ministr. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně jen několik krátkých vět. Děkuji za připomínky, otázky, které tady v rozpravě zazněly. Pevně věřím, že budeme schopni tyto věci detailně probrat ve zdravotním výboru, a těším se na to projednávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Já se táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Nevidím, v tom případě budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 145, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti 1. Konstatuji, že zákon byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Nevidím, žádný návrh není. V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.
Budeme pokračovat v programu a otevírám další bod a tím je bod
91.
Návrh poslanců Antonína Sedi, Robina Böhnische, Romana Sklenáka,
Bohuslava Chalupy, Dany Váhalové a dalších na vydání zákona
o odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech
1948 až 1989 bývalým vojákům z povolání a zaměstnancům rezortu
obrany a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 378/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 378/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče. ***