(9.20 hodin)
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, hezké dobré jitro.
Nejprve bych chtěl konstatovat, že tento zákon přináší změnu, která je velmi zásadní pro zdravotnictví, posouvá celou tu problematiku někam směrem dopředu a zavádí určitý řád do věcí, které z hlediska sledování péče byly nedostatečně ošetřeny. Mám však poměrně zásadní připomínku k tomuto programu. Nově formovaný ÚZIS a celá struktura, tak jak tam dnes pracuje, spolu s napojením na informace, které má pojišťovna, dává absolutní možnost, abychom měli všechny údaje o zdravotnictví pohromadě. Ty údaje jsou pro nás nesmírně důležité. Celý problém, který stále řešíme, to znamená cena zdravotnictví, je stále řešen jenom z varianty, jestli dokážeme víc ušetřit, nebo jestli dokážeme ze státního rozpočtu získat větší peníze za státní pojištěnce. A on ten problém má jinou, naprosto zásadní rovinu a ta zásadní rovina se nazývá kvalita poskytované péče. Jestliže kvalita poskytované péče bude skutečně dobrá v celém tom svém velikém průměru, bude využívat pro diagnostiku a léčbu jenom to, co je potřebné, tak jistě cena péče i kvantita péče se změní. Abychom mohli hovořit o kvalitě péče, musíme pro to mít nějaké statistické údaje. Prostor k tomu nám tento nový zákon dokonale otevírá. Jsem ale přesvědčen o tom, že informace o kvalitě péče, tak jak je poskytována, je informace, která je statkem veřejným, to znamená, že bychom na základě těchto materiálů měli dospět k tomu, že bychom byli schopni definovat, jaké jsou léčebné výsledky jednotlivých pracovišť. Je to věc, která je ve světě běžná.
Když ve Spojených státech půjdete na operaci, pracoviště, na které jdete, má samozřejmě svůj seznam výsledků, který je prezentován, kolik pacientů jim operaci přežilo, v kolika procentech byla úspěšná, kolikrát byli rehospitalizováni znovu pro nějaké komplikace, jaká byla délka ošetřovací doby. Všechny tyto údaje jsou známé. A americký pacient, který je pojištěn jiným způsobem, nebo to platí jiným způsobem, si může skutečně vybrat. Může si vybrat, a tento výběr má samozřejmě limitace kryté kapacitou zařízení. V tržním prostředí to může znamenat, že cena výkonů je na těch pracovištích rozdílná, může to znamenat v méně tržních prostředích, že ta pojistka je rozdílná. Protože asi to nevíte, ale největší bonus, který mají kanadští železničáři, což je zvláštní povolání, protože vlastně ve vlaku jedou den a noc napříč tou zemí na druhou stranu a pak se zase za dva dny vracejí zpátky, tak největší bonus, který oni mají, je to, že jsou pojištěni tak, že v případě nemoci si mohou vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení ve Spojených státech a pojišťovna jim to uhradí. Pro tato povolání to má velký význam. Jsou to všechno povolání, která v sobě implicitně obsahují riziko kardiálních záležitostí a u kardiálních operací výsledky jednotlivých pracovišť jsou velmi rozdílné. A toto pojištění je jedna z věcí, která k povolání řidiče vlaku, velmi nevýhodnému a jinak neatraktivnímu, přitahuje celou řadu zájemců.
Jsem přesvědčen o tom, že takovýto prostor musíme otevřít i v našem zdravotnictví, a tento zákon k tomu dává podklady. Protože údaje například v (nesroz.) onkologie máme naprosto dokonalé. My už po řadu let víme, jaké výsledky mají jednotlivá onkologická pracoviště, víme, jaký mají počet přežití, ke kterým diagnózám, stejné věci známe okolo diabetu, ale tento zákon by nám mohl umožnit to, že bychom byli schopni léčebnou péči hodnotit v celém rozsahu. Mělo by to dvě zásadní výhody. Jedna zásadní výhoda by byla v tom, že by stát skutečně věděl, o která pracoviště se má ze svého pohledu starat, protože pro něj jsou nejefektivnější a de facto ve svém důsledku i nejlevější. A druhá věc. Je to prostor, který byl prostorem pro pacienty, aby se konečně skutečně stali aktivními účastníky zdravotního děje a měli zájem o to, aby se dostali na pracoviště, které je kvalitní.
Všechny tyto údaje podléhají samozřejmě nějaké anonymizaci. To všecko je ve světě ošetřeno a zpracováno. Jsem přesvědčen, že bychom v tomto zákoně prostor, možnou výhybku pro takovéto informování veřejnosti měli vytvořit. Je to věc, o které budu uvažovat, nebo budeme uvažovat v podobě nějakého doplňujícího nebo pozměňujícího návrhu, který by prostor pro takovouto informovanost pacientů otevíral. Z mého pohledu je to samozřejmě prostor, který by otevíral prostor pro možné připojištění pacientů, tak aby si mohli otevřít výběr péče třeba tak, jak ho mají otevřený kanadští železničáři. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já podporuji to, aby Úřad pro zdravotnické informace a statistiku měl možnost získávat údaje, na základě kterých může dále připravovat registry a zpracovávat údaje, které jsou důležité pro ekonomiku ve zdravotnictví, případně pro nějaké zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva apod. Ale je tady třeba důsledně dbát na to, aby ty údaje byly pod kontrolou a ochranou. Předchozí návrhy Národního zdravotnického informačního systému, které v minulosti byly předkládány, narážely na problém z pohledu ochrany dat, protože jsou tam velmi citlivá data, a pokud vím, byly problémy s Úřadem na ochranu osobních údajů. A pro mě osobně je klíčové, jakým způsobem bude zajištěna ochrana citlivých dat, která se v těchto registrech budou shromažďovat. Proto si myslím, že je třeba dbát na to, aby nedošlo ke zneužití těchto dat.
Významným posunem je, že se navrhuje, že nyní nad tímto registrem bude mít dohled státní instituce, respektive státem zřizovaná organizace. Což je, myslím si, velmi důležité. Ale důležitá je také výsledná podoba ochrany a zabezpečení dat proti zneužití, proti tomu, aby se citlivé údaje o nás nedostaly do nepovolaných rukou, protože dovedete si představit, že takové údaje budou velmi zajímavé pro farmaceutické firmy, obecně pro firmy, které se zabývají, řekněme, byznysem ve zdravotnictví.
Tolik moje poznámka k tomuto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a táži se, zda ještě někdo další se hlásí do rozpravy, která je otevřena. Jestliže tomu tak není, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce pan ministr nebo pan zpravodaj vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně jenom velmi stručně. Možná jenom dvě nebo tři poznámky k tomu, co tady zaznělo.
První. Kterých zdravotnických pracovníků se bude tento registr týkat a jestli je skutečně nutné, aby tam byli všichni od nejnižších úrovní. Jenom bych upřesnil - bude se týkat všech zdravotnických pracovníků, kteří budou moci samostatně ošetřovat pacienta. V praxi to znamená od zdravotních sester výše.***