(9.10 hodin)
(pokračuje Němeček)
Cílem Národního registru zdravotnických pracovníků je nově vymezit registr, který byl zrušen nálezem Ústavního soudu č. 437/2012. Nově navrhovaný Národní registr zdravotnických pracovníků je koncipován tak, aby bylo nálezu Ústavního soudu plně vyhověno, a tedy budou jednoznačně chráněny údaje vedené o zdravotnických pracovnících. Registr je navržen jako referenční neveřejný agendový systém. Informace vedené v registru budou především podkladem pro plánování, rozhodování a predikci počtu pracovníků ve vztahu k počtu obyvatel a nemocnosti, dále pro optimalizaci dostupných kapacit poskytujících zdravotní péči v regionech a pro zajištění optimálního vzdělávání zdravotnických pracovníků. V neposlední řadě bude tento registr sloužit jako referenční systém pro distribuci přístupových práv zdravotnických pracovníků v systému eHealth.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh, nyní předložený do prvního čtení, považuji z hlediska zajištění činnosti Národního zdravotnického informačního systému za velmi důležitý a věřím, že tento návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Antonín. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Pavel Antonín: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, novela zákona o zdravotních službách je zaměřena na zajištění bazální funkčnosti a modernizaci Národního zdravotnického informačního systému, který bez této úpravy významně zaostává za požadavky moderního zdravotnictví. Požadavek mít kvalitní, reprezentativní a úplná data je v moderním zdravotnictví zcela legitimní a bez této základny nelze zajistit optimalizaci péče, její dostupnost a hodnocení kvality. Rovněž je ovšem nutné zdůraznit, že data je nutné získávat maximální možnou utilizací již existujících zdrojů. Nelze všechna potřebná data získávat na úkor kapacity zdravotnického personálu, lékařů. Právě na tyto aspekty modernizace se předkládaná novela zaměřuje především.
Mezi hlavní novelizační body a úpravy patří zejména pět následujících položek.
1. Zákon jednoznačně definuje správce NZIS, kterým je ÚZIS České republiky. Předchozí úprava umožňovala převést tuto pravomoc a odpovědnost na několik subjektů včetně nově zřízených právnických osob.
2. Zákon nově určuje, že jedním z principiálních využití dat NZIS je hodnocení kvality péče. Hodnocení kvality péče, resp. generování objektivních indikátorů kvality péče, je jistě jedním ze základních smyslů existence NZIS a sběru resortních dat. Využití dat NZIS pro hodnocení kvality péče odpovídá mimo jiné platným mezinárodním normám a závazkům, ke kterým se Česká republika přihlásila.
3. Zákon nově definuje Národní registr zdravotnických pracovníků, a to v podobě, která odpovídá nálezu Ústavního soudu. Tento registr je nově definován jako plně neveřejný referenční systém, bez kterého si nelze představit jakýkoliv smysluplný start elektronizace agend v českém zdravotnictví. Bez tohoto systému nejsme rovněž schopni věrohodně kvantifikovat počty zdravotnických profesionálů, hodnotit dostupnou personální kapacitu pro zabezpečení péče a plánovat personální zdroje. Referenční systém umožní elektronickou identifikaci kapacit dle odborností, specializací a zvláštních odborných způsobilostí. Návrh staví registr tak, aby nebyl kompetiční k existujícím databázím, například profesních komor. Naopak bude pro tyto subjekty sloužit jako zdroj referenčních informací.
4. Zákon nově definuje povinnost zdravotních pojišťoven poskytovat plně reprezentativní data o hrazené péči pro analýzy v rámci NZIS, to znamená, je nově ustaven Národní registr hrazených zdravotních služeb. Na tento systém je nutné pohlížet jako na databázi, která umožní kontrolu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, což je jistě legitimní právo státu jako dominantního plátce péče. Vedlejším efektem vzniku tohoto registru bude významné omezení řady redundantních sběrů dat, které formou resortních výkazů získávají data již obsažená právě v datových úložištích zdravotních pojišťoven. Registr bude provozován v partnerství s pojišťovnami a tyto budou rovněž profitovat z validace dat a z produkovaných analýz.
5. Národní registr hrazených zdravotních služeb ukládá povinnost poskytovat data o hrazených zdravotních službách již od 1. 1. 2010. Konkrétní znění je: "Zdravotní pojišťovny předají do Národního registru hrazených zdravotních služeb do 180 dnů ode dne zřízení tohoto registru údaje podle § 77a odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se vztahují ke zdravotním službám poskytnutým po 1. lednu 2010." Toto ustanovení je nezbytné proto, aby daný registr nabyl funkčnosti v reálném čase a mohl tak být využit k urgentním úkolům českého zdravotnictví, mimo jiné k optimalizaci systému úhrad lůžkové péče. Pokud bychom tato data začali analyzovat například až od roku 2016, pak by registr získal využitelná data za dobu asi pěti let, což je nepřípustné prodlení, uvážíme-li, že potřebná data jsou ve zdravotních pojišťovnách od roku 2010 k dispozici a plně využitelná.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Oznamuji, že dnes bude hlasovat s náhradní kartou číslo 20 pan poslanec Václav Klučka.
Otevírám obecnou rozpravu. Eviduji do ní dvě přihlášky. První je pan poslanec Leoš Heger, ale ten se z dnešního jednání omlouvá. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, k novele zákona o zdravotních službách tři krátké poznámky.
Jednak jsme přesvědčeni, že postavení a kompetence ÚZIS, tak jak jsou definovány, jdou správným směrem. Jenom věříme, že ÚZIS bude v budoucnu dávat podstatně relevantnější informace než zatím v letech minulých, ať už nedávných, nebo v době delší minulé nám prostě dával.
Další poznámka se týká registru hrazených zdravotnických služeb. Tady věříme, že tento registr hrazených zdravotnických služeb bude vlastně jeden kompaktní pro celé české zdravotnictví a že se vlastně spektrum hrazených zdravotních služeb bude rozšiřovat tak, aby to bylo ku prospěchu pacientů i kvality zdravotnictví.
Poslední poznámka, asi ta nejzásadnější, se týká registru zdravotnických pracovníků. Ten, jak jsme sledovali, nebo tak jak jsme načetli, zahrnuje všechny zdravotnické pracovníky včetně pomocného a nižšího zdravotního personálu. Tady si tedy nejsme jisti, zda má smysl, aby v tomto registru byli kompletně všichni pracovníci, kteří pracují ve zdravotnictví. V těchto nižších kategoriích dle našeho názoru je poměrně velký obrat, velká fluktuace a my se domníváme, že bude zbytečná administrativa, která minimálně časově zatíží příslušné pracovníky
Nicméně o této problematice jsme připraveni diskutovat na půdě zdravotního výboru, a proto doporučujeme, aby byla tato novela postoupena do zdravotního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Od 9.30 do 10.45 se z důvodů pracovních, účast na přijetí zahraniční delegace, omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za slovo. Jak kolega Skalický tady vystoupil a řekl, že si nemyslí, že by se registr měl týkat i těch nejnižších zdravotních pracovníků, fluktuace atd., chci také říci, že Česká lékařská komora v současné době tvoří, upgraduje, prostě precizuje i seznam lékařů a ten registr je naprosto funkční. Tak bych se také jaksi přimlouval, zda je vůbec potřeba suplovat, zdvojovat registr lékařů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče. ***