(17.30 hodin)
(pokračuje Marková)
Nedostatečné financování pociťuje také oblast dlouhodobé geriatrické domácí a hospicové péče. Přitom potřeba této péče s pokračováním stárnutí populace neustále stoupá. Spoléhat se pouze na různé projekty financované z evropských peněz trvale není možné.
Výrazně také chybí finanční prostředky určené na prevenci, především na všechny druhy screeningů. Nestačí pouze kampaně, ale musí jít o trvalou součást zdravotní péče.
Postrádám i vyšší rezervy na řešení případných rizik, myslím tím zdravotnická rizika, která souvisejí se současnou migrační a uprchlickou krizí. Právě zde, pokud bude narůstat počet žadatelů o azyl, bude třeba vyšších příjmů z plateb za státní pojištěnce.
Abychom tedy mohli bezezbytku naplnit ústavní nárok všech občanů České republiky na potřebnou a kvalitní zdravotní péči na úrovni 21. století, je třeba zvýšit finanční prostředky vkládané do systému zdravotnictví, a to i ze státního rozpočtu. Jsem si vědoma toho, že situace v oblasti zdravotnictví není po destruktivní a asociální politice minulých pravicových vlád vůbec jednoduchá. Vždyť díky zmrazení plateb za státní pojištěnce přišel systém zdravotnictví o 18 mld. korun, zvýšením DPH v letech 2012 až 2014 přišel systém zdravotnictví o 10 mld. korun a devalvací koruny o 2 mld. korun. Právě proto považuji finanční prostředky, které jsou obsaženy v rozpočtové kapitole zdravotnictví, ale i v dalších kapitolách, které mají vliv na financování zdravotnictví, za nedostatečné. Z tohoto důvodu nemůže poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy návrh rozpočtu na rok 2016 podpořit.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji paní poslankyni Markové. Nyní s faktickou poznámkou Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý večer. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k paní poslankyni Markové a ke všem ostatním poslancům: Rozpočtová kapitola zdravotnictví má samozřejmě veliký problém, tak jak to tady paní poslankyně popsala, těch požadavků je více, než kolik zdravotnictví dostalo. My si musíme uvědomit, že jsme přednedávnem zrušili všechny regulační poplatky a z toho systému jsme vzali nejen peníze, ale i možnost regulace čerpání těch prostředků.
Dnes měl ministr zdravotnictví tiskovku. Tu tiskovku zahájil slovy "šetříme, až se z nás kouří". Já mu dávám za pravdu. My v těch nemocnicích šetříme tak, že kupujeme tak levné a mizerné rukavice, že jsou propustné, lepí se na ruku a obsahují mikrodírky. V chirurgii krvácení stavíme koagulací, tedy elektrickým proudem. Ty rukavice jsou tak mizerné, že vám velmi často probíjí do ruky a chirurgovi se z té ruky zakouří. Je to pravda, šetříme, až se z nás kouří - bohužel kouří se z chirurgů.
Já bych byl velmi rád, kdybychom všechny tyto věci zvažovali, protože nejde o mé ruce, teď mám jednu spálenou ruku, to není tak vážné, ale jde o všechny ty pracovníky, kterým to přináší problém. A budeme-li přenášet tíži státního rozpočtu za zdravotnictví jenom na stát a nepokusíme se to regulovat přímo u pacientů, přímo u těch poživatelů zdravotní péče, bude situace čím dál tím horší a ten rozpor mezi tím, co zdravotnictví potřebuje a co dostává, bude stále větší. To je tak vážná chyba rozpočtu, že pro mě to vytváří jeden z důvodů, proč takovýto rozpočet se nedá podporovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Další s faktickou poznámkou pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych připomenout slova, která zde dnes zazněla minimálně dvakrát, od pana poslance Urbana a od paní poslankyně Markové.
Mnozí se tváří, že rozpočet a výdaje dává ministr financí a ne vláda jako celek. Proto naše kritika směřuje na premiéra, protože ten zodpovídá za rozpočet jako celek, za vládu jako celek. Je chybou těch ministrů, že jak na orloji se v té Letenské střídají a říkají jsem spokojen, co mi dá ministr financí, nejsem spokojen... Ale jsou na chybné adrese. To se má řešit na Úřadu vlády, na zasedání vlády jako celku. Je celkem jedno, jestli ministr zdravotnictví je, nebo není před těmi kamerami. Co mají točit ty televizní stanice? Tak jsou pořád na tom Ministerstvu financí. Paní ministryně Marksová, myslím, ta už přišla v šest. Možná někdo i v pět ráno. Takhle se přece rozpočet nedá dojednávat. Dávám za pravdu oběma, každý je z jiného politického tábora, koalice versus opozice, ale to není chyba nás, to je chyba těch ministrů, že chodí žadonit na špatné místo. Místo aby to brali v celku, jako celek, tak si chodí a říkají: Já jsem spokojen s tím, co mi dnes pan ministr financí dal nebo nedal, to je těch zázračných 20 mld., které se našly. Ty se našly v průběhu těch návštěv. Nevím, jestli tam byli všichni ministři, nebo skoro všichni. To bylo tak dramatické! Přišel ministr za ANO za ministrem financí z ANO. Kdo očekával, že odejde s nulou, musel být zklamán. Zcela překvapivě ti ministři, co odcházeli, říkali: No, není to úplně přesně, co jsem chtěl, ale musím ocenit snahu pana ministra financí. Takže rostly výdaje, rostly výdaje, ale schodek byl pořád 70 mld.
Takže proto je v rozpočtu o 63 mld. příjmů více než v roce 2015. Protože rostly výdaje, 70 se stalo mantrou, číslo, které se nesmí překročit, takže to šlo pěkně nahoru na obou dvou stranách a my se tomu usmíváme. První rok byla ještě jedna disciplína, to byla tour ministerského předsedy po ministerstvech. Všechna pochválil. Trošku se spletl, že dva ministry těsně poté, co je pochválil, musel vyměnit.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Dalším řádným přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, když pan ministr Babiš monotónním hlasem četl návrh státního rozpočtu a když pak po pravdě pan premiér Sobotka o poznání barvitějším projevem tento návrh obhajoval, tak mi z toho utkvěly v paměti dva základní číselné údaje, a to je to, že ekonomika roste o 4,1 %, HDP zmiňoval pan premiér o 2,5 %. To jsou velmi potěšitelné údaje a zdálo by se, že ekonomika se dostává opět nahoru. Po pravdě na vzdory těmto potěšitelným prognózám předkládáte opět státní rozpočet se schodkem. Příjmy 1 180 mld. Kč, navrhovaný schodek je 70 mld., tedy 6 % příjmů tvoří ten schodek. Ty peníze si musí vláda na to vypůjčit, což, vidíme v návrhu hned z prvního bodu usnesení, činí formou vydání státních dluhopisů.
Příjmy státního rozpočtu převážně pocházejí z daní vybraných od občanů. Ti občané si stále myslí, že jsou to jejich peníze, že se na stát jaksi víceméně nedobrovolně složili. Samozřejmě to není pravda. Tady máme na mysli to s tím vlastnictvím 1,18 bilionu korun. O těchto penězích teď plně rozhoduje vláda, samozřejmě s vydatným přispěním vládní koalice. Bilion korun, to je obrovská částka, jednička a dvanáct nul. To se vymyká představám velké většiny občanů a ti si možná myslí, že se jedná o částky z jiného světa. Že to nejsou nějaké opravdové peníze, jsou to jenom čísla napsaná na papíře, že schodek státního rozpočtu, o kterém slyší z televize, z rádia, o kterém možná čtou v novinách, to že není dluh, a že když nakonec poznají, že státní dluh existuje, tak že se ten státní dluh nebude muset nikdy splácet.***