(14.50 hodin)
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, kolegové, kolegyně, já jsem si vzal předsevzetí, že nebudu nějakým způsobem výrazně hodnotit předchozí období, ale jednu věc musím říct. Když už se bavíme o tom deficitu, my jsme některé oblasti převzali prostě tak podfinancované, podinvestované a s takovým velkým vnitřním dluhem, a můžu mluvit jenom o té oblasti, do které trošku nahlížím, že prostě se to musí doplnit. My jsme opravdu zdědili oblast, která z hlediska investic a základních předpokladů k tomu, aby fungovala, byla deset let škrtaná. Tak se do toho musí teď investovat a doplňuje se dluh. Omlouvám se, děkuji. Mluvím o obraně, například.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera, rovněž faktická poznámka, tedy dvě minuty.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom zareaguji na pana poslance Gabala. Vážený pane poslanče Gabale prostřednictvím pana předsedajícího, vy přece investujete méně, vy ty peníze projídáte. Podívejte se na ta čísla.
Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana ministra financí, prosím. Pokud byste chtěl více než dvě minuty, můžete s přednostním právem. Pokud vám to stačí do dvou minut... (Ministr: Já to zkusím.) Tak já vám dám přednostní právo, to bude jednodušší. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Škoda, že tu není pan Stanjura a pan Kalousek. Já už bych rád konečně ukázal ty investice, protože tady se manipuluje s čísly a pravda je úplně jiná. Totiž stát funguje velice komplikovaně a proč by si nezkomplikoval život i u plánování investic. Toto je ta tabulka, kterou ukázal pan Stanjura. (Ukazuje tabulku.) Tady máme modře státní rozpočet a žluté jsou evropské fondy a fondy. Ten rozpočet se přes rok mění. To znamená, že v 2011 původně rozpočet byl 104,9 mld. a skutečnost byla 118,9 na základě rozpočtových změn a bylo nevyčerpáno 7 mld. V roce 2012 byl rozpočet 96,9 a skutečnost 113,6 a bylo (ne)vyčerpáno (?) plus 2. A teď je ten kritický rok 2013, na který se odvolává pan Kalousek, a tam byl rozpočet 97 a skutečnost byla 102,3 a ve finále vůči rozpočtovým změnám bylo nevyčerpáno 13,7. A teď přicházíme do období nové vlády, to znamená rozpočet 2014, 74,3 mld. a skutečnost 111,5 mld. Takže 2014, 2013 jsme investovali o 9,2 mld. více. No a teď se podívejme na rozpočet 2015, který je 75,8 mld., ale za rok 2015 bylo 8 500 rozpočtových změn. To znamená, že ten rozpočet dneska je v rámci rozpočtových změn 127,2 mld. a ještě do toho resorty zapojily nároky, takže jsme na 205,7 mld. K 21. 10. 2015 čerpáme 106,5 mld. oproti rozpočtu 75,8.
Tak neříkejte, že neinvestujeme. My investujeme, a masivně. To, že stát takhle nenormálně vykazuje své investice, za to já nemůžu. Ono je to stejně jako s rozpočtem. Rozpočtuji bez evropských peněz, to tam mám nula nula, a potom mám plnění v evropských penězích. Proto dneska ráno byl deficit 25 mld. na plán 100 mld., mimochodem. To jen abychom věděli, kde jsme.
Takže není to pravda, zvyšujeme investice a tady je na to důkaz. To, že je tam nějaká tabulka, kterou samozřejmě každý interpretuje nějakým způsobem, a toto je správný způsob interpretace. Takže k tomu můžu dodat, že dám úředníkům za úkol, aby vám k tomu dodali instrukční blok. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Máme dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Kalousek a po něm pan poslanec Beznoska. Takže prosím, dvě minuty pro pana poslance Kalouska.
Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, nemá cenu pouštět se do detailů, ale vše, co teď řekl pan ministr financí, je asi stejně relevantní informace, jako že jsem byl vyšetřován policií podle trestního řádu. Člověk, který se objektivně dopouští nepravdivých výroků, je schopen se o ně sázet a pak ty prohrané sázky neplatí, je absolutně nedůvěryhodný, nemůžete mu věřit vůbec nic, ani dnešní datum. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska? Stahuje. V tom případě má slovo pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se pan poslanec František Laudát.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Milé překvapení, od 9.15 první přihlášený do diskuse. Já věřím, že jste se na mě celou dobu těšili, takže dovolte, abych odpřednášel stanovisko klubu KSČM k návrhu rozpočtu. Já věřím, že stojí za pozornost minimálně z jednoho důvodu, a to, jak jsem poslouchal to dopolední klání pánů s přednostními právy, tak to skoro chvíli vypadalo, jako když je to spor minulých vládnoucích a současných vládnoucích o to, kdo lépe udržuje tento ne zcela uspokojivý stav naší ekonomiky v chodu, jestli ti, co během krize škrty tu krizi zhoršili, anebo ti, kteří vezouce se na vlně konjunktury začali utrácet, a je otázka, jestli utrácí na ty správné věci. My se domníváme, že je možný jiný pohled na ekonomii než pouze rozhodovat se mezi tím, jestli je zralý na diplom kolega Kalousek, nebo pan vicepremiér Babiš, diplom nejlepšího ministra financí. Zkrátka opravdu dnes nevedeme debatu o nějakých účetních vztazích, ale debatu o koncepci hospodářské a zejména rozpočtové politiky.
A tady dovolte ještě jednu poznámku. Občas slýchám zejména od kolegů z pravé opozice, že tato vláda má jakousi hlasovací rezervu v hlasech levicové opozice a že jen oni dostatečně řízně kritizují vládu, protože oni jsou nositelem toho rozumu, který debata s opozicí přináší. Ale nejsilnější opoziční klub je samozřejmě klub KSČM a váha 33 mandátů KSČM, pokud se má někam přiklonit, tak to musí odpovídat jejím představám, jejímu programu a v tomto případě, jako i v řadě dalších případů, tomu tak prostě není.
Jestli jsme v roce 2014 byli poměrně tolerantní při schvalování rozpočtu, tak to bylo proto, že byly mimořádné volby, že ten rozpočet se stejně příliš předělat nedal a že škody vzniklé rozpočtovým provizoriem by byly daleko závažnější. Když kolegové z pravé opozice spustili kanonádu na vládu, když připravovala rozpočet 2015, nám se ten rozpočet také nelíbil, ale domnívali jsme se, že zkrátka vláda ve svém programovém prohlášení, když slibovala určité věci, tak že potřebuje určitou dobu na rozjezd a že víceméně ještě hasí některé problémy a hendikepy, které způsobily vlády v předchozím období. Teď již ale nemá vláda žádný nárok na naši shovívavost, protože koneckonců bude poločas jejího vládnutí, a pokud chtěli rozhodnout některé podstatné věci, tak rozhodně už je připravit mohli.
Tím se dostávám k podstatě rozpočtové politiky, k tomu, jak je namíchán mix opatření na příjmové a výdajové straně a zda tedy vláda skutečně ten rozpočet sestavila tak zodpovědně, aby mohla bez uzardění opakovat neustále tu svou mantru, že ten rozpočet je jak konsolidační, tak prorůstový atd. atd. Na téma oné fiskální konsolidace tady padlo hodně slov. Problém je, že pravá opozice si tu konsolidaci představuje pouze jednoduchým způsobem - seškrtat výdaje. Ale rozpočtová politika samozřejmě musí plnit určité pozitivní funkce, musí udržet některé systémy v chodu, dokonce je upevnit, prohloubit, zkvalitnit. ***