(11.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Velmi často, když vláda chce podporu pro nějaký svůj legislativní návrh, vychází ze stanoviska Hospodářské komory. Tentokrát jsem tu neslyšel, co říká Hospodářská komora České republiky k návrhu rozpočtu. Myslím, že všichni víme proč. Hospodářská komora tvrdí: Místo toho, aby vláda využila období ekonomického vzestupu České republiky ke konsolidaci veřejných financí, fakticky ho promarňuje. Hospodářská komora České republiky je také nespokojena s vývojem výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Dále Hospodářská komora tvrdí, že by peníze měly jít spíše na investice než na narůstání počtu zaměstnanců státní správy. Když tak často argumentujete poměrně vstřícným stanoviskem Hospodářské komory k EET, tak zkuste vzít v potaz stanovisko Hospodářské komory i k návrhu státního rozpočtu. Říká jinými slovy totéž co my: Ekonomika roste, dluhy nesnižujete, promarňujete příležitost, nedáváte dostatek peněz na vědu, výzkum a inovace, nedáváte dost peněz na investice. Tak pokud vám to připadá, že to je pouze názor opozice, vidíte, že v tom nejsme daleka sami, že je to i ze strany, kde byste možná takovou kritiku neočekávali.
A úplně poslední poznámka, protože jsem říkal, že nechci zacházet do podrobností. Dávky v hmotné nouzi. To je systém, který má podporovat ty nejchudší. Jak se vláda chová k těm nejchudším podle návrhu rozpočtu? Zvyšuje výdaje na tyto dávky těm nejpotřebnějším o 7 %. O 7 %! A přitom vláda tvrdí, jak podporuje zejména ty, kteří tu pomoc potřebují nejvíce. Ta rétorika vůbec neodpovídá tomu návrhu a samozřejmě zejména v tom druhém čtení kolegové v sociálním výboru tuto položku budou velmi podrobně debatovat. Tak jak je to s tou sociální politikou vlády? Jak je možné, že se zvyšují dávky pro ty nejpotřebnější o 7 %? To bych rád slyšel.
Ale závěrem. Mohl bych parafrázovat stanovisko Hospodářské komory, ale ty základní výhrady, které slyšel pan ministr financí i na rozpočtovém výboru, a chci říct, že např. od ministra spravedlnosti, kterého na ÚPV ještě neviděli, tak pan ministr k těm nejdůležitějším zákonům chodí na rozpočtový výbor, máme možnost tam debatovat, tak my jsme mu říkali, že nepůjdeme do podrobností, ale že ty hlavní výhrady jsou: příliš vysoký schodek, příliš vysoké provozní výdaje, příliš vysoké zvedání platů, nízké výdaje na investice, nízké výdaje na vědu, výzkum a inovace. To jsou důvody, pro které nemůžeme hlasovat pro propuštění rozpočtu do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážené pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych se také rád vyjádřil k návrhu rozpočtu na rok 2016, a to nejen jako poslanec za sociální demokracii, tedy koaliční poslanec, i jako předseda rozpočtového výboru. Nebudu asi tak dlouhý jako pan kolega Stanjura, který samozřejmě nesl ten svůj projev v kritice návrhu rozpočtu, je to legitimní, od toho je opozice, aby kritizovala rozpočet, i když ne vždycky ta pravda v tom musí být, samozřejmě.
Chtěl bych říci, že ten státní rozpočet je především nástrojem, který umožňuje vládě provádět hospodářskou politiku, a úvodem k procesu přípravy rozpočtu bych si dovolil také pár slov.
Chtěl bych zdůraznit, že prakticky po celou dobu projednávání státního rozpočtu, resp. jeho přípravy, se s postupem prací seznamovali a byli konzultováni i sociální partneři, a to zástupci jak podnikatelských svazů, tak i odborů. Myslím si, že to je významné. Ne vždy tomu tak v předchozích letech bylo. Předložený návrh rozpočtu v sobě zahrnuje samozřejmě výsledky v podstatě půlroční diskuse ve vládní koalici, je to tedy rozpočet kompromisní, protože samozřejmě i strany vládní koalice mohou mít při přípravě, nebo mají při přípravě rozpočtu na některé věci odlišný názor, ale samozřejmě důležitý je potom konsenzus. Dovedl bych si představit někdy i více prostředků do zdravotnictví, do sociální sféry, to je věc jiná. Jak říkám, je to rozpočet kompromisní a myslím si, že je to rozpočet dobrý.
První etapa probíhala tedy v podstatě již na jaře, v létě potom došlo k určitým parametrickým změnám, kdy se výrazně rozpočet restrukturalizoval mezi jednotlivými kapitolami, jako příklad mohu uvést výrazný pokles výdajů na dluhovou službu, ale znamenal i určité rozšíření celkového rozpočtového rámce. A právě o proti těm červnovým východiskům byl návrh rozpočtu na příjmové a výdajové straně navýšen o 94,5 miliardy korun z prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a dále pak o dalších necelých 18 miliard korun domácích zdrojů, to souviselo především se zlepšenou ekonomickou situací a pozitivním vývojem v oblasti výběru daní. To vše samozřejmě při zachování schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. A my směřujeme k vyrovnanému rozpočtu, to je třeba si říci, samozřejmě postupnými kroky a strukturální deficit, na který se neustále poukazuje, tak je pro rok 2018 plánován ve výši, ve schodku tedy, 0,9 % hrubého domácího produktu a podle bruselských pravidel vyrovnaný rozpočet v podstatě je vyjádřen ve strukturálním deficitu minus 1 %, takže my v podstatě směřujeme k vyrovnanému rozpočtu.
Návrh státního rozpočtu je tedy založen, jak jsem řekl, na postupném snižování deficitu, a to z 1,2 % v roce 2016 na 0,6 % v roce 2018 v metodice ESA 2010, vychází z předpokladu konzervativního předpokladu růstu HDP v roce 2016 o 2,5 %.
Možná bych se zde dotkl, nebo bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal jako předřečník pan kolega Kalousek. Ono strukturální deficit, to je jeho taková mantra. On neustále zdůrazňuje rok 2013, kdy ten strukturální deficit činil v podstatě 0,2 plus, nebyl to tedy deficit, ale v podstatě jsme se pohybovali na nule. Chtěl bych říci, že on ani nemohl mít nějaký výrazný vliv na to, jak ten strukturální deficit v roce 2013 vypadal, protože tam šlo především o to, že ekonomika se nacházela poměrně v hluboké produkční mezeře, zhruba o 3 % hrubé přidané hodnoty, byl tam výrazný přebytek v hospodaření územních rozpočtů, byl tam také přebytek v hospodaření zdravotních pojišťoven, nečerpaly se investice v objemu zhruba 17 miliard korun. To všechno na to mělo samozřejmě vliv. Takže já si myslím, že se tak trochu pan ministr Kalousek tady chválí cizím peřím, že v podstatě ani tak velký vliv na to mít nemohl. Paradoxní je dokonce, že on v květnu 2013, a to ve fiskálním výhledu, plánoval deficit pro rok 2016 ve výši minus 2,4 % hrubého domácího produktu a rozpočet na rok 2016, který předkládá současná koaliční vláda, tak počítá s tím deficitem 1,4 % hrubého domácího produktu, tzn. o 1 % níže. Takže to mi připadá dosti zvláštní. ***