(10.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Druhá klíčová priorita je spolufinancování evropských fondů. Jestliže jsem mluvil o tom, že zahajujeme čerpání z nových fondů, tak je důležité, aby v rozpočtu byl dostatek peněz na kofinancování, aby se skutečně čerpání fondu rozjelo.
Pokud jde o investice, chci zmínit ještě třetí důležitou prioritu, a to jsou investice do kapacit mateřských a základních škol. Tam, kde jejich kapacita nestačí, tam, kde nastupují silnější populační ročníky, tam je vláda připravena podat obcím pomocnou ruku a pokračovat v investičních programech, pokud jde o základní školy a pokud jde o mateřské školy.
Čili priorita číslo jedna - podpora investic v příštím roce.
Priorita číslo dvě je otázka sociálních aspektů státního rozpočtu. Nejde jenom o to, že to je politická priorita, že jsme se na tom v koalici dohodli, že budeme dělat sociálně spravedlivou politiku, že se budeme vůči lidem chovat slušně, ale je to také ohled na spotřebu domácností. Když jsme ve státním rozpočtu na letošní rok navrhli zvýšení platů, když jsme na letošní rok prosadili zvýšení důchodů, tak jsme si od toho také slibovali určité oživení spotřeby domácností. Já jsem rád, že oživení se dostavilo. Letos vedle evropských fondů a samozřejmě exportu našeho průmyslu je dalším důležitým tahounem ekonomiky právě spotřeba domácností. Podařilo se probudit určitý spotřebitelský optimismus a i to pomáhá k těm dobrým číslům ekonomického růstu. Byl bych rád, kdybychom v podpoře spotřeby domácností formou sociálních opatření vlády pokračovali i v příštím roce.
Zvyšují se platy zaměstnanců veřejného sektoru. U lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, policisté nebo hasiči, vláda rozhodla o zvýšení platů o 3 % už od letošního 1. listopadu. Přirozeně zvýšení zůstane zachováno i v příštím roce.
Jsem rád, že rozpočet obsahuje navýšení plateb za státní pojištěnce, protože to nám umožní, abychom od 1. ledna příštího roku zvýšili platy zdravotníků, lékařů, sester o 5 %. Možná se ptáte, proč je rozdíl mezi zvýšením platů pro zaměstnance veřejného sektoru a zvýšením platů lidí ve zdravotnictví. Doporučuji rozjet se do venkovských nemocnic. Doporučuji rozjet se do nemocnic, které jsou na německých hranicích. Zjistíte, že začínáme mít velmi silný problém mzdové konkurence, a to nejenom vůči Německu, ale už dneska i třeba vůči Slovensku, kde se platy například sester zvýšily, a už není taková možnost získávat zdravotnický personál ze Slovenska, jaká byla třeba před pěti lety. Potřebujeme zvýšit platy ve zdravotnictví rychleji, aby vůbec měl pacienty v České republice kdo léčit. Proto zvýšení platů od 1. ledna o 5 %.
To, co pokládám za velmi důležité kromě toho, že vracíme zaměstnancům veřejného sektoru část peněz, které jim sebrala Nečasova vláda, když snižovala platy, tak za další důležitou oblast sociální politiky pokládám valorizaci penzí v příštím roce. Situace je následující. Naše vláda, když přišla k moci, tak jednu z prvních změn, kterou jsme tady prosadili v Poslanecké sněmovně, byla změna valorizace penzí. Podle starých pravidel se důchody valorizovaly z jedné třetiny podle inflace a podle jedné třetiny růstu reálných mezd. My jsme to změnili, to znamená důchody se nově valorizují podle inflace ze 100 %. To znamená, že jsme více zohlednili vývoj cen, než tomu bylo za předcházejících vlád.
Problém ale je, že inflace je extrémně nízká. Problém je, že mzdy v minulých letech téměř vůbec nerostly. I na tom se podílely politiky předcházejících vlád. Toto valorizační schéma znamená, že důchody v příštím roce porostou v rámci této valorizace pouze o částku kolem 40 korun. To je velmi nízká valorizace, a proto jsme se rozhodli jako vláda, že poskytneme kompenzaci starobním důchodcům a v únoru bude vyplacen jednorázový příspěvek penzí, který je navržen ve výši 900 korun. V únoru bude vyplacen proto - my jsme původně chtěli vyplatit příspěvek ve výši 700 korun v prosinci, ale bohužel pravice tady v Poslanecké sněmovně zablokovala zrychlené projednávání tohoto návrhu a nejbližší termín, kdy budeme moci jednorázový příspěvek vyplatit, je únor roku 2016. Čili bude nižší valorizace, vláda to nemohla ovlivnit, valorizujeme na maximum to, co nám zákon umožňuje, ale abychom kompenzovali starobním důchodcům tu situaci, poskytneme jednorázový příspěvek k penzi v únoru příštího roku ve výši 900 korun.
Chci také zmínit další důležitou věc, která se týká sociální stability, a to se týká sociálních služeb, zejména pokud jde o péči o naše seniory, pokud jde o péči o zdravotně postižené. Je strašně důležité, aby kraje, které podle nového systému už dneska odpovídají za rozdělování dotací na sociální služby, měly dostatek peněz na spolufinancování těchto sociálních služeb. To se týká domů pro seniory, to se týká různých pobytových a odlehčovacích center, ale samozřejmě se to týká sociálních služeb, které jsou poskytovány přímo v domácnostech. Já jsem velmi rád, že nakonec jsme se dohodli ve vládě a že mohu informovat Sněmovnu o tom, že na sociální služby v příštím roce byl zachován stejný objem finančních prostředků, jaký je poskytován letos. To znamená, že nedojde k žádným škrtům v dotacích na sociální služby a kraje budou moci rozdělit stejný objem finančních prostředků, jako rozdělovaly v letošním roce. To je myslím další z důležitých parametrů tohoto návrhu zákona o státním rozpočtu.
Když už mluvím o krajích a o veřejných službách, jsem rád, že rozpočet také zohledňuje změnu rozpočtového určení daní. Zákon tady budeme v krátké době hlasovat. Rozpočtové určení daní je něco, co pomůže také zlepšit veřejné služby. To, že vrátíme krajům 3,5 mld., které jim byly sebrány v minulosti, to, že je vrátíme krajům, znamená, že kraje budou mít více peněz na zdravotnictví, na sociální služby, na opravu komunikací dvojek a trojek, konkrétně pozitivně se to projeví vůči občanům v jednotlivých regionech. Já si myslím, že když se mluví o RUDu a říká se, že peníze dostanou kraje, tak klíčové je si uvědomit, že peníze dostanou občané prostřednictvím veřejných služeb, které se k nim dostanou.
A poslední věc. V oblasti sociální stability je otázka školství. Objevila se v minulých měsících kritika, že údajně vláda zvyšuje počty úředníků a že o několik tisíc zvyšujeme počty úředníků. Vážené dámy, vážení pánové, učitel není úředník, policista nebo voják není úředník. To, že zvyšujeme počet učitelů v příštím roce, souvisí s tím, že nám přibývá dětí na prvním stupni základních škol a je potřeba, aby děti měl kdo učit. Proto z rozpočtu budeme financovat více učitelů, než financujeme v letošním roce. Ne úředníci, ale primárně učitelé přibudou v příštím roce na výplatní pásce našeho státu.
Třetí důležitá priorita, kterou chci zmínit, a neměli bychom na ni zapomínat, je bezpečnost. My jsme tady ve Sněmovně trávili v letošním roce desítky hodin debatou o bezpečnostní situaci, desítky hodin jsme diskutovali o migrační krizi. Přece není možné, aby na to vláda nereagovala. Rozpočet je rozpočtem posílení bezpečnosti. Říkám to jasně a na rovinu. Ano, navyšujeme výdaje na obranu o několik miliard korun. Navyšujeme výdaje na policii, navyšujeme výdaje na tajné služby. To jsou oblasti, kde vláda má povinnost garantovat občanům bezpečnost. Já bych byl rád, kdyby si všichni kritici rozpočtu vzpomněli na atentát v Paříži. Co jste říkali po atentátu v Paříži? Že se má zvýšit kapacita bezpečnostních služeb. Co jste tady říkali, když přišla migrační krize? Že potřebujeme více policistů v cizinecké policii. Co jste říkali, když přišla krize na Ukrajině? Že musíme zvýšit výdaje na obranu. My jsme to v rozpočtu udělali. Tohle je rozpočet, který má bezpečnost jako svoji prioritu. Musíme reagovat na migrační krizi, reagujeme. Musíme reagovat na hrozbu terorismu, v tomhle rozpočtu na to vláda reaguje.
Dovolte mi ještě poslední prioritu, ono se o tom příliš nemluví, ale je důležité, že skutečně konsolidujeme veřejné rozpočty. Já jsem velmi rád, když se podíváte na srovnání České republiky s ostatními státy, my patříme mezi země, které snižují podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Tohle tady řadu let nebylo. My se zlepšujeme, to znamená od těch 44 % veřejného dluhu vůči HDP, který jsme měli, se snižujeme a blížíme se ke 40 % podílu veřejného dluhu. V Evropě není mnoho zemí, které by byly schopny postupovat tímto způsobem, aniž by to znamenalo drastické škrty vůči občanům. A my žádné drastické škrty nerealizujeme, ale konsolidujeme veřejné finance. ***