(9.50 hodin)
(pokračuje Votava)
II. Bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2016
a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 92 909 566 387 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 40 500 000 000 Kč,
b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., ve výši 230 000 000 000 Kč a výši dotace pro doplnění jejích pojistných fondů 2 200 000 000 Kč.
III. Přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2016 takto - to s dovolením nebudu číst. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé výbory a jim přikázané kapitoly.
Za druhé. Zmocňuje zpravodaje výboru poslance Václava Votavu, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem si tímto dovolil učinit.
Vážená paní místopředsedkyně, jinak se hlásím do rozpravy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana premiéra, po něm se připraví s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké dopoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Státní rozpočet nepochybně patří k nejdůležitějším zákonům, které v daném roce projednává Poslanecká sněmovna, a nepochybně to patří také k nejdůležitějším věcem, na kterých se dokázala dohodnout naše současná vláda a vládní koalice. Já jsem přesvědčen o tom, že debatu o státním rozpočtu, kterou dnes začínáme oficiálně vést na půdě Poslanecké sněmovny, nelze vést a organizovat jako účetní cvičení. Já si myslím, že debatovat na téma má dáti - dal má smysl tehdy, když parlament projednává státní závěrečný účet. Tohle je návrh zákona o státním rozpočtu a rozpočet je v každé zemi, v každém demokratickém státě klíčovým nástrojem vlády, pokud jde o hospodářskou politiku, a klíčovým nástrojem vlády, pokud jde o řešení těch problémů, které vláda řešit chce a pro jejichž řešení se rozhodla.
Česká republika zažívá velmi silný hospodářský růst. Dá se očekávat, že letos ekonomika poroste zhruba o 4 %. Naštěstí klesá také nezaměstnanost. Nezaměstnanost dosáhla zhruba 6 % a je to skutečně velmi dobrý výsledek. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že takto masivní hospodářský růst zažíváme v letošním roce mj. proto, že máme poslední možnost dočerpat peníze z evropských fondů. Já bych rád na tomto místě řekl to, že tento silný hospodářský růst je tady jenom díky chytré politice současné vlády, ale není tomu tak. (Smích zprava.) Není tomu tak. Já jsem přesvědčen o tom, že naše vláda k tomu hodně přispívá (smích zprava), ale rozhodně nemá odpovědnost za to, že ekonomika letos roste takto raketově, s výjimkou jediné věci, a to je urychlení čerpání evropských fondů. To, že letos dočerpáváme evropské fondy, je klíčový ukazatel, který podporuje růst ekonomiky a podporuje zaměstnanost.
Já na to poukazuji právě proto, že je dobré si uvědomit, že v příštím roce už tady takto silný impuls nebude. My jsme udělali všechno možné i nemožné pro to, abychom letos začali čerpat evropské prostředky. Víte, že jsme museli udělat řadu těžkých kompromisů s Evropskou komisí, abychom dosáhli schválení operačních programů. V létě se to povedlo, ministerstva vypisují výzvy, hlásí se uchazeči. Celý ten těžkopádný proces čerpání evropských fondů se začíná rozjíždět. Ale příští rok určitě nebude vrcholem z hlediska finanční perspektivy, ve které se nacházíme. Naším cílem je, abychom příští rok vyčerpali co nejvíce, ale nebude to rok vrcholného čerpání. Letošek je rok vrcholného čerpání a má to samozřejmě i silný vliv na ekonomiku. Proto je velmi důležité, aby státní rozpočet, tak jak je předložen, počítal s podporou hospodářského růstu. Protože příští rok nám jenom evropské fondy hospodářský růst nezajistí. Je velmi důležité, aby tady aktivně přispěl státní rozpočet. Říkám to proto, že velmi často slyšíme kritiku zprava - měli byste škrtat odvážněji, ekonomika rekordně roste, tak proč potřebujete schodek 70 mld. korun. Právě proto, že je důležité se dívat nejenom na statistiku, na ta čísla hospodářského růstu, ale je důležité se také dívat na strukturu, jak velká část toho růstu je tažena např. tím, že jednorázově dočerpáváme evropské fondy, které se prostě nestihly z různých důvodů v minulých letech vyčerpat. Proto je důležité, aby rozpočet měl svůj prorůstový charakter, a proto zdůrazňuji, že debata o rozpočtu není účetní cvičení, ale je to debata o klíčovém nástroji hospodářské politiky vlády.
Já jsem rád, že v příštím roce klesne v České republice deficit veřejných rozpočtů. Jestliže vláda očekává, že ten deficit letos bude někde kolem 1,9 % HDP, příští rok se očekává deficit někde kolem 1,2 %. To je výrazně pod 3% limit, na kterém se dohodla vládní koalice jako na maximu deficitu veřejných rozpočtů. Čili deficity se příští rok přiblíží 1 % hrubého domácího produktu. Nepochybně budeme patřit mezi tu lepší polovinu Evropské unie z hlediska hospodaření státu a z hlediska tempa zadlužování.
Ale naším cílem je, nejenom abychom měli dobré parametry rozpočtového schodku. Cílem vlády je, aby růst ekonomiky pokračoval i v příštím roce. Cílem vlády je, abychom i v příštím roce udrželi nízkou nezaměstnanost. Když se podíváme na čísla nezaměstnanosti, ta letošní jsou velmi dobrá. Trend je pozitivní. Počet nezaměstnaných klesá. Ale máme tady obrovské disproporce. Máme tady na jedné straně ještě pořád v evidenci úřadů práce 440 tis. lidí. Na druhé straně tady máme 110 tis. volných pracovních míst v české ekonomice, která avizují podnikatelé a která avizují podniky. Tady je velký rozpor. A jedním z cílů politiky vlády v příštím roce, a i na to potřebujeme využít finanční prostředky, je pokusit se mobilizovat maximum z těch více než 400 tis. lidí v evidenci úřadů práce tak, aby využili této příznivé situace na trhu práce a své pracovní místo si našli. Tohle je jedna z největších výzev, která před naší vládou stojí - využít hospodářského růstu a ještě udělat hodně pro to, aby se snížila nezaměstnanost zejména ve strukturálně postižených regionech, jako je Moravskoslezský kraj a jako je Ústecký kraj.
Rád bych zmínil hlavní priority, na kterých jsme se dohodli a které návrh rozpočtu obsahuje. První, kterou chci zdůraznit, je otázka podpory investic. V minulých letech se často škrtalo. Často se škrtalo plošně a musím říci, že se škrtalo na těch nejhorších místech. Klasickým případem je dopravní infrastruktura a investice státu do dopravní infrastruktury. Byl tady ve vládě tuším Petra Nečase ministr dopravy, který se jmenoval Bárta. A ministr dopravy Bárta zastavil přípravu všech dálničních staveb a všech rychlostních komunikací v České republice. Tím pádem jsme získali obrovské zpoždění z hlediska celé řady těchto staveb a bohužel nám to díky těm škrtům tehdejšího ministra Bárty zkomplikuje i posuzování staveb teď podle novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Prostě mělo to bohužel velmi negativní následky, se kterými se budeme potýkat i v příštích letech.
Naše vláda tuhle chybu opakovat nebude. Cílem vlády je, abychom na přípravu dopravních staveb vyčlenili dostatečné množství finančních prostředků, abychom mohli projektovat, abychom mohli vykupovat pozemky, a jakmile budou stavby připraveny, aby bylo možné reálně zahajovat výstavbu. Čili i v oblasti investic klíčová priorita je investice do dopravní infrastruktury. ***