(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat. Otevírám bod
9.
Vládní návrh zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 513/ - druhé čtení
Tímto tiskem jsme se zabývali 18. září na 31. schůzi a jeho projednávání jsme odročili usnesením 881 do 7. října 14.30 hodin a obecná rozprava byla přerušena. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele svá místa pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a stejně tak zpravodaj rozpočtového výboru a zároveň i hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Klaška.
Zeptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, zda chtějí teď vystoupit. Není tomu tak. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a přihlášen je pan poslanec Simeon Karamazov. Po něm vystoupí pan poslanec Jan Volný.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, o tom proč je samotná myšlenka elektronické evidence tržeb mylná, bylo řečeno již hodně a sám se s těmito názory plně ztotožňuji. Nebudu proto opakovat své předřečníky a pokusím se spíš nastínit několik z mnoha problematických bodů, které v návrhu zákona spatřuji a jež mě v přesvědčení, že jde o návrh nepřijatelný, ještě více utvrzují.
Prvním z takových bodů je určení okruhu tržeb, které mají být z evidence vyloučeny. Návrh zákona kromě taxativního výčtu obsahuje zmocnění, aby okruh dalších tržeb svým nařízením určila vláda. Podmínkou přitom je, aby šlo o tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, z které tato tržba plyne. Podíváme-li se ovšem na návrhy doprovodných právních předpisů ke sněmovnímu tisku číslo 513, zjistíme, že návrh příslušného nařízení vlády prozatím není k dispozici. To je v příkrém rozporu s tím, kdy ministr financí hovořil k různým skupinám podnikajících subjektů o tom, zda se jich evidence týkat bude, či nikoli.
Velkou nechuť k vládnímu návrhu ve mně ještě více přiživuje § 35 zakotvující tzv. účtenkovou loterii. Nikdo nemáme problém s tím, že neplatiči daní mají být potrestáni. Skutečně vám ale přijde správné, aby občané obdrželi věcné či finanční ceny za to, že svojí účastí v loterii pomohou neplatiče dopadnout? Není to poněkud pokřivená filozofie zločinu a trestu? Na druhou stranu bych byl celkem zvědav, jaké věcné ceny plánuje ministerstvo -
Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím vás o klid. Děkuji. (V sále je silný hluk.)
Poslanec Simeon Karamazov: Na druhu stranu bych byl celkem zvědav, jaké věcné ceny plánuje ministerstvo financí pro občany vyčlenit. Snad čtyři koblihy nebo kilo kosteleckých párků?
Obavu mám rovněž ze sankcí, které mají následovat v případě nesplnění ukládaných povinností. Jedná se o peněžité sankce ve výši až půl milionu korun, či dokonce uzavření provozovny v případě zvlášť závažného porušení povinností. Takové sankce jsou příliš přísné s ohledem na to, jak technicky a administrativně náročné by mělo zavedení celého systému být. Zkušenosti ze zavádění centrálního registru zbraní -
Předseda PSP Jan Hamáček: Znovu se omlouvám, velmi mě to mrzí, že vám takhle kouskuji projev, ale hladina hluku je opravdu vysoká. Děkuji.
Poslanec Simeon Karamazov: Zkušenosti se zaváděním centrálního registru zbraní mi v tomto ohledu dávají za pravdu. V centrálním registru zbraní stačí jedno špatné kliknutí myší a problém, byť neúmyslný, máte na světě.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrhem elektronické evidence tržeb vláda pod rouškou zabránění daňovým únikům přistupuje na laciná gesta, která ve svém důsledku jen potrestají ty, kteří tvoří páteř naší ekonomiky. Pouští se do experimentů, který nefunguje v Chorvatsku a nebude fungovat ani u nás. Stát by se měl zaměřit na stíhání opravdových daňových delikventů, a nikoli paušálně zatěžovat všechny podnikatele. Zabraňme např. tomu, aby státní zakázky získávaly společnosti, za nimiž stojí vysocí představitelé státu. Tam skryty za ovládnutým mediálním impériem mohou mizet miliardy, které chybí ve školách, nemocnicích nebo při opravě silnic.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další vystoupí pan poslanec Jan Volný a připraví se paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, kolegové, chtěl bych tady zmínit a rozptýlit možná jednu takovou fámu, která se tady nese, dokonce dneska tato fáma získala zvláštní přízvisko balkánská novinka. Měli jsme tady minulé projednávání diskusi: Chorvatsko, Chorvatsko, Chorvatsko, nebo chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model.
Chtěl bych znovu podtrhnout, že celá Evropa, celý svět, v americké ekonomice jsou v tom možná trochu nejdál, ale celá Evropa vnímá hotovostní platbu jako velký problém celé ekonomiky a celá Evropa tento problém řeší, někdo dřív, někdo později, a kolegové z Chorvatska jsou prostě ti, kteří to zavádějí z této skupiny států jako poslední a využili tu nejmodernější technologii, která v současné době je možná, a proto jsme se tam začali učit.
Myslím si, pokud se chceme vrátit do Evropy, měli bychom s tím něco dělat a měli bychom kopírovat státy, třeba jako je Švédsko. Tady bych se hrozně rád zastavil. Ve Švédsku pravicová vláda v roce 2007 schválila -
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, opravdu prosím o klid, jinak budu muset přerušit jednání a dát prostor na uklidnění.
Poslanec Jan Volný: Schválila evidenci tržeb, pravda, že registračními pokladnami, protože jiná technologie v té době nebyla vyspělá natolik, že by byla schopna zvládnout celou tu materii a mašinérii čísel. Od 1. 1. 2010 tato evidence tržeb ve Švédsku vstoupila v platnost. Přineslo jim to zhruba v přepočtu ročně 8,5 mld. Kč. Navíc 5 % v nárůstu různých odvětví příjmů daňových. Myslím si, že pokud Švédsko po čtyřech letech zkušeností s evidencí tržeb šlo o krok dál, který my zatím neuvažujeme, a od 1. 1. 2014 vznikla povinnost evidence tržeb rovněž prodejcům a obchodníkům na tržištích a na náměstích, a my sami víme, kdo to připravuje, že tam je to skutečně problematické a možná trošičku kontroverzní, nicméně i tam Švédsko tuto evidenci tržeb zavedlo.
Byl bych rád, abychom na optiku evidence tržeb nahlíželi tímto způsobem a takto to chápali a takto to hlavně prezentovali našim občanům, našim voličům. Není to ani to nebylo ve Švédsku, a švédský ministr financí nedávno při komunikaci s našimi pracovníky z Ministerstva financí to jednoznačně řekl, že to byl šťastný krok, dobrý krok, a že vůbec nešlo o to zvýšit výběr daní, ale narovnat podnikatelské prostředí ve státě. To znamená nezvýhodňovat ty, kteří podvádějí, na úkor těch, kteří dělají svoji práci poctivě a odvádějí daně tak, jak by se mělo.
Všichni víme, že v podstatě krácením tržeb tento nepoctivý podnikatel šidí stát čtyřikrát. protože pokud krátí tržby, nemá legální příjmy, musí tedy platit, nemá jinou možnost, své zaměstnance bez evidence, tzn. jak se říká na černo. Tím okrádá tento stát o sociální a zdravotní pojištění a tím také nedělá zisky a znovu šidí tento stát o daň ze zisku. Myslím si, že to je opravdu vážný problém. Neměli bychom mást lidi, že to je proti nějaké skupině. Já pevně věřím a jsem o tom i přesvědčen, že těch poctivých podnikatelů, živnostníků je velká většina, a proč by tato velká většina měla trpět na úkor těch, kteří poctiví nejsou? A argumenty, že zavedením EET bude muset nějaký živnostník, nějaká restaurace zavřít své provozovny, jsou prosím vás krátkozraké. Tím chceme říct nechme je krást, aby nemuseli zavírat své provozovny? Přece kdo platí daně, kdo to dělá poctivě, tak se mu vůbec nic nezmění, možná ty čtyři stovky měsíčně na nějakou režii celého mechanismu, ale nic víc, nic míň. Děkuji. ***