(12.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Pokusily se o to kraje, zejména Plzeňský kraj, následně tyto materiály, které se nikdy vlastně na projednání do Sněmovny nedostaly, uchopil Senát a předložil je v podobě senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava. Tento senátní návrh, který měl velikou podporu šumavských obcí, který měl velikou podporu krajů a pro nějž hlasovalo v Senátu více než 50, myslím, že 54 z 57 přítomných senátorů v tehdejším jednání, měl obrovskou podporu svého předkladatele. Naopak měl ale obrovskou armádu proti sobě stojících nepřátel. Byli to tedy zejména ekologičtí aktivisté, kteří vaše mailové schránky před projednáním senátního návrhu zaplavili stovkami mailů, proč byste neměli pro senátní návrh zákona hlasovat. Senátní návrh nakonec nebyl schválen a ministerstvo již v té době, to bylo známo, že když jsme se zabývali senátním návrhem, již připravovalo novelu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, která by situaci na Šumavě měla vyřešit spolu se situací v dalších parcích, která ale není krizová a která není zmiňovaná, tam žádné problémy vlastně nejsou. Novela zákona 114 je připravovaná na tehdejším ministerstvu ve spolupráci s ochránci životního prostředí. Masivní podpora obcí, ten masivní proces neustálého konzultování s obcemi, tady evidentně chyběl a také i na tvaru zákona je to vidět. Opakovaně se proti tomuto zákonu vyjadřovaly oba kraje, na jejichž území se Národní park Šumava nachází.
To je, stručně řečeno, geneze toho, v jaké podobě tento zákon byl do legislativního procesu předložen. Na začátku předložení byl zásadní nesouhlas obcí s jeho podobou. Již tehdy, na začátku letošního roku, kdy zákon přicházel do legislativního procesu, obce vyjadřovaly svůj zásadní odpor, svůj zásadní nesouhlas s tímto zákonem. V této podobě tedy byl zákon předložen do meziresortního připomínkového řízení. To je běžný proces, kterým každý návrh zákona prochází. Velký počet zásadních připomínek tehdy předložilo Ministerstvo zemědělství, samozřejmě vědomo si své odpovědnosti za lesy a také za zemědělskou půdu, která se na území parku nachází, celou řadu připomínek předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, vědomo si toho, že na území parku, a v tom je Národní park Šumava výjimečný, leží obce, žijí tam lidé, ty obce chtějí hospodařit, ti lidé se chtějí uživit. A zásadní nesouhlas s návrhem zákona také v meziresortním připomínkovém řízení předložily oba kraje. Jak kraj Plzeňský, tak kraj Jihočeský tento návrh ve svých vyjádřeních v meziresortním připomínkovém řízení odmítly.
Přesto se v něm dostalo do jeho podoby několik věcí, které nebyly součástí tohoto mainstreamu v meziresortním připomínkovém řízení. Byly to věci, které, řekněme, zaváněly vlivem ekologů, vlivem nevládních ekologických organizací. Třeba to hned v definici parku, definici cílů ochrany národních parků: Zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice. Tahle věta tam byla v meziresortním řízení vsunuta a samozřejmě můj názor je, že by měla legitimizovat všechno to, co se v národním parku stalo po roce 2007, kdy pan ministr Bursík rozhodl o tom, že jeho ministerstvo nedovolilo vyklizení prvních zón po vichřici Kyrill, a z toho vznikla kůrovcová kalamita.
Vážená paní místopředsedkyně, já myslím, že se blíží ten čas. (Předsedající: Už je tady.) Já tedy neukončuji své vystoupení, mám toho ještě spoustu, co bych vám chtěl říci. Dovolil bych si pak rozebrat zákon tak, jak byl předložen, a sdělit své připomínky, které k němu mám, ale to tedy asi učiním až v momentě, kdy bude na programu naší schůze příště.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče, já vám děkuji. Přerušuji projednávání tohoto bodu. Samozřejmě o svá práva vstoupit do diskuse nepřijdete a budete příště automaticky na světelné tabuli.
Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka. Budeme postupovat v projednávání bodu
181.
Návrh na ustavení stálé komise Poslanecké sněmovny
pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru ministerstva financí
Usnesení volební komise číslo 119 ze dne 6. října tohoto roku k tomuto bodu vám bylo pro informaci doručeno na vaše lavice. Nyní prosím, aby se slova ujal předseda volební komise. Prosím, pane poslanče, máte slov.
Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne, děkuji za čas. Já jsem si skutečně vzal pouhých čtyři pět minut na projednání tohoto bodu, protože by měl být nekonfliktní a měl by hlavně proběhnout již avizovaným tzv. veřejným hlasováním tady v sále pomocí hlasovacího zařízení.
Opět jsem povinen vám nabídnout kratičkou stručnou rekapitulaci. Takže připomenu, že na své 31. schůzi 2. října jsme zřídili tuto stálou komisi, opakuji, je to stálá komise Poslanecké sněmovny a je to komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu Ministerstva financí. Zřízením této komise jsme učinili první krok k naplnění § 31b odst. 2 zákona 166/2015 atd. Tento zákon, který vám případně můžeme doručit, právě stanovuje a jasně říká, že Poslanecká sněmovna tedy bude mít tuto svoji stálou komisi.
Dnes bychom měli pokročit a zvolit členy. Podle zákona má tato komise sedm členů a my jsme svým usnesením číslo 896 z 2. října navrhli naplnit komisi, tak jsme si to tu odhlasovali, podle zásad poměrného zastoupení, tedy podle zásad úspěšnosti jednotlivých stran, resp. politických klubů tady ve Sněmovně. Jak jsem řekl, komise bude sedmičlenná, budou tam dva zástupci sociální demokracie, dva zástupci hnutí ANO, po jednom od KSČM, TOP 09 a ODS. My jsme na volební komisi vyhlásili lhůtu, v řádné lhůtě byly doručeny tyto nominace: Zdeněk Bezecný za TOP 09, Adolf Beznoska za ODS, René Číp za KSČM, Karel Rais za ANO, Zdeněk Syblík za ČSSD, Ladislav Šincl za ČSSD a Jan Volný za hnutí ANO. Kandidáty jsem četl v abecedním pořadí. ***