(10.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Ale zpět k návrhu zákona. Vláda se nyní snaží budit dojem, že v samosprávě je kontroly málo a je třeba kontroly přidat, jenže problém je přesně opačný - kontrol je hodně a mnohdy pokulhává i jejich kvalita. Hned z několika stran je kontrolováno i hospodaření s finančními prostředky, které patří dle rozpočtové skladby do kategorie vlastních příjmů, ať již z daňových výnosů, nebo z výnosů majetku. Toto hospodaření je pravidelně kontrolováno formou přezkumu hospodaření ze strany krajských úřadů nebo ze strany auditních orgánů. Nadto obce samotné mají povinnost vytvářet vnitřní kontrolní mechanismy. Pan zpravodaj mluvil o tom, že bude zrušena duplicita veřejnosprávních kontrol. Nevím. Když jsem si přečetl nový návrh zákona z dílny Ministerstva financí, tak opak je pravdou a Svaz měst a obcí k tomuto návrhu uplatnil asi sto zásadních připomínek. Je zde důvodná obava, že to v praxi zvláště u určitých typů obcí nemůže vůbec fungovat. Mimoto každý územní samosprávný celek, a myslím si, že to všichni víme, povinně vytváří kontrolní a finanční výbory, které mají také kontrolní oprávnění a toto oprávnění velmi aktivně využívají.
Víte, mně se zdá, že v naší republice by chtěli mnozí jen kontrolovat, ale málokdo nést zodpovědnost.
Předložený zákon o NKÚ je problematický i z dalšího důvodu. Důvodová zpráva k návrhu zákona tvrdí, že tento návrh povede k navýšení počtu kontrolorů NKÚ maximálně o deset. Počítejme - jen obcí je k tomuto datu přesně 6 248 včetně Prahy, krajů bez Prahy je 13, příspěvkových organizací obcí a krajů, to jsou tisíce, možná desetitisíce, ne-li ještě vyšší částka. To je zcela absurdní a úsměvné, aby deset kontrolorů stihlo kontrolovat takový počet samospráv. A nemůže takovýto argument v žádném případě obstát. Nezavádí se tady vlastně nová kontrola, ale jen nová možnost, jak počet kontrol u vybrané obce zvýšit. Záleží na tom, na koho se NKÚ rozhodne ukázat. Bude docházet k účelovému výběru, koho a v jakém rozsahu kontrolovat, a tím se v zásadě přímo či nepřímo dosáhne do fungování samospráv.
A vadí mi ještě jedna věc a to zásadní. Ten návrh si v některých ustanoveních docela odporuje. Důvodová zpráva tvrdí úplně něco jiného, než je skutečným záměrem a obsahem paragrafovaného znění. Pokud to kolegové na vládě neprohlédli, tak bych pana ministra rád upozornil, že poslanci a senátoři se zkušeností z komunální politiky a z reálného života to snad prohlédli dostatečně.
Já tedy navrhuji na rozdíl od pana zpravodaje, aby tento zákon byl vrácen předkladateli k dopracování a byla k němu vyhotovena i tzv. RIA - hodnocení dopadů regulace. Je neuvěřitelné, že tento vládní návrh takové hodnocení vůbec neobsahuje! Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Já bych chtěl bezprostředně pro větší kontrast argumentace reagovat na svého předřečníka. Pokud se jedná o RIA, důvodová zpráva se s tímto argumentem vypořádává a uvádí proč - návrh zákona je prováděcím k návrhu na ústavní změnu v oblasti rozšíření působnosti NKÚ, k němuž se RIA podle bodu 3.8. a) obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace neprovádí. Takže ten argument je vysvětlen v důvodové zprávě.
Také bych chtěl říct, že přece základním argumentem pro přijetí takovéto právní úpravy je to, že veřejné prostředky jsou jenom jedny, lhostejno, zda s nimi hospodaří stát, nebo zda s nimi hospodaří kraj nebo obec. Pořád to jsou stejné peníze a jsou to veřejné prostředky. Takže myslím si, že z tohoto důvodu neexistuje nějaký racionální argument, proč by tyto peníze měly být jinak pojímány nebo děleny a z tohoto důvodu by tedy neměla na část těchto veřejných prostředků dopadat kontrolní působnost NKÚ.
Co se týče potenciální možnosti, že by si NKÚ účelově vybíral. No proto jsme NKÚ koncipovali jako nezávislý, nestranný, aby mu nikdo do toho nemohl zasahovat - ani vláda ani Poslanecká sněmovna. NKÚ je z Ústavy nezávislý a nezávislost právě spočívá v tom, že on si stanovuje plán kontrolní činnosti na každý rok v kolegiu. To je kolegium, které o tom rozhoduje. A nemůže to ovlivnit ani vláda ani Poslanecká sněmovna či jiný orgán státní správy. V tomto smyslu se jedná o určitou kvazisoudní nezávislost tohoto typu takovéhoto orgánu.
Další váš argument ohledně duplicity či množství jednotlivých kontrol. Pokud bych váš argument přijal, pak bych si musel položit otázku, pokud existuje již dnes vícestupňová kontrola v rámci státní správy, kdy na vrcholu je Ministerstvo financí, pak si to dělají jednotliví správci rozpočtových kapitol atd., to je vícestupňová kontrola podle zákona o veřejné finanční kontrole. Pak bych ale také musel při logice vašeho argumentu říct, ať už to NKÚ nekontroluje, když je tam vícestupňová kontrola. Ale tady je třeba vycházet z toho, že kontrola NKÚ je jiný typ kontroly, to je superkontrola, jejímž účelem má být pouze stanovení nálezu. To znamená, on má vydat nález a říct: tady jste pochybili, protože jste udělali to a to. A to je všechno. Také si všimněte, že NKÚ nemá žádné exekutivní oprávnění, kterým by si mohl vynucovat nápravu zjištěných nedostatků - oproti některým zahraničním úpravám, kde například NKÚ takovéto oprávnění má.
Snažím se tím argumentovat a odpovídat na vaše argumenty a jsem přesvědčen, že tady nehrozí žádný zbytnělý nebo duplicitní zásah ze strany NKÚ vůči samosprávám, aby jim měl ztížit jejich hospodaření.
Snad jenom poslední poznámku k tomu ještě, co jste říkal, co se týče kvality kontroly ve vztahu k územním samosprávám, tak ta je definována v § 4 návrhu zákona a tam je jasně dáno omezení. Aby si NKÚ zákonnost, efektivitu a hospodárnost nemohl vykládat bez omezení, tak je tam jasně explicitně vyjádřena vazba na jednotlivé zákony, které upravují hospodaření obcí, hospodaření krajů, hospodaření hl. m. Prahy, že se tím myslí zákonnost vyjádřená v té či oné konkrétní právní normě. Takže jsem přesvědčen, že i v tomto jsou dány limity tak, aby to pro obce a samosprávy bylo přijatelné a hlavně aby to pro ně bylo srozumitelné, co se má na mysli tou konkrétní zákonností při posuzování hospodárnosti či účelnosti.
Děkuji pro tuto chvíli.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi za jeho příspěvek. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já fakticky navážu na svého předřečníka a pak bude následovat takový dotaz na upřesnění na pana ministra. Tady se pořád hovoří o hospodaření s prostředky státu nebo s majetkem státu, obcí, krajů atd. Já si myslím, že to podstatné, co je v tom návrhu napsáno, že úřad kontroluje hospodaření s veřejnými prostředky a prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů, a tím se rozumí prostředky i poskytnuté ze státního rozpočtu.
Já se chci pana ministra zeptat - vztahuje se to na tzv. nevládní neziskové organizace? To znamená, nevládní neziskové organizace vznikly snad ve Spojených státech, kde se sdružovali lidé a skládali prostředky na něco, co chtěli sami prosadit bez účasti vlády nebo státní pomoci. U nás je to dneska tak, že řada tzv. nevládních neziskových organizací dostává prostředky ze státního rozpočtu, a jsou to nemalé prostředky. Chtěl jsem říct a upřesnit, nevládní neziskové organizace, to není právní pojem. Pod ten pojem dneska zahrnujeme právní pojmy, jako jsou spolky, ústavy, sociální družstva, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církve a náboženské společnosti. Vztahuje se tato novela i na to, že NKÚ bude kontrolovat náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, pokud dostávají příspěvky ze státního rozpočtu? Chápu to dobře? Děkuji za případnou odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi za jeho faktickou poznámku. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***