(13.20 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Toto ustanovení je v rozporu s příslušným nálezem Ústavního soudu, který hovořil o nepřípustnosti likvidačních sankcí, a vedle toho Legislativní rada této vlády konstatovala, že navýšení penále z 50 na 100 % je ústavně nekonformní, chcete-li protiústavní. Proto Legislativní rada vlády navrhla předkladateli, aby bylo možné udělit sankci pouze ve výši 50 %.
To znamená, jak už jsem řekl, Legislativní rada vlády považuje toto ustanovení zákona za protiústavní. Podle jejího názoru je protiústavní nutit poplatníka k součinnosti, aby mu byla uložena sankce ve výši 100 %. Nelze tedy poplatníka k této součinnosti nutit. Názor Legislativní rady vlády vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který ve svých rozhodnutích označil institut penále za finanční sankci, kterou je možno považovat jen za obvinění ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práva a svobod, a odkazuje se už také na příslušné judikáty a nálezy Evropského soudu pro lidská práva.
Já, dámy a pánové, nerozumím tomu, a v historii exekutivy to nepamatuji, aby vláda poté, co její Legislativní rada vlády konstatuje, že část zákona je protiústavní, tento zákon v klidu schválila a poslala k projednání do Poslanecké sněmovny. Já se stanoviskem Legislativní rady vlády v tomto směru souhlasím a chci také avizovat, že pokud se vládní koalici podaří tento návrh schválit, tak se klub TOP 09 obrátí na Ústavní soud, aby příslušný paragraf, který stanovuje penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, podrobil testu ústavnosti s návrhem na jeho zrušení, případně na zrušení celého zákona, protože konstrukce tohoto zákona a jeho sankcí je na tomto paragrafu mimo jiné postavena.
Když vezmu namátkově další ustanovení tohoto zákona, mám na mysli důkazní břemeno, přenáší se ze sta procent na poplatníka. To znamená, obrací se zásada, že stát musí někomu prokázat, že se dopustil protiprávního jednání, a obrací se ve směru, že někdo musí prokazovat, že se žádného protiprávního jednání nedopustil. Už ty lhůty, do kterých bude zpětně moci finanční úřad zasáhnout a jít - tři až deset let. Když to vezmeme z hlediska archivačních lhůt pro archivování účetních dokladů a vezmeme k tomu ještě skutečnost, že osoby, které nepodnikají, to znamená nepodnikající osoby, nemají žádnou povinnost takto dlouhodobě uchovávat účetní doklady, pak by mě zajímalo, na základě čeho bude právě u těch nepodnikajících osob finanční úřad, respektive finanční správa postupovat.
Ten zákon, který je z formálního hlediska chybný, označil jsem ho již v minulosti za legislativní zmetek, pracuje s různými pojmy, které ovšem v zákoně nevymezuje, jako je: finanční správa odhadne výši majetku nebo výši jmění. Pojem jmění mimochodem zákon o daních z příjmu vůbec nezná, takže zřejmě se dá odkazovat, že se myslí pojem z občanského zákoníku. Ale ani na občanský zákoník ten soubor nesourodých novel vůbec neodkazuje. Mimochodem, jak už jsem zmínil v úvodu, říká se, že jde o zákon o prokazování původu majetku, tak je to jenom skutečně politické, zkratkovité označení, jde o soubor novel stávajících zákonů a je potřeba tady říci, že o žádný nový zákon se nejedná, pouze se nedokonalým způsobem a v některých ohledech i protiústavním mění stávající zákony. Takže přenášení důkazního břemena ze sta procent na poplatníka je další sporná záležitost a nucení občanů, kteří nepodnikají, aby poskytovali součinnost a poskytovali svoje účetní doklady do tří až deseti let, je podle mého názoru také zcela nepřijatelné.
Dále Legislativní rada vlády konstatuje, protože jak jsem před chvílí citoval to stanovisko k výši stoprocentního penále, to není všechno, tak Legislativní rada vlády konstatuje, že je velmi nesystémové, že tento zákon zvyšuje trestní sazbu za trestný čin nepravdivé informace v prohlášení o majetku na tři roky. Legislativní rada vlády to považuje za neúčelné a nekoncepční a příliš tvrdé. Představa, že někdo z formálních důvodů učiní chybu v prohlášení o majetku a na základě toho bude podroben trestní sazbě až do tří let, tak to je nepřiměřené a velmi zvláštní ustanovení, které navrhla Legislativní rada vlády vypustit. To znamená, pokud někdo z formálního hlediska podá chybné přiznání o majetku, tak mu hrozí až tříletá sankce, to je tedy velmi nepřiměřené a nekoncepční ustanovení.
Když to shrnu, tak návrh, který Legislativní rada této vlády označuje zčásti za neústavní, je velmi otázka, jestli se z tohoto důvodu máme dále důvod se jím zabývat. Proto také podporuji to, co bylo navrženo už při projednávání v červenci, aby byl tento zákon zamítnut v prvním čtení.
Na závěr konstatuji, že tento zákon nepřinese nic nového. Mimochodem i dnes mají daňové orgány, celní správa, orgány činné v trestním řízení nástroje, jak postihovat šedou ekonomiku, nelegální příjmy. Máme tady různé pompézní mediální výstupy o fungování takzvané Kobry. Takže tento zákon je skutečně zbytečnou právní normou. Mimochodem nastavení té hodnoty sedmi milionů jako hodnoty neevidovaného majetku, pokud převýší tedy sedm milionů, tak tady je poplatník vyzván k prokázání původu majetku a dodatečně je mu potom vyměřena daň nebo penále, opět vede podle mého názoru k návodnému protiprávnímu jednání, aby se ti, co jsou nepoctiví, mohli připravit svými majetkovými operacemi a přesuny na tento zákon, aby se do něj lidově řečeno nevešli a aby se na ně nevztahoval. Takže teď jim ještě stát říká, do jaké výše a nad jakou výši už je něco takzvaně podezřelého, byť samozřejmě to není prokázáno, je to i na základě často selektivního rozhodnutí a individuálního podání. Takže teď ti nepoctiví dostanou tímto zákonem návod, jak mají protiprávně postupovat. I to si myslím, že je velmi nešťastné, aby stát takto postupoval.
Jak jsem zmínil, pakliže se náhodou podaří vládní koalici tento návrh prosadit, i na základě stanoviska Legislativní rady této vlády se obrátíme na Ústavní soud pro posouzení tohoto zákona z hlediska jeho ústavnosti. Tento zákon je zcela zbytečný, navíc činí sprosté podezřelé z poctivých daňových poplatníků a ti, co obcházejí zákony, se usmívají a už teď se na tento zákon připravují. Mimochodem to, o čem pan ministr hovořil v prvním čtení při svém úvodním projevu, co se odehrálo v jeho vystoupení, že tento zákon postihne různé majetkové přesuny do zahraničí, tak nic takového tento zákon neřeší. Tento zákon také například neřeší, když někdo v rámci své firmy nakládá se svým majetkem a všechno takzvaně vede na firmu. Takže ani na tyto pachatele a na tyto podvodníky tento zákon nedosáhne. Takže jak jsem zmínil, jde o úplně zbytečnou a nesmyslnou normu a já se přihlašuji k návrhu na její zamítnutí už v prvním čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče, já eviduji váš návrh a budeme o něm hlasovat po skončení rozpravy.
Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec Černoch, připraví se pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, paní místopředsedkyně, bylo zde zmíněno, že opozice nepodpoří tento návrh, tak já bych se jenom k tomu velmi rád vyjádřil, protože my tento návrh budeme podporovat. Myslíme si, že naopak by měl být více komplexnější, měl by být více rozšířenější, a tento návrh podpoříme.
Zpětně jenom jedna taková věta. Pak kolega Votava, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, říkal, že toto je prioritní návrh vlády. A myslím si, že podle počtu zastoupení bych nechtěl vidět, jak vypadá neprioritní návrh. Ale to jen na okraj. Opravdu v rámci problematiky, tak Úsvit - národní koalice samozřejmě tento návrh, který si myslíme, že opravdu přinese právní jistotu v rámci výběru daní, tak podpoříme. Děkuji.***