(15.50 hodin)
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říci totéž, co už tady říkal kolega Stanjura. Já když jsem řídil firmu, tak tam bylo 70 zaměstnanců a 135 tak různě na úvazky. Když byl někdo nemocný nebo měl náhlou nevolnost, tak byla domluva, nebral si žádnou dovolenou, nepřišel o žádné peníze. Buď ten zaměstnavatel bere, že se zajímá, jakou skutečnou práci ten člověk odvede, nebo potom se točí na formálních záležitostech. Musím říct, že tenhle přístup se mi vyplatil. A jak znám menší firmy, když jsou ti podnikatelé slušní, tak k tomu přistupují tímto způsobem a vyřeší si to, aniž by možná znali zákon. Já jsem ho také neznal. To je jedna věc.
Druhá věc je, že sice se platí pojištění, platí se na penze a podobně, ale v logice té věci, co říkal kolega Filip, tak bych potom také řekl, proč se bere až od 65 let nebo podle nějakých jiných kritérií, kdy člověk odchází do důchodu, a nebere se hned? Když platí, tak na něj má nárok.
Takže já si myslím, že to omezení, ta karenční lhůta je v pořádku, a myslím si, že dramaticky přispěla k tomu, že se snížila takzvaná nemocnost. Tím vůbec neříkám, že někteří zběsilci neuštvou své zaměstnance až do beznaděje, že si pak berou dovolenou. Je to smutné, když dospějeme k tomu, že dneska už u sociálně slabých skupin počítáme jednotlivé dny, kdy nemají příjem. To je smutné, že jsme tohoto dosáhli, ale myslím si, že ten klíč leží někde úplně jinde než v tom dávkovat, dávkovat, dávkovat, až se někdo možná i předávkuje. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A s další faktickou prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu Filipa. Mě tak napadlo, když mluvil o tom pojištění - vždyť jsou i jiné druhy pojištění, kde nemáte stoprocentní plnění. Když máte takovou havarijní pojistku na auto, tak vám také nezaplatí opravu v plné výši, ale je tam nějaká spoluúčast nebo nějaké omezení. A já si myslím, že tomu odpovídá i to, jak to bylo nastaveno původně, to znamená těch 25 % v ty první dny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní tady mám čtyři přednostní práva. Jenom se zeptám pro jistotu, zda páni poslanci Zavadil a Filip trvají na přednostním právu, nebo vyčerpali svůj příspěvek ve faktické. Je to tak. Tak tedy prosím pana ministra Dienstbiera, připraví se paní ministryně Marksová. Prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, čistě z procedurálního hlediska bych zareagoval na otázku pana poslance Stanjury. Jednak bych rád upozornil na to, a očekával bych od pana Stanjury jako exministra, že tuto proceduru zná, že Legislativní rada vlády a její pracovní komise neprojednávají poslanecké, senátní ani krajské návrhy zákonů. Podle legislativních pravidel projednávají tyto orgány pouze vládní návrhy právních předpisů, zcela mimořádně cokoliv jiného na základě rozhodnutí předsedy Legislativní rady vlády. Projednávání v těchto orgánech není ani možné vzhledem k tomu, že Ústava stanoví na vyjádření třicetidenní lhůtu, a to včetně přeposílání různých návrhů od premiéra předsedovi Legislativní rady, příslušným resortům, kdy tyto resorty následně zasílají své postoje, a z nich se v zásadě dává potom dohromady návrh stanoviska vlády. Toto stanovisko je politickým stanoviskem a nenahrazuje standardní legislativní procedury, tedy nezpracovává se například hodnocení dopadů regulace. To by v tak krátkém čase ani možné nebylo. Takto je ta stanoviska potřeba chápat. A samozřejmě že vláda se ani nesnaží nahrazovat například chybějící nebo nedostatečné části důvodové zprávy. Může a nemusí na to upozornit, podle toho, co politicky uváží za vhodné nebo jak se rozhodne.
Tolik k proceduře. Meritorně, předpokládám, že se vyjádří paní kolegyně Marksová, která toto má v gesci.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A dříve než pozvu paní ministryni, musím dát přednost panu poslanci Bendlovi, který se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já ještě na margo pana ministra Dienstbiera bych chtěl říct, že jednací řád ukládá předkladateli, ano, v důvodové zprávě předkladateli, zdůrazňuji, aby náklady, které se tímto návrhem přenesou na veřejné rozpočty, zde byly zmapovány. A protože je evidentní, že nejsme v řádech milionů, desítek milionů ani stamilionů, ale v řádech jednotek miliard korun, a tento návrh, jak už jste řekl, vláda tady říká politické stanovisko, tomu jsem rozuměl, a myslím si, že je evidentní, že se vláda snaží předkladateli, to znamená komunistickým poslancům, vyjít vstříc, pak ale by bylo dobře, aby aspoň vláda si byla vědoma toho, že jednáme o nákladech v řádech miliard korun.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A ještě další faktická poznámka pana poslance Mackovíka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Mackovík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já tady poslouchám stále se opakující slova o tom, kolik to bude stát, že to bude nějakých 9 mld. Tak bych si dovolil připomenout, že ten stávající zákon, který platí, ta jeho stávající forma, je produktem kleptokracie zastoupené v Poslanecké sněmovně, a ta se snaží si samozřejmě i nadále udržet ten příjem takový, jaký je. Chci upozornit na jednu věc. Když tady vyčítáme, že to bude stát 9 mld, tak si řekněme, kolik stál projekt IZIP, který stál minimálně 2 mld. z veřejných rozpočtů. To není málo z těch 9 mld. Kolik stály takové kauzy jako CASA, Pandur, ProMoPro? To jsou miliardy, které vytekly z veřejných prostředků a které jsme mohli dát na to, aby těm sociálně nejslabším, kteří jsou vlastně postiženi stávající platností zákona tak, aby jim bylo hůře, když jim je špatně.
Takže já prosím všechny rozumné poslance, aby podpořili náš návrh novely tohoto zákona. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní již prosím s přednostním právem paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já bych chtěla zopakovat, že v koaliční smlouvě je napsáno, že vláda změní nebo zruší karenční dobu ve chvíli, kdy na tom bude shoda všech sociálních partnerů. K této shodě zatím nedošlo. A jinak my jako ministerstvo budeme předkládat na tripartitu materiál, kde se budeme snažit co nejvíce, jak umíme, vyčíslit tyto náklady.
Samozřejmě si musíme říci, že je velice komplikované dát proti sobě to, co ti lidé, kteří nenastoupí na tu třídenní nemocenskou, jak to zatíží zdravotní systém. To není lehké. A je zde také diskuse o tom, jak třeba někteří praktičtí lékaři až moc vyhovují a píší nějaké neschopenky. Ale zase my v tuto chvíli nejsme schopni třeba dohledat, kteří to jsou, a to vzhledem k nedostatečné, nebo doposud vlastně neexistující elektronizaci neschopenek. Pořád máme ty tři papírky, takže Česká správa sociálního zabezpečení dostane ten jeden průklep, a velice špatně v tuto chvíli, dokud skutečně ti lékaři nebudou online, se to sleduje.
Ale jinak sama za sebe bych ráda řekla, že nemocenskou čerpají ti, kteří si platí pojištění. A myslím si, že ti, co si platí pojištění, tak si ho platí proto, aby z toho potom čerpali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Borky? Ne, tak to je omyl. Tudíž prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Maxovou. Připraví se paní poslankyně Šánová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé již bylo řečeno, možná se v některých věcech budu opakovat.
Já si myslím, že není potřeba měnit systém, který funguje. Česká republika, jak jistě všichni víte, patřila v podstatě k zemím, které měly před zavedením karenční doby nejvyšší míru pracovní neschopnosti v Evropě. Jak bylo řečeno, tato novela není zaměřena na všechny v podstatě pracovníky, tudíž je nespravedlivá. Je zaměřena výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, ale jak říkal kolega Stanjura, nejsou tam zahrnuti vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudců, uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávních celků nebo státní zaměstnanci. Těch by se změna, která je navrhována, v podstatě nedotkla. To by podle nás znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady mzdy. Zrušení karenční doby proto není možné řešit izolovaně, jak je v této novele, jen u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a u všech ostatních pojištěných osob odměňovaných v rámci závislé činnosti ji ponechat.