(15.30 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Pojďme se spíše bavit tedy o odstranění sociálních následků, to zrušením karenční lhůty bezesporu můžeme dokázat, a pojďme se také bavit o tom, že zlepšení zdravotního stavu, které bezesporu nastane, třeba i infekční situace na pracovišti, může být zase tím pozitivním dopadem, a to jak do státního rozpočtu, tak do podnikatelské sféry. A koneckonců ten návrh tady leží už dost dlouho na to, aby třeba mohlo dojít k nějakým posunům, a chceme-li tedy vážně naplnit programové prohlášení vlády, které o tomto hovoří, tak se pojďme bavit také o tom, že ve druhém čtení bude dostatek prostoru na to, abychom diskusi vedli doopravdy vážně a návrh upravili tak, aby vyhovoval po všech stranách. Já bych chtěl, aby doopravdy byly vyčísleny třeba dopady - vedle státního rozpočtu také, kolik zneužívačů vlastně je. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne a prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Bendla, poté se připraví s faktickou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych poprosil, kdyby se pozorně pan kolega předřečník Pavel Kováčik podíval na ta čísla, jak to ve skutečnosti vypadalo v situaci, než k této regulaci došlo, a jak to vypadalo po ní, a on bude tvrdit, že ale v tom jsou určitě někteří, kteří jsou v tom nespravedlivě atd., nicméně každý je schopen si třídenní nemocnost, tedy ne vážné onemocnění, určitě vyřešit se svým zaměstnavatelem sám a na margo toho přijde tedy částka, kterou pravděpodobně paní ministryně nebo pan ministr Dienstbier vysvětlí, kde těch 9 mld. případně vzít. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud existuje nějakých 9 mld. korun, které máme využít, tak ne na podporu těchto krátkodobých nemocí na tři dny, ale na nemoci, na které stát evidentně finanční prostředky nemá. Jsou zde prokazatelně lidé, kteří jsou nemocní, potřebují více finančních prostředků a stát jim dlouhodobě není ochoten pomoct. Shání se různé sponzorské příspěvky apod. To je něco, co si myslím, že je pod úroveň. A tam tedy bychom finanční prostředky, pokud existují, měli nasměrovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Zavadil a poté pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl také reagovat na slova pana předsedy Kováčika, aby neodváděl pozornost. Já jsem nemluvil o tom, jestli se to zneužívá, nebo ne. Těch 9 mld. je odhad, co by se stalo podle stávající legislativy, podle stávajícího počtu, kolik by to stálo. To není vůbec debata o tom, jestli to někdo zneužívá, nebo ne. To je jiná debata. A reálně dopad bude vyšší, když to schválíte, protože ten počet naroste. Já vycházím z čísla, které řekl pan zpravodaj, a to bezesporu vychází ze stávajícího počtu nemocných u prvních tří dnů, kde je nyní nula a kde by se platilo. A ještě navíc nenavrhuje těch 25 %.
Když už o tom mluvíme, tak přece pravda je taková, že jestli si někdo nebere nemocenskou v našem solidárním systému, tak to jsou vyšší příjmové skupiny, protože je limit na nemocenskou. To všichni víme. Tito lidé si raději berou dovolenou i u delších nemocí, protože by výrazně pocítili dopad do rodinných rozpočtů, tak abychom v té debatě nezapomínali, že neberou všichni stejně, když jsou nemocní. To je ta solidarita. A můžeme se bavit někdy jindy, jestli je vysoká, nebo ne. Já myslím, že je příliš vysoká. Znáte přece lidi ze svého okolí, kteří mají nadprůměrné platy a kteří si nemocenskou nevezmou nikdy - mají hypotéky, mají nájmy a nemohou si dovolit žít dlouhodobě, pokud ta nemoc není opravdu vážná, z nemocenského pojištění.
Ale já jsem chtěl říct, že se bavíme o těch devíti miliardách. Ty by se zdůvodnit měly. To není vůbec odhad o tom, jestli to někdo zneužívá, nebo ne. A nedá mi to, mělo by to spíš zaujmout vládní poslance, když předseda klubu KSČM říká: tak chceme naplnit programové prohlášení vlády, nebo ne? Tak za nás já říkám, že my ne, my jsme v opozici. Vy jste taková fakt, jak říkám, víc než polovládní strana, tak vy možná chcete naplnit programové prohlášení vlády. Za nás říkám, že ho podporovat nechceme, možná v rozumných věcech, ale necítíme se, že jsme tady proto, abychom podporovali vládní prohlášení. A chci říct, že to není vládní návrh, ale opoziční.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Zavadila s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, 9 miliard. Mě mrzí, prostřednictvím vaším, Zbyňku, k tobě. Tys byl přeci u těch jednání, kdy se dohadovalo, jestli zaměstnavatelé mají platit 14 dní, nebo nemají a co za to dostanou. A to, co za to dostanou, je právě navíc těch 9 miliard. Takže těch 9 miliard nemá vazbu na žádný státní rozpočet, na žádné jiné věci, ale pouze výdělek zaměstnavatelských skupin činil v této transakci zhruba 9 miliard. To je jenom na podporu toho, že na tom neprodělávají, a že jestli mají platit, a teď se nebudu bavit, jestli to mají být zaměstnavatelé, nebo někdo jiný, ty tři dny, tak prostě tam ty finanční prostředky jsou.
Druhá věc je - víte, já se omlouvám, prostřednictvím, k panu kolegovi Bendlovi. Je sám schopen - v některých případech máte pravdu - ale v 90 % není schopen. A když už jste na to narazil, tak je tady ještě, když se bavíme o zahraničí, mnoho jiných zemí, kde je normální a běžné, že pět šest sedm dní mají zaměstnanci placeny, aniž by měli jakýkoliv instrument. U nás tohle není. To je také potřeba vzít v potaz.
Ano, Zbyněk Stanjura má pravdu, týká se to převážně vyšších skupin. To tak je. Ale přece to také není dobře, že oni tedy nemarodí, že přenášejí nemoci do prostředí, ve kterém jsou. V tom se shodneme. Takže jenom aby bylo jasno: Ano, týká se to vyšších skupin, ale u nižších výdělkových skupin to už je velmi tristní a i tam - a my jsme ty statistiky měli velmi dobré - skutečně dochází k tomu, k čemu dochází, že oni nejdou marodit, protože i těch pár stokorun pro ně je poměrně dost důležitých.
Takže mně je jedno, odkud ten návrh jde. Možná, že jsem trošku jiný než vy. Mně je úplně jedno, odkud ty návrhy padají, ale když jsou smysluplné, když jsou se sociálním zaměřením, tak to vždycky budu podporovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Kováčika, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, tady se hází hausnumery v podstatě, protože ani tak nejsme schopni úplně domyslet, a nám jde o ty, jak jsem už řekl a jak bylo řečeno i v předkládací zprávě, nižší příjmové kategorie, o ty, kteří skutečně jsou vážně sociálně postiženi tím, že třeba i lehce, ale i horším způsobem onemocní a první tři dny nemají žádný příjem. A vysvětlujte to matce samoživitelce nebo člověku, který bere zhruba nebo stěží deset tisíc čistého. A tito lidé si místo toho - proto ta čísla byla tak dramaticky rozdílná - jsou nuceni vzít dovolenou, aby měli nějaký příjem, jsou nuceni první tři dny místo toho, aby byly pokryty systémem, si vzít dovolenou, která mimochodem je určena pro daleko jiné věci.
A ještě k tomu programovému prohlášení. Tam jsme se dočetli, že se vládní strany zavazují tuto věc vyřešit. A my jenom trváme na tom, aby v tomto případě, kde jsme souhlasili s tím, že vláda by to měla udělat, a protože tak nečiní, tak já si troufnu říci, že jí možná pomáháme, možná ji v tom tak trošku nahrazujeme, možná není ve vládě, ve vládní koalici, mezi jednotlivými stranami dostatek odpovědnosti nebo dostatek šancí se dohodnout, takže my jako KSČM toto sociální téma posouváme dopředu, aby to s plněním tohoto bodu programového prohlášení vláda měla lehčí. To je mimo jiné také opoziční role, kterou KSČM plní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: K panu zpravodaji. Já jsem proti tomu návrhu ne proto, kdo ho předložil, ale protože ho považuji za chybný a špatný. Takže i kdyby ho předložila vláda, tak bych argumentoval úplně stejně.
K těm číslům. Z vystoupení pana zpravodaje, i když vím, že on není předkladatel a nezodpovídá za to, vyplývá, že on počítá s tím, že to bude k tíži zaměstnavatelů. A říct: mně je jedno, kdo těch 9 miliard zaplatí, hlavně ať to někdo zaplatí, tak to mi chybí ve stanovisku vlády! Vládě je to evidentně také jedno. A když se o tom mlčí a státní rozpočet to skutečně nebude, pokud se nebude navyšovat platba za státní pojištěnce, zeptejte se, jestli těch 9 miliard bude chybět, nebo nebude chybět v systému, když je dáme takhle. ***