(16.20 hodin)
Poslanec Josef Hájek: Doufám, že navážu tam, kde jsem skončil. Státní společnost RAG se opravdu rozhodla v průběhu deseti let utlumit, a samozřejmě utlumit tento těžební průmysl, ale komplexně s heslem, už jsem to tady možná jednou říkal, že se postaráme o každého horníka.
Když to zjednoduším, tak celá ta novela se týká pouze hnědého uhlí. Pouze hnědé uhlí, kde dochází k zdvojnásobení ceny nebo úhrady poplatků za vytěženou tunu. Tyto těžební společnosti dobývající hnědé uhlí samozřejmě díky tomu, že ty ceny jsou stabilní, vytvářejí zisk a myslím si, že to říká tady kolegyně poslankyně, nedotkne se to zaměstnanců.
Já jsem byl, tuším, v květnu nebo v červnu na návštěvě Severočeských dolů, hovořil jsem s panem generálním ředitelem a opravdu v této chvíli jsou připraveni, nebo mají nastavený veškerý budget, veškerý byznys na to, že tuto dvojnásobnou úhradu utáhnou, ale potřebují mít jistotu. Potřebují jistotu, zdali se bude kopat, nebo ne.
V severních Čechách je zásoba 900 milionů tun uhlí. 900 milionů tun uhlí. My jsme tady nedávno řešili krizi na Ukrajině, dneska ta krize je přehlušena krizí migrační. Řešili jsme, co nastane za situaci, když jsme ve velké míře závislí na dovozu plynu, ropy z území Ruska. Myslím si, že každý stát by měl být rád a pyšný na to, že má své nerostné suroviny, a my tady máme 900 milionů tun uhlí.
Z mého pohledu si myslím, že je nutné, a to tady apeluji na pana ministra, aby rozhodl, aby vláda rozhodla, protože hornictví, to není, dneska už se uhlí netěží krumpáčem a lopatou a kolečky. To je byznys, kde potřebujete dlouhodobě plánovat. Jsou to náročné, dlouhá léta připravované akce. Byl jsem na místě, a opravdu, je to o tom, že ti majitelé, resp. uhelné společnosti, opravdu potřebují rozhodnout. Včera už bylo pozdě. Máme Důl Bílina, Máme Důl ČSA, všichni víme, že na Dole Bílina se to netýká žádných bourání baráků nebo vysidlování obyvatel. U Dolu ČSA je to složitější, je tam obec Horní Jiřetín. Ale určitě apeluji na to, aby došlo k tomu, aby vláda rozhodla, aby skutečně možná po vzoru pana Hanáka, který řekl máte smůlu, obyvatelé - to bylo podle mě řečeno dost razantně. Ale opravdu, ještě jednou říkám, nerostné bohatství je majetkem nás všech občanů ČR a opravdu bychom si měli vážit, že můžeme být surovinově nezávislí na Rusku v této komoditě. To je pro mě v této chvíli v geopolitické situaci zásadní nebo velmi důležitý argument.
Na druhé straně prolomení limitů neznamená to, že se bude v tom místě těžit. Protože horní zákon nařizuje, že musí být před zahájením hornické činnosti vyřešen střet zájmů. To znamená, že uhelná společnost se musí domluvit s každým. Pokud jeden člověk, majitel nemovitosti nebo pozemku, nebude souhlasit, tak Český báňský úřad tu hornickou činnost nepovolí.
Tady zaznělo z úst severočeských poslanců z pravé strany, že stát vysává severočeský region. Já si myslím, že to není pravda. Je pravda ta, že novela tohoto zákona nechává, resp. zachovává poplatky za vytěžený nerost na současné úrovni, protože ze 75 % se to snižuje na 78 %, když to vynásobím dvěma, tak jsem na 76 %, tzn., 1 % jako by opticky bylo nebo matematicky navíc.
Na druhé straně je třeba si říci, že peníze, které budou odváděny, peníze z uhelných společností, které budou odvádět státu, tzn. Ministerstvu financí, se potom přerozdělí mezi MPO a Ministerstvo životního prostředí. Předpokládám, že kolega Kučera je seznámen s programem, resp. s akcemi, revitalizačními akcemi, které dělá Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem financí. Pan ministr mě možná doplní, já ta čísla z hlavy nevím, protože se soustředím pro Moravskoslezský kraj, ale tyto akce jsou pro tři regiony: Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký. A je to od toho, aby skutečně, a to tady souhlasím, aby ty peníze šly zejména do těchto regionů, a ony už dneska jdou. A je to otázka potom do budoucna, pokud by došlo k prolomení těch limitů, aby to skutečně bylo provázané k tomu, jak si vede zkušenost toho RAG, kdy skutečně peníze, které společnost získala, tak postupně potom investovala do vytváření nových pracovních příležitostí, protože tak, aby ruku v ruce útlum toho těžebního průmyslu byl doplňován aktivitami v jiných odvětvích.
Možná trošku nesouvisle, když to ukončím, poprosil bych pana ministra, aby to skutečně brali vážně, protože hornictví potřebuje mít jistotu, lidé potřebují mít jistotu, ať vláda rozhodne tak, nebo onak. Já si myslím, že je třeba opravdu bouchnout do stolu a rozhodnout.
Zaplaťpánbůh nejsme v situaci - já jsem si vzpomněl, když se řešila těžba v severních Čechách, tak přišli pionýři s kyticemi v rukou, dechovka, připraveny autobusy, pionýři rozdali karafiáty, ti nastoupili do autobusů, dechovka zahrála a jeli všichni do Chánova. To určitě dneska zaplaťpánbůh nebude. Ale je to o tom, abychom dali těžebním společnostem možnost diskuse s majiteli, aby skutečně měli možnost říct ano, udělali jsme pro to všechno, anebo bohužel, nepřesvědčili jsme naše občany v dané lokalitě a nemůžeme těžit.
Tolik z mé stránky. Děkuji. Zdař Bůh. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, za váš příspěvek. Eviduji zde několik faktických poznámek. První má pan poslanec Kučera, poté paní poslankyně Havlová a další. Máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím se přidat ke kolegovi Laudátovi, za mnou skutečně vidíte, jak vláda, promiňte mi to, kašle na Ústecký kraj.
Ale dovolte mi zareagovat na mého předřečníka pana poslance Hájka. Já jsem měl připravené některé věci. Jeho projev byl natolik složitý, dlouhý a komplikovaný, že on na začátku něco řekl, pak si to i sám vyvrátil. Nicméně je pravda to, že vyhrazený nerost je majetkem státu. To si myslím, že na tom se shodujeme a že by těžební firmy měly odvádět státu peníze za vydobytý nerost. Myslím si, že na tom se všichni shodujeme. Dokonce se shodujeme na tom, že ta částka, kterou dodnes odváděly, nebyla v té výši, jakou si všichni představujeme. Myslím si, že tam panuje skutečně všeobecná shoda.
Kde se ale neshodujeme, kde se já rozcházím s ministrem Andrejem Babišem, kde se já rozcházím s panem ministrem Mládkem, je v tom, jakým způsobem ty peníze tečou do státního rozpočtu a jakým způsobem tečou do obcí. Prostě ten poměr peněz, které tečou do státního rozpočtu, je podstatně větší, než teče do obcí. Já můžu souhlasit s panem předřečníkem v tom, že samozřejmě je tam nějakých 40 % vázáno na to, že půjde zpátky na úhradu důlních škod. Ale proboha, ty důlní škody jsou přece to, co ta firma má povinnost zlikvidovat! Jak to prospěje rozvoji těch obcí? Jak to prospěje rozvoji toho kraje? No nijak! Nijak. Prostě se tam postaví zase nějaké golfové hřiště, anebo se tam vysadí pár stromků. To je všechno.
A já říkám, změňme poměr mezi tím, co jde státnímu rozpočtu, a tím, co jde obcím. Ve prospěch obcí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Havlová se svou faktickou poznámkou. Připraví se paní poslankyně Aulická s faktickou poznámkou.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já velice stručně. Horní zákon prostě není jenom o prolomení limitů, není o něm vlastně vůbec. Není to jenom o cenách, ale to, co řekl můj předřečník, je to také o důlních škodách. Dneska je to přesně 14 dní, co se na mě obrátili a měli se mnou schůzku zástupci spolku Za práva občanů obce, kteří zastupují Karvinou, Dětmarovice, Orlovou a další okolní tyto obce, kde vlastně vznikají důlní škody jak otřesy, tak samotným těžením uhlí. A tato problematika z tohoto zákona úplně vypadla, přestože tento spolek k připomínkovému řízení dával své připomínky, a nebyly akceptovány.
Já bych proto chtěla říci panu ministrovi, že až bude zase druhé čtení, tak se možná bude divit, kolik tam zase bude pozměňovacích návrhů. Děkuji. ***