(16.10 hodin)
(pokračuje Benda)
Navíc důvod, proč vláda tvrdí, že by měla mít pravomoc nařizovat zrovna poplatky za dobývání nerostů vládním nařízením, že to je pružnější, mně připadá velmi nepřesvědčivé. Jestli něco má být pokud možno stabilní, jsou to přece sazby daně, poplatků za dobývání nerostů. To nejsou věci, kdy si zítra řeknu: jdu si vykopat kus hnědého nebo černého uhlí nebo něco vytěžit a pozítří to zavřu. To je věc, kterou plánujeme na pět, deset, patnáct let dopředu. A tam naopak by měla být maximální stabilita toho, co stát vybírá a chce vybírat, aby se dalo plánovat na léta dopředu, a ne říkat potřebujeme to nejpružněji být schopni upravovat dopředu. To si myslím, že to je opravdu spíše omyl. A proto si myslím, že vládní nařízení v tomto případě je krajně nevhodný instrument.
Navíc upřímně říkám, myslím, že ho ministr měl předložit současně s návrhem, že tady není dodržen jednací řád, ale nebudu kvůli tomu navrhovat přerušit první čtení, i když bych to možná jako zlomyslnost udělat mohl, ale neudělám to a budu věřit, že se nějak dohodneme, jak to má dopadnout, ale předpokládám, že vládní nařízení by mělo začít platit ihned, jakmile začne platit zákon, protože zákon ruší vyhlášky, na jejichž základě se dosavadní poplatky vybíraly. To znamená, že buď bychom byli zcela bez poplatků, což předpokládám, že nikdo nechce, nebo to nařízení musí nabýt účinnosti stejně se zákonem, pak podle § 86 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo povinností ministerstva, resp. vlády, pokud je schvalovatelem celá vláda, pokud se jedná o vládní nařízení, předložit takový návrh současně, abychom právě věděli, o čem se bavíme. Protože tady máme nějakou poměrně dlouhou a obsáhlou důvodovou zprávu, která počítá přibližně s dvojnásobkem navýšení. Problém ovšem je, že pokud to necháme na vládě, tak ten rozsah je až desetinásobek navýšení. A já nevím, jestli nepřijde ministr financí, že potřebuje rozdat ještě další miliardu, a poté, co my návrh zákona schválíme, najednou přijde a řekne - navýšení nebude na dvojnásobek, ale bude na pětinásobek nebo osminásobek. A všichni budeme koukat a říkat: my jsme tady projednávali nějaký návrh zákona, počítali jsme nějaké dopady, kalkulovali jsme, přemýšleli jsme, co to udělá těch v krajích, a najednou dáváme vládě možnost jít až takto dramaticky vysoko.
To je první důvod, pro který se domnívám, že bychom opravdu měli návrh zákona posoudit i v ústavněprávním výboru, a budu to pak navrhovat, a že bychom měli společně s ministerstvem výrazně uvažovat, jestli je opravdu správně, aby tento typ poplatků byl ve vládním nařízen,í nebo by měl být přímo v zákoně. Myslím, že není žádný problém to tam doplnit, protože nařízení je nepochybně hotovo.
Druhá věc, na kterou jsem chtěl upozornit, vychází ze stanoviska Legislativní rady vlády. S dovolením ho krátce odcituji :"Z předloženého návrhu, především z jeho odůvodnění, je zřejmé, že navrhované zvýšení výnosů z úhrad jednotlivých druhů vydobytých nerostů se neuplatní plošně, ale naopak bude zatěžovat jen některá odvětví. Výjimka se má vztahovat na černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropu a hořlavý zemní plyn. Soudní dvůr Evropské unie již v roce 1959 vyložil pojem veřejné podpory široce, a to tak, že stejně jako u dotace se jedná o platbu v hotovosti nebo v naturáliích poskytnutou z veřejných prostředků na podporu určitého podniku, avšak na rozdíl od dotace pojem podpory nezahrnují jen pozitivní plnění, ale rovněž různé formy zásahů, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku a které tak mají tutéž povahu a stejné účinky jako dotace. Proto rovněž zvýšení výnosů úhrad z vydobytých nerostů, které však neplatí plošně pro celý relevantní trh dobývání nerostů, může být porušením práva veřejných podpor z toho důvodu, že organizace dobývající nerosty vyjmuté z navrhovaného zvýšení budou zvýhodněny."
Nebudu citovat další části. Upozorňuje se na to, že samotná krize nějakého oboru - a to je dlouhodobý princip Evropské unie - nemůže připustit národní podporu, a to ani v této formě národní podpory negativního charakteru, resp. nezavedení poplatku, a že by tedy bylo nezbytně nutné za prvé vypracovat jiné zdůvodnění, proč k tomu dochází, nikoliv krizí černého a nahoře dobývaného hnědého uhlí, ale pravděpodobně i žádat notifikaci Evropské komise, zda tento typ zvýšení poplatku a jeho nezvýšení pro některé komodity je v souladu s komunitárním právem a je v souladu se zákazem nedovolené podpory.
Pokud je mi známo, taková notifikace není k dispozici, ale mohu se samozřejmě plést a může mě pan ministr vyvést z omylu, to se rád nechám. Pokud taková notifikace není, tak si myslím, že právě v souvislosti s tím, pokud bychom měli upravovat přímo v zákoně, nebo alespoň vidět vládní nařízení předem, bylo by potřeba, abychom měli současně notifikaci Evropské komise, že toto není nedovolená podpora.
Tolik aspoň mé stručné vystoupení k návrhu a můžete si pak zaregistrovat můj návrh, abychom návrh zákona projednali i v ústavněprávním výboru, ne jako výboru garančním, ale jako výboru, který by měl posoudit právní stránku, nikoli tu věcnou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si samozřejmě poznamenal, každopádně vás potom vyzvu, abyste navrhl přikázání i ústavněprávnímu výboru.
Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Laudát, připraví se potom pan poslanec Hájek, řádně přihlášený do rozpravy. Máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, až uvidíte jednou zase dramatické výjezdní zasedání této vlády v čele s panem premiérem Sobotkou do některého z těchto regionů, o kterých je tady dnes zejména řeč, ale ono tady zapadá, že se to skutečně týká celé republiky, řady lokalit, tak si jenom vzpomeňte, že to tady vypadá za mými zády jako noty na buben, ale to by tady aspoň ob jednoho musel někdo z vlády sedět. To je jedna velká pauza, která tady je za mými zády.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Hájek, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Projednáváme novelu horního zákona - úprava poplatků z vytěžených nerostů a z dobývacího prostoru.
V horním zákoně je také jedna věta a ta zní, že nerostné bohatství je majetkem České republiky, to znamená všech nás občanů. To znamená, každý občan by se měl podílet na tom, co z vydobytého nerostu dostáváme. To je za prvé.
Za druhé, tato novela byla dělána opravdu pečlivě. Pečlivě, aby opravdu minimalizovala dopady na těžební průmysl. Je pravda, já jsem z černého uhlí, nebo byl jsem v černém uhlí, a je pravda, že tento průmyslu je v současné době v krizi. A to se týká celé řady dalších těžebních odvětví. Hnědé uhlí má obrovskou výhodu v tom, že jeho cena se netvoří na burze, ta cena je konstantní. Černé uhlí procházelo neskutečnými výkyvy. Dnes jeho cena je třeba o proti roku 2008 dvojnásobně nižší.
V České republice jsme od roku 1989 zprivatizovali těžební průmysl. Já si myslím, dneska je už pozdě plakat nad rozlitým mlékem, ale měl jsem možnost ve své bývalé profesi být v Německu ve firmě RAG, která zůstala státním dolem. Německo se rozhodlo, že postupně svoji těžbu tlumí, a zpracovalo si desetiletý program -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče. Eviduji připomínku, že není přítomen žádný z členů vlády. Bohužel jsem nucen přerušit jednání na pět minut. Osobně si myslím, že pan ministr si pouze odskočil, ale přeruším jednání na pět minut, než bude přítomen někdo z členů vlády. (Ministr Mládek přichází do jednacího sálu.)
Pan ministr právě přichází. Děkuji vám, pane ministře, v tom případě můžeme pokračovat v jednání. Pane poslanče, prosím pokračujte.***