Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

156.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře
regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 309/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Pavel Havíř. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 309/3. Doručeny byly 9. července tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 309/4.

Zeptám se paní ministryně, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, návrh novely, která nám zde leží na stole, jedná se o zákon o podpoře regionálního rozvoje, je již ve třetím čtení. A tady bych ráda zmínila, že tento zákon je nezbytný pro vytvoření podmínek v oblasti regionálního rozvoje, ale také pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie v současném programovém období. Dotýká se působnosti řady ústředních i územních správních úřadů. Ráda bych vás samozřejmě v závěru požádala o podporu pro jeho přijetí.

Část zaměřená na podporu regionálního rozvoje sleduje vytvoření podmínek pro zlepšení přípravy a využívání strategických celostátních i regionálních dokumentů. Část, která je zaměřena na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti, obsahuje návrhy na přesnější vymezení působností a vytvoření podmínek pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie včetně zákonného ukotvení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj, resp. národního orgánu pro koordinaci. Po vyjednávání operačních programů s Evropskou komisí bylo upuštěno od vytvoření podmínek pro další působení regionálních rad regionů soudržnosti. Tato věc zde byla již několikrát mnou sdělována. Jedná se o to, že Evropská komise nepovolila, nedovolila, aby regionální rady byly zprostředkujícími subjekty u Integrovaného regionálního operačního programu.

Pozměňovací návrh, který byl již potvrzen, říká, že se začleňuje Centrum pro regionální rozvoj jako služební úřad do právního řádu, a vytváří právní podmínky pro výkon působnosti některých statutárních měst jako zprostředkujících subjektů operačních programů v oblasti integrovaných územních investic.

Ráda bych zde možná ještě zmínila, že sice teď jsme již ve třetím čtení, nicméně jak jsem sdělovala ve druhém čtení, Centrum pro regionální rozvoj, které je organizací Ministerstva pro místní rozvoj, v tuto chvíli již přijalo zhruba 80 zaměstnanců z území. Mnozí z nich jsou bývalými zaměstnanci regionálních rad.

Z pohledu předkladatele vládního návrhu novely podporuji pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v usnesení garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj č. 120 z 25. schůze konané dne 10. června 2015. Návrhy výboru aktualizují vládní předlohu ve věcech, které nebyly v době jejího schválení dostatečně známé a upřesněné.

K pozměňovacím návrhům uvedeným v usnesení garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se vztahují také pozměňovací návrhy paní poslankyně Fischerové. Jedná se o dva klíčové pozměňovací návrhy, ke kterým bych se zde ráda vyjádřila, ještě než proběhne obecná rozprava. V prvním z nich, označovaném jako B1, je navrhováno zrušit bod 2 usnesení garančního výboru, který hovoří o ukončení činnosti regionální rady poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Tento návrh, a zde bych velmi ráda zdůraznila, ve znění, které bylo předloženo, ve znění, které bylo předloženo paní poslankyní, nemohu podpořit. Jeho přijetím totiž by byl současně navrhován ke schválení novelizační bod 8 vládního návrhu zákona, to znamená, že bychom se přijetím tohoto pozměňovacího návrhu dostali zpět k tomu, že regionální rady jsou v tomto zákoně uvedeny jako zprostředkující subjekt Integrovaného regionálního operačního programu.

Ve druhém pozměňovacím návrhu paní poslankyně Fischerové, označovaném jako B2, je navrhováno v bodu 6 usnesení garančního výboru zrušit v § 18 odstavec 17, který upravuje odpovědnost města za škodu způsobenou při výkonu činností zprostředkujícího subjektu operačního programu. Zde musím zdůraznit, že rozsah a způsob výkonu této přenesené působnosti včetně vazeb na činnosti vykonávané v samostatné působnosti města nejsou především s ohledem na přímo použitelné úpravy, které jsou obsaženy v nařízeních EU, srovnatelné s přenesenou působností zabezpečovanou městy v jiných agendách státní správy. Podle úpravy obsažené v pozměňovacím návrhu má mít město prostřednictvím jím ustanoveného zprostředkujícího subjektu rozhodující úlohu při výběru projektů, k nimž vydává závazné stanovisko pro řídicí orgány daných programů.

Současně ovšem bude město nositelem, zpracovatelem a koordinátorem naplňování integrované strategie, tedy referenčního dokumentu, ve vztahu k němuž má být posuzována přijatelnost hodnoceného projektu. Město samo bude také příjemcem dotací pro vlastní projekty. (Hluk v sále.)

Rozsah a způsob zapojení města do administrace integrovaného nástroje může vést ke vzájemnému ovlivňování v rámci různých působností a ke střetům zájmů. Město ve funkci zprostředkujícího subjektu musí proto jednat s plnou odpovědností s vědomím, že netransparentní a nekorektní postup by při výběru projektů mohl ve svých důsledcích vést i ke škodám vzniklým v důsledku možného neproplacení části výdajů Evropskou unií.

Já bych zde velmi ráda zdůraznila, že toto je obdoba bývalé novely tohoto zákona, kde Poslanecká sněmovna při projednávání novely zákona 248 před několika lety vypustila větu, že za regionální operační programy se nese odpovědnost a kdo ji nese. Zde je nutné, aby se tato situace neopakovala. Tedy pokud existuje zprostředkující subjekt, a to je město, které je nositelem tzv. ITI, tak tento zprostředkující subjekt nese odpovědnost za zajištění souladu této strategie se strategiemi operačních programů. Ministerstva v rolích řídicích orgánů budou mít v souladu s právní úpravou přijatou na úrovni Evropské unie svou činnost omezenou primárně na kontrolu správnosti postupů měst bez možnosti zásahů do výběru projektů. Bez navrhované úpravy by Česká republika neměla k dispozici dostatečný právní základ pro vymáhání škody a veškeré nedostatky následně by nesl stát. Pozměňovací návrh označený jako B2 proto jako předkladatel nemohu podpořit z výše uvedených důvodů. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Otevírám rozpravu a mám zde přihlášku paní poslankyně Jany Fischerové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pan předsedající, pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já se po slovech paní ministryně vyjádřím zejména ke stejným bodům, protože tento zákon o podpoře regionálního rozvoje se dotýká dá se říct každého. A já tedy budu mluvit konkrétně ke svým pozměňovacím návrhům označeným pod B1 a B2, jak je paní ministryně zde uváděla.

Konkrétně bod B1. Také Asociace krajů zaslala na ministerstvo vysvětlení, proč má potřebu změnit v navrhovaném zákoně § 16. Je tam - cituji - v současné době navrženo: "Regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu." I na výboru pro veřejnou správu, který je garančním výborem, jsme toto diskutovali. Věcně jsme toto diskutovali. Já zdůvodním ještě, co jsem tam říkala, protože ne každý měl možnost se seznámit s tímto tématem blíže.

Odhadovaný termín, kdy může Evropská komise uvědomit Českou republiku o uzavření regionálních operačních programů, může být klidně už v roce 2017. Ovšem za stávající situace regionální rady soudržnosti pracují intenzivně, ještě v roce 2015 může být některý z programů přijat, uzavřen, schválen a udržitelnost tam je až pět let, čili může trvat až do roku 2020. Proto jsem navrhla pozměňovací návrh, který zní: Regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Na výboru jsme měli toto diskutováno a já jsem dnes tady připravená předložit návrh legislativně technické úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ke sněmovnímu tisku 309 ve třetím čtení.

Podle ustanovení § 92 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podávám návrh legislativně technické úpravy k mému pozměňovacímu návrhu uvedenému v tisku 309/3 pod písmenem B1. Tento pozměňovací návrh B1 zní: "B1. Bod 2 usnesení garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (tisk 309/2) se zrušuje a současně se zrušuje článek I bod 8 (tisk 309)."

A ještě to zdůvodním. Účelem tohoto návrhu je legislativně technické zpřesnění, jehož smyslem je upřesnit, že pozměňovací návrh B1 je směřován jak vůči bodu A2 usnesení garančního výboru (tisk 302/2), tak i vůči odpovídajícímu ustanovení vládního návrhu zákona (tisk 309). Toto jsme i s navrhovatelem diskutovali -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, paní kolegyně. Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby se ztišili. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pan předsedo, já také děkuji. Ale já se neztiším, já budu pokračovat. Děkuji. (S úsměvem.)

Takže tím jsem zdůvodnila legislativně právní úpravu, která by měla být nyní ve shodě. Věřím, že se k tomu paní ministryně také vyjádří, protože to je důležité pro dokončení regionálních operačních programů.

A nyní přijdu ještě ke zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu, který máte předložen pod písmenem B2. To se týká, jak zde bylo v úvodních slovech paní ministryně řečeno, právě těch projektů ITI neboli integrované území investic. Pro informaci, protože jsme zde jako poslankyně a poslanci z různých teritorií celé republiky, tak abych vyjmenovala, koho se to přímo týká. Tak jsou to území, která se týkají Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Hradecka-Pardubicka, Olomouce, Ústecko-Chomutovska, čili je to sedm regionálních oblastí a těch se toto bude dotýkat.

A ještě to zdůvodním. Protože v daném vládním návrhu je: Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odst. 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

Bylo zde paní ministryní zdůvodněno, jaká je její představa, že stát nemůže za toto ručit. Já zase tvrdím, že povinnost města - a slyšeli jste, koho by se to hlavně dotýkalo - nahradit škodu státu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu není vhodné, říkám já, přenášet na města. A zdůvodním ještě krátce. Dle našich zkušeností je odpovědnost záležitostí řídicího orgánu a všechno toto se dá řešit právě ve veřejnoprávní smlouvě, kterou předpokládá v daném znění odst. 16 vlastního návrhu.

Tak to jsem předložila vysvětlení svých pozměňovacích návrhů, které máte pod označením B1 a B2. A já vám děkuji velice za pozornost, kterou jste mi věnovali.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Přeji všem hezké dopoledne. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který je přihlášen jako další do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl k tomuto tématu vystoupit proto, že se otázkou regionálního rozvoje zabývám posledních patnáct let. Zrovna v této době jsem si ho připomněl proto, že v těchto dnech je tomu právě patnáct let, kdy byly do naší veřejné soustavy, do našeho systému veřejné správy zavedeny kraje. A ty kraje patnáct let úspěšně fungují.

Myslím si, že nikoho nenapadne, aby zpochybňoval význam regionální samosprávy, její pravomoci. A chtěl bych zároveň také vyjádřit své přesvědčení, že v uplynulém programovém období, které vlastně skončilo 2013-2014, kraje odvedly obrovský kus práce, zejména v podobě své účasti v regionech soudržnosti, účastí svých volených představitelů v radách regionů soudržnosti a také v tom, že konstituovaly a zajistily řádnou funkci úřadů regionálních rad soudržnosti.

Tyto úřady fungovaly, fungují. Je tam veliké množství odborníků. Část z nich tedy přejde do Centra regionálního rozvoje, část zřejmě se vydá cestou soukromého podnikání nebo bude směřovat do jiných institucí, ale správně paní kolegyně Fischerová navrhuje, aby závěr jejich činnosti byl určitým způsobem modifikován, a já její návrh podporuji.

Zároveň si dovoluji připomenout jednu věc a tou věcí je to, že tento zákon vnáší do systému regionálního rozvoje a jeho podpory ze strany evropských fondů významnou nerovnováhu. Zatímco u těch sedmi regionů bude regionální rozvoj a jeho podpora organizována formou integrovaných územních investic, jsou zde regiony, které tuto výsadu nemají. Mezi ně patří například České Budějovice, tedy celý Jihočeský kraj, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav a Zlín. To jsou regiony, které jaksi jsou co do schopnosti podílet se na čerpání prostředků pro podporu regionálního rozvoje o kategorii níže. Ono se to projeví také samozřejmě i v množství prostředků, které by měly plynout z evropských fondů do těchto území. U území zařazených mezi území integrovaných územních investic prostředky budou významně větší.

Zdá se, jako bychom se tady pohybovali mezi dvěma extrémy. Zatímco v uplynulém období to byly kraje a jejich samosprávy, které odpovídaly za regionální rozvoj a za čerpání prostředků při regionálním operačním programu, a tady je třeba říci, že regionální operační programy, jakkoliv byly často kritizovány a jakkoliv někdy docházelo k trestnímu anebo soudnímu stíhání představitelů těchto orgánů, tak odvedly veliký kus práce a jejich zásluhou peníze do krajů plynuly velmi plynule a byly úspěšně zhodnoceny. Já si myslím, že tím, že to přenášíme znovu na města, v podstatě se pohybujeme mezi dvěma jakýmisi póly samosprávné soustavy. A opět, umíme si představit, co paragraf, který je tam zařazen a který paní kolegyně Fischerová navrhuje vypustit, může pro fungování městských samospráv znamenat. Dobře víme přece, že nejenom je zde hmotná odpovědnost, ale častokrát jsou představitelé obecních samospráv trestně stíháni za to, jak při svém uplatnění mandátů jako zastupitelů rozhodovali. Jsou soudně stíháni za to, jakým způsobem hlasovali v radách nebo v zastupitelstvech. Teď k tomu přichází tahle hmotná odpovědnost. Je možné se obávat toho, že to bude směřovat k tomu, že svoboda, volnost jejich rozhodování bude výrazně omezena a že se budou vždycky rozhodovat, ne co je prospěšné pro jejich region, co je prospěšné pro kraj, pro to území, ale co nám způsobí nejmenší množství problémů, co nás nejvíce ochrání před případnou hmotnou odpovědností nebo před případným nedej bože soudním stíháním. Proto i já se budu připojovat k tomu, abychom podpořili pozměňovací návrh B2 paní kolegyně Fischerové.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Benešíka a potom pana poslance Stanjuru s řádnou přihláškou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl jenom podpořit to, co říkal pan kolega Zahradník. Bohužel pro současné období byl v regionální politice snížen význam krajů a my jsme kraje mj. zřizovali také proto, aby spravovaly území, ale bohužel jejich možnosti naplňování této politiky prostřednictvím strukturálních a rozvojových fondů EU bude nižší. Ukázalo se, že je to víceméně politické rozhodnutí, které padlo někdy před možná třemi čtyřmi pěti lety, se kterým tato vláda už nedokázala nic udělat. Já jsem ve Zlínském kraji zastupitelem. Jsem tam zastupitelem třetí volební období. Momentálně jsem opoziční zastupitel a možná bych se mohl těšit z toho, že kraje budou mít daleko menší možnosti rozhodovat o evropských dotacích, ale já z toho radost nemám. Bohužel ale evropské fondy se staly spíš politickým nástrojem, nástrojem, jak házet klacky pod nohy. Věřím tomu, že v nadcházejícím období budeme schopni najít shodu a i přes omezené možnosti uděláme z čerpání evropských fondů národní zájem, nikoliv prostředek pro politikaření, nikoliv prostředek, jak potopit, jak pošlapat politického konkurenta. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Navážu na vystoupení pana poslance Benešíka. Já s tím souhlasím, aby to nebyl prostředek politického boje, nicméně na jedné straně se máme poučit ze zkušeností, které jsme získali někdy velmi bolestně, a já bych řekl, že oprávněně jsme si mnozí stěžovali, že stávající systém byl nepřehledný a že operačních programů bylo příliš mnoho - 24. Mně připadá to, že jich je osm, lepší. Kdybych to mohl rozhodovat já sám, tak bych měl tři. Jeden by se jmenoval investice, jeden by se jmenoval vzdělávání a jeden by se jmenoval regionální rozvoj. To jsme ovšem nebyli schopni dojednat v této podobě. Bylo by to podle mě ideální.

Chci říct, že - a pochopil jsem to i z vystoupení paní ministryně, ne dnešního, ale opakovaně se tak vyjádřila, že přestane platit mantra, že musíme vyčerpat každé euro, a že bude platit jiná mantra, že máme podporovat dobré projekty, a ne nejlépe napsané projekty, jak to bylo v tomto programovacím období. A to je velký rozdíl mezi dobrým projektem a dobře napsaným projektem. My jsme se pak na městech a obcích poučili po úvodních haváriích a začali jsme psát projekty tak, aby dostaly bodové ohodnocení, například že finanční kontrolu nedělá jeden člověk, ale že mám skupinu - místo jednoho bodu už jsem měl tři a teď bych mohl ty absurdity hodnocení vypočítávat. Takže to, že se snížil počet operačních programů, já považuji za dobrý krok, i když to není úplně tak malé číslo, které by bylo podle mě pro ČR ideální. A pokud kraje budou mít dobré projekty, tak uspějí. Jsem o tom pevně přesvědčen. A to je právě to, že bychom neměli posuzovat, kdo o tom rozhoduje, ale jak rozhoduje a zda vítězí nejlepší projekty, nebo zase ty nejlépe napsané, které budou tzv. formálně nejlépe odpovídat hodnotitelským příručkám, kde ti hodnotitelé to mají a jenom formálně body dávají.

A teď k pozměňovacím návrhům. Ten první, aby to bylo na konci roku 2020, já myslím, že je pragmatický a rozumný, že to není nic, co by bylo něco proti ničemu.

U druhého samozřejmě podpořím návrh paní kolegyně Fischerové, protože si myslím, že města už odpovědností mají hodně, a nevidím žádný důvod přenášet odpovědnost státu, který to organizuje, na města. A věřím, že ti z vás, a je vás tady velká skupina lidí, kteří mají zkušenosti z komunální či regionální politiky, tak ten pozměňovací návrh mohou podpořit - i proto, že jsme snížili počet operačních programů, a věřím, že uplatníme i negativní zkušenosti, které jsme získali, abychom chyby neopakovali. A teď nechci nikoho kritizovat, teď to berte jako konstatování faktu. To programovací období se jmenuje 2014-2020.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, že vám skáču do řeči, ale je tady opravdu velký hluk a já poprosím kolegy, aby se ztišili, popř. si své záležitosti vyřídili v předsálí, protože nás čeká dlouhý den a takhle unavujeme sebe navzájem. Takže poprosím o ohleduplnost a vás za prominutí, že vás přerušuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. A já myslím, že je takřka jisté, že do konce letošního roku nevyčerpáme jediné euro, jedinou korunu. To znamená, máme dva roky pryč. A je to zase apel na všechny, abychom se snažili vybírat dobré projekty, přestali se udávat do Bruselu. Protože mám osobní zkušenost z česko-polského pohraničí s čerpáním malých projektů, z příhraniční spolupráce.

Naši polští kolegové a přátelé k tomu přistoupili pragmaticky, s větším nadhledem, s menším důrazem na byrokratické a řekl bych šikanózní vyhledávání chyb a chybiček a čerpali mnohem rychleji. A tyto projekty polských a našich obcí a měst nebyly lepší. Byly v zásadě stejné, u polských kolegů měli jenom větší nadhled. A tam skutečně rozhodl národní zájem vyčerpat prostředky, ne někoho nachytat. Jak složitě jsme na rozdíl od polských kolegů dokazovali přeshraniční efekt projektů. U nich to šlo velmi jednoduše. My jsme si samozřejmě vzájemně projekty podepisovali, protože vždycky partnerské město chce říct tohle je přeshraniční projekt, tady kolegové z druhého státu říkají, že spolupráce má efekt. Tam to šlo jednoduše, u nás to šlo velmi složitě.

To jsou věci, které jsou poměrně subjektivní, a nedá se úplně objektivně říct, zda projekt přinese, či nepřinese něco v naší spolupráci. Pevně věřím, že zkušenosti zúročíme, že naše úřady a naši úředníci na všech úrovních budou velkorysí a budou vybírat kvalitní projekty a nejlépe napsané projekty. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, poté se připraví pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové, na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jsme poměrně obšírně diskutovali o celé záležitosti. A musím říct, že principiálně jsem opravdu přesvědčen o tom, že je lépe, když Česká republika má méně regionálních operačních programů a méně úředníků, kteří tyto regionální operační programy budou do budoucnosti zpracovávat. Přístup pro jednotlivé kraje sáhnout si do finančních prostředků bude rovnocenný pro všechny, bodově to bude ohodnocováno stejně pro všechny, odpadnou diskuze v regionech, kde byly dva nebo tři kraje, kde se rozhodovalo opravdu téměř politicky o tom, kolik peněz, bez ohledu na to, jestli efektivita jejich vynaložení je lepší, či horší. Docházelo prostě k politickým rozhodnutím, jaký balík peněz dostane ten či onen region, protože jinak by nebyli schopni zastupitelé odsouhlasit vůbec nějaké čerpání. Toto všechno zmizí, a proto jsem hluboce přesvědčen o tom, že bývalá vláda rozhodla správně, když řekla méně regionálních operačních programů.

Ale to, o čem jsme diskutovali na výboru, je spíše jejich obsah, který, jak předpokládám, ještě bude předmětem našich debat. Mrzí mě, že tam nejsou například finance na místní komunikace, což je jeden z nepalčivějších problémů měst a obcí v České republice. Paní ministryně nás na výjezdním zasedání výboru, které jsme měli spolu se senátory, informovala, že tam určitě nějaké finance budou. Nakonec se ukázalo, že na místní komunikace v evropských penězích žádné prostředky nejsou, a uvidíme, jestli státní rozpočet bude ochoten do místních komunikací investovat, ale doufám, že více než 200 mil. korun avizovaných -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas uplynul.

 

Poslanec Petr Bendl: Domníval jsem se, že mám řádný příspěvek, ale dobře, v tom případě se hlásím znovu k technické připomínce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, dobře. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se do času vejdu, protože pro zajímavost a snad i částečně pro odlehčení odpovím panu poslanci Stanjurovi na jeho výzvu, abychom se přestávali udávat do orgánů Evropské unie. My jsme v tom světoví přeborníci. Nevím, jak je to teď, čerstvé informace by možná mohl dát pan ministr Babiš, ale za mě byl poměr udání osob povinných, protože Ministerstvo financí má ohlašovací povinnosti vůči OLAFu, což je vyšetřující orgán finančních zájmů Evropské unie, takže Ministerstvo financí, když na něco přišlo, tak muselo, mělo svoji povinnost, plus každý může z vlastní iniciativy. A zatímco evropský průměr je zhruba 1,1, 1,2, to znamená, že na 100 podání osob povinných ještě 10 dalších je z vlastní iniciativy, tak za mě tento poměr býval 1:5, 1:6, to znamená, že na 100 povinných podání dalších 600 až 700 udání z vlastní iniciativy.

V tomhle jsme prostě byli přeborníci za Němců, za komunistů, obávám se, že v tomhle jsme přeborníci stále. Koneckonců světová premiéra opery Jana Kučery má překrásnou árií - jak jsme spolu udávali, jak jsme spolu žalovali. Dokonce nám to vstoupilo i do národní kultury. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance Bendla, zda chce vystoupit s faktickou poznámkou, nebo řádně? (Řádně.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Řádně, ale slibuji, že už nebudu dlouhý. Chtěl jsem tady plédovat, byť tím možná někoho překvapím, snad to nebude polibek smrti, ale za názor Asociace krajů, který zde byl prezentován paní kolegyní Janou Fischerovou, a jsou zde vlastně pozměňovací návrhy, které Asociace krajů prosazovala a prosazuje, vycházejí ze znalostí věci. Velmi bych prosil, aby Poslanecká sněmovna jejich názor vzala v potaz, protože jinak se dostaneme nejenom k těm problémům, které tady naznačoval můj předřečník a nebo to říkala i paní poslankyně Fischerová, že zvýšíme počet udavačství, zavedeme hmotnou zodpovědnost za politické rozhodování apod. Myslím si, že to bude jednoznačná ukázka toho, že je třeba kriminalizovat každého, kdo na kraji cokoliv dělá. Myslím si, že to není dobré rozhodnutí, a osobně podporuji návrh Asociace krajů, jakkoliv tam ODS v tuto chvíli nevládne.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Neeviduji žádnou přihlášku, ale ještě na poslední chvíli pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Když se tady projednává tento zbytečný zákon, tak vždycky upadnu do hrozného traumatu, protože kam jsme to dopracovali...

Uznávám, a klobouk dolů před paní ministryní, protože ta bruselská ptydepe zvládat s touto grácií, to je něco tak neuvěřitelného, nevím, kolik ještě méně záživných věcí se lze naučit a takhle brilantně jim asi rozumět. To nezpochybňuji. Nicméně si myslím, že v minulosti operační programy byly hodně špatně, a nedomnívám se, že i nyní je výrazný pokrok v tom chovat se normálním selským rozumem. Myslím si, že Česká republika měla skutečně mít dva tři nosné programy a realizovat je tak, aby byl jasný a silný tah. Kdybychom byli bývali měli operační program např. doprava v minulém období a tečka a za to konečně dálnice a železnice postavili, tak jsme na tom byli výrazně lépe, a všechno ostatní udělat z národních zdrojů, kdy jednak bychom si zařídili, že bychom nemuseli tolik papírovat, nemuseli bychom pořizovat armádu úředníků. Tady vznikne úřad, ten má 80 lidí, což už je v podstatě malá firma blížící se velikostí střední. Nevím, kde toto všechno skončí. A jestliže se podíváte na to, co se děje v České republice z hlediska nezaměstnanosti, jak je rozložena regionálně, a podívali byste se na ekonomické parametry, a co se děje, a minulost jednotlivých regionů a dali si vedle toho, co v dalším období, ale i v tom uplynulém, na co se vyhazovaly peníze - omlouvám se hrstce těch, kteří dávají projekty, které skutečně pomohou regionu, a pomohou výrazně - pak zjistíte, že tudy skutečně cesta nevede.

Takže my podpoříme pozměňovací návrhy paní kolegyně Fischerové, ale pro celek - my si myslíme, že by tahle země v této politice, v politice soudržnosti, měla jít úplně jiným směrem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Jelikož již nevidím žádnou přihlášku do rozpravy, rozpravu končím. Táži se paní ministryně, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, chtěla bych reagovat pouze na nový návrh paní poslankyně Fischerové. Jsem i ráda, že byl načten, protože původní návrh by nás vrátil před první čtení. A jsem ráda, že jsme i upozornili paní poslankyni na tuto formální chybu. Tady za předkladatele říkám, že tento nový návrh podporuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Tudíž nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Havíř: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové.

Hlasovací procedura byla zmíněna už v úvodním vystoupení paní ministryně, není příliš komplikovaná. Garanční výbor na své výborové 27. schůzi 2. září navrhuje následující způsob: V bodě prvním hlasovat o návrhu legislativně technické úpravy přednesené v rozpravě poslankyní Fischerovou. To je věc, která byla aktuálně doplněna, protože vyplynula z předchozího třetího (?) čtení. V bodě dvě potom hlasovat o pozměňovacím návrhu B1, případně hlasovat o jeho podobě v přijaté legislativně technické úpravě. V bodě tři hlasovat o pozměňovacím návrhu B2. Za čtvrté - bude-li přijato B1 ve znění legislativně technické úpravy, stane se A2 nehlasovatelné a v tom případě bychom o návrzích pod skupinou A hlasovali v rozsahu A1 a A3 až A11 jedním hlasováním. V případě, že bude přijat pozměňovací návrh ve znění B2, tak budeme hlasovat o bodě A6 ve znění přijatého pozměňovacího návrhu B2. A za čtvrté nebude-li přijato B1, budeme hlasovat společně o pozměňovacích návrzích A1 a A11 jedním hlasováním. V bodě pátém budeme hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane zpravodaji, děkuji. Táži se, zda je nějaká námitka proti předložené proceduře hlasování. Není tomu tak. Tudíž budeme hlasovat podle vámi předložené procedury a já vás prosím, abyste nás hlasováním provedl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Havíř: V bodě prvním budeme hlasovat o návrhu legislativně technické úpravy, kterou přednesla v rozpravě paní poslankyně Fischerová. K tomu stanovisko garančního výboru není, protože garanční výbor neznal samozřejmě tuto legislativně technickou úpravu, takže za výbor nemám stanovisko. Pokud mohu vyslovit stanovisko zpravodaje, tak je souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Paní ministryně, ještě k té legislativně technické - omlouvám se - musíte si zapojit mikrofon.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Po úpravě souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Anuluji minulé hlasování.

 

Nyní zahajuji hlasování o legislativně technické úpravě. Táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 43, do kterého je přihlášeno 181 přítomných, pro 170. Konstatuji, že tato úprava byla přijata.

 

Poslanec Pavel Havíř: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Fischerové B1 v této přijaté legislativně technické úpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Stanovisko výboru?

 

Poslanec Pavel Havíř: Stanovisko výboru není, tak jak jsem řekl v předchozím, protože stanovisko výboru bylo nesouhlasné k původní podobě. K této podobě stanovisko výboru není. Stanovisko mne jako zpravodaje je souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 44. Přihlášeno 182 přítomných, pro 142. (Proti 5.) Konstatuji, že návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Pavel Havíř: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B2, pozměňovacím návrhu paní poslankyně Fischerové. Stanovisko výboru je nesouhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Táži se kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 45, do kterého je přihlášeno 182 přítomných, pro 49. (Proti 93.) Konstatuji, že návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec Pavel Havíř: Nyní bychom hlasovali o celém souboru pozměňovacích návrhů pod písmenem A. Protože byl prohlasován pozměňovací návrh B1, stal se pozměňovací návrh A2 nehlasovatelný, čili budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pod písmenem A jako celku v pořadí A1 a A3 až A11, nikoliv o pozměňovacím návrhu A2, který je nehlasovatelný.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je souhlasné.) Paní ministryně? (Souhlasné.)

 Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 46, do kterého je přihlášeno 182 přítomných. Pro 152. (Proti 0.) Konstatuji, že návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Havíř: Tím jsme vyčerpali všechny navržené pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o návrhu jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je souhlasné.) Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 47, do kterého je přihlášeno 182 přítomných. Pro 135, proti 37.

 

Ještě se omlouvám celé Sněmovně, nepřednesla jsem návrh usnesení, tak uděláme ještě jedno hlasování, snad mi to odpustíte.

 

Návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 309."

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro přednesený návrh usnesení. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 48, do kterého je přihlášeno 181 přítomných. Pro 132, proti 35. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a děkuji za pochopení.

 

Nyní načtu dvě omluvy, a to pana poslance Matěje Fichtnera, který se od 11 do 12.30 omlouvá z pracovních důvodů, a paní poslankyně Havlová se omlouvá od 11 do 12.30 z pracovních důvodů.

 

Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu a to je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.