(19.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Jaká může být cesta vpřed? Jsme přesvědčeni o tom, že je důležité unijní debatu vrátit do racionální roviny. Je potřeba vyvážit princip solidarity a odpovědnosti, je potřeba nabídnout věrohodnou alternativu, a to nejen zemím, které v tuto chvíli jsou zatíženy migračními toky, ale i zemím, které jsou dnes zdroji těchto migračních vln.
Chci také zmínit fakt, že i na základě změn, které se odehrály v okolí Evropy, i na základě probíhajících změn na našem trhu práce vláda připravuje novou strategii migrační politiky a předpokládám, že i tato strategie migrační politiky bude předmětem široké diskuse, tak jako koneckonců byla i strategie zahraniční politiky a strategie politiky bezpečnostní.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vás ujistit, že vláda České republiky bude na jednání Evropské rady zaujímat postoj, který je v souladu s doporučením výboru Poslanecké sněmovny pro evropské záležitosti. Tak jak jsem se mohl seznámit s návrhem usnesení, který je připraven pro dnešní jednání Poslanecké sněmovny, vláda je připravena pohybovat se v rámci stanoviska Poslanecké sněmovny, pokud tento návrh bude schválen. Nicméně chci upozornit na to, že to příští jednání Evropské rady nepochybně bude důležité, ale rozhodně to nebude poslední jednání Evropské rady, na kterém bychom se zabývali touto otázkou. Proto navrhuji, aby vláda zůstala s parlamentem v intenzivním kontaktu, zejména prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti, kde by se měly projednávat informace o tom, jak postupuje vláda v této záležitosti ve vztahu k návrhům a pravidlům Evropské unie, a samozřejmě v případě, že dojde k nějaké výrazné změně pravidel na evropské úrovni, tak jsem připraven parlament informovat a jsem připraven také informovat o krocích, které vláda v reakci na eventuální úpravu pravidel Evropské unie zvolí.
Tolik tedy zpráva, kterou jsem předložil na základě žádosti poslaneckých klubů, které iniciovaly tuto schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a prosím k mikrofonu pana ministra Chovance. Prosím, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo vnitra pro dnešní jednání připravilo podkladový materiál, kde je spousta důležitých informací pro vaši orientaci. Jsou tam některá čísla, která provázejí migrační politiku, a mnohé tady řekl pan premiér. Dovolte mi tedy jenom pár poznámek, a hlavně abych vás informoval o zasedání ministrů vnitra v rámci Evropské unie, které zasedalo v Lucemburku.
Chtěl bych tady připomenout, že to byla vláda Bohuslava Sobotky, která jako první svým usnesením reagovala na kvóty. Bylo to v době, kdy se o kvótách mluvilo v kuloárech v Bruselu, mluvilo se o nich velmi opatrně. Já jsem tehdy zmiňoval, že variantou pro zavedení kvót v České republice je i referendum. Už tehdy česká vláda reagovala a naši evropští partneři věděli od nás ještě v době, než formulovali svoji pozici, tedy k takzvaným povinným kvótám, že pozice české vlády je v této věci zamítavá. My jsme kontinuální. My té Evropě říkáme stále stejný vzkaz. Když jsem byl na zasedání ministrů vnitra v Lucemburku, tak ten vzkaz od nás byl jednoduchý. My jsme připraveni pomáhat, my jsme solidární, na našem území přijímáme uprchlíky. Za loňský rok o mezinárodní ochranu požádalo přes 1 200 osob, 370 mezinárodní ochranu dostalo. Prošly standardní evropskou procedurou, evropskou legislativou a byl jim udělen pobytový azyl. My nejsme uzavřenou zemí. Na druhou stranu jsme jasně deklarovali, že bychom byli rádi, aby ten vzkaz byl vícesměrný.
První jednoznačný vzkaz veřejnosti v členských zemích: otázka migrace je i otázkou vnitřní bezpečnosti. To je otázka, kterou bereme velmi vážně, nechceme ji a nebudeme podceňovat. Druhý je vzkaz zločincům. My jsme v současné době v regulérním střetu, v regulérní válce s mafií, která sem pašuje lidi, pašuje za úplatu, a my čelíme důsledkům činnosti těchto kriminálních živlů. To je druhý vzkaz. Ten vzkaz pro ně je jednoduchý. Budeme potápět vaše lodě, budeme hledat peníze, které z toho máte a máte je uloženy v evropských bankách, budeme je zabavovat a prostě a jednoduše vám nedáme pokoj. To, co děláte, neschvalujeme, to, co děláte, budeme trestat. To je druhý vzkaz. Třetí vzkaz musí Evropa jasně vyslat migrantům, kteří přicházejí na evropský kontinent bez toho, aby měli šanci získat azyl. Šedesát procent stávajících migrantů jsou ti, kteří nemají podle evropského práva nárok na získání azylu. Jim musíme jasně vzkázat, že nemají šanci se v té Evropě udržet, že je budeme vracet. Má to několik doprovodných otázek a to je změna legislativy Evropské unie. I o tom jsme debatovali, i tam chceme případné změny. Není možné, aby se nám opravdu nedařilo v rámci readmise, v rámci návratů vracet migranty, kteří jsou jednoznačně ekonomickými migranty.
Další debatou, kterou jsme vedli, je debata, že se hovoří o příchozích z Řecka, hovoří se o příchozích z Itálie, už se málo hovoří o tom, že vznikla nová cesta přes Maďarsko. Přes Maďarsko do Evropy přišlo za loňský rok 55 tisíc běženců. Část z nich byli kosovští Albánci, ale už tam byli občané Sýrie, už tam byli občané Iráku. I tam se vytvořil nový proud. Maďarsko na to dnes reaguje stavbou plotu. Samozřejmě je potřeba debatovat s tranzitními zeměmi, s Nigérií. V Libyi velice složitě budeme s někým debatovat. A na tomto plénu, když si vzpomenete, jsem zhruba před čtyřmi měsíci po schůzce s kurdským ministrem vnitra v rámci interpelací informoval Sněmovnu o tom, jaký je stav v Kurdistánu. Ani o tom se moc nehovoří. Kurdská autonomní oblast je jednou z posledních vojenských entit, která se brání Islámskému státu. Mezi spojencem NATO Tureckem a Islámským státem je tato autonomní kurdská oblast. Kurdistán v současné době má čtyři a půl milionu obyvatel a v té době měl 1,4 milionu běženců na svém území.
Také jsem našim partnerům v Evropské unii, ministrům vnitra, říkal, že dnes na světě je přes 3 miliardy lidí, kteří trpí chudobou. Ta Evropa nemá šanci je prostě a jednoduše všechny přijmout. To znamená, jsme připraveni pomáhat těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu, těm, kterým hrozí smrt, ale ne těm, kteří přicházejí za bohatými sociálními systémy našich sousedů. Protože toky, které dneska jdou přes Maďarsko, a to jsou ti kosovští Albánci primárně, když se bavíte s našimi partnery v Kosovu, dejme tomu s ministrem vnitra nebo s jinými členy vlády, a ptáte se, proč z poměrně bezpečného Kosova ti lidé přicházejí do Evropy, do Evropské unie, oni říkají: to je jednoznačně problém velmi bohatých sociálních systémů, které poskytují Německo, Rakousko a další země.
V otázkách, které tady padly - schengenská hranice. Říkal jsem ministrům vnitra, že jsme ze státu, který zažil diktaturu, že pro nás svoboda pohybu je vysoká hodnota, jedna z nejvyšších. Že velice neradi pozorujeme debatu o tom, že by Schengen měl skončit, měl se demontovat, a že velice neradi a usilovně se budeme především bránit demontáži Dublinu. To je to, po čem dnes volá Itálie a Řecko, aby skončil dublinský systém. Ten dublinský systém znamená, že migrant, který přijde na území Evropské unie, se má registrovat v první zemi, kam vstoupí. Pokud by skončil Dublin, nemůžeme tak jako dnes ty migranty vracet do zemí, odkud k nám přišli, ať už je to Rakousko, ať už je to Německo, ať jsou to jiné státy. Pro nás i Dublin má vysokou hodnotu. To je debata, kterou jsme tam vedli. My jsme legitimně dali náš postoj, ten postoj je v tom rozsahu, jak jsem vám tady teď říkal, byl přesně v kontextu mandátu, který jsem dostal od vlády, abych tam prezentoval.
Co se týká možnosti zvýšení ostrahy České republiky, já jsem předevčírem jednal s policejním prezidentem, včera a dnes šly pokyny krajským ředitelům a začínáme zvyšovat ne ostrahu hranice, ale zvyšovat intenzitu kontrol ve vlacích, které přijíždějí z Maďarska, na některých vybraných komunikacích a silnicích v příhraničních oblastech. Nebudu specifikovat na kterých, protože nechci napovídat těm, kteří by je chtěli využít. Ale vězte, že česká policie v současné době zvýšila intenzitu kontrol právě proto, abychom reagovali na situaci, která vznikla na území Rakouska, Maďarska a dalších zemí. Když se podíváte na krátkodobé omezení a zvýšení kontrol na hranici mezi Německem a Rakouskem a Německem a Českou republikou, to bylo v souvislosti se summitem G7, tak toto krátkodobé opatření mělo výrazný vliv na migrační situaci v Rakousku a Maďarsku.***