(12.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Dvanáctý bod mého pozměňovacího návrhu zní: § 8 odst. 3 se zrušuje. Následné odstavce se přečíslují.
Zavedení odkladu účinnosti zákona pro obce, které nevykonávají rozšířenou působnost, nebo právnické osoby, ve kterých má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast, je nadbytečné vzhledem k navrhovanému zakotvení trvalé výjimky. Myslím, že je to logické. Pokud chceme zakotvit trvalou výjimku, tak nemusíme zavádět odklad účinnosti, protože ten odklad je navždy. Pokud bude trvalá výjimka.
A poslední bod pozměňujícího návrhu, bod číslo 13: § 8 odst. 4 se zrušuje a následující odstavce se přečíslují.
Odůvodnění: Je žádoucí nezavádět povinnost uveřejňovat staré smlouvy i v případech, kdy se novou dohodou pouze ruší. Zavedení povinnosti v případě takových smluv nedává moc smysl, zejména v porovnání s obdobnými smlouvami, jejichž platnost nekončí zrušovací dohodou, ale například výpovědí, uplynutím času či na základě jiné právní události. Ustanovení bude problematické zejména v situaci, kdy se zruší typickým smluvním ujednáním, pozbývají platnosti všechny předchozí smlouvy.
Děkuji za trpělivost. Považuji stanovisko Svazu měst a obcí ze velmi důležité. Proto jsme se jako občanští demokraté pokusili jejich připomínky přeměnit v pozměňující návrhy. A věřím, že je potom v závěrečném hlasování ve třetím čtení podpoříte a v podrobné rozpravě se pak formálně k tomu pozměňujícímu návrhu přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v obecné rozpravě, nyní pan kolega... Ne, ne, ne, jsme ještě v obecné rozpravě, pan kolega Farský a potom pan poslanec Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za všechny příspěvky, které v obecné rozpravě zazněly. Jsem rád, že se tomuto z mého pohledu, a doufám, že i z vašeho pohledu důležitému zákonu, věnujete. Nebudu komentovat odůvodnění pozměňovacích návrhů, to je samozřejmě na předkladatelích a rozhodne se v rámci třetího čtení. Ale nerad bych nechával některé otázky, které k zákonu zazněly, nezodpovězeny. Nepovažoval bych to za slušné.
Už na minulém projednání druhého čtení zazněly otázky od pana poslance Klána, tak bych mu na ně v krátkosti odpověděl.
Jaké jsou náklady na provoz Registru smluv předpokládány? Odhad, jak byl definován s propočtem jednotlivých administrativních nákladů všech subjektů, které budou zveřejňovat, tak byl odhadnut na 200 mil. korun. Byl k tomu samozřejmě předložen i jakýsi další odhad, kde to bylo až o 4 miliardách, ale tam se vycházelo z toho, že některé státní instituce definovaly, že jednu smlouvu budou zveřejňovat třeba i osm hodin, a to každý, kdo to kdy zkusil a kdo skutečně ten systém používá, ví, že to tak není a že to číslo bylo úplně nereálné.
Samozřejmě, že proti mluví - otázka zněla jenom na náklady, nezněla otázka na přínosy, protože tu je také nutné položit. Tak bych to doplnil v tom, že každý subjekt, každý veřejnoprávní subjekt, který uzavírá smlouvy, tak samozřejmě by měl mít vedenu evidenci smluv. A pokud si chce přidělávat práci, může ji samozřejmě vést vedle Registru smluv. Pokud ale bude fungovat efektivně a rozumně a logicky, tak jeho evidence smluv může být přenesena do Registru smluv a v ten moment je tento náklad v podstatě nulový, protože je kryt už prací, která stejně musí probíhat.
To druhé, co samozřejmě ještě by se dalo říct, ale přišlo by mně už až zavádějící, je samozřejmě to, že zveřejnění smlouvy může i tato veřejnoprávní instituce přenést na druhý subjekt smlouvy a teoreticky to nemusí stát, tedy veřejnoprávní instituce, vůbec nic, naopak na tom mohou ušetřit, protože za ně bude zveřejňovat smlouvy někdo jiný a jejich seznam, Registr smluv, bude vést někdo jiný. Ale to by mně přišlo nefér, protože takový argument nemusí být naplněn. Proto ho jenom uvádím spíše pro ilustraci, jak by to mohlo probíhat.
Kolik zemí Evropské unie má zavedený Registr smluv? Tak je to v této chvíli Slovensko a Slovinsko. Slovensko od roku 2011, samotné Slovinsko od letošního roku. Opět bych jen zmínil přínosy. Slovensko, od tohoto roku byla zásadně zvýšena důvěra veřejnosti k veřejnoprávní instituci, a to takovým způsobem, že v žebříčku Transparency International, kterým je hodnocena i Česká republika, poskočilo Slovensko o 12 míst nahoru. A samozřejmě to nejsou tvrdá data, která by se dala nějakým způsobem výrazně rozporovat nebo hodnotit. Je to o důvěře. Ale důvěra v dnešní době a v dnešní společnosti k politice a veřejným institucím je velice důležitá. A pokud tento Registr smluv může přinést vedle úspor veřejných prostředků a efektivního vynakládání i zvýšení důvěry ve správu věcí veřejných, tak si myslím, že je to skutečně smysluplná věc.
Jakým způsobem se identifikuje částka smlouvy, která je sepsána v cizí měně? Ta se identifikuje hodnotou. V návrhu zákona je psáno, že jde o hodnotu, z toho vyplývá, že bude přepočteno v aktuálním kurzu.
Pokud je smlouva zveřejněna v Registru smluv, musí být následně zveřejněna na základě zákona o veřejných zakázkách, jaký je přesný výklad, nemusí. Je to definováno v paragrafu komplexního pozměňovacího návrhu, primárním je Registr smluv. Kdybych to převedl, když jednou je datově zveřejněna smlouva, tak její sdílení do desítek, stovek dalších registrů případně aplikací, vyhledávání informací, porovnávání už je bez další práce. Jednou datově vstoupená do systému znamená, že v tom systému už může být použita kdekoliv.
Jak bude vyřešena situace, kdy se omylem zveřejní smlouva nebo ta data, která mají být správně dle odst. 4 vyloučena ze zveřejnění? To je samozřejmě otázka, která může zaznívat a zaznívá. Je to tak, že dneska musíte smlouvu zveřejnit do 30 dnů, ale před jejím použitím. A pak máte tři měsíce na možné opravy. Pokud zveřejníte informace navíc, můžete je samozřejmě dodatečně začernit, ale to je, kdo se pohybuje ve veřejné správě, tak ví, že musí fungovat podle zákonů. A je to jako otázka, co se stane, když pojedu rychle po dálnici. No, buď vás někdo chytí a dostanete pokutu, nebo nechytí. Chyby můžou nastat, ale tím, jak je návrh zákona zaveden, tak jsou v tomto pohledu řešitelné. To byla otázka k opravám metadat, tím byla zodpovězena i ta poslední otázka na opravu metadat.
Pan poslanec Kalousek a pan poslanec Kaňkovský odůvodňovali svoje pozměňovací návrhy, což respektuji, stejně jako pan kolega Stanjura.
K otázkám, které zazněly od pana poslance Stupčuka a pana poslance Snopka. První výhrada, která se víceméně shoduje, že nejde o vládní návrh, že by to správně měl být vládní návrh. Podle Ústavy mají možnost předkládat zákon poslanci, skupina poslanců, Senát, krajská zastupitelstva a vláda. I když zákon předkládají poslanci, v tomto případě dokonce 78 poslanců, je to zcela řádný legislativní proces definovaný Ústavou. Napadat ho tedy je možné, ale není to podložené ani Ústavou ani zákony. Navíc v tomto případě se to vládním návrhem částečně stalo, protože vláda ten původní návrh, původní tisk 42, ve své koaliční skupině mírně upravila a zároveň ve své strategii - teď nevím, abych přesně řekl ten název - ta protikorupční strategie, kterou předkládal pan místopředseda vlády Dienstbier, tak v této je definována jako základ, ze kterého bude vláda při úpravě Registru smluv vycházet. ***