(11.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Odůvodnění: Podle vyjádření předkladatelů sněmovního tisku 42, toho původního sněmovního tisku, subjekty uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) nakládají pouze s 10 procenty veřejných prostředků a v současné době již existují právní předpisy umožňující získat přístup ke smlouvám uzavíraným těmito subjekty, jsou možná rizika vyplývající z odložení účinnosti zákona pro tyto subjekty nižší než rizika vyplývající z aplikačních problémů a z nedostatečné technické a personální připravenosti uvedených subjektů.
Uvedené problémy se nejvíce týkají malých obcí bez vlastního nebo jen s velmi omezeným úředním aparátem. Je to velmi důležité, tento bod navrhuje trvalou výjimku pro malé obce, ne dvouletý odklad. Připomínám, překládám ten právní text do srozumitelného jazyka českého. Je to návrh na trvalou výjimku pro všechny obce, které nejsou obce s rozšířenou působností, a logicky i na příspěvkové organizace těmito malými obcemi zřízené, případně právnické osoby, kde mají buď samy, nebo s ostatními většinovou či stoprocentní majetkovou účast.
Sedmý bod pozměňovacího návrhu. V § 5 odst. 1 se zrušují slova "elektronického obrazu" a "v otevřeném a strojově čitelném formátu". § 5 odst. 1 nově zní: uveřejněním smlouvy prostřednictvím Registru smluv se rozumí vložení textového obsahu smlouvy a rovněž metadat podle odstavce 3 do Registru smluv".
Formulace, která je obsažena v tom původním návrhu v tom ustanovení odporuje požadavkům na tvorbu právního předpisu, neboť obsahuje právním řádem nevymezené pojmy, jako např. elektronický obraz - nikde není definováno, co se myslí pojmem elektronický obraz nebo strojově čitelný formát, což znemožňuje, pokud tam ty formulace necháme, jednoznačný výklad tohoto ustanovení. Formát vkládaných dat by proto měl být vymezen prováděcím právním předpisem, nikoli samotným zákonem. Taky se může stát, že z různých praktických důvodů bude požadavek na jiný formát dat. V okamžiku, kdy to necháme přímo v zákoně, bude nutná novela.
Já vím, že pan předkladatel trošku kroutí hlavou, ale já jako programátor říkám, že můžeme dlouhé hodiny vést debatu o tom, co je to elektronický obraz nebo strojově čitelný formát. Ještě bychom mohli říct, které stroje - například obráběcí nebo dopravní a podobně. Doporučuji to opravdu převést z praktických důvodů do prováděcího právního předpisu, kde to může být podrobnější a může se to pružněji měnit i s ohledem na změnu databází či prostředí, ve kterém se to programuje.
Je sice pravděpodobné, že většina písemných smluv vzniká elektronicky, ne vždy je však konkrétním osobám uzavírajícím smlouvu k dispozici. To dokazuje i průzkum provedený mezi členy Svazu měst a obcí z loňského roku. Přestože obdobnou povinnost nalezneme i v slovenské úpravě, pohled do tamního registru naznačuje, že v praxi není dodržována. Tento požadavek je navíc z hlediska dalších právních předpisů upravujících zpřístupnění informací dálkovým způsobem ojedinělý a může v praxi povinným subjektům činit nemalé obtíže. Tak v podrobnosti odůvodnění, je to i v tom pozměňovacím návrhu, jsou odkazy na konkrétní právní normy, které toto tvrzení dokazují.
Argumentace předkladatelů sněmovního tisku 42, že stav elektronizace veřejné správy dosáhl úrovně, kdy naprostá většina smluv, faktur a objednávek je vyhotovována v elektronické podobě, je zavádějící, neboť nevede k závěru, že by měl povinný subjekt takto vytvořený dokument k dispozici. Jedná se zejména o případy formulářových smluv, kdy se údaje doplňují ručně, smlouvy, které vyhotoví druhá strana a povinnému subjektu je dodá pouze v listinné podobě apod. Měl-li by povinný subjekt takový požadavek v případě, kdy povinný subjekt nemá smlouvu v uvedeném formátu k dispozici, splnit, nezbývá mu, než smlouvu přepsat či naskenovat, vyfotit a pomocí specializovaného softwaru ho převést do požadovaného formátu. To by ovšem popíralo tolik proklamovanou jednoduchost a nezvyšování administrativní zátěže a navíc by si to vyžádalo dodatečné finanční i personální náklady, a zase zejména u obcí to není úplně jednoduchá věc. Navíc vzhledem k ustanovení § 8 odst. 4 bude problematické uveřejnit staré smlouvy, ke kterým už ve většině případů bude strojově čitelná podoba nedohledatelná, a tudíž u takových smluv nebude možné naplnit požadavky zákona jiným než výše uvedeným, časově a pracovně náročným, způsobem.
Zaznívají tady pozměňovací návrhy, které chtějí zveřejňovat všechny smlouvy do minulosti. Pak opravdu můžeme vést debatu, v jakém formátu se ty smlouvy tehdy připravovaly, jestli to bude v T602, kdo z pamětníků si pamatuje tento textový editor, nebo to bude v nějaké starší verzi Wordu, nebo to nebude vůbec už elektronicky k dispozici a je to pouze v šanonech na těch městských úřadech prostě uloženo k následné kontrole, k evidenci a k archivaci.
Osmý bod mého pozměňovacího návrhu. V § 5 odst. 4) se za slova "§ 2 odst. 1 písm." vkládá slovo "b)," a za slovo "e)," se vkládají slova "h), f),", respektive f) a h).
Je nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), h) a f), neboť i obce, příspěvkové organizace územního samosprávného celku či dobrovolný svazek obcí mohou vykonávat činnosti na vysoce konkurenčním trhu, například pro ty obce, které vlastní technické služby, tak bezesporu ví, že trh s odpady je velmi konkurenční a mohlo by to způsobovat potíže majitelům technických služeb, či jak se tyto městské organizace jmenují.
Devátý bod mého pozměňovacího návrhu zní: V § 5 odst. 7 se za slovo "vyhláškou" vkládají slova "další požadavky na uveřejňování dokumentů, jejich formát, strukturu a způsob vkládání do Registru smluv,". Tento paragraf by pak nově zněl: "Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou další požadavky na uveřejňování dokumentů, jejich formát, strukturu a způsob vkládání do Registru smluv, způsob zaslání smlouvy správci Registru smluv k uveřejnění prostřednictvím Registru smluv a způsob potvrzení uveřejnění smlouvy prostřednictvím Registru smluv."
Protože i ten, kdo to tam vkládá, potřebuje zpětnou vazbu, že to vložení dopadlo v pořádku, aby měl jistotu, že nevznikl žádný technický či jiný problém. On by měl v dobré víře bez toho potvrzení za to, že splnil zákonné povinnosti, a pak by se mohlo ukázat, že ta operace z různých důvodů nedopadla dobře.
Desátý bod mého pozměňovacího návrhu zní: V § 6 odst. 2 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova: "nebo smlouva, která nebyla v důsledku nefunkčnosti Registru smluv správcem registru zveřejněna bezodkladně po jejím doručení." Tento paragraf by pak nově zněl - § 6 odst. 2: "Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím Registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí," - a teď ta nová slova - "nebo smlouva, která nebyla v důsledku nefunkčnosti Registru smluv správcem registru zveřejněna bezodkladně po jejím doručení."
Je to opět reakce na nějaký možný technický problém v Registru smluv, aby odpovědnost za to, že to nefunguje, nepadla na ty, kteří mají smlouvy zveřejňovat, aby ta smlouva pak nabyla účinnosti. Tuto výjimku je nezbytné rozšířit na situace, kdy Registr smluv nebude funkční, neboť je nepřípustné, aby účinnost smlouvy závisela na tom, zda dojde k uveřejnění, na což nemají smluvní strany 100% vliv. Zkušenost z posledních let ukázala, že stát není schopen garantovat 100% funkčnost jím provozovaných systémů. A teď mi věřte, že mluvím z vlastní zkušenosti - centrální registr vozidel. Myslím, že si s tím mnozí starostové a všechny obce s rozšířenou působností, které to mají na starosti, užili své. A nakonec jsme přijali řešení, že jsme přijali odpovědnost na Ministerstvu dopravy a případně jsme i kompenzovali ztráty, které obcím v důsledku nefunkčnosti toho systému, který provozuje a zajišťuje stát, vznikly.
Jedenáctý bod mého pozměňovacího návrhu zní: V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova "ode dne, kdy se" vkládají slova "od správce registru". Nově ten paragraf tedy zní: § 7 odst. 2 písm. a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 5, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se od správce registru dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem.
Je to vlastně upřesnění, které zvýší právní jistotu, aby bylo jasné, kdy začíná běžet lhůta "dozvědět se", aby to bylo od okamžiku, kdy to oznámí správce registru. To spíš považuju za technickou změnu, která nemění žádným způsobem obsah toho komplexního pozměňovacího návrhu. ***