(9.50 hodin)
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Historie se opakuje. To, co jsme v minulých volebních obdobích kritizovali na pravicových vládách, že nám předkládaly pozměňovací návrhy, úplně zásadní pozměňovací návrhy na poslední chvíli, bez řádného projednání, tak to se teď vlastně projevilo a s plnou silou nám ukázali kolegové a kolegyně z hnutí ANO. Protože pozměňovací návrh, o kterém se tady hovoří, který má zásadně změnit některé věci, které jsme v minulosti odmítli, nám předložili až do druhého čtení bez toho, že by se to vůbec projednávalo ve výboru. A to si myslím, že není možné, a neměli bychom v této praxi pokračovat. Základní, pro nás prioritní, nemá být to za každou cenu ušetřit ve zdravotnictví, ale poskytovat kvalitní a dostupnou zdravotní péči. To je pro nás hlavní. A my se tady pořád bavíme o tom, jak budeme šetřit. Uvědomme si, že procento HDP, které se vkládá do zdravotnictví v České republice, není ani na průměrné úrovni vyspělých států Evropské unie. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Připraví se pan poslanec Stanjura, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Stručnou poznámku. Návrh, který diskutujeme, se netýká nějakých nadstandardů, něčeho extra. Týká se snižování nerovností v České republice. Ti, kteří dneska nemají na to, aby si zaplatili plnou lepší alternativu, budou mít na to, aby si doplatili jenom diferenci. Ti bohatí dneska mají na to, aby si zaplatili cokoliv.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, o čem paní poslankyně hovořila. Tady přece nemluvíme o úsporách, tady mluvíme o tom, že umožníme občanům si zaplatit rozdíl. Je to jednoduché. Něco stojí deset korun a já chci něco za třináct, a dneska musím zaplatit třináct, protože jiný dostane těch deset, místo abych zaplatil tři koruny. Takhle jednoduché to je.
Ale když už jsme tak zásadoví, že se zásadní pozměňovací návrhy nemají dávat ve výborech, proč ne. Včera nebo předevčírem jsme tady měli kurzarbeit. Jak to bylo, přátelé ze sociální demokracie? Úplně stejně. Ale to vám nevadilo, protože se vám to politicky hodilo. Když máte politicky opačný názor, a já ho respektuji, tak se najednou odvoláváte na formální pravidla, formální postupy. A tohle není správně. Tak to nedělejte. Nechoďte se zásadními změnami zákona jako kurzarbeit ve výborech. A pak mu dáte právo kritizovat někoho, že to dělá v těch výborech. Na druhé straně poslanci mají plné právo, proto to projednáváme, podat pozměňovací návrh.
A zkuste nám vysvětlit z levice, proč musím zaplatit třináct korun, když každý má nárok na deset, a nejenom ty tři. A kde je nějaká úspora? Úspora to je, ale pro občany. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Luzara s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, zaštiťovat se občanem, právem pacienta, nemocného, že si sám vybere, je velice, velice krásné, ale velice, velice ošemetné. Ten pacient se dostane do područí nabídky lékaře. Nejsem odborník, abych věděl, jestli ten kloub je o trošku lepší než tamten druhý, jestli ten mi umožňuje hrát fotbal devět minut, anebo devadesát minut. Já nevím, jestli čočka je o něco trošičku lepší a uvidím o pět metrů dál, nebo o deset metrů dál. To rozhodne lékař. Anebo výrobce tohoto materiálu, který bude s lékařem mít smlouvu a bude mu dodávat tyto výrobky, bude ho přeplácet. Bude to fungovat stejně jako ve farmacii, když chodí obchodníci, a to je už obor, kterému rozumím, jak se nabízí zboží, aby byl větší odbyt, aby se smlouvy lépe sjednávaly, aby byly větší provize. O to tady v tomto případě jde. Čili pacient je pouze konečný spotřebitel. Ale já nevěřím a nemám záruku v to, že ta nabídka, která mu bude nabídnuta, bude odpovídající jeho potřebám, anebo potřebám těch výrobců a těch, co nabízejí tyto pomůcky. A to je ten základní rozdíl, který bude pro pacienty v tomto podstatný. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Svobodu. Připraví se pan poslanec Hovorka. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Jak je tady oblíbené, na margo toho, co říkali ti přede mnou - to skutečně není pravda.
Paní poslankyni Markové musím říct, že my o tom hovoříme už deset let, jak tuto věc vyřešit, prostě proto, že je to pro nás problém. My víme, že existuje lepší věc, my víme, že bychom ji tomu pacientovi měli doporučit, a nemůžeme, protože když mu to řekneme, tak on řekne "já na to nemám". Uvědomte si to. To je úplně jiná věc.
A pojďme už přestat uvažovat o tom, že všichni lékaři jsou zločinci, kteří se pokusí nabízet lidem něco, co je dražší, protože dostanou nějakou provizi od nějakého výrobce. Já vás mohu ujistit, že je mi to úplně jedno. Já finálně budu dělat výkon, za který mi pojišťovna zaplatí stejně, jenom použiji jiný materiál, který je pro pacienta lepší. To je ten základní problém, ne to, že vydělám víc. Já nebudu mít ani o korunu víc. A provize od firem, když budeme uvažovat o tom, že všichni podvádíme a snažíme se vydělat, tak nedospějeme k ničemu pozitivnímu.
To, co tady řešíme, je to, jestli tomu pacientovi prospějeme. Problém je jenom v této věci. Pacient dostane kompletní informaci o tom, jaké jsou možnosti, a vybere si. Pořád hovořím o tom, že nevyřešíme zdravotnictví, pokud nebudeme hovořit o jeho kvalitě, o tom, jak je úspěšné. A toto je jedna z těch věcí. My můžeme začít hovořit o tom, že něco je lepší, můžeme to doporučovat, a my na to nemáme - pojišťovnictví na to nemá. A pacient se rozhodne, jestli to lepší chce. Je to úplně stejné, jako když si jde pro chleba, jestli si koupí chleba, nebo housky, které jsou dražší. Je to jednoduché rozhodnutí o tom, co preferuje, a o tom my tady dneska chceme rozhodnout tak, že mu to rozhodnutí vezmeme. Ten člověk je svobodný. Ten se smí rozhodnout a my nemáme žádné právo omezit ho v jeho rozhodnutí. Je to právo člověka: já chci tuto péči! (Předsedající: Omlouvám se...) Tečka.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vaše dvě minuty. Poprosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Hovorku. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom k diskusi. Kolega Janulík tady citoval z nálezu Ústavního soudu. Považuji za důležité odcitovat jeden kratičký odstavec: "Z pohledu Ústavního soudu je podstatné, aby obsah článku 31 Listiny nebyl zákonem fakticky vyprazdňován. V jeho duchu musí být prostředky veřejného zdravotního pojištění plně kryta kvalitní, plnohodnotná a účinná péče jakožto péče základní, standardní." Jak bylo řečeno v nálezu Ústavního soudu. "Z ústavních i zákonných principů nelze tuto péči dělit na jakousi základní levnější, ale méně vhodnou a méně účinnou, a na nadstandardní, dražší, ale vhodnější a účinnější. Rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí nesmí spočívat v rozdíle ve vhodnosti a účinnosti léčby. Zákon neupravuje, jakou zdravotní péči může lékař, respektive zdravotnické zařízení poskytovat, ale jakou musí v obecném zájmu poskytovat, aby všichni pojištěnci měli stejnou měrou nárok na takováto ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky." Ještě je důležitý jeden odstavec: "Formalistické lpění na bezplatnosti lékařství pro jednotlivce v rozšiřujícím pojetí by mohlo spíše vést ke snížení úrovně bezplatné lékařské péče hrazené z veřejného pojištění v pravém slova smyslu pro všechny členy společnosti." To si myslím, že je důležité, a také informace o tom, že většina úhrad ze zdravotního pojištění probíhá podle podzákonných předpisů, to je podle vyhlášek a podle číselníků.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl uvést jeden konkrétní příklad, na kterém je možné demonstrovat, o co tady vlastně kráčí. Je to nějaký delší čas, kdy si jeden můj kolega zlomil ruku a lékař mu chtěl dát klasickou sádru. A on mu říká: "Ne, já bych rád takovou tu umělou. Je lehčí, nedrolí se. Nedělá mi žádné problémy." A on říká: "Ne, dostanete sádru, protože ta je levnější, my na ty dražší nemáme." On říká: "Já bych si rád připlatil." On říká: "To nejde, to nemůžete." Přičemž vyřešení diagnózy z hlediska člověka by bylo naprosto jednoduché. Proč něčemu takovému bránit a proč neumožnit lidem, aby měli větší komfort, i s ochotou, že si připlatí, aby se něco takového mohlo stát.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde ještě dvě faktické pana poslance Plzáka a pana poslance Kolovratníka. Pan poslanec Kolovratník ruší svoji faktickou poznámku. Pan poslanec Plzák také. Výborně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Štětina. Prosím, máte slovo.***