(16.20 hodin)
(pokračuje Babiš)
Dne 28. ledna 2015 byl návrh novely zákona projednán rozpočtovým výborem a s některými pozměňovacími návrhy schválen. 6. května 2015 byl návrh projednán ústavněprávním výborem Poslanecké sněmovny a schválen bez dalších pozměňovacích návrhů.
V návaznosti na novelu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, která implementuje směrnici Solventnost II, zpracovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Exportní garanční a pojišťovací společností a Českou národní bankou pozměňovací návrh v novele zákona č. 58/1995 Sb., který bude předložen jako poslanecký návrh. Přijetí tohoto návrhu umožní další bezproblémovou činnost EGAP, a to bez nároku na výrazné navyšování kapitálu podle solventnostních kapitálových požadavků, které se vzhledem k záruce státu za závazky EGAP jeví jako bezdůvodné. Navrhuje se stanovit výši primárního kapitálu EGAP procentem z vypočítaného solventnostního kapitálového požadavku. Návrh dále vymezuje charakter povolených činností uděleného ČNB EGAP, upřesňuje, která ustanovení zákona o pojišťovnictví se na činnost EGAP nepoužijí, resp. použijí s ohledem na specifičnost jeho činnosti a stanoví výkon dohledu.
Přechodné ustanovení převádějící současně povolení k činnosti na povolení podle nové právní úpravy zajišťuje kontinuitu činnosti EGAP. Ostatní změny mají pouze upřesňující či legislativně technický charakter.
Účinnost novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou se v pozměňovacím návrhu navrhuje k 1. září 2015 s výjimkou ustanovení týkajících se postavení EGAP v návaznosti na změnu zákona o pojišťovnictví, u kterých se navrhuje účinnost k 1. lednu 2016.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dne 21. ledna na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garanční, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. Navrhuji tedy, abychom rozpočtový výbor určili výborem garančním. Má někdo jiný návrh prosím? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o tom, aby rozpočtový výbor byl garančním výborem tohoto návrhu zákona. (Hovor mimo mikrofon.) Přivolal jsem naše kolegy z předsálí a zahajuji hlasování o tom, aby rozpočtový výbor byl garančním výborem tohoto návrhu zákona.
Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Pardon, mám tady žádost o odhlášení všech. Prohlašuji tedy toto hlasování za zmatečné. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Poté, co se počet přítomných ustálil, zahajuji hlasování o tom, abychom určili rozpočtový výbor jako garanční výbor tohoto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 32, přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro 131, proti žádný. Návrh jsme přijali.
Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 352/1 až 3. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Zbyňka Stanjuru, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Takže já teď splním svou zpravodajskou povinnost a pak se jenom ohlásím do rozpravy, kde řeknu svůj osobní názor.
Rozpočtový výbor návrh projednal 28. ledna. Projednávali jsme dva pozměňovací návrhy. Jeden, který předložil pan poslanec Volný, předpokládám, konzultovaný s Ministerstvem financí, to takhle zaznělo i na jednání rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor tento pozměňovací návrh doporučil a schválil. Druhý, který přednesl pan poslanec Kalousek, který se týkal toho, abychom neprolamovali bankovní tajemství, rozpočtový výbor neschválil, ale současně rozpočtový výbor přijal usnesení, se kterým vás mám seznámit. Mám to navrhnout Poslanecké sněmovně jako celku.
To usnesení zní: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě zvážit transformaci právní formy České exportní banky na takovou formu společnosti, která by nepodléhala zákonu o bankách, a v českém právním řádu tak nebylo prolomeno bankovní tajemství." Toto je celé usnesení rozpočtového výboru i s tím schváleným pozměňovacím návrhem. A pak se jenom hlásím do rozpravy, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Zbyňku Stanjurovi. Nyní prosím pana zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Lukáše Pletichu, který ale není přítomen. (Hovor mimo mikrofon.) Podle mých informací ale ústavněprávní výbor žádnou změnu nenavrhl, takže není potřeba odůvodňovat změnu, když nebyla navržena.
Otvírám obecnou rozpravu, do které už avizoval přihlášku pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Teď už ne jako zpravodaj, ale se svým osobním názorem a postřehem.
Pokud si otevřete důvodovou zprávu, tak na dvou místech předkladatel a tady vláda zdůrazňuje, že pokud návrh zákona schválíme v předložené podobě, tak dojde k prolomení bankovního tajemství. Já, a nejenom já, se domnívám, že to je mimořádně nebezpečné. Protože když se to udělá poprvé, tak pak přijdou jiní ministři a budou říkat: Vždyť už jste to u České exportní banky schválili, už jsme jednou prolomili bankovní tajemství, proto navrhuji tu pro tenhle úřad, pro tenhle úřad, pro tohle ministerstvo, další a další. Já bych vás chtěl vyzvat k tomu, abyste to ještě jednou zvážili.
Ostatní body jsou v zásadě technického charakteru, na tom, myslím, panuje shoda včetně pozměňovacího návrhu, který přednesl pan poslanec Volný. Nicméně pro náš klub je, pokud tam ten paragraf zůstane, ten návrh nehlasovatelný ve smyslu, že ho nemůžeme podpořit. Proto formálně dávám návrh na zamítnutí zákona v třetím čtení. Pokud by ovšem v rámci projednávání ten paragraf, novelizační bod č. 3, kterým se prolamuje bankovní tajemství, byl z toho návrhu zákona vypuštěn, pak jsme připraveni návrh zákona podpořit. Skutečně to není žádná malá technická změna, ale zcela zásadní změna v chápání toho, co je a co není bankovní tajemství. Když to uděláme jednou, tak jak se budeme bránit jiným návrhům, které bezesporu přijdou? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já bych tady rád předložil důvodovou zprávu pozměňovacího návrhu, který jsem si osvojil a byl připraven Ministerstvem financí.
Navrhované změny souvisejí se sněmovním tiskem 414, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví v souvislosti s implementací směrnice Solventnost II. Tato směrnice v článku 5 bodu 4 vylučuje ze své působnosti operace týkající se pojištění exportních úvěrů na účet státu nebo se zárukou státu, nebo je-li stát pojistitelem. To je také obsahem § 2 odst. 2 písm. h) s dovětkem, že jiný právní předpis může stanovit jinak. V daném případě je takovým předpisem zákon č. 58/1995 Sb., kterým se řídí i činnost EGAP a kde se v § 4 uvádí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona upravující pojišťovnictví.
Tato úprava odpovídala době před vstupem České republiky do EU a v současnosti vyvolává řadu problémů jak co do přizpůsobení činnosti EGAP podmínkám soukromých pojišťoven působících na pojistném trhu, tak i co do obsahu dohledu ČNB vykonávaného nad činností EGAP. Rozsah činnosti EGAP je vymezen zákonem č. 58/1995 Sb. a nelze takovou činnost považovat za rovnocennou s činností soukromých pojišťoven, a to zejména z důvodu státní záruky za závazky EGAP. Povolení k takové činnosti nemůže mít charakter tzv. jednotného evropského pasu, což by v případě provozování činnosti charakteristické pro soukromé pojišťovny a zajišťovny bylo v rozporu s článkem 107 a násl. SFEU, to znamená, bylo by to nedovolenou státní podporou. ***