Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

31.
Vládní návrh zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 513/ - prvé čtení
32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 514/ - prvé čtení
 
Sloučená obecná rozprava

Těmito sněmovními tisky 513 a 514 jsme se zabývali v pátek 19. června, kdy jsme přerušili sloučenou obecnou rozpravu.

Než přistoupíme k projednávání těchto návrhů, chtěla bych vás seznámit s usnesením organizačního výboru číslo 184 ze dne 8. července tohoto roku, v němž organizační výbor doporučuje Poslanecké sněmovně změnu zpravodaje u sněmovních tisků 513 a 514. Usnesení organizačního výboru zní: Organizační výbor Poslanecké sněmovny doporučuje Poslanecké sněmovně změnu zpravodaje u sněmovních tisků 513 a 514 z poslance Václava Votavy na poslance Jaroslava Klašku. Já se táži, zda chce k tomuto návrhu usnesení někdo vystoupit Není tomu tak.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přednesený návrh usnesení. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 284, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 122, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Nyní prosím... (O slovo se hlásí a k mikrofonu přistupuje poslanec Votava.) Nemáte přednostní právo, takže já vás nemohu pustit. Až potom v rozpravě.

Nyní prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal navrhovatel těchto bodů místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj pro prvé čtení těchto bodů pan Jaroslav Klaška.

Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které jsem evidovala přihlášku pana poslance Votavy. Prosím. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, jenom pro upřesnění, já jsem byl, když jsme začali prvé čtení, pouze náhradním zpravodajem. Aby bylo jasno, já jsem nebyl zpravodajem, který byl schválen organizačním výborem. Tím byl vždy pan kolega Klaška.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a zároveň se omlouvám panu předsedovi Kalouskovi, protože byl přerušen ve své řeči (v pátek 19. 6. 2005 před přerušením sloučené rozpravy), takže měl začínat rozpravu on. Omlouvám se. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. To nevadí, já si myslím, že je namístě, že tu poznámku pan předseda rozpočtového výboru učinil.

Já jsem chtěl jenom připomenout, že jsem byl přerušen ukončením schůze před 14 dny, to znamená, že mám za sebou již zhruba 25 minut vystoupení k tomuto bodu. Rád bych předtím, než dokončím svůj projev, jenom velmi stručně - skutečně, nebojte se - připomenul, čeho jsem se tady před těmi 14 dny již dotkl.

Hovořil jsem - odkazuji na stenozáznam své řeči - o technických problémech, které vzniknou vzhledem k tomu, že nejenom... (Poslanec se odmlčel a zadíval se doleva směrem ke hlučícím poslancům.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím kolegy a kolegyně ve sněmovně, aby se ztišili, aby pan poslanec Kalousek mohl v klidu přednést svou řeč.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Že ne všechna místa na území České republiky jsou pokryta vysokorychlostním internetem... Hluk v sále nepřestává, řečník se opět odmlčel.)

Děkuji. Že na řadě míst tento vysokorychlostní internet vypadává a co to způsobí za obrovské administrativní problémy prodejcům a živnostníkům.

Hovořil jsem o mimořádném a velmi problematickém společenském přínosu, který přinese nová kultura udávání díky tomuto systému, kterému studie říká digitální forma udávání.

V neposlední řadě jsem hovořil o mimořádných nákladech, které bude znamenat tento systém pro státní správu, pro veřejné rozpočty i pro daňové poplatníky. Ty náklady, které nám uvádí důvodová zpráva pana ministra financí, potažmo vlády, jsou výrazně nižší než odhadované náklady interní studie BDO, kterou si nechalo Ministerstvo financí zpracovat... (Řečník se opět odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já opravdu poprosím, abychom snížili hladinu hluku. Nebudeme pokračovat do té doby, než bude klid... Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Možná si vzpomenete, že jsem pana ministra financí prosil, zda by zvážil, aby tuto studii o 184 stranách firmy BDO, ze které Ministerstvo financí vycházelo při zpracování svých materiálů, zda by tuto studii pro Poslaneckou sněmovnu neuvolnil, protože zejména v otázkách nákladů a technických problémů by to pro nás pro všechny bylo velmi zajímavé čtení. Během těch čtrnácti dnů tak pan ministr financí zatím neučinil. Koneckonců nevadí.

(K řečništi přistupuje místopředseda vlády Babiš a podává řečníkovi požadovanou studii.)

To je ona? Děkuji. Já jsem myslel, jako že to dostane každý elektronicky, já už jednu mám. Ale dobře, já to oskenuji a každému to poskytnu. Koneckonců, můžeme si v tom v následujících měsících a letech při diskusi o tomto materiálu číst a jednotlivé stránky vysvětlovat... Já počkám...

(Místopředseda vlády Babiš přechází z jedné strany sálu na druhou a ukazuje přítomným dvě velké desky - makety účtenek, poslanci se smějí a tleskají. Předsedající: Prosím sněmovnu o klid!)

Děkuji za nonverbální prezentaci, která zajisté podporuje mé vystoupení... Já počkám, až pan ministr odprezentuje. (Veselost v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím o klid ve Sněmovně... (Ministr Babiš přinesl kopie účtenek k řečnickému pultu. Veselost v sále pokračuje.) Poprosím pana ministra, aby se případně posadil na místo, aby kolega Kalousek mohl pokračovat. Prosím, pane kolego, máte slovo. (Účtenky byly přemístěny ke stolku zpravodajů.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pro ty, kteří sedí přímo proti mně, si jenom dovoluji z vrchu informovat, že za těmi cedulemi (u stolku zpravodajů) sedí Klaška a Babiš. (Veselost v sále.)

Takže hovořili jsme o nákladech, které uvádí studie BDO, které jsou v přímém rozporu s náklady, které uvádí materiál Ministerstva financí... (V sále je neklid a hluk.) Jménem klubu TOP 09 prosím o deset minut přestávky, kterou snad použijeme na to, že se budeme navzájem v této Sněmovně poslouchat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já tedy vyhlašuji desetiminutovou přestávku. Budeme pokračovat v 9.20 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 9.11 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.20 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 9.20, uplynulo deset minut pro přestávku klubu TOP 09. Prosím, abyste zaujali svá místa, snížili hladinu hluku v sále, abychom mohli pokračovat v jednání... (Neklid a šum v sále.)

Poprosím k mikrofonu pana poslance Kalouska, aby pokračoval ve svém projevu. Dříve ještě, než začne, poprosím, bohužel musím jmenovat už kolegu Volného, aby se posadil na své místo, popřípadě jestli si má co vyřídit, aby tak učinil v předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tak, děkuji za pochopení i za pozornost, paní předsedající. Dámy a pánové, protože tady byl skutečně mimořádný hluk, navíc tady běhali nějací demonstranti s cedulemi, tak já si to s dovolením radši vezmu ještě jednou od začátku. Koneckonců pro takový případ mám ještě jedenáct pokusů a pevně doufám, že už nebudu muset žádný použít. Tedy dovoluji si připomenout, že jsem tady upozornil ve své minulé řeči na mimořádné technické problémy, které to může přinést vzhledem k tomu, že na celém území České republiky není k dispozici vysokorychlostní internet, na celé řadě území vysokorychlostní internet vypadává, jak všichni známe z vlastní zkušenosti, a jaké obrovské administrativní a technické problémy a vícepráce to přinese českým podnikatelům.

Dovolil jsem si tady také upozornit před těmi 14 dny na velmi problematickou věc digitálního udávání. Nedomnívám se, že to prospěje společenské atmosféře v České republice, a myslím si, že by to mělo být velmi zváženo, aby jeden udával druhého a stát k tomu pobízel na speciálních webových stránkách a říkal tomu digitální forma udávání. To si myslím, že si tahle společnost nezaslouží.

Za třetí jsem si dovolil upozornit na mimořádný rozdíl mezi náklady, které uvádí interní studie BDO, kterou tedy dnes pan ministr - já mu děkuji - uvolnil, takže si to všichni budeme moci zkonfrontovat, mimořádný rozdíl mezi náklady, které uvádí studie Ministerstva financí, a náklady, které jsou nám předkládány v důvodové zprávě. Pokud by skutečně mělo dojít k tomu, že by bylo připojeno všech 600 tisíc podnikatelů v odvětvích zabývajících se cashovými hotovostními platbami, pak by se na straně státu jednalo včetně vyvolané investice nového centra, které tady rovněž není započítáno, o zhruba 10 miliard nákladů na zavedení celého systému, což je částka, za kterou lze postavit 20 středně velkých škol, 70 mateřských školek, 5 okresních nemocnic či cokoliv dalšího si vzpomenete pro veřejný prospěch namísto 10 miliard, které budou vynaloženy nikoliv pro veřejný prospěch, ale pro prospěch určité části soukromých osob na úkor jiných soukromých osob, kterým tím vzniknou náklady, problémy, ba budou dokonce i likvidační.

Vedeme ve veřejném prostoru řadu měsíců už diskusi, zda ten systém, který opravdu funguje jenom v Bulharsku a Chorvatsku - a jistě se ještě dostaneme k tomu, proč pouze v těchto zemích a proč naopak západoevropské demokracie ho odmítají -, vedeme diskusi o tom, zda vedl, či nevedl v Chorvatsku k úbytku živnostníků a k zvýšení nezaměstnanosti. Máme dvě možnosti. Buď že budeme věřit propagandě chorvatského a českého Ministerstva financí, anebo budeme věřit jediné nezávislé autoritě pro celou Evropskou unii a to je Eurostat. Já doporučuji to druhé. A dovolte, abych ocitoval několik ověřených a otevřených údajů z Eurostatu, které Eurostat certifikovaně vydal pro celou Evropskou unii.

Tedy: V roce 2013, když se připojovali, začali připojovat v Chorvatsku k on-line pokladnám, ubylo 15 tisíc živností a loni v roce 2014, když se staly pokladny povinné pro všechny, ubylo dalších 22 tisíc živností. Pan ministr financí proti tomu argumentuje, že tito živnostníci si zakládali právnické osoby, eseróčka. To je do určité míry pravda, nicméně těchto firem přibylo pouze 12 tisíc. To znamená, na 37 tisíc zaniklých živností přibylo 12 tisíc eseróček, což je stále desetitisíce zaniklých živností a zvýšení nezaměstnanosti. Přestože ekonomika rostla, tak nezaměstnanost se zvýšila během zavádění elektronických pokladen o jeden a půl bodu v Chorvatsku. Cituji data z Eurostatu.

Rovněž tak je problematické tvrzení, že to vedlo k vyššímu výběru DPH. Podíváme-li se na inkaso daně z DPH, a opět se odkazuji na údaje Eurostatu, za ty dva roky došlo naopak k výpadku ve výši zhruba 2 miliard korun. Argument propagandy ministerstev financí České republiky i Chorvatska je, že došlo ke snížení DPH u hotelů a restaurací na 10 %. To je sice pravda, ovšem současně, a to už ministerstva neuvádějí, v Chorvatsku se snížením této snížené sazby pro hotely a restaurace se zvýšila základní sazba na ostatní zboží a služby z 23 na 25 %. To znamená, tam došlo legislativně k fiskálně neutrálnímu pohybu sazeb, kdy se snížila snížená sazba, ale zvýšila se zvýšená, celkový dopad měl být neutrální, mělo se vybrat víc peněz díky elektronické evidenci tržeb, ale ono se vybralo méně.

Prostě někdo tady nemluví pravdu, buď chorvatské, potažmo české Ministerstvo financí, protože přebírá jeho údaje a jeho propagandu - já naprosto chápu chorvatskou vládu, která když to zavedla, tak nemůže teď říkat, že se to nepovedlo -, anebo nemluví pravdu Eurostat. Já doporučuji věřit Eurostatu. A z dat Eurostatu zjistíme, že prokazatelně došlo k úbytku živnostníků v řádu 10 tisíc a prokazatelně nedošlo k lepšímu výběru DPH vlivem on-line pokladen. Leč i kdyby ano, jako že ne, ale i kdyby ano, i kdyby to vedlo k nějakému zvýšení DPH u živnostníků, pak dovolte, abych řekl, že jdeme s kanonem na vrabce, že i ty studie, které mluví o úniku DPH vzhledem ke krácení tržeb v maloobchodě, i tyto studie uznávají, že z celkového objemu daňových úniků tvoří krácení tržeb v maloobchodě 5 %. To znamená z toho celkového problému boje proti daňovým únikům jsou tržby v maloobchodě pětiprocentní problém. A na ten pětiprocentní problém jdeme s miliardovým projektem, s miliardovými náklady a s obrovskými technickými a administrativními problémy pro podnikatele a živnostníky.

Kde je těch 95 %? Jsou, a to má pan ministr pravdu, velká část z nich se skutečně odehrává v oněch řetězových karuselových obchodech, ale druhá veliká část se odehrává ve víceméně - díky armádě šikovných právníků a šikovných daňových poradců - v tzv. daňové optimalizaci u velkých skupin, které disponují desítkami vlastních nebo spřátelených společností a často jsou nadnárodní, to znamená působí v několika zemích, kde dochází k daňové optimalizaci, někdo říká dokonce k daňovým čachrům, kde celkový odvod těchto daní je daleko menší, než by se dalo předpokládat ze zisku těchto společností. Zjistíme to zase četbou otevřených zdrojů, výročních zpráv. Doporučuji skutečně si někdy pročíst výroční zprávy velkých korporací, je to velmi zajímavé a dobrodružné čtení.

Možná, že se v dalších čteních dostaneme ke spoustě jiných firem, já si pro tento den a pro tento případ, abych nezdržoval, připravil pouze jeden jediný příklad. Je jím firma Synthesia Pardubice, známá chemička, která je ve vlastnictví skupiny Agrofert.

Tedy čteme-li výroční zprávu, a teď budu citovat z otevřených zdrojů výroční zprávy Synthesia Pardubice, tak tato firma vyplatila v letech 2010 až 2013 svému vlastníku, firmě Agrofert, 1,5 mld. ze snížení základního kapitálu. Za ty tři roky vygenerovala zisk před zdaněním v celkové kumulované výši 1 mld. 872 mil. korun a na dividendách z tohoto zisku vyplatila Agrofertu 1 mld. 310 mil. korun. Státu na daně z příjmů právnických osob zaplatila nula - nula je nic, ani korunu -, ale požaduje po státu 3,2 mld. na zahlazení ekologických škod.

Tedy ještě jednou: Shodou okolností zde sedící vlastník z prosperující firmy za tři roky si pro sebe vytáhl 2,8 mld., státu nezaplatil na korporátní dani ani korunu a po zde sedícím ministrovi financí požaduje 3,2 mld. dotace z veřejných rozpočtů. S takovouhle platební daňovou morálkou, prostřednictvím paní předsedající, s takovouhle platební daňovou morálkou, pane podnikateli a ministře financí v jedné osobě, běžte do karusele. (Pobavení v pravé části sálu.)

Tyhle prachy z těch živnostníků nedostanete, jenom (nesrozumitelné) a Synthesie, co zaplatíte míň a po tom státu chcete, ze všech živnostníků nedostanete, i kdybyste pověsil elektronickou pokladnu na každé pivo a na každého buřta. Já netvrdím, že to není legální. Ano, skutečně to je díky desítkám a stovkám dalších spřátelených firem, armádě šikovných právníků, armádě šikovných daňových poradců, je to legální a dělají to pravděpodobně všichni velcí oligarchové. Proto ta obrovská delta daní. Ale to ti malí živnostníci nemají. Ti mají jenom své dvě ruce a svoji každodenní dřinu, kterou vy jim chcete zkomplikovat jenom proto, aby se před národem ukázalo, kdo je ten podvodník a kdo může za to, že ministr financí neumí vybírat daně. To je ten živnostník! To je ten podvodník! Ne ten oligarcha, který si umí zoptimalizovat miliardy. Prosím, ověřte si to v otevřených zdrojích, jak je to doopravdy.

Není bez zajímavosti, že dokonce ten nákladný projekt, ten kanon na vrabce - kterým chceme všem říct: podvodníci jsou ti živnostníci, ne že neplatíme my oligarchové, ale podvodníci jsou ti živnostníci - že ten kanon na vrabce děláme bez výběrového řízení. Tady něco nehraje. Pan ministr financí si prosadil na vládě, že vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně citlivá data, firma, která to bude dělat, musí být prověřena na tajné a z bezpečnostních důvodů to bude zadáno bez výběrového řízení. No tak buď ministr financí klame, že tam nebudou žádná citlivá data, protože jinak proč by to mělo být utajováno, anebo tam skutečně citlivá data budou... Pardon, buď ministr financí klame, že tam nejsou žádná citlivá data, pak to musí být utajováno asi, anebo tam nejsou ta citlivá data, pak proč by to mělo být utajováno? Já tady jenom podotýkám, že veškeré systémy pro daňovou a celní správu se vždycky nakupovaly ve výběrovém řízení a nikdy nebyla výjimka z volné ruky proto, že to musí být utajováno, byť to obsahuje celou řadu citlivých informací. Není ten důvod někde jinde? Není ten důvod v tom, že to musí dělat spřátelená společnost, která spolupracuje s oligarchou na jeho marketingu a přímo bude ty informace zpracovávat v jeho prospěch?

Tady je totiž ten argument, jestli to povede, nebo nepovede k narovnání podnikatelského prostředí a naopak k jeho další deformaci. Pan ministr financí - a já mu za to děkuji - nám zprostředkoval zhruba před měsícem seminář s chorvatským ministrem financí, který se nijak netajil tím, a říkal to veřejně, že ten projekt není ani tak primárně určen k tomu, aby způsobil vyšší inkaso DPH, ale aby mělo Ministerstvo financí dokonalý přehled o podnikatelích, o jejich finanční kondici, o jejich převodu - já počkám, až domluví Vítězslav Jandák, děkuji - o jejich převodu a o možnosti dokonalé on-line kontroly.

Můj vzácný kolega Zbyněk Stanjura tomuto systému říká registrační pokladny. No kéž by měl pravdu. Registrační pokladny jsou sice drahý a nákladný nesmysl, ale neobsahují v sobě to riziko on-line přenosu informací a on-line zneužití informací. Ty mají černou skříňku a při nějaké následné zpětné kontrole se do ní finanční úřad dostane, neboť koneckonců i dnes disponuje Ministerstvo financí v měsíčním hlášení DPH z daňových přiznání celou řadou mimořádně citlivých informací, které se samozřejmě dají nějakým způsobem použít, nebo dokonce zneužít v obchodním styku. Ale žádné nejsou on-line. On-line jsou jenom v tom Chorvatsku, kde se to šíleně zalíbilo panu Todoričovi. Pan Todorič, to je takový chorvatský pan Babiš, ten to panu Babišovi v Chorvatsku předvedl. A ten se do toho okamžitě zamiloval, protože chce mít samozřejmě to samé co pan Todorič. Chce mít ty informace on-line.

A je prosím pěkně náhodou, že tak jak to budeme postupně zavádět, že to nejprve budeme zavádět v maloobchodě a v restauratérství? Ze všech analýz, ke kterým jsem kdy měl přístup, co se týče krácení tržeb v maloobchodě nebo krácení tržeb vůbec, vyplývá, že největší podíl šedé ekonomiky, toho krácení tržeb, je ve stavebnictví a v dopravě. Teprve poté jsou to restaurace a maloobchod. Já to nechci soudit, já nechci tenhle systém nikde, protože koneckonců na tom nejsme hůře než Německo, zatímco Chorvatsko i po zavedení elektronické evidence je na tom dvakrát hůře než my. Ale proč ten, kdo to zavádí, se domnívá, že ti největší podvodníci jsou hospodští a prodejci v maloobchodě? Proč nejsou někde jinde, kde to zatím nezavádíme? No protože tam se obchoduje s komoditou, která ho mimořádně zajímá. Tam je největším producentem, tam jsou ty potraviny.

Stavebníci, zámečníci, pokrývači, autodopravci, a nemáme důvod se domnívat, že tam by byli více nebo méně poctiví živnostníci než v jiných oborech, tak ti nebudou vystaveni tomuto instrumentu, a ti, kteří obchodují s artiklem, který pana ministra financí jako producenta potravin zajímá, ti tomu podrobeni budou. A říkáme tomu narovnání podnikatelského prostředí.

Narovnání podnikatelského prostředí jsou rovné podmínky pro všechny, ne pro někoho ano a pro někoho ne, s tím navíc, že v tom jednom jediném segmentu, kde to má být zavedeno okamžitě, jsou ty informace k dispozici a jsou zneužitelné. A není pravda, že jich je málo a že jsou necitlivé, protože kdyby jich bylo málo a byly by necitlivé, tak není potřeba je utajovat a není potřeba dělat soutěž zadáním z volné ruky předem určenému kamarádovi, pardon, předem určenému zájemci, protože necitlivá data přece nemusíme utajovat, tak na ně můžeme udělat soutěž. Výsledkem nebude narovnání podnikatelského prostředí, o kterém se tady tak stále mluví.

Výsledkem bude diskriminace a mnohem větší pokřivení podnikatelského prostředí, protože na někoho to aplikováno bude, na někoho nebude, dokonce vláda si to rozhodování chce vymínit sama vyhláškou nebo nařízením, což, domnívám se, že jsou na to judikáty Ústavního soudu, že to nejde, že povinnosti nelze ukládat podzákonnými normami, ale pouze zákonem. Ale to je jedno, k Ústavnímu soudu se to nikdy dostat nemůže, protože my to nikdy nedovolíme schválit.

Jen tvrdím, jen tu rozporuji ten argument, že dojde k narovnání podnikatelského prostředí. Naopak, k daleko většímu pokřivení, kdy to na někoho aplikováno má být, na někoho ne, a navíc je u zdroje informací spřátelená firma, kterou si vybral bez výběrového řízení největší producent potravin, aby měl bezkonkurenční informace v segmentu, a stal se tak naprosto neporazitelným pánem trhu. Tak jako pan Todorič v Chorvatsku, kterému se to povedlo, tak i pan Babiš v České republice.

Rozumím tomu, že on o něco takového stojí, to je pro mě ještě pochopitelné. Není pro mě pochopitelné, proč na něco takového jdou jeho koaliční partneři. To vážně nechcete pochopit, co mu dáváte do ruky a co mu umožňujete? Anebo už má složku vážně skoro na každého z vás? To jsou totiž věru neuvěřitelné příběhy. Předtím, než to ta vláda projednává, tak vystoupí ministři za KDU-ČSL a řeknou: Přes nás to nikdy neprojde, my máme celou řadu nezodpovězených otázek. Za tři hodiny pro to hlasují a řeknou: Je to výborný, pan ministr nám to všechno vysvětlil. U toho vysvětlování bych rád měl lístek do první řady. Tady nezbývá nic jiného, než před panem ministrem smeknout před jeho vysvětlovacím talentem, protože na jednoho nechápavého Šincla třináct chápavých a vnímavých lidovců, to je famózní skóre. Koneckonců způsob, kterým se vedení sociální demokracie postavilo či nepostavilo za pana poslance Šincla, také o mnohém svědčí. Ale to je jejich vnitřní problém, to komentuji jenom tak pod čarou. Ale ty vysvětlovací schopnosti jsou skutečně mimořádné.

Já nedokážu pochopit proč. Na úkor veřejných prostředků a proč. Na úkor živnostníků se dopouštíte takovéto zásadní deformace a distorze podnikatelského prostředí a máte tu odvahu tomu říkat ještě narovnání. Kdyby to opravdu bylo pro všechny, byl bych samozřejmě proti tomu, ale byl bych schopen ještě nějakým způsobem rozumět tomu argumentu, že snad ano, že tomu může někdo věřit. Ale vy to zavádíte jenom pro někoho a jenom tam, kde to zajímá Babiše, a ve všech ostatních odvětvích, kde budou probíhat hotovostní platby, to prostě poběží tak, jak to běží doteď - což si nemyslím, že probíhá nijak tragicky. Ta věc není tak tragická. Úroveň šedé ekonomiky je u nás zhruba kolem 15 %, což samozřejmě není nějaké číslo, nad kterým bychom měli jásat, ale je zhruba stejné jako v Německu, jedno z nejnižších v Evropské unii.

Znovu opakuji, v Chorvatsku, kde to zavedli, tak poté, co to zavedli, mají úroveň šedé ekonomiky dvakrát větší, 28 %. Jenže právě proto, aby si tohle někdo sám pro sebe udělal, právě proto, aby odvrátil pozornost, kde jsou skutečně ty daňové úniky, že někdo si vezme 2,5 miliardy, nezaplatí korunu na dani a ještě po státu chce 3 miliardy, tak nemůže říct: To jsou peníze, které já jsem nezaplatil, a z těch veřejných rozpočtů dojím. Musím říkat: To jsou ty peníze, co neodvedli ti podvodníci živnostníci. A my tu budeme s ním hrát tuhle hru? Tak jako v Chorvatsku s Todoričem? Německá finanční služba se tím samozřejmě zabývala, tak jako celá řada jiných finančních služeb evropských civilizovaných států, a pro obrovské riziko zneužití těch informací a pro obrovská technická rizika a pro velkou nákladnost to všichni odmítli. Proč proboha si myslíte, že v čele boje proti daňovým únikům budeme my s Chorvatskem? Ne. Todorič s Babišem. O nic jiného tu nejde.

Opět znovu, až vám bude ukazovat, že žádná citlivá data si brát nebude, tak se ho zeptejte, proč musí být utajována a proč tedy to musí zadat bez výběrového řízení, když tam žádná citlivá data nejsou. To jsou dva argumenty, které jdou proti sobě. Buď nemluví pravdu v jednom, nebo nemluví pravdu v obojím. Obávám se, že nemluví pravdu ani v jednom ani ve druhém.

S tím souvisí i náklady, které se teď vyplácejí na ten projekt. Ministerstvo financí už vynakládá výdaje mimo zákon, neboť platit mohu jenom něco, k čemu mě zákon opravňuje, jsem-li veřejná instituce. Vzhledem k tomu, že tento zákon není a ministerstvo vynakládá tyto prostředky, tak je vynakládá neoprávněně, neboť pro to nemá příslušný zákon. Netvrdím, že se tak v minulosti nedělo, dělo se tak např. u datových schránek nebo u státní pokladny, když se pospíchalo. Nicméně každý ten ministr, každé ministerstvo neslo samozřejmě příslušnou míru rizika, protože kdyby se nepodařilo ten zákon schválit, tak se jednalo o neoprávněné vynaložení finančních prostředků a ten ministr by se potom hodně musel kroutit, až by vysvětloval, že měl legitimní očekávání, že zákon bude schválen, a on schválen nebyl. Tak on zatím vždycky schválen byl, takže to legitimní očekávání se naplnilo. Nicméně připadá mi fér vzhledem k tomu, že stále jsme tady v neprávním prostředí při vynakládání těch prostředků, včetně té kampaně za těch 80 milionů korun, říct naprosto na rovinu Ministerstvu financí, že má všechny důvody legitimního očekávání, že tento zákon schválen nebude, že to jménem poslaneckého klubu TOP 09 říkám naprosto autoritativně, a jsem přesvědčen, že nebudu jediný předseda poslaneckého klubu, že pokud dojde k tomu, že ten zákon schválen nebude, a přesto budou v rozporu se zákonem vynaloženy rozpočtové prostředky, že to riziko si prostě ponese pan ministr financí a jeho podřízení sami. A pro ty instituce, které se tím budou zabývat, nechť je na záznamu Poslanecké sněmovny věta, že máme důvod legitimního očekávání, že tento zákon schválen nebude, a že tedy nikdo není oprávněn vynakládat rozpočtové prostředky na něco, co není podloženo zákonem. To mi přijde férové říct.

Když to shrnu, tento zákon se nám snaží vnutit systém, který je drahý, který je neefektivní, který je diskriminační, který nepřinese veřejnému zájmu nic, naopak přinese mnoho soukromým zájmům a jiné soukromé zájmy naprosto zbytečně poničí. Proto každá příčetná sněmovna, jsem přesvědčen, tento zákon musí zamítnout, a proto předkládám jménem poslaneckého klubu TOP 09 návrh na zamítnutí. Je možné, je dokonce pravděpodobné, že tento návrh nebude schválen a že to protlačíte do druhého čtení. Je možné, je dokonce pravděpodobné, že vás ve druhém čtení nepřesvědčíme a že to protlačíte až do třetího čtení. Ale nikdy vám nedovolíme ten zákon schválit a uvést v realitu, protože je stejně nebezpečný pro volné dýchání v téhle zemi, je stejně nebezpečný jako jeho předkladatel.

Děkuji za pozornost. (Bouřlivý potlesk v celé pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní zde mám dvě faktické poznámky - pana poslance Šarapatky, kterého zde nevidím, tudíž jeho přihláška propadá, a další je pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní místopředsedkyně, jenom dvě krátké poznámky. Ta první věcná. Chápu, že toto řečniště snese jakýkoliv nesmysl, ale v okamžiku, kdy zde padlo něco o tom, jak není dostupný vysokorychlostní internet na předávání tohoto malého objemu dat, tak to je naprostý nesmysl. Na toto stačí jakékoliv malé rychlosti. A absolutně jakýkoliv argument o vysokorychlostním internetu je zcela mimo.

A druhá poznámka. Za první republiky měly pokladny jednu pásku, na kterou se tiskly účty pro zákazníky a pro příslušný obchod, a druhá byla zapečetěná, dělala se na ní kopie a kontroloval ji berňák. Tohle fungovalo zcela běžně a bylo tam podstatně víc konkrétních informací než jenom čísla. Z těchto čísel (ukazuje na Babišovy cedule), když si je sečtete, dostanete pouze údaje ve výsledovce na odvod DPH. Nic jiného. Nic důvěrného v tom není.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Lanka s jeho faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Nechci zdržovat. Chvilku jsem tady zajásal, když jsem viděl ty cedule, že pan ministr v očekávání dlouhého jednání nám tady otevřel malý bufet. Pak jsem pochopil, co to je.

Jenom mám takovou zdvořilou prosbu ohledně umístění těch cedulí. Já přes ně nevidím, jak se pan ministr Babiš tváří při projevu pana Kalouska, a cítím se tím ochuzen. Tak jestli by se to nedalo trošku poupravit. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo. (Cedule byly přemístěny od zpravodajského stolku do uličky vpravo, aby byly dobře viditelné z galerie pro tisk, kde se právě nachází mnoho novinářů.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Co se týče přenosu dat, nechci se přít s profesorem kybernetiky. Vycházím z tvrzení znalce. Vycházím z tvrzení znalce, který pracoval pro Ministerstvo financí a který přesně tady říká, uvádí do oné studie, která bude k dispozici. Buď mluví z cesty pan profesor Zlatuška, nebo znalec Ministerstva financí. Já to nejsem schopen posoudit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní další dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Novotného, poté se připraví pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné dopoledne. Možná trošku nevýhodou těch z nás, kteří tráví většinu svého pracovního času v oblecích a ve velkých metropolích, je to, že opravdu nemáme praktickou zkušenost s tím, jak ty datové sítě reálně fungují. Zažil jsem takovou praktickou zkušenost nedávno o víkendu, když jsem kvůli svým dětem absolvoval po mnoha letech víkend pod stanem v docela frekventované lokalitě na jižní Moravě v jednom z tamních nejvýznamnějších rekreačních míst, a ujišťuji vás, že ani tu esemesku s pouhými několika kilobity dat jsem tam na mnoho a mnoho místech v té exponované jihomoravské lokalitě vůbec nebyl schopen poslat, natožpak cokoli, co má objem dat větší. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než pozvu k mikrofonu pana kolegu poslance Zlatušku, prosím, abyste mi dovolili přivítat na galerii hostů zahraniční delegaci Lidového shromáždění Syrské arabské republiky, kterou vede místopředseda doktor Fahmí Hasan. (Všichni přítomní vstávají a tleskají.)

Nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku a jeho dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedkyně, nechci se nijak chvástat, ale jsem přece jenom vysokoškolský profesor v informatice, nikoli kybernetice, jak řekl pan kolega Kalousek. Svého času jsem byl autorem první odborné zprávy o postupu České republiky k informační společnosti a tak dál. Teď zrovna budu působit jako děkan fakulty informatiky. V každém případě to, co tady slyšíte od kolegy Kalouska, není pravda. Vyjadřuji se v tom zcela autoritativně. A tohle to nepotřebujete. A velice rád bych slyšel jméno toho znalce v uvozovkách, na kterého se pan Kalousek odvolával.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Laudát a poté pan poslanec Korte. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, děkuji za slovo, paní předsedající. Dvě minuty z faktické poznámky mi budou bohatě stačit.

Už dlouhou dobu se zabýváme elektronickou evidencí tržeb. Já jsem se vyjádřil několikrát, i náš poslanecký klub, v tom směru, že myšlence předkladatele rozumíme a že nemáme problém s myšlenkou, že daně se mají vybírat a daňové úniky nemají být. Máme ovšem výhrady k tomu, na co bychom se měli zaměřit nejdříve.

Dovolím si odcitovat pár strohých čísel z tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu 14/17 z 27. dubna 2015. Podíl jednotlivých faktorů podílejících se na daňových únicích při výběru DPH. 40 % mezery DPH tvoří podnikatelé úmyslně zkreslující údaje - velké a střední podniky. 28 % DPH tvoří ostatní daňové úniky nebo chyby v daňových přiznání. 25 % mezery DPH tvoří přírůstek nesplacených nedoplatků. A poslední zajímavý údaj: 7 % nelegální a stínová ekonomika, to znamená malí podnikatelé, živnostníci a stavebnictví.

Takže jinými slovy, my tady budeme honit blechy v kožichu medvěda, budeme tím ztrácet spoustu času elektronickou evidencí tržeb, ale ty velké daňové úniky, ty necháme pořád, aby existovaly, ty miliardy mnohem větší, než o které tento stát - já s tím nesouhlasím - připraví ti drobní živnostníci, tak to budeme řešit složitě. Ty předpoklady o výběru nejsou podle mě úplně reálné. Dopady budou nezanedbatelné. Nezaměstnanost. Sociální výdaje. Ale ty největší daňové úniky, k těm se budeme stavět zády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím k mikrofonu pana poslance Kučeru a jeho dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo. Já bych jenom krátce zareagoval na řeč pana kolegy Zlatušky. Doufám, že bude dávat i pozor. Doufám, že zpozorní i přítomní lékaři. Pamatuji si tady, a vůbec jako zdravotnictví nerozumím, ale pamatuji si tu diskusi o zavedení elektronických receptů. Pamatuji si argumenty, které tady zaznívaly, proč elektronické recepty nemohou být zavedeny. První důvod byl: Ne všechny ordinace jsou připojeny na internet. Druhý důvod byl: Staré technické vybavení ordinací, co se týká počítačů. A třetí důvod, pokud si pamatuji, mohl být i věk praktických lékařů, kteří ne všichni budou schopni ty elektronické recepty a s tím internetem se naučit pracovat. Já nechci tu diskusi jakkoli snižovat, ale skutečně tohle to bylo, pokud si dobře pamatuji, jedním z hlavních důvodů, proč tady byl poměrně velký odpor z řad poslanců z oblasti zdravotnictví, proč nezavádět elektronické recepty.

Myslím si, že ti živnostníci, kteří jsou v těch obcích, kteří jsou v těch pohraničních částech naší republiky, kteří jsou mnohdy starší, kteří nemají to technické vybavení, kteří nejsou připojeni na internet, jsou na stejné úrovni jako ti lékaři v těch samých oblastech. Myslím si, že mi mnozí musejí dát za pravdu. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Korteho. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. K panu profesorovi Zlatuškovi vaším prostřednictvím. Pane profesore, existuje jedna šumavská víska, na jejímž katastru mám chalupu. Je tam hotel, není tam televizní signál, není tam signál žádného mobilního operátora. Internet tam vede po drátu. Je to úplně na konci toho vedení. Takže nejenže 15krát za den spadne, ale třeba celé dny nejde vůbec, k nelibosti hostů. Takových míst je určitě v České republice více. Znamená to snad, že pan ministr financí nechá provozovatele toho hotelu preventivně zavřít jako podvodníka? (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta a připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Jak tady říkal pan Zlatuška, ostatně i ten příšerný plagiát, který vám tady byl rozdán, prolhaný, na stůl, zřejmě od Ministerstva financí, tak začíná tím, že vlastně stejně už si registrují, nebo že to nebude ohrožení dat. Ale je zásadní rozdíl, jestli centrálně stahujete data, anebo jestli chodí ad hoc kontroly, kde je jasné, kdo kontroluje, kdy kontroluje. To znamená, centrální úložiště dat je o něčem úplně jiném.

Tak přestaňte lhát, že nevytváříte velkého bratra. To je takový podvod a lež neuvěřitelná! Je mně líto, že sociální demokraté se na tomto podílejí. Já jsem tady několikrát už v minulém období říkal, že hlásají pravidla a směřují ekonomiku k tomu, aby byli asociální demokraté. A tímhle, že tohle podporují a útočí na ty nejmenší živnostníky, jenom dotvrzují, že už tehdy jsem měl pravdu. A to ještě prosím nevládli.

Ještě si k tomu přidejte tamhle Brabce s jeho ekologickou daní pro auta nad deset roků a další lumpárny, které útočí na ty nejchudší, a pak si zatleskejte. Řecký oligarchický nebo ruský systém, to je to, co vy tady chcete. A my budeme dělat všechno pro to, abychom vám v tom zabránili. Jestli najdete fintu a já ještě v politice budu - nevím, čemu se tady šklebíte tak hloupě - (smích několika poslanců) - jestli najdete fintu a nějakým způsobem tuhle nehoráznost protlačíte a já budu ještě v politice, tak budu trvat na tom, že tuhle lumpárnu zrušíme. Co nejrychleji. Pokud nám voliči dají podporu. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku, připraví se pan poslanec Janulík, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, naposledy, nebudu už vystupovat, ani kdybych byl znovu jménem vyzván.

To, co zde z odborného hlediska od opozice vyznívá jako námitky, je absolutní nesmysl. Kdybych tohle slyšel od studenta při běžné zkoušce, vyhodím ho. (Oživení v sále.) A jenom utvrzuje to mé přesvědčení, že se má člověk věnovat nejen politice, ale sem tam působit i na ty studenty, že třeba příští generace budou lepší než to, co tady vidíme od některých kolegů, kteří mají taky za sebou vysokou školu a občas i v něčem působili. Co s tím?

Ale už poslední, už sem nebudu chodit. (Potlesk kolegů z ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Janulíka. Připraví se pan poslanec Volný. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já na margo jednoho z předřečníků, který se tady dovolával elektronických receptů a lékařů. Pane kolego prostřednictvím předsedajícího, vy ne že pláčete na cizím hrobě, vy jste netrefil ani hřbitov. (Potlesk a smích části poslanců.) Nám lékařům v podstatě ty elektronické evidence byly zavedené, a nikdo se nás neptal, už před mnoha lety. Všichni jsme si museli pořídit počítače a naučit se s tím dělat. A vůbec nikdo nebral v potaz to, jestli máme internety, nemáme. Prostě to bylo nařízeno, najednou bylo nutné si to pořídit. A co se týče elektronických receptů, tak tam hlavní problém byl právě v přenosech těch dat, ale to nebyla otázka internetu, to byla otázka úložiště dat a podobných věcí. Takže vy nemícháte ani hrušky s jabkama, to je vepřové a jabka. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Volného, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, paní předsedající. Kolegové, je dobře, že bude pan kolega Fiedler mluvit po mně, protože já jsem chtěl tady podtrhnout opět jeho. Absolutně, nezklamal mě, protože se zase přidal se svým populismem a tvrdí tady, že řešíme sedm procent malých živnostníků. Já upozorňuji, že EET bylo rozděleno podle sekcí, to znamená, začíná se pohostinstvím a obchodem a je to i na ty velké sítě, je to i na ty velké firmy. To znamená, není to postavené proti živnostníkům, je to prostě jeden obor, druhý obor. To znamená, není to proti živnostníkům, je to prostě připraveno pro celý obor. Budou tam i ti velcí, pane Fiedlere, ujišťuji vás o tom!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Novotný, poté pan poslanec Laudát a poté pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za reakci pana kolegy Volného. Já na něj v podstatě myšlenkově navážu. Protože to, co mi na tom vadí, jak je to připraveno, nachystáno. Když jsme si u nás v poslaneckém klubu Úsvit vyžádali konzultaci a prezentaci této novely zákona s paní náměstkyní Hornochovou, tak jsme tak řešili různé záležitosti. A pokud to půjde dál, tak dobře, ale já bych byl trošku zdrženlivý v tom zavádět to v takové časové posloupnosti, jaká je. Za dva měsíce nebo za tři měsíce, jak to tam bylo nastaveno, další segment, potom další, další. Já bych poté, kdy uděláme tento obrovský zásah, si dal určitě nějaký čas, vyhodnotil dopady, vyhodnotil bych nejdříve, jak to funguje, nefunguje. A v případě, že to nebude fungovat, tak bych tedy zvažoval, co s tím dál. Ale tady je nalajnováno, že to půjde jedno za druhým.

Víme, jak to bylo s registrem na dopravních inspektorátech, jak to havarovalo. To, co tady bylo popsáno o fungování internetu, to jsou známá fakta, na to každý z nás naráží velmi často. Takže když už chcete jít tímto kalupem, tak proboha nejdříve udělejme vyhodnocení po prvním segmentu, do kterého to pustíme. Protože znovu připomínám, vyspělé ekonomiky jdou jinou cestou, nikoli cestou Chorvatska, Bulharska. A potom bych uvažoval o tom nebo zamyslel se nad tím, jak půjdeme dál. Ale tady to prostě chceme napakovat na, tedy jak říkáte vy, velkou část toho trhu, kterého se to týká. A ty problémy právě třeba s registrem automobilů byly známé. Takže trošku uvážlivosti by bylo určitě namístě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Novotného, připraví se pan poslanec Laudát a poté pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji. Dámy a pánové, já tedy až se zas budu pokoušet ta elektronická data poslat a nepůjde mi to, tak si vzpomenu na proslov pana profesora Zlatušky a zjistím, že jenom sním a že je to celé nesmysl.

Chtěl jsem říct něco jiného. My jsme tady na začátku volebního období poslouchali, jaká byla situace v té zemi, jak všichni kradou, jak je potřeba zatočit s těmi Rittigy a s tou toskánskou partou. A já jsem přemýšlel, proč pan ministr financí přinesl tu velkou tabuli a proč je tak velká. Pochopil jsem to, že jsme zjistili, že centrum toho organizovaného zločinu v České republice je tajemná firma a ta se jmenuje Malý obchod s. r. o., má adresu U sámošky v Benešově, a že to je to, co je prioritou a vlajkovou lodí této vlády ve snaze zatočit s organizovaným zločinem. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já k panu Zlatuškovi. Nevím, na koho všeho ty své urážky o chytrosti anebo schopnosti projít u zkoušky nebo neprojít adresoval. Nicméně já zase říkám, pokud bych byl ministr školství, tak bych si prověřil, kdo se mu podepsal pod všechny ty tituly. K tomu patří nejenom nějaké IQ, nějaká chytrost, ale také nějaká morální rovina. Možná se vám to zdá k smíchu, ale já si myslím, že už (nesrozumitelné) má za sebou. Takže on je zrovna ten poslední, kdo by mohl peskovat. A jestli někdo neví, že ad hoc nějaké kontroly jsou něco jiného než udělat centrální úložiště, dát si filtry do programu, vyfiltrovat si data a podobně, nakládat s nimi. Dneska víte, co se děje ve Spojených státech. Každá databáze je napadnutelná. Nevím, jestli Babiš bude lepší ochránce dat, než jsou informační služby ve Spojených státech.

Já bych poprosil paní předsedající, aby prostě tady tyhle manýry netrpěla. Protože to se tady může příště zvrhnout. Tak z toho tady uděláme nějakou reklamku nebo co. Bude tady každý pobíhat s cedulemi. Sice v minulém volebním období tady sociální demokraté pobíhali s cedulemi, to je pravda, ale vždycky alespoň seděli na místě. Jestli si uvědomujete ten precedens, až tady bude někdo pobíhat. (V sále je silně rušno.)

Ale zase také chápu, že oba se musí tak smát hlouposti koaličních partnerů, že se raději za ty cedule schovají, aby ten úsměv nebyl vidět. Možná to je nějaká strategie. Možná že po čase řeknou, že to předkládali nevědomě, anebo že nevědomě byli schováni a kdoví kdo za těmi cedulemi byl, a možná že další jim to dosvědčí, nejlépe z hnutí ANO.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím o slovo pana poslance Kučeru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo.

Pan ministr Babiš přišel do Sněmovny s tím, že to je žvanírna, a teď z toho udělal manéž. Myslím, že se snad pasoval i za toho nejvyššího principála této manéže.

Ale já bych s dovolením reagoval na slova svého předřečníka, pana poslance Janulíka. Já si myslím, že asi o něm hovořil pan profesor Zlatuška, že by pan poslanec Janulík u něho tu zkoušku neudělal. Já bych jenom zopakoval pár čísel a doufám, že mě pan poslanec Janulík bude poslouchat.

Ta čísla jsou následující. Je 40 tisíc lékařů - podle zprávy lékařské komory. A to vychází ze zprávy lékařské komory. Podle zprávy České lékařské komory 20 procent - 20 procent - není napojeno na internet, pane kolego Janulíku prostřednictvím... Cituji zprávu lékařské komory, netvrdím, že to je pravda. Dvacet procent, to znamená 8 tisíc lékařů není napojeno na internet.

A samozřejmě ty argumenty, které jsem tady uváděl, já netvrdím, že jsou správné. Já jenom tvrdím, jakým způsobem argumentovali poslanci-lékaři, proč nechtějí zavedení elektronických receptů. A já je zopakuji: nepřístupný internet, staré technické vybavení počítačové a vysoký věk zejména praktických lékařů. Tak argumentovali poslanci-lékaři, proč nechtějí elektronické recepty. A já netvrdím, že ta argumentace je správná. My jsme elektronické recepty chtěli, ti, co proti tomu protestovali, používali tyto argumenty. Já věřím, že je budou používat i v případě elektronické evidence tržeb, protože ta situace tam je naprosto, naprosto obdobná.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Koníčka, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, údaje na účtence jsou definovány v paragrafu 20 návrhu. To, co vidíte zde, nebo ty údaje, které jsou zde uvedeny, tak chybí. Údaj pod písmenem A, G, H a I, které jsou uvedeny v tom paragrafu 20 odst. 1, a rozsah údajů zasílaných je definován v paragrafu 19, a na tom plakátu chybí údaj pod písmenem B, C, G, H a I. (Potlesk poslanců klubů KSČM, ODS a TOP 09. Poslankyně Černochová odnáší inkriminovanou tabuli od stolku zpravodajů.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych ještě jednou tedy -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane poslanče, dříve než začnete mluvit, poprosím kolegy, aby se ztišili. Je to určitě vypjaté téma, ale myslím si, že si každý zaslouží ticho při svém proslovu. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, paní předsedající. Já bych ještě jednou zareagoval na vstup pana kolegy Volného, který svými invektivami opravdu nezklamal, jsou je z jeho strany tradiční vůči hnutí Úsvit.

Tak speciálně pro pana Volného to zopakuji. To první číslo, které jsem říkal - čtyřicet procent mezery DPH tvoří podnikatelé úmyslně zkreslující údaje. Úmyslně zkreslující údaje. A jestli vy tady říkáte, tam se asi jedná o nějaké daňové optimalizace, a jestli vy tedy chcete říct, já teď nebudu jmenovat, že ty velké obchodní řetězce krátí tržby při tom systému elektronické evidence, který už dneska mají zavedený, tak já doufám, že vám napíšou, pane kolego Volný, své názory na to, že si dovolujete tvrdit, že oni jsou ti, kteří krátí ty tržby. Já si myslím, že to právě je u těch malých podnikatelů.

A navázal bych ještě na to, co říkal kolega Kučera. Dneska jsme to říkali, náš poslanecký klub Úsvit, na tiskové konferenci. Obrátila se na nás i stomatologická komora, která říká, že - taková je informace - třetina lékařů, zubních lékařů, je ve věku přes šedesát let, a v některých okresech dokonce polovina. Oni prostě na závěr - tak jak tady bylo řečeno, ne všichni ti lékaři jsou napojeni na internet, ne všichni mají to elektronické připojení. A oni na ten závěr své lékařské praxe nepůjdou do toho, aby se na to připojovali. A vzhledem k tomu, že jsou ve věku, kdy si budou moci dovolit ty lékařské zubní praxe zavřít, byli jsme upozorněni na to, že se může stát, že těch lékařských ordinací zubních ubude a pro řadu lidí to bude nedostupná péče potom. Takže to je jeden z dalších aspektů, který se na první pohled nezdá, ale i tam může mířit dopad tohoto zákona.

Čími říkám opět - myšlenku nekritizujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jen chci poděkovat panu poslanci Koníčkovi, že si přečetl ty cedule, jak jsem měl otočené zády, tak sem je neviděl. Takže odpověděl na mou řečnickou otázku, kdy pan ministr lže. Jestli když mluví o těch údajích, nebo když mluví o tom, že je potřeba je utajovat, a proto nesmíme pořádat výběrové řízení a musíme tu zakázku dát předem určenému kamarádovi. Takže pan poslanec Koníček na to odpověděl. Mohu pouze si povzdychnout, že pan ministr často říká, že nelže a nekrade a že to dělá pro lidi. Zdá se, když vezmeme ty náklady, když vezmeme to výběrové řízení bez soutěže a když vezmeme ty nepravdy, které tady uvádí a které uvádí ve své důvodové zprávě, že pan ministr lže od rána do večera, a to pro lidi, kteří mu to jeho kradení mají zaplatit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem předsedu ODS pana poslance Fialu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Já na začátek svého vystoupení připomínám, že nevystupuji s faktickou poznámkou, ale jako přihlášený do rozpravy, takže to moje vystoupení nebude trvat pouze dvě minuty, ale bude přece jenom o něco delší. Mohu vás nicméně ubezpečit, že zdaleka nebude tak dlouhé jako ta další vystoupení ve druhém a třetím čtení, kde budeme mít dostatek času na to, abychom projednali a vysvětlili si všechny naše argumenty, které máme proti zavedení elektronické evidence tržeb, respektive proti registračním pokladnám. A já předpokládám, že to třetí čtení bude trvat až do konce tohoto volebního období, takže budeme mít dost času se všemi těmi argumenty zabývat.

Já dnes chci nicméně ty základní výhrady, které Občanská demokratická strana má proti elektronické evidenci tržeb, nebo jak my říkáme proti registračním pokladnám, shrnout do šesti základních bodů, ve kterých na základě čísel, faktů i chorvatské zkušenosti budu hovořit o tom, proč je tento systém nebezpečný a proč nepomáhá žádnému lepšímu výběru daní, narovnání podnikatelského prostředí a podobným věcem, které by jistě každý podpořil, ale proč je jenom součástí soustředěného útoku vlády Bohuslava Sobotky na živnostníky, podnikatele a vlastně všechny pracovité občany.

Tedy šest důvodů. Za prvé. Systém je zbytečný. Nikdo nepochybuje o tom, že výběr daní je jednou ze základních úloh státu a stát by měl hledat řešení, jak daně vybírat. Nakonec občané si platí ze svých daní stát i proto, aby daně správným způsobem vybíral. V tomto případě ale nejde o lepší výběr daní ze strany státu, ale jde o přenášení této povinnosti, této úlohy státu, na podnikatele, aby za svoje vlastní peníze sami sebe kontrolovali. To je naprosto špatná koncepce výběru daní, i kdyby výběr daní byl skutečně tou hlavní motivací, se kterou se registrační pokladny připravují, a o tom já tady velmi pochybuji.

Systém, a to už zde trošku zaznělo v té smršti poznámek, je disproporčně zacílen jenom na malou část daňových úniků. Když se podíváme na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, můžete ty zprávy samozřejmě zpochybňovat, ale berme to jako nějaký soubor dat, který máme k dispozici, tak podle Nejvyššího kontrolního úřadu je pouze 7 % výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Pouhých 7 %! A přesto Ministerstvo financí soustředí veškerou energii, veškeré finanční prostředky, celé své úsilí právě na tuto skupinu živnostníků a drobných podnikatelů. Proč asi? Dneska je situace taková, že Finanční správa má všechny informace, které potřebuje k tomu, aby identifikovala, kdo případně daně neplatí, kdo krátí DPH, kdo se chová nějak nestandardně. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů samozřejmě nežijí ve vzduchoprázdnu, mají dostatek zkušeností, dobře znají poplatníky ve svém okolí, provádějí kontroly a mohou tyto lidi identifikovat. Nepotřebují k tomu zavádění nějakých dalších složitých systémů.

A když se podíváme na hlavní argument, který tady opakovaně slyšíme a který je jediným, že to zavedli v Chorvatsku a že v Chorvatsku to funguje, podíváme se dobře data, která máme z Chorvatska, podíváme se na to, co říká sám chorvatský ministr financí, kterého tady pozval náš ministr financí, tak zjistíme, že právě v Chorvatsku žádné zlepšení výběru daní po zavedení elektronické evidence tržeb nenastalo. V roce 2013, tedy po zavedení registračních pokladen v Chorvatsku, klesl výběr DPH o 1 %. Ano, můžeme říkat, že to bylo proto, že se zavedla druhá snížená sazba, ale v roce 2014 zase výběr DPH o 1 % vzrostl - ale ne díky registračním pokladnám, ale prostě díky tomu, že se snížená sazba z 10 % zase zvýšila na 13 %. Jediné, co se v Chorvatsku zvýšilo, a to jenom dočasně, byl výběr daně z příjmu fyzických osob asi o 8 %, ale to jistě se mnou všichni budete souhlasit, že to nepochybně nesouvisí se zavedením registračních pokladen. Výběr daní z příjmu právnických osob v Chorvatsku poklesl v roce 2013 o 17 %, v roce 2014 o 15 %.

Takže kde máme ten zlepšený výběr daní? A sám chorvatský ministr financí, když byl na návštěvě v České republice, pokud jste ho dobře poslouchali, řekl, že k žádnému zvýšení výběru daní v důsledku zavedení registračních pokladen nedošlo. Takže jak jsem říkal, zaprvé systém je úplně zbytečný a nenaplní cíle, se kterými je údajně připravován.

Za druhé. Registrační pokladny, elektronická evidence tržeb, jsou složitou plošnou restrikcí, která bude šikanovat podnikatele a bude komplikovat život nám všem, tedy zákazníkům. Stát říká, že chce trestat nepoctivé, ale místo toho a priori postihuje všechny poctivé a slušné podnikatele a komplikuje jim život. A bude postihovat i nás všechny ostatní, protože nákupy s povinným vydáváním účtenek se nepochybně zkomplikují a mnohde i prodraží. Já tedy nevím, jestli bych složil zkoušku u kolegy profesora Zlatušky, a já sám bych ho zase nechtěl zkoušet, naštěstí na vysoké škole se navzájem nezkoušíme, ale jedno vím naprosto jistě. Já se pohybuji po České republice nejenom v Praze a v Brně, a prostě na řadě míst potíže s datovým připojením jsou. Jestli někdo říkáte, že tomu tak není, tak buďto jste nevytáhli paty z Prahy, anebo neříkáte pravdu, protože potíže s daty mají lidé na řadě míst České republiky. A kdybych i připustil, že nemají potíže s daty, tak já třeba poměrně často mám potíže s tím, abych si z tiskárny vytiskl nějaký dokument, protože zrovna něco v tu chvíli nefunguje. Třeba je to moje chyba, ale jestli je to moje chyba, tak předpokládám, že takových chyb se může dopustit spousta dalších lidí. Možná je to chyba nedokonalosti systému, možná to není tak jednoduché, možná to občas selže, ale jestliže to bude celé založeno na tom, že živnostník bude mít, jak říká pan ministr, takovou tu jednoduchou aplikaci, se kterou se připojí k tiskárně a hned všechno vytiskne, tak já z vlastní zkušenosti vím, že to tak určitě nebude a že mnohdy právě prodej zboží se touto v uvozovkách jednoduchou operací zkomplikuje. A můžeme se také ptát, kolikrát denně se stane třeba to, že v nějaké tiskárně zrovna dojde papír, když si dítě půjde před školou koupit rohlík nebo něco podobného do prodejny. Budou tam všichni čekat, bude se to všechno zdržovat. A proč? Úplně zbytečně jenom proto, že tu zavádíme úplnou hloupost. Ale tou hloupostí zkomplikujeme řadě běžných občanů každodenní nakupování a zkomplikujeme jim život.

Nepovažuji ani za tak banální ty informace, i kdyby to byly jenom informace, které máme tady na té ceduli, která nám tady vytváří to divadelní prostředí v Poslanecké sněmovně, to jsou informace velice cenné, které jsou v tom souboru a v tom, že jsou online naprosto snadno zneužitelné a využitelné. A já tady nebudu podsouvat Andreji Babišovi, že je chce využít pro sebe a pro své firmy, ale ani to nevylučuji, ale já nechci, aby takovéto citlivé informace měl stát, měli je jeho úředníci, a pochybuji o tom, že mít takové informace má nějaký smysl. Má to samozřejmě smysl z hlediska podnikání, z hlediska konkurence, ale nemá to smysl pro stát.

Dámy a pánové, bohužel ale právě mít tyto informace je základní motivací nebo jednou ze základních motivací zavádění tohoto systému. Aspoň v Chorvatsku, protože chorvatský ministr financí, když byl na návštěvě v České republice, tak říkal, že se sice nepovedlo zvýšit výběr daní v Chorvatsku, ale že ten systém přinesl velmi cenné informace, a doslova řekl - cituji: "Vidíme, kolik má podnikatel na účtu, co si kupuje, a jestli na tom vydělal." Takovýmto způsobem chorvatský ministr financí zhodnotil pozitiva zavedení registračních pokladen. Tak já v tomto tedy žádná pozitiva nevidím. Já v tom vidím nebezpečné shromažďování dat v rukou státu nebo popřípadě v rukou těch, kteří je chtějí zneužít.

Za třetí. Systém je drahý, zatíží zejména drobné a střední podnikatele a živnostníky, ale zatíží samozřejmě i rozpočet státu a finančně bude mít dopad s velkou pravděpodobností i na samotné zákazníky. Když se podíváme na dostupná data, která se sice různě mění, ale která snad už Ministerstvo financí předkládá v nějaké konsolidovanější podobě, jak se říká, tak zjistíme, že pořízení systému bude stát český stát 370 mil. korun v první fázi a pak provoz systému bude české daňové poplatníky stát každý rok 170 mil. korun.

Dále s tím budou nějaké související náklady ve výši 130 mil. korun, předpokládá se nárůst zaměstnanců o 400 osob a s tím jsou samozřejmě spojeny i náklady na mzdy těchto nových zaměstnanců, které se budou pohybovat někde kolem 150 mil. korun za rok. Takže když si to všechno sečteme, tak zjistíme, že na vstupu, při tom zavádění systému, zaplatíme všichni 370 mil. korun a pak budeme každý rok na jeho udržování platit 450 mil. korun. To jsou náklady, které bude mít stát, to jsou náklady, které budou mít daňoví poplatníci, to jsou náklady, které jsou úplně zbytečné.

Nezůstane ale jenom u nákladů státu, tedy daňových poplatníků, ale samozřejmě s tímto systémem budou mít výdaje i živnostníci a podnikatelé. A tady se můžeme také podívat na čísla, na odhady, které ukazují, kolik to bude stát. Tak pokladna drobného prodejce přijde minimálně na 5 700 korun, celkové náklady pro střední firmu se budou pohybovat někde kolem 450 tis. korun, pak zde budou nějaké provozní náklady minimálně ve výši 5 tis. na rok na pronájem softwaru, internetové připojení, barvy do tiskáren, další a další věci, a celkově počet terminálů, který má být v České republice v souvislosti s registračními pokladnami podle důvodové zprávy, má být 4,5 mil. kusů.

Je zajímavé, že Ministerstvo financí, a myslím, že by to měl být úkol Ministerstva financí, se v této souvislosti ani nepokusilo vyčíslit celkové náklady, které toto všechno bude stát podnikatele v České republice. Přitom celkové náklady jsou zajímavé a jsou důležité, protože z těch celkových nákladů bychom si také mohli odvodit to, jak se zavedení registračních pokladen promítne do ceny zboží a služeb a do toho, co budou nakonec platit koncoví zákazníci, protože ti nepochybně ponesou část nákladů, která se se zavedením registračních pokladen pojí.

A jestli mně někdo chce říkat, že 5 tis. korun, 10 tis. korun pro dobrého podnikatele nejsou žádné peníze, tak já mu říkám, že neví, o čem mluví. Ať se podívá na to, jací lidé provádějí řemesla, realizují živnosti, poskytují služby v našich obcích a malých městech, jak je to někdy složité, jak každá tisícikoruna je důležitá pro to, aby přežili. A tady jim stát, místo aby je nechal na pokoji, zavádí novou povinnost, která je nepochybně bude stát další a další finanční prostředky.

Já znám i živnostníky, byl jsem u nich v provozovnách, mluvil jsem s nimi, kteří si přednedávnem třeba koupili pokladnu za 20 tis. korun, která jim všechno eviduje, je napojená na sklad, výborně funguje, ale neumí to, co by měla umět z hlediska potřeb elektronické evidence tržeb, to znamená, že tito podnikatelé budou muset tuto pokladnu vyhodit a kupovat si nějakou jinou, která bude napojená na internet a bude mít ty parametry, které Ministerstvo financí bude požadovat. Ale pro tyto podnikatele vyhodit pokladnu za 20 tis. korun a kupovat si jinou je něco, s čím si vůbec nemusí poradit. A toto jsou věci, které Ministerstvo financí ať už záměrně, nebo z jiných důvodů pomíjí. Já myslím, že ani ta kompenzace 5 tis. korun pro fyzické osoby na nákup pokladny, která údajně je Ministerstvem financí plánována, tuto věc nevyřeší, protože za 5 tis. korun si ani tu nejlevnější pokladnu nekoupíte.

Ministr financí také říká, že pomůže těm, kterých se to bude týkat, nejprve tím, že jim sníží daň z přidané hodnoty, že se daň z přidané hodnoty v restauracích sníží z 21 % na 15 %. Problém ale samozřejmě je, že většina hospodských, většina těch, kteří provozují restaurační zařízení nebo malou hospodu, nejsou plátci daně z přidané hodnoty. Z toho je jasné, že snížení daně z přidané hodnoty na ně bude mít jenom velmi nepatrný vliv.

A zase - podívejme se do Chorvatska, podívejme se do té vzorové země pro pana ministra Babiše, jak to tam dopadá, jak tam ta situace vypadá. V Chorvatsku v důsledku zavedení registračních pokladen probíhá v jednotlivých živnostech zhruba 35 tisíc finančních kontrol ročně. Pokud bychom toto číslo aplikovali na Českou republiku, kde máme jiné počty živnostníků a drobných podnikatelů, tak bychom zjistili, že nás čeká - v Chorvatsku 35 tisíc kontrol ročně, u nás by to bylo 115 tisíc kontrol ročně. To samozřejmě bude stát něco i státní rozpočet. Není proto divu, že pan ministr financí počítá s tím, že bude muset přijmout 450 nových zaměstnanců Finanční a Celní správy, což když si k tomu připočteme, že Sobotkova vláda zvýšila od loňského roku počet zaměstnanců ve státní službě o 3 tisíce, tak to je skutečně další hrozivé číslo.

No a když mluvím o těch nákladech - tedy jsem pořád u toho třetího bodu těch našich námitek, vysoké náklady pro všechny, od státu přes podnikatele až po zákazníky - tak nemohu pominout ani jedno číslo, které je také docela zarážející. Chystá se totiž propagační kampaň, jakési PR pro registrační pokladny - první část té propagační kampaně už tady asi vidíme v praxi v Poslanecké sněmovně - a na tuto propagační kampaň má Ministerstvo financí vyčleněnu částku 130 mil. korun z peněz daňových poplatníků. Tak já jenom doufám, že tyto peníze, které já považuji za vyhozené oknem a za úplně zbytečné, nejsou určeny na inzerci v médiích, která vlastní shodou okolností ministr financí a která nepochybně inzerci potřebují, protože právě z inzerce při klesajícím počtu čtenářů žijí a přežívají.

Za čtvrté, ten čtvrtý argument. Systém pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Dámy a pánové, toto není žádná hrozba, žádné populistické strašení lidí, toto není žádná fikce. Toto tvrzení, že to bude znamenat ukončení činnosti pro řadu živnostníků a drobných podnikatelů, vychází právě z té jediné zkušenosti, kterou s registračními pokladnami všichni máme, a to je příklad Chorvatska. Právě v Chorvatsku, když se podíváme na Chorvatsko, tak před zavedením elektronické evidence tržeb bylo v Chorvatsku 72 tis. firem a 190 tis. živnostníků a po zavedení registračních pokladen z tohoto čísla ukončilo činnost 6 tis. firem a 33 tis. živnostníků. Když si to přepočítáme zase na Českou republiku, tak v České republice máme 159 tis. firem a máme tady 642 tis. živnostníků. V případě chorvatského scénáře by to znamenalo, že u nás skončí 13 tis. firem a 110 tis. živnostníků.

Tady na mě někdo pokřikuje "no a co, tak skončí". Já si nemyslím, že to je tak jako jednoduché, protože naše ekonomika a zaměstnanost našich lidí nestojí na těch velkých firmách, jakou tady má váš pan předseda, paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, ale právě stojí na těch živnostnících a drobných a středních podnikatelích. Bez nich je naše prosperita úplně ztracená. Takže cokoli vaše hnutí dělá pro to, abychom je zlikvidovali, omezili a dali prostor jenom těm velkým, tak to dělá vlastně proti prosperitě a budoucnosti naší země.

Takže ne "no a co". Po mě to, že budou muset v důsledku jednání státu skončit někteří živnostníci a drobní podnikatelé, je naprosto závažná věc a je to neomluvitelná věc, protože se tímto způsobem stát nemá chovat. Takže ne "no a co". To je vážná věc. Přemýšlejte nad ní, můžeme se o ní bavit potom v těch dalších čteních, až budeme projednávat důkladněji tuto verzi zákona.

Takže abych to ještě jednou zdůraznil, v Chorvatsku prostě došlo k tomu, že když se zavedly registrační pokladny, tak řada firem a živnostníků skončila. Jestli chorvatský model aplikujeme tady, tak můžeme předpokládat, že i to se stane v České republice. Naopak co se v Chorvatsku stalo - přibylo tam velkých obchodních společností. A z toho je jasné, že zavedení registračních pokladen je zaměřeno proti drobným a středním podnikatelům, živnostníkům, ale slouží velkým podnikatelům.

Pořád jenom mluvíme o lidech, kteří se věnují živnosti naplno a mají podnikání jako svou hlavní práci. Ale máme také spoustu živností, které provozují lidé, kteří to mají vedle nějaké jiné činnosti - matky na mateřské dovolené, prodejci plodin, sezónní bufety někde v turistických oblastech a tak dále a tak dále. Tito lidé budou vystaveni nejenom všem těm obtížím, ale také, a to je potřeba si uvědomit, naprosto neadekvátní represi, protože pokud nebudou mít všechno v pořádku, jak to budou požadovat kontrolní orgány, tak jim hrozí pokuta až půl milionu korun nebo jim hrozí dva roky zákazu činnosti za nevydání účtenky. To je pro tyto lidi myslím sankce za nějaké drobné pochybení, byť třeba opakované, naprosto neadekvátní

Za páté. Návrh počítá s naprosto nereálnými výnosy a předpokládané zvýšení výběru daní, o kterém jsem už říkal, že nenastane, neodpovídá nákladům na celý systém. Já se pořád nemohu se svými matematickými schopnostmi vyrovnat s tím, že Ministerstvo financí v důvodové zprávě předpokládalo, že při 600 tis. lidech, kteří budou zapojeni do registračních pokladen, se očekával zlepšený výběr daní ve výši 10 až 12 mld. korun a že ve chvíli, kdy se číslo těch osob, které do toho budou zapojeny, snížilo na polovinu, tedy na 300 tis., že Ministerstvo financí pořád počítá s tím, že se výběr daní zlepší o 10 až 12 mld. korun. To mně připadá naprosto neuvěřitelné a nedovedu si to vysvětlit jinak, než že Ministerstvo financí žádné analýzy a žádné kvalifikované odhady nemá a prostě tam napsalo nějaké číslo, aby to dobře ideologicky nebo politicky vypadalo, ale žádný lepší výběr daní samo vlastně neočekává, protože tam hází nějaká čísla, která si nějaký úředník nebo politik někde vymýšlí. Není možné, aby když v systému bude 600 tis. lidí, tak se zlepšil výběr daní o 10 mld. korun, stejně jako když v systému bude 300 tis. lidí a částka byla pořád stejná. To je přece úplný nesmysl.

Za šesté. Systém nenarovnává podnikatelské prostředí, ale naopak je náchylný ke korupci. Je to velká obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat stovky milionů korun. A můžeme jenom předem spekulovat, jestli už nemají obrovské prostředky předem určené příjemce. Podívejte se na zadání zakázky, na vytvoření systému. Já myslím, že se k tomu ještě v dalších debatách dostaneme. Podívejme se dobře na znění návrhu zákona, podívejme se dobře do důvodové zprávy. Systém už teď připouští spoustu výjimek, není vlastně jasné, koho, kdy, v jakém rozsahu se bude týkat. Vypadá to, že systém se bude vztahovat jednou na všechny, ale přechodně z něho budou osvobozeny a osvobozovány různé typy činností. Nevíme, na jak dlouho, dočasně, dlouhodobě, navždycky, kdo. Dokonce se tam mluví i o individuálních výjimkách. A to, dámy a pánové, jistě chápete, že takový systém, který je tak trochu nejasný a závislý na rozhodování někoho a se spoustou výjimek a postupným zaváděním a nejasnostmi, že to je právě systém, který vytváří poměrně velký prostor pro korupci, podvody a rozhodně nepřispívá k předvídatelnosti podnikatelského prostředí, kterým se vláda neustále zaklíná a ke kterému se zavázala.

Dámy a pánové, tolik ve stručnosti šest základních bodů, šest základních výhrad, šest základních pochybností, které máme o elektronické evidenci tržeb. Já si myslím, že jsem ty, kteří mě poslouchali a kteří nejsou ideologicky zaslepeni, přesvědčil o tom, že tento systém je naprosto zbytečný, že je nebezpečný, že zatíží podnikatele a drobné živnostníky a nás všechny, že bude stát neadekvátní náklady, které zaplatí plátci daní, že bude mít důsledky nejenom pro živnostníky a podnikatele, ale pro nás všechny a že k ničemu dobrému nepřispěje. Můžeme si klást otázku, proč někdo chce s takovou vehemencí zavádět systém, který skoro nikde nefunguje, funguje v Chorvatsku, tam nefunguje dobře, respektive nenaplňuje cíle, se kterými byl zaváděn. Jaký je důvod pro to, abychom něco takového měli v České republice? Určitě to není lepší výběr daní. To jsme si ukázali. Určitě to není narovnání podnikatelského prostředí, to jsme si také ukázali. Určitě to není nějaké efektivní jednání státu. Vždyť se tady budou vyhazovat stamiliony korun. Nic z toho není tou skutečnou motivací. Já myslím, že jedinou skutečnou opravdovou motivaci musíme hledat v nechuti sociální demokracie a v nechuti velkopodnikatelů, které reprezentuje pan ministr financí Babiš, k drobným podnikatelům a živnostníkům. Pro jedny představují konkurenci a pro druhé představují něco neuchopitelného, nebezpečného, protože oni jsou svobodní, něco dělají, stát to nekontroluje, stát to neřídí a to vypadá nebezpečně.

Já si myslím, že hlavní důvod, proč tady chce vláda zavést registrační pokladny, se dá shrnout slovy Miltona Friedmana, který jednou řekl: "Jedním z motivů omezovat svobodu volného trhu je strach ze svobody samotné." Ano, dámy a pánové, strach ze svobody a snaha všechno kontrolovat a podřídit státu a některým ekonomickým zájmům, to je ta pravá motivace pro zavedení registračních pokladen a to je taky důvod, proč Občanská demokratická strana udělá všechno pro to, aby tento zákon v České republice nevstoupil v platnost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Petr Fiala. Než se vrátíme do řádně přihlášených, dovolte mi, abych citoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z dnešního jednání pan poslanec Tureček a pan ministr Brabec.

Teď série faktických poznámek, a to nejdříve paní poslankyně Šánová, pan poslanec Rais, pan poslanec Plzák, Lorencová, Chalupa a Nykl. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den. Vážený pane předsedo, milí kolegové, byl tady pokus od pana Koníčka o takový exkurz do náležitostí dokladů. Já bych to ráda upřesnila, protože si myslím, že to bylo značně nepřesné. Co na tom dokladě, názorné pomůcce, už to tady není, chybělo. A že tam toho chybělo tolik. Já bych chtěla uvést. Máme dva typy dokladů: účetní a daňové. Účetní doklady řídí zákon o účetnictví, daňové doklady podléhají zákonu o dani z přidané hodnoty. Toto byl daňový doklad, tudíž je upraven zákonem o dani z přidané hodnoty. Ještě bych chtěla uvést, že zákon o dani z přidané hodnoty definuje více druhů dokladů, ale zejména běžný daňový doklad a zjednodušený daňový doklad. Pokud by kolega věděl, který typ dokladu toto byl, nemohl by tady vykládat to, co vykládá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Rais, připraví se pan poslanec Plzák, také k faktickým poznámkám. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážený pane předsedo. Mě inspiroval předřečník tím, jak dělí v podstatě tady tu politickou scénu na hodné a na zlé. Koaliční vláda v uvozovkách je zde ta zlá samozřejmě, je reprezentována ministrem financí a hází živnostníkům a podnikatelům klacky pod nohy. Ta hodná je, také v uvozovkách pochopitelně, TOP 09, ODS a pomáhá živnostníkům a podnikatelům. A teď je otázka, jaká je skutečnost a jaká je pravda, kdo pomáhá a kdo škodí.

Já se domnívám, že je potřeba se podívat trochu do historie, a to do doby, kdy vládla TOP 09 a ODS. Co se stalo v roce 2012, když byli ve vládě. Velmi zjednodušeně řečeno: sazba daní z příjmů byla podnikatelům čili i živnostníkům, těm úspěšným, zvýšena o takzvanou solidární daň ve výši 7 % z částky nad 1,2 mil. korun. Dále všem byla navýšena DPH o 1 %. Co z toho plyne? Zase velmi zjednodušeně, že úspěch podnikatele a živnostníka byl sankcionován zvýšením daní v celkové výši 8 % nárůstu daní. To platí doposud, byť se to posléze ruší. To byla reálná pomoc podnikatelům a živnostníkům. A co udělala koaliční vláda za ten minulý rok? Já předpokládám, že si to také pamatujeme. Vloni byl tady schvalován tisk 252, kterým jsme měnili zákon číslo 586 o dani z příjmů. A zase velmi stručně, všichni máme podkladové zprávy. Zrušil se zákaz uplatnění slevy pro pracující důchodce, čili jsme v podstatě pomohli pracujícím důchodcům z té sankce, která byla uvalena předcházejícími vládami, a v roce 2015 tento dopad je pochopitelně pro vládu negativní, nebo pro státní rozpočet negativní, ve výši jeden a půl miliardy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce a zároveň bych požádal sněmovnu o klid, aby mohli ti lidé, kteří hovoří, jako byl pan poslanec Rais, v klidu vyjádřit svůj názor, tedy připomínku. Ale čas vám skončil.

 

Poslanec Karel Rais: Dobře, takže já budu velmi, velmi stručný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To nemůžete, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Dobře, tak se přihlásím ještě jednou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Uplynul vám čas k faktické poznámce, když tak vám dám čas znovu. Tak, nyní pak kolega Plzák, také faktická poznámka. Pan poslanec Plzák už běží. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych měl takovou faktickou poznámku k projevu pana předsedy Fialy. Já jsem se to snažil poslouchat jako občan, který nejde do nějakých podrobností a zajímají ho ty obecné, hrubé argumenty. A já vám samozřejmě nemohu radit, vy můžete argumentovat před veřejností, jak chcete. Ale jeden argument bych moc nepoužíval, protože když se nad ním ten občan zamyslí, tak si vlastně řekne, a myslím tím, jak jste říkali, že budou krachovat ti živnostníci drobní. Jaký živnostník bude krachovat? Proč by měl krachovat živnostník, který nebude mít žádné velké náklady s tím pořízením a platí normálně daně, odvádí všechno, přiznává příjmy, no tak asi ten by neměl důvod přeci krachovat. Bude krachovat ten, který zřejmě toto všechno nedělá a nás všechny šidí. A já si myslím, že ta veřejnost řekne, no tak tento argument kulhá, tyto živnostníky my opravdu asi nepotřebujeme. Děkuji. (Slabý potlesk z levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní paní poslankyně Jana Lorencová k faktické poznámce, připraví se pan poslanec Chalupa také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Ale ještě vám nezačnu měřit čas. Skutečně požádám sněmovnu o klid. Pokud chcete diskutovat mimo řádnou diskusi, přesuňte ji do předsálí, a to všichni. Děkuji.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, před chvílí tady zaznělo jakési podezření z ideologické zaslepenosti těch, kteří podporují zavedení elektronické evidence tržeb. Dokonce jsme napadáni, že tady připravíme o práci tisíce, tisíce živnostníků. Kolega přede mnou to už řekl v podstatě i částečně za mě. Třináct tisíc živnostníků má položit své podnikání v důsledku toho, že bude zavedena elektronická evidence tržeb? Tak se ptám, nejsou to náhodou právě ti živnostníci, kteří se doposud drželi nad vodou jenom tím, že ty daně neodváděli? Já bych to chtěla prostřednictvím pana předsedajícího od pana kolegy Fialy z ODS slyšet, protože to je evidentní, že vlastně ve skutečnosti jde o ty živnostníky, které do teď drželo nad vodou jenom to, že daně neodváděli. To je jedna věc.

A jenom k tomu ještě, proč s takovou posedlostí my prosazujeme zavedení elektronické evidence tržeb. Tak já se ptám, proč s takovou posedlostí odmítáte zavedení elektronické evidence tržeb, opravdu s posedlostí, protože logiku to nemá žádnou, respektive má, a myslím, že každý z nás si na tu otázku umí odpovědět. (Slabý potlesk ze střední části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Chalupa, připraví se pan poslanec Nykl, také k faktickým poznámkám. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové. Mě vyprovokovaly zase tady ty zmínky z pravé strany o tom, jaká to je korupční záležitost apod. Já mám pocit, že celá ta diskuse z vaší strany je vedena "podle sebe soudím tebe". Nejdřív to bylo úsměvné, ale pak jsem si říkal, že vaše slova je potřeba si vzít velmi vážně za svá, jako to zhodnocení, protože vy s tou korupcí máte skutečně největší zkušenosti. A to, co tady předvádíte, to je v podstatě - snažíte se získat ten střední a živnostenský stav. Celé to EET je o tom, že chceme nastavit férová pravidla pro všechny. Nevím, co je na tom tak nesrozumitelné. Děkuji. (Slabý potlesk ve střední části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní faktická poznámka poslance Nykla, připraví se k faktické poznámce ještě pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Pěkné dopoledne. Já bych se obrátil prostřednictvím předsedajícího na pana profesora Fialu. A já si myslím, že on byl na jiné konferenci s panem Borisem Lalovacem, než jsem byl já, a mluví možná o jiném Chorvatsku. Asi jsou dva ministři a dvě Chorvatska. Pan Boris Lalovac podle vašeho vyjádření jako by řekl, že všechno zklamalo, tak jste to tady řekl v jednom ze svých bodů. (Hlasy z pravé části jednací síně: Neřekl.) Vždyť oni jsou v pohodě. Řekl, jasně řekl, že to nic nepřineslo. Není to pravda. V Chorvatsku za prvé 93 % obyvatel je spokojeno podle průzkumu s tím, že se to tam zavedlo, což je podstatné. Dokonce to hodnotí víc, než kdyby se tam dělala reforma zdravotnictví. To je první věc.

A druhá věc, ten princip, to není o tom, že ve vteřině tady budeme mít nějaké miliardové zisky. Víte, o čem říkal Boris Lalovac, že to je? O zavedení jakési morálky, protože morálka, to je to první. To řekl už Baťa v roce 1932. Není primární hospodářská krize, ale primární je mravní bída a morální krize. Tu tady možná teď máme a tímto máme šanci trošku posunout, to ostatní z toho přijde dál. A víte, co řekl ministr financí Slovenska Peter Kažimír? Že je samozřejmě normální, že na počátku tady tohoto zavádění bude vždycky odpor, takové výkřiky do tmy apod., no a pak všichni to přijmou jako normální, protože normální je nekrást a normální je být poctivý. A o to jde. Děkuji. (Slabý potlesk ve střední části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi i za dodržení času. Nyní pan poslanec Karel Rais k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem v té předcházející poznámce chtěl poukázat na to, že ti, kdo teď chrání podnikatele, v podstatě v roce 2012 pěkně zatlačili na pilu a zvýšili nám daně o 8 %. Na druhou stranu, co jsme dělali my, tak to je to, že byly vloni schváleny zákony, které jednoznačně pomáhají pracujícím důchodcům, daňově zvýhodňují rodiny s malými dětmi, tím pádem podnikatele. Ten závěr v podstatě té mojí poznámky je to, že tento nástroj považuji za objektivní nástroj pro zajištění rovných podmínek k podnikání. Čili je to nástroj, který samozřejmě může přinést někomu, někoho nebude těšit, ale tak jak tady říkal kolega předřečník, narovná to kulturu ve výběru daní společnosti. A to si myslím, že je hodně důležité. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi. Pro jistotu, abyste mě nepodezírali, že snad někoho nechci vyvolat s faktickou poznámkou, tak pořadí faktických poznámek je nyní: pan poslanec Kučera, pan poslanec Laudát, pan poslanec Fiedler, kolega Kalousek se odhlásil z faktické poznámky. Ne? Ale nemám vás tady, pane kolego. K faktické poznámce jsem vás tady měl ještě před půl minutou. (Poslanec Urban z lavice: On se nemůže odhlásit sám!) Ale jde to. Tak dobře. Nyní pan poslanec Kučera k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Já bych jenom velice krátce tady zareagoval na svého předřečníka pana poslance Chalupu z hnutí ANO, který tady horlil o tom, kdo má jako zkušenosti s korupcí. Tak bych mu chtěl prostřednictvím pana předsedajícího připomenout, že teď právě začal soud s hlavním manažerem hnutí ANO odsouzeným za korupci. Myslím, že v té zkušenosti doháníte i ty nejstrašnější příklady, které tady v naší historii byly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych chtěl, aby nezapadlo vystoupení pana kolegy Nykla. Víte, ten chorvatský človíček tam obhajoval ten systém, to je pravda, ale skončil naprostým fiaskem, protože jeho poslední, co tam řekl, bylo, že právě dělají zátah nebo se chystají na zátah nebo udělali zátah na podvodný gang taxikářů, který našel cestu, jak to obejít. To znamená nefunguje to. Nefunguje to a skutečně přesně tam předvedl to, jak je něco báječného, aby v poslední větě řekl, že je to k ničemu. A takto se tam skutečně to jeho vystoupení odehrávalo. A řekl tam mnohem nebezpečnější věci, ale to si nechám až na podzim, já skutečně dneska nechci zdržovat. Takže pokud pan Fiala řekl, že to vlastně nefunguje, tak on to tam nechtěně chorvatský pan ministr potvrdil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní pan poslanec Fiedler také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl nejdříve zareagovat krátce na paní kolegyni Lorencovou. Vidím, že tady zrovna není, ale ona tady mluvila o tom, že řada drobných živnostníků je na té hranici nad vodou díky tomu, že neplatí daně. Ono to tak asi opravdu u části těch živnostníků bude. Určitě to není správné, to nepopírám, nebo že to podporuji nebo že s tím souhlasím. Je to realita. A já v tom návrhu novely zákona postrádám trošku dopady toho, kolik nás to bude stát na tom, že se z nich stanou pravděpodobně nezaměstnaní, kolik zaplatíme na sociálních dávkách. Tím neříkám, že je skvělé to, že oni přežívají jenom díky tomu, že neplatí nebo krátí tržby a zatajují daně, ale zase ty dopady v tom případě nebudou tak skvělé.

Ale hlavně, proč jsem chtěl s faktickou poznámkou. Jen připomenu, co už jsem tady dnes říkal: kdybychom takové množství času, které věnujeme projednávání této novely zákona o elektronické evidenci tržeb, věnovali diskusi nad tím, jak zabránit vyvádění miliardových částek do daňových rájů, udělali bychom určitě lépe.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Já na chvilku přeruším jednání, protože tady není ani navrhovatel ani zpravodaj a to by se nehodilo. V tuhle chvíli zejména zpravodaj má složitou situaci, protože ten musí sledovat rozpravu jako celek. Tak se na mě nezlobte, že neudělím kolegovi Plzákovi zatím slovo k faktické poznámce, ale počkám, až pan zpravodaj... I on má samozřejmě své normální potřeby. Prosím, pane zpravodaji, můžeme pokračovat.

Pan kolega Plzák s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, já už se nebudu hlásit. Jenom ke kolegovi Fiedlerovi. Teď jsem někde četl, že úřady práce evidují asi 100 tis. volných míst, a dokonce jsem četl, že prostě někteří zaměstnavatelé nemůžou rozvíjet další činnost, protože nemají zaměstnance. Tak já si myslím, že s těmi podporami v nezaměstnanosti by to zase nemuselo být tak špatné, kdyby se ti lidé potom hlásili do pracovního procesu jako zaměstnanci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a budeme pokračovat v řádné diskusi. Pan poslanec Michal... Pardon, pan kolega Kalousek k faktické poznámce. Vyčerpal jsem všechny elektronické přihlášky k faktickým poznámkám.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ano, pane předsedající, takhle nějak to bude vypadat s tou elektronickou komunikací, já se hlásím k faktické už poměrně dlouho. Hlásím se proto, abych jenom reagoval na některé mýty, které tady kolegové z ANO neustále opakují.

Pan kolega Chalupa říká, jak to bude pro všechny. Jak to může být pro všechny, když se to zavádí jenom pro někoho, jenom pro ten sektor, kde prodává Babiš svoje výrobky? Pro ty ostatní sektory se to nezavádí. Ale my tvrdíme, že to je pro všechny a že to bude spravedlivé.

Paní kolegyně Lorencová říká, že to má přece jasnou logiku. No jak to může mít jasnou logiku, když se to pro někoho zavádí a pro někoho ne? A jak to může mít jasnou logiku, když její šéf, ministr financí a podnikatel v jedné osobě, na jedné jediné firmě, kde jsem to tady prezentoval na jeho vlastních číslech z jeho výroční zprávy, si on z prosperujícího podniku za tři roky vytáhne sám pro sebe 2,8 mld., státu nezaplatí ani korunu, ale po státu, sám po sobě ten sedící podnikatel tady po tom sedícím ministrovi financí, kterému nezaplatil ani korunu, bude chtít ještě 3,2 mld. Tomu říkáte logika? Tomu říkáte logika vůči těm podnikatelům, od kterých si myslíte, že ty prachy, které váš předseda vysává ze státních rozpočtů, vyberete? No nevyberete! On vysaje pětkrát tolik, než vy si myslíte, že od těch podnikatelů vyberete, a tomu říkáte logika? Tomu říkáte morálka, jak řekl pan poslanec Nykl? Vám opravdu přijde morální, že váš předseda je největší přísavkou na veřejných rozpočtech? Když spočtu všechny živnostníky v téhle zemi, tak nedají dohromady ani půlku těch nároků, které váš předseda má po veřejných rozpočtech tím, že jim neplatí daně, a tím, že je dojí o dotace. Tohle je ta vaše morálka? No jistě, proto si zřídil tu politickou divizi, kterou je váš klub.

A panu poslanci Raisovi k těm daním. No tak je snižte, když my jsme je zvýšili špatně! Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, pane poslanče, čas! Dvě faktické poznámky, pana poslance Faltýnka a pana ministra financí. Prosím, pan kolega Faltýnek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké ještě dopoledne, kolegyně, kolegové. Já jenom velmi stručně svůj pocit se zatím probíhající debaty. Ta debata má dva cíle z mého pohledu. Za prvé je to úporná snaha TOP 09 a ODS touto debatou si aspoň částečně vrátit své voliče z řad živnostníků, podnikatelů a obchodníků, o které svými kroky v minulosti, v minulých deseti letech, přišly, když říkaly, že nebudou zvyšovat daně a spoustu dalších věcí, a dělaly pravý opak. A ta druhá je - to už tady také zaznělo několikrát, že prostě nechtějí mít stejná pravidla pro všechny. Já bych jenom s dovolením, ale na to mi asi nevyjde čas, potom se pokusím přihlásit ještě jednou, přečetl dopis šéfa Asociace českých obchodníků, který mi včera poslal, což je 25 % trhu obchodu. Jsou to hlavně malí obchodníci. A tyhle, vážení kolegové, asi na svoji stranu nezískáte, protože vám už nikdo nevěří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Faltýnkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr financí, poté pan kolega Nykl, pak kolega Kalousek a poslední přihláška. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem si myslel, že budeme debatovat normálně, a fakt to nemá úroveň. Pan Kalousek mi poničil účtenku, je to majetek ministra financí. Vy říkáte, že to patří každému, nevím, jestli si všichni budeme psát na svoje věci, je to sprosťárna.

A zase Kalousek sprostě lže. Co sem pletete moji firmu? Moje firma si vzala dividendy a dividendy mezi firmami v Čechách jsou bez daně. Moje firmy zaplatily 872 mil. daní minulý rok. Kolik vy jste zaplatil, pane kolego? Kolik? A 2,4 mld. na sociálním a zdravotním. Tak se bavme o evidenci tržeb. A ekologii že má Synthesia? Ano, má, protože nikdy nedostala zakázku. Protože pan ministr Kalousek chtěl s Romanem ukrást 100 mld. přes tu velkou ekologickou zakázku. To každý ví!

Takže, prosím vás, bavte se k věci a přestaňte zase lhát. Předtím se lhalo o biopalivech, že mám něco, neměl jsem nic, žádných pět a nic neexistuje, a teď znovu lžete o Synthesii. Nepleťte to sem! Já jsem tady jeden z největších plátců daní. Jako fyzická osoba i jako právnická osoba.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Nykl k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím předsedajícího promluvit k panu Laudátovi i k panu Kalouskovi. K panu Laudátovi, který jinak interpretuje pana Borise Lalovace. Ono to bylo v chorvatštině, možná jste měl nějaký jiný překlad a samozřejmě mohly vzniknout nějaké diskuse, ale ta primární myšlenka byla jasná. To, co on řekl, ten morální přístup, který to mělo zavést v Chorvatsku, ten byl jasný. A to, že to má nějaké slabiny na úvod, to je samozřejmě normální. Ale asi ta chorvatština mohla dělat problém.

K panu Kalouskovi. My jsme tu měli spolu v prosinci 2014 už debatu o chorvatském modelu. Bylo to v rámci střednědobého rozpočtu. A já jsem vám říkal: Ten náš rozdíl je v tom - to, co vy označujete za šikanu na podnikatele, my to označujeme za spravedlivý a transparentní přístup. A v tom se, bohužel, asi neshodneme. Vy jste neprodělal vývoj, já jsem vám tehdy říkal, abyste to zkusil nějak zmetabolizovat, a vy jste to nezmetabolizoval, a pokud se takhle lišíme v názoru na to, co je transparentnost a morálka, tak se nemůžeme dohodnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Panu ministrovi financi chci vaším prostřednictvím říct, že kdyby opravdu jeho firmy zaplatily 872 milionů korporátní daně, jak nám tady tvrdí, tak byl takový devátý nejlepší plátce daně z příjmů právnických osob za minulý rok. On oceňoval 20 nejlepších plátců, ten 20. byl kolem 400 milionů a Agrofert mezi nimi nebyl. To znamená lže! Lže. Možná to platil na Slovensku, možná to platil v Německu, možná to platil někde, ale českým veřejným rozpočtům 872 milionů daně z příjmů právnických osob opravdu nezaplatil.

Opravdu to není pro všechny, když to zavádíte jenom pro někoho, je to jenom v sektoru, kde to zajímá Babiše. Proč si myslíte, že ve stavebnictví a v dopravě ti lidé jsou mnohem... nebo že restauratéři jsou mnohem větší podvodníci než ti ve stavebnictví a v dopravě? Tam to chce Babiš regulovat, kdežto jinde je mu to jedno. A tomu říkáte morálka.

A upřímně řečeno, pane doktore Nykle, vaším prostřednictvím, nevím, co mám metabolizovat. Ale mám-li metabolizovat daňovou morálku německé finanční správy nebo chorvatské finanční správy, tak vám nechám tu chorvatskou a já budu raději spolupracovat s tou německou. Věřte tomu, že je mnohem efektivnější.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Novotný, Koníček, Plzák a poté pan ministr Babiš. Všichni faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já myslím, že s panem Nyklem nejsem v rozporu. Já jsem tu jen ocitoval, jak slavné vystoupení pana chorvatského ministra skončilo neslavně. Vždyť to tam přece přiznal a byla to jasná slova. Dopadli jsme, nebo teď honíme taxikářský gang, který to úplně obešel. A kdokoli je v Chorvatsku, tak ví, že když vidí cizince, tak dávají jiné účtenky, pokud je vůbec dávají.

Prosím vás, každý přece ví, že základem podnikání je morálka, a nikoli to, jak to zákonem budete rovnat. Vy jste slibovali voličům, jak zjednodušíte právo, jak všechno uděláte, a teď tu reagujete ad hoc na nějaké své osobní pocity a ty chcete rovnat zákonem. Uvědomujete si vůbec, jakou džungli tady vytváříte, když tu čerstvá ministryně školství v jedné větě řekne, že tím, že učitelům prostě krátí pracovní poměr nebo je posílají pryč na prázdniny, dávají jim výpověď a pak je zase přijímají a že tím porušují zákon, a ve druhé, místo aby je stíhala nebo dali žalobu, tak ve druhé větě přijde a řekne: Tady vám předkládám zákon, který to zakáže. No tak kde to jsme? Děláte tady z toho kocourkov ještě větší, než tady byl. Prosím vás, co to tady vykládáte?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času i kolegu Laudátovi. Nyní pan poslanec Martin Novotný k faktické poznámce, připraví se k faktické poznámce kolega Koníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, slibuji, že budu stručný. V těch debatách se poslední dobou citují velká jména, sem tam Aristoteles a dnes třeba Tomáš Baťa. On má skutečně známou pasáž o tom, že příčinou hospodářské krize je morální bída. Já vám přečtu poslední větu té slavné pasáže z Tomáše Bati, která se dokonale týká toho, jaké recepty vy na tu morální bídu hledáte, jak to viděl ve skutečnosti Tomáš Baťa. Ta věta zní: Máte pravdu, je potřeba překonat krizi důvěry. Technickými zásahy ji však překonat nejde. Důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Nevím tedy, jestli byste si měli brát Tomáše Baťu jako toho, kdo zaštiťuje vaše technické řešení morálky českých podnikatelů. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému. Nyní pan poslanec Koníček také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, možná platíte daně jako fyzická osoba, možná platíte daně jako právnická osoba, ale já jsem se vás včera pokoušel interpelovat, kdy začnete jako ministr financí vybírat daně po hnutí ANO 2011, protože podle stanoviska Finanční správy byste měli být, strana, plátcem DPH.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za připomínku. Nyní pan kolega Plzák, také faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Myslím, že kolega Nykl říkal metaforizovat a pan kolega Kalousek slyšel metabolizovat. Je to tak asi, ne? Ale to jsem nechtěl říct.

Tady se mluvilo o šikaně a mě pak napadl jeden dobrý příměr. Stacionární radar. Je to v obci, je to nějaká šikana? Já prostě beru policejní oktávie, které jezdí a měří po těch silnicích, tak to jsou takové ty kontroly z finančního úřadu, ale prostě ten stacionární radar, o kterém všichni víme, nás všechny donutí, že v té obci prostě jedeme všichni stejnou rychlostí nebo se snažíme ji dodržovat. A to je prostě tenhle systém, který tu chceme zavádět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan ministr Babiš k faktické poznámce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já jsem myslel, že děláme tu evidenci tržeb dneska. A k tomu dotazu. Ano, hnutí ANO zaplatí daň, takže vás mohu uklidnit.

Člověk si neumí představit, že když někdo celý život nelže, tak je pak v šoku, co tady ten Kalousek předvádí. To je neuvěřitelné. Takže já bych znovu zopakoval, že soutěž na daňové plátce Ministerstva financí nekonsoliduje firmy. Kdyby konsolidovala, tak můj koncern je jedenáctý. A znovu opakuji, za rok 2014 moje firmy tady zaplatily na dani právnických osob 743 milionů a odvody 2,34, takže 3,1 miliardy korun zaplatily. Takže nemám žádnou firmu mimo Českou republiku, tady platím daně. Ty daně, které v minulosti nějací kmotři tady rozkrádali. To byl také jeden z důvodů, proč jsem udělal to hnutí.

Takže prosím vás, vraťme se k elektronické evidenci tržeb. Já strašně rád budu s vámi argumentovat, ale přestaňte už s těmito invektivami a lžemi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času panu ministrovi financí. Vracíme se do rozpravy. Pan kolega Michal Kučera v řádné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Už jsem nečekal, že na mě dojde dnes řada, ačkoliv jsem byl přihlášen už minule. Nicméně mě totiž zaujal pan ministr Babiš, který řekl, že se nesmí lhát, a pak řekl větu: Nemám žádnou firmu v zahraničí. To mě skutečně zaujalo. Ale to byla jen taková krátká poznámka.

Já bych chtěl tuto debatu trochu vrátit do těch faktických věcí. Dovolím si citovat některé pasáže z důvodové zprávy. Já si myslím, že je docela dobré alespoň na začátek té diskuse, která patrně bude velice dlouhá, si některá fakta uvědomit, dát si je do souvislosti a možná i do souvislosti s tím, co tu dnes říkají jednotliví řečníci, zejména tedy pan ministr Babiš.

Vládní návrh zákona zavádí povinnost podnikatelů přijímat tržby v hotovosti prostřednictvím zařízení odesílajícího zprávu o uskutečněné platbě finančnímu úřadu. Dle důvodové zprávy se zákon týká všech podnikajících fyzických i právnických osob a všech plateb, které podléhají dani z příjmu a jsou uskutečněny v hotovosti nebo obdobným způsobem, to znamená šekem, platební kartou, zápočtem a podobně. Aspoň takhle to vnímám z důvodové zprávy. Výjimkou jsou poštovní služby, energetické služby, bankovní služby, pracovněprávní nároky, veřejné toalety, vedlejší činnost veřejně prospěšných poplatníků, prodej prostřednictvím automatů a tržby podnikatele uskutečněné před udělením DIČ a v průběhu deseti dnů po tomto datu.

Byla tady velká diskuse o tom, co ta účtenka, kterou tady tak teatrálně přinesl ministr financí, má obsahovat, či nemá. Ona skutečně neobsahovala to, co je uvedeno v důvodové zprávě. Přečtu vám ještě jednou, co by tam mělo být: Zpráva o evidované tržbě obsahuje DIČ, označení provozovny, označení pokladního zařízení - to tam tuším chybělo - pořadové číslo účtenky, datum a čas, částku, bezpečnostní kód - ten tam tuším nebyl taky, podpisový kód tam zjevně chyběl taky, to tam pan ministr Babiš zapomněl napsat, asi by už na něho měla přijít pomalu finanční správa, nebo aspoň na toho živnostníka by přišla. Také by tam měl být údaj, zda je tržba evidována v běžném, či zjednodušeném režimu, případně další položky týkající se DPH nebo zprostředkujícího poplatníka. Obdobné údaje samozřejmě musí být na té účtence. A ty tam chyběly, pane ministře Babiši.

Není-li možné zprávu o uskutečněné platbě odeslat, musí být odeslána dodatečně do 48 hodin. Finanční úřad může a nemusí povolit zjednodušený režim evidování tržby tam, kde je účelné z hlediska hospodárnosti, při kterém se odesílá zpráva o uskutečnění tržby do 5 dnů, tedy není-li (s důrazem) povinnost odeslat ji online. Za neodeslání zprávy o uskutečnění tržby je zákonem stanovena pokuta do 500 tis. korun. Může být však také nařízeno uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti. Upozorňuji - za neodeslání zprávy!

Účinnost - a to je taky poměrně zajímavé, nebo možná se to časem změní, ale zase vycházím z důvodové zprávy - účinnost zákona je navrhovaná prvním dnem čtvrtého měsíce po vyhlášení, tedy nikoliv 1. 1., jak by třeba tady paní kolegyně poslankyně (ukazuje do lavice ANO) ze zkušenosti s daňařinou řekla, že by jí to samozřejmě jako každému daňovému poradci vyhovovalo. Je to čtvrtý den, první den čtvrtého měsíce po vyhlášení, kdy nám bude zavedena elektronická evidence tržeb, to znamená třeba 4. června 2030, doufám nejdříve.

V důvodové zprávě, aspoň tedy v původní, která nám byla předložena, byla uvedena jiná informace, než která se prezentuje dnes, a to je, pro koho všeho by měla evidence tržeb platit. V důvodové zprávě, aspoň tak jsem z ní vycházel tehdy, po dobu prvních tří měsíců se účinnost zákona evidence tržeb vztahuje jen na ubytovací a stravovací služby, po dobu dalších tří měsíců i na velkoobchod a maloobchod, od sedmého měsíce účinností zákona na všechny obory podnikání.

To bylo i předmětem interpelace, zda to tedy skutečně platí pro všechny, či ne. Ministr financí tehdy na té interpelaci tu svou důvodovou zprávu popřel a řekl, že asi ten, kdo ji psal, asi nepsal úplně pravdu. Dovolím si zacitovat z jeho odpovědi na interpelaci. Cituji pana ministra financí Babiše, reakci na to, pro koho skutečně bude platit, či nebude elektronická evidence tržeb. Citace: "Děkuji, pane předsedající. Já vím... a tak dále. Nevím, jak vám mám vysvětlit, že kopírovací služby nejsou restaurace a hotel. Znovu opakuji: restaurace, hotely, maloobchod. Maloobchod - to je Tesco, Billa, Vietnamec. To není kopírovací služba." Takže z toho já tedy usuzuji, že už tehdy, ač to v té důvodové zprávě bylo, že to bude platit pro všechny, se ministr Babiš rozhodl postihnout pouze ten sektor, který mu je konkurenčně nepříjemný, a to služby, hoteliéry, potraviny, a jak tady on sám říká, Tesco, Billa, Vietnamec.

Dál se vrátím k té důvodové zprávě. Vláda může stanovit nařízením, které tržby nepodléhají evidenci. Evidovány nemusí být tržby, pokud podíl povinně evidovaných tržeb tvoří méně než 20 % příjmů poplatníka a zároveň méně než 2 miliony korun.

Zajímavě se mění pohled na přínos elektronické evidence tržeb. V důvodové zprávě, kterou jsme dostali, očekávané zvýšení příjmů státního rozpočtu je podle důvodové zprávy ve výši 12,5 miliardy korun, z toho zvýšení výběru DPH 5,5 miliardy korun, daně z příjmů právnických osob 2 miliardy korun a daně z příjmů fyzických osob 5 miliard korun. Na to tuším v posledním prohlášení paní náměstkyně Hornochová řekla, že primární není navýšení daní, primární je narovnání podnikatelského prostředí, a že navýšení příjmů daní neočekává. Takže tady je opět rozpor na Ministerstvu financí a myslím, že by si pan ministr Babiš mohl sjednotit minimálně výstupy. Když už ne informace, které pouští do médií, tak minimálně výstupy pro Poslaneckou sněmovnu.

Jak už tady řekl pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Kalousek, to skutečně jdeme s kanonem na vrabce. Tady jsou podstatně jiné mechanismy, které mohou napravit podnikatelské prostředí. Samozřejmě můžeme se bavit o nákladech, které státu přinese toto zavedení evidence elektronických tržeb. Provoz systému. Vysoké náklady na provoz systému. A výsledek ve výběru daní bude skutečně dle posledních informací z Ministerstva financí zanedbatelný, ne li dokonce negativní. Aplikace zákona povede ke zhoršení podnikatelského prostředí, snížení produktivity práce, zvýšení administrativní zátěže, povede k přesunu nemalé části ekonomické aktivity do šedé ekonomiky. A to jsou prosím zase analýzy odborných ústavů. To znamená nikoliv narovnání podnikatelského prostředí, ale naopak přesun do šedé ekonomiky. Bude více melouchářů evidovaných jako nezaměstnaní pobírající sociální dávky z úřadu práce, méně standardně podnikajících živnostníků díky ministru financí Babišovi. Vesnické hospody se změní na uzavřené kluby bez přístupu veřejnosti a tak dále. Myslím si, že ti, kteří chtějí podvádět, si tu cestu vždycky najdou. Ti slušní budou naopak tímto nařízením postiženi.

K naplnění účelu zákona by přitom stačila drobná změna živnostenského zákona, která by například stanovila povinnost vystavit účtenku. Kontrolu by pak bylo možné provádět prostřednictvím kontrolních nákupů a celý drahý systém elektronické evidence tržeb by v tom případě byl zbytečný.

Chci říct jednu věc, že neplatit daně je trestný čin už dnes. To není žádná novinka.

Znovu opakuji, my tímto nařízením jdeme kanonem na vrabce. Mohli bychom použít jednodušší nařízení, zjednodušit daňovou legislativu, a výsledek by byl naprosto stejný. Díky ministru financí Babišovi skončí celá řada živnostníků, přesunou se do šedé zóny a to bude výsledek práce hnutí ANO a ministra financí Babiše.

Děkuju. (Během vystoupení řečníka vylepil poslanec Kalousek plakátek na řečnický pult.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuju panu poslanci Kučerovi. Ještě než dám slovo s přednostním právem panu poslanci Zbyňku Stanjurovi, požádal bych pana kolegu Kalouska, aby zase sňal ten plakátek, který tam vylepil. Já to myslím zcela vážně. Podívejte se, buď budeme dodržovat důstojnost tohoto jednání nějakým způsobem, nebo nebudeme. Myslím, že už toho dnes bylo poměrně dost. Byl bych rád, kdybychom dodrželi alespoň dohodu z minulého týdne. Myslím, že si to všichni vyfotili.

Tak prosím před kolegou Stanjurou faktická poznámka kolegy Kalouska. (Na plakátku je vyobrazen ministr Babiš jako žena, v ruce drží váleček. Pod obrázkem je nápis: Tvoje žena neví, kolik piv tu vypiješ. Andrej ÁNO. Díky elektronické evidenci tržeb.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Za normální situace bych chápal a respektoval vaši připomínku, pane předsedající. Ale v okamžiku, kdy se tady demonstrovalo obrovskými a nesmyslnými cedulemi, předsedající této Sněmovny nezasáhl. Takže jsem logicky pochopil, že nonverbální komunikace je tady povolena a že to je prostě nový styl komunikace. Když si řekneme, že nic takového tady už dělat nebudeme, tak to dělat nebudeme. Ale já jsem si opravdu nezačal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Na svou obranu jenom to, že jsem v tu chvíli neřídil schůzi, takže jsem zasáhnout nemohl. Takže to je asi všechno, co já mohu říct.

Nyní tedy pan poslanec Zbyněk Stanjura ve svém vystoupení s přednostním právem. Ale prosím tedy nejdřív kolegy o klid! Já chápu, že je to věc, která budí emoce, ale nemyslím si, že je dobré, abychom ty emoce přenášeli do podoby, která není důstojná jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já se dneska omezím spíš na politický či základní ideový střet v tomhle zákoně. Pokusím se být pokud možno věcný a s dvěma malými výjimkami, kdy pak budu hovořit, abych to trošku odlehčil, o dvou konkrétních paragrafech, a jak je zdůvodňuje předkladatel, to znamená vláda České republiky.

Celý ten projekt, když se na něj podíváte a sledujete tu diskusi, ona začala někdy v únoru, kdy Ministerstvo financí poslalo ten materiál do připomínkového řízení. My jsme v té době uspořádali první z našich tiskových konferencí k tomuto tématu a od té doby se vede debata ve veřejném prostoru a je to dobře. Té debaty se neúčastní pouze politici, ale ti, kterých se to bude týkat. Účastní se jí komentátoři ekonomičtí, političtí a já myslím, že to není špatně, že můžeme třídit argumenty.

Proč říkáme, že ten projekt není ekonomický ale politický, či spíše ideologický? Vycházíme z těch čísel. Zhruba se za jeden kalendářní rok vybere 800 mld. daní. Zhruba. I kdybychom vládě uvěřili, jako že nevěříme, že to přinese 12 mld. zvýšených daní ročně, a to nepočítáme náklady státu, ale i kdyby, teď se o tom nechci přít, tak vláda upře sto procent své politické energie, nasazení, k prosazení toho projektu, který by potenciálně podle vlády mohl zvýšit výběr daní o 1,5 %. To je první argument, který říká, že ten projekt není ekonomický, že u ekonomického projektu bychom se určitě připojili k debatě o parametrech a možná bychom přicházeli s pozměňujícími návrhy.

A druhý parametr a druhý argument, proč ten zákon je ideologický a ne ekonomický, je vlastně zpráva NKÚ. Určitě nebudete podezírat opozici, že tu zprávu tvoří. Citovali to tady kolegové už přede mnou, tak jenom připomenu to číslo. Z DPH, které státu uniká, a nikoho z nás to netěší, ta šedá ekonomika, na kterou cílí registrační pokladny, představuje 7 %. A zase - stoprocentní politické nasazení, stoprocentní politická energie (nesrozumitelné). Já neobhajuji 7 % úniku a neobhajuji to, že někdo neplatí daně! A odmítám tu jednoduchou argumentaci: kdo je pro tento zákon, bojuje s daňovými úniky, a kdo je proti tomu zákonu, ten toleruje daňové úniky. Nic takového není pravda a budeme to s veškerou vehemencí odmítat. A budeme přinášet argumenty, proč tomu tak je. Naopak, opakovaně jsme říkali mnohokrát u mnoha zákonů, že v boji s daňovými úniky má tato vláda naši jasnou podporu.

Chci říct, že je to jenom náhoda, že ministr financí, který to předkládá, má rozsáhlé podnikatelské zkušenosti a zaměstnává tisíce či desetitisíce lidí. Kdyby to předkládal Bohuslav Sobotka jako ministr financí, který nikdy nepodnikal, nikdy nikoho nezaměstnával, byli bychom stejně ostře proti, jako když to připravovalo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. Chci říct, že pro nás není důležitá osoba, konkrétní osoba ministra financí, který to předkládá, to v té argumentaci my jako občanští demokraté nebudeme používat. Nám vadí ten samotný princip. A protože jsem říkal, že ta debata se vede ve veřejném prostoru, tak si dovolím ocitovat z jednoho komentáře, který napsal pan Lukáš Kovanda, který to napsal, aspoň to srovnání s tím Chorvatskem, řekl bych výstižněji, než já bych se pokoušel tvořit ty věty.

Nejdřív vám ukážu ten graf. (Ukazuje na papíře.) Velmi rádi dneska tady ukazujeme nějaké cedule, tak tohle je graf. To není žádný politický vzkaz. A je tady poměr, procento šedé ekonomiky. Je tady celkem 31 zemí, 28 členů Evropské unie a tři nečlenové, a to Norsko, Švýcarsko a Turecko. Průměr v těch 31 zemích je 18,3 %. Česká republika je s 15,3 %, máme 11 zemí, které jsou na tom lépe než my, resp. 13, a z toho 11 členů Evropské unie. A 17 zemí a z toho 16 členů Evropské unie je na tom hůře než Česká republika. A já přečtu první tři, kteří tam jsou nejhůř: Bulharsko 31 %, Rumunsko 28,1 %, Chorvatsko 28 %. Třetí nejhorší výsledek. Průměr 18, Česká republika 15,3.

A pan Kovanda napsal v tom komentáři nebo v tom stanovisku, které rád ocituji, tato slova: Pochopitelně - a já s tím souhlasím, proto to cituji - podíl 15,3 % není důvodem k jásání. Stále je co zlepšovat. Potěšující však je nejen to, že dosahujeme nižší hodnoty než země Evropské unie ve svém průměru, ale to, že za státy, které jsou mnohdy uváděny coby vzorové, zaostáváme docela nepatrně. Německo vykázalo podíl šedé ekonomiky 12,2, to je rozdíl 3 procentní body. A Švédsko 13,6, což je rozdíl 1,7 procentního bodu proti České republice.

Za vzor je nám dávána ovšem jiná země, a to Chorvatsko. Protože zavedlo elektrickou evidenci tržeb. V balkánské zemi k tomu mají svůj dobrý důvod. Velikost šedé ekonomiky byla v tom průzkumu 28 %. Šedá ekonomika je tam tedy dvakrát rozsáhlejší než v České republice. Když je nám nyní tedy Chorvatsko dáváno vzorem, a to je to přirovnání, které jsem si vypočetl, které se mi i líbí, je to jako by dvojkař, který se chce stát jedničkářem, si bral vzor z pětkaře, který se chce stát čtyřkařem. A všichni se shodneme na tom, že z dvojky dostat se na jedničku je mnohem složitější a náročnější než z pětky se dostat na čtyřku.

A když se na ta čísla podíváte ještě blíže, tak je taky důležitá dynamika snižování toho schodku vzhledem k HDP. A i v tom jsme lepší než Chorvatsko, i v těch letech, kdy už Chorvatsko mělo zavedenou elektronickou evidenci tržeb. Všem to doporučuji, jsou to oficiální tabulky, má to osm stran, ten stručný komentář. Pak je k tomu i podrobná metodika k tomu, jakým způsobem se to vypočítává a jak se to porovnává.

Velmi často jsme tady slyšeli dneska o rovných podmínkách. Už to říkali někteří předřečníci. Tak v tom původním návrhu v únoru se počítalo, že se to bude týkat 600 tisíc podnikatelských subjektů. I po tom křiku, který spustila opozice a my, Ministerstvo financí v tom uhnulo a je jich 300 tisíc. Tak najednou je to 50 %, a je to dobře. To já nekritizuji, aby moje slova nebyla otáčena a překrucována. Tak kde je ta rovnost, když ze 100 % jsme pod nějakým politickým tlakem 50 % dali pryč?

A když se podíváte na to, kterých se to týká, a zase o tom už někteří kolegové mluvili, tak se to týká jenom některých segmentů a ostatních ne. A co je horší, i v těch segmentech jsou už dneska uvedeny výjimky. Například příspěvkové organizace, které velmi často provozují hostinskou činnost jako doplňkovou činnost a tvoří konkurenci ostatním provozovnám na území své obce nebo svého města. A tady už je ze zákona na tu samou činnost ustavena výjimka. Kde je ta rovnost, o které tak rádi mluvíte? A já, někteří z nás to dělají, mám tady tisk 513, mám tady dvě záložky a rád ocituji. To jsou ty dvě výjimky, když říkám to, co nebude obecně politické, ale konkrétní. Nazval jsem si je "spropitné a Zvonokosy".

Tak spropitné. Docela zajímavým způsobem se s problémem spropitného předkladatelé vyrovnávají v důvodové zprávě. V zásadě říkají: Když se spropitné dělí mezi všechny, nebo většina, nebo aspoň některé v té provozovně, tak je to nahodilý příjem, kterým host oceňuje nějakou kvalitu služeb, a je to v pořádku daňově. Ale když si to nechá jenom jeden, například někdo má malou živnost, tak je to daňový příjem a mělo by podléhat všem daňovým řízením. No mně to přijde poměrně zvláštní a chci se zeptat, a je to spíš řečnická otázka, já fakt o tom detailu dneska nechci debatovat - kdo bude kontrolovat rozdělení spropitného v těch provozovnách? Jak je bude vykazovat? Kdo to bude kontrolovat, jak se zjistí, mezi kolik lidí a jak reálná taková statistika bude? Ale to skutečně jen na okraj.

A druhý, co chci citovat, to je ten paragraf Zvonokosy. Vláda navrhuje, aby z režimu elektronické evidence tržeb bylo vyjmuto provozování veřejných toalet. Ten důvod je, že "uvalení režimu evidence tržeb by mohlo reálně způsobit snížení nabídky služeb v rámci uvedeného typu podnikání". Takže přátelé rovných podmínek pro podnikání, když uvalíme EET na veřejné záchodky, tak hrozí snížení nabídky. Ale když uvalíme EET na ostatní vybrané typy služeb, tak nehrozí snížení nabídky. A protože v poslední době je populární fotografování na veřejných záchodcích, tak bychom možná mohli uvažovat o výjimce z EET i pro ty, kteří pořizují fotografie na veřejných záchodcích v rámci nových a moderních živností.

Teď zpátky k těm obecným poznámkám.

Zcela překvapivě pro mě je navrhováno, aby DPH a daň z příjmů kontrolovala kromě Finanční správy i Celní správa. Nevím proč. Jeden z důvodů naznačila paní náměstkyně Hornochová, která říkala: No, když budou chodit večer na tu kontrolu do té restaurace, tak je dobře, když tam půjde ozbrojená složka. Já tedy nevím, jestli je to správný argument, když se bavíme o odborném výkonu veřejné správy, DPH a daň z příjmů vždycky dělala Finanční správa, a ne Celní správa.

Já myslím, že je dobře, když pan ministr financí dělá ty PR akce pro propagaci EET. Když tady byla ta velká akce s chorvatským ministrem financí, tak přiznal, že to nepřineslo dodatečné peníze. A vláda předpokládá dodatečný příjem. Takže nevychází z chorvatské zkušenosti.

Dneska na těch velikých rádoby účtenkách, a už zase o tom někdo mluvil, já už jsem se před několika měsíci ptal v interpelaci ministerského předsedy pana Bohuslava Sobotky, jak to, že se vynakládají peníze, když ten zákon ještě není, a jestli ohlídal, proč NBÚ poskytl - předběžně, to je třeba říct - výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta výjimka byla zdůvodněna tím, že tam jsou velmi citlivé údaje, a pan ministr financí pod tlakem argumentace, že se může jednat o citlivé údaje a hrozí zneužití, přichází s vysvětlením, že žádné citlivé údaje tam nejsou. Tak když ho vezmeme za slovo, tak doufám, že sám nežádal o výjimku v NBÚ, nebude to v utajeném režimu a proběhne standardní výběrové řízení.

A taková malá osobní poznámka. Pan ministr Babiš velmi často rád říká, a zase mu nemám důvod nevěřit, že on nepoužívá počítač a elektroniku a takové zbytečnosti a že má ten papír. Kdyby byl živnostník a někdo mu zavedl EET, tak je v problémech, že jo. Protože by na ten svůj papír musel zapomenout a musel by řešit elektronickou komunikaci s úřady. A teď se nechci pouštět do debaty o tom, jestli všude, nebo není všude správný signál.

Velký problém tedy existuje, a na ten chci upozornit, který nám poskytli přátelé z Chorvatské republiky, je problém kukaček. Tam to funguje v rámci konkurenčního boje. Sami víte, že v restauracích a hotelech nejsou příliš velké platy, a v rámci konkurenčního boje vyšlete zaměstnance do konkurenční firmy s úkolem správnému občanovi, předem dobře označenému, aby ho poznal, nevydat účtenku a porušit tak zákon. A co se stane? Kdo je zodpovědný? Majitel! Já se ptám, jak s takovým fenoménem, který skutečně je nekalý, budeme bojovat. Kdo zná zákoník práce, tak teoreticky si můžete vysoudit pět a půl násobek průměrné měsíční mzdy, a tím končíte. Podívejte se na ty drakonické sazby a pokuty. Co si na tom zaměstnanci ten majitel firmy vezme? Nesnižuje se tady prostor pro vytváření pracovních míst, že bude nedůvěra mezi majitelem a zaměstnanci? Raději vytvoří o dvě pracovní místa méně, než by riskoval, že mu tohle někdo poslaný konkurenční firmou udělal? Není to tak jednoduché a věřím, že v následujících měsících, kdy o tom budeme diskutovat, se k tomu vrátíme. Rád uslyším, jaký obranný mechanismus zaměstnavatelům, a je jedno, jestli jsou to právnické osoby, nebo živnostníci, fyzické osoby, poskytneme v případě, že jim to někdo udělá. Ten úmysl tomu zaměstnanci nikdy neprokážete, to je samozřejmé. Nevidíte mu do hlavy, jestli to chtěl udělat, nebo skutečně jenom zapomněl, nebo nevím, proč to udělal.

Takže to jsou skutečně vážné důvody, které nás vedou k tomu odmítnutí konceptu jako celku.

A musíme to zase dát dohromady v kontextu těch další informací. My jsme přesvědčeni, že s daňovými úniky se bojovat má a že Finanční správa má dostatek nástrojů. Navíc od 1. ledna příštího roku dostane další robustní nástroj a to jsou kontrolní hlášení. A zase z vyjádření např. náměstků pana ministra financí, kteří chodí na rozpočtový výbor a říkají: "My přece víme, kdo neplatí ty daně, a až ty pokladny zavedeme, tak na ně vletíme." Já říkám: "Když už to víte, tak už na ně jděte dneska! Nečekejte! Ani dnes, ani zítra, ani příští den. Jděte dneska, když to tak dobře víte, kontrolujte to, a pokud neplní někdo své daňové povinnosti, tak ho sankcionujte a postupujte tvrdě podle zákona." Když to vědí, tak proč nekonají?

Čtyři sta zaměstnanců. Dnes mluvil zástupce šéfa Finanční správy a ten dostal otázku: "Co uděláte? Jak budete kontrolovat ty, kteří budou hlásit výpadky? A že ta dodatečná hlášení budou v pořádku." On říkal: "No, budeme mít čtyři sta nových lidí a ti budou chodit na kontrolu." Asi je to tak naplánované. Tři sta tisíc subjektů, každý z nich může hlásit výpadek a problém, a k tomu čtyři sta úředníků. Tak si spočtěte, kolik těch subjektů vychází na jednoho úředníka a kam bude chodit. Zase to bude výběrové a to je opět ta nerovnost v přístupu k těm jednotlivým subjektům.

Tím, jak stát neustále shromažďuje data na nás, na občany, tak na ty, kteří podnikají, fyzické a právnické osoby, vyrábí - máme v našem politickém takové oblíbené slovo "složky". Takže tímto zákonem se více naplní - ne že vzniknou, ony už vznikají, anebo už vznikly - se zase naplní ty složky.

Já jsem si úplně na závěr připravil takové pěkné přirovnání. Máme tady Otesánka, to je ten stát, kterého krmíme dalšími a dalšími daty, a on neustále roste. A tady je návrh, jak další potravu o třech stech tisících našich podnikatelů dáme tomu Otesánkovi. Ti, kteří se dneska smějí a radují, že se jich to netýká, že ten Otesánek požírá někoho jiného, ti se pletou, protože když roste, tak potřebuje té potravy mnohem více. A klíčovou komoditou v (nesrozumitelné) světě jsou tu informace. A to je ten hlavní důvod, proč my jsme proti. My toho Otesánka krmit nebudeme, my se tím Otesánkem sežrat nechceme nechat, my chceme bránit svobodu. A ztráta soukromí znamená ztrátu svobody. Děkuji. (Potlesk pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Konstatuji došlou omluvu pana poslance Štětiny od 13.30. Pokračovat budeme řádnou přihláškou pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, moje příspěvky ve Sněmovně se obvykle vejdou do formátu faktické poznámky, ale tentokrát už přece jenom se navršilo tady tolik demagogie, že se opravdu nevejdou do dvou minut.

Začnu těmi technickými. Slyšel jsem tady během interpelací pana poslance Novotného, který možná na tom stanovém výletu zašel buď do restaurace, nebo do prodejny, to už se nepamatuji, a tam mu spočítali tržbu na solární kalkulačce. On se pak tři čtvrtě hodiny pokoušel propojit tuto solární kalkulačku s internetem. Pokud v této činnosti pokračuje, tak bych mu prostřednictvím pana předsedajícího doporučil, aby si dal nějaký kurz základní počítačové gramotnosti.

Pro pana poslance Korteho opět prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl konstatovat, že to, že se internet obvykle nachází na konci vedení, je poměrně standardní situace, která se bude čím dál víc rozšiřovat.

Já nejsem profesorem informatiky ani nejsem profesorem kybernetiky, ale vystudoval jsem tyto obory a celý život se jimi vlastně zabývám. Když bych se podíval na to, jak tady jsou signalizovány technické problémy s internetem, tak se obávám, že banky se chovají absolutně iracionálně, a začínám mít obavy, kam jsem svěřil své peníze, protože internetové bankovnictví, které je založeno na úplně stejném principu, tady využívá několik milionů lidí bez jakýchkoliv problémů. Ale pokud bych měl brát vážně všechno, co tady bylo řečeno, tak se musím zamyslet nad tím, že bych zase měl obnovit své návštěvy do kamenné pobočky, protože hrozí katastrofický scénář.

Chtěl by dál upozornit na to, že jednou z významných pomocí podnikatelům, o kterých mluvíme, je vybudování vysokorychlostního internetu, do kterého bude během několika let nainvestováno z prostředků Evropské unie a z prostředků českého státu 14 miliard. Mapují se tzv. bílá místa, kde jsou opravdu potíže s datovým připojením, a ta budou vyřešena. Je to jedna z věcí, kterou vláda výrazně pomůže drobným podnikatelům, protože právě jim ušetří spoustu nákladů na marketing, spoustu nákladů na propagaci svých výrobků a je tu možnost založení nového kupního nástroje. Situace tedy v technické oblasti bude úplně jiná.

Dál bych chtěl konstatovat, že od té doby, co tady pan poslanec Kalousek v roce 2005 chtěl zavést zákon o registračních pokladnách, se ceny těchto zařízení extrémně snížily. Ke mně každých 14 dní jezdí člověk, který má takový pobitý kombík a v něm mi vozí pivo, limonády atd. Pokaždé vytáhne z takového drobného přístroje účtenku, kterou mi samozřejmě odevzdá. Nevím, z čeho žije, pravděpodobně z ruky do úst, ale opravdu s tím nemá žádné problémy. A já bych jenom chtěl upozornit, že ceny technologií a ceny aplikací, které budou vyžadovat tyto záležitosti, se extrémně snížily, takže mluvit o tom, že to zlikviduje drobné podnikatele, je absolutní nesmysl.

Když se podívám na další věci, které tady byly, a já využiji toho, že nám tady pan poslanec Kalousek pověsil ten krásný plakát, který souvisí s velkým bratrem, který se dívá, kolik kdo vypije piv, kdyby pan ministr financí podlehl třeba během zasedání Poslanecké sněmovny neodolatelnému nutkání si zjišťovat, co konzumuje pan poslanec Kalousek v okolních restauracích, a já se přiznávám, že občas podobné nutkání mám také, tak elektronická evidence tržeb, jak bylo vidět z drobných panelů, co tady byly, mu v tom opravdu nepomůže. Navíc nákup, který tady byl prezentován, pravděpodobně neodráží takový ten typický nákup pana poslance Kalouska - byly tam housky a mléko, pokud si vzpomínám. (Pobavení a potlesk poslanců ANO.)

Pak bych chtěl říct, že je zvláštní, že třeba pan poslanec Kalousek se tady staví jako vlajkonoš toho, kdo bude bránit drobné živnostníky a OSVČ. Já jsem byl OSVČ od roku 1990. 1. ledna 2013 jsem se postavil do poměrně značné fronty lidí, kteří zastavovali anebo pozastavovali své podnikání, protože jsem si spočetl, že opatření pana bývalého ministra financí Kalouska mě budou stát na daních 60 tisíc. To je významná pomoc OSVČ! Proto tam byla také takhle dlouhá fronta. Takže pokud se někdo takový postaví do tažení ve prospěch živnostníků, tak si říkám, že možná sedláci u Chlumce dopadli trošku lépe.

Pak bych chtěl říct k tomu, co se tady říká, to znamená, že se tady teď v této debatě akcentuje to, že jediný a veliký nástroj na omezení datových úniků je elektronická evidence tržeb. To není pravda. Vláda připravuje celou řadu dalších opatření, která postihnou jiné úniky daní, které tady jsou.

Dál bych chtěl konstatovat, že to, že se rozložilo zavádění elektronické evidence tržeb, je známkou velké a uvážené opatrnosti. Je to velký zásah a je potřeba ho tedy uvážlivě provádět, zejména tam, kde relativně technické prostředky to umožní mnohem lépe. Takže já považuji ten postup za opatrný, nikoliv za to, že to nehodnotíme jenom podle potenciálního daňového výnosu, který tam je.

Další věc, která se tady často uvádí z opozice, je, že se neustále montujeme a zasahujeme do trhu. Ale my ten trh teď chceme srovnat, protože ti, kteří neplatí daně, mají neoprávněnou výhodu proti těm, kteří to dělají poctivě, a těch v této zemi je drtivá většina. Z toho důvodu si dovoluji konstatovat, že přestože zavedení tohoto zákona jistě nebude jednoduché, protože se jedná o poměrně rozsáhlou agendu, tak je to jeden z kroků, které by konečně měly začít říkat: normální je platit daně a měl by to dělat každý, aby se ty podmínky srovnaly.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. Slova se ujme pan poslanec Martin Plíšek, ale až po faktické poznámce pana kolegy Novotného, který se k faktické poznámce přihlásil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, já se chci vaším prostřednictvím obrátit na pana kolegu Pilného a velmi v dobrém, protože spolu na hospodářském výboru docela dobře vycházíme. Vy jste léta pracoval v oblasti informatiky a tam je taková ta určitá rovina inteligence - jedničky a nuly, a k lidské inteligenci patří ještě jiná vrstva, k ní patří třeba ironie. Já chci vysvětlit své vystoupení o interpelacích. Reagoval jsem v něm na výrok pana ministra Babiše, který řekl, že dámy v našem bufetu si nebudou muset kupovat žádnou novou registrační pokladnu, ale že zařízení, které tam mají, jim bude úplně klidně stačit. Tak jsem ho přinesl, byla to solární kalkulačka. Já předpokládám, že opravdu nevěříme tomu, že by si někdo myslel, že já mám představu, že takovou kalkulačku lze připojit na internet. Řekl jsem panu ministrovi, že ani tato kalkulačka, ani vysavač, ani žehlička doma opravdu na internet připojit nejdou. Neboli to byla z mé strany ironie vůči něčemu, co jsem neřekl já, ale co řekl váš velký šéf. Zkusme tu ironickou vrstvu příště chápat. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému i za dodržení času. Slova se ujme pan poslanec Martin Plíšek, připraví se pan poslanec... (Hlásí se posl. Gabal.) Faktickou? Dobře. Ještě tedy kolegu Plíška požádám o strpení a prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Ivan Gabal.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já budu opravdu stručný. Pane předsedající, dámy a pánové, malinko bych navázal na to, co tady říkal kolega Pilný. Je tam jedna vážná věc, kterou považuji za podstatnou. Jestliže budeme svůj postup v oblasti daní nebo v jakýchkoliv jiných řídit podle převažujícího pocitu, že jsme zaostalí technologicky, tak technologicky zaostalí budeme. Ví se, že tady navrhuji systém elektronických voleb. Mnohé země to zkusily a šly dopředu. Zmiňováno je Estonsko, protože začali dávno, tak jak říkal kolega Pilný, krok za krokem, opatrně. Jestliže o našem systému zavádění elektronických voleb mají rozhodovat vysocí úředníci, kteří jsou elektronicky negramotní, nehneme se dopředu a budeme zaostalí.

A pak ještě jedna poznámka. Víte, co je na demokracii nejstrašnější? Jak jsou drahé volby, jak je drahý parlament, jak je drahá vláda. Je to všechno strašně drahé! Přece jsme měli systém, který byl levnější! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Gabalovi za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Plíšek má šanci. Prosím, pane poslanče, máte slovo v rozpravě.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dovolte také, abych se vyjádřil k předkládanému návrhu zákona.

Návrh zákona o evidenci tržeb oprávněně vyvolává nesouhlasné reakce. O tom svědčí i značné množství rozporů, se kterými byl návrh Ministerstva financí předložen Legislativní radě vlády. Běžná praxe je přitom taková, že se rozpory vyřeší již v rámci připomínkového řízení. Sama Legislativní rada této vlády uvádí ve svém stanovisku, se kterým byl návrh zákona o evidenci tržeb vládě předložen, že má - cituji, nadále významné pochybnosti, zda zavedení evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie, přičemž myšleny jsou principy podpory malého a středního podnikání.

Přeložíme-li to tedy z politické řeči, pak nám vyplyne, že předkládaný vládní návrh zákona je v rozporu s principy práva Evropské unie. Přes výslovné upozornění Legislativní rady vlády na tuto skutečnost vláda nebrala na tyto připomínky a na tyto zásadní výhrady jakýkoliv zřetel. A to není všechno. Legislativní rada této vlády rovněž poukázala na diskriminační charakter výjimek z povinnosti evidence tržeb, mající negativní dopad na hospodářskou soutěž, přičemž některé výjimky lze považovat, opět cituji, jako podporu státu i zneužití dominantního postavení na trhu. Jedná se o další neomluvitelné legislativní selhání, kdy vláda vědomě prosazuje diskriminační normu omezující volnou hospodářskou soutěž. Lze se důvodně domnívat, že Evropská komise, případně Soudní dvůr Evropské unie takto benevolentní nebudou. Bohužel, Českou republiku může toto vládní pochybení přijít draho v podobě finančních sankcí právě z důvodu porušení práva Evropské unie.

Skutečnost, že vláda naprosto zřetelně odmítá doporučení a stanoviska své Legislativní rady, může založit velice nebezpečný precedens. Legislativní rada vlády je ryze odborným orgánem, který má za úkol především péči o legislativní kvalitu předkládaných vládních návrhů zákonů. Ignorování jejích doporučení nutně povede ještě k větší legislativní džungli, která je přitom už dnes oprávněným předmětem kritiky široké veřejnosti.

Předkládaný návrh zákona je však systémově špatný i bez ohledu na zásadní připomínky a nedostatky vytýkané Legislativní radou vlády. Zavádí zcela zbytečná byrokratická opatření, díky nimž ovšem bude mít Ministerstvo financí dokonalý přehled a monitoring o vnitrostátním pohybu zboží a služeb a ministr financí se při výkonu své funkce ministra dostane k informacím, které může využít ve prospěch svého podnikání.

Zákon dále ambiciózně předpokládá, že elektronický systém, který bude muset zvládat obrovské množství dat, bude bezproblémově fungovat již za několik měsíců. Tato představa je nejen v českých reáliích skutečně úsměvná, nehledě na enormní pořizovací a udržovací náklady, které však důvodová zpráva udává značně podhodnoceně.

Pouhou perličkou pak může být státem předpokládaný zájem bdělých občanů o to, zda jim vydaná účtenka bude řádně zaevidovaná, o čemž se budou moci jednoduše přesvědčit. Zavádí se zde jakýsi státem organizovaný systém udávání, který má ovšem v českých podmínkách bohužel již tradici, a lze tedy jen konstatovat, že v tomto ohledu se nejedná o nic nového pod sluncem.

Dovolím si tedy v závěru shrnutí svého vystoupení. Předkládaná norma je podle vyjádření Legislativní rady této vlády v rozporu se zásadami práva Evropské unie i zásadami práva České republiky. Zavádí regulérního Velkého bratra, přičemž naplnění účelu, tedy nárůst příjmů státního rozpočtu, je sporné a pochybné. Náklady na zavedení systému budou značně vysoké a očekávané příjmy oproti tomu značně nejisté. Principiálně právně ani legislativně tedy nelze s navrhovaným zákonem souhlasit, a já se připojuji k návrhům na jeho zamítnutí již v prvém čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v řádné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Tomio Okamura. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, chybně provedené dobré úmysly vedou do pekla. Tak můžeme shrnout vládní nápad na výběr daní tím, že zavede v hospodách a obchodech on-line registrační pokladny. A za sebe i za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD na rovinu říkám, že živnostníky, drobné a střední podnikatele nezradíme.

Populismus této vlády totiž opravdu přesahuje všechny meze. Ono totiž výběr či nevýběr daní nespočívá v absenci on-line registračních pokladen, ale spočívá v tom, že občané nemají důvěru v tento stát, že jejich daně využívá účelně. Místo aby si tato vláda dala práci s tím, aby důvěru občanů zvýšila, tak v podstatě zavádí jenom nějakou restrikci. Kdyby to tato vláda myslela opravdu upřímně, tak by hlasovala pro můj návrh zákona v loňském roce, kdy jsem chtěl zavést povinnost takzvané péče řádného hospodáře i pro hejtmany a pro ministry, to znamená jasnou osobní hmotnou a trestní odpovědnost také pro ministry a pro hejtmany. Vláda ovšem hlasovala proti. To znamená na jednu stranu sama vláda, sami ministři a hejtmani této vlády, odmítají být kontrolováni, odmítají mít hmotnou a trestní odpovědnost, a na druhou stranu to samé chtějí uložit někomu jinému, nějaké restrikce, které nejsou vůbec systémovým návrhem. Takže v tom je ten populismus, že místo aby si vláda dala práci a skutečně systémově se snažila zvyšovat důvěru občanů ve stát, což je práce na roky, na léta, a chce to, aby vláda měla určitou vizi, která jí chybí, tak tady předvádí takové podivné návrhy.

Ano, hospodští bezesporu neodvádějí daně ze všech tržeb. Ale ptejme se proč. Většina z nich, hlavně v chudších oblastech České republiky, se snaží udržet co nejnižší ceny a platit daně v současné výši prostě nezvládne. Česká republika má totiž jedny z nejvyšších daní na světě, a přitom se tento fakt na životě občanů nijak neprojevuje. Například ve Švýcarsku či v Japonsku je DPH pouze 8 % a u nás 21 %. A vláda nám také jaksi zapomněla říci, že když Chorvati on-line registraci tržeb zavedli, tak živnostníkům současně snížili daně o desítky procent. A nejpozoruhodnější je, že se vláda inspiruje v ekonomicky krachujícím Chorvatsku, místo abychom se inspirovali daňovými systémy nejvyspělejších západních zemí, jako je třeba právě Švýcarsko. Vláda zapomněla také říci, že chorvatští hospodští mají díky masové turistice absolutně jiné tržby než například hospodský u nás v Bystřici pod Hostýnem nebo v Otrokovicích za Zlínsku. A samozřejmě mají v Chorvatsku také daleko vyšší ceny.

Zavádění on-line registrace je zbytečnost a navíc hloupost. Čtyři miliardy, které zinkasují výrobci pokladen a softwaru, zaplatíme ve skutečnosti my všichni ve vyšších cenách v restauracích a v podporách pro pracovníky zhruba třetiny podniků, jejichž podniky následně zkrachují.

Řešení je přitom prosté. Stačí třeba zavést paušální daň, kdy živnostník podle oboru jednou za rok zaplatí státem určenou pevnou částku, a pak ať si podniká jak chce. Takto to funguje v určitých oborech i ve vyspělých západních zemích. Ulevilo by se nejen živnostníkům, ale také stát by ušetřil miliardy za obrovský aparát, který dnes daně kontroluje a který ještě naroste po zavedení on-line registrací. Ostatně v tom je princip fungování této vlády. Místo aby hledala úspory ve svém vlastním aparátu, tak jenom přihazuje další a další břemena na občany této republiky. Jim samým se šetřit nechce, ale druhým to ztěžují. Jinými slovy, stát by nemusel vybírat tak velké daně, protože by měl i nižší výdaje. Tohle námi navrhované řešení má však jedno velké minus. Žádní lobbisté ani dodavatelé se při něm nenapakují. Získají pouze živnostníci a my, občané. A kdo by o to přece z vlády stál, že?

Za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD vám svým jménem i jménem mého kolegy Radima Fialy slibuji, že my živnostníky, drobné a střední podnikatele nikdy nezradíme a tento vládní návrh zákona nepodpoříme, jelikož jsme oba dva také již dvacet let živnostníky a víme, jak je těžké se sám v těchto byrokratických podmínkách uživit a zároveň ručit celým svým majetkem, na rozdíl od této vlády, kde někteří dosud nikdy v soukromé sféře ani nepracovali.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní dalším přihlášeným v rozpravě je pan poslanec Adolf Beznoska, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, debata je dlouhá. Určitě na podzim ještě hodně dlouhá bude, takže své vystoupení zkrátím na jenom některé víceméně faktické poznámky.

Celý ten projekt, a to je evidentní, považuji jako mí kolegové z Občanské demokratické strany za nepotřebný, zbytečný, a protože pořizovací a provozní náklady budou v řádech miliard, tak i drahý. Stát a Finanční správa konkrétně má všechny velmi dobré prostředky pro efektivní výběr daní. Záměr je rovněž diskriminující, protože postihuje zejména malé a střední podniky, a ještě výběrově. Z těchto důvodů to vnímám jako škodlivou věc. Ovšem co cítím, že tahle věc, EET, má určitou logiku v tom, jak levicová vláda, levicová koalice soustavně tlačí na drobné a střední podnikatele, jak se je snaží zlikvidovat jako třídu. Stále více věcí je evidováno, jsou shromažďována data a plíživě, nenápadně se Česká republika mění, ztrácí svoji svobodu, stává se z ní socialistický stát s typickými oligarchistickými prvky.

Předkladatelé zákona zejména mediálně burcují, že bojují proti šedé ekonomice, ale šedá ekonomika není největším problémem České republiky. Já bych tady zopakoval, a čerpám ze stejného materiálu od pana Lukáše Kovandy, což je vynikající finanční analytik, pár čísel.

Podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu tuzemského hospodářství činil v roce 2014 pouze, a to je v uvozovkách, 15,3 %, což je hodnota nižší, než je průměr Evropské unie, který činí 18,6 %. Co je velmi pozitivní, je i ten trend, který v posledních dvanácti letech nastal, protože podíl šedé ekonomiky v České republice trvale klesá. Například v roce 2003 jsme měli podíl zhruba 20 %. Dneska jsme na tom o 5 % lépe. Samozřejmě to není důvod k jásání, ale je to potěšující. Nejenom to, že jsme i lepší, než je průměr Evropské unie, ještě se můžeme srovnávat se zeměmi, které nám byly a jsou vydávány jako vzor. Například Německo loni vykázalo podíl šedé ekonomiky 12,2 %, Švédsko 13,6. Soustředění pana ministra financí při svém vysvětlení je pořád směr Chorvatsko. Připomínám, že podíl šedé ekonomiky v Chorvatsku na hrubém domácím produktu je 28 % a tempo poklesu po zavedení EET v Chorvatsku je pořád ještě pomalejší než snižování podílu šedé ekonomiky v České republice. Opravdu si tedy nemyslím, že Chorvatsko by mohlo být naším vzorem.

Co na druhé straně? Pokud bychom se podívali na faktické věci, které by nás měly zajímat a které bychom měli řešit, tak je to například daňové zatížení, odvody. To jsou věci, které českou ekonomiku posouvají právě na zadní místa v rámci zemí Evropské unie.

Co je z hlediska časových výzkumů a empiricky dokázáno, co způsobuje úniky do šedé ekonomiky? Za prvé kvalita institucí. Čím větší byrokratický aparát, tím větší podíl šedé ekonomiky. My jsme přijali tři tisíce nových úředníků, máme asi padesát nových náměstků na ministerstvech. Za druhé regulace. Čím tužší regulace, a pořád se snažíme nějaké regulace zavádět, tím větší ambice firem, podniků, obchodníků unikat do šedé zóny. Za třetí kvalita veřejných služeb. Čím lepší kvalita veřejného sektoru, tím menší úniky do šedé ekonomiky. To jsou ty podstatné věci. A ze statistik vyplývá, že teprve na čtvrtém místě přichází represe - a my jsme s represí teď začínali. Místo abychom dělali systémová opatření, nasazujeme to, co má účinnost až jako čtvrté v pořadí.

Já tomu rozumím a všichni se shodneme, že daně se mají platit. Mají se platit v plné výši. Ale pokud by se vláda opravdu soustředila na to, aby se řádně vybíraly a platily daně, tak se nesmí zaměřit na jeden jediný segment a ve své důležitosti i segment nejméně důležitý. Takže dámy a pánové, pokud bychom se zaměřili na opravdu podstatné věci, a to bohužel tato vláda zatím nedělá, neviděl jsem tady zatím žádnou hlubokou strukturální změnu kromě přerozdělování peněz a podporu určitých voličských skupin, tak bychom možná nemuseli společně tak dlouho diskutovat o tom, zda je zavedení EET účinné, či nikoliv. Mně těch 300, možná 400 tisíc podnikatelů, kteří mohou být jejím zavedením ohroženi, za to stojí. A já budu proti zavedení elektronické evidence tržeb bojovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám nyní pana poslance Radima Holečka, jeho příspěvek do rozpravy, připraví se pan poslanec Vilímec. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, psal se říjen 2013. Do parlamentních voleb zbývaly tři týdny a od velkopodnikatele a současného ministra financí, místopředsedy vlády a duchovního otce myšlenky, že stát je potřeba řídit jako firmu, rozuměj jako velkou firmu, ideálně jako Agrofert, v jedné osobě jsme se tehdy dozvěděli, že malé a střední podniky jsou klišé a jenom takové kecy. S odstupem necelých dvou let a v kontextu s tiskem, který právě projednáváme, je evidentní, že věta to byla sice nanejvýš hloupá, ale o to upřímněji míněná. Ale od člověka, který je schopen takovou větu vypustit z úst, lze asi těžko očekávat něco jiného než že ji bude v praxi naplňovat, dostane-li k tomu příležitost. A příležitost dostal, takže ji naplňuje, bohužel. Škoda jen, že s takovým zápalem, jakým se nás dnes snaží přesvědčit, že praktiky jeho balkánského kolegy jsou pro nás tím správným receptem, raději nenaplňuje státní kasu těmi pověstnými až 200 mld. ročně, o kterých tak přesvědčivě plácal při předvolebním rozdávání koblih a oblboval jimi důvěřivé voliče.

EET tedy není ničím jiným než zcela logickým a předvídatelným důsledkem postoje pana velkopodnikatele Babiše k živnostníkům, malým i středním podnikatelům, v kombinaci se skutečností, že se stal ministrem financí, a získal tak reálnou moc tento svůj postoj vůči nim ventilovat, a to nejen verbálně, ale prostřednictvím nástrojů sloužících k jejich šikaně a postupné likvidaci. EET takovým nástrojem je. A to nástrojem nanejvýš sofistikovaným. Likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků individuálně je totiž velmi zdlouhavé, tudíž málo efektivní. Daleko účinnější je pro takový boj nasadit zbraň hromadného ničení. A EET ničím jiným než takovou zbraní hromadného ničení proti živnostníkům a malým podnikatelům není. Mimochodem malá odbočka. Se zbraněmi hromadného ničení mají lidé od pana velkopodnikatele bohaté zkušenosti - například k likvidaci konkurence v zemědělství si oblíbili Roundup.

Ale zpět ke zbrani EET. Účinky této zbraně, bude-li proti živnostníkům a malým podnikatelům skutečně nasazena, budou postupné. V první vlně zahubí ty nejslabší z nich, tedy ty, kteří nevyhoví technickým podmínkám. Další vlna smete ty, kterým se podnikání se zvýšenými náklady, které zavedení EET prokazatelně přinese, už prostě nevyplatí. A ve třetím kole pak s podnikáním seknou už i ti, kteří si řeknou, že státní buzeraci a neustálé zhoršování podmínek malého podnikání a provozování živností prostě nemají zapotřebí. A co čeká na ty, kteří vydrží? To lze dnes jen velmi těžko odhadnout. Po tom, co na nedávné konferenci o EET předvedl chorvatský ministr financí Lalovac, je asi možné očekávat cokoliv.

Tolik pro dnešek vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana poslance Vilímce o jeho příspěvek, připraví se paní poslankyně Lorencová.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pan ministr financí předložil návrh zákona, který je jakousi jeho vlajkovou lodí. Očekával bych, že tedy alespoň v tom svém vstupním entrée, které se konalo před 14 dny, osvětlí velmi podrobně důvody a úskalí tohoto velmi, velmi nebezpečného zákona. Leč se tak nestalo, jeho úvodní slovo bylo velmi stručné, asi tříminutové, a dnes se pan ministr spíše omezil na svou obhajobu coby podnikatele, nikoliv na informace spojené s tímto návrhem zákona.

Víte, já mám pocit, že tento zákon o elektronických evidencích nebo elektronických pokladnách je hlavně takovou vějičkou, takovou mediální akcí, kterou chce pan ministr odvrátit pozornost od jím naslibovaných a zatím bohužel nesplněných věcí v pozici šéfa státních financí. Pan ministr sice velmi vehementně, ale hlavně slovně bojuje s karuselovými podvody, méně bojuje už s optimalizací daní. Ale i kdybych připustil, že má poctivé úmysly, tak bohužel na inkasu DPH se to neukazuje, to jeho úsilí. I ke konci června celostátní inkaso DPH stále zaostává za minulým rokem o 7,5 mld. korun a je jen o 2,5 mld. větší než v předminulém roce 2013, a to vše v situaci, kdy naše ekonomika roste. Já tomu moc nerozumím, ale možná rozumím tomu, že v tomto ohledu zatím nepříliš úspěšný ministr financí hledá chybějící peníze jinde. Bohužel peníze hledá podle mého soudu na velmi špatném místě.

Elektronická evidence tržeb má podle něj pomáhat v boji s nepoctivci, s lidmi, kteří neplatí daně. Já souhlasím s tím, že platit daně je normální, a proti tomu nebudu nikterak protestovat. Pan ministr, a to musím podtrhnout, se celkem úspěšně spojil s aktuálním vedením Hospodářské komory i s Asociací malých a středních podniků a živnostníků, lépe řečeno s panem Vladimírem Dlouhým a s panem Karlem Havlíčkem. Já uvádím celá jména, aby zvláště v případě pana Havlíčka nedošlo k nějaké záměně s panem Pavlem Havlíčkem, což je malý klatovský podnikatel, řezník, který velmi statečně bojuje proti elektronické evidenci tržeb a velmi pregnantně uvádí veškeré důvody a veškerá rizika tohoto zákona. A když se vrátím k těm dvěma zmíněným předsedům, tak v podstatě ani jednomu z těch pánů elektronická evidence tržeb nikterak nezasahuje do jejich byznysu a v podstatě jim může být jedno, zda zákon o elektronické evidenci projde, nebo neprojde. Každopádně jim dává Ministerstvo financí největší prostor k vystupování ve prospěch zavedení elektronické evidence tržeb i na svých oficiálních akcích.

Víte, věty o narovnání tržního prostředí se skutečně velmi dobře poslouchají. Jenže v daném případě za prvé o žádné narovnání tržního prostředí nejde, spíše o pokřivení konkurenčního prostředí, jak se ukázalo na případu Chorvatska, protože na té fiskalizaci tržeb, jak se to tam jmenuje, vydělal především ten již několikráte zmíněný Ivica Todorić, majitel koncernu nikoliv Agrofert, ale Agrokor. A za druhé je třeba brát v potaz, na koho ta nová pravidla dopadnou především a jaká bude praxe.

Tady bylo již zmíněno mnoho důvodů a poukázáno na nebezpečí tohoto zákona, na to, že ten zákon je velmi drahý, takže to nechci teď v tom prvním čtení v obecné rozpravě opakovat. Já musím říci, že jsem docela zaskočen a překvapen, že Ministerstvo opisovalo v Chorvatsku, v zemi, která má velké procento ekonomiky nelegální, a ještě k tomu tvrdí pan ministr Boris Lalovac, že chorvatský model elektronických pokladen se osvědčil. Není to pravda. Za prvé i tam to nevedlo k nějakému jasně definovanému navýšení daňových výnosů - to tady nechci opakovat, ale mám ty údaje, které tady byly již zmíněny. A koneckonců já ještě trochu ovládám těsnopis, byť ne tak precizně jako ti, co zapisují jednání Sněmovny, tak jsem si také něco zapsal z toho byť překladu, protože chorvatštinu neovládám, z toho, co pan ministr Boris Lalovac prohlašoval na té prezentaci asi 16. června. A on v té jedné své odpovědi při své prezentaci takzvaných těch chorvatských úspěchů jasně uvedl, že vlastně nebylo hlavním cílem zalepit díry v rozpočtu, tedy zvýšit inkaso daně - také se ukázalo, že to k žádnému vyššímu inkasu nevedlo - ale jeho hlavním cílem bylo takzvaně - a cituji přesně - "zjednodušit komunikaci mezi podnikateli a finanční správou".

Tímto návrhem se také skutečně sleduje trochu něco jiného, než je narovnání tržního prostředí.

Víte, předpoklad, že po přijetí zákona o elektronických pokladnách dojde ke zvýšení daňových výnosů o 12,5 miliardy nebo 11 miliard na DPH, je v zásadě postaven pouze na neprůkazných odhadech. Když uvedu 20 miliard, nebo 25, tak to má stejnou relevanci jako 11,5 miliardy, protože žádná analýza provedena nebyla. Ona mezera DPH totiž v těch oblastech, kde se to má nejprve zavést, není tak velká, aby skutečně se tímto počinem historickým mohlo zvýšit inkaso DPH o 11,5 miliardy. Pokud se vychází z takzvaných chorvatských údajů uváděných ministrem Lalovacem o předpokládaném nárůstu tržeb, tak je třeba zdůraznit, a už to zde také padlo, že v Chorvatsku je daleko vyšší procento podnikatelů napojeno do odvětví služeb a turistiky, to je to ubytování, stravování nebo maloobchod.

Také zde bylo vypočítáváno, co tento návrh přinese. Pan předseda ODS se soustředil hlavně na čísla, která jsou uvedena v důvodové zprávě, kde je uvedeno, že 400 pracovníků kvůli kontrole tohoto systému bude muset nabrat Finanční správa. Ale paní náměstkyně Hornochová na nedávné prezentaci, a myslím, že to bylo i v Plzni, protože objíždí ty jednotlivé kraje, a myslím, že to bylo i v novinách, připustila, že kromě toho tento systém předpokládá navýšení ještě dalších 200 analytiků. Pan ministr financí v Hospodářských novinách naznačil, že pouze náklady na mzdy těchto pracovníků budou ročně činit 200 milionů korun. Takže to je jenom jaksi doplněk k tomu výčtu nákladovosti tohoto systému.

Víte, já jsem si prostudoval stovky připomínek, protože mě to zajímalo, a ne jen z politických, ale i z ekonomických důvodů, které byly uplatněny jednotlivými připomínkovými místy. Pokud proti tomuto zákonu vystoupily některé resorty, a to především resorty vedené ministry za KDÚ-ČSL, v obavách, že to dopadne na jejich organizace, tak se prostě vyjmuly některé organizační formy. Takže například nemocnice, už to tady bylo zmíněno, jako příspěvkové organizace jsou ze zákona vyjmuty, nebo jiné instituce, kraje jsou vyjmuty, nikoliv však krajské nemocnice coby akciové společnosti v plném vlastnictví krajů. To jsou asi větší nepoctivci. Takže takových nesmyslů je tam obsaženo samozřejmě více. Mnohé z těch připomínek byly smeteny ze stolu, mnoho námitek pak na Ministerstvo ani nemohlo doputovat, protože ne každý má to privilegium, že se může k návrhu zákona v rámci vnějších připomínek oficiálně vyjádřit.

Chtěl bych potom ve druhém čtení, teď to nebudu činit, citovat z velmi obšírné a poctivě zpracované analýzy Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, které bohužel není připomínkovým místem. Ministr financí samozřejmě na tyto argumenty a analýzy může namítnout, že každé zájmové sdružení vždy používá údaje ve svůj prospěch. Na rozdíl od Ministerstva financí jsou však údaje minimálně tohoto zmíněného sdružení převzaty z oficiálních zdrojů a nejsou zkreslovány odhady.

Chtěl bych se pana ministra - on tu není - také speciálně zeptat na příklady, hlavně důvody obsažené v § 37 odst. 3, kde nejsou dočasně evidovanou tržbou poplatníka tržby, které nepřekročí v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období daně z příjmů 2 miliony korun a zároveň 20 % součtu jeho tržeb, které mají být evidovány. Dikce tohoto ustanovení je hodně složitá, také se několikrát měnila v rámci projednávání návrhu zákona, bude se komplikovaně vyhodnocovat a je i otázkou, komu vlastně takové ustanovení je šito na míru.

Jsem dlouholetým místostarostou menšího města a i z této pozice varuji před tím, že povinnost elektronicky evidovat tržby se promítne negativně zejména na venkově. Už nyní v menších městech, pokud jste si toho nepovšimli, a já věřím, že to vnímáte, ubývají obchody, stravovací zařízení a místní hospody, protože se jejich majitelům ten náročný provoz spojený s administrativou a spoustou povinností vlastně nevyplatí. Snaha zavést elektronickou evidenci tržeb po vzoru Chorvatska povede nepochybně k ještě dalšímu úbytku těchto služeb. Nikoliv proto, že by docházelo k uzavírání provozoven kvůli takzvané dřívější nepoctivosti podnikatelů, ale v převážné části kvůli tomu, že tento finančně policejní systém nese velké provozní obtíže a při minimálním zisku se to drobným podnikatelům nevyplatí. Snížení počtu podnikatelů v této oblasti nakonec přiznává i důvodová zpráva, můžete si ji přečíst. Podle ní si část lidí najde jiné zaměstnání, část skončí na úřadech práce.

Když to shrnu, návrh zákona o elektronické evidenci tržeb právem vyvolal velkou diskusi, a to je správné, ale vyvolal také pobouření těch, kterých se to dotkne. Nejsou to pánové ani Babiš - který přišel (do sálu) - ani Sobotka, ani pan Havlíček Karel. Jsou to stovky, možná tisíce živnostníků, kteří každoročně bojují o přežití. S mnoha z nich jsem se u nás v západních Čechách v posledních týdnech a měsících potkával. Jsou to lidé, kteří poctivě pracují, kteří mají snahu daně odvádět, ani moc nereptají, dokonce mám dojem, že jsou připraveni se nějak poprat i s elektronickou evidencí tržeb, přestože jim opět naroste administrativa, náklady, budou muset zavést nové postupy při evidenci zboží atd. Čeho se ale bojí nejvíce, to je budoucnost. Pan Babiš jim totiž tímto návrhem zákona vzkázal, že budou ve společnosti hlavním otloukánkem a lidmi, kterým stát bez váhání znovu může naložit na záda.

Nechci malovat čerta na zeď, ale výše zmíněná totální kontrola se dá koneckonců kdykoli zneužít. Může státu např. sloužit k tomu, aby si v případě potřeby kdykoli našel argumenty pro další restrikce. Koneckonců, když se pan ministr Babiš odvolává na Chorvatsko, tak v Chorvatsku socialistická vláda - protože pan ministr Boris Lalovac je socialistický ministr financí - pomocí této metody kontroluje nejen to, co navrhuje zatím kontrolovat pan ministr Babiš, ale i stav denní pokladní hotovosti nebo třeba údajně i dodržování pracovněprávních předpisů. Zákon o elektronické evidenci tržeb je prostě projevem nedůvěry a honbou na lidi, kteří toho přitom chtějí od státu nejméně z nás všech.

I z tohoto důvodu se samozřejmě připojuji ke svým předřečníkům a navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona, zbytečného, nebezpečného návrhu zákona, hned v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se ještě než odejdete chci zeptat, zda navrhujete zamítnutí pouze sněmovního tisku 513, nebo obou, i 514.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Protože je společná rozprava, tak navrhuji obou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Obou. Dobře, děkuji. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, snad prosím pochopíte, protože si myslím, že to je docela důležité sdělení, že počkám, až pan předkladatel dotelefonuje. Děkuji.

Diskuse o elektronické evidenci tržeb není jenom diskuse o tom, zda ti největší podvodníci jsou živnostníci a zda ten největší problém neplacení daní je to krácení tržeb v maloobchodě, ale kde skutečně dochází k tomu největšímu krácení tržeb. Já jsem se tady pokusil ve své úvodní řeči zdůraznit, že to, jak dokážou někteří oligarchové typu pana ministra financí Babiše tzv. optimalizovat své daně, že to znamená daleko větší úniky oproti předpokládanému výběru daní, než jsou jakékoli úniky živnostníků. Pan místopředseda vlády, věren své pozici, ať už to řekne Mládek, Hašek, kdokoli, tak vždycky řekne, že lže.

Tak já vás teď chci moc poprosit, abychom dokázali - jistě dobře víte, že vždycky vycházím z otevřených zdrojů. Když jsem na Synthesii Pardubice ukazoval, že pan místopředseda vlády dojí státní rozpočet, aniž by do něj cokoli platil, tak jsem pouze čerpal z otevřených zdrojů - výročních zpráv Synthesie Pardubice. Když dokazuji, že neumí vybírat daně, čerpám výlučně z otevřených zdrojů Ministerstva financí. Takže teď rovněž si dovolím citovat pana místopředsedu vlády, jak se vyjadřuje k tomu, jak on platí nebo neplatí daně.

7. 7. 2015, což bylo před třemi dny, pan místopředseda vlády Babiš, když jsem se ho ptal, jak je možné, když tvrdí, že platí tolik daní, že není mezi dvaceti nejlepšími plátci, tak se rozhorlil a řekl: Je to sprostá lež - to je taková běžná formulace před závorkou, je to sprostá lež, závorka, za ní může být Šincl, Hašek, Kalousek, Blažek, Benda, kdokoli - je to sprostá lež, říká pan místopředseda vlády. Je to sprostá lež, my jsme zaplatili 752 mil. daní, akorát že ten Kalousek to špatně počítá, protože Agrofert - teď prosím, abyste mě poslouchali - Agrofert je velký plátce daní i v Německu i na Slovensku i v dalších zemích. Prosím, abyste si když tak ověřili v záznamu, že jsem v tomhle případu přiznal ano, to máte pravdu, pokud platíte daně i jinde, tak je to zkreslený údaj. To se odehrálo 7. 7.

10. 7. v 11.20, což je před dvěma hodinami, tady řekl pan místopředseda vlády a ministr financí, když jsem ho upozorňoval na to, že jeho platební morálka připravuje veřejné rozpočty o desetinásobně větší objemy než platební morálka živnostníků, tak tady pan místopředseda vlády hrdě řekl - a opět si to můžete ověřit ve stenu, já budu jenom citovat steno: Znovu opakuji, že za rok 2014 moje firmy tady zaplatily na dani právnických osob 743 mil. a odvody... bla bla bla bla bla..., takže nemám žádnou firmu mimo Českou republiku, tady platím daně, ty daně, které v minulosti nějací kmotři rozkradli, a pan Kalousek je lhář.

Takže ještě jednou: 7. 7. říká ministr financí a podnikatel: Agrofert je velký plátce daní i v Německu i na Slovensku i v dalších zemích. Je to ve stenu, já mu to věřím, já si myslím, že je to pravda. 10. 7. říká: Nemám žádnou firmu mimo Českou republiku, tady platím daně, ty daně, které v minulosti... bla bla bla... Kalousek je lhář. Jistě chápete i vy, kteří fandíte panu ministru Babišovi, že tyto dva výroky jsou v přímém rozporu. Buď, jak tvrdí 7. 7., Agrofert je velký plátce daní v Německu, na Slovensku i v dalších zemích, anebo jak tvrdí 10. 7., nemám žádnou firmu na Slovensku a někde jinde a tady platím daně. Buď lhal 7. 7., nebo lhal 10. 7. Jestli chcete rozluštit tu hádanku, dovolím si vám říct, že lhal každý den, protože on jinak nepodniká a jinak tu politiku nedělá. Mě to nepřekvapuje, já to vím. Já dvacet let vím, že je to zloděj a lhář.

Já prostě jen nechápu, proč lidé, o jejichž slušnosti nepochybuji, pan profesor Vyzula, pan Schwarz, paní Lorencová, pan doktor Plzák, pan Kolovratník, když jsou konfrontováni s těmito výroky, pan Matěj Fichtner, když je konfrontován s těmito výroky, že 7. 7. jeho šéf říká "Já platím daně v Německu, na Slovensku a v dalších zemích, lžete!", a 1. 7. říká "Nemám žádnou firmu mimo Českou republiku, jenom tady platím daně!" - že jste schopni to akceptovat. Že jste schopni akceptovat, že váš šéf je zloděj a lhář! Že opravdu takhle pořád lže. Prosím, podívejte se do stena. Podívejte se, co ten lhář a zloděj vám tady říkal 7. 7. a co vám tady říkal 10. 7. A pak mu dál říkejte šéfe. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: S faktickou poznámkou se hlásí pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se omlouvám, pane předsedo. Kdybych dvacet let tady žvanil jak Kalousek, tak bych samozřejmě mluvil líp, nebo lépe, omlouvám se, neumím tak dobře mluvit jako pan Kalousek. Takže samozřejmě jsem myslel offshorovou firmu. Takovou firmu, jako pan Kalousek má s Hávou v Rakousku, ve Švýcarsku, tam, kde nakradl ty miliardy. Takovou jsem myslel. Já mám všechny firmy tady a mám i v Německu, tam zaměstnávám šest tisíc lidí, atd. Ano, jsem největší zaměstnavatel v Čechách, třetí největší exportér a moje firmy minulý rok zaplatily 3,1 miliardy na daních právnických osob, sociálním a zdravotním. Takže se omlouvám, špatně jsem se vyjádřil. Myslel jsem offshorovou firmu. Máme 15 tisíc offshorových firem. A kolik z těch offshorových firem, kde nevíme, kde jsou majitelé, dělá ty kšefty s naším státem? Takže se omlouvám, jsem špatný rétor, ale myslím, že každý člověk to pochopil. A dnešní jednání asi není o Babišových daních, ale asi o evidenci tržeb a já bych byl strašně rád, kdybychom diskutovali o evidenci tržeb a ne o mé osobě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, pane podnikateli a největší daňový neplatiči a největší dojiči veřejných rozpočtů, že to od sebe nemohu oddělit. (Řečník je z pléna upozorňován na špatné oslovení.) Jistě. Promiňte.

Prostřednictvím pana předsedajícího, promiňte, pane velkopodnikateli, ministře financí a největší dojiči veřejných rozpočtů, že to od sebe nemohu oddělit, protože my tu diskutujeme ten problém, kde je ten nevýběr daní. Jestli je to u klatovského pana Havlíčka, který náhodou nevyúčtoval tu klobásu, nebo u bechyňského pana Valenty, který, nedej bože, nevyúčtoval ten guláš, nebo u oligarchy Babiše, který ze Synthesie Pardubice - a teď cituji jeho veřejnou výroční zprávu, že nezaplatil korunu na korporátní daně, ale naopak od státu chce 3,2 miliardy. Tak abychom si všichni dokázali srovnat, jestli opravdu ty veřejné rozpočty likviduje víc ten pan Havlíček z Klatov nebo pan Valenta z Bechyně, anebo pan Babiš z Průhonic. Já nevnucuji panu poslanci Schwarzovi svůj pohled. On je přesvědčen, že ten řezník Havlíček z Klatov poškozuje ty veřejné rozpočty víc než pan Babiš z Průhonic. Já se snažím říct jenom ty objemy. Pan Havlíček z Klatov, když zatajil klobásu, připravil státní rozpočet o 7,60 Kč. Pan Babiš jenom na biopalivech chce okrást veřejné rozpočty o 5 miliard a jenom v případě Synthesie Pardubice okrádá veřejné rozpočty o dalších 5 miliard. Vzhledem k tomu, že má dalších 200 firem, můžete násobit, sčítat a spekulovat. Konec konců ve druhém a třetím čtení se toho dočkáme.

Já si opravdu - já si opravdu dávám za cíl vzhledem k tomu, že si myslím, že šestiletá praxe ministra financí mě k tomu do značné míry opravňuje, já si tady opravdu dávám za cíl během druhého a třetího čtení seznámit Sněmovnu s daňovou a platební morálkou oligarchy Babiše, který se snaží národu vysvětlit, že ti živnostníci, ti Havlíčkové a Valentové, ti můžou za to, že nevybíráme ty daně. Ale za to mohou tihle, tihle oligarchové, kteří nezaplatí ani korunu, pak chtějí miliardy dotací, pak jsou tady šílené deficity. Ty deficity jsou proto, že oni chtějí ty dotace, a když je to bezvýchodné, tak říkají, že za to mohou ti svobodní živnostníci. Ten člověk, který nám tady dělá ministra financí. Uvědomujete si to? Někdo si to uvědomovat chce, možná ne.

Ale ještě jednou. Když pan poslanec Schwarz, on jako vyšetřovatel uměl chytat za slovo, tak pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, zeptejte se svého šéfa, jak to myslel, když 7. 7. říkal, že Agrofert platí daně v Německu, Holandsku a na Slovensku a všude a že ho přece nemůžu honit za to, že tady zaplatil málo, aby pak 10. 7. řekl, že Agrofert platí daně jenom tady. A současně blábolí něco o 717 miliardách, které tady zaplatil, přičemž všichni víme, že 20. nejlepší plátce korporátní daně zaplatil 420. A do toho 20. místa Agrofert není. Jistě, vysvětlení je, že zaplatil hodně v Německu, že zaplatil hodně na Slovensku, tam koneckonců má komu a za co, když tak doporučuji článek Dusno v Šalermu, a tím pádem zaplatil málo České republice. No ale potom nemůže platit to, co řekl o tři dny později, že nemá nikde jinde žádnou firmu a že platí daně jenom v České republice. My samozřejmě všichni víme, že firmy má i v Německu a na Slovensku a tam také platí daně. Tak proč nám desátého lže a říká - já to ještě jednou zopakuji: Znovu opakuji, že moje firmy tady zaplatily... nějaká čísla. Nemám žádnou firmu - teď cituji ministra financí, majitele Agrofertu - nemám žádnou firmu mimo Českou republiku.

Vy nemáte firmu v Německu, prostřednictvím pana předsedajícího? Vy nemáte firmu v Šalermu? Proč nám tady takhle strašně lžete, když máte ty firmy mimo hranice téhle země? Ty daně v minulosti nějací kmotři tady rozkradli. Nejvíc toho tady rozkradl pan Babiš. A protože tady toho nejvíce rozkradl, s těmi kmotry, v té zoufalé, šílené situaci, která opravdu byla tak děsivá těch dvacet pět let zpátky... Tady byla jenom spálená země a ten nešťastný Babiš opravdu jen tak tak se stal miliardářem.

Dokáže lhát. Během tří dnů si dokáže oponovat. Znovu odkazuji na otevřené steno. A znovu se odkazuji na poctivé poslance ANO 2011. Já ho znám dvacet pět let. Já dvacet pět let vím, že lže a krade. Pro mě to není žádné překvapení. Ale vy byste si měli uvědomit, proč vám 7. 7. říká něco jiného, než vám říká 10. 7. Proč není schopen z prosperující firmy zaplatit korunu na daních České republice, i když si z té firmy vytáhne téměř 3 miliardy. Teď mluvím o Synthesii Pardubice. A ve druhém a ve třetím čtení vás budu seznamovat s výročními zprávami dalších společností Andreje Babiše. A budu citovat jenom otevřené zdroje, nebudu si nic vymýšlet, nebudu lhát. Budu říkat jenom to, co on uveřejňuje. On zveřejňuje, že krade! Jenom si toho nikdo nevšímá, protože on přitom křičí, že nejvíc kradou ti živnostníci.

A já se obracím na vás, slušné poslance ANO 2011: Jak dlouho mu budete tohle to žrát? (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji dvě faktické poznámky, nebo respektive ano, první má pan vicepremiér Babiš a po něm pan poslanec Komárek. Pouze bych chtěl všechny diskutující vyzvat, aby diskuse byla tvrdá, ale bez osobních urážek a invektiv, což bych ocenil. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Škoda, že nás nevyzvete k tomu, abychom diskutovali o evidenci tržeb, protože teď tu diskutujeme...

Já bych to znovu zopakoval panu Kalouskovi. Dokonce mám tady nový údaj. Já jsem za posledních pět let jako fyzická osoba... (Poslanec Kalousek hovoří s předsedajícím. Ministr Babiš se rozhlíží a hledá ho.) Už šel pryč, asi si šel zase dát dávku... Ne, tam je, nahoře. Zaplatil 214 687 660 korun jako fyzická osoba. A minulý rok moje firmy v Čechách zaplatily 3,1 miliardy odvodů sociální, zdravotní a z právnických osob. A samozřejmě, že mám firmy v Německu, které platí velké daně. I na Slovensku. A to, že jsem řekl, že jsem se spletl a řekl jsem: firmy v zahraničí místo v offshore. Tak ano. Tak jsem řekl offshore. Neřekl jsem offshore? Tak se omlouvám. Už jsem to vysvětlil. Ale evidentně pan Kalousek potřebuje vést tu debatu jiným směrem.

Skutečně nechť občané posoudí, kdo je jaký ministr financí. Pan Kalousek zadlužil tuto zemi dluhem 670 miliard korun. 670 miliard korun. Za svého působení. Na to je blok/blog (?) oficiální. Já jsem ve svém úřadě naopak snížil dluh České republiky o 20,3 miliardy korun. Snížil! Takže nechť si občané porovnají, kdo co dělá. A i ty daně vybírám. Minulý rok jsem vybral o 30 miliard více daní.

Takže bych byl strašně rád, abychom se vrátili k elektronické evidenci tržeb, protože tahle debata nemá úroveň. Celé to chování tady nemá úroveň. Poprosil bych, abychom se vrátili k evidenci tržeb.

A pokud pan Kalousek navrhne nějaký zákon o daních Babiše, tak nechť to udělá. Já rád ukážu všechno. A myslím si, že to budou obrovské částky, co jsem v této zemi zaplatil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Komárek a připraví se s faktickou poznámkou paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Pan kolega Kalousek tady před chvílí řekl: Já ho znám už 25 let. On lže a krade. Myslím, že mluvil o osobě, kterou zná už přes 50 let, to znamená od té doby, co pobral rozum. (Protesty v sále zprava.) To není osobní invektiva. To je pravda. To je dokázaný fakt.

Jediné, co má pan Kalousek jako argument k elektronické evidenci tržeb, je, že Andrej Babiš je bohatý člověk. To je opravdu nová skutečnost a pan Kalousek ji chce opakovat tak dlouho, až začne národ panu Babišovi závidět a nebude ho chtít zvolit. Myslím, že je to zajímavá taktika, ale velmi neúčinná. Úplně stejně bych já mohl donekonečna opakovat, že pan Kalousek je dlouholetý, leč ve finále neúspěšný a zkrachovalý politik. Na rozdíl od Kalouskovy teze by toto byla pravda. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky. Dnes od 13 hodin se omlouvá pan poslanec Josef Novotný a dále dnes od 12.30 se z pracovních důvodů omlouvá paní ministryně Valachová. Máte slovo, paní poslankyně Němcová.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, diskuse nás zavádí různými směry, nicméně padla tady zmínka od pana místopředsedy vlády a ministra financí o tom, jaké offshorové firmy vlastní a kde. Já si pozorně čtu dnes týdeník Echo, který se zabývá působením jedné divize pana ministra financí, ne jenom této divize, ale mě to zaujalo, bezpečnostní divize. A za zmínku v souvislosti s těmi offshorovými firmami určitě stojí vznik společnosti V97, která v roce 2011 podepisuje smlouvu o poskytování konzultačních poradenských služeb Andreji Babišovi. Soupis služeb, který bude agentura poskytovat Agrofertu, vypadá na první pohled nevinně, ale zajímavé je ustanovení, podle něhož V97 poskytuje Agrofertu nepřetržitou telefonickou a emailovou podporu v rozsahu 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Kontaktní e-mail uvedený ve smlouvě je přímo na Babiše. Cena není zanedbatelná. Měsíčně paušál téměř půl milionu korun. Ohledně financování V97 je zde jedna lahůdka. Ve stejný den jako s Andrejem Babišem uzavřela tato skupina smlouvu o poradenství s jakousi kyperskou firmou Rocksand Limited, tentokrát na v přepočtu 300 tisíc korun, tedy jedná se řádově o stejnou částku, jaká je od Agrofertu. Předmětem druhé smlouvy je poradenství týkající se obchodních příležitostí na území Ruské federace.

Kdopak to má tedy tu offshorovou firmu na Kypru? ptá se autor. A já bych se ráda zeptala také. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Další s faktickou poznámkou... (Hlásí se vicepremiér Babiš.) Pane vicepremiére, jste v pořadí. Registruji vás, ale nejdřív půjde s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník, poté pan předseda Kalousek a poté dostanete slovo vy s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den. Děkuji. Pan kolega Kalousek si mne také v uvozovkách vzal do úst, tak nemohu stručně nereagovat.

Byla zmíněna i pardubická Synthesia. Já jsem poslanec Pardubic. Pane kolego, ta firma je tam jedním z největších zaměstnavatelů, podílí se na rozvoji regionu, platí daně, odvádí daně za své zaměstnance, nezaměstnává je načerno a z černých zisků a standardně účtuje. Takže nevím, proč si tuhle firmu berete také do úst. Já tedy nejsem takový odborník na finance jako vy, ale selským rozumem si říkám, přeci pokud firma někam jinam převede část svého zisku - matce, holdingu -, tak ten pak odvede korporátní daň. A pokud holding svému majiteli odvede zisk, tak ten odvede daň z příjmů fyzické osoby svou. Nevím, kam by ty peníze měly zmizet. Ale vy mi to možná vysvětlíte lépe. Ale poprosím vás, abyste mi to nevysvětloval dnes, prostřednictvím pana předsedajícího.

A přátelé, dovolím si připomenout, EET. Elektronická evidence tržeb. To je to, o čem se bavíme. To je téma. Tak jak pan předseda Stanjura, ten diskutoval věcně, dával argumenty, protiargumenty, obavy atd. To je podle mě věcná diskuse. Ale prosím, pane předsedo Kalousku, pojďme se bavit k tématu a k věci. (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek a potom pan vicepremiér Babiš. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Prostřednictvím předsedajícího jste mě rozveselil, pane předřečníku, protože jste mi položil asi tři otázky. Říkal jste: Ale hlavně mi neodpovídejte, já nechci slyšet tu pravdu. No ta pravda je velmi jednoduchá. My se tady bavíme o větším výběru daní, k čemuž by měla vést elektronická evidence tržeb, a my se vám snažíme vysvětlit, že velmi nákladný projekt míří na ty nejslabší, aby odklonil pozornost od těch nejsilnějších, kteří neplatí. A to patří i k té Synthesii Pardubice. A to si můžeme říct ve druhém čtení.

Ale v každém případě váš šéf, ministr financí, který si dává dotace sobě jako podnikateli, který ty dotace chce, má těch dotací daleko víc, než kolik má daňovou povinnost. Skupina Agrofert nepochybně inkasuje mnohem víc dotací z veřejných rozpočtů, než kolik do těch veřejných rozpočtů odvádí peněz. Každý podnikatel, když mu nabídnete: nemusíte zaplatit korunu na daních, a naopak dostanete 50 tisíc korun měsíčně za to, že tady tu hospodu budete provozovat, tak bude šťasten. Byl by šťasten úplně stejně jako pan ministr Babiš, protože on je v téhle pozici. On dostává víc od daňových poplatníků, než kolik jim dává. A to jsem kdykoliv schopen dokázat, vypočítat, udělat.

A tenhle člověk má tu drzost (hovoří velmi důrazně), že ty lidi, kteří od rána do večera dřou, aby se uživili, označuje za ty největší podvodníky, kvůli kterým nemáme peníze na ty dotace pro něj. A to je to, o čem se bavím a proč se nemůžeme odklonit od daňové povinnosti a dotačních nároků pana ministra. Protože on chce ty ostatní odřít o ty peníze pro sebe! Jemu nejde o veřejný zájem!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan vicepremiér Babiš a po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Máte slovo. (V uličce stojí hlučící hlouček poslanců ČSSD, poslanec Jandák cosi vykřikuje.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom prostřednictvím předsedajícího paní Němcové vzkázal: Prosím vás, nečtěte ten antibabišovský server. Tam stále píšou nějaké nesmysly. Já tu firmu neznám, ta firma mi nepatří, ani Agrofertu nepatří. A ten server, to jsou bývalí zaměstnanci Lidových novin, kteří chodili na vaše kongresy a dělali vám tam přípravu na projevy atd. Takže nečtěte to, fakt, jsou to nesmysly.

A k těm dotacím. Moje firma dostává přesně stejné dotace jako každý český zemědělec. Na hektar a z Evropské unie. Všechno je dohledatelné. A určitě odvádí podstatně víc, než dostává. Takže každý si to může dohledat. A já bych strašně rád, abychom se vrátili k evidenci tržeb, pokud je to možné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák a po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuju, pane předsedající. Já jsem trošku zmaten, protože já tomu nerozumím. Je tu Mirek Kalousek - prostřednictvím předsedajícího? Mirku Kalousku, prosím tě, ministr Drábek byl od Babiše? Nebo ne? Totiž za mnou do kanceláře chodí lidi, kteří mají ruce, nohy, mají ocelové páteře a nemají na důchody. Já nevím, kdo to zaváděl a kdo okrádal tyhle lidi? Jestli to byl Babiš, nebo to byl ten Drábek od tebe! Už toho mám dost, toho žvanění! (Potlesk z lavic ANO. Poslanec Zavadil z místa: Výborně!)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, bude to velmi stručné. Já jenom chci požádat pana ministra financí, aby mi nedoporučoval to, co mám, nebo nemám číst. Prosím vás, abyste to laskavě nechal na mé vlastní úvaze. Já sama jsem s to posoudit, které informace chci, nebo nechci přijímat a co z nich chci, nebo nechci vyvozovat. Vaše rady mi v žádném případě nepomáhají. Jsou asi tak stejně užitečné jako ty, které dáváte českým živnostníkům: No, jestli holt vám ta registrační pokladna způsobí potíže a vy zkrachujete, tak holt zkrachujete. Tak podobné rady, které dáváte živnostníkům, dáváte i mně. A já o ně nestojím. Doufám, že o ně nebudou stát ani čeští živnostníci a že zabráníme, abyste jim ničil život. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem, protože není žádná faktická poznámka, pan ministr Dienstbier.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já se pokusím vrátit k diskusi o samotném návrhu zákona. Chtěl bych reagovat na vystoupení pana poslance Plíška, které tady v té předchozí rozpravě zaznělo a týkalo se stanoviska Legislativní rady vlády. Ta interpretace byla, když to řeknu mírně, poněkud manipulativní, s konstatováním, že údajně podle Legislativní rady vlády je návrh zákona v rozporu s evropským právem.

Chtěl bych zdůraznit, že jak samo stanovisko Legislativní rady vlády, tak i stanovisko odboru kompatibility, který je zřízen právě proto, aby dohlížel na slučitelnost našeho práva s právem Evropské unie, tak v obou těch stanoviscích se výslovně uvádí, že zákon neimplementuje právo Evropské unie a že je s právem Evropské unie slučitelný. Ta pochybnost, která je ve stanovisku Legislativní rady vlády zmíněna vzhledem k podpoře malých a středních podnikatelů, se týká toho, zda doprovodná opatření jsou dostačující, aby ta zátěž na tuto skupinu podnikatelů nebyla nadměrná. Čili je to spíše otázka implementace než otázka slučitelnosti samotného zákona s právem Evropské unie. Takže bych moc poprosil, aby debata probíhala korektně a aby se tímto způsobem nedezinterpretovalo a nezneužívalo stanovisko Legislativní rady vlády.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Zuzana Šánová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Ještě jednou dobrý den, přítomní. Já bych se chtěla pana Kalouska vaším prostřednictvím zeptat, když teď se tak zastává těch malých živnostníků, kteří tak dřou, musejí dřít, aby se uživili, proč v roce 2008, kdy byla provedena za jeho ministrování daňová reforma a tito drobní živnostníci museli - nebo přestalo se jim uznávat placení sociálního a zdravotního do výdajů. Dnes tato částka dělá měsíčně při minimech necelé 4 tisíce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní půjdeme řádnou rozpravou. První je přihlášena paní poslankyně Lorencová a po ní pan poslanec Benda se připraví. Takže paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, budu mít asi trošku problém vrátit se i sama nohama na zem po té vzrušené diskusi, které jsme byli před chvílí svědky. Doufám ale, že se mi to přesto podaří.

Celou dobu zde posloucháme argumenty o tom, jak tragické dopady bude mít zavedení elektronické evidence tržeb na zdejší trh. Většina argumentů se týká toho, že jde o likvidaci živnostníků, malých firem a podobně. Chtěla bych se pozastavit u toho, jaká je současná a předchozí situace, která takto fungovala celá dlouhá léta.

Nechci se vracet až do doby přenášení mnohamilionových částek v igelitových taškách. Všichni si na ni asi ještě pamatujeme. O tom, kde se vzaly ty miliony v igelitkách, nikomu asi nemusím napovídat, z jaké sféry ty peníze pocházely. Běžně se tenkrát hovořilo o tom, že je potřeba financovat vznikající politické strany. Jenomže z podstaty věci je jasné, že o tom, odkud ty peníze pocházejí, asi věděl málokdo. Hovořilo se tenkrát, a vlastně dodnes není jasné, jak to bylo, hovořilo se i o financování zločinu, když to zjednoduším. O něco později se zdálo, že jakýsi přehled o pohybu hotových peněz na trhu přinesou registrační pokladny. I proti jejich existenci vznikl podobný odpor, jakého jsme dnes svědky proti zavedení elektronické evidence tržeb. Byla to doslova posedlost, s jakou se pravice snažila, aby registrační pokladny zavedeny nebyly. Pak se to podařilo. Dokonce asi o půl roku později poté, co byl přijat zákon, tak o půl roku později byl zrušen a registrační pokladny byly odpískány.

Někdo může namítnout, že existuje řada firem, které přicházejí do styku s hotovostí a které ty registrační pokladny dodnes používají a funguje jim to. Zákazník přijde, obdrží účtenku, na které je uvedeno, co koupil, je tam datum, jsou tam některé náležitosti, které účtenky obsahují. Tak k čemu nějaké novinky, jako je EET, že ano? Podle některých kolegů EET bude zbytečně drahé a v žádném případě nepřinese očekávaný efekt.

Ano, opravdu existují registrační pokladny v některých firmách. Můžeme jim říkat tedy registrační. Ony mají totiž ale jeden jediný smysl, a to uhlídat pro majitele firmy, uhlídat mu pohyb jeho zboží a finance, které protékají přes ruce jeho zaměstnanců, a to tak, aby ho jeho zaměstnanci neokrádali. A tím zájem na tom, aby byl pohyb hotovosti sledován, tím jeho zájem končí. To, aby se o tom dozvěděl finanční úřad, je úplně jiná kapitola. Prostě tohle je funkce registračních pokladen, tak jak podle představ našich předchůdců v této Sněmovně, tak jak fungovaly registrační pokladny krátkou dobu a poté už vůbec ne. Do daňového přiznání se údaje z těchto registračních pokladen vůbec nedostanou. Nikdo totiž majitele firmy nemůže k tomu přinutit.

Mnoho let se hovořilo o prostředí, kdy podnikatel neodváděl ze skutečných tržeb daně. Já nemám obavu, že si mezi podnikateli vytvořím nepřátele, protože ti, kteří mají zájem na transparentním podnikání, ti určitě budou zavedení elektronické evidence tržeb fandit.

Já si dovolím ještě krátký exkurs. Přišel za mnou jeden zaměstnanec velké firmy, velké bezpečnostní agentury. Bylo to v době, kdy se téměř všechny mé reportáže odvysílané Českou televizí zabývaly obřími daňovými úniky. Pokud tady hovoříme o miliardách jako o velkých daňových únicích, pak tedy ty moje reportáže opravdu byly o těch miliardových daňových únicích. To bylo v době, kdy já jsem točila něco na Ministerstvu financí, a poprvé v životě jsem se setkala s něčím, co mě šokovalo a vlastně dodnes nejsem schopna se s tím vyrovnat. Tenkrát poprvé jsem slyšela, že jde o legální daňové úniky. Slyšíte dobře: legální daňové úniky! Daňové úniky ošetřené zákonem. Policisté si mohli nohy uběhat. Stovky policistů, kteří věděli, že se někde děje nějaká špinavost, mohly vyrukovat, mohly dokumentovat, mohly se snažit sebevíc. V závěru narazily na to, že jde o legální daňový únik. O legální podnikání. Tak fungovaly naše zákony a některé tak fungují v podstatě dodnes.

Ale vraťme se ještě k tomu člověku, který mě upozornil na tuto praxi, který mě navštívil vlastně se záměrem, abych natočila reportáž, jak to chodí, jak si chodí k okénku vyzvedávat část své mzdy v hotovosti. Tak jsem tam šla. Zavedl mě asi do desátého nebo jedenáctého patra jedné výškové ostravské budovy, kde jsem viděla v dlouhé chodbě dlouhou frontu, každý měl v ruce nachystaný občanský průkaz nebo nějaký ten doklad. A tam jsem viděla okénko jen mírně pootevřené, za ním ruce, které počítaly peníze, a vždycky ten, kdo k tomu okénku přišel, si je přebral, přepočítal, ukázal svůj průkaz a s touto hotovostí odešel.

Já jsem se ptala, co je to za podivný způsob vyplácení, toho člověka, který mě tam vzal. On mi vysvětlil, že ne jenom on, ale stovky, možná tisíce lidí v této republice touto formou dostávají podstatnou část svých výplat. Na konto do banky jim přichází pouze minimální mzda. Pouze z této mzdy jsou odváděny příslušné daně. To všechno ostatní, co dostávají cash, samozřejmě stačí spotřebovat pro svoje rodiny a nestarají se o to, jestli z toho budou placeny důchodové, sociální a podobné poplatky. Potenciální armáda nesmírně chudých důchodců, to je to, co nás čeká v budoucnosti. To zatím nikdo nezaregistroval, ale opravdu je to velmi velké nebezpečí. Těm lidem je vypočítáván důchod z té minimální mzdy! Nikdo to nechce vidět zatím. Elektronická evidence tržeb toto zčásti alespoň může podchytit a může se stát jakýmsi nástrojem pro to, aby to fungovalo normálně.

Když jsem na tu skutečnost, jak to chodí, upozornila příslušná místa, tak kontrolní orgán navštívil tu bezpečnostní agenturu, které se to týkalo, a výsledkem návštěvy kontrolního orgánu bylo, že ten člověk byl okamžitě - na hodinu - vyhozen. Když jsem se poté víc zajímala o tu oblast, tak jsem zjistila, že podobně to funguje téměř všude, kde jsou v pohybu hotové peníze. Peníze bez evidence kontrolovatelné ze strany finanční správy.

Vágní argumenty o špiclování, finanční náročnosti se zavedením EET mají jedinou motivaci - zachovat status quo. Důvod pro to si můžeme asi jen domyslet, rozhodně to čistý důvod není. Já o tom nepochybuji!

O zájmu na nepřehledné situaci jsem se tedy už zmínila. Zatím jsem se ale nezmínila o dopadu, který má stávající systém nekontrolovatelnosti tržeb, to jest pohybu hotovostí a odvodu daní, na morálku v naší zemi. My jsme totiž tuto skutečnost, to, že to takto funguje, přijali jako normu. Já se toho děsím! Nevím, jak vám ostatním to přijde, ale skutečnost, že tady vlastně tolerujeme, a dokonce obhajujeme situaci, kterou jsem popsala a kterou vlastně i moji předřečníci popisují, ta mě skutečně nemůže nechat chladnou.

Já jsem zaznamenala několik citátů z historie počínaje Friedmanem přes Sofokla a některé další, já si dovolím přijít také s troškou do mlýna. A sice některým kolegům, které tu velmi často slyším řečnit, bych doporučovala, aby se podívali na historii punských válek. Když bylo zničeno při první válce Kartágo, přijel se senátor Cato mladší, římský senátor, podívat, jak Kartágo vypadá. Myslel si, že ho nalezne v troskách, vypálené, v oblacích dýmu a prachu. Místo toho dvacet pět let zničení Kartága nalezl město vzkvétající, ulice plné obchodníků, prostě město, které se vrátilo do života. Od té doby, když se vrátil do Říma, tak v Senátu končil každé své vystoupení konstatováním: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.

Možná by někteří mí předřečníci se mohli zamyslet nad tím, co vlastně Cato chtěl říci. Římané měli strach z toho, že město Kartágo začíná vzkvétat. Já věřím tomu, že se to podaří i naší zemi, aby se dostala opět do rozkvětu, abychom byli spokojeni s tím, jak vzkvétá. (Potlesk poslanců klubu hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní eviduji dvě faktické poznámky. První pan poslanec Plíšek, po něm pan poslanec Novotný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Plíšek: Já děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, musím reagovat na vystoupení pana ministra Dientsbiera, který řekl, že jsem nějakým způsobem manipulovat stanoviskem Legislativní rady vlády. Takže já si dovoluji znovu, protože jsem pouze citoval toto stanovisko, tak si je dovolím znovu ocitovat. Obrázek a názor si prosím udělejte každý sám.

Cituji stanovisko Legislativní rady vlády k tomuto návrhu zákona. "S ohledem na výše uvedené i po následném projednání návrhu zákona Legislativní rada vlády má nadále významné pochybnosti, zda zavedení" - nikoliv implementace, jak jste řekl, pane ministře Dienstbiere prostřednictvím pana předsedajícího - čili "zda zavedení evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie uvedených výše v části dvě tohoto stanoviska, totiž s politikou podporování malých a středních podnikatelů, a zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná." To znamená, Legislativní rada vlády má významné pochybnosti se samotným zavedením povinnosti evidence tržeb.

A to není všechno, ještě z hlediska diskriminace a různých výjimek, které zavádí tento návrh zákona, Legislativní rada vlády dále konstatuje "s ohledem na výše uvedené a na proběhlou diskusi na toto téma Legislativní rada vlády je toho názoru, že navrhovaná právní úprava by měla obsahovat co nejméně výjimek zcela vylučujících povinnost evidovat tržby, a to opravdu v odůvodněných případech, a doporučuje zúžit tyto výjimky v paragrafu 12." K tomu ovšem bohužel nedošlo.

Takže tolik přesná citace Legislativní rady této vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní požádám s faktickou poznámkou pana poslance Novotného a eviduji s přednostním právem pana ministra, poté do diskuse. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Dámy a pánové, já jsem jenom chtěl krátce zareagovat na vystoupení paní Lorencové. Já si dovedu představit, že její popis té doby může být v mnoha rysech docela přesný, doby, která se týká třeba i velkých daňových úniků. Jenom chci připomenout, že k té době, přesně k těm letům patří také to, že onen zárodek tehdejšího impéria dnešního pana ministra financí tehdy, když se někdo zabýval jeho vlastnickou strukturou, tak byl napsán na nějakou schránku ve Švýcarsku. Problém je, že zrovna tento člověk, který v této době takto podnikal, nás dneska chce léčit. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a s přednostním právem je přihlášen pan ministr Dienstbier.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci. Můžeme si tady samozřejmě předčítat ze stanoviska Legislativní rady vlády, tak jak učinil nyní pan poslanec Plíšek, ta citace byla přesná. Já bych jenom zdůraznil, že končí právě tím, že je pochybnost, zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná. Přesně v tomto smyslu jsem tady o tom mluvil. Že není problém v samotném zavedení tohoto principu, ale v tom, jaká opatření ho budou doprovázet tak, aby se minimalizovala zátěž malých a středních podnikatelů.

A odcituji z jiné části stanoviska Legislativní rady vlády, abychom četli v souvislostech: Návrhem zákona není do právního řádu ČR implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu. Tolik citace.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní přistoupíme tedy k řádné rozpravě. Slovo nyní udělím panu poslanci Bendovi a připraví se pan poslanec Novotný. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře financí, dámy a pánové. Už toho strašně moc zaznělo, než člověk přišel na řadu, a to jsem se přihlásil poměrně brzo, ale faktickými poznámkami je to hodně rozředěno, takže už jenom několik spíše dílčích poznámek, které ale mě povedou k tomu, že budu žádat, aby tento návrh zákona projednal kromě určeného výboru ještě i výbor ústavněprávní.

Poznámka první k tomu, co říkala paní poslankyně Lorencová, kterou jsem poslouchal. EET nic z toho, o čem mluvila, neřeší v žádném případě. V žádném případě neřeší mzdy. To jsem si tedy opravdu nevšiml. A jediné snad, co by mohl řešit, ale zatím to tam není, předpokládám, že to někdo možná navrhne, že by stejným režimem mělo být evidováno i spropitné neboli trinkgeld, které zatím v té evidenci není a nějakým způsobem se vyjímá, a to je snad ten jediný příspěvek k platu, který opravdu zatím neprochází rukama ministra financí a vytváří ten velikánský problém, že si někdo vydělává o trošku více a není to dostatečně zdaněno. Tak jenom nevím, jestli vystoupení paní poslankyně Lorencové směřovalo k tomuto. K ničemu jinému směřovat nemohlo.

Druhá poznámka, také myslím, že už tady dneska mnohokrát odezněla, ale na rozdíl od nás, kteří tady sedíme, mám několik přátel, kteří v posledních týdnech trávili nějaký čas v Chorvatsku. Všichni mě ujišťují, že nikde žádné účtenky vydávány nejsou. Jestli si opravdu myslíme, že v Chorvatsku, když jste turista, dostáváte účtenky, no ani náhodou! Já nevím, jak probíhá komunikace s jejich daňovým úřadem, to bych už byl příliš smělý, kdybych toto tvrdil, ale krom pump, kde vám vydávají účtenku i v ČR naprosto běžně, a větších řetězců, kde i v ČR mají elektronické kasy a vydávají vám účtenku naprosto běžně, nikde nic takového neběží, a dokonce podle svědectví lidí, kteří tam jsou, to nevydávají ani místním Chorvatům. Jediní, komu se účtenky vydávají, jsou neznámí Chorvaté, protože to jsou potenciální kontroloři, kteří by mohli chodit a práskat, a těm se tedy účtenky vydávají. Ale cizincům je nikdo nevydává a místním Chorvatům je také nikdo nevydává. Tak to jenom abychom měli jasno, jak to tak geniálně funguje, a pak je samozřejmě výsledek ten, že zisk z toho je nula nula nic.

Ale chtěl jsem poukázat a částečně navázat na to, co tady říkal pan kolega Plíšek, a na debatu, kterou vede s panem ministrem Dienstbierem, na ústavněprávní aspekt celé věci kromě toho, jestli je to celé správně, nebo není správně. Já pokládám za ústavně nezrealizovatelné a nemožné, aby tento návrh zákona přinášel takové povinnosti a fakticky říkal: vláda může kohokoliv z těch povinností vyndat. To prostě podle mě je neudržitelný princip. Daně a poplatky musí být vybírány jen na základě zákona a vláda nemůže být zmocněna podle mého názoru, a proto žádám, aby tento návrh zákona projednal i ústavněprávní výbor, nemůže být zmocněna k tomu, aby libovolnému poplatníkovi, libovolnému okruhu poplatníků v § 10 Tržby ve zjednodušeném režimu: Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví vláda nařízením. - Tak buď tedy vláda musí říct, které to jsou, ale nemůžeme přece připustit, abychom stanovili nějakou povinnost zákonem a současně řekli, kdykoliv ze zákona by pod formulací ještě "by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti" mohla vláda některé činnosti vyjmout.

To samé je samozřejmě v přechodných ustanoveních, která tedy podle mého názoru jsou napsána ještě úplně zmateně, a vůbec nevím, kdo je psal, ale protože jsou některé dočasně vyloučené tržby a v odst. 4 § 37 je najednou řečeno, že vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami - tak je tam zase může vrátit zpátky? Nebo může je vyjmout navždycky, nebo je může vyjmout jenom na chvíli? Nicméně si myslím, že toto je obrovský problém, zejména pokud se § 12 snaží definovat tržby vyloučené z evidence tržeb, a tady nějakou evidenci dělá, tak pak říct: ale kromě všech těchto tržeb si s nimi vláda ještě může dělat, co chce, a když se s tímhle spolkem podnikatelů domluví, tak může říct, že do evidence nespadají. To si myslím, že je ústavně neudržitelné a že by bylo dobře, aby to ústavněprávní výbor projednal.

V tržbách dočasně vyloučených nebo vyloučených z evidence tržeb v § 12 - já nevím, kdo ho pořádně četl, ale tam máte například v bodě 3 písm. h) - z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Podle mého názoru v tu chvíli se většina obchodů v ČR stane přidruženým nějakého veřejně prospěšného poplatníka, a není to nic zase tak složitého, a najednou do evidence tržeb spadat nebudou. Ten samý obchod prodávající cetky, nebo chcete-li suvenýry nebo nějaké vzácnosti, pokud ho budu mít napsaný na svoji osobu, tak má takové povinnosti, a ten samý obchod, který bude vedle nějaké nadace, obecně prospěšné společnosti, církve, snad i politické strany, kdybych to domyslel až do konce, najednou tyto povinnosti mít nebude. To se mi zdá, že je také velmi obtížně zrealizovatelné a že se nad tím musíme zamyslet, i kdybychom připustili ten celkový princip, tak že ten princip nesmí mít výjimky, které přímo nabádají k tomu, jak ho obcházet a zneužívat, pokud předpokládáme, že se jím má vybrat více daní, což já tedy upřímně řečeno úplně nepředpokládám.

Další věc, kterou jsem chtěl zmínit a pro kterou si myslím, že by bylo zase dobře, aby se návrhem zákona zabývali nejenom rozpočtáři, ale řekněme i právníci, jsou správní delikty. Když si přečtete správní delikty, tak fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb. Za tento přestupek lze uložit pokutu do půl milionu.

Já nevím, co to má být přesně za přestupky. Je to zaměstnanec? Snad ano, snad se to má vztahovat jenom na zaměstnance, který nevydá výjimečně účtenku nebo neprovede zaúčtování. Pak mi tedy ta pokuta půl milionu připadá fakt docela krutá. Ale rozmýšlejme se, ale zdaleka si nejsem jist, jestli takovou osobou nemůže být i ten nebohý kupující, který si prostě o tu účtenku neřekne, nebo tak jak vám dneska udělají na každé pumpě, řeknou "potřebujete daňový doklad?", já řeknu "nepotřebuji daňový doklad, nemám nikoho, kdo by mi to proplatil, opravdu nepotřebuji daňový doklad, netiskněte mi ho". Když udělám po EET tentýž krok v nějaké provozovně, ať už si koupím buřta, párek, nebo zmrzlinu, a řeknu "netiskněte mi ho", nezmařil jsem náhodou evidenci tržeb? Nejsem pod pokutou půl milionu? Protože se to týká jenom fyzických osob, ne těch podnikatelů. Týká se to jenom těch fyzických osob. Myslím, že to je zase věc, o které bychom se minimálně měli pobavit, co se tím myslelo a jestli pokuta půl milionu v tomto případě je vůbec jako smysluplná a dává logiku.

Zaměstnanci jako zaměstnavatel si můžete vzít jeho čtyři průměrné měsíční platy, když vám něco udělá, a budete mít štěstí, jestli se vám to podaří. Stát si chce vzít půl milionu za to, že někdo nevydal jednu účtenku, resp. mít možnost až do půl milionu. Ale ten rozsah je pak z právního uvážení neuvěřitelně veliký. Neděláváme to tak v zákonech. Většinou jsou drobné přestupky, které mají nějaký rozsah, ale rozsah nula až půl milionu je opravdu nebývalý a připadá mi to nenormální.

Stejně tak správní delikty právnických a podnikajících fyzický osob včetně toho konečného § 31 Uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti, které se týká i vydávání účtenek. No, upřímně řečeno - a mám pocit, že zrovna z toho Chorvatska takové případy jsou a obávám se, že v České republice se stanou velmi rychle a velmi často - tohle je přece návod k tomu, jak zrušit svoji konkurenci. Když budu mít hospodu, naproti bude mít hospodu někdo, komu ji budu chtít zavřít, tak jí tam pošlu provozáka, doporučím mu provozáka, který 14 dní nebude vydávat účtenky. Bude to zodpovědnost toho provozáka, samozřejmě, ale současně je tam správní delikt právnických osob, které zodpovídají za ty své zaměstnance. Tu hospodu přijde finanční úřad zavřít.

Jestli jste mluvili kromě těch úplně malých a úplně nešťastných, kteří si píšou opravdu, když přijdete do té hospody na vsi, a teď vám tam píšou ty tři čárky a večerní útratu má sto korun a jsem zvědavý, jak na těch třech čárkách a té večerní útratě sto korun budou dělat elektronickou evidenci tržeb, tak jestli se něčeho obávají opravdu provozovatelé zejména restauračních zařízení, tak je to právě ta zodpovědnost za své zaměstnance, která může vést až k uzavření provozovny, kde už dneska mají v mnoha případech - a Praha je velikánský problém, protože tady ta fluktuace zaměstnanců je poměrně značná, zejména v tom pohostinství a v těch službách - mají obrovský problém ty lidi uhlídat sami, aby jim nekradli. V okamžiku, kdy jim někdo z nich způsobí takový problém vůči státu, oni si na něm nic nevezmou, ale stát jim vyhrožuje: můžeme vám až uzavřít provozovnu! Zase podle mého názoru problém, který se musí domyslet a domyslet i po té právní stránce, kam až mohu chtít po právnické nebo podnikající fyzické osobě, aby nesla zodpovědnost za své zaměstnance.

Co mi přišlo vysloveně pikantní, ale možná, že to někdo z předkladatelů ví, i když nevím, jestli pan ministr financí, a co se mi opravdu líbilo, je § 31 Uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti, kde je výjimka "opatřením podle odst. 1 nesmí být znemožněn výkon veřejné moci". Máte někdo představu, jaký výkon veřejné moci by mohl být znemožněn uzavřením provozovny a pozastavením výkonu činnosti? Mně tedy, upřímně řečeno, ale možná jsem jenom hloupý, jediné, co napadlo, jsou exekutoři. Ti vykonávají veřejnou moc, jsou podnikatelé. Jestli ta výjimka směřuje k exekutorům, tak je to opravdu velmi specifická výjimka a zajímalo by mě, jak se tam dostala. Možná směřuje ještě k něčemu jinému, ale důvodová zpráva k tomu neříká jediné slovo. Další věc, která by člověka celkem logicky napadla, je pošta, i když ta tedy úplně čistý výkon veřejné moci nemá, ale ta je v obecné výjimce, takže na tu se to nevztahuje obecně. Jinak nevím, jakým způsobem by mohlo dojít k omezení výkonu veřejné moci. Snad jestli jsou nějaké vsi, kde prodali radnici a úřadují už jen v hospodě. Ale jinak tomu nerozumím.

Proto poukazuji alespoň na některé tyhle nejzásadnější právní a logické problémy, když opomenu tu celkovou kritiku, kterou myslím zvládli dostatečně moji předřečníci.

Ještě jednu věc jsem chtěl zmínit a to je dočasné vyloučení tržeb, § 37 odst. 3: "Do okamžiku, kdy tržby poplatníka, které mají být evidovány, nepřekročí v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období daně z příjmu 2 mil. Kč a zároveň 20 % součtu jeho tržeb, které mají být evidovány, a tržeb, které nejsou dočasně evidovanými tržbami, není evidovanou tržbou žádná z tržeb poplatníka." Pro mě je to tedy tak nesrozumitelná formulace, že jsem překvapen, že tam nezavedli alespoň nějakou legislativní zkratku, protože nevím, kdo z vás po přečtení tohoto odstavce aspoň chápe, co se tím říká. Já tedy velmi málo. Nicméně mi to aspoň vychází tak, že se říká: jestli má někdo jenom do 20 % svého obratu a zbytek má někde jinde a do 2 milionů, tak není evidovanou tržbou. Zase přece bezproblémový návod k tomu, jak to začít obcházet. Ale jako úplně čítankový - budu mít vedle toho něco, co mi bude vytvářet 80 % tržeb, zejména ty velké konglomeráty to bez problémů dokážou, a jestli se tady bavím, že do 2 milionů, to zas není tak úplně malá částka, už dneska víme, že jsou některé skupiny, které obcházejí právě placení DPH způsobem, že tu firmu přeprodávají, resp. nechávají kolovat z jednoho na druhého, a díky tomu se vyhýbají zcela legálně, protože nemají tržbu do milionu nebo do dvou, tak tady vymýšlím další návod, jak to dělat do budoucna.

Já nevím, jestli to chci, ale moc bych prosil, abychom nechali tento návrh zákona přikázat i ústavněprávnímu výboru, protože si myslím, že má nejenom rozpočtové problémy, ale i ústavněprávní problémy. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Váš návrh eviduji a budeme o něm hlasovat v pravý čas. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, nebudu je potřebovat, paní místopředsedkyně. Já jen kolegovi Bendovi - v Chorvatsku jsem zažil lísteček od zmrzlináře na pláži, v restauraci malé, velké - není to pravda, co tu říkáte. Opravdu je vydávají úplně všude.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím s faktickou pana poslance Plzáka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já také k panu kolegovi Bendovi. Já tady zaskočím za paní kolegyni Lorencovou, protože ona tady není, a vysvětlím, co ona zmiňovala ve svém projevu a čím se vlastně týká elektronická evidence mezd.

Ona tady mluvila právě o tom případě, že zaměstnavatel drží ty své zaměstnance na minimální mzdě a dávají ty peníze takzvaně bokem, načerno, nebo černé peníze. Kde on je bere? On je samozřejmě bere z těch nepřiznaných tržeb. Pokud bude muset ty tržby díky tomuto systému přiznávat, tak samozřejmě tento systém už tuto praxi neumožní, pak má samozřejmě tyto možnosti. Stoupne mu příjmová stránka jeho rozpočtu, může samozřejmě zaplatit daně, což asi nikdo nechce, může to investovat do movitého a nemovitého majetku, anebo může těm svým zaměstnancům zvednout mzdy. Takhle to myslela paní Lorencová, když o tom hovořila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s řádnou přihláškou pana poslance Novotného. Připraví se pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Martin Novotný: Ještě jednou pěkné už odpoledne.

Ještě nezačnu tím, co jsem chtěl říkat. Já se snažil v minulých dnech od všech svých známých, kteří v Chorvatsku v tuto chvíli jsou, a ten poslední byl před týdnem na Hvaru, si zjišťovat, jak to funguje. Tomu se tedy účtenku v naprosté většině pokusů získat nepodařilo. Nevím, jestli to v souvislosti s naší dnešní debatou nesouvisí s tím, že tam třeba byl v zóně, kde je problém s internetem.

Chorvatsko se nám tady dnes vrací takřka v každém vystoupení. Je to pro nás země, kam jezdí léta statisticky nejvíc našich turistů na dovolenou na takové to období odpočinku, ke kterému patří studené, vychlazené koktejly. V období, kdy pijí na plážích Cuba Libre, Mojito či Tequilu Sunrise, tak my, když si shrneme v Poslanecké sněmovně to, co jsme tu řešili jenom na této schůzi a v posledních týdnech, chystáme české veřejnosti taky zajímavý koktejl. Připomenu jenom elektronickou evidenci tržeb, trestnost daňových trestných činů už ve fázi přípravy, prokazování původu majetku. Včera jsme tady diskutovali a prokazovali si, že systém odposlechů, kteří u nás funguje, nemá kontrolní mechanismy. Posilujeme pravomoci tajných služeb.

Pan kolega Gabal tady před chvílí říkal, jak bychom neměli být technologicky zaostalí. Ono to má dvě stránky. Buď technologie budeme používat k tomu, abychom umožňovali lidem lépe využívat a realizovat jejich svobodu, anebo technologie, a to je druhá stránka technologií, budeme používat k tomu, abychom je na každém kroku kontrolovali a špiclovali a jejich svobodu omezovali.

Já vás tady chci ale překvapit a zejména všem vládním poslancům chci doporučit takový jeden letní zážitek. My tady všichni říkáme, že chorvatská inspirace je nesmyslná, že je tam větší množství šedé ekonomiky, že ekonomika má jiné parametry. Já bych vám chtěl přesto jednu chorvatskou inspiraci, která pro mě osobně byla v životě velmi silná, na léto doporučit. Mám velmi rád film Lordana Zafranoviče Okupace ve 26 obrazech. Vznikl ještě za titovské komunistické Jugoslávie a je to film, který popisuje jedno období historie chorvatské společnosti, a je to pro mě naprosto nejdokonalejší psychologická analýza toho, jak se dovedou v krizových situacích chovat malí lidé, jak v určitých systémech je velmi jednoduché v nich vyvolávat nejnižší pudy, jak malí lidé, kteří by se za normálních okolností nebyli schopni uplatnit, tak velmi často najdou svoji realizaci v atmosférách a obdobích, kdy čas přeje udavačům, kdy čas přeje nejrůznějším špiclům a špiclování. Myslím si, že když zhlédnete tento film, tak pochopíte taky to, proč lidé - privatizátoři z doby Franjo Tudmana, jako je i Ivica Todorič, velmi podporují elektronickou evidenci tržeb, protože to souvisí s něčím, co má hluboké kořeny v historii společnosti a taky s tím, jak epizody, které dávají prostor malým lidem, můžou ve společnosti rezonovat a vyvolávat v nich podporu.

Já bych chtěl nás všechny vyzvat, abychom v létě přemýšleli, jestli ten koktejl zákonů, které jsem tady zmínil, není už trochu příliš na straně regulace a jestli bychom se tady neměli začít bavit trošku v jiné dikci a trošku v jiném tónu o skutečném rozvoji této společnosti, a ne jenom o její technologické kontrole. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, stále slyším chválu, kterou ministr Andrej Babiš pěje na elektronickou evidenci tržeb. Dosud však nevysvětlil, proč opatření zavádí, když finanční úřady mají již nyní dostatek informací, díky kterým mohou proti nepoctivcům zasáhnout.

Nerozumím opatřením, jejichž náklady jsou vyšší než očekávaný výnos. To může být i situace registračních pokladen. Vždyť jen první rok bude muset stát zaplatit neuvěřitelnou jednu miliardu korun, aby systém vůbec mohl začít fungovat. Každý rok potom občané vytáhnou z kapes 450 mil., aby systém zůstal v chodu. Mnohem nepřijatelnější je však pro mě rozměr morální, když chce ministr financí uplatňovat koncept kolektivní viny. Tvrdí totiž, že všichni živnostníci a podnikatelé jsou potenciálními zločinci, že proto musí být nepřetržitě sledováni velkým bratrem a veškerá data odesílat on-line.

Desítky let působím jako vysokoškolský pedagog, proto vím, že mnozí studenti se snaží při testech podvádět. Nebudu ale přece a priori soudit, že všichni studenti jsou podvodníci, a proto bude každého z nich nutno sledovat zvláštní kamerou. Se studenty mám i jinou zkušenost. Působím v technických oborech, kde mnozí z nich začínají podnikat ještě na vysoké škole. Začínají často bez kapitálu, stačí jim jen jejich inteligence, nápad, odhodlání a důslednost, aby vytvořili firmu a časem třeba přibrali zaměstnance. Pan Babiš však říká, že registrační pokladny a elektronická evidence tržeb se nakonec bude týkat všech. Pro tyto mladé lidi je ale náklad na pořízení pokladny a příslušenství v rozmezí dvacet třicet tisíc korun neúnosný. Podnikání je pro ně především cenná životní zkušenost, ačkoliv někteří možná neuspějí. Pokud by ale měli hned zbytečně na začátku vynaložit takhle velkou částku a zároveň řešit další byrokratickou zátěž, odradí je to. To je ta největší chyba. Jako pedagog vím, že v mladých lidech je nejdůležitější vzbudit zájem, nadchnout je, nekomplikovat zbytečně věci, které mohou být jednoduché.

Vadí mi, že v návrhu na zavedení registračních pokladen a evidence ožívá atmosféra třídního boje, kdy celá skupina společnosti je ostrakizována, pasována do role zločinců. Přitom živnostníci jsou lidé, kteří nejen že práci odvedou, ale hlavně si ji musí zajistit. Každý den hledají své zákazníky, aby vůbec mohli pracovat. To vyžaduje obrovskou odvahu a nasazení. Vláda by se měla inspirovat spíše v západních zemích, jak podnikání usnadnit, ne na Balkáně, kde dlouhá řada byrokratických překážek brání v podnikání, vede ke korupci a žalostnému stavu ekonomiky, jak vidíme na příkladu Chorvatska. Čísla totiž mluví jasně. Registrační pokladny v této zemi výběr daní nezlepšily, mnoho živnostníků svou činnost ukončilo a nezaměstnanost se pohybuje okolo 15 %. To není dobrý příklad. Inspirujme se třeba v Německu. Tam ale žádné registrační pokladny nenajdeme.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych chtěl jenom konstatovat, že ti mladí lidé, o kterých tady mluvil můj předřečník, na rozdíl od něj vědí, že registrační pokladna je například toto a budou s ní umět zacházet bez ohledu na to, jakým způsobem je vzdělávají. To je první věc.

Druhá věc, která se týká rozumnosti a takzvané kolektivní viny. Tak odstraňme semafory a dopravní značky. Většina řidičů se přece chová rozumě a tak dále. Nevím, na co takové systémy potřebujeme.

V určitých věcech prostě musí být pořádek a výběr daní je zcela určitě jeden z nich. Takže nemluvme o kolektivní vině, mluvme o rozumném systému, kterému budou podléhat všichni. Rozhodně tam nepatří daňová povinnost, stejně jako neježdění na červenou nepatří bohužel mezi chování, kterým se řídí sto procent lidí. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající.

Dnešní debata na tohle téma byla velmi košatá, velmi obsáhlá. Zazněla tady řada argumentů, že se budu snažit vyhnout tomu, abych říkal to, co už tady zaznělo, a zbytečně to neopakoval. Neodpustím si však zopakovat to, že bych určitě pokládal za užitečnější, kdybychom stejný čas, stejné úsilí, zejména úsilí pracovníků Ministerstva financí, kdyby toto úsilí bylo věnováno hledání zásadnějších problémů v daňových únicích, než je problém, který se týká toho, který postihne elektronická evidence tržeb, vyvádění několika desítek miliardových částek do daňových rájů a jiné daňové úniky takzvané optimalizace než to, co dopadne nejvíce na drobné živnostníky a podnikatele.

Za tímto názorem si opravdu stojím a myslím si, že tento čas tady a zejména pracovníci Ministerstva mohli v tuto chvíli využít účelnějším způsobem.

Nejsem si také jist, že jsou využívány všechny současné dosavadní možnosti, které mají pracovníci finančních úřadů, živnostenských úřadů, různých inspekcí na kontrolu toho, co je. Já mám takový ničím nepodložený, nekalkulovaný dojem, že kdyby stejné množství lidí, kteří se přijmou nebo začnou se... (Poslanec Fiedler se odmlčel kvůli hluku v jednací síni.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy o klid, já vím, že to projednávání je dlouhé, náročné, ale děkuji za pochopení.

 

Poslanec Karel Fiedler: Já také děkuji.

... kteří se budou tomuto věnovat, že kdyby toto množství lidí pouze v rámci stávajících možností, které náš zákonný systém nabízí, se tomuto věnovalo, já jsem přesvědčen o tom skoro, že by ten efekt zvýšeného výběru daní byl skoro stejný, možná vyšší, nebudu o tom spekulovat, než při tomto zavádění velmi složitého a komplikovaného systému, ke kterému jsme slyšeli řadu výhrad, připomínek nejen od nás poslanců, ale i od různých institucí. Jednou z takových institucí, která má k této novele zákona velmi závažné výhrady, je Úřad pro ochranu osobních údajů. Pro náš poslanecký klub Úsvit bude stanovisko tohoto úřadu velmi podstatné, jaké bude jeho vyjádření k finální verzi zákona, a podle toho se k tomu postavíme. Protože to, co tady zaznívalo, kontinuálně probíhalo dnešním povídáním, že ty údaje, které jsou shromažďovány, jsou v obrovských datech. To, co říkal pan kolega poslanec Benda, i když tu momentálně není, samotná vláda nemůže rozhodnout, které skupiny z působnosti vyjme. Stejné argumenty uvádí právě Úřad pro ochranu osobních údajů. Jsou to velmi závažné věci, ke kterým máme výhrady.

Nemohu se ubránit dojmu, že to, proč tento zákon je v tuto chvíli tak tlačen ze strany vládní koalice, ale hlavně Ministerstva financí, je z toho důvodu, že jaksi pokulhává výběr daní. To, co tady bylo tvrzeno, že ten výběr daní je lepší, tak přece ty údaje, které jsme měli k dispozici, o tom nevypovídají, obzvláště ve vazbě k rostoucímu tempu ekonomiky. Výběr daní neroste přece takovým způsobem, jakým roste ekonomika. A já mám pocit, nemohu se tomu ubránit, že toto je jen takové, abychom to nějakým způsobem ukázali, že něco v této věci děláme.

Tak jak už jsme zmiňovali dneska dopoledne, za náš poslanecký klub Úsvit dávám návrh na vrácení této novely k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Jenom pro upřesnění: obou novel, tedy obou zákonů?

 

Poslanec Karel Fiedler: Je to společné projednávání, tak obou novel společně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, kolegové, kolegyně, paní předsedající. Já to omezím na minimum. Mám tady tedy tři poznámky. Jednu poznámku k vystoupení pana kolegy Holečka, prostřednictvím předsedající. Já jsem celou kampaň s panem Babišem vedl, v podstatě jsme u toho od začátku. Já jsem nikde neslyšel, nikdy a nikde jsem neslyšel, že bychom řekli nebo že by on řekl, že jsou podnikatelé, drobní podnikatelé a živnostníci, plebs. Je to opět lež. Pan Holeček měl sice formu svého příspěvku velice dobře připravenou, ale obsahově to bylo hloupé a byl to blábol. Naopak si myslím, že k našim prioritám patří živnostníci a malí podnikatelé. Také se podle toho chováme a také nezvyšujeme daně, a mám pocit, že pro ně děláme maximum, a i toto předpokládám, že bude v jejich prospěch. A na druhou stranu, pan Babiš naopak těmto podnikatelům svými firmami dává tolik práce, kterou pan Holeček si ani nedovede představit.

Druhá věc, kterou jsem chtěl zmínit. EET není pro živnostníky, není to o živnostnících. EET je o tržbách všech firem v daném segmentu, kde bude zaváděné. To znamená, je to o aktivním přístupu k informacím, jak se tato ekonomika v České republice vyvíjí. To znamená, není to o živnostnících, je to pro všechny firmy, které chtějí poctivě podnikat. Ale je to také i o našich asijských spoluobčanech. A víte, že tam ten únik je naprosto, naprosto neskutečný.

A poslední takový ten pohled na vše. Toto není pouze o tržbách. To znamená, pan Fiedler tady zase šermoval sedmi procenty, o tom, jak to řeší jenom sedm procent. Ale uvědomme si, že pokud živnostník, podnikatel, velkopodnikatel, velká firma, na kterou se to bude také vztahovat, zatajuje tržby, to znamená, nemá legální peníze, platí své zaměstnance černými penězi a okrádá tento stát podruhé na zdravotním pojištění, potřetí na sociálním pojištění, a za čtvrté, že tito lidé mnohdy pobírají ještě podporu v nezaměstnanosti, protože pobírají černé příjmy, to znamená, toto všechno když se shrne, jsou to velké peníze, to znamená, není to jenom o tržbách, není to jenom o živnostnících, je to zákon pro poctivé podnikatele, pro malé, střední, ale i ty největší nadnárodní firmy.

Děkuji. (Slabý potlesk ve středu jednací síně.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím s faktickými dvěma poznámkami: nejprve pana poslance Fiedlera, poté pana poslance Laudáta. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Ano, já zareaguji na slova předřečníka. A mohu pana kolegu Volného potěšit, že se i shodneme, že tady v této věci ten můj názor je stejný. Opravdu je třeba postihovat i ty, co absolutně nejsou evidováni, co nejsou evidováni na živnostenských úřadech. A tady toto přece lze řešit i bez této novely zákona. Tady už mohli patřiční pracovníci státní správy dávno postihovat to, že tady jsou osoby, které absolutně nevedou žádné účetnictví, absolutně nic nevykazují, když přijde kontrola, nic nemají, oněmí. Dostal jsem dnes, před chvílí, jeden takový mail v tomto duchu, protože občané sledují, co se děje ve Sněmovně, zajímá je tady toto a vyjadřují se k tomu. Takže je v tom absolutní souhlas, pane kolego Volný prostřednictvím paní předsedající, v této věci. Já s tím souhlasím, ale znovu zopakuji, že si myslím, že k tomu, aby byli postihováni, popotahováni ti, kteří nejsou ochotni se vůbec nikde registrovat, kteří nic nevykazují, nepotřebujeme nutně tento zákon. K tomu stačilo, aby fungovaly například živnostenské úřady důsledněji. Že toho mají hodně, že to nestíhají, to je jiná věc. Ale šlo už toto řešit velmi jednoduše, dávno. Ale znovu opakuji, naše představa je cílit na mnohem větší objemy daňových úniků, než budou postihnuty právě těmito malými, byť nepoctivými obchodníky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Tady pořád někteří z vás mluví o nějaké kultivované společnosti. Tak pan Volný tady jinými slovy řekl, a nebo se to dá tak vykládat, že občanští spoluobčané naši neplatí daně a podvádějí. Slyšeli jste to všichni, jo?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, řádně přihlášenou do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se vyjádřila k výsledkům sociologického průzkumu na podporu zavedení elektronické evidence tržeb, který se včera prezentoval na Ministerstvu financí a který ve mně, to musím přiznat, vyvolal úsměv, i když trochu hořký.

Ať se na mě prosím nikdo nezlobí, ale tento výzkum mi neuvěřitelným způsobem připomíná jednu epizodu ze známého britského komediálního cyklu Jistě, pane ministře, ve kterém Sir Humphrey Appleby poučuje o manipulativním charakteru výzkumu veřejného mínění a za pomoci dvou sad otázek snadno dovádí Bernarda Woolleyho v téže věci ke zcela protichůdným odpovědím.

V britském případě jde o zavedení branné povinnosti, v našem případě o zavedení elektronické evidence tržeb. Metoda, kterou používají Sir Humphrey a naše Ministerstvo financí, je ale v zásadě stejná.

A nad čím konkrétně se v případě českého výzkumu pozastavuji? Po úvodní otázce, která zní "Zvážíte-li všechna pro a proti, řekl byste, že daňová morálka obchodníků, prodejců zboží a služeb, je dnes v České republice velmi dobrá, spíše dobrá, spíše špatná, velmi špatná?" na kterou tázaní samozřejmě volí poslední dvě odpovědi, následují tak záludné otázky jako "Měl by podle vás stát hledat cesty, jak dosáhnout vyššího výběru daní od obchodníků a prodejců na našem trhu? Slyšel jste někdy termín nebo slovní spojení elektronická evidence tržeb? Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje ke zvýšení důvěry zákazníků k obchodníkům a poskytovatelům služeb? Myslíte si..." (Poslanec Laudát mimo mikrofon upozorňuje na nepřítomnost členů vlády.)

Vážená paní předsedající, žádám o přerušení, neb tady nemáme žádného pana ministra, žádného člena vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já jsem nucena přerušit jednání do doby přítomnosti ministra. Odhaduji pět minut, takže pokud s tím takto souhlasíte, budeme pokračovat ve 14.06, pokud bude přítomen některý z ministrů.

 

(Jednání přerušeno od 14.01 do 14.06 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Je 14.06 a my budeme pokračovat v přerušeném jednání. Je zde přítomen pan ministr financí a pan ministr obrany, takže tímto jsme učinili jednacímu řádu zadost. K mikrofonu prosím paní poslankyni Kovářovou, která přerušila svůj projev, aby v něm mohla pokračovat. A dříve než ji pustím, poprosím všechny kolegy, aby se ztišili. Děkuji. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, cestou k pultu jsem se dozvěděla, že jsem trapná, takže se tímto omlouvám, ale bohužel jednací řád je jednací řád a měl by se dodržovat.

Pro ty, kdo zde nebyli přítomni začátku mé interpelace, tak jenom připomenu, že bych se ráda vyjádřila k výsledkům sociologického průzkumu na podporu zavedení elektronické evidence tržeb, který se včera prezentoval na Ministerstvu financí. Srovnala jsem kladené otázky s epizodou ze známého britského komediálního cyklu Jistě, pane ministře. Zopakuji, nad čím konkrétně se v případě českého výzkumu pozastavuji. Po úvodní otázce, která zní "Zvážíte-li všechna pro a proti, řekl byste, že daňová morálka obchodníků, prodejců služeb a zboží je dnes v České republice velmi dobrá, spíše dobrá, spíše špatná, velmi špatná? a na kterou tázaní samozřejmě volí poslední dvě odpovědi, následují tak záludné otázky jako "Měl by podle vás stát hledat cesty, jak dosáhnout vyššího výběru daní od obchodníků a prodejců na našem trhu? Slyšel jste někdy termín nebo slovní spojení elektronická evidence tržeb? Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje ke zvýšení důvěry zákazníků k obchodníkům a poskytovatelům služeb? Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?" Stavba a pořadí těchto otázek pak prostě ani neumožňuje, aby tázaní odpovídali jinak než kladně, tedy přesně tak, jak si ten, kdo tento průzkum připravoval, přál.

Vážený pane ministře, nepochybně jste zdatným žákem Sira Humphreyho, ale ve vašem zájmu vám radím - neschovávejte se prosím za hlas veřejnosti založený na takto pofidérních průzkumech. Hajte svůj návrh pomocí solidnějších argumentů. Jménem nejen všech fanoušků seriálu Jistě, pane ministře vám za to děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Gabal: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já nevím, co je předřečnice profesí, já už přece jenom jsem těch 23 let provozoval analytickou firmu pracující s výzkumy veřejného mínění, mám za sebou akademickou dráhu. Konstatuji, že je to standardní set otázek provedený od firmy, která má kredibilitu zejména v obchodním byznysu a která si to jméno nezničí kvůli nějakému pitomému projektu za pár desítek tisíc. Je to zcela standardní šetření. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s řádnou přihláškou pana poslance Šarapatku.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, já určitě nejsem bezvýhradným podporovatelem této předlohy. Mně se také nebude líbit, pokud tady bude situace jako v Itálii, že si budeme muset brát na pokladně v lékárně nějaké doklady atd. Přesto mě na té spoustě kritiků, kteří tady už mluvili přede mnou, překvapuje, že na jedné straně hovoří o tom, že utíkat s daněmi je trestné, hovoří o tom, že 7 % šedé ekonomiky utíká právě tímto způsobem, a na druhé straně se tomuto způsobu kontroly brání. Současně mě překvapuje, že titíž lidé, kteří to dnes kritizují a svými hlasy podporují živnostníky v této republice, je drželi mnoho let pod krkem.

Ale mám zcela osobní zkušenost. Já jsem se asi před čtrnácti dny potkal v Orlických horách s nějakým svým známým, který provozuje penzion a restauraci. On na mě vyrukoval s tím: Co to tam zase v té Praze s tím Babišem děláte? Vždyť ty pokladny, ta registrace nebo ta elektronická evidence jsou nesmysl. Já jsem mu říkal: No ale vždyť ty přece už tu pokladnu dávno máš, ty si tím hlídáš svoje zaměstnance. A on říká: No jo, ale já nakonec začnu platit daně nebo co! Takže z tohoto důvodu si myslím, že ta evidence namístě je.

Myslím si, že daně by se v každém případě platit měly. Otázka je ovšem, v jaké výši. A tady bych chtěl navázat na slova kolegy Beznosky, který řekl, že může dojít k likvidaci střední třídy. Každý stát by si podle mě měl svoji vrstvu živnostníků a malých podnikatelů nejen chránit, ale doslova hýčkat. Jsou to totiž oni, kdo zpravidla tvoří většinu hodnot v zemi, neutíkají se ziskem do zahraničí jako velcí investoři, ale utrácejí ho doma. A vytvářejí také velkou většinu pracovních míst. Tvoří střední vrstvu, která je jádrem každého národa, a když ji daněmi udusíme, zmizí a staneme se národem s několika málo desítkami velkopodnikatelů a masou proletariátu. A já si myslím, že toto nechceme.

Já jsem proto pro zavedení registračních pokladen, aby daně museli platit skutečně všichni, aby nedošlo k tomu, že šikovný hospodský s daněmi uteče a hloupý hospodský je prostě platit bude. Potom nebude existovat spravedlivá soutěž. Ale současně se domnívám, že daně by měly být takové, aby těm živnostníkům, té střední vrstvě, umožnily spokojený život bez potřeby lumpačit. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslance, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrý den. Promiňte prosím, já chci zaprotestovat. Pan poslanec Šarapatka tady předvedl téměř jako systémový typický příklad, že jeho kamarád podnikatel krade a neplatí daně. Já to nezpochybňuji, je to možné. Ale to je, prosím pěkně, kamarád pana poslance Šarapatky, svůj k svému, to je výjimka. Já si nemyslím, že se takhle chovají běžně podnikatelé. Takže pokud krade kamarád pana poslance Šarapatky tak jako kdysi diplomat Šarapatka v Alžíru, tak to jsou výjimky ze systému. Ale v rámci systému má patřit stejný přístup ke všem, to znamená pokud elektronická evidence tržeb se má na někoho vztahovat, tak na všechny, anebo na nikoho. A vy tady pořád razíte, že se to má vztahovat pouze na sektor, který zajímá Babiše, a říkáte tomu narovnání podnikatelského prostředí. Ne! Je to deformace podnikatelského prostředí a je to stejně křivé jako Šarapatka!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Šarapatku. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo. A vaším prostřednictvím, paní předsedající: Vážený pane Kalousku, já být vámi, bych nechal na hlavě. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu s řádnou přihláškou pana poslance Černocha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové, paní místopředsedkyně. Myslím, že tady toho bylo už řečeno strašně moc. Samozřejmě, já se přiznám, nejsem ekonom, akorát si myslím, že jsou to data, která jsou dostupná každému, a že jsou to věci, které si může přečíst úplně každý.

Samozřejmě, daně se mají vybírat, je to správně, když se vybírají, je správně, když jsou lidé poctiví, ale na druhou stranu tady se v této chvíli chceme hojit na lidech, na určité části lidí. A ta část, která ty daně má platit také, a to jsou velkopodnikatelé, tak na tyto lidi nikdo nešlape. Myslím si, že to není správné.

V informacích Ministerstva financí je tvrzeno, že tímto systémem se vybere 12,5 mld. Kč více, 5,5 mld. na DPH, 2 mld. na dani z příjmů právnických osob a 5 mld. na dani z příjmů fyzických osob. Na straně nákladů státu je proklamováno 370 mil. na zavedení, 170 mil. na roční správu IT systému, dalších 70 mld. ročně na kontrolní složku, a konečně 60 mil. na PR a call centrum.

Náklady pro samotné živnostníky prakticky nijak seriózně vyčísleny nejsou a nebyly. Ministerstvo financí je odhaduje na 5 tisíc Kč za hardware, cenu software nezná a pravděpodobně si ji určí tak, jak bude samo chtít. Už vůbec je bizarní, že stát systém vytvoří, a pak si ho nechá zaplatit od živnostníků. Nicméně operátoři už teď si mohou mnout ruce, protože jejich odhady tržeb spojené se zavedením systému činí zhruba 120 mil. korun měsíčně. Ano, 120 milionů. Tuto částku zaplatí samozřejmě dotčení živnostníci. Jedná se zhruba o 400 korun měsíčně pro subjekt. Počítá se s tím, že je zhruba 600 tisíc živnostníků, tedy dotčených subjektů. Jak k tomu Ministerstvo financí došlo, k těmto číslům, které samo vydalo za pravděpodobné, to se asi nedozvíme. Již teď je ovšem jisté, že jsou to velmi optimistická čísla, a myslím si, že jsou zavádějící a že jsou lživá.

Co je další podstatná část - to jsou postihy, o kterých se zatím mlčí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, já se moc omlouvám, ale opravdu hladina hluku se zvyšuje. Vím, že jedeme bez přestávky. Poprosím, ty kdo si mají co sdělit, aby tak učinili v předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. V návrhu zákona stojí, že kdo nezašle včas, tedy online, údaje o platbě nebo nevydá účtenku schválenou systémem, může od celní správy dostat pokutu až půl milionů korun. Může mu být zároveň zavřena provozovna, a to až na dva roky, nebo dokonce pozastavena veškerá podnikatelská činnost až na dva roky. Proti tomu může dotčený živnostník podat stížnost, kde bude celá věc vyšetřena, sankce však v takovém případě nebude mít odkladný účinek. Jinými slovy celní správa může svévolně komukoli kdykoli zničit jakékoli podnikání a uvrhnout ho okamžitě do půlmilionového dluhu, bez důkazů, jen tak, dokonce na to bude stačit jen anonymní hlášení, nebude na to potřeba důkaz. Je to bezprecedentní pravomoc úřadu, která si myslím, že do demokratické společnosti nepatří.

Znovu opakuji - myslím si, že daně se mají platit, myslíme si to za Úsvit úplně všichni. Daně se mají platit. Ale vozit se po určité části lidí, podnikatelů, nám přijde nefér, protože ty velké peníze, ty opravdu velké peníze, utíkají úplně v jiných sférách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, nyní prosím s faktickou pana poslance Volného a potom... Aha, pan poslanec Volný ruší svou přihlášku. Nyní tedy poprosím pana poslance Stanjuru jako dalšího přihlášeného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já už jen formálně, protože máme sloučenou rozpravu, tak abychom nezapomněli. Formálně navrhuji zamítnutí sněmovního tisku 514 v prvém čtení. Zaznělo v mikrofonu zamítnutí sněmovního tisku 513, nejsem si jistý, jestli to bylo u 514, tak navrhuji u té 514, že až skončí rozprava, tak skončí rozprava k oběma tiskům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, eviduji tento návrh. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, sloučenou rozpravu k těmto bodům končím a táži se, zda je zájem.... S přednostním právem pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, vážená vládo, vážená paní předsedající, počkal jsem si na ukončení sloučené rozpravy, abych seznámil Poslaneckou sněmovnu s postojem klubu KSČM k návrhům, které zde padly.

Dříve než tak učiním, musím si postesknout, že bývaly časy, kdy se tady přece jen věcněji hovořilo k tématům, o kterých je řeč, nicméně vnímám, že hoří politický boj a že jsme tady tím bitevním polem pro ten politický boj. Nicméně ta místy osobní rovina, která se zde občas objevovala nebo byla použita, mně ne moc příliš ladí.

O KSČM je dlouhodobě známo, že podporuje každou možnost, každý nástroj k omezení šedé ekonomiky, podporujeme vše, co vede k tomu, aby se hospodařilo čistěji, průhledněji, neříkám transparentněji, to slovo mi připadá skoro zkompromitované, ale průhledněji a je to to samé. KSČM jako levicová strana má jako prvotní v této oblasti programový bod obhajovat veřejné zdroje, obhajovat jejich řádné naplňování a obhajovat jejich řádné užívání ve prospěch občanů této země. Proto chci říci, že i návrh na elektronickou evidenci tržeb nám prvotně jako myšlenka připadá jako jedna z možností těchto cílů dosáhnout. Nicméně tak, jak je předložena, a i z té diskuse to bylo znát, v místech, kde byla věcná, např. když vystoupil pan kolega Koníček s upřesněním, co všechno by ještě měla účtenka obsahovat podle jiných zákonů, než je tento zákon, aby vyhověla zákonům České republiky. Máme další připomínky, které by rozhodně, než tento zákon spatří světlo světa, tak aby skutečně naplnil účel, který je inzerován, že pro něj tento návrh je navrhován, tak je třeba, aby se vyjasnily náklady zavedení do provozu, náklady státní správy, zahájení vůbec toho naběhnutí, aby se zcela vyloučila možnost obcházení toho systému. Známe, že český člověk si poradí téměř se vším, tak aby aspoň to poradění si těch vykuků téměř se vším bylo vyloučeno. Je třeba dotáhnout do konkrétnější podoby a do konkrétnějšího fungování, jak za dané kapacity toho systému bude systém pracovat v okamžicích většího zatížení, tak aby tedy nebyl spíše na přítěž než na pomoc, aby provoz byl hladký za všech okolností, i v případě různých výpadů atp. A koneckonců, jakým způsobem bude zcela bezpochybně zajištěno vyloučení možnosti zneužití informací, které tento systém obsahuje, a to kýmkoliv. No a koneckonců bude třeba ve druhém čtení si také poradit s otázkou vyloučení těch negativních dopadů, o kterých tady byla řeč. Negativních dopadů na živnostníky a malé podnikatele v návaznosti na ukončování činnosti firem a dále zatěžování posléze sociální sítě nebo sociálního systému.

Přestože tyto připomínky, které k věci máme a kterými jsme nezatěžovali a nechtěli prodlužovat nekonečnou diskusi, tak přestože tyto připomínky jsou z našeho pohledu zásadní a velmi závažné, tak ale byli bychom špatní politici a špatně bychom dostáli našemu poslaneckému slibu, kdybychom v této chvíli nedali šanci, aby ve druhém čtení mohly být řešeny. Proto poslanecký klub KSČM nepodpoří návrh na zamítnutí návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, všechny věcné argumenty proti tomuto zákonu, všechny věcné argumenty, proč to není narovnání... Jen ať si popovídají, já počkám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy, aby se zklidnili, opakuji, pokud si máte co říct, učiňte tak v předsálí.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Všechny věcné argumenty, proč to není narovnání podnikatelského prostředí, ale naopak další distorze podnikatelského prostředí, byly již vyřčeny. Mně teď jde už na závěr o jednu jedinou věc. Řada z nás předložila návrh na zamítnutí, já si nemyslím, že bude přijat. Domnívám se, že zákon projde do druhého čtení, a byl bych jako znalec úřednických nálad...

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já, když dovolíte, pane poslanče, poprosím obzvlášť levou stranu, protože opravdu od vás jde velký hluk, abyste se ztišili a nerušili naše jednání. Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tak je to zase sympatické. Někteří vrcholní představitelé hnutí ANO umějí zase hlasitě šeptat. Vy aspoň mluvíte nahlas.

Jako znalec úřednických nálad si umím představit, že poté, co projde zákon do druhého čtení, si někteří úředníci, ba možná vrchní představitel Ministerstva financí bude myslet, že zákon už je v kapse a že je možné bez rizika vynakládat rozpočtové prostředky na jeho realizaci. Já bych chtěl tady jasně říct, a říkám to pro to, aby to zůstalo na záznamu, že tomu tak není, že veškeré pokyny k proplacení rozpočtových prostředků na tento projekt, včetně jeho propagace, v tuto chvíli jsou mimo zákon, protože nemají oporu ve schváleném zákoně. A chci varovat Ministerstvo financí, že tento zákon nikdy schválen nebude, tzn. každý, kdo dá pokyn k proplacení těch či oněch prostředků, to dělá s vědomím, že riskuje. Protože pokud ten zákon schválen nebude - a my vám říkáme, že schválen nebude - bude logicky v konfliktu neoprávněného nakládání s rozpočtovými prostředky, protože pro něj nebude mít oporu v zákoně.

Abychom se třeba za dva nebo za tři roky nepřeli nebo za dva za tři roky aby se s vámi nemuseli přít ti státní zástupci, tak teď říkám zcela jasně: Máte legitimní očekávání na to, že tento zákon schválen nebude, tzn. vaše rozhodnutí o vynakládání rozpočtových prostředků na tento projekt nemá v tuto chvíli oporu v zákoně, máte důvod se domnívat, že nikdy nebude mít oporu v zákoně, a pokud se rozhodnete vydat jednu jedinou korunu, děláte to s tím rizikem, na které já vás teď upozorňuji. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní se dostáváme k závěrečným slovům. Já se táži pana navrhovatele, ten chce vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, rád bych reagoval na část diskuse, která byla konstruktivní. Malá část.

Řekl bych ty hlavní linky toho návrhu elektronické evidence tržeb. Hlavní myšlenka jsou stejné podmínky pro všechny. Fair play. Narovnání trhu. V této zemi platí daně miliony lidí. Miliony. Zaměstnanci. Každý měsíc. A nikdo se jich neptá: Chceš zaplatit daň? Ne. Rovnou jim to strhnou z výplaty. A taky je tady plno poctivých živnostníků a podnikatelů. Ti taky platí daně. A nepoctivci parazitují. A teď ten zákon by je měl postihnout, protože oni žijí na úkor nás všech. My chceme samozřejmě narovnat ty podmínky, ale také by měly z toho vypadnout nějaké daně. Ale to není prioritní záměr zákona.

Samozřejmě potřebujeme peníze na dálnice, zdravotnictví, školství, sociální výhody a chceme snižovat zadlužení státu. A to i děláme. A to není zákon proti živnostníkům. To je lež. Všichni, kteří mají tržby, tak se jich to bude týkat. I ty velké řetězce, velké hotely. Není tam žádný rozdíl. Tady se opozice snaží něco namluvit, že je to něco proti živnostníkům. Vůbec ne. Poctiví živnostníci to vítají.

A elektronická evidence tržeb je jenom moderní způsob evidence, kterou umožnily technologie. To nemá nic společného s chorvatskou ekonomikou. Pokud vím, taky mají v Chorvatsku lepší mají dálnice, než máme my z hlediska kvality. A tenhle způsob je nejmodernější. A to není o tom, že to Chorvatsko. My předkládáme náš model. Je tam plno rozdílů.

A systémy evidence tržeb mají v Evropské unii zavedeny na Slovensku, v Polsku, Švédsku, Itálii, Belgii, v Litvě, Maďarsku, na Maltě, na Kypru, v Německu dokonce pro taxikáře, v Bulharsku, Rumunsku a teď to zavádí můj přítel ministr financí v Rakousku. Takže Rakousko to bude zavádět. Belgie od 2015 povinně zavedla pouze pro hotely, restaurace a kavárny. Takže není pravda, že je to o Chorvatsku. Tenhle chorvatský systém je nejmodernější, je nejúspornější, je nejefektivnější, je stavěn na nejnovějších technologiích, které jsou úplně jednoduché.

Každý, kdo má, a většina našich živnostníků, OSVČ, v podstatě používají elektronické spojení s bankami. Dneska šéf Asociace malých a středních podniků pan Havlíček publikoval průzkum, kde vlastně 90 % OSVČ a živnostníků komunikuje elektronicky se svou bankou. Tak nevidím, kde je problém.

To jsou ty hlavní linky záměru. Vrátil bych se k daním.

Tady zaznělo tolik věcí, že se vlastně soustředíme jenom na toto. Ne. My se soustřeďujeme hlavně na největší daňové podvody DPH. A dokonce Česká republika se stala lídrem Evropské unie. Ministerstvo financí zorganizovalo schůzku ministrů financí Německa, Rakouska. A rok jsem na tom pracoval a jednal s komisaři a získal pro to podporu. 180 miliard eur ročně se nezaplatí DPH. V Čechách je to 3 miliardy. To je asi 80 miliard korun. Takže my bojujeme proti karuselům. My jsme sem dovezli Kobru. My jsme tady ve Sněmovně prosadili kontrolní hlášení, které pomůže v boji proti karuselovým obchodům. Takže to není pravda, že toto je jediný nástroj. A dáváme do pořádku taky Finanční správu, protože samozřejmě teď padají z toho různé zadržené DPH z minulosti. My děláme všechno najednou.

A toto skutečně není projekt proti živnostníkům. Znovu opakuj, je to narovnání trhu. Je to narovnání toho, že tady většina podniká poctivě a někdo nás tady okrádá. A kolikrát? Čtyřikrát. DPH, sociální, zdravotní a ještě berou i podporu v nezaměstnanosti. A to je ta pravda. Proto většina občanů v zemích Evropské unie takovéhle systémy podporuje.

Ohledně toho výběru daní v rámci EET. Ano, plánujeme příští rok vybrat 5,5 miliardy DPH a v roce 2017 plánujeme vybrat dalších asi 6 miliard na dani z právnických a fyzických osob. To je samozřejmě pravda.

Taky bych tady rád upřesnil náklady, protože tady zazněla neuvěřitelná čísla. A není to pravda, protože jenom naše analýzy u restaurací říkají, že bychom měli vybrat ročně 11 miliard. A vybíráme 1,6. Proto navrhujeme snížit DPH z 21 % na 15. A to je 400 milionů. Takže kdybychom to udělali a nic by se nezměnilo, tak bychom vybrali o 400 milionů méně. Ale jsme přesvědčeni, že vybereme víc. A možná někdo přijde a navrhne ne 15 %, ale 10 %. Tam začínal pan Kalousek. Tam nám navýšil z 10 na 15. A my bychom rádi snižovali daně. Protože my jsme vždycky říkali, že chceme vybírat daně, a ne navyšovat. Takže náklady toho systému 2016 budou kolem 550 milionů, 2017 544, 2018 533. V průměru za těch pět let asi 2,6 miliardy. Když napočítám výnos z daní, tak samozřejmě je to vysoce efektivní.

Ke studii BDO, kterou jsem tady odevzdal panu poslanci Kalouskovi. Je to materiál, který byl úvodní specifikací projektu. A ten se nějak vyvíjel a už není ve všech bodech aktuální. Už je tam plno věcí, které se změnily. Například pobočky Czech POINTu nejsou využity k distribuci autentizačních údajů. To bude prováděno přímo na finančních úřadech. Takže je tam plno věcí, které nejsou aktuální, a proto by bylo dobré, abyste spíš citovali z návrhu zákona a z toho, co my navrhujeme. A pokud jsou samozřejmě nějaké dotazy, tak my je rádi zodpovíme.

Teď bych rád k tomu systému, jak to má fungovat. Pokud někdo nemá internet, požádá si na finančním úřadu o zjednodušenou evidenci, bude evidovat tržby off-line a bude posílat data jednou týdně vlastně v jedné dávce. V celém Chorvatsku je takovýchhle provozoven 25 a vyplňují nějaké papírové formuláře. Z hlediska problémů spojení je v podstatě problém, že pokud dojde k přerušení toho problému, tak v podstatě ten systém ukládá neodeslané účtenky do paměti a potom je posílá dodatečně, když ten systém je navázán. Takže to je k tomu systému.

Dále bych chtěl ještě k těm účtenkám. Byly tu připomínky k tomu, co jsem tu ukazoval. Ty účtenky. (Ukazuje účtenky na papíře velikosti A4, jedná se o tytéž, které byly na velkých cedulích.) Samozřejmě my jsme ukázali, jak to dneska vypadá bez toho, že funguje EET. Když bude fungovat EET, tak tam budou doplněny jenom kódy. Tady. (Ukazuje přesné místo na účtence.) Takže to je celý rozdíl. Ale nic nemění na tom, a to zásadně odmítám, že není pravda, že tenhle systém někoho špicluje nebo někoho sleduje, protože Finanční správu zajímají jenom tržby. Tržby a DPH. To, co tady rozdává pan Kalousek, počet piv, kdo někde zkonzumuje, to je samozřejmě lež a nesmysl, protože Finanční správa, která bude mít datové centrum ve velice ostrém režimu chránění dat, samozřejmě nebude tušit, co daný konzument v dané restauraci spotřeboval nebo si koupil v obchodě. Takže to je k tomu.

Ohledně těch daní ještě, prosím vás. Takže jsem vzpomínal DPH a samozřejmě, že Finanční správa si je vědoma, že z naší země každý rok odchází 250 nevím kolik miliard dividend. Ano, někdo tady investuje z daní a potom si vybírá dividendu. A samozřejmě Finanční správa kontroluje základ daně, kontroluje, jestli nejsou optimalizované základy daně. Speciální finanční úřad kontroluje transfery mezi firmami, kontroluje, jestli tam není optimalizace daní. Takže to všechno víme. Takže by bylo dobré, abyste to vnímali, a samozřejmě i prokazování původu majetku je taky opatření, od kterého neočekáváme nějaké zázračné výběry daní, ale je to jenom atmosféra té společnosti. Že ti, kteří tady v minulosti nakradli majetek na úkor státu, tak Klondike skončil. To je všechno! Dneska Finanční správa se chce ptát, má tu kompetenci - dneska ji nemá, i když všechny finanční správy v Evropě ji mají - se jenom zeptat: máš majetek, tak my se ptáme, jestli jsi ho zdanil. A pokud samozřejmě to prokáže, tak není problém.

Takže my skutečně děláme všechna opatření najednou a není to jenom o evidenci tržeb, která samozřejmě se stala politikem, a samozřejmě je to patřičně prezentováno jako projekt proti živnostníkům, což je samozřejmě nesmysl.

Já bych dále rád tady se vrátil k debatě ohledně toho, jak to dopadlo v tom Chorvatsku. Tak tady pan Kalousek mluvil o Eurostatu, ale pokud vím, tak Eurostat dostává data od Chorvatského statistického úřadu. A my máme ta data. Takže není to pravda, co tady bylo řečeno. Tady vydal Parlamentní institut, to snad nebude nikdo zpochybňovat, to je Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, odpověď na dotaz Chorvatsko, evidence tržeb, daňové výnosy, DPH, daně z příjmu, počet živnostníků. Pokud vím, tak si to zadala některá opoziční strana, jak jsem byl informován. A tady to máte černé na bílém. (Ukazuje vytištěné údaje.) Tady já z toho můžu číst, že není pravda, co jste tady prezentovali. Není to pravda, protože skutečně není pravda, že by zbankrotovaly v Chorvatsku tisíce živnostníků. Není to pravda. Já tady mám tabulku a tam je jednoznačně vidět podle jednotlivých - tady celkově počet podnikatelů v Chorvatsku jasně stoupá. A mírně klesl počet živnostníků, protože jim bylo trapné najednou vykazovat tržby o 100, 300, 500, 1 000 procent! Tak radši to ukončili a začali znova a asi tam byla nějaká taková tichá úmluva, že ten finanční úřad je nechal na pokoji.

Takže ta data jsou jasná: počet podnikatelů v Chorvatsku stoupl po zavedení EET. A samozřejmě oni snížili DPH dramaticky. Z 23 % na 10. No a potom vybrali stejně. Takže to je jasné, že to má efekt. Ale ten podstatný efekt je narovnání podmínek.

Takže to jsou ty základní věci. A jsem o tom přesvědčen, že naši občané pochopili, o co jde. Je jednoznačné, že tento projekt podporuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků, takže podporuje to i Hospodářská komora, takže si myslím, že se budu snažit i opozici přesvědčit, že skutečně ten projekt je dobrý pro nás všechny. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a nyní prosím o závěrečné slovo pana zpravodaje. Pak tady mám dvě přednostní práva. Pana poslance Kalouska a pana poslance Stanjury. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, meritum projednávaných návrhů zákonů dostatečně objasnil pan ministr financí, takže já se teď jenom omezím na takovou statistiku. Projednávali jsme tady dva sněmovní tisky - 513 a 514. Vystoupilo k tomu celkem 35 poslanců, z toho 15 řádně přihlášených, a dva členové vlády. Zaznamenal jsem dva procedurální návrhy, a to procedurální návrh na zamítnutí obou návrhů zákonů, sněmovní tisk 513 a 514 v prvním čtení, od pana poslance Kalouska a procedurální návrh na vrácení obou tisků k přepracování od pana kolegy Fiedlera. O tom bychom měli hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já vám děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, já už opravdu nechci dlouho zdržovat, protože všechno to, co tady řekl pan ministr, by se dalo bod po bodu vyvrátit. On zneužil situace, že má závěrečné slovo, neřekl to v diskusi, ale to nemá smysl. Bylo by to jenom mlácení prázdné slámy.

Já chci protestovat proti jedné jediné věci, kterou vy tady donekonečna opakujete, že to je zlepšení podnikatelského prostředí, protože to zavádí rovné podmínky pro všechny. Nemůže to být zlepšení podnikatelského prostředí a nemůže to být zavádění rovných podmínek pro všechny, když to zavádíte pouze pro 13 % konečných uživatelů, kteří provádějí hotovostní platby! Ti ostatní ne. Skutečně, to je argumentace, která trhá mozek z hlavy! Vy to pro jeden sektor zavádíte, pro jiné sektory to nezavádíte. U některých se zamyslíte, že to možná zavedete, jiným slibujete trvalou výjimku. Koneckonců, pokud vím, pan zpravodaj Klaška jeden z důvodů, proč byl ochoten podpořit tenhle nesmysl, je, že trvá na některých trvalých výjimkách pro tenhle zákon, no tak to nemůžou být stejné podmínky pro všechny! Když pro někoho platit budou a pro někoho nebudou. Tak prosím vás opusťte tenhle argument! Vy jste se rozhodli někoho trestat a někomu dát tu výhodu, že se to na něj nevztahuje.

Takže to je jeden zásadní protest, který mám. Nejsou to rovné podmínky pro všechny. Je to zvýšení diskriminace, protože na někoho to uplatnit chcete, a tam si myslím, že to je zejména lidovecký tlak, že na někoho to uplatnit chcete a na někoho jiného to uplatnit nechcete. Takže to nejsou rovné podmínky pro všechny. To je zvýšení diskriminace a zvýšení nerovnosti podnikatelského prostředí. To je první věc, s kterou bychom se měli rozejít z tohoto prvního čtení. Že děláte tenhle zločin. A že vám odmítáme vzít argument, že zavádíte rovné podmínky pro všechny. Naopak, zhoršujete tu distorzi! Na někoho ten instrument aplikujete, na někoho jiného ne. To je jedna připomínka.

Druhá připomínka. I ti živnostníci, a dobře víme, že existují, všichni nejsou andělé, i ti živnostníci, kteří krátí tržby, kteří sem tam udělají nějaký podvůdek, tak žádný z těch živnostníků není v čisté pozici vůči státnímu rozpočtu. Každý o něco víc zaplatí než dostane. To říkám proto, že tenhle nesmysl, tenhle diskriminační zločin sem přináší člověk, který je vůči státnímu rozpočtu v čisté pozici. Který do něj zaplatí mnohem méně, než z něj vysaje. Tady sedí pijavice, která z veřejných rozpočtů více dostává než do nich odvádí... (Nesouhlasné projevy ze sálu.) Promiňte, já slyším ty protesty, jsem schopen to doložit a dopočítat.

Na místě ministra financí sedí pijavice -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, jestliže slyšíte nesouhlas, tak je to kvůli tomu, jaká slova volíte. Myslím si, že je to prostě jenom tenhle důvod, jinak samozřejmě...

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá, pokud pijavice, paní předsedající, vám přijde pejorativní, omlouvám se, na místě ministra financí sedí klíště... (Reakce, smích v sále, bušení do lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale v tuto chvíli snižujete úroveň jednání ve sněmovně a já se s tím nemůžu smířit, protože dnešní den byl opravdu vypjatý a myslím, že mluvme fakticky k věcem a neurážejme se navzájem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, klíště a pijavice vzhledem k tomu, že mě tady pan ministr financí mnohokrát označoval za zloděje, tak jistě uznáte, že klíště a pijavice jsou celkem milá zvířátka. (Pobavení.) Máte, paní předsedající, nějakou alternativu, která by vyjádřila to, co chci říct, a současně vás neurážela? (Smích.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já být na vašem místě, tak já bych se k této argumentaci vůbec nesnížila. Takže to záleží na vás. Já si myslím, že máte-li fakticky co říct, tak to řekněte a nepouštějte se do osobních útoků. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá, děkuji. Oprostím se od osobních útoků a pokusím se vám říct, že každý živnostník, i ten, který občas krátí tržbu, je pořád v situaci, že do veřejných rozpočtů více odvede, než z nich dostane, na rozdíl od pana ministra financí Babiše, majitele Agrofertu, který je v pozici tasemnice, která zásadně vždycky z veřejných rozpočtů odsaje víc, než do nich odvede. A tenhle člověk sem přichází trestat živnostníky za to, že málo vybíráme daně. To je něco, co prostě nemůžeme přijmout a co nikdy nedovolíme!

Hezkou dovolenou. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mně zase ten dnešní den tak vypjatý nepřipadá. Možná bez té komediální vložky, s kterou začal pan ministr financí, by to bylo o něco méně vypjaté, ale mně to nijak vypjaté opravdu nepřipadalo. Zatím. (Smích.)

Já patřím k těm, kteří se snaží vyvarovat osobních útoků. Občas se mi to nepovede, pak se většinou omluvím, to se prostě stává. A jestli poslanci ANO tleskají a říkají: nedovolte osobní útoky na našeho předsedu Andreje Babiše, v pořádku. Každý hájí svého předsedu, to je přece normální. Ale když váš pan předseda tady uráží nás, proč nechcete to samé pro nás, tu samou výsadu, aby nás někdo osobně neurážel? (Potlesk ODS a TOP 09.)

Já nikoho urážet nebudu, aspoň doufám, že se tak nerozvášním za mikrofonem. Já bych poradil paní místopředsedkyni i panu kolegovi Kalouskovi, jak ohodnotit, když někdo víc dává než bere, či naopak. Vždyť to máme jednoduché, máme EU, máme členské státy a jsou čistí plátci, pak jsou neutrální a čistí příjemci. To snad nikoho neurazí. Takže když se to jednotlivě vyhodnotí - a já to vyhodnocovat nebudu u nikoho, ani u ministra financí, ani u jeho firem, ani u jiných firem. A když to chce někdo vyhodnocovat a urážejí ho nějaká slova, tak čistý příjemce nebo čistý plátce je jednoduché. Velmi často naši eurohujeři, kteří schvalují bezmyšlenkovitě všechny kroky Bruselu, mají základní argument: Vždyť jsme čistí příjemci, tak co vlastně chcete? Bereme víc než dáváme, tak si nemůžeme vyskakovat a musíme přijímat to, co nám říkají, co dávají. To jenom na připomenutí.

Vrátím se k předmětu naší dnešní diskuse. Já myslím, že nebyla zbytečná. Mnohá vystoupení byla dobrá a očekával bych v závěrečném slově ne zopakovat úvodní slovo, ale aspoň náznak odpovědí na některé z dotazů či problémů, které jsme aspoň my občanští demokraté tady formulovali a trpělivě přednášeli. A já zkusím připomenout a zdůraznit ten základní moment, proč s tím nesouhlasíme.

Já jsem ve svém prvním vystoupení říkal, že nám je jedno, kdo je ministr financí, a že bychom stejně nesouhlasili, i kdyby to předkládal Bohuslav Sobotka nebo i kdyby Ministerstvo financí patřilo KDU-ČSL. Nejde o to, kdo to předkládá, ale co je obsahem. A zase. Kdyby to bylo jednotlivé jediné opatření, tak by naše kritika nebyla tak silná a náš odpor v příštích měsících by nebyl tak silný. Ale zkusme si to připomenout - registr účtů, registr učitelů, registr přestupků, někdo přemýšlel o registru psů, čipování dětí, kontrolní hlášení, prolomení bankovního tajemství. Opravdu ten Otesánek stát bere pořád víc a víc informací. A je rozdíl, když informace dostává banka a stát. Je to fakt rozdíl! Pokud ovšem nepoužiji zjednodušení: stát jsem a chci všechny informace. Je to opravdu rozdíl, jestli je to soukromý subjekt, který má nějaké informace o občanech, anebo jestli je to stát, který je zveřejňuje, a my nevíme k čemu. Když jsme loni projednávali kontrolní hlášení a velmi silně jsme protestovali, tak jsme byli ujišťováni, že ten vzor bude v lednu, v únoru, v březnu - a je červenec a co? Jsou podnikatelské subjekty připraveny na kontrolní hlášení? Máme informace o tom, jak tuto povinnost mají plnit od 1. ledna? Nemáme! Protože je 9. července, tak snad se to ještě zlepší.

Takže je to útok na svobody nás všech, přestože to míří jenom na vybranou skupinu lidí. Protože když vezmete svobodu jednomu, vezmete ji za chvilku druhému. Někteří se dneska možná radují a říkají: naše profese má zatím výjimku. Ale znáte tu bruselskou metodu, tu salámovou metodu. Jednou - teď to bude výjimka. Ale pan předseda Faltýnek dneska, když jsme měli korektní debatu v Českém rozhlase, říkal: ale my to nakonec zavedeme pro všechny. Teď sice začínáme - hotely, restaurace, pak maloobchod, velkoobchod, ale naším cílem je pro všechny. Tak bych doporučil všem, kteří se radují, že jich se to týkat nebude, aby se neradovali. Dřív nebo později to přijde. Jestliže dneska vybudujeme systém, kde bude jenom suma, kterou tady dneska demonstrovali, tak jaký je problém, aby za dva roky řekla Finanční správa: No jo, ale v tom zboží je také zboží, které má spotřební daň, ne jenom DPH. A ve spotřební dani jsou také velké úniky, tak by bylo dobré mít položky, abychom věděli, kterých položek se týká spotřební daň a kterých se netýká. V restauracích je poměrně hodně položek zboží, kterých se týká spotřební daň. A pojďme dál. Tak už budeme vědět, kolik platíme, jaké položky, a už nám zbývá jen ta maličkost: kdo to platí? Tak nás očipujeme a budeme mít přehled on-line. A že to není úplně absurdní, o tom svědčí i to, že i platba kartou bude evidovaná tržba a karta se už evidovat dá. Sice zatím jenom v bance, ale od banky ke státu už není zase tak daleko.

Takže kdo z vás chce chránit svobodu, kdo chce chránit svobodu jednotlivce, tak tento návrh zákona odmítne, a společně budeme hledat jiné, účinnější a efektivnější metody boje proti daňovým únikům. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem pana poslance Černocha.

 

Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou hezké odpoledne. Na závěr. Já si myslím, že diskuse, které tady probíhaly, tady byly a budou. Jsou to vážná témata, témata, která vyvolávají emoce, a samozřejmě myslím si, že zde padaly i věcné argumenty. Za nás, my jsme se vyjadřovali věcně a říkali jsme, co se nám na tomto návrhu nelíbí. Měli jsme to podloženo argumenty. A opakuji znovu, pokud nezávislý úřad, jako je Úřad pro ochranu osobních údajů, řekne, že je tento návrh jedním velkým nebezpečím, pokud je tam spousta dalších otazníků, které tady padaly, tak myslím si, že by takový návrh se měl vrátit, přepracovat a pak se mělo o něm jednat znovu. Pokud má narovnávat nějaký systém, má narovnávat podnikání, tak by měl být opravdu zaveden pro všechny a ne pro určitou část podnikatelů. Znova opakuji, daně se mají platit, chceme, aby se daně platily, ale nemají zákony, které vedou k tomu, aby se daně platily, být diskriminační jenom pro určitou část. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, mně je trochu smutno z některých závěrečných slov, takže bych udělal jenom dva vzkazy. Nikdy neříkej nikdy, to v politice opravdu platí, a já chci mít také svobodu nebýt okrádán. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem místopředseda vlády pan Pavel Bělobrádek, potom místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Pan Bělobrádek stahuje. Děkuji. A nyní místopředseda Sněmovny Jan Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, pouze krátce. Za tu dobu, co jsem ve Sněmovně, jsem si zvykl, že jsou určité typy řečníků, kteří svoji rétoriku nezmění, a tak dovolte, abych zde ocenil ty, kteří dnes diskutovali, nikoho neuráželi, mluvili k věci a přinášeli argumenty pro a proti. Téma to není jednoduché, ale myslím si, že do Sněmovny patří určitý rozměr rytířskosti, a díky všem, kteří se tak dnes zachovali. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych chtěl skutečně ocenit vystoupení pana poslance Bartoška. Protože jsme všichni pochopili, jakou pozici zaujme KDU-ČSL, asi tak, jako ji zaujalo předtím, než zasedala vláda, poté, co zasedala vláda, prostě to zásadní jednoznačné nekompromisní lidovecké možná je jednou z mála jistot, se kterou se rozcházíme na dovolenou, a já vám přeji hezké svátky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S přednostním právem místopředseda Sněmovny Jan Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo Kalousku prostřednictvím předsedající, nebudu tu diskusi dál rozvíjet. Dovolte, abych vám všem popřál pěkné prázdniny. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Dříve než odejdeme na prázdniny, musíme se vypořádat s hlasováním. Nyní přistoupíme k hlasování o návrzích, které zde padly.

 

Nejprve je to návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování od pana poslance Fiedlera. Dříve než zahájím hlasování, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu registrovali svými kartami. Jenom připomínám, že jsme v bodě

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.