Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb.,
o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 309/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Já vás požádám, paní ministryně, abyste se ujala slova.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, přednesu vám zde trošičku delší úvodní slovo, protože tento zákon je velice náročný a v podstatě tady téměř rok nebyl, byl přečten do prvního čtení před mnoha měsíci.

Zákon o regionálním rozvoji je velice klíčový pro Českou republiku, a to pro kraje, města, obce a samozřejmě v neposlední řadě i pro stát v ohledu čerpání evropských fondů.

Ráda bych vás seznámila s obsahem celého vládního návrhu novely zákona o podpoře regionálního rozvoje. Cílem části zaměřené na podporu regionálního rozvoje je upřesnit způsob a podmínky přípravy a využití strategických celostátních i regionálních dokumentů, uvést právní úpravu podpory regionálního rozvoje do podoby odpovídající současným potřebám a podmínkám. Zmíněné současné -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní ministryně, ale požádám kolegy a kolegyně, aby se ztišili, abychom dobře rozuměli tomu, co zde říkáte. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji. Zmíněné současné potřeby a podmínky se podstatně liší od situace k roku 2000, v níž byla původní právní úprava podpory regionálního rozvoje koncipována. Jde především o rozložení působností, zčásti strukturu správních úřadů a v neposlední řadě také procesní úpravy například v oblasti poskytování dotací. Na terminologické úpravy strategických dokumentů navazují navrhované úpravy v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze. Část, která je zaměřena v rámci této novely na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti, obsahuje návrhy na přesnější vymezení působnosti včetně zákonného ukotvení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj, která mu byla dosud svěřena pouze usneseními vlády.

Potřeba posílení centrální koordinace plyne z podmínek a požadavků obsažených v nařízeních Evropské unie a také v Dohodě o partnerství, která je střechovým dokumentem, díky kterému jsme získali... (odmlka pro značný hluk v sále) ... 650 miliard korun na programové období 2014 až 2020. Předloha se z tohoto pohledu zabývá tedy i vytvořením podmínek pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie v současném programovém období.

Původně bylo cílem navrhované úpravy i vytvoření podmínek pro další působení regionálních rad regionů soudržnosti. Po vyjednávání operačních programů s Evropskou komisí bylo od tohoto řešení upuštěno, a to vzhledem k tomu, že Evropská komise neakceptovala tyto regionální rady, úřady regionálních rad, jako zprostředkující subjekt v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Dotčenou problematiku a kromě toho i další podmínky plynoucí z potřeby reagovat na aktuální stav přípravy implementace programů z Evropské unie upravují odlišné pozměňovací návrhy, které jsou podpořené výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny. Ty pozměňovací návrhy zahrnují především - já se ke každému pozměňovacímu návrhu následně trochu detailně vyjádřím.

Oproti znění návrhu novely zákona o podpoře regionálního rozvoje ze září 2014, kdy zde bylo načteno první čtení, došlo k následujícím změnám.

Došlo k vypuštění podmínek pro činnost regionálních rad regionů soudržnosti v pozici zprostředkujícího subjektu v programovém období 2014 a 2020 a dílčí úpravy, které souvisejí s dokončováním úkolů řídicího orgánu regionálního operačního programu v rámci programového období 2007 a 2013.

Dále došlo k úpravě Centra pro regionální rozvoj, a to jako služebního úřadu, která potvrzuje začlenění příslušných ustanovení týkajících se nově zřízeného centra pro regionální rozvoj České republiky jako služebního úřadu do právního řádu.

Další změna je změna zákona o státní službě, jejímž cílem je umožnit účast zaměstnanců regionálních rad ve výběrových řízeních na služební místa některých představených podle zákona o státní službě.

Další klíčovou změnou je vytvoření právních podmínek pro výkon působnosti některých statutárních měst jako zprostředkujících subjektů operačních programů v oblasti integrovaných územních investic, takzvaných ITI. V České republice jich máme sedm.

V této souvislosti mi dovolte, abych odůvodnila potřebu navrhované úpravy odpovědnosti města za škodu způsobenou při výkonu činností zprostředkujícího subjektu operačního programu. Úvodem bych ráda předeslala, že rozsah a způsob výkonu přenesené působnosti městem včetně vazeb na činnosti vykonávané v jeho samostatné působnosti nejsou především s ohledem na přímo použitelné úpravy obsažené v nařízeních Evropské unie srovnatelné s přenesenou působností zabezpečovanou městy nebo jinými orgány územních samosprávných celků v jiných agendách státní správy, upravených národními právními předpisy. Podle úpravy obsažené v pozměňovacím návrhu má mít město prostřednictvím jím ustanoveného zprostředkujícího subjektu rozhodující úlohu při výběru projektů. Toto se týká pořád té oblasti ITI, to znamená těch územních teritoriálních investic, k nimž vydává závazné stanovisko pro řídicí orgán programu.

Tady bych chtěla zdůraznit, že nositelé územních teritoriálních investic jsou tedy zprostředkujícími subjekty a budou vybírat projekty, to znamená, že se opravdu zapojují do programů jako zprostředkující subjekt. Budou k nim dávat závazné stanovisko, které musí respektovat řídicí orgán. My to teď samozřejmě řešíme především v Integrovaném regionálním operačním programu.

Současně ovšem bude město plnit i další role související s řízením integrovaných nástrojů v jeho samostatné působnosti. Bude nositelem, zpracovatelem a také koordinátorem naplňování integrované strategie, tedy referenčního dokumentu, ve vztahu k němuž má být posuzována přijatelnost hodnoceného projektu. Město samo bude také příjemcem dotací pro vlastní projekty. Rozsah a způsob zapojení města do administrace integrovaného nástroje může vést ke vzájemnému ovlivňování v rámci různých působností a ke střetu zájmů. Město ve funkci zprostředkujícího subjektu musí proto jednat s plnou odpovědností, s vědomím, že netransparentní a nekorektní postupy při výběru projektů mohou ve svých důsledcích vést i ke škodám vzniklým v důsledku možného neproplacení části výdajů Evropskou unií. Ministerstva v roli řídicích orgánů budou mít v souladu s právní úpravou přijatou na úrovni Evropské unie činnost omezenou primárně na kontrolu správnosti postupů měst bez možnosti zásahu do výběru projektů, to znamená, že to bude čistě v gesci nositele integrované teritoriální strategie.

Navrhovanou zákonnou úpravu odpovědnosti města za škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu považujeme jako Ministerstvo pro místní rozvoj za plně oprávněnou. Nemůže být řešena pouhou smluvní úpravou, protože jinak by odpovědnost nesl stát. A tady je nutné opravdu si rozmyslet, za co vše náš stát má nést odpovědnost.

Platný zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné správy se vztahuje pouze na škodu způsobenou jednotlivcům, kdy stát, který je primárně povinen ji uhradit, následně vymáhá formou regresu předmětnou částku od příslušného územního samosprávného celku. Při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu ovšem může vzniknout škoda přímo státu, pokud mu nebude z fondů Evropské unie proplacen předpokládaný podíl na podporu projektu. Tuto oblast zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné správy nepokrývá. Čili v případě výkonu činností zprostředkujícího subjektu se jedná o výkon státní správy, při kterém jakákoliv povinnost ukládaná územním samosprávným celkům musí být podložena zákonnou úpravou. Řešení odpovědnosti za funkci zprostředkujícího subjektu pouze prostřednictvím veřejnosprávní smlouvy by mohlo být bez odpovídající zákonné úpravy zpochybňováno.

Teď mluvím především o auditech, mluvím o postupech řídicího orgánu, to znamená, že pokud někdo vykonává roli zprostředkujícího subjektu v rámci ITI, tak musí nést i odpovědnost za svou činnost, kterou zde právě zmiňuji.

Bez navrhované úpravy by Česká republika neměla k dispozici dostatečný právní základ pro vymáhání škody a samozřejmě úhradu veškerých korekcí, které z činnosti nositele ITI mohou být.

S ohledem na finální kontrolu správnosti postupu měst při výběru projektů, kterou budou provádět řídicí orgány, bude navrhovaná úprava reálně použitelná pouze v případech zjevného zneužití pravomoci měst, například formou vědomého uvádění nepravdivých informací či podvodem.

Tady je důležité zmínit, že veškeré úpravy - a nejen v tomto zákoně, ale všechny zákony my tady zpracováváme a vy schvalujete v domnění, že samozřejmě nebudou... (Ministryně se odmlčela a zadívala se směrem ke hlučícím poslancům.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás opět, kolegyně a kolegové, poprosím, v tento moment zvlášť na levé straně sálu, o ztišení.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová ... že nebudou zneužívány.

Teď bych se ráda vyjádřila ve svém úvodním slově ohledně Centra pro regionální rozvoj - my jsme to tady již debatovali s kolegy. Pokud jde o úpravu centra, pozměňovací návrh reaguje na skutečnost, že vládní návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje upravuje část první až třetí zákona, kam náleží i právní úprava účinná od 1. ledna 2015, obsažená v části 34. zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě. Přijetím vládního návrhu novely zákona v původním znění byla část doplněná mezitím zákonem č. 215/2014 Sb. zrušena. Cílem tohoto bodu pozměňovacího návrhu je proto potvrdit začlenění příslušných ustanovení týkajících se zřízení Centra pro regionální rozvoj České republiky jako služebního úřadu do právního řádu. K tomu bych ráda zmínila, že zřizovatel je Ministerstvo pro místní rozvoj. Centrum pro regionální rozvoj bylo mým rozhodnutím zrušeno ke konci května a od 1. 6. bylo vytvořeno nové centrum pro regionální rozvoj, čili existuje pouze jedno centrum pro regionální rozvoj.

Nyní již jen stručně závěrem o dosavadním průběhu projednávání návrhu zákonné předlohy. Poslanecká sněmovna projednala vládní návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje v prvním čtení na své 26. schůzi a přikázala ho k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jmenovaný výbor na své 22. schůzi dne 23. dubna projednávání návrhu přerušil, dokončil je dne 10. 6. a doporučil, aby příslušný sněmovní tisk Poslanecká sněmovna projednala a schválila ve znění již zmíněných pozměňovacích návrhů.

Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 309/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Pavel Havíř, informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Havíř: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už bylo zmíněno, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se sněmovním tiskem 309, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zabýval dvakrát. Poprvé na 22. výborové schůzi 23. dubna 2015, kdy po odůvodnění předkladatelem náměstkem ministryně panem Mgr. Zdeňkem Semorádem, zpravodajské zprávě MUDr. Pavla Havíře a rozpravě projednání tohoto tisku přerušil.

Následně uvedený tisk projednal na 25. výborové schůzi 10. června, kdy výbor po odůvodnění náměstkyně ministryně pro místní rozvoj paní Ing. Kláry Dostálové, zpravodajské zprávě poslance MUDr. Pavla Havíře a rozpravě přijal následující usnesení:

V bodě a) výbor doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 309 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, v bodě b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a v bodě c) pověřuje místopředsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

Co se týče odůvodnění přijatých pozměňovacích návrhů, které výbor v rámci svého usnesení přijal, tak na jejich faktickou podobu odkazuji na sněmovní tisk 309/2, čili je součástí usnesení druhé výborové schůze, a já bych snad jenom velmi stručně nedoplnil paní ministryni, protože ona ve svém úvodním vystoupení v podstatě ty pozměňovací návrhy velmi podrobně zdůvodnila.

Chtěl bych říct, že podstatou celého procesu pozměňovacích návrhů byla především nutnost reagovat na nové implementační podmínky partnerské dohody pro plánovací období 2014 až 2020. Bylo nutné reagovat také na služební zákon a Centrum pro regionální rozvoj jako ústřední implementační orgán, podřídit služební zákon této zákonné normě.

Tento pozměňovací návrh se také vyrovnával, a to myslím, že nebylo úplně zmíněno, s kontinuitou činnosti výborů stávajících regionálních rad, tak aby do ukončení předchozího plánovacího období skutečně ty výbory a regionální rady fungovaly a přijímaly odpovědnost za projekty a činnost, která byla v předchozím plánovacím období. Zákon také stanoví ukončení činnosti regionálních rad v návaznosti na oznámení Rady Evropské komise o ukončení regionálních operačních programů.

A v neposlední řadě, a o tom paní ministryně hovořila, taxativně vyjmenovává města, která budou na základě veřejnoprávní smlouvy plnit roli zprostředkujících subjektů.

Jak zde bylo konstatováno, tento zákon je ve sněmovně již poměrně dlouho od prvního čtení. Myslím si, že ho města a regiony a především krajské úřady a regionální rady netrpělivě očekávají, takže já doporučuji jeho postoupení do třetího čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji, a žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. V tento moment eviduji jednu přihlášku paní poslankyně Fischerové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, já vám velmi děkuji za slovo. Navážu na slova svých předřečníků. My tady teď máme dámské okénko, předkladatelky jsou ženy, tak já tedy navážu na tento vládní zákon, který je pro mnohé trochu nepochopitelný, protože když se do toho pustí evropská mluva a zkratky, tak tomu potom mnozí nerozumějí. Ale poslouchala jsem, paní ministryně mluvila celými slovy, když to tak řeknu, a česky, takže se tomu dalo rozumět. Ale přece jenom je potřeba asi trochu praxe, zejména lidé, kteří se tomu věnovali na úrovni měst, obcí, následně krajů doposud, a proti tomu, neboli řeknu odborné týmy, já jsem jim vždycky říkala euroděti, mladí šikovní lidé, kteří se věnovali opravdu projektům, kterými naše republika získávala nazpátek miliardy korun, aby se mohly realizovat na různých úrovních právě projekty ze spolufinancování Evropské unie.

A já se nyní už opravdu vyjádřím ke konkrétním věcem. Tak jak jsem poslouchala úvodní slova, ať už paní ministryně, nebo pana zpravodaje, tak tam třeba nepadlo slovo o tom, jak vypadá současná situace v rámci krajů. Protože víme, že existují stále ještě regionální rady soudržnosti. V současné době zaměstnávají asi kolem 500 zaměstnanců v rámci celé republiky. A tak jak se budou ukončovat jednotlivé projekty při čerpání z plánovacího období 2006 až 2013, tak postupně budou také pracovníci těchto regionálních rad soudržnosti neboli úřadů regionální rady soudržnosti také odcházet.

Mezitím, jak bylo řečeno, rozhodnutím paní ministryně se vlastně ukončilo, nebo začalo také pracovat centrum regionálního rozvoje nově, kdy už je jmenován nový generální ředitel a jsou pobočky v jednotlivých krajích, v jednotlivých NUTS neboli těch statistických územních celcích. Jednotliví pracovníci také už přecházeli, někteří, z regionálních rad soudržnosti právě do Centra regionálního rozvoje, a tam je potřeba, tak jak zde bylo řečeno, aby se mohla dál jejich činnost rozvíjet, měli zázemí, tak je k tomu potřeba odpovídající zákon, který toto podpoří. To všechno chápu, to je v pořádku. Ale do toho ještě všeho, jak se ten zákon trochu rodil delší dobu za pochodu, vstoupil do toho ještě služební zákon k 1. 7., tak musí dojít nyní k harmonizaci právní úpravy se současnou praxí.

K tomu chci říci, tak jak jsme probírali a diskutovali o tom na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak přestože tam byl výborem podpořen pozměňovací návrh, o kterém mluvil pan poslanec Havíř, tak chci doplnit ještě další postřehy, tzv. získané z praxe, které bych viděla pozměnit k tomuto návrhu, který byl přijat 10. června na výboru pro veřejnou správu. Jenom to chci částečně uvést, ale potom se přihlásím ještě do podrobné rozpravy.

Víme, že Centrum pro regionální rozvoj, neboli CRR, jak se velmi často používá, bude hrazeno zase z operačního programu Technická pomoc, což je jedině dobře.

A nyní k těm dvěma bodům, protože jsem si vybrala z toho usnesení, které přijal na svém jednání výbor pro veřejnou správu, tak se to týká zejména bodu 2 usnesení tohoto výboru, kdy je dáno, to zde i předřečníky bylo řečeno, že regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Protože z praxe vím, že v současné době regionální rady soudržnosti mají poměrně hodně práce, protože probíhá financování projektů a teď, v tuto dobu, opravdu zatím ten stav zaměstnanců tam je poměrně potřeba, než dojde k ukončení programů, tak bych viděla následovně, že bych vypustila tento bod usnesení, a potom se k tomu přihlásím v pozměňovacím návrhu v podrobné rozpravě.

A pak ještě druhá věc, také to bylo řečeno v úvodní řeči, je tam citováno: Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odst. 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu. Z praxe víme, že na města dopadá těch povinností a byrokratické zátěže čím dál více, a tady vidím, že toto by se dalo vypustit a řešit to tzv. veřejnoprávní smlouvou mezi subjekty, a je to citováno i v předcházejícím odstavci toho pozměňovacího návrhu, v odst. 16 konkrétně.

Toto vidím ještě jako změnu k danému. A otázka ještě je, vím, že je potřeba, aby brzo nastala účinnost tohoto zákona, ona se už měnila, protože to mělo být, tuším, k 15. dubnu roku 2015, tak tam je změněno na termín, tuším, 15 dní po vyhlášení, ano, ale mám zpětnou vazbu, zase řeknu, od konkrétních lidí, kteří tam pracují, aby došlo i ve změnách zákoníku práce ohledně platů, mezd apod., takže tam mám tu zpětnou vazbu k 1. 1. 2016.

Ovšem nedávám k tomu pozměňovací návrh, jenom jsem chtěla, aby to tady bylo slyšet, aby nedošlo k tomu, že třeba půl měsíce bude placená rada regionální soudržnosti jinak než druhou polovinu měsíce. Proto jenom na toto upozorňuji.

Takže vám děkuji všem za pozornost a přihlásím se ještě do podrobné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, za váš příspěvek do rozpravy a požádám druhého přihlášeného a tím je pan poslanec Bendl. Nikdo jiný v tento moment do rozpravy přihlášený není.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, přestože tady není velký seznam přihlášených k tomuto návrhu zákona, nejde o zákon, který by byl marginální a který je možné jen tak opravdu přejít, protože určuje řadu věcí a fungování, využívání evropských fondů a fungování veřejné správy na léta příští. A chci to říct zejména proto, že řada z vás, zejména koaličních poslanců kritizuje špatné čerpání v minulosti a špatné využití evropských fondů apod., přičemž jsme v polovině roku 2015 a řešíme zákon, který nutně potřebujeme k tomu, abychom byli schopni efektivně využívat finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií na léta 2014 až 2020. Moc prosím, abyste vnímali ta data a aby až tady budete mluvit o tom, jak špatně se to nastavilo v roce 2005 nebo v roce 2006, protože tehdy se nastavovalo čerpání na léta 2007 až 2013, tak abyste věděli, že zhruba v polovině volebního období tady máme zákon, který nutně potřebujeme k tomu, abychom byli schopni efektivně čerpat peníze na léta 2014 až 2020. To je důležitá věc.

Technickou záležitostí je, že se dostaneme do problémů, nebo ti, kteří budou čerpat z operačních programů se dostanou do problémů, které budou souviset s personálním zázemím. To znamená, že dojíždí starý systém a vedle něj začíná běžet systém nový. Do toho zasahuje služební zákon, který budou muset - nebo do kterého vklouznou ti zaměstnanci, nebo chcete-li úředníci, kteří budou pracovat s těmi podmínkami a legislativním zázemím na léta 2014 až 2020 už stanoveným, a vedle toho budou dojíždět projekty a bude potřeba je kontrolovat atd. s tím pravidlem N+2, to znamená, bylo potřeba něco do roku 2013 ukončit, plus ale ještě běží nám staré projekty, které je třeba dokontrolovat, a celou tu byrokracii dotáhnout do konce. Tento problém se nám bude v praxi potkávat a nastane tam i ten problém, že vlastně lidé, kteří budou připravovat projekty a měli by profesionálně přistupovat k tomu budoucnu a i k využívání, budou i jinak ohodnoceni, protože někteří už budou pod služebním zákonem a jiní nebudou pod služebním zákonem. Takže ten úředník se bude pokaždé chovat trochu jinak. To byla jedna z věcí, o které byla rozsáhlá debata na výboru při každém jeho jednání k této problematice, že vlastně tam bude docházet k disproporcím a vlastně i k jinému vnímání toho, co bylo, a toho, co bude z hlediska úředníků. A byť to teď navenek tak nevypadá, mohou - zcela logicky, protože také budou jinak odměňováni, budou jinak vnímáni - ty projekty řídit zcela jinak. Teprve uvidíme, co udělá služební zákon s fungováním úředníků obecně, ale tohle se nás bude týkat na léta další.

Chtěl bych ujištění jenom od paní ministryně, že má nebo že bude mít personálně pokryt jak ten dojezd, to křížení, jak ten dojezd toho minulého období 2007 až 2013, tak ten začátek 2014 až 2020. Sama paní ministryně přiznala na semináři, který někteří z vás navštívili, semináři k čerpání evropských peněz a k ustavení jednotlivých operačních programů a jejich schválení - tehdy, kdy ten seminář byl, ještě zdaleka Česká republika neměla všechny operační programy schválené, když jsme se o tom bavili. Ale to zázemí už bylo potřeba mít vytvořené. Rád bych, zda by paní ministryně se tady mohla zmínit o tom, jak je tedy na to připravena, nebo jak je Česká republika připravena z hlediska personálního. Zdali se neobává těchto problémů, protože poslouchal jsem poměrně bedlivě hejtmany, kteří kritizovali situaci právě toho dvojího systému, kdy jedni budou pod služebním zákonem a budou zpracovávat peníze evropských fondů na nové období, a druzí nikoliv, kteří právě zůstávají pod těmi kraji. Jak se s touhle situací popere? Zároveň se možná budou potkávat i na jednotlivých úřadech či kancelářích, zdali i toto bude do budoucna propojené, či budou pracovat zvlášť. Protože jsou to věci, které jsou možná technikálií navenek, jednotlivé žadatele o podpory z evropských fondů to zajímat příliš nemusí, ale může to přinést problémy, pro které se můžete dostat do stejné situace, kterou sami kritizujete, nebo v podstatě už se koaliční poslanci do ní dostali, protože jsme opravdu už v období, kdy bychom měli čerpat, a v období, kdy jiné země, které jsou součástí Evropské unie, už čerpají evropské prostředky. U nás zatím o tom nemám žádné povědomí, že bychom toho byli schopni.

Zároveň bych požádal paní ministryni o to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj - už sám název říká "pro místní rozvoj" - do budoucna udělalo jakousi analýzu vybavenosti zejména infrastrukturou jednotlivých měst a obcí v České republice, protože ty nůžky, pomyslné nůžky rozvoje jednotlivých obcí a měst v České republice, jsem hluboce přesvědčený, se rozevírají. Máme totiž regiony, které jsou schopny čerpat peníze na přeshraniční spolupráci a využívat je k jednotlivým veřejně prospěšným aktivitám. Máme regiony, které hranice s jinými zeměmi nemají, a tuhle možnost tudíž nevyužívají. Měli jsme regiony, které byly schopny využívat ještě před vstupem České republiky finanční prostředky na takzvané Phare. Do roku 2004 to byl nemalý objem prostředků, které byly schopny některé regiony využívat. A jsou regiony, které je nevyužily. Myslím, že by bylo odpovědné, máme-li se bavit o regionálním rozvoji, abychom znali alespoň elementární a základní vybavenost jednotlivých měst a obcí tím, co potřebují k životu. Abychom také byli schopni říct, co je vlastně prioritou.

Paní ministryně nám na společném jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Senátu řekla mimo jiné, že stát je připraven také reagovat na prioritu, která se týká rekonstrukce zejména místních komunikací. V operačních programech, pokud vím, žádná takováto možnost není, přičemž paní ministryně říkala, že bude. Mám to zapsáno modré na bílém. Nevím, jestli to paní ministryně popře, či nikoliv, ale když jsme takto společně seděli, říkala, že si toho je vědoma a že bychom na místní komunikace měli nějaké evropské peníze mít. Podle mých informací žádné takovéto prostředky na místní komunikace nebudou a je to jedna z významných priorit, na které obce opravdu samy nedosáhnou. Stát by měl vědět, že to je jeden z velkých problémů, který obce do budoucna bude trápit. Samozřejmě nedávno, včera jsme tady diskutovali o potřebě dětských hřišť a podpoře občanských sdružení atd., nepopírám, že to není důležité. Ale k životu obce je ta základní infrastruktura nutná a potřebná a my bychom měli vědět, jestli jsme schopni obcím do budoucna v regionálním rozvoji pomoci, nebo z operačních programů pomoci na prioritu, kterou já vnímám při debatách se starosty a se zastupiteli jednotlivých měst, která se jmenuje místní komunikace, chodníky, veřejná osvětlení apod., investice, na které nebudou zcela určitě rozpočty zejména menších měst rozhodně stačit.

Proto bych prosil ministryni zodpovědnou za regionální rozvoj, aby nám tady řekla, jak se s touto otázkou v rámci Ministerstva pro místní rozvoj je schopna popasovat. Zda počítá s tím, že vláda podpoří města a obce v této oblasti. V případě, že není schopna Česká republika domluvit jako jednu významnou prioritu využití čerpání evropských peněz na tyto investice, zdali stát na to bude myslet, protože je to jedna z věcí, která podle mě v místním rozvoji je do budoucna nutná. Proto moc prosím o vyjádření jednak z hlediska toho, zdali je ministerstvo připraveno udělat jakýsi rozbor vybavenosti měst a obcí z hlediska infrastruktury a definovat tak případné priority do budoucna, a zároveň co uděláme s problematikou, která se týká místních komunikací, protože podle všeho evropské peníze na to vyčleněny nebudou. A stát by se této problematice měl věnovat, protože si má být vědom toho, že obce a města na místní komunikace mít nebudou.

Třetí je otázka personální, kterou, prosím jen ujištění, že jsme na tom dobře a že systém nebude kolabovat, protože jsme, nevím, asi jsme ještě nedořešili záležitosti toho auditu, tak trochu to šlo pod led, tak nevím, jaký byl výsledek z hlediska toho sporu mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj, zdali jsme připraveni na čerpání evropských peněz, či nikoli. Ta problematika tady ještě dnes nezazněla, proto bych prosil, paní ministryně, zdali byst nás ujistila, že vše je tak, jak má být, a brambory jsou v řádku, nebo jestli stále trvá spor Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám dalšího řádně přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, když se podíváme na vůbec očíslování toho zákona, který měníme, tak vidíme, že to je zákon č. 248/2000 Sb., tedy je datován do roku 2000, kdy byl Sněmovnou schválen. To je rok, kdy na jeho závěru proběhly první volby do krajských zastupitelstev, kdy vlastně vznikly kraje, které pak se plně ujaly své funkce v roce 2001. Začaly postupně vznikat struktury, které pak umožnily čerpání evropských prostředků v tom prvním úvodním programovém období 2006 až 2013.

Musím říct, že ty struktury, které povstaly na základě tohoto zákona, tedy regiony soudržnosti, regionální rady regionů soudržnosti a úřady regionálních rad, splnily svou úlohu velmi dobře. Regionální operační programy fungovaly dobře a umožnily velmi kvalitní a kvalifikované rozdělení finančních prostředků, což podpořilo regionální rozvoj v našich krajích. To, že dnes spatřujeme v jejich činnosti některé chyby, to je podle mého názoru celkem normální a mnohá z obvinění, která jsou vznášena, jsou na základě pak soudních jednání vyvracena.

My jsme se dnes rozhodli, Česká republika se rozhodla jít v oblasti podpory regionálního rozvoje jinou cestou, než tomu bylo v minulém období. Je tedy navržen a prosazen Integrovaný regionální operační program. Je to možná trochu logický rozpor, mluvit o programu integrovaném a zároveň regionálním, ale to je podle mého názoru něco, s čím se asi už nedá nic dělat, ten program je již zřejmě Evropskou komisí schválen.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale opět požádám o klid, aby bylo slyšet, co říkáte.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Tak je to, jak už jsem řekl, jakýsi logický rozpor.

Paní ministryně hovořila o rozdělení území naší republiky z hlediska regionů na určité typy. Mluvila o integrovaných územních investicích, o jakýchsi regionech ITI, ale podle mne opomněla možná říci, že část území naší republiky nebude zařazena v těchto preferovaných územích, že budou území, která jsou označena jako území, ve kterých bude aplikován integrovaný plán rozvoje území, IPRÚ. Třeba např. jižní Čechy s centrem České Budějovice nebo kraj Zlínský s centrem Zlín právě patří do těchto jaksi méně významných, možná bohužel, a toho se obáváme, méně podporovaných území. Já po pravdě řečeno jsem nebyl schopný zjistit, na základě jakých kritérií tato dělení probíhala, na základě jakých kritérií ta území takto byla rozdělena.

Je známo, nebo alespoň z předběžných kalkulací je známo, že do území prvního typu neboli do území typu ITI poteče poměrně významně větší množství peněz než do regionů řízených podle integrovaných plánů rozvoje území.

Nebyla ještě zmíněna další otázka, jakou roli budou hrát ty místní aktivity, které jsou podle mého názoru připraveny k tomu, aby zprostředkovaly tok evropských peněz do území, tedy mám na mysli místní akční skupiny, které jsou poměrně dobře stabilizovány, kterým se podle mého názoru daří přežívat toto období, kdy nemají vlastně žádné zdroje pro svou existenci, kdy kraje, ty, které mají zájem na jejich fungování, z vlastních rozpočtů místní akční skupiny podporují. Myslím, že v rámci třetího nástroje, té třetí nohy v té regionální dimenzi, tedy v tom komoditně řízeném regionálním rozvoji, by tyto místní akční skupiny měly hrát skutečně velmi významnou roli.

Poslední moje připomínka se týká třetí části zmíněného zákona, a to je jakési první kodifikace něčeho, co velmi významně začíná vznikat, to jsou ta evropská seskupení územní spolupráce. To je něco, co vlastně má svůj původ v ustanovení Evropské komise, které již bylo schváleno před několika lety, a dokonce některá taková evropská seskupení územní spolupráce začínají vznikat, jakkoli o tom příliš informace mezi veřejností a bohužel i mezi politiky není. Takovým jedním regionem, který už vlastně začal fungovat, je region Dunaj-Vltava na česko-bavorsko-rakouském pomezí. Tento region už vlastně má svoje orgány, má už některé svoje priority, snaží se zapojit právě do započatého programového období. Podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci plánuje na období po těchto letních měsících své zasedání, které by rád věnoval právě fungování těchto regionálních přeshraničních programů, ať už jsou to programy přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko, Česko-Bavorsko, Česko-Sasko atd., a pak také samozřejmě projekty a programy, které budou vznikat v těchto evropských seskupeních územní spolupráce.

To, že jsme zde vlastně v permanentním zpoždění, to už zmiňoval kolega Bendl. Jenom když se znovu podíváme na to, čím jsem začal, na tu dataci zákona, který měníme - č. 248/2000 Sb. Ten zákon byl schválen v roce 2000, tedy bylo dost času na přípravu všech příslušných orgánů, které z toho zákona vyplývaly tak, aby při našem vstupu do unie 2004 a při započetí čerpání prostředků 2006 byly všechny tyto orgány řádně dojednané a řádně fungující. Otázka, do jaké míry se nám to podaří teď, je podle mého názoru nejistá. Nicméně je třeba, abychom všichni, bez ohledu na naši politickou orientaci, příslušnost, koalici, opozici, teď udělali maximum pro to, aby období bylo řádně zahájeno a aby zejména regionální dimenze evropských programů začala fungovat velmi rychle a bystře a ku prospěchu regionů, protože musím říct, že všichni aktivní lidé v regionech na zahájení právě těchto regionálních programů naléhavě čekají.

Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě se tedy táži, jestli se někdo hlásí do řádné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si paní ministryně, případně pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo před podrobnou rozpravou. Až po ní. Děkuji.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které eviduji jedinou přihlášku a tou je paní poslankyně Fischerová. Požádám vás tedy, paní poslankyně, o vaše vystoupení. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v podrobné rozpravě budu stručná. Odvolám se na číslo, pod kterým je evidován můj pozměňovací návrh, 2612. Zdůvodnila jsem toto už částečně v obecné rozpravě. Jinak řeknu, že se můj pozměňovací návrh týká zejména bodu, kdy regionální rada má ukončit svoji činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu.

Druhá věc je v rámci mého pozměňovacího návrhu - město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu. Tyto dvě věci chci, aby byly vyškrtnuty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím podrobnou rozpravu. Paní ministryně se hlásila o závěrečné slovo. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych zareagovat na pár věcí, které zde padly. Jen bych chtěla upozornit, že tady řešíme zákon o regionálním rozvoji a ne například monitorovací systém nebo audit monitorovacího systému a spoustu dalších věcí, které zde padly. Nicméně já na ně ze slušnosti opravdu budu reagovat, na vše, co zde padlo.

Začnu u pana poslance Zahradníka, který hovořil o přeshraniční spolupráci a ESÚS. Tady musím zmínit, že existují v České republice, respektive fungují pouze dva. Musím říct, že to je ukázka toho, jak za poslední roky i minulé vlády tady tyto programy byly opravdu propagovány. Nicméně mým osobním cílem je zde zvýšit povědomí o přeshraniční spolupráci, což činím i tím, že se scházím se svými protipartnery v Polsku, Německu, na rakouské straně a na Slovensku. Navštívila jsem již několik projektů. A samozřejmě vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj je řídicím orgánem programu Česko-Polsko, tak tady řešíme i to, kam ty peníze přesně půjdou. Zároveň MMR působí jako národní partner všem ostatním přeshraničním programům. A tady musím sdělit, že například bavorsko-český program je třetí nejúspěšnější program z celé Evropské unie, to znamená z 28 zemí, resp. je ještě 27, krát počet operáků krát země. To znamená, že my jsme třetí nejlepší s jedním programem zhruba dejme tomu ze 400 až 500 programů. To si myslím, že je veliký úspěch. Tady bych opravdu jenom podtrhla, a myslím si, že to je i vidět, že já osobně na přeshraniční spolupráci kladu velký důraz, a doufám, že se bude dařit nadále.

Ráda bych zmínila i prostřednictvím pana předsedajícího reakci na poznámky pana poslance Zahradníka ohledně ITI, IPRÚ a masek. ITI máme sedm, schválila je Nečasova vláda. Zbytek krajských měst mají takzvané IPRÚ. Nárokovost peněz je pouze v dohodě o partnerství u ITI. Ohledně IPRÚ je samozřejmě předpoklad peněz uveden v národním dokumentu k územní dimenzi, kde jeho aktualizovanou podobu jsem dnes například schválila na své poradě.

Čili co zbývá, jsou masky. A tady musím říct, že poté, co Ministerstvo zemědělství v podstatě řeklo, že nemá dost peněz na masky, tak jsou hrazeny z kohezních fondů, a kde například z IROPů si opravdu berou kus peněz, a samozřejmě budou hrazeny i z technické pomoci. Takže tady chci říct, že masky jako takové jako Česká republika a naše vláda vnímá jako v podstatě ty příjemce, kteří jsou schopní, mají a jsou schopni zpracovat své strategie, které tedy musí projít kolečkem na Ministerstvu pro místní rozvoj, protože jejich největší část, kterou chtějí financovat, patří do gesce MMR v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Máme na ně samozřejmě peníze, i na jejich fungování buď v rámci projektů, či animace nákladů. Čili o těch maskách nezačínáme debatu. Tam v podstatě už čekáme, kdy se to zahájí a už začnou žádat. Čili to se tady řešilo poslední čtyři roky. Nemá smysl jít do detailů.

K panu poslanci Bendlovi, prostřednictvím pana předsedajícího, bych se ráda vyjádřila. Úplně jsem nerozuměla poznámce, ale asi myslím, že odpovím tak, jak byla myšlena, jak je spor veden mezi MMR a MF. Tady chci říct, že ten audit, který byl zpracován, samozřejmě souvisí s tím, jak byly zadávány zakázky v roce 2010, 2011, kdy v podstatě naše vláda opět hasí něco, co tady bylo způsobeno za minulých vlád. Chci říct, že ukázka toho, že v současné době je v monitorovacím systému zaznamenáno, zaregistrováno již 5 000 žádostí v hodnotě zhruba 46 miliard za vyhlášené výzvy, což znamená zhruba měsíc a půl poté, co všechny výzvy byly vyhlášeny, je důkazem toho, a teď si udělejte obrázek sami, zda monitorovací systém funguje, anebo nefunguje.

Teď bych ráda reagovala na pár zmínek, které zde padly, co se týká například Centra pro regionální rozvoj, a tím si dovolím reagovat i na paní poslankyni Fischerovou, částečně ve své reakci na všechny poznámky, které zde padly. CRR bylo zanedbáno v rámci služebáku. Nějak se opomnělo na CRR. Měla jsem povinnost, nebo spíš nebylo jiné cesty, než ho zrušit z mé úrovně a zároveň hned vytvořit nové rekonstruované CRR, kde jsme změnili útvary tak, aby odpovídaly tomu, co bude CRR v budoucnu dělat. Naším cílem je, aby v každém krajském městě, a mluvím zde o krajských městech, byly pobočky Centra pro regionální rozvoj. A proč? Je to přesně proto, že lidi z ÚRR budou ubývat a ti mají svoje agendy na období 2007 až 2013, a tito zaměstnanci se již nebudou zabývat přípravou programového období 2014 až 2020. Budou to zaměstnanci samozřejmě na Centru pro regionální rozvoj.

A tady bych také ráda zmínila všem přítomným, protože vlády se opravdu střídaly, že já jsem první ministr, který řeší situaci ohledně těch 460 zaměstnanců na úřadech regionálních rad po právní cestě a něco s tím dělám. Čili já jsem rekonstruovala Centrum pro regionální rozvoj a my jsme připraveni nabrat a již jsme nabrali 59 osob do různých míst České republiky tak, aby byli zaměstnanci těch krajských poboček Centra pro regionální rozvoj. Zbytek samozřejmě musí již projít výběrovým řízením podle služebního zákona. Nicméně zde chci zmínit, pokud my nebudeme akceptovat tuto novelu, tak já, respektive centrum není schopno přijmout žádného vedoucího pracovníka ze strany centra, protože nesplňuje podmínky služebního úřadu. Takže tady zmiňuji a znovu říkám, že cílem i této novely je vzhledem k tomu, že ÚRR nejsou pod služebákem, abych je já jako MMR mohla zaměstnat a využít jejich kvalifikaci v rámci území. Tak to k CRR.

Zároveň bych chtěla zmínit, že zaměstnanci na CRR nejsou financováni pouze z OPTP, jak zde padlo. Zaměstnanci budou financováni především z IROPu a z technické pomoci přeshraniční spolupráce, protože zprostředkující subjekt OPTP dojede pouze období 2007 až 2013 a na období 2014 až 2020 to mám na Ministerstvu pro místní rozvoj, takže tím se vůbec CRR nebude zabývat.

Ráda bych zmínila, že se domnívám, že je velice pozitivní, jaké změny v rámci Centra pro regionální rozvoj právě nachází bez ohledu na to, jaké vlády byly u moci. Jde nám o 460 zaměstnanců. Máme analýzy požadavků ze strany jednotlivých krajů, úřadů regionálních rad na počet zaměstnanců na ukončování regionálních operačních programů.

Tady opravdu jenom opakuji, já jsem to zmínila i v dubnu, zmiňovala jsem to již několikrát, MMR nečiní a já nedovolím, aby se činily kroky, aniž bychom je měli něčím podloženy. Kraje nám zaslaly analýzy, kolik lidí potřebují na jaký operační program regionální v jednotlivých NUTS, v jednotlivých krajích.

Ráda bych také zmínila, že není možné, a to nemohu nikdy akceptovat, aby z naší novely, námi předkládané, vypadlo to, respektive, aby se tam doplnil termín, kdy úřady regionálních rad, regionální rady v podstatě skončí. S tím nemohu souhlasit a ráda bych seznámila Poslaneckou sněmovnu, která o tom bude hlasovat, s tím, že dosud, a jsme tady v polovině roku 2015, nejsou ukončeny dva programy z programového období 2004 až 2006. Já se domnívám, že toto je naprosto relevantní důvod, aby žádný termín tam nebyl uveden. Protože ty ROP, resp. jejich ukončování, audity pojedou minimálně dalších pět sedm let.

Tak co tady zde padlo dále? Co se týká zaměstnanců ÚRR. My nemůžeme po právní stránce převzít zaměstnance, to už jsem zde zmiňovala, kvůli delimitaci, kvůli právní chybě, resp. Centrum pro regionální rozvoj, nejsou uchyceni v rámci služebního zákona. Čili my i touto novelou se snažíme uchytit a podchytit to, že kvalifikace zaměstnanců ÚRR bude přijatelná pro to, abychom my je mohli nabrat do Centra pro regionální rozvoj na základě výběrového řízení, které bude probíhat podle služebního zákona.

Co se týče poznámky, kterou zde sdělil pan poslanec Bendl, tak já bych za ni chtěla poděkovat prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci, že zmínil, že tento zákon je klíčový. Je velice klíčový. Je klíčový pro regionální rozvoj, a nejen pro čerpání evropských prostředků, kam to vše sklouzlo. Nicméně ten zákon neřeší jenom čerpání evropských fondů, ten řeší i spoustu dalších věcí.

Chtěla bych zde také zmínit, co zde padalo jak od pana poslance Zahradníka, tak od pana poslance Bendla, že máme zpoždění. Ano, ale já nevím, jestli se znovu budeme vrhat do důvodů, proč vlastně máme zpoždění a podobně. Není pravda, že mnoho členských států má již vyhlášené výzvy a čerpají. Není to pravda. Je spousta států, které dosud nevyhlásily žádné výzvy. Jsem schopna vám dát příklady, ale nerada bych shodila ty členské státy na záznam Poslanecké sněmovny, takže vám je ráda řeknu v soukromí. Nicméně tady je nutné sdělit, že jsme dohnali spoustu členských států tím, že jsme ty výzvy již vyhlásili. Jak jsem řekla, teď za 46 mld. 5 tisíc žádostí registrovaných v monitorovacím systému.

Co se týká dalšího dotazu na vybavenost obcí v oblasti infrastruktury, tak bych to velmi ráda udělala, kdyby asi veřejná správa nebyla tak decentralizovaná, jako je, neexistoval zákon o krajích a zákon o obcích. Takže já to beru jako váš námět, podnět, budu se tím zabývat. Nicméně samozřejmě toto musím učinit ve spolupráci i s kraji i Svazem měst a obcí, protože jako MMR samozřejmě kompetence, protože existují další dva zákony, máme dost omezené.

Na vaši poslední otázku ohledně podpory místních komunikací. Chtěla bych říci, že jsem neřekla, že v rámci IROP budou podporovány místní komunikace. Já jsem řekla, že místní komunikace budu sanovat ze státního rozpočtu ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Obce do 3 tisíc obyvatel. Na to chci vyhlásit program. Sice pan poslanec, jestli k němu můžu hovořit prostřednictvím pana předsedajícího, kroutí hlavou, nicméně já si myslím, že Poslanecká sněmovna by toto mohla uvítat, protože Evropa prostě nebude financovat již místní komunikace obcí do 3 tisíc obyvatel. Takže já jsem si to vzala za svůj vlastní úkol a již teď mám domluveno s Ministerstvem financí, že vyhlásím program ze strany Ministerstva pro místní rozvoj právě na podporu místních komunikací pro obce do 3 tisíc obyvatel. Zároveň bych chtěla zmínit, že také není úplně pravda, že například silnice nebudou financovány z operáků. Budou. Například dvojky, trojky budou součástí IROP. Stejně jako další věci.

Nicméně z mé strany, chtěla bych poděkovat za všechny náměty. Vzhledem k tomu, že budou další faktické poznámky, tak se na ně těším. Nicméně bych chtěla říct, že všechny náměty, co jste zde zmínili, si budeme brát k tělu. Já se zaměřím na analýzu, kterou bychom případně mohli zpracovat ve spolupráci s ostatními podle ostatních zákonů o krajích a o obcích. A co se týká těch dalších věcí, tak si myslím, že jsem pokryla naprosto vše.

Doufám, že Poslanecká sněmovna postoupí tento zákon tak, jak je připraven, do třetího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Odpověděla jste skutečně myslím na všechny dotazy, nebo na značnou část, která byla položena. Ne všichni ministři tak činí, což kvituji. Také chci říct, že podrobná rozprava už byla ukončena, tudíž není prostor pro faktické poznámky, pouze pro přednostní práva. A s prvním přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych požádat paní ministryni, aby přišla ještě jednou k mikrofonu a otevřela rozpravu. Protože to, co předvedla, prostě není fér. Byly tady dotazy, ona v rádoby odpovědi říkala, já jsem tomu úplně nerozuměla, potřebovala bych to dovysvětlit, ale vybere si okamžik, kdy ten poslanec už nemůže reagovat. Samozřejmě má na to právo.

Pominu tu ich formu. Já budu sanovat místní komunikace! No já nevím, maximálně to budou peníze ze státního rozpočtu a ne paní ministryně Šlechtové. Já, já, já, to jsem slyšel asi tisíckrát v tom vašem projevu nebo v těch vašich odpovědích.

A pokud říkáte na otázku, jak budou financovány místní komunikace, a odpověď zní: Není pravda, že z operáku cesty nebudou financovány, budou financovány dvojky a trojky - tak to nemá cenu. Dvojky a trojky nejsou místní komunikace. Takže vy odpovídáte úplně na něco jiného, než se pan poslanec Bendl ptal. No tak si to přečtěte, ten stenozáznam. Není pravda, že z operáku nebudou financovány cesty, budou dvojky a trojky. S tím já souhlasím. Dotaz zněl, jak budou financovány místní komunikace. A to nejsou dvojky a trojky. To se na mě nezlobte. To je úplně něco jiného. Mluvila jste, že vy - vy teda - budete sanovat místní komunikace v obcích do 3 tisíc obyvatel. A co v obcích nad 3 tisíce obyvatel?

Teď říkáte, jak je to klíčové, jak je to třeba projednat a přijmout. A jestli si vzpomenete - kdy ten zákon přišel do Poslanecké sněmovny, paní ministryně? Dneska máme 8. července 2015. A ten klíčový zákon, který je tak klíčový, který tak nutně potřebujeme, sem přišel kdy? V září 2014. Takže ve třetím čtení, pokud ho dneska postoupíme -- a proč ne? - tak budeme hlasovat v září 2015. Dvanáct měsíců poté, co přišel do Poslanecké sněmovny. A jestli ministr vlády tvrdí, že nějaký zákon je klíčový, přitom ho bez toho, že by ho opozice zdržovala o jednu jedinou vteřinu, projednává v Poslanecké sněmovně 12 měsíců, tak to samo svědčí o tom, jak klíčové to pro tuto vládu je.

A teď vás opravdu žádám, abyste přišla k mikrofonu a umožnila mým kolegům, aby mohli reagovat na vaše vystoupení. Pokud tak neučiníte, tak to budu považovat za projev slabosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment se nikdo o slovo nehlásí. V tom případě vám děkuji, jak paní ministryni, tak panu zpravodaji a končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu, který jsme zařadili na jednání, a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.