(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi...
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Ne, to není všechno. (Předsedající: Tak prosím, pokračujte.) Já se omlouvám. Děkuji.
Kolega zpravodaj ve svém úvodním slově z mého pohledu smotal hrušky s jablky a udělal z toho poměrně nepřehlednou bramboračku. To téma, které tady debatujeme, je složité. Abychom se měli možnost bavit věcně, tak bych poprosil, abychom se vrátili na začátek této debaty. Není to tak dlouho. On totiž kolega Kalousek, prostřednictvím pana předsedajícího, od začátku neříká pravdu. Neříká pravdu, když tvrdí, že tu po roce 2015 nikdo s další podporou biopaliv nepočítal. Počítal s ní mimo jiné Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, který 31. 10. 2012 schválila Nečasova vláda. Je to tento materiál (ukazuje), bývalí členové vlády, kteří sedí dneska v opozičních lavicích, ho určitě znají.
V tomto Národním akčním plánu se konkrétně na straně 101 píše - cituji: V rámci postupného navyšování biopaliv jako alternativních paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě je nutno vycházet z reálného faktu, že desetiprocentního cíle v roce 2020 nelze dosáhnout nízkoprocentním přimícháváním biopaliv do motorových benzínů a nafty. Směrnice 2009/30 Evropského parlamentu a evropské normy pro jakost benzínu a nafty EM228 a EM590. A proto je vhodné v nejbližší době
a) připravovaným novým zákonem o ochraně ovzduší upravit stávající podmínky pro osoby ze zákona povinné uplatňovat biopaliva jako náhradu fosilních motorových benzínů a nafty v dopravě tak, aby tyto podnikatelské subjekty byly v této oblasti konkurenceschopné se subjekty z dalších členských států Evropské unie, které podnikají ve středoevropském prostoru;
za další - zpracovat postupné uplatňování biopaliv jako alternativních motorových paliv v České republice, to je reálnou koncepci uplatňování alternativních motorových paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě až do roku 2020, přičemž je nutno vycházet z platné legislativy jak evropské, tak národní, z podmínek České republiky, z odborných odhadů vývoje spotřeby motorových benzínů a motorové nafty pro dopravní účely rozvoje a obměny provozovaného tuzemského autoparku, z širšího uplatnění vysokoprocentních biopaliv, směsí a čistých biopaliv, výhledově počítat i s využitím biopaliv druhé, resp. třetí generace a s využitím biomasy jako suroviny při rafinérském zpracování ropy na pohonné hmoty cca po roce 2015;
b) v rámci podmínek v České republice přehodnotit stávající i další možnosti využití biopaliv pro pohon, a to zejména širší využití jak čistých biopaliv, tak vysokoprocentních biopalivových směsí, především v rezortu zemědělství - zde se dotyčná biopaliva produkují a v ostatních členských státech Evropské unie i využívají, například v Německu, Francii, Rakousku a Švédsku -, v oblasti stavebnictví, těžařství či dopravních podniků zajišťujících lokální městskou dopravu.
V návaznosti na uvedené
za prvé zajistit ukončení pilotního projektu s emulzní motorovou naftou, která je na základě zmíněného pilotního projektu využívána jako ekologické palivo dopravními podniky měst Praha a Ostrava, a namísto tohoto paliva zavést buď využití čistých biopaliv - FAME/MEŘO - nebo paliva E95;
umožnit využití čistých biopaliv nebo vysokoprocentních biopalivových směsí pro pohon motorových vozů provozovaných Českými dráhami, dle ČSÚ se jedná zhruba o 120 tisíc tun nafty ročně, a dále v oblasti stavebnictví a těžařství, dle údajů ČSÚ se jedná o množství zhruba 230 tisíc tun ročně;
vytvořit podmínky ve státní správě k zavedení používání osobních vozidel na palivo E85 v rámci obnovy vozového parku pro státní správu.
Takže z tohoto materiálu, kde jsem citoval pouze malinkou část, je zřejmé, že od začátku nám kolega Kalousek neříká pravdu. Jeho vláda, resp. vláda tehdy Mirka Topolánka, prosadila v roce 2008 víceletý plán na podporu biopaliv. Byl to pan Kalousek osobně, který tehdy do poslední kapky krve a do posledního muže tento plán prosadil ve Sněmovně. A byla to opět jeho vláda, která počítala s podporou vysokoprocentních biopaliv do roku 2020.
Co se tedy stalo? Pan Kalousek nejméně čtyřikrát hlasoval pro podporu biopaliv včetně přimíchávání biosložek do roku 2020, dneska otočil o 180 stupňů. Ptám se proč. Ale naznačil tady možnou odpověď pan ministr Jurečka, nechám tu otázku viset ve vzduchu.
Já bych ještě, s dovolením, v tomto úvodním vystoupení stručně zrekapituloval fakta, protože minule, když jsme tady diskutovali, jak se k tomu vlastně staví Evropa, jak se k tomu problému biopaliv staví Evropský parlament a jak tedy bychom měli v tomto Evropském parlamentu bojovat, aby Evropský parlament přehodnotil názor na využívání biopaliv. Tak zase, držme se pouze ověřitelných faktů.
Hlasování poslanců Evropského parlamentu, a to hlasování proběhlo 28. 4, to si dobře pamatuji, protože to je zrovna den, kdy jsem se narodil, takže 28. 4. letošního roku hlasování poslanců Evropského parlamentu dalo poměrně jednoznačnou odpověď na otázku, jak na problematiku biopaliv v celé jejich šíři pohlíží drtivá většina zástupců všech členských států Evropské unie. Z přítomných 691 poslanců hlasovalo pro další budoucnost biopaliv celkem 531, což ukazuje na poměrně zásadní nejen politickou, ale i morální podporu tohoto odvětví v Evropské unii minimálně do roku 2020. Možná po roce 2020 ta situace bude jiná, nicméně toto je stávající stav odhlasovaný do roku 2020 masivní většinou všech členských států.
Co znamená tento odhlasovaný návrh konkrétně? Ten znamená, že výše mandatorního podílu energie z obnovitelných zdrojů energie v dopravě do roku 2020 v každé členské zemi bude 10 %. Maximální podíl klasických biopaliv tzv. první generace z desetiprocentního limitu je stanoven ve výši 7 %. Podíl vyspělých biopaliv, o kterých jsme tady také v minulosti diskutovali, druhé a další generace, je stanoven pouze jako indikativní cíl, a to ve výši 0,5 % z desetiprocentního limitu. Započítávání faktorů nepřímé změny ve využití půdy bude znovu zváženo v roce 2020 a současné schválené znění směrnic s ním zatím nepočítá. Co zůstalo nedořešeno, a to je ta otevřená otázka, jak si členské země poradí s rozdílem mezi indikativním 0,5 % biopaliv druhé a třetí generace a těmi 7 % biopaliv první generace. ***