(10.10 hodin)
(pokračuje Pavera)
Považuji za nesprávné, že máme nyní měnit něco, o čem nevím, jak funguje a co to přináší. Zároveň nevíme, co přinese ona změna. Bylo by tedy vhodné nejprve provést onu zvažovanou analýzu, a teprve posléze předkládat legislativní změny. V oné analýze, která by měla být součástí RIA, by bylo žádoucí rozlišit malé, střední a velké zemědělce stejně jako potravinářské podniky. Jinak totiž nelze jen tak bez jakýchkoli dat prohlásit to co předkladatel. Především pro sektor malých a středních podniků může mít zrušení regulace až likvidační důsledky.
Za obecně nešťastnou považuji také snahu předkladatele podrobně precizovat všechny praktiky prodejců a další aspekty odběratelsko-dodavatelských vztahů. Vždyť není možné, abychom v zákonné normě postihli všechny myslitelné jevy, které každodenní praxe přináší, a ty vždy reagují na libovolnou regulaci a většinou jsou v předstihu před ní. Obávám se, že takto se předkladatel dostane na nikdy nekončící cestu nových a nových novelizací, protože regulace bude neustále obcházena např. už jen z toho důvodu, že se spory na základě tohoto zákona ještě nedočkaly soudních výroků. Jakmile se to stane, pravděpodobně se ukáže potřeba dalších změn.
Ochrana hospodářské soutěže v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů nedominantních soutěžitelů v potravinářském sektoru je v České republice právně regulována uvedeným zákonem o významné tržní síle. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je od 1. února 2010 pověřen kontrolou jeho dodržování. Agenda kontroly tržní síly zahrnuje šetření, zda v konkrétních případech nedochází k porušování zákona, vedení správních řízení, včetně vydávání správních rozhodnutí, a případně i ukládání sankcí za porušení zákona, provádění sektorových šetření, spolupráce v rámci pracovní skupiny při Evropské komisi a další aktivity. Při své činnosti vychází Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jak z vlastních poznatků získaných ze sektorového šetření či z veřejně dostupných zdrojů, tak i z podnětů doručovaných ve formě stížností. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spolupracoval s Evropskou komisí na vzniku Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. V roce 2014, tj. v loňském roce, ale nebylo zahájeno žádné správní řízení. Byla ovšem vedena čtyři správní řízení zahájená v předchozích letech. Z toho jedno bylo ukončeno vydáním rozhodnutí a uložením pokuty ve výši 7 144 000, které je nepravomocné, protože účastník podal rozklad.
Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, má ve svém názvu mj. významnou tržní sílu při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, ale v § 1 odst. 1a) upravuje tento zákon informaci, že se jedná o způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími. Zákon vůbec neřeší možnost výkupu jiných zemědělských produktů, např. u odběratele z holdingu Agrofert, a už vůbec neřeší dominantní sílu některých dodavatelů.
Mám velké pochybnosti o tom, že zákon o významné tržní síle dokázal nějak pomoci českým a moravským zemědělcům. Sami předkladatelé to implicitně přiznávají. Pokud pomohl, pak zřejmě jen těm velkým a hlavně potravinářským firmám. Malé a střední hledají odbytiště mimo obchodní řetězce. Svědčí o tom rostoucí obliba farmářských trhů, prodeje přímo z farmy nebo kamenných obchodů specializovaných na kvalitní potraviny, jak jsem již zmínil dříve. Za účinnější nástroj pomoci bych považoval podporu prodeje zemědělských produktů přímo spotřebitelům. Zde se otevírá celá řada možností, kde si schopní zemědělci najdou cestu i bez podpory úředníků a politiků. Když už však hovoříme o podpoře zemědělství, napřel bych úsilí právě tady, a nikoli pochybnou formou vytváření další regulace, byrokracie a administrativy, které projednávaný návrh zákona přináší.
Můj závěr je jednoznačný: navrhuji, abychom návrh změny zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů vrátili předkladateli k přepracování dle uvedených připomínek. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, vážení pánové, měla bych dotaz na pana ministra, resp. v tomto případě zřejmě na pana premiéra nebo na někoho, kdo se ve věci vyzná, proč tato novela nereguluje také dodavatele. Vždyť přece i dodavatelé mohou podle informací z trhu být tím, kdo svého postavení zneužívá. Navržené řešení se mi zdá proto velmi polovičaté.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan poslanec Laudát.
Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dnes máme v prvním čtení zákon o významné tržní síle a tento zákon je jed pro české drobné potravináře a týká se pouze odběratelů. Největší obchodní řetězce varují, že novela zdraží potraviny, naruší tržní prostředí a povede ke snížení podílu českých potravin v obchodech. Dodavatelé, které tento zákon zvýhodní, a vláda naopak očekávají, že začnou fungovat férové obchodní podmínky a nebudou již řetězci tlačeni prodávat pod nákladové ceny, platit za to, že odběratel vůbec zařadí jejich potraviny do regálu apod., což bývá dnes běžnou praxí.
Obávám se, že novela zákona o významné tržní síle je obdobná, jako byla novela o energetickém zákonu, protože neprošla standardním legislativním procesem, klíčové pasáže zákona se měnily, měnily, až se slova dodavatelé a připomínky úplně vytratila. Dopady na spotřebitele, odběratele, drobné dodavatele a stát nikdo dosud nespočítal. Novela může velmi tvrdě dopadnou na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních sankcí, které na ně novela tvrdě přichystala, a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobků a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu - a malí přijdou na buben.
Proto rovněž navrhuji, aby se novela vrátila vládě zpět k dopracování, zejména o studii dopadu na malé zemědělce a zpracovatele, které tento nedodělek může snadno zničit, a také budu hájit to, aby toto platilo i pro dodavatele. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Laudát, jen ho zde nikde nevidím. V tom případě další v pořadí je pan poslanec Kučera. Máte slovo, pane poslanče. ***