(10.20 hodin)
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo i za chviličku strpení. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k novele tohoto zákona.
Zákon o významné tržní síle byl schválen v roce 2009 jako poslanecký návrh zákona, nicméně tvůrcem a řadu let neúspěšně prosazujícím takový zákon byla tuším Potravinářská komora. Návrh zákona byl předkládán opakovaně, několikrát neuspěl. Prošel až v roce 2009, přestože jeho kvalita byla extrémně nízká.
Zákon jako takový je nadbytečný. Zneužití významné tržní síly je možné stejným orgánem, tedy Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, postihovat v rámci jeho standardních kompetencí.
Odběratelem s významnou tržní silou se tedy rozumí subjekt nebo skupina s obratem větším než 5 mld. korun ročně. Podle mého názoru sám ÚOHS předpokládal, že bude zákon brzy zrušen, takže až nyní ÚOHS navrhuje alespoň jeho legislativní vyčištění. Jinak se to opravdu nazvat nedá - téměř každý paragraf zákona je nahrazen věcně totožným nebo podobným paragrafem, který je legislativně správně formulován, např. dozor úřadu místo dohledu, dodavatel místo soutěžitel atd. Jedna z mála podstatných věcných změn, ovšem věc významná, je nová povinnost odběratele s významnou tržní silou uzavřít s dodavatelem smlouvu písemně. Samotná novela je tedy legislativně technicky pozitivní, protože napravuje legislativně hrubě formulovaný zákon. Věcně je ovšem novela velmi kontroverzní.
Asi si všichni uvědomujeme, že jsme v situaci, kdy klesl podíl zemědělců na přidané hodnotě. Uvádí se zde z 31 % na 24 % oproti trvalému růstu zisku zpracovatelů, velkoobchodníků, maloobchodníků a subjektů mimo potravinový řetězec. Poukazuje se, a mnohdy správně, na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky včetně pozdních plateb, jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce. Chci říci, že velmi podobný způsob chování je i u nepotravinového zboží.
Jaká je ale novela zákona? Je bez koncepce, evidentně reaguje jen na špatně strukturované a řekl bych až voluntaristické lobbistické tlaky ať už zemědělců, zpracovatelů zemědělských produktů, nebo dodavatelů. Všichni jsme slyšeli v posledních letech různé pojmy, od nichž se ale čekalo nějaké zlepšení v neúnosné situaci dodavatelů obchodních řetězců. Jde o pojmy ekonomická závislost, nákupní síla, významná tržní síla, hospodářské postavení, výhodnější hospodářské postavení. Chtěl bych říct, že tady se nebavíme pouze o významné tržní síle řetězců.
Chci upozornit, že novela má navíc diskriminační charakter, protože se vztahuje pouze na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu. A tady samozřejmě směřuji k dominantnímu postavení společnosti Agrofert vlastněné ministrem financí Andrejem Babišem.
Chtěl bych zde upozornit na poměrně známý případ z roku 2012. Budeme si ho asi všichni pamatovat. Budu tady citovat z deníku iDNES z doby, kdy ještě nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem. Tedy cituji z deníku iDNES z 2. listopadu 2012 - cituji: "Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali, tedy přestali odebírat zboží v Aholdu, z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně. Nahradilo nás 30 jiných pekáren, řekl Babiš." Pokračuji v citaci: "Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva: 'Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách,' uvedl manažer prodejen." Konec citace.
O co se tedy jednalo? Obchodní řetězec se rozhodl nenechat vydírat skupinou Agrofert a naopak podpořit malé místní výrobce a dodavatele. Jak to dopadlo, všichni víme - v tomto případě opět vyhrál Agrofert.
Takže tady se ptám, pro koho vlastně schvalujeme zákon. Pro ochranu běžných dodavatelů, nebo na ochranu Andreje Babiše a jeho koncernu Agrofert? Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec Laudát. Máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem k tomuto tématu vystupoval už při zahájení prvního čtení před třemi nebo čtyřmi týdny, kdy jsme tuhle záležitost otevřeli. Nedá mi to, abych nezopakoval některé věci nebo názor k tomuto návrhu zákona, protože jsem byl u toho, kdy jsme už v minulém volebním období diskutovali nad snahami, jestli se dá nějak pomoci malým a středním, jestli se dá vstoupit do vztahu mezi výrobcem, dodavatelem a prodejcem nějakým legislativním způsobem. A téměř vždy jsme narazili na jednu jedinou věc - vždy se to dá obejít, ale vždy je to na úkor toho malého nebo středního. Snaha učinit z řetězců ty největší lumpy a zločince povede k tomu, že buď náš trh opustí, což možná si někdo přeje, protože chce jít na jejich místo, koneckonců to tady pan předřečník kolega Kučera naznačil, anebo se prostě hledá jiný způsob, jak dostat v podstatě úředníka nebo politika, aby zasahoval do těchto vztahů, které jsou výhradně, řeknu, soukromé. Často je to o ceně, často je to o kvalitě.
Ale my se snažíme vymyslet zákon, který by toto nahradil. Myslím si a jsem přesvědčený o tom, že když tento zákon schválíme, tak se ve finále právě proti těm malým, kteří jsou pružní a dokážou se přizpůsobit trhu a dokážou se přizpůsobit často i tomu, co ty řetězce chtějí, protože podíváte-li se na to, jak dnes lidé nakupují a co nakupují, pak se množí počet řezníků, kteří prodávají v řetězcích, kteří jsou místní, množí se počet pekařů - koneckonců United Bakeries opustil možná trh tak, jak přiznal pak první místopředseda vlády, že opustil 46 míst, a dostali tenhle prostor malí pekaři apod. Prostě jestliže my se budeme snažit vstupovat do těchto vztahů, postaví se to právě proti těm malým a ve finále proti zákazníkovi.
Já vás moc prosím, abyste zvážili, zda tento zákon vůbec je potřebný. Zdali nemáme důležitější věci na práci v Poslanecké sněmovně než hledat způsob, jak pomoct United Bakeries.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Laudát. Máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Na základě dohody klubů - a už tam naskakují lidé, dohoda byla, že se nechají původně přihlášení vystoupit - navrhuji, aby tento bod byl přerušen do středy. Je to procedurální návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to procedurální návrh a já o něm dám hlasovat bez rozpravy.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto bodu do příští středy, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 177, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 6. Konstatuji, že s návrhem nebyl vysloven souhlas. ***