(12.50 hodin)
(pokračuje Mihola)
Byla tady konstatována spojitost s předchozím ministrem školství prof. Fialou. Z návrhu zákona ovšem zcela vypadl požadavek víceletého neboli kontraktového financování vysokých škol. Z hlediska řízení toku veřejných financí je podle mě požadavek víceletého financování namístě. Ovšem zároveň vnímám také, že představitelé vysokých škol to v tuto chvíli nechtějí nebo na tom netrvají.
Otázka sociálních stipendií, kterou jsem vzpomněl rovněž, systémově do zákona o vysokých školách nepatří. Měla by přejít spíše do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí a stát se součástí dávek státní sociální podpory. Tento názor původně zastávala i Česká konference rektorů kvůli administrativní zátěži, ovšem tento názor změnila a na převodu pod Ministerstvo práce a sociálních věcí již netrvá. Pravděpodobným důvodem je související otázka alokace finančních prostředků ve státním rozpočtu.
A potom otázka akreditací a soukromých škol. Zjednodušení stávajícího stavu akreditací zavedením institucionální akreditace na oblast, zejména u velkých veřejných vysokých škol, odstranění nutnosti akreditace každého jednotlivého studijního programu. Riziko snahy o získání institucionální akreditace malou soukromou vysokou školou je omezeno potom přísnými podmínkami pro získání institucionální akreditace a omezením pro spolupráci s jinou vysokou školou.
Na závěr bych doporučil přijmout novelu vysokoškolského zákona v prvním čtení a navrhuji její projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám několik přihlášek. Rozpravu budeme muset přerušit před polední přestávkou. První s přednostním právem je pan předseda ODS Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že skutečně mohu potvrdit slova pana ministra, že v tomto případě existuje určitá kontinuita v přípravě novely zákona o vysokých školách, a je to tak dobře, protože v oblasti vzdělávání by řada opatření, která nemají ideovou povahu, měla být přijímána napříč politickým spektrem a kontinuální práce by měla být samozřejmostí.
S potěšením také konstatuji, že návrh novely zákona, tak jak byl předložen, obsahuje řadu klíčových prvků, které jsme připravovali v letech 2012 a 2013 s mým týmem na Ministerstvu školství a které jsme připravovali ve velmi intenzivní debatě s reprezentacemi vysokých škol. To se odráží i na tom faktu, že Česká konference rektorů významným způsobem podporuje přijetí této novely zákona, což je z hlediska historie pokusů o reformu vysokoškolského prostředí nepochybně nový fenomén.
To podstatné, co v novele zůstalo nebo co je tam obsaženo, zde bylo připomenuto jak panem ministrem, tak panem předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. Je to především nový systém akreditací vysokých škol, což je záležitost, která určitě zkvalitní výuku na vysokých školách, zlepší vzdělávací proces na jednotlivých vysokých školách, a je to záležitost, která je mimořádně důležitá pro český vzdělávací systém. S tím souvisí vytvoření nového akreditačního úřadu, který významně sníží byrokracii, zjednoduší celý proces udělování akreditací a vytvoří více prostoru pro kontrolu nebo sledování kvality vysokých škol, což v tuto chvíli akreditační komise takovou možnost ani nemá.
Novela vytváří prostory pro další věci, které jsou pro rozvoj našeho systému terciárního vzdělávání velmi důležité, např. pro slučování a spolupráci vysokých škol, otevírá taky naše pedagogické sbory na vysokých školách ať už lidem z praxe, nebo lidem ze zahraničí, a to tím, že se zde vytváří pozice mimořádného profesora, kterou znají jiné vysokoškolské systémy a náš vysokoškolský systém ji nezná.
Já samozřejmě, když tady jmenuji ty důležité věci a když chválím to, co v tom zákoně zůstalo, tak musím také vyjádřit nad některými věcmi určitou skepsi, ale ta nepřeváží nad tím pozitivním dojmem z celkového návrhu. Ta skepse se týká třeba množství nových registrů. Tady teď budeme mít registry řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů, registr uměleckých výstupů a školních evidencí uměleckých výstupů atd. atd. Samozřejmě nějaká evidence třeba v případě uměleckých výstupů je určitě namístě. Je otázka, jestli toto množství registrů skutečně něčemu pomůže a jestli tady finanční prostředky budou na ně vynaloženy rozumně.
Velmi opatrní musíme být u jednoho bodu, proti kterému já sice v principu nejsem, ale kde opravdu varuji před nějakým příliš extenzivním výkladem, a to je regulace poboček zahraničních univerzit. Ta opatrnost je na místě i proto, že vysoké školství je ze své podstaty mezinárodní a nesmíme se dopustit chyby, že bychom celý systém přeregulovali prostě proto, že nějaká pobočka zahraniční univerzity třeba nejedná úplně korektně.
Na závěr svého podpůrného vystoupení bych chtěl upozornit na jednu věc, kterou provedu, když budeme projednávat druhé čtení tohoto zákona. Přestože já varuji a budu opakovaně varovat před tím, abychom tady předkládali příliš mnoho pozměňovacích návrhů, které tu podstatu změní a ten konsenzus, který teď existuje, rozbíjí, tak já jeden pozměňovací návrh předložím. Odpovídá tomu, co ve vysokém školství hlásám dlouhodobě a co odpovídá i současné aktuální situaci, a to bude změna způsobu jmenování profesorů. O mně je známo, že jsem pro zavedení funkčních míst. To tato novela neobsahuje a pravděpodobně ani obsahovat nebude. Já chci udělat krok směrem k tomuto cíli a současně odstranit ty permanentní problémy, které kandidáti na profesora v poslední době mají díky chování, nepřijatelnému chování, prezidenta republiky. Takže podám pozměňovací návrh, aby pravomoc jmenovat profesora příslušela rektoru vysoké školy, na níž se profesorské řízení bude konat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. A vzhledem k tomu, jaký je čas do polední přestávky, požádám pana kolegu Raise, aby už nevystupoval a nechal si své vystoupení na pokračování jednání. Myslím, že by to bylo nedůstojné, pane profesore, abychom tímto způsobem rozmělnili váš projev k tomuto tisku.
Přeruším jednání do 14.32. Svolávám na 13.05 organizační výbor, který je plánovaný. Kolega Sklenák se ještě hlásí s faktickou? Ne.
Pokračovat budeme pevně zařazeným bodem ve 14.30. Děkuji vám.
(Jednání přerušeno ve 12.59 hodin.) ***