(12.40 hodin)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych úvodem uvedl novelu vysokoškolského zákona, která probíhá debatou již několik let, a pracovalo na této novele i mnoho mých předchůdců. Já jsem na práci svých předchůdců v této oblasti navázal, protože si myslím, že tam byl dobrý základ, a dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval svým předchůdcům včetně pana poslance Fialy, kteří tam odvedli opravdu velký kus práce, na kterou jsme mohli navázat i s jednotlivými rektory. Tato novela byla opravdu precizována za účasti obou reprezentací, ať je to Rada vysokých škol, nebo Česká konference rektorů. Podílelo se na ní velké množství odborníků a zcela jednoznačně to svými usneseními podporuje jak Česká konference rektorů, tak Rada vysokých škol. Vláda tento návrh schválila 30. března 2015.
Nyní dovolte, abych se ve svém krátkém vystoupení zastavil aspoň u nejdůležitějších změn.
První z těchto změn je nový systém zajišťování hodnocení a kvality vysokých škol, s tím že se rozděluje na vnitřní a vnější hodnocení kvality. Vnitřní zůstane na úrovni vysoké školy, s tím že v rámci své samosprávy bude dodržovat právní předpis, který stanoví pouze nezbytný rámec. Pak bude vnější hodnocení kvality, které bude provádět nově vzniklý Národní akreditační úřad pro vysoké školství, a na to bude navazovat nový systém akreditací. Zákon stanovuje pravidla akreditace studijních programů a zavádí systém institucionální akreditace, která bude udělována na dobu deseti let.
Další významnou změnou je samotné vytvoření Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy, vytvoření podmínek pro jeho nezávislé odborné působení a rozhodování v rámci akreditací. V čele bude stát předseda s dvěma místopředsedy a výkonným orgánem bude akreditační rada, která bude složena z patnácti členů.
Další významnou změnou je stanovení podmínek pro poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice, úprava postavení a působení zahraničních vysokých škol a jejich poboček, které doposud zákonem nebylo upraveno.
Další bod, velmi významný, je odmítání (odnímání) vysokoškolských diplomů a titulů typu docent. Samozřejmě se týká nařízení o vyslovení neplatnosti vykonané zkoušky. Řízení bude v působnosti příslušného rektora.
Dále novela zpřesňuje proces pravidel při jmenování profesorů tím, že budou jmenováni minimálně dvakrát do roka, a dále precizuje celý proces, za jakých podmínek se může vrátit návrh vědecké či umělecké radě konkrétní vysoké školy, která tento návrh předkládá. Je tu zřízena celá nová pracovní pozice mimořádného profesora, která bude spojena s konkrétní institucí, a tento mimořádný profesor nebude muset splňovat podmínky pro docenta a profesora.
Dále se oblast tohoto zákona zabývá i zvýšením sociálních stipendií. Součástí tohoto návrhu je zvýšení sociálních stipendií vyplácených vysokou školou, a to zvýšení z částky 1 620 korun na 2 100 měsíčně.
Dále tento návrh již dělá řadu drobných úprav a změn, zavádění registru řízení žádostí, registru uměleckých výstupů vysokých škol a studijních programů, a všechny změny, které byly nastaveny, byly nastaveny pro lepší proces celého systému vysokého školství.
V závěru mi dovolte vás požádat o podporu tohoto návrhu zákona, tak aby prošel do druhého čtení. Zároveň tady říkám i příslib, že v rámci druhého čtení budou předloženy výboru i návrhy jednotlivých prováděcích vyhlášek, s tím abychom mohli diskutovat nejenom nad zákonem, ale i nad prováděcími vyhláškami.
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy Marcelu Chládkovi, a ještě než dám slovo panu zpravodaji, budu konstatovat omluvu došlou předsedovi sněmovny od poslance Ivana Gabala, který se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne.
Nyní tedy prosím zpravodaje pana poslance Jiřího Miholu, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážení členové vlády, já se omezím na stručné shrnutí některých nejvýznamnějších věcí a několika připomínek k předkládané novele vysokoškolského zákona, poněvadž pan ministr všechny důležité věci tady připomenul a nechtěl bych se opakovat doslova.
Na začátek konstatuji jako zpravodaj, že skutečně je tato obsáhlá novela vysokoškolského zákona jednak v souladu s plánem legislativních prací a v souladu s programovým prohlášením vlády, a také, poněvadž jsem byl jako předseda podvýboru pro vědu a vysoké školy opakovaně přítomen diskusím nad touto novelou, mohu říci nebo konstatovat, že je v souladu s představiteli České konference rektorů i Radou vysokých škol.
Klíčová témata, která návrh zákona obsahuje, tedy zavedení nového systému hodnocení kvality vysokých škol a jeho provázání s činností Národního akreditačního úřadu, dále úprava nových pravidel akreditace studijních programů a zavedení systému institucionální akreditace, vytvoření podmínek pro nezávislé odborné rozhodování o akreditacích. Zákon upravuje postavení a kompetence akreditačního úřadu a vymezuje jeho vztahy k vládě a Ministerstvu školství, postavení a působení zahraničních vysokých škol a jejich poboček na území České republiky, dále podmínky přezkumných řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby dizertační práce a o vyslovení neplatnosti habilitačního řízení, dále obsahuje zvýšení sociálních stipendia, možnost zřizování vědecko-výzkumných institucí vysokými školami a počítá také se zavedením registru uměleckých děl, vysokých škol, docentů a profesorů.
Nyní k připomínkám k tomuto vládnímu návrhu nebo novele vysokoškolského zákona. Vnímám tady určitý rozpor, v rámci diskusí zazněl, s Akademií věd ČR. Problémem bez jasného řešení je navrhovaná možnost veřejných vysokých škol zakládat vědecko-výzkumné instituce, jak jsem již konstatoval. Proti tomuto záměru se právě ohrazuje Akademie věd ČR. Možnost zřizovat tyto univerzitní vědecko-výzkumné instituce by ovšem na druhé straně pomohla současným centrům excelence, která se pohybují např. v režimu obchodních společností.
Pak je tady spíše drobnost, ale určitý rozpor s Ministerstvem zdravotnictví, kdy uchazeči o studium by měli podle Ministerstva zdravotnictví doložit požadavky vysoké školy na zdravotní způsobilost lékaři, který způsobilost potvrzuje. Je zde tedy protiargument Ministerstva školství, které říká, že tyto skutečnosti si lékaři mohou dohledat sami. ***