(18.20 hodin)
(pokračuje Chalánková)
Důvodem je zejména to, že již déle než rok nemáme jiné než zprostředkované informace o stavu Denise Michaláka. Norské úřady se snaží zabránit jeho setkání s matkou a důvodem může být například i snaha zatajit vážné zhoršení jeho zdravotního stavu. Podle čl. 36 Vídeňské úmluvy má konzulát právo na styk s občany. Denis i David Michalákovi jsou našimi občany a rodičovská práva ve vztahu k nim i podle norského práva stále de iure vykonává matka. Je tedy žádoucí článku 36 využít a stav dětí ověřit přímo.
Bod III/3. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce.
Dalšími body usnesení se pak budu zabývat v podrobné rozpravě.
Na závěr mi dovolte několik osobnějších vět. Prosím, nezapomínejme, že jako zákonodárci pomáháme konkrétní české rodině a mamince, která se dávno očistila, která pracuje s dětmi v mateřské školce, vychovává pětiletou dceru svého přítele, ale její vlastní děti se domů vrátit nesmějí. Pomáháme dětem, které mají doma nejen mámu, ale také babičku, dědu a blízké příbuzné. Tito lidé volají o pomoc intenzivně a bez přestání už čtyři roky a mezitím čas běží. To je nám všem jasné. Tito lidé volají o pomoc intenzivně a myslím, že nyní je už naprosto jasné, že Norsko se s námi baví nedostatečně. Že svou aktivitou jsme zdaleka nedosáhli dobrého konce, ale že ho teprve začínáme psát. Věřím, že české občany v Norsku nenecháme na holičkách.
V podrobné rozpravě vás pak provedu návrhem na usnesení a také způsobem hlasování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní navrhovatelce, paní poslankyni Chalánkové. Nyní se k této informaci přihlásil s vyjádřením pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je namístě, abych ještě stručně okomentoval písemnou zprávu, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně. Je to tedy informace předsedy vlády České republiky ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014. Chci připomenout, že tato informace je už druhá písemná informace, kterou jsem v této kauze předložil Poslanecké sněmovně, a v tomto svém vystoupení také navazuji na své předchozí vystoupení, které jsem měl tady ve Sněmovně 16. září loňského roku.
Vláda České republiky za posledního tři čtvrtě roku vyvinula na Norsko maximální tlak a podnikla konkrétní diplomatické kroky na všech myslitelných úrovních. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny jsem zaslal dopis norské předsedkyni vlády a na tento dopis jsem od norské předsedkyně vlády obdržel odpověď. Výsledkem aktivního působení současné vlády bylo mimo jiné zajištění jednání ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pana Zdeňka Kapitána s kompetentními norskými orgány, a to tedy konkrétně se zástupci norského Ředitelství pro děti, mládež a rodinné záležitosti, norského Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva pro děti, rovné příležitosti a sociální začleňování a úřadu krajského guvernéra pro Buskerud, které se uskutečnilo dne 3. března letošního roku v Oslu. Výsledkem jednání bylo na základě zprávy Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí zajištění platformy pro další věcnou a operativnější komunikaci na odborné úrovni a rovněž tematizace řady konkrétních otázek směřujících zejména k zintenzivnění kontaktů chlapců s jejich biologickou rodinou. Norská strana byla důrazně vyzvána k tomu, aby podpořila co nejvíce opatření aktivní práce s rodinou, například v podobě výuky českého jazyka pro oba bratry, realizace kontaktů s chlapci v českém jazyce, předávání dárků pro chlapce od jejich matky. Současně byla při jednání zdůrazněna výhrada proti případnému procesu osvojení chlapců v Norsku.
Jednání přineslo také další výsledky, z nichž zmíním následující: Norské právo neumožňuje svěření do péče osoby žijící na území jiného státu. Paní Michaláková může zplnomocnit zástupce českých orgánů k nahlížení do spisů, tak se ostatně již stalo. Tím lze odstranit informační deficit, který vede k některým mediálním spekulacím. Byla identifikována také řada procesních možností podle norského práva, jichž prozatím paní Michaláková ani její norští advokáti plně nevyužili. Tyto aktivity směřují ke zvýšení šance na svěření chlapců do péče matky.
Chtěl bych podotknout, že důvod umístění chlapců do pěstounské péče neodpadl, protože pěstounská péče trvá na základě existujícího pravomocného soudního rozhodnutí. Toto rozhodnutí lze změnit na základě nového projednání případu, jež bylo iniciováno na základě návrhu, který podala v Norsku advokátka paní Michalákové, a to 10. prosince loňského roku. Navrácení do rodiny je možné za podmínek, které stanoví norské právo. Je nyní důležité, aby paní Michaláková prokázala, že došlo ke změně poměrů od posledního rozhodnutí a že jsou splněny další podmínky předepsané norským právem. V této souvislosti se veškeré aktivity státních orgánů dále zaměří na to, aby postup norských orgánů odpovídal parametrům práva na spravedlivý proces a práva na rodinný život, jak je pro oba státy ztělesňuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.
Dne 13. března letošního roku se uskutečnila schůzka paní Michalákové s mladším synem, trvala zhruba dvě hodiny. Přítomni byli zaměstnanci norské sociální služby, pěstouni a tlumočník. Paní Michaláková mohla se synem mluvit česky. Podle informací, které máme k dispozici, bohužel starší syn setkání odmítl.
Důležité je po těch krocích, které vláda podnikla, že norská strana teď jasně ví, že tento případ je velmi citlivý pro česko-norské vztahy. Vláda udělá vše potřebné, aby zákonná práva paní Michalákové nebyla poškozena. Zároveň chci znovu zdůraznit, že věcné rozhodnutí je věcí příslušných norských orgánů a soudu. A i když je na straně české vlády silná politická vůle, do tohoto rozhodnutí nemáme žádnou pravomoc zasahovat.
Tolik velmi stručně komentář k té písemné zprávě, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně. Přirozeně se nebráním tomu, abych v nějakém časovém intervalu opět Poslaneckou sněmovnu informoval o dalších krocích, které budou ze strany českých orgánů podniknuty. Nicméně se domnívám, že ingerence Poslanecké sněmovny do celého procesu formou usnesení by neměla být nadměrná. Poslanecká sněmovna se v té věci již jednou zcela zřetelně vyjádřila. Vláda přirozeně je připravena respektovat ta rozhodnutí Poslanecké sněmovny, nebo alespoň jednat na základě toho směru, který tato usnesení předpokládají. Nicméně požádal bych o to, aby skutečně nedošlo k nějaké inflaci usnesení Poslanecké sněmovny k této záležitosti, protože každé další usnesení, které k tomu přijmeme, rozřeďuje význam těch původních dřívějších stanovisek, která Sněmovna přijala.
Čili znovu zdůrazňuji, nebráním se tomu pravidelně Poslaneckou sněmovnu informovat. Určitě jsem připraven postupovat i nadále aktivně, z pohledu státní správy jsme připraveni přebírat podněty od zástupců zákonodárného sboru, abychom ten postup maximálně vylepšili a zintenzivnili. Osobně se budu zajímat o to, jestli tedy i pan Zdeněk Kapitán bude provádět kroky, které by měly směřovat ke kontrole toho, zdali se plní přísliby, které dostal během své návštěvy v Norsku. To si myslím, že je klíčová věc. Tam byly některé věci přislíbeny. My jsme o některé věci norskou stranu požádali a teď je důležité, aby ze strany Norska k naplnění tady těchto příslibů z hlediska lidštějšího kontaktu a využití těch příležitostí, které norské právo dává, skutečně došlo.
Z mé strany tedy vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu premiérovi a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je tlačenice - pardon, pane ministře (Zaorálku). Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl a jeho dvě minuty. Poté s přednostním právem pan ministr. Po něm paní zpravodajka nebo navrhovatelka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***