(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Doufám, že netrvá na návrhu na přerušení do příchodu, když pan ministr přišel. Jinak jistě, jestli mě pan poslanec poslouchá, tak bych rád řekl, že já jsem velkým vyznavačem parlamentní demokracie, ale jestliže vláda se usnese, že místo příslušného ministra pověří přímo předsedu vlády k přednesení zákona, tak pravděpodobně příslušný ministr s tím nemůže nic dělat, takže v tomto ohledu jaksi jeho výhrada mi připadala ne příliš k věci. Ale pan ministr je připraven odpovědět na otázky. (Ministr Mládek stojí u řečnického pultu.) Ale nemohu mu dát zatím slovo, protože tady mám faktickou poznámku pana kolegy Bendla, takže budu muset nejprve podle jednacího řádu dát slovo panu poslanci Bendlovi k faktické poznámce a potom pravděpodobně pan ministr s přednostním právem.
Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si myslím, že tento zákon ani příliš podrobného komentáře nevyžaduje. Ti z vás, kteří byli poslanci parlamentu v minulém či předminulém období, vědí, že tento návrh zákona vzniká už velmi dlouhou dobu, vznikal opravdu pod tlakem ekonomické krize, která v Evropě a v ČR byla, kdy různé skupiny představující různé podnikatelské kruhy se snažily hledat způsob, jak si zajistit legislativně nějaké místo na trhu doufajíce v to, že takovýto návrh zákona jim pomůže zajistit jejich existenci do budoucna. Já si pamatuji živě podrobnou diskusi k návrhu tohoto zákona. Téměř vždy, když jsme napsali jakýkoliv paragraf, vždy jsme našli něco, co ten paragraf zpochybňuje, a navíc jakým způsobem se ten paragraf dá obejít a jak se to dá udělat tak, aby zákon ve skutečnosti byl obejit a nakonec se postavil proti těm, kteří za ten návrh zákona plédovali. Nikdy jsme nenašli absolutní recept, jak kohokoliv ochránit.
Myslím si, že to je zákon, který je nadbytečný, ve finále nic neřeší, přinese více byrokracie. A věřte mi, obrátí se proti těm, pokud jej schválíme, kteří za něj dneska lobbují a říkají, že to je jediný způsob, jak ochránit malé vůči velkým. Já myslím, že žádný originální legislativní recept neexistuje na celé zeměkouli, že všude se to dá obejít, a naopak bránit tomu, aby něco takového u nás vzniklo, je správně.
Já podpořím návrh na zamítnutí tohoto zákona. (Předsedající: Pane poslanče, uplynula vám doba pro faktickou poznámku.) Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr Jan Mládek s přednostním právem k otázkám, které tady padly. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych vaším prostřednictvím odpověděl panu poslanci Laudátovi na jeho dotazy. Především bych chtěl panu poslanci vaším prostřednictvím sdělit, že tento zákon má tak nějak fluidního kompetenčního ministra, protože já jsem tady před osmi lety tento zákon předkládal jako ministr zemědělství. Jako ministr zemědělství, tak to historicky bylo. Může to být samozřejmě také ministr průmyslu a obchodu a může to být také předseda vlády a má to také dobrou logiku, protože existuje něco jako vládní legislativa a hlavním úřadem, který nakonec bude vykládat tento zákon nebo vykládá a bude vykládat, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tak to prostě je.
A já bych si docela odpustil na místě některých kolegů ty úsměšky. Tržní ekonomika je boj o místo na slunci a ten boj by měl být férový. A tato Sněmovna by měla pokorně přemýšlet, jestli může udělat něco pro to, aby boj o místo na slunci probíhal férovým způsobem, a ne se a priori vysmívat poraženým. To je moje jediná prosba. A pokud bude zapotřebí, zastoupím pana premiéra na jeho místě, na místě předkladatele. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi za jeho vystoupení a konstatuji, že v tuto chvíli nemám žádnou... už mám přihlášku do rozpravy - pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve krátká reakce na pana ministra. Já se určitě nechci vysmívat poraženým. Já mám pochybnosti o účinnosti tohoto nástroje a chci uvést několik faktů nebo názorů, které to podpoří.
Nejprve bych chtěl slyšet od předkladatelů, klidně to může být pan ministr průmyslu, já v tom nevidím žádný problém, aby zastoupil pana premiéra, komu to má vlastně pomoci. V důvodové zprávě bych řekl, že je napsáno naprosto přesně a správně, že v soutěžním právu se v evropském kontextu používají dvě věci, a to jsou zakázané dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. Současně ta samá důvodová zpráva správně popisuje, že nikdo z těch, proti kterým má údajně mířit tento návrh zákona, nedosahuje dominantního postavení na trhu a současně neexistují zakázané dohody. Takže v této chvíli si nemůžeme vystačit s tak oblíbenou větou a oblíbeným postupem: chce to po nás Brusel, chce to po nás Evropská komise, musíme to udělat. Nic z toho není pravda, protože evropské soutěžní právo zná jenom ty dva - a podle mě závažné - delikty, o kterých jsem hovořil: jak zakázané dohody, tak zneužití dominantního postavení na trhu. A k tomu máme také mimochodem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Teď trošku odbočím. Myslím si, že by byla místo této podle mého názoru zbytečné novely namístě kvalifikovaná debata o tom, kdo obsadí post předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože to nejsou zdaleka pouze veřejné zakázky, ale právě oblast zneužití dominantního postavení na trhu, možných fúzí apod., která se v tom veřejném prostoru a ve veřejné debatě podle mě neprávem podceňuje a veškerá mediální pozornost a pozornost veřejnosti je upřena pouze na oblast veřejných zakázek. A jak jsme se dozvěděli v debatě o jiných návrzích zákonů nebo o jiných problémech, a teď budu mluvit o čerpání evropských peněz, tak prostě rozhodnutí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek, která se týkají čerpání evropských peněz, nejsou relevantní. To já považuji za chybu, protože starostovi se stane, že někdo napadne soutěž, veřejnou zakázku na dotaci přiznanou z evropských peněz, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dá nakonec za pravdu v mnohých případech, že se nic nestalo, že zákon byl dodržen, to ovšem nic neznamená, protože pak přijde auditní jednotka, která může rozhodnout úplně jinak než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - a co si má chudák příjemce dotace s tím počít? Český správce a český orgán, který rozhoduje o tom, zda byl, nebo nebyl dodržen zákon o veřejných zakázkách, mu dá za pravdu a jiná skupina, auditní jednotka, mu za pravdu nedá, a pak dochází často k vrácení evropských peněz, ke zkrácení nároků, k nedočerpání. A takhle bychom mohli pokračovat.
Je velká škoda, že se to nepovedlo od roku 2004, je to období jedenácti let, o kterém mluvím, tak to prosím neberte jako kritiku této vlády, když mluvím o období roku 2004, dosáhnout toho, aby v oblasti evropských peněz bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže autoritativní, abychom měli jedno místo, které rozhoduje, aby příjemce dotace věděl, že když tento orgán to prozkoumá, tak buď má všechno v pořádku, anebo má problém. Teď se opravdu mnohdy stává, že ta rozhodnutí jdou proti sobě, a chudák zejména starosta, co má s tím dělat. Ale to jsem trošku odbočil a vrátím se k návrhu zákona.
Poprosil bych potom pana ministra, jestli mi odpoví, komu to vlastně má prospět. Když si to namodelujeme, řekněme, že to bude schváleno, stávající zákon platí necelých šest let, dneska zrovna ráno nebo včera jsem zaznamenal, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil nějakou pokutu nepravomocně a že to bylo podruhé za těch šest let, kdy udělil pokutu. O tom prvním případu, o kterém také média psala, nevím, jestli skončil už pravomocně, nebo to řízení pokračuje. To samo o sobě ukazuje, jak ten nástroj je funkční. Jestli za šest let padnou dvě pokuty, z nichž jedna je určitě nepravomocná, možná druhá je, to nevím, nevím, jestli má pan ministr přesnou informaci, nebo ne, tak se ukazuje, že ten nástroj možná je líbivý, možná je populární u některých politiků, ale funkční příliš není. ***