(18.30 hodin)
(pokračuje Heger)
Ten záměr okolo sazebníku spočíval v tom, že my jsme definici rozšířili tak, aby tam bylo nejenom to strohé konstatování bodové hodnoty a popis výkonu, nebo popis podmínek, za kterých je vykazován, alias za kterých je tedy hrazen ze zdravotního pojištění, ale aby tam byly nějaké procedury popsané, jak se ten sazebník tvoří, že má ministerstvo určité povinnosti, jednak vydávat ten sazebník včas, tak aby mohl být zakomponován do zdravotně pojistných plánů, o tom už venkoncem tady mluvil pan poslanec Hovorka v souvislosti s úhradovou vyhláškou, ale také aby tady byla povinnost exekutivy seznam výkonů pravidelně upgradovat, jestliže ztratí svůj objektivní náhled na ceny a potažmo úhrady těch výkonů.
V těch procedurách se nakonec zavedla jakási komise, která bude poradním orgánem ministerstvu, které bude i nadále výkony tvořit legislativní cestou jako vyhlášku. Já jenom upozorňuji na to, že tento postup legislativní je vlastně polovinou postupu, který je dneska v úhradách léků, kdy léky se nejprve dostávají do jakéhosi souhlasu s registrací a teprve v druhé polovině se stanovují jejich ceny, ale nikoliv ty ceny, které jsou v sazebníku, které jsou de facto jakýmsi způsobem závazné jak po vstupu do sazebníku pro pojišťovny, nestanoví-li úhradová vyhláška jinak, ale v žádném případě sazebník jako vyhláška nemůže fungovat jako omezovač péče. A o tom nás také poučil Ústavní soud, že pokud je ta péče omezována jenom z důvodu medicínských, tak je to možno dělat vyhláškou, a pokud je omezována z důvodů ekonomických, tak, jak se tady mluvilo o té dvojí medicíně, pro chudé a bohaté, tak pokud by i pro ty bohaté byla úhrada omezována z ekonomických důvodů, protože nemá, jak všichni víme, zdravotní pojištění úplně na všechno, tak v takovém případě je povinnost, aby omezení úhrad bylo zakotveno přímo v zákoně. Buďto vyjmenováním v příloze, tak jak je to u stomatologů nebo u kosmetických výkonů, anebo stanovením procedury, jak je to u léků.
Takže ten pokus o pozměňovací návrh zahajuje další diskuse, jak v tom pokračovat, ale zatím, pokud ten návrh projde, tak by měla být alespoň vyjasněna forma, jak výkony do seznamu výkonů vstupují, aby o tom nebyly bezbřehé diskuse a mělo to nějaká pravidla.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi. A nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Janulíka. To by byl asi konec obecné rozpravy, pokud nikoho nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. To je poslední a není ani tak faktická jako ryze osobní. Prosím vás, pokud ani takováto jednoduchá, naprosto křišťálová věc, která nemůže být lepší pro lidi, než jenom napravuje ten bezprávní stav, který prostě tady trvá. Ani na tomto prostě se tady, jak někteří říkají, v tomto ctihodném shromáždění nejsme schopni se shodnout a obrátíme to. Někteří to obracíte úplně, děláte, řeknete, že je to nebezpečné. Tak já jenom k tomu osobně dodávám slovy klasika: je to marný, je to marný, je to marný! (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. K faktické poznámce, pokud se nehlásí nikdo z místa, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra. Ne. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Nemá.
Tak návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k jeho projednání podle § 93 odst. 2 nebyl podán, pane zpravodaji? Aspoň jsem ho nezaznamenal. Organizační výbor je vyřízen, jenom znovuprojednání ve výboru. Není tomu tak. Takže mohu zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.
A nyní tedy budeme podle pořadí v podrobné rozpravě. Jako první se přihlásila paní poslankyně Radka... Pan zpravodaj. Prosím, má přednost v podrobné rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k některým pozměňovacím návrhům a zároveň je krátce zdůvodnit.
Jednak je to pozměňovací návrh, který máme vložený v systému pod číslem 2252. Ten obsahuje čtyři části. Musím přiznat, že jsem všechny tyto již prezentoval na zasedání zdravotního výboru a zatím nebyly přijaty, ale chtěl bych ubezpečit, že se tady nejedná o takové nebezpečí, o kterém mluvila kolegyně Marková, nýbrž že jde zcela o logickou věc.
V první části navrhuji, že při slučování zaměstnaneckých pojišťoven bude mít svoji roli vláda, a to na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Jako nic proti tomu, ale v podstatě jde jenom o to, že vláda by měla v těchto záležitostech mít svoji roli.
V druhé části se týká pozměňovací návrh poskytování návratné finanční výpomoci. Navrhuji, aby zde bylo především upřednostněno Ministerstvo financí, ale po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Takže nejde o žádné oslabení pozice Ministerstva zdravotnictví. A přece jenom se jedná o prostředky státního rozpočtu a mělo by být primárně navrhováno, toto slučování, ze strany gestora, nebo tato výpomoc vlastně, ze strany gestora a správce státního rozpočtu, tedy Ministerstva financí. (V sále je silný ruch.)
V dalším bodě potom se návrh zabývá konkretizací podmínek, za kterých dochází ke sloučení, a to v případě, že pokud jedna z pojišťoven dlouhodobě, minimálně šest měsíců, neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům v rozsahu uvedeném ve schváleném zdravotně pojistném plánu na daný rok. Tady byla -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid, protože bych byl rád, aby alespoň stenografická služba mohla zaznamenat váš projev, když už ostatní nedávají pozor. A to bych požádal i kolegy, kteří zdržují pana ministra. Prosím, pokračujte.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. V tomto bodě byla určitá váhavost, že může dojít k účelovému jednání některé ze zdravotních pojišťoven neplnit zdravotně pojistný plán po dobu šesti měsíců, a vlastně pak by to naplňovalo podmínku sloučení pojišťoven. Naopak, pokud bude přijat bod 1, to znamená, že bude o tom všem rozhodovat vláda na základě vyjádření ministerstev zdravotnictví a financí, která si to pohlídají, tak aby k takovému účelovému jednání nemohlo dojít.
A potom ve čtvrté části se jedná o to, jakým složením by měla být navrhována správní rada zaměstnaneckých pojišťoven. Navrhuji, aby zde byli tři členové na návrh z Ministerstva zdravotnictví, dva členové z Ministerstva financí a deset členů potom volených z řad pojištěnců. Dosavadní praxe byla, že bylo pět členů voleno z Ministerstva zdravotnictví a deset členů volených z řad pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny.
Takže to je všechno k tomu. A opravdu bych chtěl ubezpečit, že v žádném případě se nejedná o oslabení pozice Ministerstva zdravotnictví při řízení a kontrole zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.***