(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky, poté pana poslance Josefa Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl říct, že ten pozměňovací návrh vypadá logicky, zdá se, že na něm není nic problémového, ale podotýkám, že opakované pokusy v tomto smyslu byly učiněny již několikrát a vždycky to narazilo na legislativu. Čili doporučuji předběžnou opatrnost předtím, než budete o tomto návrhu rozhodovat, protože není to tak jednoduché a musíme se podívat na ten pozměňovací návrh, jestli takto je to bezproblémové, jak se zde říkalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní pan poslanec Josef Hájek a poté paní poslankyně Soňa Marková, také stále k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, já se tedy omlouvám, že jsem vstoupil mezi doktory, já bych tady spíše z pohledu toho pacienta.
Viděl bych to ve dvou rovinách. Pokud si ještě dobře pamatuji, a chodím na oční, tak mi paní doktorka předepíše zdarma brýle, takové kostěné. Zatím jsem tady nikoho neviděl, že by takové brýle nosil. A když přijdu do optiky, tak mi řeknou: Chcete tyto kostěné brýle? Já si je nasadím a řeknu tedy: Omlouvám se, já nechci strašit děti, tak si je nevezmu. A ona říká: Dobře, tak já vám ty brýle odečtu z ceny brýlí, které si tady za těch sedm osm tisíc koupíte. To je jeden pohled, tomu rozumím.
Z druhé strany - jsme v Česku a v Česku co hrozí? Já tady trošičku budu souhlasit s paní kolegyní Markovou z toho pohledu, že zdravotní pojišťovny řeknou: Dobře, platíme amputaci nohy, takže dáme nohu dřevěnou, to je standard, to znamená, z dnešní kovové nohy uděláme nohu dřevěnou a ty, občane, si kup! Dřevěná ti bude stačit, to znamená, máš oporu. Oni to spočítají, že to bude dubové dřevo s pevností 100 newtonů na centimetr čtvereční, a pak si kup tu kovovou, případně potom můžeš i tu počítačem řízenou. Takže z tohoto pohledu bych byl opatrný a opravdu bych při diskusi nad tím pozměňovacím návrhem se díval i z tohoto pohledu zdravotních pojišťoven. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková. Věřím, že to bude poslední faktická poznámka a dostane se na řádně přihlášené kolegy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Ubezpečuji své předřečníky, že nejde ani o nedorozumění ani o nepochopení, jak se tady snažili naznačit. Jde prostě o rozdílné vnímání světa a to tady skutečně tak je, a jestli se budeme dívat shora, nebo zdola. To je jedna věc, jedna poznámka.
Jinak jsem chtěla prostřednictvím pana předsedajícího ubezpečit svého ctěného pana kolegu Svobodu, že skutečně jsem nemluvila o tom, že by v ČR byla poskytována péče non lege artis.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody a poté pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. To je právě vtip toho, kdy má stát rozhodovat. Ten má rozhodnout, že prostě nedá dřevěnou nohu, že to není v 21. století správná náhrada. Ale může říct, že prostě ji nedá z ebenového dřeva. To může. A o tom to je. Jestli dřevěná noha funguje stejně jako noha z ebenového dřeva, když to chcete mít jako dřevěnou protézu. Pak bych chápal, že tu dřevěnou stát hradí a na eben si připlatím, protože žádný smysl než eleganci nemá. A tak to je. Nezmíníte to příměrem k něčemu jednoduchému. Je to o tom - stát má a rozhodl, že udělá toto. A jestli je to dřevěná noha, nebo porcelánový kloub, to je jedno. A to, co je nad tím, je něco jiného.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Blažek se odhlásil z faktické poznámky, nebudeme slyšet tedy právní vysvětlení a můžeme pokračovat vystoupením pana poslance Leoše Hegera, ještě v obecné rozpravě, podotýkám, stále. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji živě diskutujícím, že mě pustili ke slovu a pustili mě ve chvíli, kdy mohu jenom závidět, do jakého jsem se dostal pořadí, protože diskuse se poměrně dost týká pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal se svými kolegy Skalickým a Plíškem. Týká se tvorby sazebníků, ale má blízko k tomu, co je v našem zdravotnictví velmi choulostivé, a to je ústavnost našich zákonů a přesné definice. A diskuse mluví nejenom o ideologii, ale i o ústavnosti trošku, která tady proběhla.
Na úvod musím říct, že tak trošku závidím svým kolegům z ANO, jakou mají protekci u KSČM, jaké dosáhli dokonalosti vyjednávání v Poslanecké sněmovně, protože diskuse na toto téma, když jsme předkládali návrhy, a to jsme nedospěli tak daleko, do takové razance, abychom si dovolili předkládat návrhy týkající se ortopedických implantátů, a předkládali jsme věci jenom jako odlehčené sádry, a přesto diskuse tady byly mnohem delší a mnohem šťavnatější a obvykle končily odvoláváním vlády. Takže dneska opravdu to funguje na straně koalice trošku lépe. A možná už paní kolegyně Marková se trošku v minulých letech na těchto debatách vyčerpala (smích), takže už je není ochotna vést takovým způsobem do pozdních nocí, jako je vedla blahé paměti před třemi lety.
A teď vážně prosím. Já jsem chtěl jenom představit návrh, který stále ještě visí na sněmovním systému, ale v podstatě už se k němu nebudu hlásit se svými kolegy, protože byl inkorporován do toho výborového návrhu, alespoň v převážné většině jeho bodů, i když ne stoprocentně. Musím vyslovit poděkování Ministerstvu zdravotnictví, protože při upřesňování formulací bylo vydatně nápomocno, a výsledný produkt je tedy v usnesení zdravotního výboru, ale myslím si, že bude zajímavé zmínit jenom opravdu rychle, o co jde, právě v souvislosti s ústavní stránkou debat, které tady zazněly okolo nadstandardů.
My jsme se rozhodli, že vstoupíme do transparenčního zákona ještě aktivitami okolo tvorby seznamu výkonů s bodovými hodnotami, které tam sice jsou ve zmocňovací části novely trošku rozšířeny, ta zmocnění vydávat seznam výkonů, ale nakonec jsme dospěli k závěru, že to zmocnění je možno udělat ještě širší a preciznější, aby odpadly diskuse, které jsou zejména okolo vstupu nových technologií do úhrad zdravotního pojištění. A když vám připomenu posledního půl roku, tak mně jistě dáte za pravdu, že diskuse okolo úhrad protonové terapie nebo okolo úhrad terapie kmenovými buňkami jsou velmi vleklé, nekonečné, nedocházejí ke snadným závěrům a zejména nejsou dobře zákonem podloženy. A to podložení zákonem je velmi podstatné.
Já bych řekl, jenom ještě k té předchozí diskusi se jednou vrátím, že ten paragraf Fischerové, který nedovoloval připlácení, byl výrazně oslaben předchozími novelami zákona 48, takže dneska se část právníků, a to i právníků, kteří jsou velmi jaksi ústavně akurátní, domnívá, že i současný zákon určitou míru připlácení na oční čočky, které jsou takovým symbolem, umožňuje. Ale samozřejmě je to věcí lepší zákonné formulace, aby v případě, že by tedy ta možnost se opravdu tady ve Sněmovně připustila nějakým způsobem, tak aby byla v zákoně formulována tak, aby proti tomu neměl výhrady Ústavní soud, tak jako je měl proti našim nadstandardům, které jsme dělali, ale aby ani nebyly žádné právní spory nad jednotlivými praktickými příklady, které nastávají a kde potom právníci a potažmo poslanci vedou diskuse opravdu nekonečné. ***