(10.30 hodin)
(pokračuje Lank)
Ještě v roce 2013 jsme měli co do činění s Ukrajinou, která byla sice relativně chudou a nesourodou, ale jednotnou a z pohledu občana Evropské unie bezpečnou zemí. Dneska nám ale navrhují, abychom se sblížili s Ukrajinou, která krachuje, a situace, ve které se nachází, je bezpečnostní hrozbou pro nás všechny. A nejde jenom o proměnu našich vztahů s Ukrajinou, ale i o proměnu našich vztahů s Ruskem. Vinu za tuto proměnu přitom zcela zřejmě nese jak Kreml, tak i Brusel. Dneska mezi sebou vedeme vcelku pochybnou sankční válku, která také sotva něčemu pomůže.
Přiznejme si, že Rusové nejsou zrovna tím národem, který by byl ochoten obětovat blahobyt jednotlivce pro pomyslnou velikost svého státu. Spíše naopak, snížení reálné životní úrovně vede místní obyvatele k radikalizaci jak vůči Západu, tak i vůči vládě v Kyjevě. Očekávají od Kremlu vojenské úspěchy, a dokud se daří například u Debalceva, je osobní popularita Vladimíra Putina rekordně vysoká. Ne že bych byl snad nějakým jeho zastáncem, ale představme si, že by byl nucen odejít pod tlakem kombinace hospodářského propadu a absence vojenských vítězství. Já se bojím jenom odhadnout, jak radikální a nepředvídatelný vládce by Putina v Kremlu vystřídal. Takže spíš než sankce a podpis oné asociační dohody s Ukrajinou doporučuji jako recept politický kompromis, a to minimálně do té doby, dokud jak běžní Rusové, tak i vláda v Kremlu budou z Evropy cítit, že jsme vojensky i hospodářsky slabí, dokud budou vědět, že si nevíme rady s vlastními vnitřními problémy, jako jsou imigrace a islámský terorismus. Ptám se, proč si dneska tímto podpisem vytváříme nového nepřítele v podobě Kremlu, a to v situaci, kdy ještě nejsme schopni vypořádat se s nepřítelem v podobě Islámského státu.
Můžeme si zde prosím férově a na rovinu přiznat, že naše přebyrokratizovaná a částečně krachující a vcelku nejednotná Evropa není schopna mít tolik konfrontací a nepřátel zároveň? Boj s Islámským státem a terorismem dneska už neprobíhá někde na vzdálených hranicích, ale přímo v evropských městech a extremisté na celém světě mají z nás Evropanů leda tak legraci. Bohužel. Místo toho, abychom se jim společně postavili, dělíme se na evropský a ruský tým. Tím lépe pro ně, pro radikální islamisty. Smetou nás jako jeden tým po druhém, zatímco my se jim nedovedeme společně postavit a vedeme sami mezi sebou hospodářskou a informační válku.
Toto je prosím hlavní rozdíl mezi Evropou před vznikem této asociační smlouvy a Evropou poté, co podpis této smlouvy roztrhl ukrajinskou společnost vejpůl. Neutrální Ukrajina se všemi vnitřními problémy, kterým čelila už v roce 2013, byla tak či onak v zájmu nás všech. Roztrhaná jak v politickém, tak i ekonomickém smyslu Ukrajina z roku 2015 naopak všem v konečném důsledku uškodí. V první řadě pak takto poškozuje své vlastní občany.
Já jsem mluvil o kompromisu. Mám tím na mysli domluvu, která je pro obě strany konfliktu natolik výhodná, že je pro ně naopak silně nevýhodné obnovit válku. Samozřejmě že tam musí dojít k bolestivým vzájemným ústupkům. Kreml si nepřipojí nové území a nepostaví si v Doněcku vojenskou základnu, Kyjev uzná právo ruskojazyčného obyvatelstva své země vzdělávat se a komunikovat se svými úřady rusky. Bude se to všem líbit? Ne, nebude! Ale nebude ani válka, protože ta stojí v první řadě životy. Obě strany ale stojí také neúnosné sumy peněz. A peníze? Peníze počítají lidé na obou stranách konfliktu. A tak jako peníze téměř vždy stojí za vznikem válečných konfliktů, tak mohou stát i za vyjednáním míru. Stačí jenom, když dotlačí mezinárodní společenství obě strany k politickému kompromisu, a to s jedním klíčovým argumentem: protože mír se vám vyplatí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, moji kolegové, já si myslím, že bychom nemuseli z tohoto místa v této chvíli poučovat Ukrajinu a Ukrajince, co si mají myslet nebo co mají dělat. To si myslím, že v tom smysl asociační dohody nespočívá. Nespočívá v tom ani to naše projednávání. My bychom si měli říct, co v této chvíli máme udělat my, Česká republika, český Parlament, při přijímání této asociační dohody. Já doporučuji, abychom propustili dokument do druhého čtení a ve výborech projednali doprovodné usnesení, ve kterém napíšeme, co si vlastně o tom myslíme my v této chvíli. Obdobně se zachoval slovenský Parlament, který přijal doprovodné usnesení, ve kterém se podporuje vstup Ukrajiny, ale vymezuje se v některých věcech vůči negativním jevům, které tam probíhají. A já si myslím, že je naší povinností v této chvíli je zmínit, protože si myslím, že jsme tak neučinili v době 90. let, kdy probíhaly konflikty na Balkáně, a jsme spoluzodpovědní za to, jaká situace na Balkáně v této chvíli je. A věřte mi, že není dobrá.
Čili já si myslím, že bychom měli v doprovodném usnesení vyjádřit podporu integračním a demokratizačním procesům, měli bychom říct, že Evropa funguje na demokratických principech a nemůže fungovat na jiných principech. To znamená, to, co se, některé jevy, odehrály na Ukrajině, to je potřeba odmítnout a popsat je v tom usnesení. Je potřeba si uvědomit, že odhady nákladů asociační dohody jsou 104 miliard. To znamená, Evropa se bude muset spolupodílet 104 miliardami na implementaci asociační dohody na Ukrajině. To znamená, jsme připraveni na to dát ty peníze? Bude připraven systém Ukrajiny na to peníze spravedlivě použít a smysluplně použít? V asociační dohodě je celá řada věcí, které mají technický charakter, jako je podpora biotechnologií ve využívání zemědělství. Jsme připraveni na to, že na Ukrajině se budou využívat biotechnologie v zemědělství, to znamená, budou implementovány do Evropy biologicky upravené produkty? To všechno bychom měli ve druhém čtení ve výborech projednat a probrat a přijmout doprovodné usnesení. Já za sebe mohu říct, že v případě, že bychom nepřijali doprovodné usnesení, je pro mě asociační dohoda s Ukrajinou nehlasovatelná. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Dalším, zatím posledním řádně přihlášeným, je pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. Já tady nebudu předvádět žádné rétorické cvičení. Chci se pouze trošku zeptat kolegů, kteří se rozhodli pro ratifikaci asociační smlouvy s Ukrajinou, zda zvážili hospodářský aspekt této věci. Podstata věci je taková, že je-li vstup do Evropské unie svatbou, pak asociační smlouva by se dala přirovnat k takovým zásnubám. A je tady otázka, zdali je moudré v této chvíli brát na Českou republiku tak závažný závazek vůči státu, jehož osud je v nejbližší budoucnosti zcela nepředvídatelný.
S Řeckem to již Evropská unie zkusila a připomínám, že jak vstup Řecka do Evropského společenství, tak následný vstup Řecka do eurozóny neměl s hospodářskou realitou naprosto nic společného. Šlo čistě o politické rozhodnutí, které však v letech 2009 a 2010 bylo jedním z hlavních důvodů dramatické evropské finanční krize, která mohla skončit úplným hospodářským kolapsem všech zemí Evropské unie. Ukrajina má dnes něco přes 42 milionů obyvatel a naprostá většina tamních občanů je na tom dneska drasticky hůř než obyvatelé krizí zmítaného Řecka. Pro představu, HDP na obyvatele je dnes na Ukrajině čtyřikrát menší než v Řecku a obyvatel je tam tedy naopak čtyřikrát více.
Ratifikace této smlouvy je velmi závažným krokem a jeho bagatelizace není určitě dnes namístě. Neslibujme prosím občanům této válkou zmítané země nic, co sami nejsme připraveni splnit. Miliardář George Soros, člověk, který nesporně rozumí současné ekonomické realitě, na počátku tohoto roku prohlásil, že Ukrajina přímo dnes potřebuje finanční pomoc západu ve výši 50 miliard dolarů, a Soros se dívá na Evropskou unii jako zdroj těchto peněz. Prozápadně orientovaní občané Ukrajiny a tamní současná politická špička od nás dnes čekají totéž.
A tak další otázka, vážené kolegyně a kolegové, jestli je zvážen aspekt této věci v kontextu toho, že naše vlastní republika bojuje s nezastavitelně stoupajícím státním dluhem a deficit našeho rozpočtu pro rok 2015 činí 100 miliard korun. Než budete hlasovat, zkuste se nad tím zamyslet. Děkuji. ***