(16.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Druhý problém, na který předkladatele upozorňuji, je ona otázka ztráty mandátu v případě odsouzení za úmyslný trestný čin. Tam já bych se velmi přimlouval k tomu, aby Ústava nějakým způsobem ten problém vyřešila. Zase znáte náš příběh poslance z minulého volebního období, který se dokonce poslancem stal až po dvou letech na základě něčího odstoupení. Kandidoval do voleb úplně bez jakýchkoli problémů, jakéhokoli obvinění. Pak sem přišel a řekl: a já se toho mandátu nevzdám. My jsme s tím nemohli vůbec nic dělat, ani jeho politická strana ani Sněmovna jako celek. A posléze skončil ve vězení. Jediné řešení, které bylo možné přijmout, bylo řešení, které řeklo: nevyplácí se mu plat. Ale myslím, že to bylo hluboce na hraně trapnosti jak pro celou Sněmovnu, tak pro politickou stranu, kterou zastupoval, tak v naprosté nesrozumitelnosti pro občany.
Já si myslím, že tady se řešení nějaké najít dá. Už když jsme o tom diskutovali v minulém volebním období, tak jsem se klonil k tomu, aby v takovém případě nějakou kvalifikovanou většinou vyslovila ztrátu mandátu Poslanecká sněmovna v případě odsouzení za úmyslný trestný čin, abychom se nedostávali do situací, kdy někdo dostane měsíc vězení nebo dostane i dejme tomu vyšší vězení, ale za politický delikt, řekněme, za nějaký typ projevu nebo za nějaký typ vyzrazení tajemství, o kterém nakonec stát usoudí, že vyzrazeno být nemělo, že by tam měl být ten dohled Poslanecké sněmovny. Ale jinak se velmi kloním k tomu, abychom tento problém vyřešili.
Z tohoto hlediska jsem připouštěl, že ten návrh propustíme a že se ho pokusíme případně upravit na ústavněprávním výboru, protože, jak už jsem opakovaně tady v této Sněmovně říkal, já nevěřím na žádnou komplexní novelu Ústavy. To prostě při složení Sněmovny a Senátu a prestižních bojích mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, které dlouhodobě trvají, není možné a musíme řešit jednotlivé problémy.
Čili budou-li předkladatelé připraveni na to, že z výboru jim vyjde jenom velmi malý kus, dokážu si představit, že to projde do výboru. Stejně tak si dokážu představit, že někdo navrhne vrácení k přepracování a řekneme předkladatelům: druhou částí jsme připraveni se zabývat. Snížení ztráty mandátu z ústavní úrovně na úroveň jednacího řádu pro nás je nepřijatelné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Stupčuka a pak dvě řádné přihlášky - pana poslance Blažka a pana poslance Chvojky. Máte slovo.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem pouze upozornit ve stručnosti v rámci faktické poznámky, že onen návrh ústavního zákona, který odkazuje na tzv. úmyslné trestné činy, není vůbec v souladu pojmoslovně s novou definicí, kterou obsahuje trestní zákoník, který rozlišuje trestné činy na ony přečiny a na ony zločiny. To znamená v tomto smyslu, pokud bychom ten návrh zákona propustili do dalšího čtení, tak nepochybně bychom museli vést velmi strukturovanou a složitou diskusi na téma, který okruh přesně těch trestných činů by měl být vymezen a měl by být tedy případně postihován s následkem ztráty mandátu. Já nevím, jestli jsme na to připraveni, ale očekával bych, že toto již by mělo být obsaženo v tom původním návrhu tak, aby ten návrh novely Ústavy byl zcela konformní s novým rozvržením a rozdělením, s tou distinkcí jednotlivých trestných činů, které s účinností od roku 2010 nový trestní zákoník vymezuje.
Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Blažek.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. V reakci na pana poslance Kováčika bych snad řekl - a možná i proti sobě tak trošku. Já také věřím tomu, že je lepší používat selský rozum při Ústavě než jenom právničinu. Koneckonců k tomu existuje jednoduchý důkaz. Anglické a americké dějiny jsou plné pravidel, která vznikly naštěstí bez právníků a platí stovky let, zatímco za Francouzské revoluce to byl samý bohužel právník a advokát a byly z toho akorát hromady mrtvol, což je prostě pravda. Čili já s tímhle přístupem souhlasím.
A v tomto duchu bych k navrhovanému zákonu chtěl říct tolik, že myslím, že není úplně domyšlena, kromě toho, že to není úplně systémové, také otázka, kterou může přinést život, a to je například to, když ten poslanec nepřestoupí do jiné strany. A ta strana třeba zanikne, to se může stát. Nebo se rozdělí v pět subjektů například, abych to přehnal, a ty subjekty se budou vzájemně mezi sebou soudit, kdo je nástupcem toho původního subjektu. To prostě je při takto navrhované změně Ústavy téměř neřešitelná záležitost, kdy by se nám tady všichni soudili, kdo má o to křeslo přijít a kdo ne. Čili já si myslím, že ten návrh je potřeba domýšlet. Myslím si, že výbory pro domýšlení budou asi málo, že by to chtělo vzít selským rozumem zgruntu znovu. A to je asi všechno, co jsem chtěl říci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mě teď napadlo, když mluvil kolega Blažek, že se říká, že někdo použil právnickou kličku. Proč právnické kličky? Protože právníci i v demokracii podle mého názoru nikdy nevidí rovnou cestu a jdou nějak klikatě, i když třeba k dobrému cíli. Ale já myslím, že politika má být přímočařejší. Já jsem taky zažil spoustu chvil ve své politické straně, kdy jsem měl pocit, že možná mě má ráda méně, než si myslím. Možná že jsem měl já pocit obrácený, ale zůstal jsem v té politické straně a zůstanu v ní, dokud budu chtít dělat politiku a dokud budu naživu. Myslím si, že prostě není možné být zvolen za nějakou politickou stranu a v průběhu politického mandátu přestoupit někam jinam. Jestli ten návrh právně je v této chvíli nějak složitý, že se tady právníci hádají, to chápu. Ale ten princip myslím je jasný. A ten princip musí být přímočarý. Kdo byl zvolen za nějakou politickou stranu, tak tady nemůže skákat z klubu do klubu. To je podle mého přesvědčení naprosto nepřijatelné, a proto nemůžu podporovat návrh, který by zamítal snahu docílit této věci. Děkuji. (Ozývá se potlesk některých poslanců z různých stran.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Chvojka.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo ještě jednou. Nejprve bych prostřednictvím vás, pane předsedající, reagoval na svého kolegu Milana Urbana. Ono bohužel se těmi právními aspekty právě musíme zabývat, když jsme tady ve Sněmovně a schvalujeme zákony. O tom to právo je, schvalování zákonů.
Pak bych chtěl odpovědět prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Kalouskovi, který se mě ptal na moji zkušenost s kolegou Humlem. Já naprosto upřímně řeknu, že ta zkušenost je neutrální (s úsměvem), víc k tomu neřeknu. Nicméně je třeba připomenout jednu věc. Kolega Huml v minulém funkčním období nepřeběhl. On byl vyloučen ze svého klubu, on byl vyloučen z klubu koaličního, kde jste vy s ním byli v koalici. A nemyslím si, že tenkrát šel úplně za lepším, protože my jsme byli opoziční strana, která tady bohužel toho moc zas tak úplně nepředvedla - nemohla předvést samozřejmě.
Třetí věc. Já jsem se nad tím návrhem, který zde máme, zamýšlel. Kdybych to vzal na příkladu velmi aktuálního tématu, a to je to, co se děje v hnutí pana Tomia, tak si myslím, že v zásadě ti pánové a dáma, kteří za něj kandidovali, nečekali, nemohli čekat, nevěděli, co se bude v tom hnutí dít. A myslím si, že by bylo zcela legitimní, pokud oni by z toho klubu, který, já nevím, jestli je to Úsvit soumraku, Soumrak úsvitu - prostě z toho klubu, ve kterém oni jsou, kdyby vystoupili. A byla by to nějaká známka toho, že prostě nesouhlasí s tím, co se v tom klubu nebo v té straně děje, vystoupili by, byli by nezařazení. Já si nemyslím, že by bylo úplně správně, aby kvůli tomu přišli o mandát, protože oni ten program, za který byli zvoleni, možná chtějí prosazovat dál, nicméně ne v tom uskupení a za té formace, za jakou byli zvoleni. Možná bych jim vzal mandát za tu hloupost, že kandidovali vůbec za někoho, jako je Tomio Okamura, ale určitě ne za to, že odcházejí z toho důvodu, že se jim nelíbí, jak se to tam vede, jak se to tam rozkrádá. Já si nemyslím, že tohle je úplně dobrý příklad toho, co říkali moji předřečníci. Děkuji. ***